Jakub Zelený: Už tomu neříkejte ekonomický růst!
6.9.2023
Nakoupíme bídu?
Jaký stát je bohatší, ten, který má ropu, nebo ten, který všechnu prodal a spálil? Pro ekonoma je věc jasná, bohatší je ten, který ropu vytěžil, prodal nebo zpracoval a následně získané finance přeměnil v ušlechtilé věci jako třeba výzkum. Druhá otázka zní: dobře, ale teď tu ropu už nemá, takže co se bude dít dál? Nebo ještě jinak: představte si dvě veverky – jedna má zásoby na zimu a druhá všechny zásoby v záchvatu obžerství spotřebovala. Ano, ta druhá si chroptí blažeností, ale bez zásob chcípne a ví to.
Otázka bohatství a blahobytu je myslím v posledních dekádách klíčová, paradoxně mi připadá, že většina neví, co vlastně bohatství je. Asi se shodneme, že většina lidí dnes pod pojmem bohatství myslí ekonomický růst, dobro, o kterém se nediskutuje. Růstem se asi chce říct, že bohatství není statické, že je to spíš proces než stav. Proti ekonomickému růstu stojí environmentalisté, kteří kritizují právě růstovou složku ideje a navrhují modely, které udržují výkon ekonomiky v definované (udržitelné) mezi. Obsahově i verbálně se vymezují proti myšlence růstu, například názvem směru Nerůst, který má přinést udržitelnou alternativu současnému kapitalismu. Nebavme se ale o vhodnosti názvu těchto směrů, ale o podstatě. Obě názorové skupiny chápou „růst“ nesprávně, že pojem „růst“ je nevhodné označení jevu, který se snaží pojmenovat, protože fakticky vzato se o žádný růst nejedná ale spíš o pravý opak.
Současné chápání ekonomie a její výkonnosti se točí kolem pojmu „růst,“ ale čemu vlastně pojem hospodářský růst reálně odpovídá? Fyzicky tento jev, který měříme slavným indikátorem hrubý domácí produkt (HDP), přímo souvisí s produkcí emisí skleníkových plynů, odlesňováním a snižováním fotosyntézy rostlin, vyčerpáváním půdy a snižováním výnosů [viz zde a zde]. Všechno jevy, které mají mimořádně negativní dopad právě na blahobyt a ekonomiku, logicky, pokud vypěstuji méně jídla, dřeva, krmiv apod. kvůli degradaci půdy, vydělám méně peněz a chudnu. Dnes existují snílkové, kteří věří, že ekonomický růst lze od degradace přírody oddělit – je to nesmysl, ekonomický růst a HDP je indikátorem spotřeby zdrojů, nelze jej oddělit od produkce odpadu (CO2) nebo odlesňování, protože se jedná o jeden a tentýž proces. Pojem „růst“ je tedy primárně spojen s poklesem zdrojů, nejedná se tedy o žádný růst ale o spotřebu, respektive růst spotřeby.
To, že naše ekonomické aktivity vedou ke snižování produktivity naší biosféry, je dnes snadno prokazatelným faktem, tento proces lze sledovat s využitím dlouhodobých měření satelity [viz zde]. Indikátory výkonnosti ekonomiky měří jen spotřebu, přeměnu energie na entropii (entropie = energie, kterou nelze dál využít), neříkají nic o tom, kolik bohatství skutečně máme. A ano, růst jako spotřeba je důležitým faktorem ekonomické výkonnosti, ale bez znalosti aktuálního stavu zdrojů, třeba v podobě hodnocení zdraví a produktivity ekosystémů, je tato rovnice jen poloviční.
Takže abych shrnul myšlenku: vy, kterým na planetě záleží a kteří si NEmyslíte, že „všechno bude v poho,“ nenaskakujte na rétoriku druhých, protože pak sami hovoříte o nesprávných věcech. My nepotřebujeme přestat růst, růst musí všechno, představte si, že by vaše malé děti přestaly růst a vy byste museli utírat pozadí na věky! Říkejte tomu spotřeba, protože tím to doopravdy je – HDP je indikátor produkce entropie, ať už v podobě odpadů jako jsou skleníkové plyny nebo tepla, které vzniká během veškeré lidské ekonomické aktivity a spolupodílí se na oteplování planety. Spotřeba není nijak pozitivní jev, jenže aby existovala civilizace, spotřebu potřebujete – spotřebou přírodního bohatství vznikají zdroje, díky kterým může existovat něco tak skvělého jako satelity měřící zdraví vegetace naší planety, díky kterým můžeme zhodnotit kolik přírodního kapitálu nám ještě zbývá.
Když už chceme mluvit o růstu, mluvme o růstu zásob přírodních zdrojů, zdraví ekosystémů a jejich schopnosti produkovat statky a blahobyt. Objevíme něco, o čem ekonom ani neví že existuje – že totiž bohatství a blahobyt není jen produktem lidské práce, ale také práce ekosystémů, symbiózy rostlin, hub a zvířat. Buďte ti, kdo jsou propagátory růstu, skuteční kapitalisté, a o ekonomech říkejte, že si přejí chudobu, protože to, čemu říkají ekonomický růst je ve skutečnosti hospodářský propad, ztráta zdrojů a schopnosti biosféry nás živit. Vezměte jim vítr z plachet, buďte proaktivní a ne reaktivní, kolonizujte pojmy jako jsou bohatství a růst vlastními významy, která dávají daleko větší smysl než to, co tvrdí ekonomové a politici. Nikdo nechce žít v bídě, a bída je přesně to místo kam nás současní ekonomové prokazatelně ženou, i když ve slepé víře tvrdí opak.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Poprvé v dějinách má více než polovina populace sociální ochranu, uvádí ILO
Pojištěné ztráty z přírodních katastrof dosáhly 62 procent nad 10letým průměrem
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
Další články autora |
Dnes je Den stromů. Jak si vedou stromy našich lesů?
Jakub Zelený: České lesy dlouhodobě chřadnou. Na vině je průmyslové hospodaření
Jakub Zelený: Paralelní světy na COP26. V salóncích se debatuje, venku se protestujeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (145)
Miroslav Vinkler
6.9.2023 07:14Pěkný článek, škoda, že autor v okamžiku , kdy už už mohl sklízet ovoce z vlastního sadu , hrubě zakopl , zbavil se všeho, co předtím nashromáždil a je schopen napsat toto :
" Když už chceme mluvit o růstu, mluvme o růstu zásob přírodních zdrojů, zdraví ekosystémů a jejich schopnosti produkovat statky a blahobyt. Objevíme něco, o čem ekonom ani neví, že existuje – že totiž bohatství a blahobyt není produktem lidské práce, ale práce ekosystémů, komplexních vztahů rostlin, hub a zvířat."
Chtělo by se zvolat "Vrať se do hrobu !" , neboť zcela popřel principy kritického racionalismu a vesele surfuje na vlně zeleného romantismu.
Takhle to v životě nechodí.
Odpovědět
" Když už chceme mluvit o růstu, mluvme o růstu zásob přírodních zdrojů, zdraví ekosystémů a jejich schopnosti produkovat statky a blahobyt. Objevíme něco, o čem ekonom ani neví, že existuje – že totiž bohatství a blahobyt není produktem lidské práce, ale práce ekosystémů, komplexních vztahů rostlin, hub a zvířat."
Chtělo by se zvolat "Vrať se do hrobu !" , neboť zcela popřel principy kritického racionalismu a vesele surfuje na vlně zeleného romantismu.
Takhle to v životě nechodí.
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.9.2023 07:50 Reaguje na Miroslav Vinklerto záleží jakým fokusem se na to koukáte, ne každý má ego, přes které vidí na psa i na boudu.
Všichni bychom měli zchudnout ve svých náhledech a definicích bohatství, neb to co platilo vše požírající bezostyšný kapitalismus honby za penězma už platit nebude. Kapitalismus dříve či později skončí a nebo skončí Brusel. Sociální blahobyt je tu obrovský a makat už nikdo nechce. Potřebujeme zhroucení Evropy, tenhle křečovitý "blahobyt" trvá příliš dlouho.
Odpovědět
Všichni bychom měli zchudnout ve svých náhledech a definicích bohatství, neb to co platilo vše požírající bezostyšný kapitalismus honby za penězma už platit nebude. Kapitalismus dříve či později skončí a nebo skončí Brusel. Sociální blahobyt je tu obrovský a makat už nikdo nechce. Potřebujeme zhroucení Evropy, tenhle křečovitý "blahobyt" trvá příliš dlouho.
MU
Jakub Zelený
6.9.2023 11:17 Reaguje na Miroslav VinklerDěkuji pane Vinklere, za komentář a přečtení článku. Zdá se že s něčím nesouhlasíte ale nepíšete s čím. Mohl byste prosím jasně a srozumitelně formulovat argument? Jsem vědec a vycházím z vědeckých měření. Za romantické a zcela odloučené od reality naopak považuji teorie ekonomů, která fungují jen na papíře jak je zřejmé.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:35 Reaguje na Jakub ZelenýJá Vám to napíši......ano, máte stoprocentní pravdu. Víte, jednou jsem potkal v minulosti při činnosti související s těžbou ropy krásnou ekologickou samičku, kterou jsem identifikoval jako Galeocerdo cuvier - dnes zpětně lituji, že jste tam nebyl se mnou, mohl jste se stát součástí bohatství místního ekosystému, ke spokojenosti všech zúčastněných. Lidstvo by bylo bohatší o to, že by zase bylo o jednoho ekoteroristického škodlivce méně, a já bych si užil kvalitní podívané, a ty samička by byla dobře naobědvána.
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 17:41 Reaguje na Daniel VišňovskýSuper dadaismus, měl byste to vydat knižně
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.9.2023 21:22 Reaguje na Miroslav VinklerČím konkrétně podle Vás autor článku popřel principy kritického racionalismu?
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.9.2023 10:36 Reaguje na Majka KletečkováPosledním odstavcem. Je mimo, jak píše p Vinkler.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
6.9.2023 07:23Nějaký nesmysl. Díky (ekonomickému) růstu země uživí tolik lidí, kolik jich dnes žije. A pokud jim má zajistit komfortní život, musí HDP dál růst.
A je to tak správně, růst ve všech oblastech a vývoj nám otevírá nové zdroje a právě tím zabraňuje vyčerpání těch starých. Lesy jsme si nevytěžili kvůli sázce na "nerůst", ale využíváním uhlí. Zvěř jsme si nevylovili díky chovu jatečních zvířat.
Odpovědět
A je to tak správně, růst ve všech oblastech a vývoj nám otevírá nové zdroje a právě tím zabraňuje vyčerpání těch starých. Lesy jsme si nevytěžili kvůli sázce na "nerůst", ale využíváním uhlí. Zvěř jsme si nevylovili díky chovu jatečních zvířat.
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.9.2023 07:52 Reaguje na Richard Vaceknemusí....proč by mělo? kvůli tomu, abychom měli na větší baráky, na ještě větší auta? ne, my jsme zhoubou sami sobě.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.9.2023 09:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle musí abychom nescípli. Asi si to zažijete.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.9.2023 08:25 Reaguje na Richard Vaceknaše egomaiakální touha po blahobytu a podřizování sexuálním menšinám zabijí demografii a tedy i HDP. Neb pořád HDP souvisí s pracovním trhem. Už lidi považují za překážku mít děti a ti co je mají, mnohdy neví co s nimi.
Odpovědět
Jakub Zelený
6.9.2023 11:21 Reaguje na Richard VacekPane Vacku, děkuji za komentář, v článku vycházím z objektivních měření satelity. Prosím, přečtěte si článek ještě jednou, z Vašeho komentáře vyplývá, že jste jej četl jen zběžně.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
6.9.2023 11:52 Reaguje na Jakub ZelenýPodívejte se, jakou plochu potřebuje k obživě takový ekologicky žijící nomád, který má pár kusů dobytka a bio jídlo si vaří na sušené koblize. Ten žije trvale udržitelně v "nerůstu". Kolik by se takových na Zemi uživilo? Člověk se od zvířat liší i v tom, že se chce mít stále lépe a dokonce i ví, jak toho dosáhnout.
Celá historie lidstva ukazuje, že to je správný přístup, který funguje.
Parafráze:
"Jaký stát je bohatší, ten, který má pazourky, nebo ten, který všechny prodal? Pro ekonoma je věc jasná, bohatší je ten, který pazourky prodal nebo zpracoval a následně získané finance přeměnil v ušlechtilé věci jako třeba výzkum."
A ekonom má pravdu, protože pazourky se díky vývoji staly nedůležitými, nejsou mírou bohatství a kdo si je skrblil, tak prodělal, protože už z nich žádný užitek není. Stejně se to stalo s řadou dalších cenných a (zdánlivě) nenahraditelných produktů - sůl, koření, kaučuk, guáno, ...
Odpovědět
Celá historie lidstva ukazuje, že to je správný přístup, který funguje.
Parafráze:
"Jaký stát je bohatší, ten, který má pazourky, nebo ten, který všechny prodal? Pro ekonoma je věc jasná, bohatší je ten, který pazourky prodal nebo zpracoval a následně získané finance přeměnil v ušlechtilé věci jako třeba výzkum."
A ekonom má pravdu, protože pazourky se díky vývoji staly nedůležitými, nejsou mírou bohatství a kdo si je skrblil, tak prodělal, protože už z nich žádný užitek není. Stejně se to stalo s řadou dalších cenných a (zdánlivě) nenahraditelných produktů - sůl, koření, kaučuk, guáno, ...
Jakub Zelený
6.9.2023 12:28 Reaguje na Richard VacekJá v článku nezastávám pozice nerůstu, spíš naopak. Prosím abyste nečetl jen titulek a první odstavec.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
6.9.2023 14:46 Reaguje na Jakub ZelenýAle vždyť tam máte další nepřesnosti. Jaké snižování výnosů myslíte? Vždyť se stačí podívat na data FAO a vidíte jednoznačný trend - výnosy rostou. Dokonce tak rychle, že produkce potravy roste rychleji než počet lidí (denní kalorický příjem roste, stejn ětak i denní příjem "kvalitních" živočišných protejnů). Můžete si tam najít i jak se mění plocha orné půdy - od roku 1961 vzrostla jen o 10%:
https://www.fao.org/faostat/en/#data/RL/visualize
zatímco počet lidí vzrostl od roku 1961 3x. Dokonce si můžeme dovolit takový luxus, že na orné půdě "pěstujeme" palivo - bionaftu, biolíh.
Odpovědět
https://www.fao.org/faostat/en/#data/RL/visualize
zatímco počet lidí vzrostl od roku 1961 3x. Dokonce si můžeme dovolit takový luxus, že na orné půdě "pěstujeme" palivo - bionaftu, biolíh.
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:39 Reaguje na Jakub ZelenýPaneZelený, to jsou všechno slova, měl byste začít s činy. Kolik spotřebováváte HDP? Jak můřžete vy osobně přispět k udržitelnosti? Jednoduše......změníte svou termodynamickou perspektivu skokovým růstem entropie. Tím dojde skokově k tomu, že průměrná spotřeba zdrojů na obyvatele v ČR se sníží podle vzorce Spotřeba Jakuba Zeleného lomeno počtem obyvatel ČR. Takže jak sám vidíte, jedinou překážkou pro udržitelné fungování jste vy, vy, a stále jenom vy.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.9.2023 07:41přes masu dotací na cokoliv se o ekonomice nedá hovořit.... stává se to čím dál směšnější. Ten, kdo nic neumí má kopec peněz a ten kdo maká má akorát na půjčky
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
6.9.2023 08:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDotace udělali z tržní ekonomiky plánovanou ekonomiku ...
Odpovědět
JS
va
vaber
6.9.2023 09:16 Reaguje na Jaroslav Studničkapřesně tak to není ,, dotace udělaly,,
a plánovat je nutné, to ví každý kapitalista,
třeba naplánování krize může být velice výhodné
Odpovědět
a plánovat je nutné, to ví každý kapitalista,
třeba naplánování krize může být velice výhodné
Karel Zvářal
6.9.2023 09:19 Reaguje na vaber1* Např. vystřelení cen pšenice (a potravin) loni na jaře.
Odpovědět
va
vaber
6.9.2023 09:08lidé si zvykli,že z přírody mohou brát cokoliv,já bych řekl drancovat ji, bez ohledu na následky,
už i Indiáni v dnešní USA to chápali a válčili s kolonisty i proto ,že nesmyslně zabíjely bizony a chovali se špatně k přírodě,
my dnes to zatím ještě nechápeme, je to typický příklad chování Evropanů po celém světě,
najednou jsme v situaci ,že následky a problémy spojené s ekonomidkým růstem, mohou být horší než zpomalení ,,ekonomického růstu,,
ekonomický růst a způsob vyhodnocování je podivný, zatím nejvíce ovlivňuje ekonomický růst ,růst populace a to znamená růst konzumace
jakmile není růst populace a konzumace, nebude ,,ekonomický růst ,,i když lidé se mohou mít lépe,
ale co je to mít se lépe? koupit si více banánů nebo častěji nové auto,
nebo mít kolem sebe čistý vzduch a vodu a zdravou přírodu,
každý dáváme přednost něčemu jinému
Odpovědět
už i Indiáni v dnešní USA to chápali a válčili s kolonisty i proto ,že nesmyslně zabíjely bizony a chovali se špatně k přírodě,
my dnes to zatím ještě nechápeme, je to typický příklad chování Evropanů po celém světě,
najednou jsme v situaci ,že následky a problémy spojené s ekonomidkým růstem, mohou být horší než zpomalení ,,ekonomického růstu,,
ekonomický růst a způsob vyhodnocování je podivný, zatím nejvíce ovlivňuje ekonomický růst ,růst populace a to znamená růst konzumace
jakmile není růst populace a konzumace, nebude ,,ekonomický růst ,,i když lidé se mohou mít lépe,
ale co je to mít se lépe? koupit si více banánů nebo častěji nové auto,
nebo mít kolem sebe čistý vzduch a vodu a zdravou přírodu,
každý dáváme přednost něčemu jinému
SV
Slavomil Vinkler
6.9.2023 09:51 Reaguje na vaberAsi máte pravdu. Oni ale ti indiáni neválčili jen s bělochy, nýbrž v rámci zachování způsobu života se silně vybíjeli navzájem. A proto jim to dlouho fungovalo. No je to někoho zeleným cílem?
Odpovědět
LB
Lukas B.
6.9.2023 10:13 Reaguje na vaberona ta idealizace lstivých krvelačných indiánů (jak byly vnímáni ještě v mládí našich babiček) se trošku přehání. spoustu fauny zlikvidovalo ono ušlechtilé původní obyvatelstvo žijící v souladu s přírodou jakmile dostaly ocelové nože a harpuny a pár obstarožních předovek a zjistilo, že za svazek kůží dostanou spoustu ohnivé vody.
Odpovědět
LB
Lukas B.
6.9.2023 10:14 Reaguje na Lukas B.grrr! obyvatelstvo dostalo. massa Bob se omlouvat.
Odpovědět
Pe
Petr
6.9.2023 10:37 Reaguje na Lukas B.Tedy tu faunu nezlikvidovalo původní obyvatelstvo kvůli sobě, jako spíš ti přistěhovalci svým spotřebním stylem života.
A tak to děláme dodnes. Pro trochu peněz a pro pár lesklých plastových věcí na jedno použití klidně zlikvidujeme kus přírody, a říkáme tomu produkce.
Odpovědět
A tak to děláme dodnes. Pro trochu peněz a pro pár lesklých plastových věcí na jedno použití klidně zlikvidujeme kus přírody, a říkáme tomu produkce.
SV
Slavomil Vinkler
6.9.2023 12:43 Reaguje na PetrPůvodní obyvatelstvo zlikvidovalo Zejména:
Koně, Velbloudy, pozemní lenochody, velké medvědy, šavlozubé "tygry", mamuty, dinoteria, nosorožce, pásovce, netřeba dále pokračovat....
Odpovědět
Koně, Velbloudy, pozemní lenochody, velké medvědy, šavlozubé "tygry", mamuty, dinoteria, nosorožce, pásovce, netřeba dále pokračovat....
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:41 Reaguje na vaberLžete jako když tiskně. Indiánů ta Amerika uživila pár set tisíc. Dnes tam žije pár set milionů lidí.
Odpovědět
JC
Jitka Chmelová
9.9.2023 10:47 Reaguje na Daniel VišňovskýPřed epidemiemi bylo obyvatelstvo v řádu milionů a živilo se zemědělstvím. Každopádně "pokles výnosů" přichází s nařízeními Unie o podílu úhoru. Jestli to mají i v jiných územních celcích, to netuším.
Odpovědět
sv
sv
11.9.2023 22:08 Reaguje na Jitka Chmelová"v řádech milionů bylo obyvatelstvo" leda v latinské Americe, kde se indiáni s životním prostředím příliš nepárali. Viz pád Mayské říše z důvodu odlesňování a následného sucha.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.9.2023 09:38Všechny diskusní příspěvky výše se mi líbí.
Graf v článku dobře odráží současné nastavení globální společnosti a to je důsledkem toho, že poškozování planety je bráno jako samozřejmá negativní externalita, za kterou se neplatí. Pokud by byla tato negativní externalita odstraněna co nejdůslednějším a stále rostoucím zpoplatněním, planeta by se zřejmě začala zotavovat. Hospodářský růst by se asi zpomalil, byl by ale stále více založen na k planetě šetrném způsobu jejího využívání.
Autorovo dogma "čím větší hospodářský růst tím větší devastace planety" rozhodně nemusí být platné a to dává pro Zemi naději.
Odpovědět
Graf v článku dobře odráží současné nastavení globální společnosti a to je důsledkem toho, že poškozování planety je bráno jako samozřejmá negativní externalita, za kterou se neplatí. Pokud by byla tato negativní externalita odstraněna co nejdůslednějším a stále rostoucím zpoplatněním, planeta by se zřejmě začala zotavovat. Hospodářský růst by se asi zpomalil, byl by ale stále více založen na k planetě šetrném způsobu jejího využívání.
Autorovo dogma "čím větší hospodářský růst tím větší devastace planety" rozhodně nemusí být platné a to dává pro Zemi naději.
Jakub Zelený
6.9.2023 11:24 Reaguje na Jiří SvobodaBohužel neexistuje jediný důkaz že hospodářský růst lze oddělit od devastace planety. Rád bych věřil v opak ale fakta to nepodporují.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.9.2023 12:10 Reaguje na Jakub ZelenýDobrý den pane Zelený. Když vycházíte z nastavení současné společnosti, tak máte pravdu. Já ale chci radikálním a přesto přijatelným řezem toto nastavení změnit. Nejde tu o fakta ale o vize. Pouze plakat nad fakty nepomůže.
Odpovědět
Jakub Zelený
6.9.2023 13:14 Reaguje na Jiří SvobodaChápu, ale jistě znáte rizika toho, když se někdo příliš utápí ve vizích.. tím ale nemyslím Vás
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.9.2023 14:08 Reaguje na Jakub ZelenýProč ale vize personifikujete a berete extrém nějakého individua?
Vize mají být předkládány a veřejně věcně diskutovány. To je první nezbytný krok pro případnou aplikaci. Svět však, bohužel, funguje jinak, silově, každý si hlavně hájí svůj píseček.
Odpovědět
Vize mají být předkládány a veřejně věcně diskutovány. To je první nezbytný krok pro případnou aplikaci. Svět však, bohužel, funguje jinak, silově, každý si hlavně hájí svůj píseček.
JS
Jiří Svoboda
6.9.2023 14:34 Reaguje na Jakub ZelenýJeště bych dodal, že negativní externalita a její odstranění zpoplatněním jsou zavedené pojmy ekonomie, není to tedy vlastně nic vizionářského a občas to i prakticky funguje. Jen není ochota tento koncept důsledně uplatnit na ochranu planety, protože by to mnoha vlivným skupinám nevyhovovalo.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:43 Reaguje na Jiří SvobodaNechcete, pouze to předstíráte. Kdybyste to chtěl opravdu radikálně řešit, tak už jste dávno zdechnul, protože to je to nejlepší, co pro to prostředí můžete udělat.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
6.9.2023 16:29 Reaguje na Jakub ZelenýJe třeba rozlišovat hospodářský růst (v nejširším slova smyslu) kvantitativní a kvalitativní. U toho prvního máte téměř jistě pravdu, nicméně v situaci skutečně velmi dynamického růstu lidské populace je ten kvantitativní růst ze značné míry právě způsoben/vynucen růstem této populace.
Co s tím, to ať si každý domyslí sám.
Odpovědět
Co s tím, to ať si každý domyslí sám.
JS
Jarek Schindler
6.9.2023 19:27 Reaguje na Jakub ZelenýOpravdu? Já jen když se podívám na státy s nejvyšším HDP na obyvatele a vynechám ropné státy, daňové ráje a hazard tak tam najdete státy co planetu asi zas tak moc nedevastují. Na těchto státech jde jasně doložit , že hospodářský růst lze bezpečně oddělit od devastace planety. HDP tedy nemusí s tou devastací zas tak moc souviset.
Vaše slova : "Fyzicky tento jev, který měříme slavným indikátorem hrubý domácí produkt (HDP), přímo souvisí s produkcí emisí skleníkových plynů, odlesňováním a snižováním fotosyntézy rostlin, vyčerpáváním půdy a snižováním výnosů." považuji za minimálně nepřesná. Jinak nějakou tu menší hospodářskou krizi bychom potřebovali jako sůl. Konečně by se ukázalo to nesmyslné mrhání prostředky na zelenou ideologii.
Odpovědět
Vaše slova : "Fyzicky tento jev, který měříme slavným indikátorem hrubý domácí produkt (HDP), přímo souvisí s produkcí emisí skleníkových plynů, odlesňováním a snižováním fotosyntézy rostlin, vyčerpáváním půdy a snižováním výnosů." považuji za minimálně nepřesná. Jinak nějakou tu menší hospodářskou krizi bychom potřebovali jako sůl. Konečně by se ukázalo to nesmyslné mrhání prostředky na zelenou ideologii.
JS
Jiří Svoboda
7.9.2023 08:50 Reaguje na Jarek Schindler"tak tam najdete státy co planetu asi zas tak moc nedevastují."
Mohl byste pár takových států uvést, abychom si o nich mohli podiskutovat, zda je to jen zdání nebo realita a zda nemají pouze štěstí v poloze na planetě.
Odpovědět
Mohl byste pár takových států uvést, abychom si o nich mohli podiskutovat, zda je to jen zdání nebo realita a zda nemají pouze štěstí v poloze na planetě.
JS
Jarek Schindler
7.9.2023 18:41 Reaguje na Jiří SvobodaRakousko , Lucembursko, Lichtenštejnsko, Irsko ( to je zvlášť zajímavé), Island, Belgie, Nizozemí, Dánsko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.9.2023 11:38 Reaguje na Jarek SchindlerMno, tyto státy si zjevně poměrně dobře chrání svou přírodu, ale když je to výhodné, byznys zvítězí (např. sjezdovky v Alpách). Jaké mají tyto země uhlíkové stopy a kolik znečištění a devastace přírody "vyvezly"?
Jen pro ilustraci, když jsem cca před 20 lety mluvil s nizozemským kolegou o krachu Grundigu, jen se usmál: "Holandsko živí globální obchod, krach Grundigu nic neznamená."
Odpovědět
Jen pro ilustraci, když jsem cca před 20 lety mluvil s nizozemským kolegou o krachu Grundigu, jen se usmál: "Holandsko živí globální obchod, krach Grundigu nic neznamená."
JS
Jarek Schindler
8.9.2023 19:36 Reaguje na Jiří SvobodaOtázkou je jestli například ty sjezdovky v Alpách jsou opravdu tak škodlivé? Do Alp sjezdovky patří. Škodlivější asi budou tam kde nepatří.Jo, zalínadlo v podobě uhlíkové stopy. Aby se snížila uhlíková stopa zavedli se biopaliva jejíž výroba zanechává větší uhlíkovou stopu než ta paliva bez předložky bio.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.9.2023 09:07 Reaguje na Jarek SchindlerJá jenom, že posuzovat ekologičnost nějaké země podle dojmu turisty je velmi ošidné.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.9.2023 19:55 Reaguje na Jiří SvobodaNeposuzuji tu kterou zemi z hlediska dojmu ale v tomto případě z hlediska dat. Znovu připomenu, že to hlavní s čím v článku nesouhlasím je, že by růst DPH měl "přímo souviset s produkcí emisí skleníkových plynů, odlesňováním a snižováním fotosyntézy rostlin, vyčerpáváním půdy a snižováním výnosů. Na příkladu těchto zemí jde zjistit, že to tak absolutně není.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.9.2023 19:42 Reaguje na Jiří SvobodaNo a Grundig. To snad nebyla státní firma. Stát může tak akorát zajímat , že nevybere daně které vybíral a zvýší se skokově nezamněstnanost. Globální obchod tu prostě je. Cesta z jedné strany zeměkoule na druhou je otázkou pár hodin. S tím těžko něco uděláme.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:44 Reaguje na Jarek SchindlerLucembursko má spotřebu roky na hlavu vyšší, než USA, hlupáku a lháři. Stejně tak Nizozemí.
Odpovědět
DV
JS
Jarek Schindler
8.9.2023 19:03 Reaguje na Daniel VišňovskýChudáku, zhluboka se nadýchni, rozmysli si co vůbec chceš říci a teprve potom něco piš. Můžete své tvrzení doložit nějakým odkazem nebo jste si to vycucal s prstu. No a ještě jinak. Dá se dát nějaké rovnítko mezi spotřebu ropy a samotné znečištění?
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
9.9.2023 13:19 Reaguje na Jarek SchindlerTykejte si té prostitutce, které jste vylezl mezi nohama, a chudákem si titulujte tu opici, která se do této vycákala. Samozřejmě, že to mohu doložit, například daty na Statistical review of world energy. Zná to téměř každé dítě v prenatálním věku. Spotřeba ropy je tam uvedena u všech zemí od roku 1965, a počet obyvatel udává třeba CIA world factbook. tO BYSTE SE ALE MUSEL NAUČIT DĚLIT, ŽE, VY NESCHOPNÝ DEZOLÁTE???
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
9.9.2023 13:25 Reaguje na Jarek SchindlerSamozřejmě, že se to dá dložit. Co tedy podle Vás znečišťuje, když ne spotřeba? Produkce? A proč se ta produkce realizuje???? No přeci kvůli spotřebě, HLUPÁKU.
Odpovědět
JS
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:46 Reaguje na Jarek SchindlerBžundooozní!!!!!!!!!!!!!!!! Švýcarský TRANSOCEAN je odpovědný za jednu z největších ekologických katastrof v tomto tisíciletí, a vy jej dáváte jako příklad!!!!!!! Kam na ty smrduté lži chodíte????
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.9.2023 19:23 Reaguje na Daniel VišňovskýTak pro zasmání, ten Váš Švýcarský TRANSOCEAN je americká firma hlupáku. Jo ve Švýcarsku sidlí celkem dost společností o kterých se asi nedá říci, že by byly Švýcarské. Sídlí tam například i IUCN. No a třeba i Mezinárodní červený kříž.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
9.9.2023 13:23 Reaguje na Jarek SchindlerPro zasmání. V době, kdy se udála záležitost s Deepwater Horizon, byl
TRANSOCEAN Švýcarský, a měl sídlo ve Vernier.
https://en.wikipedia.org/wiki/Transocean
Snad vím, kde jsem podepisoval pracovní kontrakt, HLUPÁKU.
Odpovědět
TRANSOCEAN Švýcarský, a měl sídlo ve Vernier.
https://en.wikipedia.org/wiki/Transocean
Snad vím, kde jsem podepisoval pracovní kontrakt, HLUPÁKU.
JS
Jarek Schindler
11.9.2023 00:13 Reaguje na Daniel Višňovský"V roce 2008 přesunula společnost své sídlo do Švýcarska, což mělo za následek výrazně nižší daňovou sazbu.[17]" atd.
Vždyť vy si nejste schopen přeložít ani to na co odkazujete.
No a ten váš pracovní kontrakt....spíš by se mělo mluvit o vaší propouštěcí lékařské zprávě. Ten doktor co to podepsal asi nebyl zrovna při smyslech. Nebojte " dobří holubi se vracejí" a jak tak čtu ty vaše výplůdky tak se vás v tom vašem "sanatoriu" zase brzo dočkají.
Odpovědět
Vždyť vy si nejste schopen přeložít ani to na co odkazujete.
No a ten váš pracovní kontrakt....spíš by se mělo mluvit o vaší propouštěcí lékařské zprávě. Ten doktor co to podepsal asi nebyl zrovna při smyslech. Nebojte " dobří holubi se vracejí" a jak tak čtu ty vaše výplůdky tak se vás v tom vašem "sanatoriu" zase brzo dočkají.
sv
sv
11.9.2023 22:04 Reaguje na Jakub ZelenýVy něco tvrdíte. Vy musíte dokazovat. Ti co se řídí fakty a nikoli dojmy ví, že hospodářský růst je závislý na technologickém rozvoji.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:42 Reaguje na Jiří SvobodaA vy byste bnyl ten zpoplatňovátor, že????
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.9.2023 15:31 Reaguje na Daniel VišňovskýZpoplatňovátor zjevně ne. Jsem zastáncem/propagátorem globálního zpoplatnění fosilního uhlíku při jeho těžbě, aby se klimatický rozvrat řešil mnohem efektivněji a levněji tržními nástroji než současným přístupem. Je na tom něco špatného? Pokud ano, proč?
Odpovědět
SV
RP
Radim Polášek
6.9.2023 10:56To jsou teda ekologistické zelené bláboly. Či ekologistická zelená ideologie nerůstu.
O růstu coby růstu zásob přírodních zdrojů, zdraví ekosystémů a jejich schopnosti produkovat statky a blahobyt se dalo naposledy mluvit tak před 10 - 15 tisíci lety.
Okamžikem, kdy člověk začal přemýšlet a začal své přemýšlení aplikovat v objevování nových objevů a vynálezů a jejich uvádění do praxe, tehdy konkrétně prvobytně pospolného zemědělství, se růst změnil z přírodního růstu daného zásobami přírodních zdrojů a přírodní kapacitou ekosystémů v technický růst, daný pouze intenzitou vynalézání a objevování nových objevů a vynálezů a jejich uváděním do praxe neboli inovační aktivitou lidstva. Která umožňuje lidstvu objevovat a následně obsazovat stále nové a nové životní niky a tím růst.
V článku uvádění přírodní růst lidstva coby ideál zeleného aktivismu a zelené ideologie a propagandy je limitován počtem lidí na zeměkouli, jakého jsme byli schopni dosáhnout "přírodním" životem coby vrcholoví predátoři lovci a sběrači v tehdejších přírodních biotopech a jejich kapacita tehdy byla zhruba okolo pouhých 500 tisíc jedinců. Dnešního počtu před asi 8 miliard jedinců, to je asi 15000 x víc , než je původní kapacita zeměkoule daná zásobami přírodních zdrojů a přírodních ekosystémů, jsme dosáhli právě a pouze jenom technickým rozvojem. A nyní se tak nacházíme už úplně mimo nějakou přírodní kapacitu přírodních zásob a přírodních ekosystémů, čistě jen v prostoru daném našimi objevy a vynálezy a našimi inovacemi. A ty objevy a inovace potřebujeme minimálně neustále obnovovat a udržovat. Přestaneme li růst, přestaneme se snažit, začneme v těch inovacích zase padat zpátky dolů, začneme ty inovace ztrácet a následně začneme ztrácet jednotlivé životní niky, které jsme na cestě vzhůru objevili a zabrali. Kapacita našeho životního prostoru začne prudce klesat a až bude nižší, než je současné množství lidí na zeměkouli, budou se "nadbyteční lidé" automaticky nějakým mechanismem eliminovat. Buďto nedostatkem, třeba hladem, nebo epidemiemi, které na rozdíl například od covidu nebudeme kvůli nerůstu schopni zarazit, jako jsme zarazili třeba Covid nebo válkami, které se rozhoří o zdroje výrazně omezené ideologií nerůstu. V krajním případě tak můžeme díky nerůstu spadnout až úplně dolů na dno nA zase ten počet kolem 500 tisíc jedinců. nebo ještě méně, pokud bude část zeměkoule předchozími procesy nerůstu zdevastována.
Zelená ideologie nerůstu tak přináší násilnou nucenou redukci lidstva, v krajním případě až přežití pouhého cca jednoho jedince z každých asi 15 tisíců lidí.
Odpovědět
O růstu coby růstu zásob přírodních zdrojů, zdraví ekosystémů a jejich schopnosti produkovat statky a blahobyt se dalo naposledy mluvit tak před 10 - 15 tisíci lety.
Okamžikem, kdy člověk začal přemýšlet a začal své přemýšlení aplikovat v objevování nových objevů a vynálezů a jejich uvádění do praxe, tehdy konkrétně prvobytně pospolného zemědělství, se růst změnil z přírodního růstu daného zásobami přírodních zdrojů a přírodní kapacitou ekosystémů v technický růst, daný pouze intenzitou vynalézání a objevování nových objevů a vynálezů a jejich uváděním do praxe neboli inovační aktivitou lidstva. Která umožňuje lidstvu objevovat a následně obsazovat stále nové a nové životní niky a tím růst.
V článku uvádění přírodní růst lidstva coby ideál zeleného aktivismu a zelené ideologie a propagandy je limitován počtem lidí na zeměkouli, jakého jsme byli schopni dosáhnout "přírodním" životem coby vrcholoví predátoři lovci a sběrači v tehdejších přírodních biotopech a jejich kapacita tehdy byla zhruba okolo pouhých 500 tisíc jedinců. Dnešního počtu před asi 8 miliard jedinců, to je asi 15000 x víc , než je původní kapacita zeměkoule daná zásobami přírodních zdrojů a přírodních ekosystémů, jsme dosáhli právě a pouze jenom technickým rozvojem. A nyní se tak nacházíme už úplně mimo nějakou přírodní kapacitu přírodních zásob a přírodních ekosystémů, čistě jen v prostoru daném našimi objevy a vynálezy a našimi inovacemi. A ty objevy a inovace potřebujeme minimálně neustále obnovovat a udržovat. Přestaneme li růst, přestaneme se snažit, začneme v těch inovacích zase padat zpátky dolů, začneme ty inovace ztrácet a následně začneme ztrácet jednotlivé životní niky, které jsme na cestě vzhůru objevili a zabrali. Kapacita našeho životního prostoru začne prudce klesat a až bude nižší, než je současné množství lidí na zeměkouli, budou se "nadbyteční lidé" automaticky nějakým mechanismem eliminovat. Buďto nedostatkem, třeba hladem, nebo epidemiemi, které na rozdíl například od covidu nebudeme kvůli nerůstu schopni zarazit, jako jsme zarazili třeba Covid nebo válkami, které se rozhoří o zdroje výrazně omezené ideologií nerůstu. V krajním případě tak můžeme díky nerůstu spadnout až úplně dolů na dno nA zase ten počet kolem 500 tisíc jedinců. nebo ještě méně, pokud bude část zeměkoule předchozími procesy nerůstu zdevastována.
Zelená ideologie nerůstu tak přináší násilnou nucenou redukci lidstva, v krajním případě až přežití pouhého cca jednoho jedince z každých asi 15 tisíců lidí.
Jakub Zelený
6.9.2023 11:36 Reaguje na Radim PolášekDobrý den, pane Polášku, děkuji za komentář. Ten článek je vlastně mimo jiné i velmi uctivá a jemná kritika Nerůstu. Pokud jste získal pocit, že zastávám pozice nerůstu s ohledem k ekonomii, nečetl jste článek pozorně. Ještě jednou díky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.9.2023 12:00 Reaguje na Jakub ZelenýDobrý den pane Zelený.
Asi jsem skutečně četl trochu rychleji a myslel trochu pomaleji, než bylo třeba. Ale ne o moc.
Vy sice nerůst trochu kritizujete, ale současně se stále držíte stejné a hlavní chyby, kterou zastánci zelené ideologie a toho nerůstu dělají. A sice berete ty zdroje, přírodní a snad i jiné, jako neměnné, jako že beze změny čekají, až je člověk spotřebuje a že až je spotřebuje, tak potom bude lidstvo bez zdrojů.
To ale není pravda. Ať už člověk ty zdroje spotřebovává nebo nespotřebovává, ty zdroje a jejich objem a význam pro člověka se s vývojem lidstva dynamicky mění. Jedny defakto mizí, protože přestávají být zdroji a naopak jiné, řekněme "útvary" se nově jako zdroje objevují.
V době kamenné z hlediska tehdejších lidí byl průmyslovým zdrojem například ten pazourek. Pazourek tehdejším lidem zajišťoval teplo, mobilitu a snad i světlo. Teplo tím, že pomocí pazourku snadněji ulovili zvěř, snadněji ji opracovali, snadněji zpracovali dřevo na obydlení a na nástroje. Takže z potravy mohli v chladných obdobích vytvářet dost tělesného tepla a být zdraví. Mobilitu tím, že pazourek usnadňoval zpracování kožešin i dalších látek na oděvy a obutí, takže mohli i v nepříznivém být venku a třeba dále lovit. Světlo snad z nějakých pochodní z tuku zvířat. Dneska nám zhruba totéž zajišťuje uhlí, ropa a zdroje pro zemědělství. Měli jsme velké zásoby této průmyslové suroviny, protože v severních částech Čech a Moravy byly ledovcové morény s velkým obsahem pazourků, které se těžily místně dokonce metodami určité hlubinné těžby a distribuovaly nějak do půlky Evropy.
Jenže vyčerpali jsme ten zdroj? Nevyčerpali a to ne proto, protože by ho tehdy lidi šetřili. Utekli jsme z jeho čerpání inovací, objevem bronzu. Tím se staly novými průmyslovými zdroji měděná a cínová ruda a zbylé zásoby pazourku zdroji být přestaly.
A dneska je to úplně totéž. Máme například intenzívní zemědělství, které si v podobě prvků, fosforu, draslíku bere víc, než tam přirozeným způsobem, rozpadem podložních hornin přichází. Podobně dusík. Proto musíme hnojit a proto nadměrně vyčerpáváme půdu, která má potom nepříznivé vlastnosti, je náchylná k erozi atd. Ale musíme nezbytně tu půdu coby zdroj úplně vyčerpat? Dnes už se rýsují nové zemědělské metody, hydroponie a akvaponie a obecně produkce potravin v uzavřených prostorech. Tam už dnes se dost snadno dosahuje až tisícinásobně větší produktivity na jednotku plochy než v klasickém intenzívním zemědělství na poli. Když většinu té produkce potravin přesuneme, tak prostě najednou dostaneme možnost využívat další zdroje, které byly dříve pro nás jako zdroje neviditelné a které snadno svým využitím nám mohou přinést mnohonásobně větší objem produkce než by kdy mohly přinést zdroje předchozího intenzívního zemědělství.
Neboli zdroje určitě stoprocentně vyčerpáme, když naopak nebudeme růst. Když budeme růst, tak máme velmi solidní pravděpodobnost, že zdroje nevyčerpáme nikdy.
Odpovědět
Asi jsem skutečně četl trochu rychleji a myslel trochu pomaleji, než bylo třeba. Ale ne o moc.
Vy sice nerůst trochu kritizujete, ale současně se stále držíte stejné a hlavní chyby, kterou zastánci zelené ideologie a toho nerůstu dělají. A sice berete ty zdroje, přírodní a snad i jiné, jako neměnné, jako že beze změny čekají, až je člověk spotřebuje a že až je spotřebuje, tak potom bude lidstvo bez zdrojů.
To ale není pravda. Ať už člověk ty zdroje spotřebovává nebo nespotřebovává, ty zdroje a jejich objem a význam pro člověka se s vývojem lidstva dynamicky mění. Jedny defakto mizí, protože přestávají být zdroji a naopak jiné, řekněme "útvary" se nově jako zdroje objevují.
V době kamenné z hlediska tehdejších lidí byl průmyslovým zdrojem například ten pazourek. Pazourek tehdejším lidem zajišťoval teplo, mobilitu a snad i světlo. Teplo tím, že pomocí pazourku snadněji ulovili zvěř, snadněji ji opracovali, snadněji zpracovali dřevo na obydlení a na nástroje. Takže z potravy mohli v chladných obdobích vytvářet dost tělesného tepla a být zdraví. Mobilitu tím, že pazourek usnadňoval zpracování kožešin i dalších látek na oděvy a obutí, takže mohli i v nepříznivém být venku a třeba dále lovit. Světlo snad z nějakých pochodní z tuku zvířat. Dneska nám zhruba totéž zajišťuje uhlí, ropa a zdroje pro zemědělství. Měli jsme velké zásoby této průmyslové suroviny, protože v severních částech Čech a Moravy byly ledovcové morény s velkým obsahem pazourků, které se těžily místně dokonce metodami určité hlubinné těžby a distribuovaly nějak do půlky Evropy.
Jenže vyčerpali jsme ten zdroj? Nevyčerpali a to ne proto, protože by ho tehdy lidi šetřili. Utekli jsme z jeho čerpání inovací, objevem bronzu. Tím se staly novými průmyslovými zdroji měděná a cínová ruda a zbylé zásoby pazourku zdroji být přestaly.
A dneska je to úplně totéž. Máme například intenzívní zemědělství, které si v podobě prvků, fosforu, draslíku bere víc, než tam přirozeným způsobem, rozpadem podložních hornin přichází. Podobně dusík. Proto musíme hnojit a proto nadměrně vyčerpáváme půdu, která má potom nepříznivé vlastnosti, je náchylná k erozi atd. Ale musíme nezbytně tu půdu coby zdroj úplně vyčerpat? Dnes už se rýsují nové zemědělské metody, hydroponie a akvaponie a obecně produkce potravin v uzavřených prostorech. Tam už dnes se dost snadno dosahuje až tisícinásobně větší produktivity na jednotku plochy než v klasickém intenzívním zemědělství na poli. Když většinu té produkce potravin přesuneme, tak prostě najednou dostaneme možnost využívat další zdroje, které byly dříve pro nás jako zdroje neviditelné a které snadno svým využitím nám mohou přinést mnohonásobně větší objem produkce než by kdy mohly přinést zdroje předchozího intenzívního zemědělství.
Neboli zdroje určitě stoprocentně vyčerpáme, když naopak nebudeme růst. Když budeme růst, tak máme velmi solidní pravděpodobnost, že zdroje nevyčerpáme nikdy.
ig
6.9.2023 13:52
Když dostanete lék který před deseti lety neexistoval, i to je růst.
Neračte prosím s vaničkou vylévat i dítě :-)
Odpovědět
Neračte prosím s vaničkou vylévat i dítě :-)
Ivo Patta
6.9.2023 14:44Úsloví bez práce nejsou koláče (ani v prvobytně pospolné společnosti), nemůže autor ignorovat. Jinak s těmi ekonomickými aktivitami i ekonomy má autor pravdu. Ekonomy, vzděláním podnikové účetní, musíme zastropovat na úrovni firem. Ekonomové neumí a proto nemohou řídit vyspělé sociální státy. Z našich politiků na to přišel, po sedmi letech ve vládě, A. Babiš a nahlas to řekl, cituji: (AB 2014: Chci řídit stát jako firmu; AB 2021: Stát není firma. Vy nevíte co je to stát). Jak strašně ubližují civilizaci jednooboroví specialisté najdete v kapitole Hrobníci národů a hrobníci rodin v knize Ekonomům to myslí černobíle. Jak z toho ven si přečtete v kapitolách Světlo na konci tunelu I a II v uvedené publikaci. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.9.2023 18:46 Reaguje na Ivo PattaPane Patto, házet do pytle všechny ekonomy stylem" vzděláním podnikoví účetní" není zrovna šťastné, ale asi chápu, co jste měl na mysli.
Ekonom, který si neprošel praxí, se dle mého soudu nemůže za ekonoma považovat, vždy to bude jistě erudovaný, ale jen teoretik. Viz Václav Klaus, Miloš Zeman, Ilona Švihlíková etc., teoreticky jistě nabití, ale bez skutečné praxe. A ta, jak známo, je v hodně případech teorii vzdálena.
Andrej Babiš jistě není nějaký vzor ctnosti, to určitě ne a jako velkopodnikatel ani být nemůže, ale na rozdíl od výše jmenovaných něco dokázal, vybudoval a je jedno, jakým způsobem.
Tato moje věta jistě vzbudí nevoli místních kovaných kádrováků, ale to nic nemění na věci, že Babiš prostě byl a je ve svém oboru praktik.
A větu" chci řídit stát jako firmu" nemůže nikdy pochopit ten, kdo nikdy v žádné soukromé firmě nepracoval, protože práce v soukromé firmě je nebe a dudy na rozdíl od práce ve státním.
Odpovědět
Ekonom, který si neprošel praxí, se dle mého soudu nemůže za ekonoma považovat, vždy to bude jistě erudovaný, ale jen teoretik. Viz Václav Klaus, Miloš Zeman, Ilona Švihlíková etc., teoreticky jistě nabití, ale bez skutečné praxe. A ta, jak známo, je v hodně případech teorii vzdálena.
Andrej Babiš jistě není nějaký vzor ctnosti, to určitě ne a jako velkopodnikatel ani být nemůže, ale na rozdíl od výše jmenovaných něco dokázal, vybudoval a je jedno, jakým způsobem.
Tato moje věta jistě vzbudí nevoli místních kovaných kádrováků, ale to nic nemění na věci, že Babiš prostě byl a je ve svém oboru praktik.
A větu" chci řídit stát jako firmu" nemůže nikdy pochopit ten, kdo nikdy v žádné soukromé firmě nepracoval, protože práce v soukromé firmě je nebe a dudy na rozdíl od práce ve státním.
JS
Jarek Schindler
6.9.2023 19:13 Reaguje na pavel peregrinJo,jo pane Pelegríne. Večer jsme šli spát jako občané ČR a ráno se probudili jako zamestnanci Agrofertu. Paráda, že. No a třeba AlCapone, když se nebudete dívat na to jakým způsobem, tak taky něco dokázal. Ač sám pomalu nic nevlastnil, vybudoval prosperující firmu. Na veřejnosti si budoval pověst úspěšného obchodníka se starým nábytkem, který rád a hodně rozdával chudým a potřebným. Já jen přemýšlím kdo Babiše inspiroval. Naši si došlápli...... Nepamatujete?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.9.2023 21:22 Reaguje na Jarek SchindlerAle no tak pane Schindlere, nemám rád takový laciný pathos. Vy jste se probudil jako zaměstnanec Agrofertu? To snad ne. Víte, mým koníčkem je historie a přesto, že dnes není v módě a žádoucí, aby lidé znali svoji minulost, řeknu vám jedno- v minulosti neuspěl ten, kdo měl ušlechtilé myšlenky a iluze, ale vždy jen ten, kdo měl ostré lokty. Můžete si o tom myslet co chcete, ale to je asi tak všechno, co s tím naděláte. Celá historie kolonizace Ameriky není o ničem jiném a v jejím světle se Andrej Babiš jeví jako anděl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.9.2023 00:05 Reaguje na pavel peregrinPokud Babiš řídil stát jako firmu ta jste se stal tím zamestnancem i Vy sám. Osobně známve firmě jen dva druhy lidí, majitele a zaměstnance. Znáte něco dalšího? Majitelem asi nebudete. No a pokud máte rád historii tak se k vám možná už doneslo, že nejde vytrhovat jednotlivé historické záležitosti z kontextu doby v které se udály.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.9.2023 06:45 Reaguje na Jarek SchindlerJenže Babiš to jako firmu neřídil, protože , jak píšu níže, je to za nastavených pravidel nemožné. A ubezpečuji vás, že pokud by to jako tu firmu řídil, tak by pro mnoho a mnoho lidí to byl pláč a skřípění zubů.
Byl jste někdy zaměstnán u soukromé firmy?
Co se historie týká, to, co jsem napsal, platí bez rozdílu v průřezu tisíciletími, tam nemusíme hledat kontext doby, s čímž v případě jiných událostí samozřejmě souhlasím.
A jen dodám, že právě v současné době se stalo cílenou kampaní vytrhovat historické události z kontextu doby podle toho, co se komu právě hodí.
Odpovědět
Byl jste někdy zaměstnán u soukromé firmy?
Co se historie týká, to, co jsem napsal, platí bez rozdílu v průřezu tisíciletími, tam nemusíme hledat kontext doby, s čímž v případě jiných událostí samozřejmě souhlasím.
A jen dodám, že právě v současné době se stalo cílenou kampaní vytrhovat historické události z kontextu doby podle toho, co se komu právě hodí.
sv
sv
11.9.2023 22:00 Reaguje na pavel peregrinTak, tak, obyvatelé Řecka by mohli vyprávět jak po letech vlády užvaněného zloděje a rozhazovače veřejných prostředků ala bureš takový "pláč a skřípění zubů" v roce 2008 vypadá.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
8.9.2023 13:40 Reaguje na Jarek SchindlerPozor, pán zná tajnou historii od sovětských generálů. :-)
Jen pro zasmání 100 lží Andreja Bureše:
https://100lzi.cz/
Odpovědět
Jen pro zasmání 100 lží Andreja Bureše:
https://100lzi.cz/
pp
pavel peregrin
8.9.2023 14:14 Reaguje na Petr EliášZnám toho určitě víc než ty, to si buď jist.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
8.9.2023 14:21 Reaguje na pavel peregrinNo určitě. Znáš vše, co ti ruská propaganda nalila do palice. :D
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:49 Reaguje na Jarek SchindlerZnám vy komunistický dezoláte. Třeba pracujícího podílníka. Ať již ve formě družstevního nebo akciového podílu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.9.2023 17:48 Reaguje na Daniel VišňovskýAle nepovídejte. Dezolát možná, komunistický tedy určitě ne. To bude spíš, když to tady zmiňujete asi spíš vaše parketa, že . Ten držitel ať už družstevního nebo akciového podílu je ve skutečnosti asi co?
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
9.9.2023 13:27 Reaguje na Jarek SchindlerJaktože nejste komunistický dezolát??? Myslíte jako komouš, píšete jako komouš, zastáváte postoje, jako komouš, a i přes ten monitor smrdíte, jako komouš, tak jste komouš. Držení červeného řidičáku s tím nesouvisí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.9.2023 00:18 Reaguje na Daniel VišňovskýHa, ha, ha. Byly vycházky nebo vás nedej bože pustili do domácího ošetřování.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.9.2023 12:24 Reaguje na Jarek SchindlerSrovnávat Babiše a Al Caponeho je opravdu úlet. Divoká devadesátá léta po Sametu byly opravdu roky, kdy se nejvíc prosazovali podnikatelé, kteří se snažili gangstersky podnikat spíše mimo rámec zákona než v rámci zákona. jenže ti byli z podnikání postupně eliminováni, protože jejich podnikání je nakonec dostalo. Buďto zadlužením a bankrotem, nebo přímým působením, vraždami, vydiráním atd podsvětí a ti, kteří přežívali, z velké části dostalo právo. Protože leckde na leckoho zůstali pamětníci, leckde zůstaly záznamy a důkazy, leckdo naštvaný to oživil a rozfoukal. Nakonec vyhrávali ti z podnikatelů, co šli těsně k hranici zákona, aby co nejvíc vytěžili, ale snažili se ho úzkostlivě nepřekročit. A Babiš byl právě takový.
Co se týká Al Caponeho, je třeba znát celý příběh. Ve dvacátých třicátých letech minulého století byli gangsterští bossové v podstatě normální uznávanou součástí i vyšší společnosti. Ale v padesátých až sedumdesátých letech na zbylé gangsterské bossy FBI a celý systém podnikl zuřivé hony, profláknuté bossy většinou posadili do dlouhodobého vězení a gangstery obecně odsunuli mezi spodinu společnosti.
Odpovědět
Co se týká Al Caponeho, je třeba znát celý příběh. Ve dvacátých třicátých letech minulého století byli gangsterští bossové v podstatě normální uznávanou součástí i vyšší společnosti. Ale v padesátých až sedumdesátých letech na zbylé gangsterské bossy FBI a celý systém podnikl zuřivé hony, profláknuté bossy většinou posadili do dlouhodobého vězení a gangstery obecně odsunuli mezi spodinu společnosti.
JS
Jarek Schindler
11.9.2023 00:26 Reaguje na Radim PolášekBabiš se v první řadě snažil spojit majetek a politickou moc. To svým způsobem zaručuje beztrestnost. Ano dřívější gangsterští bossové to byla svým způsobem společenská smetánka. Chcete snat tvrdit, že k ní Babiš nepatří? No a pokud se ho chcete zastávat tak si porovnejte například čerpání různých dotací Babišovými firmami před a po nástupu do politiky. Myslím, že je to dost výmluvné srovnání.
Odpovědět
JH
JH
6.9.2023 19:48 Reaguje na pavel peregrinKdyby Babiš řídil svoji firmu stejně úspěšně jak řídil stát, tak už by dávno bydlel v maringotce. Moc toho jako premiér nepředvedl. Ale může se s ostatními "praktiky" plácat po zádech, že je praktik.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.9.2023 21:29 Reaguje na JHPane JH, Andrej Babiš ční nad současnými neumětely asi jako Burg Chalifa nad Petřínem. Vám jaksi nedochází ten prostičký fakt, že náš politický a na něj navazující hospodářský systém v rámci zákona opravdu, ale opravdu nelze řídit jako firmu?
Pokud byste měl možnost skutečně stát řídit jako firmu, první, co byste udělal by bylo, že byste vyházel na hodinu tisíce neužitečných a dobře placených flákačů z ministerstev a různých bizarních organizací, které jsou přisáty na státní rozpočet jako klíště, následovala by důsledná čistka v armádě etc. etc.
Mohl by Babiš či kdokoliv jiný toto udělat? Asi ne, že. Takže trochu přemýšlejte.
Odpovědět
Pokud byste měl možnost skutečně stát řídit jako firmu, první, co byste udělal by bylo, že byste vyházel na hodinu tisíce neužitečných a dobře placených flákačů z ministerstev a různých bizarních organizací, které jsou přisáty na státní rozpočet jako klíště, následovala by důsledná čistka v armádě etc. etc.
Mohl by Babiš či kdokoliv jiný toto udělat? Asi ne, že. Takže trochu přemýšlejte.
JH
JH
7.9.2023 21:36 Reaguje na pavel peregrinPřemýšlejte napřed vy. Vychvalujete AB, který se snažil řídit stát jako firmu a ještě k tomu blbě a na druhou stranu tvrdíte, že stát se jako firma řídit nedá. To nějak nechápu. A čím by měl vyčnívat, to opravdu nevím.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.9.2023 06:52 Reaguje na JHBudete muset přemýšlet vy. Jasně jsem napsal, že přání Babiše řídit stát jako firmu je za nastavených pravidel utopie. Kapišto? Stát se jako firma řídit dá, ale za jiných podmínek.
A vyčnívá tím, že na rozdíl od současných amatérů ve vládě něco vytvořil a opět opakuji, jedno jak. Protože když se trochu rozhlédnete po světě, tak žádný byznysmen není růžové jehňátko.
Odpovědět
A vyčnívá tím, že na rozdíl od současných amatérů ve vládě něco vytvořil a opět opakuji, jedno jak. Protože když se trochu rozhlédnete po světě, tak žádný byznysmen není růžové jehňátko.
JH
JH
8.9.2023 07:05 Reaguje na pavel peregrinNevím, jestli se dá stát řídit jako firma a nejspíš to nevíte ani vy. A nějak jsem si nevšiml, že by něco zvláštního vytvořil a při řízení státu se choval jako naprostý amatér hlavně on. V každém případě není úplně jedno jak. Pokud by se stalo normou, že porušujeme zákony, když se nám to hodí, je to cesta zpátky na stromy.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.9.2023 11:07 Reaguje na JHVy mi nerozumíte nebo nechcete rozumět? Řídit stát jako firmu znamená řídit ji podle osvědčených metod řízení soukromého subjektu, to znamená především produktivitu a efektivnost. Což jistě uznáte, že konkrétně v našem státu veřejná sféra nevykazuje ani omylem. A nemusíte ani porušovat zákony, pokud se nejedná o zákony, které uměle a nesmyslně tu efektivnost brzdí. Takových je třeba se bez milosti zbavit, jenže zase narazíte na sněmovnu , senát. Chtělo by se říci, že především jako firmu by bylo třeba začít řídit tyto instituce, protože v nich pohříchu zhusta sedí lidé, kteří o řízení a ekonomice nemají i zbla povědomosti, ale bohužel o tom rozhodují.
A pokud se Babiš choval jako amatér, nezlobte se, tak současná vládní garnitura se chová tak, že to nelze nazvat slušnými slovy. Ostatně, i obecně dostupné grafy hospodářského vývoje to ukazují víc než jasně.
Odpovědět
A pokud se Babiš choval jako amatér, nezlobte se, tak současná vládní garnitura se chová tak, že to nelze nazvat slušnými slovy. Ostatně, i obecně dostupné grafy hospodářského vývoje to ukazují víc než jasně.
JO
Jarka O.
8.9.2023 11:17 Reaguje na pavel peregrinAno. Řídit něco "jako" firmu je jen příměr k firmě, jak může mít někdo problém s nepochopením ... Je to přitom jednodušší přirovnání než Fialovy metafóry.
Může to znamenat mj. neplýtvání zdroji a jejich kontrolu. Jestli to není smysl clánku, tak nevím ...
Odpovědět
Může to znamenat mj. neplýtvání zdroji a jejich kontrolu. Jestli to není smysl clánku, tak nevím ...
pp
JH
JH
8.9.2023 11:53 Reaguje na pavel peregrinPokud stát neuměl řídit jako firmu, tak to neměl slibovat. A srovnávat tuto a předchozí vládu na základě grafů hospodářského vývoje je trochu demagogie. Současná vláda řeší řadu problémů, za které přímo nemůže, třeba válku na Ukrajině si nevymysleli.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.9.2023 12:21 Reaguje na JHMohl mít i zkreslené představy. To se někdy stává. Ovšem pokud se dobře pamatuji, tak současná vládní garnitura před volbami nenechala na minulé vládě nit suchou a výsledek? Absolutně nejhorší ze všech zemí EU !! Ty se s problémy potýkají též.
Takže to asi bude něčím jiným.
Odpovědět
Takže to asi bude něčím jiným.
JH
JH
8.9.2023 15:26 Reaguje na pavel peregrinOno je to asi tak: současná vláda v řešení problémů taky poněkud plave. Ale nic lepšího nemáme a vláda pochybných obchodníků s hnojivem by nám určitě nepomohla.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:51 Reaguje na pavel peregrin....A vyházel babiš ty příživníky??? Nevyházel, pouze tam dosadil ty, které nebudou kopat za stát, ale Agrofert.
Odpovědět
sv
PE
Petr Eliáš
8.9.2023 13:42 Reaguje na JHU místních je Andrejko jako bůh. Ale jinak je to akorát kmotr, který si záhadně nahrabal a jediný důvod proč nebyl během své vlády totálně v zádeli byla celosvětově dobrá ekonomická situace. ;)
Pro zasmání 100 Burešovic lží:
https://100lzi.cz/
Odpovědět
Pro zasmání 100 Burešovic lží:
https://100lzi.cz/
pp
pavel peregrin
8.9.2023 14:16 Reaguje na Petr EliášAle vůbec není jako bůh, ale oproti těm zoufalým amatérům v současné vládě je to lumen.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:52 Reaguje na pavel peregrinPeregine, až sem je cítit při každém vašem výdechu ejakulát z klobás ruských oficírů. Takže Vaše hodnocení, co rusofilního nácka je zcela mimo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.9.2023 18:57 Reaguje na Daniel VišňovskýVišňovský, nácky hledej na Ukrajině v Ajdaru, v Azovu a podobných formacích, ty střevo jedno!
Odpovědět
JH
JH
10.9.2023 08:10 Reaguje na pavel peregrinNa Ukrajině aspoň nemají nácky ve vedení státu jako v Rusku.
Odpovědět
JH
JH
8.9.2023 15:30 Reaguje na pavel peregrinUmí se tak akorát líp vytahovat, co všechno udělal i když to není pravda a taky plakat, jak mu všichni ubližují. Nechápu, jak to na někoho může udělat dojem.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:48 Reaguje na Ivo PattaA na co jste špecialista vy, Patto, tedy kromě chmatání v cizích kapsách?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
6.9.2023 22:25Článok som si na radu autora podrobne prečítal. Podľa mna je v článku preceňovaná hodnota prírody, hoci tá nespochybniteľná. Základom všetkého bohatstva je bezpečná spoločnosť. Krajina je bohatá aj platia zákony a právo a nehrozí vojna, prípadne ak je schopná nepriateľa odraziť. Bohužiaľ bez solídnych zbraňových systémov nás skôr či neskôr obsadí nejaká výbojná krajina. Ten kto ekonomicky nerastie nestíha zbrojiť a prehrá.
Odpovědět
Jakub Zelený
7.9.2023 10:07 Reaguje na Vladimir MertanČlánek se nevyjadřuje proti ekonomickému růstu. Jde o to že spotřeba nesmí přesáhnout produkci/zásobu zdrojů. Jinak co se týče zbraní, ano v určité fázi se můžete nakrmit olovem, ale hlavní je mít co jíst. Pak až můžete myslet na válku ;).
Odpovědět
Pe
Pepa
7.9.2023 09:40Autore, jakým způsobem tedy dosáhnout trvalého růstu zásob přírodních zdrojů, zdraví ekosystémů a jejich schopnosti produkovat statky a blahobyt při tom podle vás nezbytném trvalém ekonomickém růstu?
Odpovědět
Jakub Zelený
7.9.2023 10:09 Reaguje na PepaTak nejprve hospodařit tak, abychom nevyčerpávali zdroje a pak aplikovat ekosystémové inženýrství, obnovu půdy, agrolesnictví apod. Člověk dokáže ničit, to víme. Dokáže i obnovovat, ale zatím to neumí.
Odpovědět
Pe
Pepa
7.9.2023 13:41 Reaguje na Jakub ZelenýBezva, děkuji za příklady starších projektu obnovy části zdrojů zalesněním. Děje se tak již desítky let, zarnym příkladem u nás je obnova krusnych a jizerskych hor, nejen lesů ale i kvalita vod. Člověk tedy obnovovat umí, v tom ze neumi s vami nesouhlasim. Zalesnění naší krajiny je mnohem vyšší než tomu bylo před desítkami let, toto se dá stáhnout na celou Evropu a severní Ameriku. Přesto se zdá, že zdroje ubývají nebo spise se znehodnocuji.
Jste zemědělec, můžete prosím konkrétně popsat jak obnovit půdu tak, aby se vyhovělo i vám zemědělcům?
Odpovědět
Jste zemědělec, můžete prosím konkrétně popsat jak obnovit půdu tak, aby se vyhovělo i vám zemědělcům?
DV
Daniel Višňovský
9.9.2023 13:29 Reaguje na Jakub ZelenýAle umí, jeďte se piodívat třeba do Lasusitzu.
Odpovědět
Jakub Zelený
7.9.2023 10:15 Reaguje na PepaPříklady pozitivních projektů: https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Green_Wall_(China)
https://www.unccd.int/our-work/ggwi
Odpovědět
https://www.unccd.int/our-work/ggwi
PB
Petr Brok
7.9.2023 09:46Jaká je Vaše vize v praxi pro jednotlivce? Příklad. 30 let sázím do krajiny stromy. Na svém a za své. Avšak do dnes nerozhoduji o jejich pokácení, ač je jich již přebytek, než krajina potřebuje. Jak to má být do budoucna podle Vás?
Odpovědět
Jakub Zelený
7.9.2023 10:10 Reaguje na Petr BrokTo je trochu jiná otázka, mě v článku šlo o rozkrytí iluze ekonomického růstu. Tomuto se budu věnovat v jiném článku, ale zalesňování krajiny (např. ovocnými stromy a keři) je jednoznaznačně správné.
Odpovědět
PB
Petr Brok
7.9.2023 15:19 Reaguje na Jakub ZelenýJá ale sázím stromy do krajiny proto, abych je použil, až je budu potřebovat, nikoliv pro ochranu přírody, či záchranu planety. Přesto jich mám široko daleko nejvíce. Stále sázet a kácet je můj ekonomický růst.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
7.9.2023 16:15 Reaguje na Petr BrokJá tedy stromy sázím výjimečně (řekněme nižší desítky ročně). Většinou ve svém lese využívám přirozené zmlazení a zemědělských pozemků vhodných pro ovocné stromy mám méně než bych si přál. Les vychovávám výběrným způsobem a ovocné stromy a keře
opečovávám, včetně výběru odrůd, podnoží. Co dokážu pěstuji ze semen nebo roubuji. Objem biomasy těch stromů na mých pozemcích prokazatelně stoupá, přestože pravidelně část kácím a využívám. Naprosto mě ale děsí, že přijde nějaká aktivistická organizace a řekne mi, že stromy, o které jsem se skoro celý život staral, nesmím prořezávat nebo kácet protože ... protože cokoliv.
Odpovědět
opečovávám, včetně výběru odrůd, podnoží. Co dokážu pěstuji ze semen nebo roubuji. Objem biomasy těch stromů na mých pozemcích prokazatelně stoupá, přestože pravidelně část kácím a využívám. Naprosto mě ale děsí, že přijde nějaká aktivistická organizace a řekne mi, že stromy, o které jsem se skoro celý život staral, nesmím prořezávat nebo kácet protože ... protože cokoliv.
PB
JO
Jarka O.
7.9.2023 10:34Autor myslí, že růst = jen spotřeba a drancování.
Růst je i sociálno - ČOV a spalovny pro likvidaci odpadů, školy pro děti a ne dětská práce od 8 let, dostupná kultura, zdravotnictví, energie. Růst je pomalejší, když se ze zisku firem, které musí danit v místě produkce, platí tato odvětví, která nedevastují. Opakem je kolonialismus, který roste drancováním bez starosti o sociálno a ŽP. Dá se přečíst něco o dřívějších dobách, o Baťovi nebo Kaddáfím, který psal i knihy.
Hodně protirůstová, ale hlavně zdroje zneužívající a devastující, je nadmíra státní i nadnárodní byrokracie.
Klíčem jsou svrchované státy, demokracie a mír (pro ekonomy daně). O národních státech jako jediné známé záruce demokracie a rozhodování píše V. Klaus nebo K. Čapek. A stačí se podívat na jiné státy Evropy. Chovají se tak divně cíleně protirustově jako Fialovo Česko?
Definici entropie jsem nepochopila.
Odpovědět
Růst je i sociálno - ČOV a spalovny pro likvidaci odpadů, školy pro děti a ne dětská práce od 8 let, dostupná kultura, zdravotnictví, energie. Růst je pomalejší, když se ze zisku firem, které musí danit v místě produkce, platí tato odvětví, která nedevastují. Opakem je kolonialismus, který roste drancováním bez starosti o sociálno a ŽP. Dá se přečíst něco o dřívějších dobách, o Baťovi nebo Kaddáfím, který psal i knihy.
Hodně protirůstová, ale hlavně zdroje zneužívající a devastující, je nadmíra státní i nadnárodní byrokracie.
Klíčem jsou svrchované státy, demokracie a mír (pro ekonomy daně). O národních státech jako jediné známé záruce demokracie a rozhodování píše V. Klaus nebo K. Čapek. A stačí se podívat na jiné státy Evropy. Chovají se tak divně cíleně protirustově jako Fialovo Česko?
Definici entropie jsem nepochopila.
Jakub Zelený
8.9.2023 09:09 Reaguje na Jarka O.Energie se dělí na dvě složky - využitelná (volná) energie neboli exergie a nevyužitelná energie neboli entropie. Praxi se tedy exergie mění na entropii pokud jí spotřebovují organismy nebo stroje
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.9.2023 11:31 Reaguje na Jakub ZelenýEnergie se mění na jinou energii. Takže energie a entropie mají stejnou jednotku, myslíte, když je můžete sčítat a odčítat? To jen tak na okraj.
Ve Vašem oboru entropie možná odpovídá ztrátám na přírodě činností zlého vlastníka. Čili moudrý člověk by sice vydával energii, ale změna entropie by byla menší než u kolonialisty? Obvykle entropie znamená míru chaosu.
Jinak v Německu má nastat něco jako konsolidace, budou chtít prý snižovat rozbujelou byrokracii, tím klesne entropie. Dodají energii (dotace) a prorůstovou podporu národní ekonomice, která zatím nyní chladne, a chtějí utéct ostatním. Nevím, jestli Vás to těší.
Odpovědět
Ve Vašem oboru entropie možná odpovídá ztrátám na přírodě činností zlého vlastníka. Čili moudrý člověk by sice vydával energii, ale změna entropie by byla menší než u kolonialisty? Obvykle entropie znamená míru chaosu.
Jinak v Německu má nastat něco jako konsolidace, budou chtít prý snižovat rozbujelou byrokracii, tím klesne entropie. Dodají energii (dotace) a prorůstovou podporu národní ekonomice, která zatím nyní chladne, a chtějí utéct ostatním. Nevím, jestli Vás to těší.
Jakub Zelený
8.9.2023 11:45 Reaguje na Jarka O.Zkuste prosím argument formulovat jasně a stručně. Váš komentář obsahuje příliš mnoho entropie ve smyslu neuspořádanosti. Méně je někdy více, nezahltíte čtenáře. A zdá se mi že s článkem souvisí opravdu jen esteticky skrz jedno slovíčko - entropie. Jinými slovy, jak to co píšete souvisí s článkem?
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.9.2023 12:15 Reaguje na Jakub ZelenýOK, beru, píšu občas chaoticky. Co byste si Vy představil pod pojmem růst společnosti a jak by se měl uskutečňovat? Zdá se mi v článku, že ho chápete jako touhu všech lidí po materiálních statcích a drancování bez odpovědnosti.
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 14:52 Reaguje na Jarka O.Pecka, ze satelitů jsme zjistili, že produktivita rostlin na planetě se snižuje kvůli odlesňování, erozi apod. To bude nebo už má dopad na ekonomiku, tudíž abychom skutečně rostli, musíme obnovovat a rozšiřovat ekosystémy a posilovat jejich schopnost fotosyntézy a dalších ekonomicky nezbytných funkcí (např. chlazení krajiny apod). Připomenu že fotosyntézou se produkuje vše podstatné: jídlo, dřevo, palivo, vlákna, léčiva, prostě skoro všechno a z rostlinného materiálu lze skoro všechno vyrobit, i když to dnes neděláme: cement, plast, stavební materiál, prostě skoro všechno nebo li naopak - bez produktů, funkcí a služeb přírody by život na planetě okamžitě skončil. V článku se snažím říct, že to čemu se dnes říká ekonomický růst není žádný růst ale naopak - spotřeba. Že je to omyl ekonomů, kteří nedávali pozor při hodinách biologie
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.9.2023 12:28 Reaguje na Jakub ZelenýOficiální termodynamika pojem exergy nezná, navíc energie a entropie mají rozdílné jednotky a srovnávat hrušky s melouny představuje chůzi po tenkém ledě, což ale kvůli lepšímu laickému pochopení neodsuzuji.
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 14:41 Reaguje na Jiří SvobodaZkuste tenhle článek, je zadara: doi:10.3390/e22080820
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 14:45 Reaguje na Jiří SvobodaPak ještě tenhle:
doi:10.1016/j.ecolmodel.2011.08.028
doi:10.1016/j.ecolmodel.2006.06.004
http://dx.doi.org/10.1016/j.ecolind.2012.12.015
a můj oblíbený:
https://doi.org/10.1016/0895-7177(94)90188-0
Ale jasně, nejsem fyzik ale ekolog
Odpovědět
doi:10.1016/j.ecolmodel.2011.08.028
doi:10.1016/j.ecolmodel.2006.06.004
http://dx.doi.org/10.1016/j.ecolind.2012.12.015
a můj oblíbený:
https://doi.org/10.1016/0895-7177(94)90188-0
Ale jasně, nejsem fyzik ale ekolog
JS
Jiří Svoboda
8.9.2023 15:50 Reaguje na Jakub ZelenýAno, věda o živé přírodě pojem exergy evidentně zná. Každopádně s tou entropií bych raději operoval mnohem obezřetněji.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
7.9.2023 14:36Můžeme o tom dumat. Můžeme to nazývat různými jmény ale já vidím ve filozofii nerůstu nebo "uvědoměle zpomaleného růstu" dva zásadní a pro mě nepřekonatelné problémy. První je teoretický. Lidé jako vy naprosto opomíjejí sílu inovací. Inovace umožňují s menším množstvím zdrojů vyrábět víc, levněji, šetrněji, uživit víc lidí na menší ploše, vyčistit zasolenou vodu a proměnit polopoušť na zahrady, pole nebo sady, získat volný čas ve kterém můžeme dumat o teorii umění, nerůstu nebo astrofyzice nebo třeba vytvářet na bývalé louce mokřad atp. Tímto "opomenutím" docházíte k nesprávným závěrům.
Druhý problém je praktický. Připusťme na chvíli, že máte pravdu (i když si stále myslím, že se hluboce mýlíte). Jak chcete prosadit ideologii "zeleně omezeného růstu" na planetě, kde spolu soutěží kulturní a civilizační centra o zdroje, moc, prostor...? Protože pokud přesvědčíte a donutíte dostatek lidí v našem evropském "prostoru" k nerůstu nebo růst alespoň dostatečně "umrtvíte" tak po několika málo desítkách let přijdou ti co se "dostatečně nezakecali", vydatně inovovali, vyvíjeli se a vysvětlí nám pomocí vyspělých zbraní a síly kapitálu, kde jsme my udělali chybu. V historii k tomu máme řadu analogií a zatím to vždy probíhalo takto. Lidé jsou v podstatě stále stejní. Během "vývoje" lidstva se mění úroveň znalostí a během věků se kumuluje bohatství.
Odpovědět
Druhý problém je praktický. Připusťme na chvíli, že máte pravdu (i když si stále myslím, že se hluboce mýlíte). Jak chcete prosadit ideologii "zeleně omezeného růstu" na planetě, kde spolu soutěží kulturní a civilizační centra o zdroje, moc, prostor...? Protože pokud přesvědčíte a donutíte dostatek lidí v našem evropském "prostoru" k nerůstu nebo růst alespoň dostatečně "umrtvíte" tak po několika málo desítkách let přijdou ti co se "dostatečně nezakecali", vydatně inovovali, vyvíjeli se a vysvětlí nám pomocí vyspělých zbraní a síly kapitálu, kde jsme my udělali chybu. V historii k tomu máme řadu analogií a zatím to vždy probíhalo takto. Lidé jsou v podstatě stále stejní. Během "vývoje" lidstva se mění úroveň znalostí a během věků se kumuluje bohatství.
Jakub Zelený
8.9.2023 09:10 Reaguje na Dalibor MotlNeprosazuji nerůst, proč to stále píšete :D? Je to v tom článku jasně napsané, dal jsem si na to pozor
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
8.9.2023 13:40 Reaguje na Jakub ZelenýNetvrdím, že prosazujete "nerůst". Možná jsem to nepodal dost jasně. Chci říct, že nerůst a "uvědoměle zpomalený růst" vedou různou rychlostí na stejné místo (do područí rostoucího korporátu, bezskrupulózní diktatury nebo prostě do zapomnění). Příroda i společnost fungují na stejném principu. Neefektivní systémy, organismy nebo geny jsou nahrazovány efektivnějšími. Tento princip je univerzální.
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 11:26 Reaguje na Dalibor MotlZdá se mi že jste článek nečetl, protože Váš komentář je zcela o něčem jiném. Jinak v Vašemu prvnímu odstavci - zvýšení efektivity a inovace prokazatelně vedou k ještě většímu drancování zdrojů - to je dobře známý jev, viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jevons%C5%AFv_paradox
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
8.9.2023 13:13 Reaguje na Jakub ZelenýČetl jsem Váš článek. Chyba nemusí být jen v přijímači ale může být i ve vysílači nebo dekodéru. Být Vámi znepokojovalo by mě kolik čtenářů "Vás nepochopilo". Zvýšení efektivity a inovace nevedou prokazatelně k ještě většímu drancování. Pokud by jste si Jevonsův paradox prostudoval pořádně zjistil by jste, že záleží na elasticitě poptávky. Ta je ovlivňována multikriteriálně a osciluje zpravidla v těsné blízkosti jedničky (oběma směry). Důležitá je úloha vlastního rozhodnutí. Jinými slovy: jak úsporu využijeme? Budeme víc topit pokud bude palivo levnější nebo kotel účinnější nebo ušetříme a ty zdroje použijeme k něčemu jinému? On se totiž ten Jevonsův paradox dá také využít k naprosto opačné argumentaci. Proč investovat do zateplování budov pokud to povede jen ke zvýšení spotřeby...? A odpověď je stejná. Záleží na elasticitě poptávky (a na tu má vliv celá řada faktorů) a na vlastním rozhodnutí. Poletím za ušetřené peníze do Kalifornie a tam nasednu do výletní lodi x zábavního parku nebo ty peníze třeba pošlu ptačímu parku. Každý si odpoví po svém ;)
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 18:10 Reaguje na Dalibor MotlDíky za dovysvětlení jevonsova paradoxu, nicmeně to muj argument nevyvrací. Ano v určité situaci to může být jinak, ale paušálně se na inovace a efektivitu jako cestu k udržitelnosti nedá spoléhat. Může to skončit opačně než jsme zamýšleli. Technologie obecně produkuje problémy, které sama nedokáže řešit. Jinak já nejsem proti bohatství a blahobytu, jen - a to se v článku mnohokrát opakuje - říkám že ekonomy prosazovaný pojem ekonomického růstu nereprezebtuje bohatství ale spotřebu. Na tom není nic špatně, pokud spotřeba nepřesáhne kapacitu planety nás živit. A dle vědců tuhle kapacitu přesahujem asi 7x, viz koncept ekologicke stopy a planetary boundaries
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 18:10 Reaguje na Dalibor MotlDíky za dovysvětlení jevonsova paradoxu, nicmeně to muj argument nevyvrací. Ano v určité situaci to může být jinak, ale paušálně se na inovace a efektivitu jako cestu k udržitelnosti nedá spoléhat. Může to skončit opačně než jsme zamýšleli. Technologie obecně produkuje problémy, které sama nedokáže řešit. Jinak já nejsem proti bohatství a blahobytu, jen - a to se v článku mnohokrát opakuje - říkám že ekonomy prosazovaný pojem ekonomického růstu nereprezebtuje bohatství ale spotřebu. Na tom není nic špatně, pokud spotřeba nepřesáhne kapacitu planety nás živit. A dle vědců tuhle kapacitu přesahujem asi 7x, viz koncept ekologicke stopy a planetary boundaries
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 18:10 Reaguje na Dalibor MotlDíky za dovysvětlení jevonsova paradoxu, nicmeně to muj argument nevyvrací. Ano v určité situaci to může být jinak, ale paušálně se na inovace a efektivitu jako cestu k udržitelnosti nedá spoléhat. Může to skončit opačně než jsme zamýšleli. Technologie obecně produkuje problémy, které sama nedokáže řešit. Jinak já nejsem proti bohatství a blahobytu, jen - a to se v článku mnohokrát opakuje - říkám že ekonomy prosazovaný pojem ekonomického růstu nereprezebtuje bohatství ale spotřebu. Na tom není nic špatně, pokud spotřeba nepřesáhne kapacitu planety nás živit. A dle vědců tuhle kapacitu přesahujem asi 7x, viz koncept ekologicke stopy a planetary boundaries
Odpovědět
Katka Pazderů
7.9.2023 20:52Hele, nerůstový článek. Že by se ledy hnuly? Na konečné planetě není neomezeného růstu. To ví přeci každý Zelený.
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 09:11 Reaguje na Katka PazderůNeprosazuji nerůst, proč to stále píšete :D? Prosím, přečtěte si článek než napíšete komentář. Děkuji
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.9.2023 11:52 Reaguje na Jakub ZelenýKaždý člověk ve Vašem věku a postavení by měl být nějak ukotven a stát za nějakým konceptem rozvoje společnosti, jinak působí jako pouhý "stěžovatel". Jakého konceptu jste tedy zastáncem?
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 14:31 Reaguje na Jiří SvobodaNemyslím si že každý musí zastávat nějaký koncept. Nakonec není to proč se lidé nemohou dohodnout? Že každý zastává nějaký koncept, ideologii, významy a proto si ani nerozumí? Já vycházím z exaktních dat - měření satelity, viz citovaný článek: https://www.whatnews.cz/news/katastrofalne-chudneme-byt-hdp-roste-nicime-si-totiz-to-nejvetsi-bohatstvi-ekosystemy/
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.9.2023 15:54 Reaguje na Jakub ZelenýTo mohu pouze respektovat, sám bych takto ve věcech, ve kterých se angažuji, postupovat nemohl. Když neznám něco, co považuji za lepší, myslím, že nenám právo kritizovat/naříkat.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
8.9.2023 14:58 Reaguje na Katka PazderůNeví to žádný zelený. Navíc, vy chcete někonečný růst pro zelené, a úpadek pro ostatní.
Nepsala jste vy pokrytecká špíno, že chcete lětět se svými špinavými spratky na Naledivy?
Odpovědět
Nepsala jste vy pokrytecká špíno, že chcete lětět se svými špinavými spratky na Naledivy?
LV
Lukáš Vítek
8.9.2023 13:32Já už to čtu asi počtvrté a je to hrozně chaotické. Prý se snižuje produkce, ale dle dat se v průměru výnosy z 1ha zvyšují (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-4/prehlizena-promena-zemedelstvi.html), měli bychom zdroje navyšovat (jako uhlí, ropu, zemní plyn, písek, železo???), prostě naprosto nechápu co tím chce autor říct a jak to chce udělat. Myslím, že to ani neví. Asi bychom se měli jít nějak zprovodit ze světa, abychom tu nevrhali stín a nesnižovali rostlinám fotosyntézu. Ne vážně, souhlasím, že vliv člověka a jeho činností má na ekosystémy zásadní negativní vliv, ale tihle aktivisté by měli prosazovat konkrétní kroky pro zlepšení situace a neblouznit o nějaké ideologické společnosti, kde se vše bude plánovat a lidé se budou dobrovolně omezovat. I když autor nic takového nepíše, jinak si takové vize nedovedu představit.
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 14:37 Reaguje na Lukáš VítekDobrý den, popisuji toto v citovaném článku (odkaz na konci komentáře). Pokud je článek chaotický, děkuji za zpětnou vazbu, vynasnažím se příště psát více srozumitelně. Jinak Vycházím z exaktních měření satelity. Jedná se o fotosyntetickou produkci - tedy proces během kterého se ukládá sluneční energie do organické hmoty. Pokud to není zřejmé, produkty fotosyntézy jsou potrava, krmiva, dřevo, vlákna, léčiva, oleje, paliva, ropa, uhlí a plyn a tisíce dalších věcí, bez kterých je vám železo nebo písek na dvě věci. Snažím se neblouznitz o ideích, ale pokud vám satelity řeknou, že během posledních 40 let klesla produkce biomasy o XX % a že
nejúrodnější oblasti ztrácejí produktivitu nejrychleji, je to na pováženou, nemyslíte? https://www.whatnews.cz/news/katastrofalne-chudneme-byt-hdp-roste-nicime-si-totiz-to-nejvetsi-bohatstvi-ekosystemy/
Odpovědět
nejúrodnější oblasti ztrácejí produktivitu nejrychleji, je to na pováženou, nemyslíte? https://www.whatnews.cz/news/katastrofalne-chudneme-byt-hdp-roste-nicime-si-totiz-to-nejvetsi-bohatstvi-ekosystemy/
LV
Lukáš Vítek
8.9.2023 17:36 Reaguje na Jakub ZelenýVáš komentář je naprosto ukázkový, proč považuji vaše argumenty za chaotické a proč vám jaksi nevěřím. Odkazujete na váš článek,jehož výsledkem pokles primární produkce biomasy v ČR. Zde je slušný článek, jak se to měří a jak je to v globálně. Naopak primární produkce se zvyšuje ( https://www.idnes.cz/technet/veda/plocha-vegetace-lesu-na-zemi.A200804_110437_veda_mla ). Současné primární produkci připisujete vznik ropy,uhlí…, to je hrozně zavádějící,toto vzniklo z biomasy během geologických období … Celkově produkce potravin/výnosy rostou (nebo v podstatě neklesají), pokud nedojdou hnojiva,vyprodukovat potraviny by v podstatě neměl být problém. Myslím, že by jsme se měli zaměřovat na konkrétní věci (omezení nebo daň na palmový olej, změny v zemědělství, nepridávání biosložek do paliv,finančně zatěžovat zbytečné a neekologické aktivity/výrobky, podporovat nové technologie … to si myslím já). Lajnovat ideologicky nové společenské uspořádání a omezovat, to není řešení zlepšení ŽP.
Odpovědět
Jakub Zelený
8.9.2023 14:39 Reaguje na Lukáš VítekJinak řešení problému budu navrhovat v jiném článku, ze zkušenosti je lepší čtenáře nezahltit, i když evidentně v tom ještě moc dobrý nejsem
Odpovědět
