https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-je-agrolesnictvi-a-v-cem-by-se-nam-mohlo-zase-hodit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co je agrolesnictví a v čem by se nám mohlo zase hodit?

6.11.2022 06:36 | PRAHA (Ekolist.cz)
Agrolesnictví. Ilustrační snímek.
Agrolesnictví. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Aleš Erber
Agrolesnictví je pravděpodobně nejstarším způsobem využití půdy a je od nepaměti spojeno s domestikací rostlin a živočichů. Podstatou je souběžné využívání půdy pro zemědělskou výrobu a pěstování dřevin, tedy jednoduše řečeno začlenění dřevin do zemědělské krajiny. O agrolesnictví v podmínkách mírného klimatu je toho známo poměrně málo a velmi sporé jsou informace ze středoevropského prostoru; v České republice tato dříve běžná praxe vymizela.
 
Předpokladem úspěšné aplikace agrolesnictví může být například prospěšnost společného pěstování plodin a stromů. Přesto si zemědělská kultura a stromy také vzájemně konkurují. V české krajině se vyskytují fragmenty dřevinné vegetace, jako jsou meze s dřevinami, větrolamy nebo břehové porosty, jež jsou hodny pozornosti a zaslouží si podrobněji prozkoumat jejich význam v krajině i vzájemné vazby jednotlivých prvků.

Na meze s dřevinami zaměřili svůj výzkum vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. Své výsledky publikovali v článku Vliv pásů dřevin na produkci a druhové složení travního porostu a vlastnosti prostředí, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.

Vědci si vybrali výzkumnou plochu ležící v předhoří Orlických hor v katastrálním území Velkého Uhřínova v nadmořské výšce 590 m. Vegetační poměry naznačují lesozemědělské využití trvající až do 2. světové války. Od jejího konce tady probíhala pastva a méně svažité části byly orány. Od 80. let minulého století jsou zde pouze nehnojené louky. V místě pásů dřevin je patrný mírný terénní zlom mající původ v předchozí historické orbě půdy (do roku 1948).

V České republice převažuje zemědělství, které maximalizuje produkci mechanizací prací a intenzivní péčí o úrodnost půdy. Tomuto způsobu využití půdy nemohou agrolesnické systémy přímo konkurovat. Prioritní orientace na produkci je také pravděpodobně důvodem, proč v oblastech mírného pásu historicky došlo k ústupu od agrolesnického hospodaření.

Významným argumentem proti agrolesnickým postupům je obava z nárůstu množství složité práce, nákladů a byrokratické zátěže. Častými důvody odstraňování dřevinné vegetace z pozemků je chápání dřevin jako překážek pro mechanizaci a nepřímo i nastavení dotační podpory, nebo farmářům chybí znalosti o možném propojení se zvířaty a plodinami.

Při dnešních úvahách o tom, jak by měla vypadat česká krajina, aby lépe odolávala klimatickým změnám, se opět vrací otázka výhod širší aplikace agrolesnictví. Opětovné zavedení agrolesnických systémů v mírném klimatickém pásu má význam v souběhu produkčních a environmentálních funkcí krajiny. Cílem by měla být úprava krajiny do podoby pestré mozaikovité struktury složené z jednotlivých krajinných prvků.

Jsou to právě environmentální benefity plynoucí z existence agrolesnických systémů, co činí zemědělce ochotné zakládat a provozovat takové způsoby hospodaření na své půdě. Menší farmáři vnímají environmentální benefity stromů a také návrhy týkající se nové zemědělské politiky počítají s dotacemi na podporu agrolesnictví.

Mezi významné environmentální dopady aplikace agrolesnictví patří například ukládání uhlíku v biomase dřevin nebo půdoochranná a vodoochranná funkce. Agrolesnické systémy také přispívají k pokrytí poptávky po dřevu u rostoucí lidské populace.

Výhodou kombinovaného využití půdy je souběh produkčních funkcí podporujících udržitelnost hospodaření, environmentálních funkcí podporujících biodiverzitu a také zachování kulturní, esteticky funkční krajiny.

Vědci studovaný extenzívní agrolesnický systém u Velkého Uhřínova tyto parametry splňuje např. i díky možné diverzifikaci obmýtí jednotlivých složek v pásech dřevin; typickými krajními případy mohou být líska poskytující obživu živočichům (biodiverzita) a palivo (produkce) a potom javor klen schopný produkce kvalitních sortimentů, což představuje dlouhodobou investici.

Vedle toho je lokalita složena nikoliv z jednoleté a víceleté části, ale ze dvou mozaikovitě uspořádaných trvalých částí jako je trvalý travní porost a trvalý pás dřevin.

Na podobných lokalitách mohou být s výhodou agrolesnické systémy aplikovány. Cílem může být podpora postupů hospodaření šetrnějších k životnímu prostředí, zlepšení podmínek na klimaticky či terénně extrémních stanovištích anebo čistě finanční profit plynoucí z pěstování mimořádně kvalitního dřeva, představující pro farmáře dlouhodobou investici.

Článek „Vliv pásů dřevin na produkci a druhové složení travního porostu a vlastnosti prostředí“ vznikl během řešení projektu QK1810415 „Vliv dřevinné skladby a struktury lesních porostů na mikroklima“.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PB

Petr Blažek

6.11.2022 06:56
Autor má evidentně zaměření na lesnictví, ale o agru toho moc neví.
Už v první větě se mýlí. Už naši předci před tisíci lety věděli, že když chtějí úrodu tak musí stromy vymýtit. Stromy a zemědělské plodiny si navzájem konkurují. Kdyby autor někdy hospodařil tak by věděl, že přibližně v okruhu rovnající se výšce stromu je úroda omezená a to tím více čím je sušší rok. To znamená, že tam pak prakticky neroste nic ani tráva. V obdobích vlhčích let se zase stromy svými kořeny snaží dostat do plochy pole kde se intenzivně hnojí a přiživit se. Dalším problémem ve vlhčím roce je , že ve stínu stromů nejste schopen půdu kvalitně připravit a zasít, protože tam prakticky za celý den neuschne povrch. To se projevuje hlavně při podzimním setí kdy už je krátký den.
Z toho vyplývá, že agrolesnictví si mohou dovolit oblasti, kde buď jim nezáleží tolik na výnosech plodin a doženou to dotacema a nebo tam kde mají zaručené srážky (typuji 900mm a výše) a zároveň dostatek slunečního svitu, aby pole vysychala. Z mých osobních zkušeností tomu odpovídá Francoucká Bretaň a Normandie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.11.2022 07:17 Reaguje na Petr Blažek
Netroufal bych si tak kategoricky agrolesnictví odmítnout. Naši předkové ledacos věděli, zkoušeli a porovnávali. Kde se mezi stromy uplatnila motyka či pluh tažený volkem, tam by asi John D. působil jak slon v porcelánu. Jako převládající trend to jistě nehrozí, ale na určitých typech pozemků to má šanci, jak lze vidět ještě dnes na řadě míst, např severně od Bzence či na dalších místech vých Moravy. Krajinu lze využívat racionálně, nikoliv pouze za účelem maximalizace zisku.

48.9783642N, 17.2788692E
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 07:35 Reaguje na Karel Zvářal
Toto není téma dnešní doby. Zcela jistě i před 100 lety kdy převažovaly potahy si na běžných mezích nikdo stromy nenechával. Stromy byly hlavně v okolí vodotečí nebo stromořadí cest. A i na ty stromořadí se v určitých obdobích musely vydávat dekrety aby se zřizovaly. Tam měly stromy funkci stínu pro koně v zápřahu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.11.2022 07:45 Reaguje na Petr Blažek
Proč by to nemělo být téma dneška? Holé, vyfoukané pláně jsou lepší?

Nejen pro koně, na pole se chodilo plet a okopávat celé léto. S koněm většinou na jaro a podzim (orba), na sena v létě většinou navečer, kdy už hmyz tolik nekousal. Byla tu o tom již před časem řeč. Všímám si takových míst, tj pole/les/pole/les/pole, a žádný tragický propad ve výši úrody tam nepozoruji.

48.9897847N, 17.5920439E
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 08:07 Reaguje na Karel Zvářal
Vy říkáte, že naši předkové ledacos věděli a já vám pouze doplnil jak už to tady prokazatelně minimálně před 100 lety bylo. To znamená většina mezí beze stromů. To samé platí ve srovnatelných podmínkách i v okolních zemích.
Odpovědět
JH

JH

6.11.2022 08:23 Reaguje na Petr Blažek
Jak jste to před 100 lety prokazatelně zjistil?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 08:39 Reaguje na JH
Pozemkové mapy s kterými jsme museli pracovat začátkem devadesátých let při navrácení pozemků mají základy z doby Marie Terezie. A k tomu samozřejmě svědectví našich otců a dědů.
Odpovědět
JH

JH

6.11.2022 08:49 Reaguje na Petr Blažek
Já myslím, že těch stromů bylo podstatně víc, než tvrdíte. Saharu udělali z krajiny až komunisti.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 10:02 Reaguje na JH
Tak si vezměte auto a projeďte se okolními zeměmi a zjistíte, že na západ od nás, kde mají menší podniky je stromů v okolí polí ještě méně než u nás.
Odpovědět
JH

JH

6.11.2022 10:21 Reaguje na Petr Blažek
Když projezdíte celé okolní země, najdete leccos. O výskytu stromů u nás před 100 lety vám to ale moc neřekne, tak bych byl opatrný s hodnocením tehdejší situace.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.11.2022 12:45 Reaguje na JH
Existují Mapy.cz, snímky z 50 let nebo i z první republiky a první s druhé vojenské mapování. Stačí místo dojmů trochu pogooglovat a neztrapňovat se.
Odpovědět
JH

JH

6.11.2022 13:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já netvrdím, že stromy byly všude, ale určitě není pravda, že "stromy na mezích nikdo nenechával".
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.11.2022 18:10 Reaguje na JH
A pak že nedokázali poručit větru, dešti!
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.11.2022 08:59 Reaguje na JH
Co to je za neférový demagogický propagandistický výkřik.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.11.2022 09:01 Reaguje na Jarka O.
Ono tu není jasné, na co reaguju - na tu pitomost se Saharou.
Odpovědět
JH

JH

7.11.2022 09:35 Reaguje na Jarka O.
Možná jsem se s tou Saharou trochu unáhlil, ale že komunisti krajinu slušně zprasili, to říká víc lidí, nejen já.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.11.2022 07:35 Reaguje na Petr Blažek
Já všude pozoruji, že na okrajích polí u lesa v zásadě nic, mimo odolné plevele, neroste. Dříve k polím u lesa patřily pruhy lesa nazývané síčky a sedláci je kosili.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 07:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Při vstupu do EU se začali evidovat pozemky přes satelitní snímky. My zemědělci jsme museli na zemědělských agentůrách podepsat, že ty jejich satelitní snímky a na nich zakreslené pozemky odpovídají hektarům uvedených v katastru(jako bychom to mohli nějak ovlivnit). No a pak začali jezdit kontroly s GPS a obcházet po kraji obhospodařovaného pole. Když výsledek nesouhlasil tak vám významně pokrátili dotace.
Takže většina z nás vzala pluh nebo disky a zařízli jsme ty pole co nejdál pod stromy aby na nás tito úředníci nedosáhly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.11.2022 07:52 Reaguje na Petr Blažek
To je právě absurdistán dnešní doby, kdy by chtěli ekologii a současně efektivní ("milimetrové") využivání dotací. Celý tento systém je zralý na překopání, protože honit dva zajíce současně nejde. Jsem pro dotace, ale v krajině pestré, s důrazem na ochranu půdy a diverzity, samozřejmě s přiměřenou rentabilitou výroby.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.11.2022 08:45 Reaguje na Petr Blažek
Tomu nějak nerozumím. Velikost pole se snad nemusí shodovat se samotnou velikostí pozemku na kterém to pole je? Na pozemku snad může být těch plodin více? No a pokud je ten kraj pole u lesa tak neúrodný, proč ten pás 30 metrů kolem lesa nemůže být pícnina ale musí tam být kukuřice až k lesu?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 10:09 Reaguje na Jarek Schindler
Pole máte většinou v pronájmu a velikost nájmu od nástupu dotací výrazně stoupla( minimálně 10x). To znamená, že se musíte snažit dostat z půdy nějaký ekonomický efekt. Ač se to nezdá tak členitá souvrať kolem lesa na průměrném pozemku může činit 3-5 ha.
A když to dáte do jiného režimu (biopásy apod.) tak musíte například zabezpečit aby vám tam místní nevyjezdili koleje, což je bohužel mnohdy neřešitelný problém. A k tomu připočítejte šílenou administrativu.
Odpovědět
JH

JH

6.11.2022 08:30 Reaguje na Petr Blažek
O konkurenci se stromy autor píše ve druhém odstavci, tak zase tak mimo není. S vlhkostí ve stínu máte celkem pravdu, ale zase když je sucho, vyšší vlhkost se může hodit.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 08:42 Reaguje na JH
Když je sucho vyšší vlhkost se nekoná. Za prvé ten strom jelikož má větší spotřebu na m´2 plochy tak vodu spotřebuje . A za druhé menší srážky a mnohdy i rosa se přes korunu stromů do porostu plodiny vůbec nedostane.
Odpovědět
JH

JH

6.11.2022 08:58 Reaguje na Petr Blažek
To sice dává smysl, ale že vám pod stromem nic nenarostlo ještě neznamená, že celé agrolesnictví je nesmysl. Já bych se to neodvážil takhle jednoduše shodit. V každém případě citovaná studie se to snaží celkem objektivně hodnotit.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 10:14 Reaguje na JH
Jestli umíte číst tak v posledním odstavci jsem definoval kam se to hodí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.11.2022 10:08
Proboha neblázněte! Stromy ano, ale kolem cest, vodotečí a remízky na půdě
nevhodné k hospodaření. Uvědomuje si někdo ze zastánců to týrání stromů
ořezem kvůli technice a každoročním poškozením kořenů při kultivaci půdy?
Ono velmi záleží na druhu stromů a jejich kořenovém systému, který by neměl
zasahovat do orné půdy. Fandím keřům a maximálně planým ovocnáčům, které
to nepřehánějí se svým růstem. U nás jsou pole na místech po vysušených
rybnících se staletými duby na bývalých hrázích rybníků. Minimálně deset
metrů od paty kmene na poli rostou pouze neduživé rostliny a jak píše pan
Blažek, tak se komunisty tolerované keře na okrajích takových pozemků nyní
vyklučily a jediným užitkem vyklučené plochy jsou dotace. Dnešní doba je
díky nejrůznějším dotacím paskvilem zdravého selského rozumu, kde i hrabě
Larisch (původní vlastník) a státní statky věděli, že je lépe obětovat ten
okraj keřům a drobné zvěři, než je vyklučit a pole obhospodařovat zbytečně.
Stromy nejenom stíní, ale cucají vodu a živiny. Navíc třeba dubové listí
mnoha polním plodinám nesvědčí. Například vzešlé ozimy jsou jim přikryté
a pod ním zahnívají. U jiných dřevin to je podobné a to nehovořím o větvích
spadaných do pole a komplikujících sklizeň a kultivaci půdy. U keřů jako
trnky, mirabelky, šípky, hlohy atd. to nehrozí kvůli nízkému vzrůstu
a navíc zajistí potravu a kryt hmyzu, ptákům i zvěři. I jako větrolamy
mají keře pro svou hustotu větší efekt, než do výšky 5 metrů od větví
kvůli technice vyholený strom. Tyto hurá nápady odůvodněné erozí půdy,
kterou lze eliminovat zcela jinak, se majitelům brzo přejí, když dojde
na mnou jmenované problémy. Jinak na mnou popisovaných polích je větrná
a mrazová eroze vítaným prostředkem narušení jinak hutné jílovité půdy,
kterou po orbě v zimě nejlépe rozdrolí holomráz a vítr. Sít na jaře do
nerozdrobené půdy například jařiny, či mák je náročné na zpracování
půdy, aby nebyla hroudami velkými jako pěst jedna vedle druhé.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.11.2022 10:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono to bohužel není jednoduché ani s těmi keři. Kde to jde tak je likvidujeme ani ne kvůli dotacím, ale kvůli tomu aby se v nich neschovávala prasata. V tomto směru nám naopak vysoké stromy nevadí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.11.2022 12:09
Já vidím zásadní problém v tom, že ty stromy v pruzích jsou tak akorát naspálení, protože jejich dřevo je sukaté. Řekl bych, že pole je mnohem lepší takto kombinovat se sady, které se pěstují kvůli ovoci a nikoliv na dřevo - dřevo ovocných stromů se dá pak také spálit nebo využít na nějaké drobnosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.11.2022 15:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Celkem jste to vystihl, kombinace pole/sad byla před sto a více lety trendy. Je to k vidění ještě dnes, viz výše. Kdo nezná pastvu v sadu, může se dojet podívat. Lidé tehdy pěstovali většinu plodin (brambory, řepu, obiloviny, pícniny), mezi políčky ("na mezích") stromy (ořech, jabloň, hrušeň, švestka, třešeň apod.). Dnes je z toho v TV sláva, když někde vysazují ovocnou alej, dříve to bylo naprosto, ale naprosto běžné. Nikdo do Kaufu nejezdil, "všechno" museli mít "u huby".

Takže nejednalo se o klasické lesnictví, jak by se dalo z názvu dovodit, nikdo smrky, bory či duby na meze nesázel (zcela výjimečně). A taková krajina byla plná života, tehdejší a dnešní diverzita je sto a jedna! Proto: kdo se toho pustí, má mé sympatie a duchovní podporu. Zejména takto hospodařícím lidem by slušely větší dotace, protože tak se dělá ekologie!-) V mozaice biotopů vytvořených člověkem, nikoliv na rozlehlých monokulturních pláních.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

7.11.2022 15:18 Reaguje na Karel Zvářal
Podle mě je - říkáte to přesně - slovo agroLESNICTVÍ prachšpatně zvolené. Inspiruje - ani moc nepřeháním - k představě obilného lánu coby podrostu smrkové plantáže. Přiměřenější je pastva ve velmi řídkém lese/sadu. Různým alejím a remízkům - a tady říkám: jen houšť - se tak říkat nedá ani při velmi dobré vůli.
Odpovědět
Pe

Petr

6.11.2022 15:51
Nějak si neumím představit, že by naši předkové úmyslně pěstovali stromy pro dřevo na šíleně pracně vytvořené zemědělské půdě, navíc když většinou hned za polem, nebo někde jinde poblíž začínal les. Dřívější zemědělství bylo silně neefektivní a málo produktivní, lidé proto často zemědělsky využívali i místa v horším terénu, kde bychom my dnes ani nešli pěšky.
Pěstovali ovocné stromy a keře, to ano, ale tomu těžko můžeme říkat agrolesnictví, to je spíš agrosadařství, teda spíš jen sadařství.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.11.2022 18:36 Reaguje na Petr
Při zalesňování na půdách kolem řek se používala metoda poorání, vysazení cílových stromů poměrně řídko a pronájem půdy pro okolní kovozemědělce, kteří v meziřadí pěstovali několik let plodiny a bránili buřeni.
Odpovědět
Pe

Petr

6.11.2022 18:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
To teoreticky může fungovat, ale ani to si neumím představit - že poorám lesní půdu a můžu rovnou něco sázet/sít. Jedině snad po vykácení plně zapojeného porostu bez jakéhokoliv podrostu. Taková půda snad může vydržet pár let, než beznadějně zaroste buření. Ale vykopat pařezy a poorat ty kořeny, to muselo být něco.
Co se tam dalo takto pěstovat?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.11.2022 19:39 Reaguje na Petr
V okolí Pohořelic se pěstovaly normální plodiny. Kukuřice, brambory, řepa... Ale samozřejmě v zásadě ruční obdělávání. A samozřejmě jen několik let.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

6.11.2022 20:12
Osobně si myslím, že jde o pokus o znovu vytvoření sadů za humny s záhumenkou...pro samo-zásobitelství. v podstatě zahrádka ve vetším... Jo občas tam bude bordel což je ekologické.. Můj názor je trvalý, je třeba provést legislativní změny pro zužitkování ovoce ( např. pěstitelské pálení), podpořit odbyt a zpracování ovoce v lokálních provozovnách atd.
Možná i zjednodušit domácí porážky a zpracování masa. Tak aby vzrostl zájem o malochovy hospodářských zvířat, aby píci z sadů měl kdo spásat.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

7.11.2022 15:21 Reaguje na Jaroslav Vozáb
U nás ve vsi se chystáme sázet ovocnou alej. Primárně se uvažuje jako bonus pro cyklisty na cyklostezce.
Cyklistů je docela dost, sem tam nějakej kůň, dost pejskařů a nedělních vycházek. Zatím je to cesta vprostřed polí neboli v létě přes kilometr ubíjejícího žáru.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

6.11.2022 20:28
Skvělá diseminace.
Odpovědět
HH

Honza Honza

7.11.2022 08:01
opět vynikající článek!! Připojil bych nejen agrolesnictví ale i agrovodohospodářství a lesnickovodohospodářství. Sleduji většinové negativní komentáže- raději chcete více jaderných elektráren s úložištěm jaderného odpadu za domem? Elektroauta za 2 miliony? Nutnost tepelných čerpadel za 0,5 milionu s životností stroje 15 let? Pasivní domy s fdotovoltaikou a bateriemi za 10 milionů? Kdo z nás si to bude moci finančně dovolit?
Topení bude finančně stejně náročné jako potraviny! Proč netopit raději dřevem, štěpkou? Chcete vyschlé studny? Vyschlá pole, vysušené lesy?
Biodiverzita, zřizování lesíků na méně úrodné půdě, přehrazování potoků, rozšiřování bažin, zřizování rybníčků jak na poli, tak v lese je jediná přirozená cesta-krajina tak vypadala dříve. Bude více dřeva na topení, pokud topení dřevem někdo nezakáže. Pod stromy- ve stínu, v keřovinách se lépe udrží vlhkost. Krajina bude různorodější, zdravější, vlhčí. Sami zemědělci a lesníci ocení, že jejich výpěstky jsou zdravější, odolnější, budou mít nejen čím topit, ale mít i vodu ve studni!!! Bez lesa vidíme zničené vyschlé krajiny ve Středomoří, kde jsou jen vyprahlé skály, neúrodná půda jen pro kozy, které vegetaci ještě více spásají a ničí, jinak tam rostou jen olivy, bez studní, bez vody. Takovou krajinu chcete?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.11.2022 08:07 Reaguje na Honza Honza
Ale uvědomte si, že krajina je nyní zarostlá stromy nejvíce od středověku, (pominu-li holiny po kůrovci). Co chcete zalesnit ještě více? Ornou půdu? Kde se bude pást a pěstovat potrava?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.11.2022 08:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nebojte, nebude to žádná revoluce. Když to udělají jeden dva nadšenci v každé obci, lze to považovat za úspěch. Někde je to tradice, a málokdo si dovolí z toho vystoupit. Práce člověka šlechtí, nikoliv kavalec, bedna a dotykáče!-)

49.0298978N, 17.5715839E
49.0192042N, 17.5877308E
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.11.2022 08:09 Reaguje na Honza Honza
Všechny stepní rezervace (bývalé pastviny) zarůstají keři a stromy.
Odpovědět
me

meluzína

7.11.2022 10:37
Mě přijde jako samozřejmost, že na pastvině chci mít stromy a keře. Zvířata se mají kde schovat, podrbat, je radost dívat se pastvinu rozčleněnou porostem, kde je stín a závětří. Když vyzkouším proč jsou občas holky zaparkované pod stromy a u křoví, zjistím, že pod tím stromem je lepší klima než v přístřešku.
Zjišťuji, že stejně jako mě baví chovat, téměř stejně mě pozorovat crkot na pastvině - brouci, zajíci, ptáci, lepší než holá travnatá placka. systém dotací, který trestá zemědělce za to, že nenechají někde v méně úrodném místě růst keřík by se měl změnit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.11.2022 12:23 Reaguje na meluzína
Sem tam strom ano, to je +, ale zaroste-li rezervace keři, stepní charakter zmizí. Údržba stepní pastviny pastvou, zejména koní je velmi potřebná.
Odpovědět
me

meluzína

7.11.2022 12:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já nemám rezervaci, ale "kulturní" pastvinu na TTP. Keře vysazuji, nechávám pruhy vysoké trávy, mám tu pár doubků + habříků, které jsme nechali z džungle po minulém majiteli, pár mladých vysokokmenných jabloní, hrušní a třešeň, z jižní + jihozápadní strany odkud nejvíc svítí a fouká se střídavými pěstitelskými dírami živý plot...
Jako profesionální deformaci přiznávám, že kdykoliv jedu kolem pastvin a výběhů, dívám se jak je mají majitelé "zařízené". Je mi líto všech chudáků koní, krav, ovcí, kteří žijí na pastvinách a výbězích, které jsou bez stínu a závětří od stromu (často se pečou na slunci na place bez stromu i bez přístřešku), dokonce ani po letech hospodaření spoustu majitelů nenapadne tam pár těch keříků nebo strom kvůli stínu a závětří pro zvířata zasadit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.11.2022 13:20 Reaguje na meluzína
Známému takto asi před dvaceti lety hoši z ministerstva nakázali vykácet všechny keře (hloh, šípek) i nějaký ten strom, protože pokud chce dotaci na pastvinu, měl by mít "jen louku", na které se dobytek pase. Že zvíře potřebuje i okus, schovat se do stínu, od větru - se s ním vůbec nechtěli bavit. A když vzpomněl hnízdiště pro ťuhýky, pěnice aj., propukli v nezadržitelný smích... Takže: teď už máme co jsme chtěli..., bo takto vybavená pastvina tam bývala od nepaměti, než si na ni posvítil bruselský úředník.

Kdyby ti janci měli v předpisu nejenže umožnit, ale přímo povinně vytvořit určité procento rozptýlené zeleně, měl bych na tu instituci jiný názor. S takovou je považuji za bandu diletantů, kteří vylezli bůhví odkud, aby dělali na venkově pořádek. Kdyby to byl vtip, a ne realita, s chutí bych se tomu zasmál.
Odpovědět
me

meluzína

7.11.2022 13:45 Reaguje na Karel Zvářal
Naprostý souhlas. Klidně ať tomu ouřad třeba říká moderně agrolesnictví, ale ať tento nejpřirozenější způsob chovu zvířat a zvelebování pastvin už netrestá.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

7.11.2022 15:23 Reaguje na meluzína
To vypadá, že by se mi líbilo dělat vám vola :-).
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

9.11.2022 16:34
Opětovné zavedení agrolesnických systémů? Už se to v zemích českých někdy takhle pěstovalo? A neplete si náhodou autor agrolesnictví a vysazování větrolamů? Když si prohlédnete letecké snímky dostupné na netu ze 30. let 20. století, na většině orné půdy nevidíte téměř žádné stromy a na pastvinách, s výjimkou nějakých výrazných terénních zlomů nebo podél potoka, také ne. Navíc byla zemědělská půda a tedy bezlesí, na podstatně větší ploše republiky, než dnes. Na co by sázel sedlák, který se na orné půdě dře 365 dní v roce s kravkou a max. s koněm, ještě lesní stromy? Z orné půdy výnos tak akorát na uživení rodiny a něco málo na trh a bude si tam sázet javory? Založil sad za barákem někde na louce, to ano, možná ve svém kousku lesa dosadil nějaký ten stromek, ale že by cíleně sázel lesní stromy na orné půdě? To by si myslel, že jste se zbláznili.
Agrolesnický systém je takový podivný hybrid. Meze z něj nevysadíte, protože nepočítá s keři a půda pod tou výsadbou zůstane dál v orné půdě (ale můžete ho po pěti letech dobrovolně do krajinných prvků převést). Větrolam z něj také nevysadíte, protože tam bude chybět právě to keřové patro. Takže suma sumárum, ať si ty stromy okolní půdu vysoušejí a ochuzují o hnojením aplikované živiny, my je tam prostě chceme a basta. Což o to, dotace je na to pěkná a těch 5 let to prostě vydržíte. Jen si musí člověk rozmyslet, jestli se hodlá s odborem životního prostředí své ORP donekonečna dohadovat, jestli koruny smí ořezat nebo nesmí, jestli ten strom, co vysadil, smí pokácet nebo nesmí a doufat, že v dalším "kole" mu nějaký aktivní ochranářský úředník nepřikáže kolem agrolesnické výsadby udělat další ochranné pásy bez hnojení a bez přípravků. Nechci být špatným prorokem, ale přímo se to nabízí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist