Je to již více než pětadvacet let, kdy ekologická organizace Hnutí DUHA uspořádala svoji první poznávací exkurzi do české divoké přírody vedenou odborným průvodcem. Vedla tehdy napříč národním parkem Šumava. Dnes jsme o notný kus dál: v loňském roce proběhlo sedm výprav do čtyř různých oblastí české divočiny a letos k nim přibude další místo. Za tu dlouhou dobu se tedy duhové exkurze pro veřejnost znatelně rozrostly, ale to není to nejpodstatnější. Především se z nich staly svébytné tradiční akce, které mají mnoho různých barev a odstínů.

Zní to zvláštně? Do skrytých strategií přírody totiž často nevidíme - a tam, kde my někdy vidíme tragédii, sleduje příroda často jen své přirozené pokračování.

První měsíc sledování dvou vlků s GPS obojky v oblasti Javořích hor na Broumovsku nepřinesl žádné znepokojivé informace. Zvířata se pohybují na rozsáhlém území a chovají se v souladu s běžnými vzorci.

Rozkvetlé skalní stepi u Kadaně s "drahokamy" konikleců, plicníků a prvosenek se dočkají zasloužené ochrany. Právě je v procesu vyhlášení nová národní přírodní památka Zvoníčkov, položená jižně od Kadaně, bezprostředně za hranicemi Karlovarského kraje a Vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty UK přináší v nové studii důkaz o původu metanu uvolňujícího se zpod Grónského ledovce: je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období zvaného Holocénní klimatické optimum, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

Klimatická změna rozhýbala Středozemní moře. Téměř polovina komerčně významných ryb během dvou desetiletí změnila svůj areál výskytu, což zasahuje rybáře, ekosystémy i rovnováhu regionu.

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Drobná, zhruba dvoucentimetrová fosilie na první pohled připomíná křížence pavouka a trilobita. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, nejbližší známý příbuzný ale pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.

Minulý týden vypustili zástupci Světového fondu na ochranu přírody (WWF Česko) zhruba 3000 mladých jeseterů (Acipenser ruthenus) do řeky Moravy v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Jde o další krok v návratu tohoto extrémně vzácného druhu ryby do české přírody.

Hrátky s umělou inteligencí nás zatím mohou naučit jen velmi málo o tom, jak by mohla vypadat znovu-zdivočelá krajina. Svůj účel ale přesto plní. Svým osobitým způsobem. Ukazuje nám totiž názorně, jak vlastně o re-wildingu smýšlí lidé. V hravém pokusu na to upozornily dvě skotské geografky z univerzity v Aberdeenu.

Ochrana přírody, konkrétně nerušené hnízdění sokola stěhovavého a vyvedení jeho mláďat, je důvodem, proč se minimálně do poloviny června zastavily veškeré práce na obnově turistické infrastruktury Drábských světniček u Mnichova Hradiště.