Pro nakládání s elektroodpadem začínají po celé EU platit jednotné normy. Dohodly se na tom kolektivní systémy zajišťující sběr vyřazených elektrozařízení, které jsou sdruženy v mezinárodní asociaci WEEE Forum. V ČR se novinka týká kolektivních systémů Asekol, Elektrowin a Retela.

V loňském roce byla zaznamenána rekordní spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v ČR. Kromě stavebnictví je polystyren používaný také jako obal pro křehké výrobky nebo potraviny. Lidé jsou však málo uvědomělí a nepomáhají recyklaci, téměř polovina plně recyklovatelného polystyrenu pak u nás končí na skládkách. Informoval o tom předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene na tiskové konferenci počátkem března.

Od roku 2005, kdy vznikl kolektivní systém Elektrowin, Češi odevzdali k recyklaci tomuto kolektivnímu systému čtyři a půl milionu vysloužilých elektrozařízení. Celková hmotnost elektroodpadu dosáhla 100 000 tun. Na setkání s novináři to v polovině prosince v Praze uvedli předseda představenstva Elektrowinu Jaroslav Holakovský a generální ředitel Roman Tvrzník.

V Česku se začíná stále více objevovat pivo balené v plastové lahvi. Obzvláště v létě, jak praví reklamní kampaně, je velká plastová lahev oblíbenou součástí pikniků nebo pobytu v přírodě. Jak se tento segment vyvíjí a bude se pivo v budoucnosti stáčet stále více do plastu? A je vlastně více ekologičtější půllitrový skleněný obal nebo třikrát větší PET lahev?

Dnes v 11 hodin bude ve sběrném místě v ulici Jasníkova v Přerově slavnostně předán stacionární kontejner pro ukládání drobných elektrozařízení. Těchto červených kontejnerů je po celé ČR stále více a „zachraňují“ drobné domácí spotřebiče před popelnicí pro smíšený odpad. Šetří tak životní prostředí.

Jak lidé působí na přírodu a životní prostředí a také jak poškozené prostředí zpětně ovlivňuje civilizaci? To jsou otázky, na které by měly odpovědět statistické nástroje běžně označované jako indikátory. Jak ale měřit štěstí lidí, blahobyt nebo prostou spokojenost se svým životem? Indikátorů v posledních letech utěšeně přibývá, problém je ale v tom, že si o nich vyprávějí akademici, zatímco například lokální politici o nich vůbec netuší.

V zahraničí je běžné, že lidé si lidé na nákup přinesou vlastní látkovou tašku, říká ředitel společnosti Oskar Plast Filip Linek. Podle něho je v ČR stále poměrně vysoká spotřeba polymerových sáčků a tašek. Protože tyto obaly končí často v přírodě, uvědomuje si Linek nutnost urychlení jejich rozpadu, aby nehyzdily naše okolí dlouhé stovky let.

Již pět let zajišťuje trio neziskových společností Asekol, Ekolamp a Elektrowin zpětný odběr elektrozařízení, čímž plní povinnost, kterou výrobcům a dovozcům ukládá odpadový zákon. První sběrné místo vzniklo v prosinci 2005. Dnes je v České republice 10 865 samostatných sběrných míst a do dalších 4 035 obcích jezdí dvakrát za rok pro vysloužilé spotřebiče s kontejnerem.

Jak na festivalech šetrně hospodařit s vodou, omezit odpady, šetřit energiemi, výhodněji nakupovat a inspirovat návštěvníky k šetrnému chování k životnímu prostředí? Na tyto otázky odpovídá nová publikace občanského sdružení Konopa určená především organizátorům různorodých kulturních akcí.

Jedním z výstupů projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst, který má za cíl vytvořit seznam míst s ekologickou zátěží na území České republiky, je i historická ortofotomapa České republiky. Hlavním důvodem pro vznik on-line mapy je podle informací CENIA zobrazení řady již zaniklých objektů, které mohly být příčinou vzniku kontaminace. Mapa může posloužit řadě dalších uživatelů, například zájemcům o historický vývoj české krajiny.