Včely pilně nosí do úlů pyl a nektar, ale spolu s nimi také širokou paletu pesticidů, tvrdí vědci z Pennsylvánské státní univerzity. Přidáme-li k pesticidům, které jsou již přítomné ve včelím vosku, navíc pravidelný přísun zvnějšku, je těžké přesně zhodnotit dopad na zdraví včel. Zdá se však, že nově vyzkoušený přístup umožní alespoň snížit kontaminaci vosku.

Milovníci rostlin se rozhodli upozornit na neradostnou situaci svých planě rostoucích oblíbenců. Jak říkají, politici i další veřejnost jim věnují méně pozornosti než třeba pandám, velrybám nebo ptákům. Mezinárodní organizace Planta Europa proto vyhlásila anketu o ohroženou rostlinu, která nejlépe vystihuje danou evropskou zemi nebo region. O tom, která rostlina se stane Národní ohroženou rostlinou České republiky, se rozhoduje právě teď.

Ochránci zvířat považují klecové chovy za kruté vězení, v kterém nosnice zbytečně trpí. Zástupci drůbežářského průmyslu to popírají a argumentují i pragmatickou a ekonomickou stránkou věci. Od roku 2012 budou muset být klasické klece nahrazeny alespoň tzv. obohacenými. Průmysl chce prosadit odložení tohoto termínu, ochránci naopak doufají, že rok 2012 platí.

Geneticky modifikované (GM) plodiny nemusí být nebezpečné tím, že se jejich geny rozšíří do volné přírody. Podle Vladimíra Vondrejse z Přírodovědecké fakulty UK je totiž možné naprogramovat rostliny tak, aby jejich semena a pyl neobsahovaly geneticky upravenou informaci. Prohlásil to na konferenci „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, pořádané Senátem a Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ).

Výstředník, který jezdí po svých polnostech v barevné kombinéze a růžovém boa kolem krku, ale také farmář, pro něhož pole představují skutečné kořeny, které ho poutají k předkům a rodinně. A také ekologický farmář, který samozásobitelským způsobem dodává zemědělské plodiny přímo do rodin v okolí jeho usedlosti v Illinois na středozápadě USA. To všechno je John Peterson, alespoň tak, jak ho představuje film „The Real Dirt on Farmer John“, který dnes mohou vidět diváci v pražském kině Aero.

Letos již potřetí patří měsíc září propagaci biopotravin. Ty se v posledních letech na českém trhu velmi rychle rozšířily a objem prodeje narůstá o desítky procent každý rok. Zájem je navíc tak velký, že ho nestačí pokrýt čeští výrobci a tak se biopotraviny stále zhruba z padesáti procent dovážejí ze zahraničí.

Před nedávnem zasáhla epidemie ptačí chřipky ve východních Čechách několik velkochovů drůbeže. Kvůli obavě z dalšího šíření nemoci byly vybity desítky tisíc chovaných ptáků. Zkouškou prošly i stovky hasičů a vojáků, kteří museli drůbež zabíjet. Kromě zájmu o zdraví lidí a ekonomické škody chovatelů je na místě i otázka, zda při likvidaci chovů nedochází k týrání zvířat.

Zemědělci, kteří přicházejí do kontaktu s pesticidy, mají zvýšené riziko onemocnění rakovinou mozku. S odkazem na novou vědeckou studii o tom informuje agentura Reuters.

Fair trade, čili spravedlivý obchod, měl v minulosti nabídnout důstojný výdělek a lepší obchodní podmínky drobným pěstitelům a řemeslníkům v rozvojových zemích. Postupem času se ke snaze o zlepšení podmínek pro obchod přidala i snaha o zlepšení životního prostředí. Systém se tak velmi přiblížil značce bio.

„V celosvětovém měřítku dosáhl v roce 2006 obchod s biopotravinami 31 miliard eur," řekl na konferenci věnované biopotravinám v maloobchodě Tom Václavík z agentury Green marketing. Podle Václavíka jsou v současnosti biopotraviny nejrychleji rostoucím trhem. Biopotraviny přestaly být doménou specializovaných bioobchodů, nejvíce se jich prodává přes řetězce supermarketů a diskontů.