Dnes je Den stromů. Jak si vedou stromy našich lesů?
20.10.2023 05:50 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Od té doby se podíl zalesněných ploch výrazně zvýšil na současných 37,1 % a plocha pokrytá lesem každým rokem roste. Ačkoliv je Česko rok od roku lesnatější co do plochy, co do zdraví zaznamenávají naše lesy výrazný pokles.
A to i přesto, že představují naše největší přírodní bohatství. Významně přispívají k regulaci místního klimatu, zadržování odtoku vody z krajiny, poskytují útočiště pestré fauně a floře a vytvářejí bariéru pro extrémní atmosférické vlivy, jako je silný vítr.
Lesy nám poskytují nejen dřevo, ale i čistí vzduch, vodu, chrání půdu a nabízí místo k odpočinku a regeneraci. Mezi jejich nezanedbatelnou funkci patří také ochrana lidské populace před přírodními katastrofami – suchem, požáry, erozí půdy, bouřemi a silným větrem a povodněmi. Všechny tyto funkce zmizí, pokud se les přemění na zemědělskou půdu, podlehne zástavbě nebo se rozpadne vlivem biotických a abiotických činitelů.
Les je ovšem schopen poskytovat tyto funkce, pouze pokud je zdravý.
Zjistěte, jak zdravý je les ve vaší obci v interaktivní aplikaci Člověka v tísni.
Vyrostou?
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Tradiční průmysl zdraví lesů nepřeje
Lesnictví v našich krajích je poznamenané historickým akcentem na ekonomickou produkci. Doba se nesla ve jménu vysazování nepůvodních smrkových monokultur a plošného odvodňování lesních pozemků umělými kanály. Intenzivní průmyslová produkce, zejména spalování uhlí, ovlivnila chemické složení srážek, které pak v podobě kyselých dešťů decimovaly lesy zejména na severu Čech a Moravy.Uhlí je spalováno dodnes. Dopady acidifikace na zdraví lesů, společně s historickou zátěží v podobě okyselených půd, jsou stále patrné ve značné ztrátě listí a jehlic – defoliaci. V rámci Evropy patří naše lesy k těm nejvíce zasaženým kyselými dešti.
Smrk ztepilý coby historicky nešťastná volba s velkou setrvačností
Mezi značkové stromy českého lesnictví patří smrk ztepilý, který se na našem území původně nacházel pouze ve vyšších polohách. V optimálních podmínkách roste velmi rychle a jeho rovné kmeny jsou velmi ceněné ve zpracovatelském průmyslu. Jenže v porovnání s ostatními stromy špatně snáší extrémní teploty, sucho, znečištění a kyselé deště.Důsledkem nevhodného vysazování smrkových monokultur jsou dnešní holiny – pláně uschlých stromů, které nejprve oslabil kyselý déšť a sucho, a následně dorazil lýkožrout a/nebo silný vítr. Mezi nejvíce zasažené oblasti patří severní Morava, Vysočina a České Švýcarsko (Obr. 1).
Obr. 1. Změna zdravotního stavu lesů ČR mezi roky 1984 a 2022, vyjádřené jako sklon regresní křivky. Vypočteno na základě LAI (Leaf Area Indexu) ze snímků družice Landsat 5 a 8. Vlastní mapové zpracování Člověk v tísni, zdroj dat
Lesnictví v našich podmínkách vždy mířilo k ideálům průmyslové výroby – k přísně plánované a technologicky a vědecky řízené produkci dřeva. Dnešní realita tuto představu v podstatě vůbec neodráží. Navzdory prudké mechanizaci a plánování se lesnictví v posledních dekádách nese v duchu kalamit. Místo lesního plánu je většina dřeva (86,9 %) vytěžená zcela neplánovaně a 95 % vytěženého dřeva představují jehličnaté stromy zničené lýkožroutem.
Zdá se, že místo lesnického plánu se u nás lesnictví podřizuje měnícím se klimatickým podmínkám a řešení dopadu vlastního nevhodného hospodaření. Je nade vše jasné, že se bude muset hluboce proměnit, pokud se i nadále chceme pyšnit rostoucími plochami především zdravých lesů. Naštěstí lze říct, že k proměně už zčásti dochází.
Na cestě k nápravě
Současní lesníci chápou potřebu nahrazovat nepůvodní jehličnaté lesy listnatými a smíšenými a v posledních několika letech vysazují více listnáčů než jehličnanů.
-
• Plocha opětovně zalesněného lesa je vysoká a jedná se o reakci na šíření ploch s rozpadlým porostem (40 679 ha v roce 2021).
-
• Podstatnou část obnovy rovněž tvoří přirozená obnova lesa (9 111 ha v roce 2021), což poukazuje na schopnost lesa obnovit se i v obtížných podmínkách způsobených změnou klimatu a důsledky nevhodného hospodaření, a to i bez pomoci člověka.
České lesnictví však má před sebou ještě dlouhou cestu směrem k udržitelnému hospodaření. Přežitky v hospodaření jako pasečné hospodaření (holoseče), nadměrné vysazování jehličnanů, udržování druhově, věkově a strukturně homogenních porostů a plošná aplikace pesticidů je třeba nahradit přírodě blízkými přístupy založenými na diverzitě, výběrové těžbě a přirozené obnově lesa.
K tomu bude třeba i součinnost s myslivci. Mezi hlavní negativní faktory ovlivňující úspěšnou obnovu lesa po kalamitě totiž patří okusy páchané neúměrně přemnoženou spárkatou zvěří.
Co dokáže mladé stromky ochránit před zvěří? Oplocenka.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Toto přemnožení může řešit podpora přirozených šelem v krajině, a to i za současné ochrany majetku a zvířat zemědělců a pastevců. Přirození predátoři v české krajině totiž do značné míry chybí. Tím člověk vytvořil ekologickou nerovnováhu, a způsobil tak zásadní problém přispívající k degradaci naší krajiny.
Kvalita místo kvantity
Je nabíledni, že je zdravotní stav našich lesů veřejným zájmem. Neměl by proto být podřízen pouze zájmům soukromého nebo státního podnikání, což mj. vede k nehospodárnému nakládání s lesy, které způsobuje současné katastrofální kalamity. České lesy nejsou dobře přizpůsobeny měnícím se podmínkám, a ještě je čekají velmi krušné časy. S rostoucími teplotami a extrémním počasím bude docházet k další degradaci krajiny a jsou to právě lesy, které nás jako jediné mohou ochránit před vlnami veder, suchem, vichry a povodněmi.Ostatně právě (převážně listnaté) lesy jsou pro naši krajinu přirozené. A i když si to nyní nedokážeme představit, budeme v blízké budoucnosti muset znovu zalesnit podstatnou část Česka, pokud se chceme dopadům změny klimatu a degradace půd průmyslovým hospodařením ubránit.
Listnaté lesy, přirozenost naší krajiny.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Nejlepším řešením žalostné situace je agrolesnictví. Kombinuje totiž zemědělskou produkci se stromy, které pomáhají chránit půdu před spalujícím sluncem, regulují mikroklima a zajišťují ochranu pro životně nezbytnou biodiverzitu.
Přečtěte si také |
Co je agrolesnictví a v čem by se nám mohlo zase hodit?
Monokulturám smrků nebo řepky už odzvonilo.
reklama
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Jakub Zelený: Už tomu neříkejte ekonomický růst!
Jakub Zelený: České lesy dlouhodobě chřadnou. Na vině je průmyslové hospodaření
Jakub Zelený: Paralelní světy na COP26. V salóncích se debatuje, venku se protestujeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
SV
Slavomil Vinkler
20.10.2023 08:21Tvrzení: "Mezi hlavní negativní faktory ovlivňující úspěšnou obnovu lesa po kalamitě totiž patří okusy páchané neúměrně přemnoženou spárkatou zvěří.! a zároveň : "Nejlepším řešením žalostné situace je agrolesnictví. Kombinuje totiž zemědělskou produkci se stromy, které pomáhají chránit půdu před spalujícím sluncem, regulují mikroklima a zajišťují ochranu pro životně nezbytnou biodiverzitu." To je oxymóron, tedy navzájem v rozporu.
Biodiverzitu na požadované úrovni, tedy vzor minulých dob meziledových může zajistit jen savanový les přirozeně vytvářený pastvou. Pokud chce někdo biodiverzitu chce savanový les. Ten však neposkytuje dřevo v rozumné míře. Obojí zároveň v jednom lese nejde, nejde, nejde.
Odpovědět
Biodiverzitu na požadované úrovni, tedy vzor minulých dob meziledových může zajistit jen savanový les přirozeně vytvářený pastvou. Pokud chce někdo biodiverzitu chce savanový les. Ten však neposkytuje dřevo v rozumné míře. Obojí zároveň v jednom lese nejde, nejde, nejde.
Jakub Zelený
20.10.2023 09:18 Reaguje na Slavomil VinklerJak souvisí spárkatá zvěř, která komplikuje obnovu lesa (zdroj MZe Zpráva o stavu lesa) s agrolesnictvím? Ten zbytek Vašeho komentáře se asi váže k jinému čláku, tak to nekomentuju
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.10.2023 15:23 Reaguje na Jakub ZelenýVážený, vaše citace MZe je správná, až na to, že je to o voze a o koze. MZE řeší výlučně produkční hospodářské lesy. Vy taky? Já podporuji alespoň někde nějaké lesy s co nejvyšší biodiverzitou. To rozhodně nejsou lesy hospodářské MZe), ale řídké, různorodé a různověké (tedy spíše savanový les) a toho lze nejlépe docílit pastvou různé zvěře. Zbytkem královské obory může být asi tak Křivoklátsko (ovšem to už mezi tím hodně zarostlo).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.10.2023 15:31 Reaguje na Slavomil VinklerCo se týče agrolesnictví tak asi nejlépe když přečtete v poslední Živě článek: Oheň jako pomocník neolitického zemědělce. úroda pšenice v 1. roce 1,1t/ha, v druhém 0,2t/ha.
Poznámka. Normální úroda na poli je asi 8-10t/ha.
Odpovědět
Poznámka. Normální úroda na poli je asi 8-10t/ha.
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 10:11 Reaguje na Jakub ZelenýNo a jak souvisí agrolesnictví s lesem? Pokud se někde uvažovalo o agrolesnictví tak šlo o lesnictví na půdě zemědělské.V podstatě pěstování dřevin na jednom pozemku spolu se zemědělskými plodinami na orné půdě (systém silvoorebný) nebo na travních porostech (silvopastevní).
Tak spárkatá zvěř je přemnožená ale v lese se bude pást domácí dobytek. To je hodně ujeté. Ano , byly doby kdy se na lesní paseky nebo jako podsev lesních kultůr používalo lesní žito , nazývané taky jánské žito. Ve skutečnosti žito trsnaté (Secale cereale ) To ale nebyla zvěř na pranýři a mluvilo se o "zlatých zubech české zvěře".
No a přečtěte si něco o lese za doby M-T. Možná zjistíte, že ta tehdejší lesnatost u nás nebyla 27% jak píšete ale pohybovala se kolem 17 %. To je celkem dost velký rozdíl.
Jinak například jedle snášela ty kyselé deště podstatně hůř než smrk. Navíc velké zdroje znečištění jsou dávno s nemalými náklady odsířeny.To bylo to první co se po roce 89 dělalo.
No a hlavně v Jeseníkách stromy kůrovci opravdu nepodléhají. Tedy tam kde se s lesem normálně hospodaří a ochránci kůrovce nedostali možnost do toho zasahovat.
Odpovědět
Tak spárkatá zvěř je přemnožená ale v lese se bude pást domácí dobytek. To je hodně ujeté. Ano , byly doby kdy se na lesní paseky nebo jako podsev lesních kultůr používalo lesní žito , nazývané taky jánské žito. Ve skutečnosti žito trsnaté (Secale cereale ) To ale nebyla zvěř na pranýři a mluvilo se o "zlatých zubech české zvěře".
No a přečtěte si něco o lese za doby M-T. Možná zjistíte, že ta tehdejší lesnatost u nás nebyla 27% jak píšete ale pohybovala se kolem 17 %. To je celkem dost velký rozdíl.
Jinak například jedle snášela ty kyselé deště podstatně hůř než smrk. Navíc velké zdroje znečištění jsou dávno s nemalými náklady odsířeny.To bylo to první co se po roce 89 dělalo.
No a hlavně v Jeseníkách stromy kůrovci opravdu nepodléhají. Tedy tam kde se s lesem normálně hospodaří a ochránci kůrovce nedostali možnost do toho zasahovat.
DA
DAG
20.10.2023 11:17Ještě že Vás, lesníci, myslivci a zemědělci mají a řekne jim co mají dělat.
Článek je myšlenkový brainstorming dávající do pár řádků mnoho problémů na mnoho knih.
Pro mě čistá čárka v propagaci vůči neznalým čtenářům.
Odpovědět
Článek je myšlenkový brainstorming dávající do pár řádků mnoho problémů na mnoho knih.
Pro mě čistá čárka v propagaci vůči neznalým čtenářům.
pp
pavel peregrin
20.10.2023 13:25Přestaňte už s těmi bláboly o agrolesnictví, jako mizivý doplněk prosím, ale jako nosná myšlenka? Ani omylem!
Odpovědět
ss
smějící se bestie
20.10.2023 13:42České lesnictví má za sebou historii, ze které je vhodné se učit i při nových současných poznatcích a technologiích, že !
Odpovědět
HH
Honza Honza
21.10.2023 07:51- funkce lesa- přesněji: jsou spolu se zadržováním vody j e d i n ý m stabilizátorem klimatu, přírody, jedinou cestou záchrany přírody
- zalesnění se u nás stále zvyšuje, na rozdíl od okolího světa, kde lesů ubývá. Ale i u nás přibývá zástavby, která vysušuje a otepluje krajinu, proto i funkci lesa je třeba posilovat a ne oslabovat, stromy vysazovat, lesy rozšiřovat, jejich zdraví posilovat! Stromy, zeleň nutno kombinovat i se stavbami, podobně i zadržování vody.
- lesů přibývá, ale jsou nekvalitní: zjistí-li zahrádkář, že jeho hospodářství není uspokojivé, že jeho zelenina špatně roste, neřekne jinak to nejde, ale něco dělá!, zlepšuje kvalitu výsadby- smíšené lesy, nepasečné hospodaření, více k přírodě- patrovitá pestrá smíšená výsadba, zlepšuje půdu- ponechání části dřeva na zemi, ale hlavně zavodňuje – za socializmu se ve všech směrech odvodňovalo. Nikdo nepíše, že vodu je třeba zadržovat i v lese, na úkor stromů rozšiřovat zamokřená místa! Přírodovědci chtějí posilovat přírodní procesy- tedy více k přírodě, více přirozených míst (neudržovaných, zamokřených) ale směrem ke zdraví lesa: nikoli k jeho devastaci, nikoli jej nechat sežrat kůrovcem- nesmyslně proto, že je to přírodní postup, nikoli s přemnoženými býložravci, k nesmyslné diverzifikaci směrem k řídkému savanovému lesu (p. Vinkler!) zničenému býložravci, že to tak bylo před tisíci lety! Ale teď to tak už bohužel není. V dnešní klimatické situaci je to přímá cesta k poušti! Bez vody, bez studní! Agrolesnictví neznamená, že vyženeme stáda krav do lesa, ale že i na zemědělské půdě zřizujeme remízky se stromy (a zachycujeme vodu – zřizujeme rozšiřujeme a chráníme zamokřená místa), jinak i prostý sedlák bez VŠ vzdělání zjistí, že jeho pšenice neprosperuje a usychá!
Odpovědět
- zalesnění se u nás stále zvyšuje, na rozdíl od okolího světa, kde lesů ubývá. Ale i u nás přibývá zástavby, která vysušuje a otepluje krajinu, proto i funkci lesa je třeba posilovat a ne oslabovat, stromy vysazovat, lesy rozšiřovat, jejich zdraví posilovat! Stromy, zeleň nutno kombinovat i se stavbami, podobně i zadržování vody.
- lesů přibývá, ale jsou nekvalitní: zjistí-li zahrádkář, že jeho hospodářství není uspokojivé, že jeho zelenina špatně roste, neřekne jinak to nejde, ale něco dělá!, zlepšuje kvalitu výsadby- smíšené lesy, nepasečné hospodaření, více k přírodě- patrovitá pestrá smíšená výsadba, zlepšuje půdu- ponechání části dřeva na zemi, ale hlavně zavodňuje – za socializmu se ve všech směrech odvodňovalo. Nikdo nepíše, že vodu je třeba zadržovat i v lese, na úkor stromů rozšiřovat zamokřená místa! Přírodovědci chtějí posilovat přírodní procesy- tedy více k přírodě, více přirozených míst (neudržovaných, zamokřených) ale směrem ke zdraví lesa: nikoli k jeho devastaci, nikoli jej nechat sežrat kůrovcem- nesmyslně proto, že je to přírodní postup, nikoli s přemnoženými býložravci, k nesmyslné diverzifikaci směrem k řídkému savanovému lesu (p. Vinkler!) zničenému býložravci, že to tak bylo před tisíci lety! Ale teď to tak už bohužel není. V dnešní klimatické situaci je to přímá cesta k poušti! Bez vody, bez studní! Agrolesnictví neznamená, že vyženeme stáda krav do lesa, ale že i na zemědělské půdě zřizujeme remízky se stromy (a zachycujeme vodu – zřizujeme rozšiřujeme a chráníme zamokřená místa), jinak i prostý sedlák bez VŠ vzdělání zjistí, že jeho pšenice neprosperuje a usychá!
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 09:46 Reaguje na Honza HonzaŘekl bych konečně někdo pochopil , že agrolesnictví je o lesnictví na zemědělské půdě a ne o pastvě dobytka v lesích. To je ale tak vše s čím mohu souhlasit. Až se vám povede ta patrovitá pestrá smíšená výsadba a dlouhodobě udržíte ten nyní tak vzývaný pestrý les, tak dejte vědět. Jinak prostý sedlák ví, že se mu výnosy pšenice neustále zvedají.
Odpovědět
HH
Honza Honza
22.10.2023 09:36 Reaguje na Jarek Schindlerže 1+1 = dvě, tak to je tak jediné s čím mohu souhlasit
že 2+2 = 4, tak dejte vědět
Odpovědět
že 2+2 = 4, tak dejte vědět
JS
Jarek Schindler
22.10.2023 10:00 Reaguje na Honza HonzaTak to jo,vysoká matematika? Já zapomněl, že vám neprosperuje pšenice.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.10.2023 15:16 Reaguje na Honza HonzaUvědomujete si, že :
-savanový les navrhuji jen na malé části plochy lesů, jako poznání a rozšíření biodiverzity?
- slovo přírodní je ošemetné a vlastně vše na co se podíváte je přírodní, ač nemusí být přirozené?
- stromy mají velkou spotřebu živin, o které obírají ostatní podrost a kořeny stromů sahají až do dvojnásobku výšky stromu? Myslím, že představa stromů a plodin (s nějakým výnosem) na jednom pozemku je poněkud naivní?
Odpovědět
-savanový les navrhuji jen na malé části plochy lesů, jako poznání a rozšíření biodiverzity?
- slovo přírodní je ošemetné a vlastně vše na co se podíváte je přírodní, ač nemusí být přirozené?
- stromy mají velkou spotřebu živin, o které obírají ostatní podrost a kořeny stromů sahají až do dvojnásobku výšky stromu? Myslím, že představa stromů a plodin (s nějakým výnosem) na jednom pozemku je poněkud naivní?
BM
Břetislav Machaček
21.10.2023 09:59Na ten blábol přišel autor sám a nebo se to někde vyučuje? Agrolesnictví je
jedna z dalších slepých uliček vhodná jen pro některé stínomilné rostliny, ale nesmíme zapomenout na střídání plodin a co pak s těmi, kterým stín vadí? No a taky co strojní obdělávání půdy a sklizeň? Jak vysoko by musely být větve stínících stromů, aby pod nimi projel kombajn a jak daleko
by musely růst od prvé brázdy, aby jim pluh netrhal kořeny? A viděl někdy
autor půdu pod stromy včetně rostlin, kterým veškerou vodu odčerpal strom?
Chodí autor vůbec do přírody a vidí, jak po méně vydatném dešti vypadá
půda pod stromy? Na otevřeném poli je alespoň po tom dešti mírně vlhko
potřebné pro přežití rostli, ale pod stromem sucho, protože déšť ani
neprošel korunou stromu na půdu pod ním. Totéž u rosy, kterou bude pod
stromy marně hledat, ale mimo ně dodá rostlinám alespoň nějakou vláhu.
Nechme stromy do lesů a necpěte je za každou cenu do polí a když, tak
pouze tam, kde to pole nemá už nyní perspektivu. I osel vidí, že okraj
pole u lesa je méně úrodný a je lépe ho obětovat nikoliv dalším stromům, ale například biopásům. Ano, ale ne dalším stromům a posunout hranici neúrodnosti zase dál? Nebo chtějí zalesnit zase další pole a ze zbytku ždímat pomocí chemie ještě více, jako náhradu za zalesněnou půdu? Biopás může být jako přechod mezi úrodnou půdou a lesem a nemusí být ani tak intenzivně obhospodařován jako orná půda. Pětimetrové biopásy, či travní porosty na okrajích polí hraničících s lesy mohou být východiskem mnohdy zcela neekonomického hospodaření ve stínu lesa s čerpáním vody a živin stromy.
To věděl kdysi už můj strýc a kolem panského lesa měl pruh pastviny a
až potom mimo stín ornou půdu. Dnes se ten pruh využívá k "pěstování"
a v obilí je v klasu pět zrnek a kukuřice má maximálně 50 cm. Pokud je
agrolesnictví cílem, tak nás potěš pánbůh s takovou úrodou na polích
ve stínu stromů!
Odpovědět
jedna z dalších slepých uliček vhodná jen pro některé stínomilné rostliny, ale nesmíme zapomenout na střídání plodin a co pak s těmi, kterým stín vadí? No a taky co strojní obdělávání půdy a sklizeň? Jak vysoko by musely být větve stínících stromů, aby pod nimi projel kombajn a jak daleko
by musely růst od prvé brázdy, aby jim pluh netrhal kořeny? A viděl někdy
autor půdu pod stromy včetně rostlin, kterým veškerou vodu odčerpal strom?
Chodí autor vůbec do přírody a vidí, jak po méně vydatném dešti vypadá
půda pod stromy? Na otevřeném poli je alespoň po tom dešti mírně vlhko
potřebné pro přežití rostli, ale pod stromem sucho, protože déšť ani
neprošel korunou stromu na půdu pod ním. Totéž u rosy, kterou bude pod
stromy marně hledat, ale mimo ně dodá rostlinám alespoň nějakou vláhu.
Nechme stromy do lesů a necpěte je za každou cenu do polí a když, tak
pouze tam, kde to pole nemá už nyní perspektivu. I osel vidí, že okraj
pole u lesa je méně úrodný a je lépe ho obětovat nikoliv dalším stromům, ale například biopásům. Ano, ale ne dalším stromům a posunout hranici neúrodnosti zase dál? Nebo chtějí zalesnit zase další pole a ze zbytku ždímat pomocí chemie ještě více, jako náhradu za zalesněnou půdu? Biopás může být jako přechod mezi úrodnou půdou a lesem a nemusí být ani tak intenzivně obhospodařován jako orná půda. Pětimetrové biopásy, či travní porosty na okrajích polí hraničících s lesy mohou být východiskem mnohdy zcela neekonomického hospodaření ve stínu lesa s čerpáním vody a živin stromy.
To věděl kdysi už můj strýc a kolem panského lesa měl pruh pastviny a
až potom mimo stín ornou půdu. Dnes se ten pruh využívá k "pěstování"
a v obilí je v klasu pět zrnek a kukuřice má maximálně 50 cm. Pokud je
agrolesnictví cílem, tak nás potěš pánbůh s takovou úrodou na polích
ve stínu stromů!
SV
Slavomil Vinkler
21.10.2023 15:17 Reaguje na Břetislav MachačekOkrajovému pásu kolem lesa se u nás říkalo síčky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.10.2023 15:18 Reaguje na Slavomil VinklerNicméně tyto pásy zarostly mezitím keři a stromy = náletem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.10.2023 18:49 Reaguje na Slavomil VinklerTo je ale chyba, protože ubylo orné půdy a nebo alespoň půdy v vypásání, či produkci pícnin. To má být účel přechodu lesa v pole a nebo alespoň v tom pásu pouze udržovat nízké keře, které plodinám na poli nebudou stínit tolik, jako vzrostlé stromy. Dnes jsem pracoval na jedné z mých zahrad, kterou
jsem v minulosti využíval jako sad a k pěstování
brambor, řepy , kukuřice atd. Časem jsem upustil
od produkce potravin a pozemek postupně zalesnil.
Je na něm nádherně vidět o čem je zastínění a
půdní sucho pod stromy v půdě, které jsem už
mnoho let nedodal hnůj a kompost, jako půdě na
druhé ze zahrad doposud využívané k produkci
brambor, zeleniny a ovoce. Na prvé je půda pod stromy tvrdá suchem a na druhé je ornice dobře
zásobená rostlinnými zbytky kyprá a vlhká.
Mulčoval jsem na ni totiž zelené hnojení(hrách,
svazenka a plevel peťour maloúborný, který je
mimochodem zdrojem značného množství zelené
hmoty) a kola sekačky jsem měl olepena půdou,
která je s množstvím rozkládajících se zbytků
rostlin vlhká. Musím ji nechat v tom suchu nechat
dokonce oschnout, než se pustím do orání, protože
by se mi lepila na pluh! No a v tom "lese" na
druhé zahradě? Vyrýt díru pro sazenice stromů
byl doslova nadlidský výkon a přitom na obě
zahrady prší stejně a mají i stejné podloží se
stejnou hladinou spodní vody. Rozdíl je ale v
tom, že stromy vodu vypily a vypařily, ale to
zelené hnojení přijímalo i rosu a vypařovalo
toho méně, než ty stromy.
Odpovědět
jsem v minulosti využíval jako sad a k pěstování
brambor, řepy , kukuřice atd. Časem jsem upustil
od produkce potravin a pozemek postupně zalesnil.
Je na něm nádherně vidět o čem je zastínění a
půdní sucho pod stromy v půdě, které jsem už
mnoho let nedodal hnůj a kompost, jako půdě na
druhé ze zahrad doposud využívané k produkci
brambor, zeleniny a ovoce. Na prvé je půda pod stromy tvrdá suchem a na druhé je ornice dobře
zásobená rostlinnými zbytky kyprá a vlhká.
Mulčoval jsem na ni totiž zelené hnojení(hrách,
svazenka a plevel peťour maloúborný, který je
mimochodem zdrojem značného množství zelené
hmoty) a kola sekačky jsem měl olepena půdou,
která je s množstvím rozkládajících se zbytků
rostlin vlhká. Musím ji nechat v tom suchu nechat
dokonce oschnout, než se pustím do orání, protože
by se mi lepila na pluh! No a v tom "lese" na
druhé zahradě? Vyrýt díru pro sazenice stromů
byl doslova nadlidský výkon a přitom na obě
zahrady prší stejně a mají i stejné podloží se
stejnou hladinou spodní vody. Rozdíl je ale v
tom, že stromy vodu vypily a vypařily, ale to
zelené hnojení přijímalo i rosu a vypařovalo
toho méně, než ty stromy.
HH
Honza Honza
22.10.2023 04:50 Reaguje na Břetislav MachačekVážený pane! Tuto metodu- necpěme les do polí aplikoval již kulahvý císař Klaudius, již za starého Říma se kácely lesy, zřizovaly pole, vysušovaly močály. Císař byl chválen, jak pozdvihl římské hospodářství, jak Římská říše za jeho vlády prosperovala. I zde byly dříve řídké savanové lesy, ale po celé krajině, nezastavěné milonovými městy a dálnicemi, místy zahuštené, místy s rozsáhlejšími pastvinami. Zamokřená místa, řeky se za většího deště rozlévaly široko do krajiny, měly roszáhlé písčité pláže, meandry. Vodu v potocích zadržovali bobři, krajina vypadala úplně jinak než dnes. Dnes je potřeba rozsáhlé nepřírodní pole ochlazovat, pásy stromů působit proti erozi, zachycovat vodu, to dokáže jen a jen les. Na rozsáhlých loukách a polích se v létě prudce zvyšuje teplota, půda vysychá, prudký déšť vyvolá erozi a krajina vysychá a degraduje. To už je vyzkoušeno, už se to všeobecně ví a zemědělci to aplikují. Pokud by to nedělali, vznikne u nás podobná krajina jako píše Karel May ve svém Vinetouovi o prérii: jezdec na unaveném koni se ploužil ve vyschlém korytě potoka v neutěšené vyprahlé krajině s trsy trávy spálenými sluncem a ojedinělými agávemi. Podobnou krajinu vytvořili také Římané vykácením lesa - můžete se tam jet k moři podívat. Pole tam existuje pouze kde je možnost umělého zavlažování, jinak jsou tam jen kameny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.10.2023 10:55 Reaguje na Honza HonzaNo nevím. Myslím, že les odpařuje více vody než louka nebo pole. Nicméně devastaci středomoří sice způsobili vykácením stromů, no ale tím, že holá půda byla spláchnuta a tím pádem se nemá voda kde držet přes suché léto.
Odpovědět
HH
Honza Honza
22.10.2023 14:00 Reaguje na Slavomil Vinklerurčitě máte pravdu. Ale funkce lesa je různorodá, nejsem na to žádný odborník ale článků o tom bylo dost: funguje zde biotická pumpa, je zde jiné klima- vždy v lese bylo chladněji a vlhčeji než jinde, proto zde rostou přslušné rostliny:mechy, houby které právě vodu zachycují, mechy rostou i na louce ale jen tam, kde je vlhko. Les zastiňuje (koruny jsou ve dne horké a půda chladná, v noci opačně a kondenzuje zde pára), les zachycuje vodu, pomalu ji uvolňuje do krajiny. Působí proti větrné i vodní erozi. Prostě vše svědčí pro to, že les zachycuje vodu. Je o tom řada důkazů, řada vědeckých zjištění. Myslím, že nejdůležitější je stabilizace klimatu, louky a pole se za plného slunce extrémně přehřívají, extrémně vysušují, za většího deště pak nejsou schopny vodu přijmout a a pak jsou náchylné k erozi. Tyto funkce jsou nyní pro přírodu nejpotřebnější. Nejlepší logicky by byl přehuštěný tmavý les plný tlejícího dřeva, který ale je právě uniformní, málo diverzifikovaný, a pro hospodářské účely nevyužitelný. Právě proto, že tato akumulační schopnost lesa je již omezena (funguje jen v NP), musí být zalesnění větší.
Odpovědět
Jakub Zelený
24.10.2023 12:02 Reaguje na Břetislav MachačekAgrolesnictví je zavedený pojem, normálně se kombinuje s technikou. To co píšete jako by říkalo, že o agrolesníctví čtete poprvé. Pokud ano, použijte internet.
Jinak nevím do jakých lesů chodíte vy, ale tam kam chodím já do lesa je v letním vedru pěkný chládek a vlhko, a bezesporu tam je nejlepší půda, pěkně černá, daleko lepší než na poli. Zkuste se zamyslet proč je v létě v lese chládek, a přijdete na to že stromy naopak vodu přitahují.
Jo a většina jednoletek neprosperuje na přímém slunci, mám to ozkoušené, lépe vychází pěstování v polostínu, obzvlášť tam, kde je velké sucho a vedro. Vy něco pěstujete?
Odpovědět
Jinak nevím do jakých lesů chodíte vy, ale tam kam chodím já do lesa je v letním vedru pěkný chládek a vlhko, a bezesporu tam je nejlepší půda, pěkně černá, daleko lepší než na poli. Zkuste se zamyslet proč je v létě v lese chládek, a přijdete na to že stromy naopak vodu přitahují.
Jo a většina jednoletek neprosperuje na přímém slunci, mám to ozkoušené, lépe vychází pěstování v polostínu, obzvlášť tam, kde je velké sucho a vedro. Vy něco pěstujete?
SV
Slavomil Vinkler
25.10.2023 07:35 Reaguje na Jakub ZelenýAno, agrolesnictví se používá, ale při zalesňování. Zejména v lužních lesích na úrodnější půdě. Vytrhaly se pařezy, pooralo, vysázely stromky a mezi nimi si kovozemědělci pronajali tálky, ručně obdělávané, na brambory, řepu , kukuřici. vydrželo to tak asi 4 roky. Nyní se půda přefrézuje, zničí se podrost a pokud není zájem o pronajmutí, tak se udržuje chemicky.
Je nutno vědět, že strom ovlivní svými kořeny okolí do vzdálenosti asi 2x výška stromu. Ve vzrostlých sadech, ani v lesích se nedá očekávat nějaká významná úroda v podrostu. Snad jen jednosečné louky. Ale když nesmí být krávy kam s tím?
Odpovědět
Je nutno vědět, že strom ovlivní svými kořeny okolí do vzdálenosti asi 2x výška stromu. Ve vzrostlých sadech, ani v lesích se nedá očekávat nějaká významná úroda v podrostu. Snad jen jednosečné louky. Ale když nesmí být krávy kam s tím?
BM
Břetislav Machaček
26.10.2023 09:33 Reaguje na Jakub ZelenýMilý pane asi jste nepochopil, že proti lesům nic nemám, ale
že mi vadí zastiňovat pole, která budou ve stínu stromů méně
úrodná. Pěstuji všechno možné celý svůj život(i v důchodu)
a povím vám zkušenost s úrodou čehokoliv na slunci a ve stínu. Ve stínu se vám rostliny vytahují za světlem, což
je nežádoucí kvůli stabilitě a nevyzrávají tak dobře plody jako na slunci. Stromy mají hlouběji kořeny a odčerpají vodu a živiny rostlinám. Vlhkost na listech po dešti vydrží ve
stínu déle a bují plísně a houby na což budete potřebovat
postřiky. Na otevřeném poli je osušuje slunce a vítr, který
se mezi stromy k rostlinám nedostane. Kterépak jednoletky
z kulturních plodin milují stín? Tak na to jsem zvědav!
Rajčata, okurky, papriky, brambory, pšenice atd.? Prosím
alespoň jednu, která si vysloveně hoví ve stínu a půdě
vyčerpané okolními stromy. Pročpak v pěstírnách rostlinám
přisvěcují a nepěstují je ve stínu a nebo dokonce tmě?
Říká vám něco vůbec fotosyntéza, kdy bez slunce nemají
plody cukry? V našich zeměpisných šířkách je stín pro
drtivou rostlin nežádoucí, protože nemáme tolik slunečných dnů a máme tkzv. dlouhý stín na rozdíl od rovníku, kde
slunce svítí kolmo na zem. Strom je pro zemědělské plodiny
konkurentem světla, vody i živin a to co spotřebuje strom
bude chybět rostlinám. Proto pod stromy živoří i tráva
a neroste tam tráva metrová jako na otevřené louce. Byl
jste vůbec někdy v přírodě a viděl okraj pole u lesa, kde
je vše menší a schází tam ráno rosa? Ta rosa se totiž
vysrážela na stromech a nikoliv na rostlinách pod nimi.
Takoví jako vy si pak ustelou na louce a diví se, že jsou
ráno mokří od rosy místo toho si ustlat v lese, nebo na
jeho okraji, aby na ně rosa nespadla. Mi stačí životní
zkušenosti a praxe předků, kteří nebyli tak blbí, když
si pozemek rozdělili na pole, sady, vinohrady atd. a
nesplácali to vše dohromady jak tu rozumujete. Mám nyní
problém se vzrostlým ořešákem souseda a jeho živým plotem,
kteří stíní části zahrady tak, že tam nechce nic růst.
Nepomáhá hnojení a závlaha, protože schází hlavně slunce,
kterému brání k přístupu k rostlinám stín stromů a keřů.
Být ta zahrada taková celá, tak je na ní pouze plevel a možná mech a houby.
Odpovědět
že mi vadí zastiňovat pole, která budou ve stínu stromů méně
úrodná. Pěstuji všechno možné celý svůj život(i v důchodu)
a povím vám zkušenost s úrodou čehokoliv na slunci a ve stínu. Ve stínu se vám rostliny vytahují za světlem, což
je nežádoucí kvůli stabilitě a nevyzrávají tak dobře plody jako na slunci. Stromy mají hlouběji kořeny a odčerpají vodu a živiny rostlinám. Vlhkost na listech po dešti vydrží ve
stínu déle a bují plísně a houby na což budete potřebovat
postřiky. Na otevřeném poli je osušuje slunce a vítr, který
se mezi stromy k rostlinám nedostane. Kterépak jednoletky
z kulturních plodin milují stín? Tak na to jsem zvědav!
Rajčata, okurky, papriky, brambory, pšenice atd.? Prosím
alespoň jednu, která si vysloveně hoví ve stínu a půdě
vyčerpané okolními stromy. Pročpak v pěstírnách rostlinám
přisvěcují a nepěstují je ve stínu a nebo dokonce tmě?
Říká vám něco vůbec fotosyntéza, kdy bez slunce nemají
plody cukry? V našich zeměpisných šířkách je stín pro
drtivou rostlin nežádoucí, protože nemáme tolik slunečných dnů a máme tkzv. dlouhý stín na rozdíl od rovníku, kde
slunce svítí kolmo na zem. Strom je pro zemědělské plodiny
konkurentem světla, vody i živin a to co spotřebuje strom
bude chybět rostlinám. Proto pod stromy živoří i tráva
a neroste tam tráva metrová jako na otevřené louce. Byl
jste vůbec někdy v přírodě a viděl okraj pole u lesa, kde
je vše menší a schází tam ráno rosa? Ta rosa se totiž
vysrážela na stromech a nikoliv na rostlinách pod nimi.
Takoví jako vy si pak ustelou na louce a diví se, že jsou
ráno mokří od rosy místo toho si ustlat v lese, nebo na
jeho okraji, aby na ně rosa nespadla. Mi stačí životní
zkušenosti a praxe předků, kteří nebyli tak blbí, když
si pozemek rozdělili na pole, sady, vinohrady atd. a
nesplácali to vše dohromady jak tu rozumujete. Mám nyní
problém se vzrostlým ořešákem souseda a jeho živým plotem,
kteří stíní části zahrady tak, že tam nechce nic růst.
Nepomáhá hnojení a závlaha, protože schází hlavně slunce,
kterému brání k přístupu k rostlinám stín stromů a keřů.
Být ta zahrada taková celá, tak je na ní pouze plevel a možná mech a houby.
SV
Slavomil Vinkler
21.10.2023 20:19 " A i když si to nyní nedokážeme představit, budeme v blízké budoucnosti muset znovu zalesnit podstatnou část Česka, pokud se chceme dopadům změny klimatu a degradace půd průmyslovým hospodařením ubránit. "
K této větě bych podotknul, že na začátku 18. století bylo ve střední Evropě nejméně a ještě zničených lesů. A byla malá doba ledová. Od té doby zejména pod tlakem tereziánských reforem přibylo asi 50% plochy lesa a více než 150% dřeva. A otepluje se. Nárůst lesa nezabránil oteplování.
Odpovědět
K této větě bych podotknul, že na začátku 18. století bylo ve střední Evropě nejméně a ještě zničených lesů. A byla malá doba ledová. Od té doby zejména pod tlakem tereziánských reforem přibylo asi 50% plochy lesa a více než 150% dřeva. A otepluje se. Nárůst lesa nezabránil oteplování.
SV
Slavomil Vinkler
23.10.2023 08:38 Reaguje na Slavomil VinklerNevím, no vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevzniká.
Odpovědět
HH
Honza Honza
23.10.2023 09:33 Reaguje na Slavomil Vinklermyslím, že máte pravdu v tom, že lesy neukládají uhlík, nepřitahují déšť z moře (jak se také psalo) ani nesnižují globální teplotu, ale zcela jistě působí tak, že se země nepřehřívá, klima se stbilizuje. Neštěstí a zmar je právě tam, kde se lesy vykácely, kde stromy schází, všechna tato území kolabují, přehřívají se. Nikdo neví, jak se situace bude vyvíjet, ale nebudeme-li (a jinde ve světě) vysazovat stromy, příroda totálně zkolabuje! Stejně tak důležité je zachycovat vodu!
Odpovědět
