Záhlinické rybníky jsou nejvýznamnější ornitologickou lokalitou na střední Moravě. Bylo zde pozorováno 260 druhů ptáků. Většina z nich se zde zastavuje v době tahu, ale řada velmi vzácných a chráněných druhů na těchto rybnících i hnízdí.

Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve.

Dlouhodobé systematické úsilí ochranářů a stovek dobrovolníků přináší výsledky. Invazní boryt barvířský v národní přírodní rezervaci Děvín se už téměř podařilo zlikvidovat.

Japonské hlavní město už vyhrálo bitvu, která měla za cíl dostat pod kontrolu populaci obřích, hladových vran. Nyní se ale tokijské úřady pustily do mnohem tvrdšího oříšku: do další zvířecí hrozby v podobě mývalů severních, napsal zpravodajský server The Guardian.

Panika, narušení odpočinku a sociálních vazeb, zvýšené riziko úrazů a úhynu – to jsou jen některé z negativních dopadů ohňostrojů na živočichy. Nejvíce ohroženi jsou ptáci, kteří jsou na ohňostroje obzvláště citliví. Volně žijící ptáci jsou chráněni zákonem o ochraně přírody a krajiny. Proto by měl každý, kdo plánuje uspořádat ohňostroj, svůj záměr předem konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody. Česká inspekce životního prostředí hraje klíčovou roli v zajišťování dodržování předpisů na ochranu přírody, a proto může v odůvodněných případech ohňostroj zakázat, případně za jeho uspořádání uložit pokutu.

Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, dosud ale bylo záhadou, kdy a za jakých okolností tato změna nastala. Jednu ze základních a nejstarších otázek paleontologie nyní pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony lety, píše agentura AP.

Kulík hnědý, jeden z glaciálních reliktů hnízdících v minulosti na našem území, během druhé poloviny 19. století prakticky vymizel. V dnešní době je jeho výskyt spíše vzácný a hnízdění na našem území není potvrzeno. Nadále je tak řazen mezi kriticky ohrožené druhy. Tato případová studie se bude snažit odpovědět na otázky: Jaké faktory ovlivnily úbytek kulíka hnědého? A jak můžeme přispět ke zvýšení výskytu a hnízdění tohoto bahňáka na našem území?

Stromy, stromořadí i ostatní dřeviny podél silnic jsou fenoménem a typickým prvkem naší krajiny, které navíc významně pomáhají adaptaci krajiny na změnu klimatu. Stará výsadba se ale kácí a novou často komplikuje povinnost dodržovat tří metrový odstup u vzrostlých stromů od pozemků, které sousedí s těmi silničními. To nyní změní novela zákona o zemědělském půdním fondu, kterou brzy projedná Senát. Platit by měla od 1. července. Novinky představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na třetím ročníku semináře Udržitelnost silniční doprovodné zeleně, který se konal v Pardubicích. Informuje o tom MŽP.

Probíhající globální klimatická změna a její významné dopady na lesní ekosystémy nás nutí hledat inovativní přístupy k udržitelnému lesnictví. Jednou z klíčových dřevin, která může hrát významnou roli v adaptaci lesních porostů na nové klimatické podmínky, je jedle bělokorá.

Stádo 170 zubrů, které ochránci přírody vypustili do rumunského pohoří Tarcu, by mohlo pomoci ukládat emise CO2, jež by se rovnaly odstranění téměř dvou milionů automobilů ze silnic na jeden rok. Uvádí to vědecká studie, která tak podle serveru The Guardian dokazuje, jak by tato mohutná zvířata mohla pomoci zmírňovat nejhorší dopady klimatické krize.