K tomu, abyste si mohli každé ráno vychutnat šálek kávy, je zapotřebí v průměru 140 litrů vody. Nejde samozřejmě jen o vodu, kterou si kávu přímo zalijete z konvice, ale o vodu, která je nutná pro vypěstování plodů kávovníku. Jde o tzv. virtuální vodu.

Nedojedený jogurt, banány na jednom konci už nahnědlé nebo staré potraviny zapomenuté v lednici, které nakonec skončí v koši. K běžnému stylu většiny lidí dnes patří vyhazovaní jídla, které by se ještě dalo sníst. Z nedávné studie provedené německým ministerstvem pro ochranu spotřebitele vyplývá, že každý Němec ročně vyhodí průměrně 82 kg potravin, píše Süddeutsche Zeitung.

Ty e-maily byly pro Boba Flowerdewa šok. Známý ekozahradník a spisovatel, který v Británii vydal řadu knih o ekologickém zahradničení a má svůj zahradnický pořad na BBC, se nedávno vyslovil proti záměru vlády postupně zakázat používání rašeliny. Za to si vysloužil řadu odsuzujících emailů a podle svých slov se stal psancem. Británie si právě prožívá ostrý střet mezi zahrádkáři, kteří si život bez rašeliny nedokáží představit, a ochránci přírody, kterým leží na srdci ohrožená a vzácná rašeliniště. O sporu o rašelinu píše list New York Times.

Peter Gingell se chystal na přestěhování do nového domu a prodej svého dosavadního domu. Dva týdny před odchodem se ale dozvěděl, že kupec o dům ztratil zájem. Na pozemku u domu totiž objevil tři centimetry vysokou kytku. Křídlatku japonskou.

Ve dvou ze tří testovaných biomedů odhalil spotřebitelský časopis dTest pesticidy. Šlo jen o stopové množství, které nemůže zemědělec ovlivnit a které spotřebitele nijak neohrozí, hájí se dodavatel jednoho z nich, společnost PRO-BIO. Pesticidy se podle ní do medu mohly dostat volně z prostředí.

Během svého života zalesnil Ind pětiset hektarovou písčinu na řece Brahmaputra. Jeho dílo tak připomíná poetický příběh Jeana Giona Muž, který sázel stromy. V něm Elzeard Bouffier postupem času promění nehostinné místo v ráj na zemi tím, že v odlesněné pustině vytrvale sází stromy. Indický Elzeard Bouffier se jmenuje Jadav Payeng. A není v historii jediný. Mužů a žen, kteří svůj život zasvětili sázení stromů, je několik. Indové celkem tři.

Třicet až padesát procent světové produkce potravin je vyhozena, aniž by přinesla užitek. Data to nejsou zcela přesná, protože jejich sběr stále probíhá, i tak jsou předběžné odhady vědců z chicagského Reuters Food and Agriculture Summit ohromující. A jako jednoduchý recept doporučují obyčejným lidem to, co říká snad každý rodič svým dětem: dojídejte svůj talíř.

Letos začal platit zákaz bateriových klecových chovů nosnic. Ten se podařilo ochráncům zvířat po desítkách let kampaní prosadit a pak i uhájit před zrušením, výjimkami a odklady. Ochránci zvířat to vnímají jako obrovské vítězství. Pohled chovatelů nosnic je jiný: obrovské investice a obavy z nekalé konkurence firem, které pravidla nesplnily nebo pocházejí ze zemí mimo EU a zákaz se na ně nevztahuje. A spotřebitelé? Ti mohou mít lepší pocit z toho, že kvůli jejich smaženici už nemusí slepice trpět ve stísněné kleci. Nově se smí používat tzv. obohacené klece, které jsou větší. Aktivisté za práva zvířat však mají výhrady i proti nim a usilují o úplný zákaz klecových chovů.

Konec roku přinesl dvě internetové mapy. Jedna se zaměřuje na Jihomoravský kraj a lidem ukazuje umístění různých ekologicky zaměřených podniků a institucí. Druhá cílí na Pražany, kteří jezdí nebo by rádi jezdili po Praze na kole.

Travnaté pásy podél okrajů polí podle francouzských vědců nepřispívají k většímu zaplevelení zemědělsky obhospodařovaných ploch. Původní domněnka, že ladem ponechané pásy slouží jako zdroj nejrůznějších obtížných plevelů, se tak ukázala být lichá. píše server BBC.