Když se bourá dům, nikdo nepočítá třísky. Radiátory, dřevěné podlahy, střešní krytiny, obklady nebo okna – staré, ale zachovalé stavební díly by mohly často ještě dlouhá léta někomu posloužit, demoliční četa na ně ale žádný ohled nebere. Jejich opětovné využití by přitom ušetřilo energii, suroviny a mohlo by se vyplatit i finančně.

Až polovina brambor, cibulí a mrkví vypěstovaných na českých polích se vyhodí. Nemají o ni zájem zpracovatelé ani obchodníci. Zemědělství a následná distribuce je druhým místem, kde se v ČR plýtvá s potravinami. Nejvíce se s nimi plýtvá v domácnostech.

Na dnešek připadá Světový den životního prostředí. Jeho mezinárodní motto pro letošek zní Svět pod vodou a klade otázky klimatických změn a zvyšování hladiny světových oceánů. Ministerstvo životního prostředí vyzvalo veřejnost, aby se připojila k dnešním oslavám konkrétními aktivitami, jež přispějí ke zlepšení životního prostředí , například cestou do práce na kole, vysazením stromu nebo likvidací černých skládek.

Čím déle jsou bankovky v oběhu, tím více na nich ulpívá různých nečistot. Od určitého znečištění se papírové peníze stahují z oběhu, skartují a místo nich se vydají nové. Proces je to velmi nákladný a vzniká při něm velké množství odpadu. Podle informací Americké chemické společnosti by se celosvětově daly ušetřit miliardy za skartaci starých a tisk nových peněz, kdyby se místo likvidace správně vypraly.

U odpadů je vtip v tom, že si myslíme, že to jsou odpady. Stačí se na odpady podívat jako na suroviny, kterou lze přeměnit v něco nového. A rázem je po problému s plnými skládkami. To je v kostce filosofie americké recyklační společnosti TerraCycle.

Vrak mercedesu měl na ukazateli ujetých kilometrů číslo 159 768 kilometrů. Chlapíci z lisabonského cykloshopu Rcicla Bicletas si řekli, že by mohl ujet ještě jednou tolik. Ale jako kolo. Kolo s karmou auta.

Pro obyvatele Frankfurtu nastalo jedno ulehčení. Dosud mohli Frankfurťané dávat do žlutého kontejneru jen plastové obaly. Podle odpadové společnosti ale asi polovina odpadu nebyly obaly a celá čtvrtina odpadů vůbec nepatřila do tříděného odpadu. Nově však mohou obyvatelé Frankfurtu dávat do žlutého kontejneru všechny plasty a také všechny kovy. Třeba staré hrnce.

Nedojedený jogurt, banány na jednom konci už nahnědlé nebo staré potraviny zapomenuté v lednici, které nakonec skončí v koši. K běžnému stylu většiny lidí dnes patří vyhazovaní jídla, které by se ještě dalo sníst. Z nedávné studie provedené německým ministerstvem pro ochranu spotřebitele vyplývá, že každý Němec ročně vyhodí průměrně 82 kg potravin, píše Süddeutsche Zeitung.

Dosluhuje vám notebook a vy se poohlížíte po nějakém novějším a třeba i ‚zelenějším‛ modelu? Pokud se chcete chovat ekologicky, je mnohem šetrnější nechat starý notebook upgradeovat, než kupovat nový. Největší ekologickou stopu totiž zanechá samotná výroba počítače. Vyplývá to z nedávno zveřejněného výzkumu německého Öko-Institutu.

České domácnosti třídí v posledních letech zhruba stejný podíl komunálního odpadu. Jenže zatímco celková produkce odpadů v loňském roce lehce poklesla, u běžného domácího odpadu naopak lehce narostla. Růst objemu komunálního odpadu se dlouhodobě zvyšuje, před deseti lety připadalo na každého obyvatele o 40 kilogramů odpadků méně než loni, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nedaří se tak zvyšovat procento vytříděného odpadu.