Na jihozápadním pobřeží největšího řeckého ostrova Kréta se nachází turisticky i přírodovědecky zajímavá oblast nesoucí název Sfakie (tedy „země loupežníků“). Oblast zahrnující několik desítek kilometrů moderní civilizací takřka nedotknutého rozeklaného pobřeží místy s původní jalovcovou vegetací mezi městečky Paleochora (nazývané v turistických průvodcích jako „Libyjská princezna“ nebo „Princezna Libyjského moře“) a Hora Sfakion a jen těžko přístupného vnitrozemí s idylickými vesnicemi a divokými údolími láká každoročně desítky tisíc turistů toužících po klidu a jakési blažené izolaci, tak typické pro tento kout světa. Ostatně i kvůli tomu se v 70. letech oblast stala vyhledávanou destinací pro evropské hippies, jejichž kulturní impakt zde nacházíme dodnes, stejně jako řadu stárnoucích reprezentantů „květinové revoluce“, kteří zde zakotvili celoživotně.

Program LIFE běží v Evropské unii v pěti na sebe navazujících fázích od roku 1992. A stal se jedním z velkých nástrojů, které umí přetavit peníze do pozitivních změn pro životní prostředí. Za cca 6,5 miliardy eur bylo po celé EU realizováno přes 4600 projektů. Mohlo by se zdát, že česká stopa mezi nimi zapadne. Nezapadne.

Myslivost je v Česku činnost se sporným vlivem na životní prostředí. Proto když město Boží Dar chtělo pestřejší les, zaměřilo se mimo jiné právě na změnu mysliveckého hospodaření. A ukazuje se, že to byl krok správným směrem. Škody způsobené zvěří na lese klesly natolik, že nové stromky mohou odrůstat, aniž by je srnky a jeleni hned spásli. Božídarským tak v okolí města odrůstá les, který si přejí. Měl by být schopný odolat i delším obdobím sucha nebo silným nárazům větru.

Troudnatec kopytovitý (Fomes Fomentarius) je široce rozšířená dřevokazná houba typická pro bukové a smíšené porosty s příměsí buku. Způsobuje intenzivní bílou hnilobu dřeva, což v konečném důsledku výrazně snižuje biomechanickou vitalitu a statickou stabilitu buků v lesních ekosystémech i v nelesním prostředí. Do roku 2023 nebyly publikovány žádné údaje o kolonizaci smrku ztepilého troudnatcem kopytovitým v Karpatech.

Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.

Je začátek října a jasná obloha dává tušit, že dnes bude pěkný den. Traktorista Tomáš Kněžek si před chvílí naložil první várku zralého kompostu do zásobníku rozmetače a teď se strojem míří na pole. Navigace traktoru mu přesně ukazuje, kde včera skončil. Zapne rozmetadlo a pustí stroj na automat. Traktor díky navigaci „ví“, kudy a jak rychle jet, aby byl kompost rovnoměrně rozmetán na pole postupně úplně všude. Na polích pražské Vinoře se právě děje to, po čem pedologové, odborníci na půdu, volají už roky. Do půdy se vrací organické hnojivo.

Větší je zkrátka lepší, jak velmi názorně potvrzuje příklad větrných elektráren. Už v devadesátých letech, kdy se začaly světem šířit první série větrníků usazené na pětatřicetimetrových pylonech, visela ve vzduchu otázka, zda by to nešlo udělat nějak lépe.

Středoevropské jehličnaté lesy čelí zvýšenému tlaku biotických škodlivých činitelů, v posledních letech zejména podkorního a dřevního hmyzu. Důsledkem je oslabení až rozpad porostů zejména smrku ztepilého a borovice lesní, neboť tyto dřeviny patří mezi dominantně zastoupené jehličnany. Jedli bělokoré se dosud nevěnovalo příliš pozornosti. Její zastoupení v lesích je pouze 1,2 %, avšak předpokládané přirozené zastoupení činilo cca 20 % a doporučené zastoupení dosahuje téměř 8 %.

V říjnu 2023 jsme v Třeboni s radostí přivítali seminář Počítáme s vodou, na kterém vystoupili Ing. Vojtěch Bareš a Ing. Jiří Vítek. Více než 70 posluchačů mělo díky tomu možnost se dozvědět mnoho zajímavostí o hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Součástí semináře byl i příspěvek o tom, co se nám v Třeboni daří pro dešťovou vodu dělat.

V těchto dnech se na Křenovském rybníku v Tovačově objevila nádherná černá labuť, která pravděpodobně někomu unikla z chovu. Jde o labuť černou, jejímž původním domovem je Austrálie. V Evropě se chová nejen v zoo, ale i v soukromých chovech.