Mohou vlci napadnout člověka? Mohou. A dělají to. Ale obavy byste měli mít z jiných věcí
John Linnell, Ekaterina Kovtunová a Ive Rouart z Norského ústavu pro výzkum přírody se pustili do analýzy dat, prošli odbornou literaturu, technické zprávy i zpravodajské servery a mluvili s odborníky. Zabývali se obdobím mezi lety 2002 až 2020 a identifikovali přitom poměrně spolehlivě doložené případy útoků vlka na člověka.
Za dané období se po celém světě ví o 491 doložitelných útocích vlka na člověka. 67 z nich bylo prostý útok predátora (a devět z nich skončilo smrtí člověka), 382 útoků bylo spojeno se vzteklinou (z nich bylo 14 smrtelných) a 42 útoků výzkumníci označili jako lidmi vyprovokovaný útok (tři z nich skončili smrtelně).
Útoky byly zdokumentovány v Kanadě, USA, Chorvatsku, Polsku, Itálii, Íránu, Iráku, Izraeli, Indii, Kyrgyzstánu, Turecku, Kazachstánu, Ukrajině, Bělorusku, Moldavsku, Rusku, Mongolsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Tádžikistánu a Saúdské Arábii.
Autoři kromě toho nalezli téměř stejný počet případů, které nemohli zahrnout z důvodu nedostatečného zdokumentování či případů, které jednoznačně neměly s vlky nic společného, ale byly způsobeny psy. (Mimochodem, v Česku mezi lety 2012 a 2021 zemřelo po útoku psem devět lidí.)
Jak uvádějí autoři výzkumu, rozložení útoků vzteklých vlků přesně kopíruje rozložení případů vztekliny u lidí a jiných druhů volně žijících zvířat. Pro Evropu tak představuje velmi nízké riziko vzhledem k tomu, že v Evropě se vzteklina téměř nevyskytuje.
Útoky vlků měly různé příčiny. U některých útoků, jako například u těch ze západního Íránu, se zdá, že roli hraje krajina s nízkou hustotou volně žijící kořisti. Vlci tak útočí na hospodářská zvířata, což se děje v území s vysokou hustotou lidí žijících ve špatných socioekonomických podmínkách.
Řada dalších případů souvisela se situacemi, kdy vlci před útoky vykazovali nebojácné chování a naučili se chodit k lidským obydlím pro zbytky.
Přečtěte si také |
Nekrmte nám vlky!Jediný a dobře zdokumentovaný smrtelný útok z Aljašky se týkal skupiny zdravých vlků v oblasti, kde se předtím nebojácní vlci nevyskytovali ani se nekrmili.
Podle výzkumníků je důležité se co nejvíce dozvědět o chování "odvážných" nebo "nebojácných" vlků. Určitý stupeň návyku vlka na člověka je například v Evropě nutný, protože člověk je ve volné krajina přítomen téměř všude. Návyk vlka na člověka ale musí být neškodný a nesmí vést k nebezpečnému chování.
John Linnell, Ekaterina Kovtunová a Ive Rouart zasazují potenciální riziko útoku vlka do kontextu. "V Evropě a Severní Americe jsme za období 18 let našli důkazy pouze o 11 útocích, z nichž dva (oba v Severní Americe) byly smrtelné. Vzhledem k tomu, že v Severní Americe žije téměř 60 000 vlků a v Evropě 15 000, a tato zvířata sdílejí prostor se stovkami milionů lidí, je zřejmé, že rizika spojená s útokem vlka jsou vyšší než nula, ale pořád příliš nízká na to, aby se dala vyčíslit," konstatují. A jak informuje Agentura ochrany přírody a krajiny, od roku 1974 není v Evropě prokázán případ, že by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka.
Přečtěte si také |
Vypuštění vlci v Bavorsku: Proč je místo zastřelení prostě neuspí?Každopádně, i v naší přírodě vlků přibývá a je rozhodně dobré vědět, co dělat, když v přírodě na vlka narazíte. Agentura ochrany přírody a krajiny radí vlky nekrmit. Mezi další doporučení patří to, že není dobré dát se na úprk. Před vlkem neutíkejte. Pomalu ustupujte. A upozorněte na sebe: hlasitě mluvte, gestikulujte. Máte-li s sebou psa, přivolejte ho a držte na vodítku. Rozhodně se nesnažte pořídit krásnou fotku vlka z co největší blízkosti, abyste měli zářez na sociálních sítích.
Může se stát, že narazíte na vlka, který není plachý, neutíká, nedá se zaplašit. Je dobré takové chování bezpečně zdokumentovat a oznámit. Česko má vypracovaný i Pohotovostní plán pro případ, že se u nějakého volně žijícího vlka objeví problematické chování. V plánu jsou popsány i příklady chování vlků, kterými si vlk podepíše svůj rozsudek smrti. Například, když by vlk bez vyprovokování napadl člověka, když by se vlk bez zjevné příčiny choval vůči lidem agresivně, když vlk následuje člověka i přes pokusy jej zahnat například pomocí hluku, nebo když vlk brání svou kořist v blízkosti lidských sídel okamžitým útokem.
S tím, jak v naší krajině přibývá vlků, přibývá i chovatelů ovcí a jiných hospodářských zvířat, kteří si pořizují pastevecké psy. Jsou to psi, kteří chrání stádo, a i když mohou vypadat jako chlupatí dobráci, pořád jsou to psi, kteří chrání stádo. Nelezte k nim, nedávejte děti do ohrady kvůli prima fotce s ovečkou. Tady máte doporučení, jak se chovat u ohrady, kterou hlídá pastevecký pes.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (101)
Alena Lyskova
8.9.2023 09:07Důchodci celý život tvořili svou prací nějakou hodnotu, na stáří jim vláda
skrouhne důchod. Ochránci vlka se podílejí svou činností na škodách a jsou ještě placeni ze státního rozpočtu. Pro mě jsou to obyčejní parazité a měli by se stydět.
Robert Jirman
8.9.2023 09:53 Reaguje na Alena LyskovaAlena Lyskova
8.9.2023 10:38 Reaguje na Robert JirmanPavel Jeřábek
10.9.2023 13:09 Reaguje na Alena LyskovaJe to naopak - několik rádoby ochránců, kteří některými svými aktivitami přitahují bulvární média, vytváří u laické veřejnosti pokřivené pohledy na práci spojenou se zachováním druhově rozmanité krajiny, zachování v krajině organismů, které byly dříve zcela běžné a prací s osvětou, jako jsou například naučné stezky, práce s dětmi a mládeží, osvěta veřejnosti atd.
Nic vám nebrání, abyste se s nimi na terénních prací setkala a poznala je při skutečné práci, a nebo se s nimi sedla, poslechla, co dělají, za jakých podmínek.
Pavel Jeřábek
10.9.2023 13:09 Reaguje na Alena LyskovaJe to naopak - několik rádoby ochránců, kteří některými svými aktivitami přitahují bulvární média, vytváří u laické veřejnosti pokřivené pohledy na práci spojenou se zachováním druhově rozmanité krajiny, zachování v krajině organismů, které byly dříve zcela běžné a prací s osvětou, jako jsou například naučné stezky, práce s dětmi a mládeží, osvěta veřejnosti atd.
Nic vám nebrání, abyste se s nimi na terénních prací setkala a poznala je při skutečné práci, a nebo se s nimi sedla, poslechla, co dělají, za jakých podmínek.
Michal Ukropec
11.9.2023 12:06 Reaguje na Pavel Jeřábeksmějící se bestie
8.9.2023 11:26 Reaguje na Robert JirmanRobert Jirman
8.9.2023 11:37 Reaguje na smějící se bestieRobert Jirman
8.9.2023 13:10 Reaguje na Alena LyskovaPetr Eliáš
8.9.2023 10:05 Reaguje na Alena LyskovaDle definici ekolistových odborníků je ,,ochránce vlka,, asi každý, kdo má jiný názor, takže se do výpočtu nebudu pouštět - vařil bych z vody. :-)
Jinak za posledních dvanáct let se výdaje na důchody zdvojnásobily a tvoří už skoro 30% celkových výdajů. Takže nižší valorizace a reforma - ANO. :-)
Alena Lyskova
8.9.2023 10:50 Reaguje na Petr EliášParazity bych poslala pracovat na něčem smysluplným.
Než se pustím do nějaké aktivity napíšu si seznam pro a proti až pak se rozhodnu, není třeba zadávání drahých studii, které jsou většinou cinknuté.
Napište mi prosím alespoň jedno smysluplné PRO pro vlka. Nepište ale prosím biodiverzita což je rovnováha s tou nemá vlk vůbec nic společného. Spíš způsobuje do očí bijící nerovnováhu.
Petr Eliáš
8.9.2023 11:07 Reaguje na Alena LyskovaA samozřejmě, drahé cinknuté studie - kolorit ekolistu: vím prd, ale když někdo tvrdí něco jiného než co se mi líbí, tak je to cinknuté. :-)
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vlci-na-hranicich-navrat-vlku-do-ceska-pavel-hulva/r~852059aac2f111eb99faac1f6b220ee8/
Alena Lyskova
8.9.2023 11:23 Reaguje na Petr EliášPavel Jeřábek
10.9.2023 13:18 Reaguje na Alena LyskovaJe ale otázkou, jen jestli nemáte mindráky z toho, že ten příslušný orgán vám nedovolil, co jste si vymyslela, že musí být podle vlka.
Jinak vlk - respektive jeho škody jsou zlomek toho, co udělají divoká prasata, jeleni, sika. daňci i srnčí na polních kulturách.
Zemědělci některé louky už nechtějí sekat, jinde zas mají "vymlácené" obilí na poli po návštěvě stáda několika kusů "holé" zvěře.
Nemůžete se na přírodu dívat klíčovou dírkou, ale pořádně otevřeným oknem, abyste mohla vidět vzájemných vazeb v kulturní krajině.
Karel Pavelka
12.9.2023 13:13 Reaguje na Alena LyskovaZbyněk Šeděnka
8.9.2023 11:40 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
8.9.2023 12:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPrůměrný důchod v 2022: cca 18 t. Kč
Průměrná mzda v 2022: cca 39 t. Kč
Rozdíl (měsíc): cca 21 t. Kč
Rozdíl (rok): cca 252 t. Kč
Počet star. důchodců: cca 2,3 m.
Dodatečné výdaje: cca 580 miliard Kč
Takže otázka na tělo: Kam se schovalo těch cca. 560 miliard, když v roce 2022 nešlo do neziskového sektoru ani 20 miliard? :-)
Michal Uhrovič
8.9.2023 12:22 Reaguje na Petr EliášPaní Lysková má materály, tak pozor na ni.
Zbyněk Šeděnka
8.9.2023 12:25 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
8.9.2023 12:29 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPavel Jeřábek
10.9.2023 13:21 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je váš základní omyl.
Položte si otázku, proč a kdo za to může, že u naší spárkaté věře se šíří jedna poměrně nepříjemná motolice, která u nás nežila.
Karel Pavelka
12.9.2023 13:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPavel Jeřábek
10.9.2023 13:13 Reaguje na Petr EliášAle jestli mezi námi je mnoho těch, kteří neplatili co měli, a dneska křičí, že mají nízký důchod, a vy je litujete a nadáváte na stát, tak si uvědomte, že tyhle spekulanty, dnes sám živíte.
smějící se bestie
8.9.2023 11:28 Reaguje na Alena Lyskovav žádném případě za psychickou újmu chovatele !
Michal Uhrovič
8.9.2023 12:17 Reaguje na Alena LyskovaTento stát vůbec nefunguje, všechno co tady důchodci vybudovali, je pryč. A voliči stále volí větší blby, kteří s tím nic nedělají.
Třeba se toho ujme někdo chytřejší a schopnější, kdo má materiály na všechno a udělá tu pořádek, jako za komunistů.
Paní Lysková, za kterou stranu kandidujete, abych vás lid mohl volit a konečně tu nastane pořádek?
Karel Pavelka
12.9.2023 13:18 Reaguje na Michal UhrovičPavel Jeřábek
10.9.2023 13:03 Reaguje na Alena LyskovaAle přemnoženou, doslova zvěř likvidující kvalitu dřeva, ale i druhové bohatší lesní porosty považujeme za normální stav.
Přitom vlk, jako šelma dokáže výrazně podpořit druhovou rozmanitost lesa a krajiny tím, že vysokou zvěř nenechá stát, a převážně nemocné, slabší kusy vyřazuj z dalšího chovu, respektive degenerace naší vysoké zvěře.
Ochránci vlka (toho slušného, ne zhýčkaného "pejska", který nemá z lidí respekt), nám přinášení milionové přínosy.
Ale nesmí se to hnát do ochranářské demagogie.
Karel Pavelka
12.9.2023 13:11 Reaguje na Alena LyskovaPetr Brok
8.9.2023 09:40Majka Kletečková
8.9.2023 13:19 Reaguje na Petr BrokPetr Brok
8.9.2023 16:37 Reaguje na Majka KletečkováPavel Jeřábek
10.9.2023 13:24 Reaguje na Petr BrokPokud chováte pět oveček, tak určitě dokážete toto stádečko perfektně zajistit.
Petr Brok
10.9.2023 14:26 Reaguje na Pavel JeřábekPetr Pekařík
9.9.2023 21:22 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
8.9.2023 09:52židle a z 200 vlků ani JEDEN nenapadl člověka. Kolikpak lidí se zabije
pádem ze židle, když jich bude pouze 200? A kolik napadení vlky bude možné,
pokud by jich bylo 10 milionů? Ono by to opravdu chtělo referendum o tom,
jak se dalece chceme omezit, aby tu měli vlci své opodstatnění. Chtělo
by to hlasující upozornit na eventuality možného napadení psů, turistů
a hlavně dětí vlky, kterým bude docházet místně potrava. Smečková zvířata
se v době množení drží na místě a pokud přirozená potrava dochází, tak
se uchýlí i k nepřirozené. Mimo tuto dobu se přemístí do jiného místa,
pokud je ale volné a je v něm potrava. Při nízkých stavech predátorů to
funguje celkem dobře, ale jaký je vlastně cílový stav? To nikdo nikdy
neřekl, protože o tom ani nemají sami v hlavách jasno. Bude to jako s
kormorány, vydrami, volavkami atd. Množme je a uvidíme, jak to dopadne.
U predátorů ryb a raků to vidíme a viníci od toho dávají nyní ruce pryč.
Alena Lyskova
8.9.2023 10:33 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
8.9.2023 10:57 Reaguje na Alena LyskovaProč ti obojživelníci nevymizeli už dávno, když tu vyder bylo daleko více?
Proč ubývalo obojživelníků i za socíku, kdy bylo vyder málo?
Robert Jirman
8.9.2023 11:05 Reaguje na Petr EliášKarel Pavelka
12.9.2023 13:21 Reaguje na Robert JirmanAlena Lyskova
8.9.2023 11:33 Reaguje na Petr EliášRobert Jirman
8.9.2023 11:41 Reaguje na Alena LyskovaAlena Lyskova
8.9.2023 11:50 Reaguje na Robert JirmanHunter
8.9.2023 12:34 Reaguje na Robert JirmanRobert Jirman
8.9.2023 13:00 Reaguje na HunterHunter
8.9.2023 13:10 Reaguje na Robert JirmanKarel Pavelka
12.9.2023 13:22 Reaguje na HunterPetr Pekařík
9.9.2023 21:28 Reaguje na Robert JirmanPetr Eliáš
8.9.2023 11:45 Reaguje na Alena LyskovaPokud byste si to přečetla, tak by jste možná přišla na to, že ta vydra nebude hlavní příčina úbytku obojživelníků...
Evidentně jste akorát zaslepená nenávistí k ochranářům. Nic jiného v tom není.
Alena Lyskova
8.9.2023 11:40 Reaguje na Petr EliášAlena Lyskova
8.9.2023 11:46 Reaguje na Petr EliášVěřte že si hospodář bude umět ochránit svůj majetek a stát to nebude stát ani korunu.
Pavel Jeřábek
10.9.2023 13:35 Reaguje na Alena LyskovaAle nesmíte vlka zastřelit, ani zranit.
Tak si nestěžujte, možnost chránit stádo máte.
A zajeďte se podívat třeba do Prahy, jak tam mají stáda zabezpečená proti velkým psům, zlodějům, apod.
A tam je riziko větší, než někde nějaký vlk.
Zbyněk Šeděnka
8.9.2023 11:50 Reaguje na Petr EliášKarel Pavelka
12.9.2023 13:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJarek Schindler
8.9.2023 12:05 Reaguje na Petr EliášNo a byl opravdu za socíků úbytek obojživelníků nebo je ten až 40% úbytek dílem posledních třiceti let?
Zbyněk Šeděnka
8.9.2023 12:26 Reaguje na Jarek SchindlerMichal Uhrovič
8.9.2023 12:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPetr Eliáš
8.9.2023 13:28 Reaguje na Jarek Schindlerhttps://www.zoobrno.cz/img/old/cs/o-nas/zoo-report/zoo-report/_files/2010-zooreportprofi02.pdf
2. No samozřejmě že nebyl. Naši dědkové dělali vše správně, kvalita životního prostředí a počty VŠECH živočichů letěly za socíku nahoru jak raketa!
Pokud vezmete v potaz to, jak se komouši k životnímu prostředí chovali, tak je to hloupá otázka. ;)
Pavel Jeřábek
10.9.2023 13:31 Reaguje na Alena LyskovaA v neposlední řadě plíseň.
Dříve vydry byly skoro v každém potoce, a všude plno žab.
Ale na venkově u hnojiště byla kadibudka, nepoužívaly se saponáty, málo léků, a potoky byly meandrující, plné tůní, tedy plné zdrojových možností i pro predátory.
Na loukách se procházeli čápi a spolehlivě se u nás vykrmili pro návrat do zimovišť do Afriky.
Ve zdravé přírodě se nikdy (nevybavuji si, že by se stalo), že by predátoři (s výjimkou člověka), zcela "vylovili" jejich potravinové zdroje.
Příroda to totiž má nastavené tak, že když je dost potravy, populace predátorů se zvedne, když nedostatek, naopak poklesne.
To vás učili už ve škole ve spojení s poštolkami a hraboši apod.
Karel Pavelka
12.9.2023 13:20 Reaguje na Alena LyskovaHunter
8.9.2023 10:31Tohle se stát mě, tak to samozřejmě bezpečně zdokumentuji. Ale až potom :-):-).
Hunter
8.9.2023 11:40 Reaguje na Robert JirmanRobert Jirman
8.9.2023 11:52 Reaguje na HunterHunter
8.9.2023 12:30 Reaguje na Robert Jirmansmějící se bestie
8.9.2023 11:31 Reaguje na HunterZbyněk Šeděnka
8.9.2023 11:51 Reaguje na HunterZbyněk Šeděnka
8.9.2023 11:45Slavomil Vinkler
8.9.2023 19:40 Reaguje na Majka KletečkováSlavomil Vinkler
8.9.2023 19:45 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
10.9.2023 10:47 Reaguje na Slavomil Vinklerreagují.
Slavomil Vinkler
11.9.2023 07:22 Reaguje na Břetislav MachačekRichard Vacek
8.9.2023 17:47Dravci patří do divočiny, kde se pohyhují lidé, kteří jsou na divočinu vybaveni.
Jaroslav Pobeha
13.9.2023 10:40 Reaguje na Richard VacekAk máte v krajine divokú bylinožravú zver, tam tam musia byť aj predátory a mrchožrúti. Čo urobíte, ak nová generácia nebude chcieť poľovať ? Najmete stovky policajných ostreľovačov aby znižovali stav diviakov a vysokej ?
Alebo ich vybijete ako za Márie Terézie a zvyšok zavriete do obor ?
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.9.2023 07:17pavel peregrin
9.9.2023 07:39 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKBřetislav Machaček
10.9.2023 11:06 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKjsou příležitostí pro spekulanty, kteří ty pozemky skupují a budou
mít snahu je zhodnotit. Stejná mafie už léta funguje u zemědělské půdy a vždy je to stejný scénář. Znehodnotit pozemek, aby byl levnější, koupit a zhodnotit scelením a nebo změnou územního plánu.
Kdysi jsem se divil, když majitel konzerváren skupoval po republice
rozptýlené lesy po pár hektarech a pak došlo na směnu za rozsáhlý
pozemek na kterém si zřídil oboru. Totéž bude z lesy, které jsou
nyní vytěženy a mají až zápornou hodnotu, pokud by se o ně měli
majitelé starat. Proto se prosazuje beznákladový samovýsev a taky
bezzásah. Něco časem smění za jiné pozemky a nebo zhodnotí jako
štěpku pro energetiku. Bohužel tento trend prosazují ekologisté,
kteří si neuvědomují, že jsou užitečnými blby, když to prosazují.
Hodnota lesů bude pouze spekulativní a z ekologického hlediska
se přejde od plantáže na kvalitní dříví k energetické biomase.
Toto bude konec lesů jaké známe a budou to plantáže na štěpku
stejné, jakými jsou pole s kukuřicí do bioplynky a pšenicí pro
vývoz. Levná produkce, rychlé zisky, plundrování půdy a plná
mechanizace a chemizace. Jedním slovem HNUS !
Petr Eliáš
11.9.2023 06:22 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJaroslav Pobeha
13.9.2023 10:44 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKBez ohľadu na Šumavu , vy si myslíte, že keď tu bude klíma ako na strednom taliansku, tak smreky si budete môcť naďalej pestovať, lebo ste na to 250 rokov zvyknutí ?
O 50-70 rokov neudržíte smreky na väčšine územia na žive ani keď sa postavíte na hlavu a zatancujete kazačka na ušiach.
Jarka O.
14.9.2023 11:25 Reaguje na Jaroslav PobehaTento rok smrky hezky povyrostly.
Jaroslav Pobeha
14.9.2023 12:58 Reaguje na Jarka O.Jedine vysoko na horách alebo v studenších dolinách na severnej strane kde sa drží voda po väčšinu roku.
U nás sú taktiež ešte smrekové lesy a vysychajú.
Jarka O.
14.9.2023 13:39 Reaguje na Jaroslav PobehaTady jde o hospodářské lesy, a kdybyste viděl ty mlaziny a houštiny, které nikdo neprořezal, tak tam je jasné, že uschly. Zdravé dospělé smrky jsem neviděla uschnout suchem. Nechali je broukovi. Lesy také vodu zadržují a samy si ji v noci vyrábějí, a problémy se suchem, které nedávno bylo, by měl jakýkoliv strom.
Když se tu mluví o Šumavě, tak do výšky nad asi 600 m snad smrky i přirozeně patří.