Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i nepopiratelné škody na životním prostředí, ale příroda se po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.

Studie, první svého druhu v Evropě, ukazuje, že potenciální uhlíkový zisk z ochrany, obnovy a pokračujícího růstu stávajících původních lesů (pralesů) a starých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou činí přibližně 300 megatun C02 ročně. Toto množství je vyšší než současné poutání uhlíku evropskými lesy a úroveň srovnatelná s cílem Zelené dohody EU pro rok 2030 pro odstraňování C02.

Zástupci pražské zoologické zahrady vypustili první tři koně Převalského v Kazachstánu, po stovkách let tak dnes začal návrat divokých koní do této země. Na síti X to odpoledne uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený pracovníky z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a České geologické služby. Výsledky výzkumu, čerstvě publikované v prestižním časopise Science Advances, do značné míry mění dosavadní představy o migraci druhů po skončení poslední doby ledové a poskytují nové informace o přizpůsobování rostlin klimatickým změnám.

Z vojenského letiště v pražských Kbelích dnes kolem 14:30 odletěli v armádním letounu CASA tři z původně plánovaných čtyř koní Převalského do Kazachstánu. Na pražském letišti Kbely to řekl Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, která návrat koní do přírody organizuje. Jeden z koní byl podle Miroslava Bobka v přepravním boxu neklidný, proto zůstal v Praze. Další čtyři koně měla vypravit z Berlína tamní zoologická zahrada, letoun však měl závadu, a převoz tak bude mít 48 hodin zpoždění.

Okrasné zahrady a záhony jsou častým zdrojem invazních nepůvodních druhů, které se posléze šíří do volné krajiny. Zahradní kompozice je ale možné mít pestré i bez pěstování druhů s invazním potenciálem, ukázal projekt Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Tým Zuzany Musilové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze úspěšně otestoval dvacítku umělých plovoucích ostrovů, které nyní nabízejí více možností k hnízdění vodních ptáků. Na obhospodařovaných rybnících v jižních Čechách, tradičních hnízdištích vodních ptáků, plovoucí ostrovy využívají racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen.

Měnící se roční období a dramatické změny v povětrnostních podmínkách ovlivňují spánek divokých zvířat. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém spolupracovali čeští vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Podle studie působí nejhůře na spánek divokých zvířat teplejší letní teploty, naopak lépe působí chladnější teploty nebo déšť. Nekvalitní spánek pak má vliv na celkové zdraví a pohodu zvířat.

Hudební nástroje, nábytek, interiérové obklady, sudy na víno či whisky nebo třeba pažby zbraní vyrábí truhláři z cenných sortimentů zejména listnatého dříví, které se najdou také v tuzemsku. Od roku 2022 ho v dražbách nabízí i Lesy České republiky a dodávají tak na trh dříví hodnotné svou pevností, kresbou, barvou i texturou. Jde o nejkvalitnější dříví, se kterým podnik obchoduje.

Ochránci přírody z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava opětovně upozorňují na šíření invazní rostliny klejichy hedvábné. V případě zjištění jejího výskytu je podle nich potřebné zakročit neprodleně. Správa CHKO o tom informovala na webu.