Les není jen dřevo. To je tvrzení téměř filozofické, nicméně podstatné je i pro ekonomické vyjádření hodnoty lesa. Překvapivě se totiž ukazuje, že v některých lesích se ekonomicky víc vyplácí sběr lesních plodin než samotné stromy určené k pokácení - posuzováno podle toho, kolik nového dřeva za rok v lese naroste. Tvrdí to vědci z České zemědělské univerzity, kteří dlouhodobě sledují sběr lesních plodin, nebo jak se odborně říká využívání nedřevní produkce lesa.

Belgická značka Ecover je jedním z nejznámějších výrobců ekologických čistících a pracích prostředků. V úterý oznámila, že se stala i největším. Koupila totiž podobně zaměřenou americkou značku Method. Jak oznámil Ecover, značka Method nezanikne a na trhu budou obě značky vedle sebe.

Přední vědci vydali jedno z nejvážnějších varování. Podle nich by se téměř celá lidská populace měla během čtyřiceti let přeorientovat na vegetariánství, jinak se nepodaří zabránit katastrofickému nedostatku potravin, píše server Guardian.

Pozornost lidí k environmentálním dopadům jejich vlastního chování se zvyšuje, pokud si připomenou svou vlastní smrtelnost. Daleko více pak při svém rozhodování a chování zvažují dopady na budoucí generace. Takový je závěr výzkumu, který vedla Kimberly Wade-Benzoniová na Duke University.

Používání antibakteriálních mýdel má netušené důsledky. Tato mýdla zpravidla obsahují účinnou látku triclosan. Ta podle amerických vědců na buněčné úrovni brání svalovým kontrakcím. V reálném světě to pak například znamená, že ryby plavou pomaleji a myši jsou slabší. Látku triclosan obsahuje kromě antibakteriálních mýdel také celá řada kosmetických výrobků či vybavení domácností. Čeští vědci zjistili opakovaně přítomnost triclosanu i v českém životním prostředí.

Je to záchod jako ze sci-fi: z lidských exkrementů vyrobí bioplyn a hnojivo a k tomu je ještě extrémně šetrný. Na spláchnutí spotřebuje jen litr vody. Záchod si zatím vyzkoušet nemůžete, protože v provozu je jen několik prototypů na singapurské Nanyang Technological University. Tam taky nový záchod vyvinuli.

Test prokázal výskyt nepovolených toxických látek ve třech pstruzích, kteří pocházeli z českých rybích farem. Odhalená množství jsou v jednom případě těsně nad stanoveným limitem, ve dvou případech byla pod ním.

Podle některých odhadů se při výrobě jednoho páru džín spotřebuje víc jak 9500 litrů vody, skoro půl kila chemikálií a obrovské množství energie. Dopady na životní prostředí jsou pak docela značné, protože ročně se na celém světě vyrobí okolo dvou miliard nových džín. Nové chemické postupy při výrobě ale slibují, že by výroba modrých kalhot mohla být víc ‚zelená‛.

Vědci změřili kvalitu vzduchu ve třech obytných budovách, ve kterých se používá k vaření elektrický, nebo plynový vařič. A výsledky porovnali s kvalitou vzduchu, kterou naměřili venku. Ukázalo se, že venku je úroveň NO₂ třikrát nižší než v kuchyni, kde se vaří na plynovém vařiči. Situaci zhoršuje i to, že si lidé pořizují dobře těsnící okna, ale zapomínají větrat.

Lustr z konviček, skříňka s psí boudou nebo šperkovnice z popelnice. Tyto a další věci vytvořila skupina designérů zapojených do Projektu 3xR, který připravilo Sdružení TEREZA ve spolupráci se společností IKEA. Jeho organizátoři se snaží dokázat, že to, co se zdálo být odpadem, může být pro tvořivé lidi zajímavým materiálem pro výrobu dalších užitečných věcí. Netradiční renovovaný nábytek si je možné prohlédnout na živo v prostorách MeetFactory mimo jiné tuto sobotu v rámci Pražské muzejní noci.