PřírodaCo se stane, když v lesích ubydou ptáci?11.9.2023 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji, která sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry, přinesla znepokojivé odpovědi. Výsledky ukázaly, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Tato zjištění jsou významná obzvlášť pro ty oblasti světa, kde dochází k masivní těžbě dřeva a tím i k velkému poklesu populací ptáků.
Mohou vlci napadnout člověka? Mohou. A dělají to. Ale obavy byste měli mít z jiných věcí8.9.2023 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vlk je šelma, predátor. Na potravním žebříčku stojí úplně nahoře. A návrat vlků do volné přírody v Evropě přináší škody v podobě zabitých chovaných zvířat. Přesvědčila se o tom i Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, které vlk zabil jejího oblíbeného poníka. Fotky vlky roztrhaných zvířat, které se čas od času znovu a znovu objevují na sociálních sítí, jitří emoce. A v debatě zaznívají varovné hlasy, že vlci by mohli napadnout i člověka. Mohli. Ale celosvětově se to děje velmi zřídka. Je tak řádově mnohem větší pravděpodobnost, že umřete například po pádu ze židle. Podle údajů Českého statistického úřadu mezi lety 2012 až 2021 takto u nás zemřelo 26 lidí. Ve stejném období u nás nikdo neumřel po útoku vlka.
Německé poučení, že invaze roztomilých mývalů je pořád invaze7.9.2023 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zvířecí hrdinové animáků, maskovaní nezbední rošťáci, kteří občas mají trochu loupežnické sklony a nezříkají se ani konzumace alkoholu. Kdo by je nemiloval? Jenže prvotní obliba nepůvodních a zavlečených šelem, mývalů, s sebou přináší i problémy. V Německu se teď potýkají s jejich plnocennou invazí.
Může za lesní požáry klimatická změna, lidská nedbalost nebo ekoteroristé?3.9.2023 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Celý svět čím dál častěji trápí lesní požáry. Před nedávnem zasáhly Řecko, Havaj, USA nebo Kanadu. V živé paměti máme také požár v Národním parku České Švýcarsko. Server BBC se v nedávném článku tázal, zda za požáry může klimatická změna, lidská nedbalost nebo třeba ekoteroristé. Mladí sýčci hynou utopením v sudu i při srážce s autem. Přesto jich v Česku mírně přibylo1.9.2023 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Letošek je extrémním rokem netopýřích záletů31.8.2023 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Letošní rok je v netopýřích invazích do lidských obydlí obzvlášť extrémní. Za jediný týden se v Liberci a Jablonci nad Nisou podařilo odbornicím ze záchranné stanice Archa odchytit 1324 netopýrů. V jenom panelovém domě v Jablonci bylo nalezeno v jediném pokoji 499 netopýrů a ve stejné situaci se před dvěma týdny ocitla i Liberecká nemocnice. Nemocnice je každoročním nechtěným útočištěm netopýrů i v Plzni. Informuje o tom ČSOP ve své tiskové zprávě.Zalesnilo se 40 tisíc hektarů lesa. Rekordní je přirozená obnova30.8.2023 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka29.8.2023 | BRNO
(Ekolist.cz)
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně nevěděli. Za posledních 20 let se ale rozšířila téměř po celé Evropě. Předpokládá se, že na vině je změna klimatu, neboť onemocnění se daří zvláště v horkých a suchých létech.Co dělat, aby ptáci nehynuli na drátech vysokého napětí28.8.2023 | BRNO
(Ekolist.cz)
Stovky tisíc ptáků v Česku každoročně hynou po zásahu elektrickým výbojem na sloupech vysokého napětí. Stranou pozornosti, často na polích a loukách. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D, patřící do skupiny E.ON, na ochraně ptactva a vývoji zabezpečovacích prvků na nadzemních rozvodech elektřiny. Přednostně se přitom zabezpečují místa, kde se vyskytují vzácní dravci. Jak moc škodí krajině meliorace? To prozradí revitalizované Sedmihorské mokřady26.8.2023 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jak moc dokáže revitalizace mokřadu ovlivnit vodní režim v krajině? Sedmihorské mokřady, rozsáhlé v minulosti odvodněné slatiniště, jehož část byla v nedávné době revitalizována, zatímco na druhé stále fungují meliorace, se stává místem několikaletého výzkumu vlivu revitalizace na hladinu podzemní vody. Výzkum realizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP) za finanční podpory Nadačního fondu Veolia. |
reklama |