Svoboda pohybu, cestování a doprava jsou dnes jedním z nejžádanějších výhod života v Evropě. Patří k těm nejvýraznějším vlivům, které proměňují nejen náš každodenní život, ale i prostředí, ve kterém žijeme. Proč chceme pořád někam cestovat, když máme tu možnost, a je možné, že se nám cestování omrzí? Jak cestují Češi? O cestování a dopravě jsme si povídali s historikem dopravy Janem Štemberkem.

Zoo Ústí nad Labem má novou ředitelku, Ilonu Pšenkovou. V jakém stavu zoo přebírá, co by pro zoo znamenalo ukončení zatím jen pozastaveného členství v EAZA, jaké je vize nové ředitelky a co říká na průběh samotného výběrového řízení?

Na půdu se často díváme jako na samozřejmost, je tu a vždycky bude. Ale půda je půdou jedině tehdy, když funguje, když se dokáže vlastními silami obnovovat. A k tomu potřebuje být živá. Obývá ji obrovské množství živočichů a mikroorganismů, které svou činností umožňují růst rostlin i recyklaci rostlinného opadu. A jedině zdravá půda v sobě zadrží vodu. O tom, kdo žije v půdě a jak to ovlivňuje to, co vidíme z půdy růst, jsme si povídali s půdní bioložkou Hanou Šantrůčkovou.

„Čápice trýznila v přímém přenosu své mládě! Lidé volali o pomoc: Nebohé ptáče ale matčiny útoky nepřežilo“. Titulek bulvárního deníku Blesk z 26. června shrnuje téměř vše podstatné. Chybí v něm jen to, že lidé volali pracovníkům záchranné stanice pro handicapované živočichy. Ti ale odmítli zasáhnout a trýzněné mládě zachránit. O události na čapím hnízdě a jejím kontextu jsme si povídali s Karlem Makoněm z DES OP - Záchranné stanice živočichů Plzeň, který o tom, že se mláděti pomáhat nemá, rozhodl.

Záchranný program Návrat divokých koní patří mezi rodinné stříbro pražské zoo. Návrat koňů Převalského zpět do přírody Mongolska započal přesně před deseti lety poté, co mimořádně nepříznivé počasí způsobilo úhyn velké části místní populace. O tom, jaký je současný stav posledních opravdu divokých a volně žijících koní, jsme hovořili s Miroslavem Bobkem, ředitelem Zoo Praha.

Za poněkud neurčitým označením pozemkové úpravy se skrývá významný proces změn krajiny, do nichž stát posílá ročně více než miliardu korun, v roce 2021 to mají být dokonce miliardy tři. Jenže vzhled krajiny po pozemkových úpravách nemá vždy pozitivní ohlas u veřejnosti. Někdy je totiž tou nejviditelnější stopou pozemkových úprav síť asfaltových cest. Zeptali jsme se proto projektantky pozemkových úprav Zuzany Skřivanové, jestli jsou asfaltové cesty opravdu to hlavní, co pozemkové úpravy krajině nabízí.

Když se řekne myslivec, naskočí většině lidí obraz muže s puškou. Pokud projde poslaneckou sněmovnou projednávaná novela mysliveckého zákona, bude možné si myslivce představit i s lukem. O lovu zvěře lukem a šípy jsme si povídali s myslivcem a instruktorem lovecké lukostřelby Alexandrem Vrágou.

Myslivci jsou dlouhodobě vnímáni jako silná zájmová organizace. Ale co je tím mysliveckým zájmem? Už ne péče o krajinu, ale pouze lov a obchod s lovem volně žijících kanců, srnců a jelenů. Alespoň tak to vidí Jiří Michalisko, který je zároveň myslivcem i vlastníkem pozemků a zemědělcem, který se potýká se škodami, které působí přemnožená zvěř. Coby chovatel hospodářských zvířat by byl i pro možnost regulovat vlky lovem.

Trávení dravců a šelem je trestný čin. To však traviče od kladení návnad zřejmě moc neodrazuje. Ornitologové se od místních lidí čas od času dozvědí, kdo za trávením stojí, ale nikdo není ochotný to dosvědčit. O hledání otrávených návnad a travičů jsme si povídali s psovodkou České ornitologické společnosti Klárou Hlubockou.

Přemnožená zvěř v českých lesích je důsledek toho, jaký duch myslivosti u nás převládá. Podle zemědělce a myslivce v jedné osobě Jiřího Michaliska tkví problém mimo jiné v tom, že myslivost některým lidem přináší velké zisky ze zprostředkování loveckého zážitku. A aby takový lovecký zážitek stál za to, musí být v lesích zvěře dost. I když to jinak působí společnosti miliardové škody. Podvodům s hlášením počtů ulovených kusů zvěře by podle něho pomohlo odevzdávání tzv. markantů. Kus uloveného zvířete, předaný úřadu.