Nejrozšířenějším zdrojem dlouhodobých dat o zdravotním stavu lesů v Evropě je program ICP Forests, který sleduje míru defoliace (ztráty olistění) v síti 5500 monitoračních ploch. Pozitivním jevem pro další vývoj v České republice je dobrý zdravotní stav mladých lesů ve věku do 60 let. Naopak patrný je dlouhodobý trend zhoršování zdravotního stavu borovic. Nejlepší zdravotní stav vykazuje dlouhodobě buk, ovšem i zdravotní stav smrku a dubu je poměrně setrvalý. Žádný datový zdroj ale nepostihuje zdravotní stav lesů komplexně – v rámci programu ICP Forests nelze například zachytit současnou kůrovcovou kalamitu. Pro objektivní hodnocení zdravotního stavu lesů je nutné kombinovat více informačních zdrojů.

Lesy představují naše největší přírodní bohatství. U nás se jim ale nedaří zrovna dobře. Na vině je nevhodné hospodaření a změna klimatu. Stromy schnou a podléhají kůrovci, hlavně v Jeseníkách a na Vysočině. Na cestu nápravy už naštěstí vykročila celá řada lesních hospodářů. Přečtěte si o zdraví českých lesů u příležitosti dne, kdy si na 40 států celého světa připomíná, co pro nás stromy znamenají.

V těchto týdnech probíhající výsadby stromů mohou hrát v ochraně klimatu roli pouze dílčí a za splnění specifických podmínek, upozornila na včerejším webináři Klimatická koalice. Webinář Stromy a klima, který předcházel pátečnímu Dni stromů, představil obsah společné pozice organizací Klimatické koalice k tématu stromů a jejich role v mitigaci změny klimatu.

Pokud byste někdy v anglofonní zemi studovali medicínu, nejspíš byste na nejedné lekci zaslechli úsloví o koních a zebrách. Zní asi tak, že když na chodbě uslyšíte klapání kopyt, myslete spíš na koně, než na zebru.

Válka vedená proti plevelům se americkým zemědělcům prodražuje a stojí je nemalé peníze z už tak dost útlých výnosů. Obchodní praktiky majoritního dodavatele postřiků a osiv přitom připomínají nečistou hru, ze které udržitelnost produkce potravin jako vítěz nevychází.

Občas médii proběhne zpráva, kterou je snad lepší ani nečíst. Otevírá totiž prostor k diskuzi, která byla vedena už tisíckrát předtím. A nevypadá to, že by ani na po tisící prvé mohla vést k nějakému jednoznačnému a uspokojivému závěru.

Ať už renovujete, přestavujete, bouráte anebo se jen stěhujete, je obvykle vedlejším výstupem takové činnosti produkce odpadů. Suti, starého nábytku, obalových materiálů. Kam s ním? Britové často nachází odpověď „jen na dvě kliknutí daleko“, tedy na internetu. U společností inzerujících, že za pár liber kontejner ochotně naplní a odvezou. Problém s odpady tím má ale k vyřešení daleko.

Zabránit šíření invazních rostlin v cenných mokřadních biotopech zkouší v rámci společného projektu vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy univerzity. Odborníci vytipovali dvě lokality na Břeclavsku, které se potýkají s porosty invazních rostlin zlatobýlu kanadského, zlatobýlu obrovského a astričky kopinaté. Kvůli jejich masivnímu šíření se z lučních mokřadů vytrácejí původní vzácné druhy rostlin i živočichů. Pomoci by podle odborníků mohl přísev poloparazitických rostlin.

Pět let žiju na britském ostrově Alderney. Je to malý ostrov s krásnou přírodou, na kterém však již několik let stoupá populace invazní sršně asijské. Ta se rychle šíří celou Evropou.

Sršeň asijská, invazní druh hmyzu, který se specializuje na lov včel, byla ve čtvrtek 5. 10. nalezena v Plzni. Jedná se o první potvrzený výskyt v České republice. Klíčové nyní je, aby se nešířila dále.