https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mohou-vlci-napadnout-cloveka-mohou.a-delaji-to.ale-obavy-byste-meli-mit-z-jinych-veci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mohou vlci napadnout člověka? Mohou. A dělají to. Ale obavy byste měli mít z jiných věcí

8.9.2023 05:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vlk je šelma, predátor. Na potravním žebříčku stojí úplně nahoře. A návrat vlků do volné přírody v Evropě přináší škody v podobě zabitých chovaných zvířat. Přesvědčila se o tom i Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, které vlk zabil jejího oblíbeného poníka. Fotky vlky roztrhaných zvířat, které se čas od času znovu a znovu objevují na sociálních sítí, jitří emoce. A v debatě zaznívají varovné hlasy, že vlci by mohli napadnout i člověka. Mohli. Ale celosvětově se to děje velmi zřídka. Je tak řádově mnohem větší pravděpodobnost, že umřete například po pádu ze židle. Podle údajů Českého statistického úřadu mezi lety 2012 až 2021 takto u nás zemřelo 26 lidí. Ve stejném období u nás nikdo neumřel po útoku vlka.
 
Přestože je vcelku zajímavé si projít data Českého statistického úřadu a podívat se, jaké různé bizarní druhy úmrtí statistika sleduje, pojďme se podívat na vlky a celosvětový přehled jejich útoků na člověka. To číslo je 491 útoků za osmnáct let po celém světě.

John Linnell, Ekaterina Kovtunová a Ive Rouart z Norského ústavu pro výzkum přírody se pustili do analýzy dat, prošli odbornou literaturu, technické zprávy i zpravodajské servery a mluvili s odborníky. Zabývali se obdobím mezi lety 2002 až 2020 a identifikovali přitom poměrně spolehlivě doložené případy útoků vlka na člověka.

Za dané období se po celém světě ví o 491 doložitelných útocích vlka na člověka. 67 z nich bylo prostý útok predátora (a devět z nich skončilo smrtí člověka), 382 útoků bylo spojeno se vzteklinou (z nich bylo 14 smrtelných) a 42 útoků výzkumníci označili jako lidmi vyprovokovaný útok (tři z nich skončili smrtelně).

Útoky byly zdokumentovány v Kanadě, USA, Chorvatsku, Polsku, Itálii, Íránu, Iráku, Izraeli, Indii, Kyrgyzstánu, Turecku, Kazachstánu, Ukrajině, Bělorusku, Moldavsku, Rusku, Mongolsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Tádžikistánu a Saúdské Arábii.

Autoři kromě toho nalezli téměř stejný počet případů, které nemohli zahrnout z důvodu nedostatečného zdokumentování či případů, které jednoznačně neměly s vlky nic společného, ale byly způsobeny psy. (Mimochodem, v Česku mezi lety 2012 a 2021 zemřelo po útoku psem devět lidí.)

Jak uvádějí autoři výzkumu, rozložení útoků vzteklých vlků přesně kopíruje rozložení případů vztekliny u lidí a jiných druhů volně žijících zvířat. Pro Evropu tak představuje velmi nízké riziko vzhledem k tomu, že v Evropě se vzteklina téměř nevyskytuje.

Útoky vlků měly různé příčiny. U některých útoků, jako například u těch ze západního Íránu, se zdá, že roli hraje krajina s nízkou hustotou volně žijící kořisti. Vlci tak útočí na hospodářská zvířata, což se děje v území s vysokou hustotou lidí žijících ve špatných socioekonomických podmínkách.

Řada dalších případů souvisela se situacemi, kdy vlci před útoky vykazovali nebojácné chování a naučili se chodit k lidským obydlím pro zbytky.

Přečtěte si také |
Foto: Tomáš Kopecký / KRNAP Nekrmte nám vlky!

Jediný a dobře zdokumentovaný smrtelný útok z Aljašky se týkal skupiny zdravých vlků v oblasti, kde se předtím nebojácní vlci nevyskytovali ani se nekrmili.

Podle výzkumníků je důležité se co nejvíce dozvědět o chování "odvážných" nebo "nebojácných" vlků. Určitý stupeň návyku vlka na člověka je například v Evropě nutný, protože člověk je ve volné krajina přítomen téměř všude. Návyk vlka na člověka ale musí být neškodný a nesmí vést k nebezpečnému chování.

John Linnell, Ekaterina Kovtunová a Ive Rouart zasazují potenciální riziko útoku vlka do kontextu. "V Evropě a Severní Americe jsme za období 18 let našli důkazy pouze o 11 útocích, z nichž dva (oba v Severní Americe) byly smrtelné. Vzhledem k tomu, že v Severní Americe žije téměř 60 000 vlků a v Evropě 15 000, a tato zvířata sdílejí prostor se stovkami milionů lidí, je zřejmé, že rizika spojená s útokem vlka jsou vyšší než nula, ale pořád příliš nízká na to, aby se dala vyčíslit," konstatují. A jak informuje Agentura ochrany přírody a krajiny, od roku 1974 není v Evropě prokázán případ, že by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka.

Každopádně, i v naší přírodě vlků přibývá a je rozhodně dobré vědět, co dělat, když v přírodě na vlka narazíte. Agentura ochrany přírody a krajiny radí vlky nekrmit. Mezi další doporučení patří to, že není dobré dát se na úprk. Před vlkem neutíkejte. Pomalu ustupujte. A upozorněte na sebe: hlasitě mluvte, gestikulujte. Máte-li s sebou psa, přivolejte ho a držte na vodítku. Rozhodně se nesnažte pořídit krásnou fotku vlka z co největší blízkosti, abyste měli zářez na sociálních sítích.

Může se stát, že narazíte na vlka, který není plachý, neutíká, nedá se zaplašit. Je dobré takové chování bezpečně zdokumentovat a oznámit. Česko má vypracovaný i Pohotovostní plán pro případ, že se u nějakého volně žijícího vlka objeví problematické chování. V plánu jsou popsány i příklady chování vlků, kterými si vlk podepíše svůj rozsudek smrti. Například, když by vlk bez vyprovokování napadl člověka, když by se vlk bez zjevné příčiny choval vůči lidem agresivně, když vlk následuje člověka i přes pokusy jej zahnat například pomocí hluku, nebo když vlk brání svou kořist v blízkosti lidských sídel okamžitým útokem.

S tím, jak v naší krajině přibývá vlků, přibývá i chovatelů ovcí a jiných hospodářských zvířat, kteří si pořizují pastevecké psy. Jsou to psi, kteří chrání stádo, a i když mohou vypadat jako chlupatí dobráci, pořád jsou to psi, kteří chrání stádo. Nelezte k nim, nedávejte děti do ohrady kvůli prima fotce s ovečkou. Tady máte doporučení, jak se chovat u ohrady, kterou hlídá pastevecký pes.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (101)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AL

Alena Lyskova

8.9.2023 09:07
A o tom to je, když napadne člověka pes nebo způsobí někomu škodu, nese odpovědnost majitel. Když způsobí škodu vlk, platí škodu daňoví poplatníci i když s chovem šelmy nemají nic společného. V ČR je určitý počet psů X agresivních a škody způsobující je nějaké procento X. Vlku je zde určitý počet X jimi způsobené škody jsou v řádu miliónu. Tak co tu chcete obhajovat.
Důchodci celý život tvořili svou prací nějakou hodnotu, na stáří jim vláda
skrouhne důchod. Ochránci vlka se podílejí svou činností na škodách a jsou ještě placeni ze státního rozpočtu. Pro mě jsou to obyčejní parazité a měli by se stydět.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 09:53 Reaguje na Alena Lyskova
důchodci tvořili hodnoty a ošklivá vláda jim zkrouhne důchod a vůbec můžou za to ochránci vlka, kteří jsou parazité. Jak dlouho jste pekla tento dort ? Chápu, že v důchodovém věku má člověk trochu jiné starosti, ale opravdu v tomhle státě jsou i jiné problémy než vlk
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 10:38 Reaguje na Robert Jirman
Nejsem v důchodu, pracuji a parazitem je většina ochránců přírody. Jen málo z nich používá mozek, protože málo z nich to umí. Jak se před mnoha lety říkalo, bez desetníku není koruna.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.9.2023 11:26 Reaguje na Alena Lyskova
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.9.2023 13:02 Reaguje na Alena Lyskova
5
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:09 Reaguje na Alena Lyskova
Pokud píšete většina ochránců, tak jste skutečně mimo realitu.
Je to naopak - několik rádoby ochránců, kteří některými svými aktivitami přitahují bulvární média, vytváří u laické veřejnosti pokřivené pohledy na práci spojenou se zachováním druhově rozmanité krajiny, zachování v krajině organismů, které byly dříve zcela běžné a prací s osvětou, jako jsou například naučné stezky, práce s dětmi a mládeží, osvěta veřejnosti atd.
Nic vám nebrání, abyste se s nimi na terénních prací setkala a poznala je při skutečné práci, a nebo se s nimi sedla, poslechla, co dělají, za jakých podmínek.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:09 Reaguje na Alena Lyskova
Pokud píšete většina ochránců, tak jste skutečně mimo realitu.
Je to naopak - několik rádoby ochránců, kteří některými svými aktivitami přitahují bulvární média, vytváří u laické veřejnosti pokřivené pohledy na práci spojenou se zachováním druhově rozmanité krajiny, zachování v krajině organismů, které byly dříve zcela běžné a prací s osvětou, jako jsou například naučné stezky, práce s dětmi a mládeží, osvěta veřejnosti atd.
Nic vám nebrání, abyste se s nimi na terénních prací setkala a poznala je při skutečné práci, a nebo se s nimi sedla, poslechla, co dělají, za jakých podmínek.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.9.2023 12:06 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ano. Za totáče jsem spolupracoval s Brontousaurem a ČSOP. Ale jen do doby, kdy Bláhově zJirmanovatěli.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.9.2023 11:26 Reaguje na Robert Jirman
Můžeš za to zřejmě i ty, když nejenom zeleným fandíš !
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 11:37 Reaguje na smějící se bestie
tak to je přece jasný, celé to do sebe zapadá a brzo se již objeví paní Colombová
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 11:52 Reaguje na Robert Jirman
A pointa je kde?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 13:10 Reaguje na Alena Lyskova
celé toto vlákno nemá pointu, takže ji vůbec nehledejte, prostě si jen tak žvaníme - víkend před námi-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.9.2023 10:05 Reaguje na Alena Lyskova
Já bych ty náhrady za škody způsobené vlkem nevyplácel a dal bych je důchodcům. Za 2010-2022 to bylo nějakých 30 milionů. Důchodců je nějakých 2,3 milionu. Krásných 1,09 Kč měsíčně k důchodu. :-)

Dle definici ekolistových odborníků je ,,ochránce vlka,, asi každý, kdo má jiný názor, takže se do výpočtu nebudu pouštět - vařil bych z vody. :-)

Jinak za posledních dvanáct let se výdaje na důchody zdvojnásobily a tvoří už skoro 30% celkových výdajů. Takže nižší valorizace a reforma - ANO. :-)
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 10:50 Reaguje na Petr Eliáš
Já bych bych nechránila vlka, nebylo by třeba vyplácet náhrady. Nerozhazovala bych za zbytečnosti a důchodcům bych dala co jim podle zákona náleží.
Parazity bych poslala pracovat na něčem smysluplným.
Než se pustím do nějaké aktivity napíšu si seznam pro a proti až pak se rozhodnu, není třeba zadávání drahých studii, které jsou většinou cinknuté.
Napište mi prosím alespoň jedno smysluplné PRO pro vlka. Nepište ale prosím biodiverzita což je rovnováha s tou nemá vlk vůbec nic společného. Spíš způsobuje do očí bijící nerovnováhu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.9.2023 11:07 Reaguje na Alena Lyskova
Já být vámi, tak o těch parazitech raději mlčím. Ono ne nadarmo se říká: Podle sebe, soudím tebe. :-)

A samozřejmě, drahé cinknuté studie - kolorit ekolistu: vím prd, ale když někdo tvrdí něco jiného než co se mi líbí, tak je to cinknuté. :-)

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vlci-na-hranicich-navrat-vlku-do-ceska-pavel-hulva/r~852059aac2f111eb99faac1f6b220ee8/
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 11:23 Reaguje na Petr Eliáš
Mám konkrétní materiály k fungování orgánu ochrany přírody, takže vím o čem mluvím. Dalo by to říct i výstižněji ale vulgární slovník nepoužívám.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:18 Reaguje na Alena Lyskova
Pokud máte konkrétní příklady o fungování orgánu ochrany přírody, tak to řešte u nadřízeného orgánu.
Je ale otázkou, jen jestli nemáte mindráky z toho, že ten příslušný orgán vám nedovolil, co jste si vymyslela, že musí být podle vlka.
Jinak vlk - respektive jeho škody jsou zlomek toho, co udělají divoká prasata, jeleni, sika. daňci i srnčí na polních kulturách.
Zemědělci některé louky už nechtějí sekat, jinde zas mají "vymlácené" obilí na poli po návštěvě stáda několika kusů "holé" zvěře.
Nemůžete se na přírodu dívat klíčovou dírkou, ale pořádně otevřeným oknem, abyste mohla vidět vzájemných vazeb v kulturní krajině.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:13 Reaguje na Alena Lyskova
A copak máme za vzdělání? Jen tzv. vysoká škola života na posouzení tohoto tématu skutečně nestačí..
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.9.2023 11:40 Reaguje na Petr Eliáš
Když by se zrušily všechny ty zbytečné neziskovky, které chrání nejen vlky, ale i jiné parazity, vyplácely by se důchodcům důchody vyšší než průměrná mzda v tomhle státě.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.9.2023 12:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A jéje. Pan matematik, ekonom a odborník na neziskovky. :-)

Průměrný důchod v 2022: cca 18 t. Kč
Průměrná mzda v 2022: cca 39 t. Kč
Rozdíl (měsíc): cca 21 t. Kč
Rozdíl (rok): cca 252 t. Kč
Počet star. důchodců: cca 2,3 m.
Dodatečné výdaje: cca 580 miliard Kč

Takže otázka na tělo: Kam se schovalo těch cca. 560 miliard, když v roce 2022 nešlo do neziskového sektoru ani 20 miliard? :-)



Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.9.2023 12:22 Reaguje na Petr Eliáš
Pane Eliáš, vy si dovolujete argumentovat reálnými argumenty?
Paní Lysková má materály, tak pozor na ni.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.9.2023 12:25 Reaguje na Petr Eliáš
Odpočtěte si i náklady, které neziskovky pro ty parazity a ten poměr bude určitě příznivější.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.9.2023 12:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No tak kde je těch 560 miliard a ten seznam neziskovek? :)
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ochrana přírody nechrání parazity.
To je váš základní omyl.
Položte si otázku, proč a kdo za to může, že u naší spárkaté věře se šíří jedna poměrně nepříjemná motolice, která u nás nežila.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Další nýmand, neziskovky nepatří státu, zrušit je může pouze za porušení zákonů ČR nebo se mohou samy rozpustit svým rozhodnutím...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:13 Reaguje na Petr Eliáš
Důchodci - pokud to nejsou ti, co se vyhýbali placením sociálních odvodů, zdravotního pojištění, a neuměli si v základu našetřit, tak ve své podstatě s dávkami od státu mají přiměřeně.
Ale jestli mezi námi je mnoho těch, kteří neplatili co měli, a dneska křičí, že mají nízký důchod, a vy je litujete a nadáváte na stát, tak si uvědomte, že tyhle spekulanty, dnes sám živíte.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.9.2023 11:28 Reaguje na Alena Lyskova
A to jsou vypláceny jenom náhrady za zvíře -
v žádném případě za psychickou újmu chovatele !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.9.2023 12:17 Reaguje na Alena Lyskova
Chudáci důchodci, vlci jim žerou důchod a vláda a ochranáři se jen smějí a vyplácejí si peníze.
Tento stát vůbec nefunguje, všechno co tady důchodci vybudovali, je pryč. A voliči stále volí větší blby, kteří s tím nic nedělají.
Třeba se toho ujme někdo chytřejší a schopnější, kdo má materiály na všechno a udělá tu pořádek, jako za komunistů.
Paní Lysková, za kterou stranu kandidujete, abych vás lid mohl volit a konečně tu nastane pořádek?
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:18 Reaguje na Michal Uhrovič
Jeden horší blábol než druhý. Jsem také duchodce a tak dobře jako v důchdou, když jsou děti pryč a zcela samostatné, jsem se nikdy neměl..A nechápu, proč do tématu o vlkovi pletete důchodce. Další povolební frustrát ze tří prohraných voleb za sebou?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:03 Reaguje na Alena Lyskova
Pokud se oháníte tím, že škody vlkem platíme všichni, tak věřte, že škody vysokou zvěří jsou mnohonásobně vyšší. A ty platíme taky.
Ale přemnoženou, doslova zvěř likvidující kvalitu dřeva, ale i druhové bohatší lesní porosty považujeme za normální stav.
Přitom vlk, jako šelma dokáže výrazně podpořit druhovou rozmanitost lesa a krajiny tím, že vysokou zvěř nenechá stát, a převážně nemocné, slabší kusy vyřazuj z dalšího chovu, respektive degenerace naší vysoké zvěře.
Ochránci vlka (toho slušného, ne zhýčkaného "pejska", který nemá z lidí respekt), nám přinášení milionové přínosy.
Ale nesmí se to hnát do ochranářské demagogie.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:11 Reaguje na Alena Lyskova
Vk není chovné zvíře, doplňte si znalosti a pak někde přispívejte..
Odpovědět
PB

Petr Brok

8.9.2023 09:40
Jaký je rozdíl mezi pádem ze židle a napadení vlkem? To první můžu ovlivnit, to druhé ne. Tak proč je to tu srovnáváno?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.9.2023 13:19 Reaguje na Petr Brok
Napadení vlkem lze také ovlivnit. Opatrnějším chováním a investicí do lepší ochrany stád.
Odpovědět
PB

Petr Brok

8.9.2023 16:37 Reaguje na Majka Kletečková
Jako, že se při sázení stromků v lese budu neustále rozhlížet a ke svým pěti ovečkám si pořídím pasteveckého psa?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:24 Reaguje na Petr Brok
Už vidím, jak vlk číhá na vás, aby si vás dal k svačině při sázení stromků.
Pokud chováte pět oveček, tak určitě dokážete toto stádečko perfektně zajistit.
Odpovědět
PB

Petr Brok

10.9.2023 14:26 Reaguje na Pavel Jeřábek
Nemám jen pět ovcí, ale také prasata, kuřata, kachny, husy, slepice - vše venku a v bytelné ohradě mi brání správa CHKO. Až bude vlk přemnožen, tak se budu uprostřed velkého polesí sám bát.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:19 Reaguje na Petr Brok
Tak budeš muset používat plínky...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

9.9.2023 21:22 Reaguje na Majka Kletečková
Madam Kletečková už může nabízet smečky pasteveckých psů odchovaných v jejím panelákovém chovu. Investujte do ochrany !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.9.2023 09:52
Mi se libí ta STATISTIKA! Z deseti miliónů obyvatel se 26 zabilo pádem ze
židle a z 200 vlků ani JEDEN nenapadl člověka. Kolikpak lidí se zabije
pádem ze židle, když jich bude pouze 200? A kolik napadení vlky bude možné,
pokud by jich bylo 10 milionů? Ono by to opravdu chtělo referendum o tom,
jak se dalece chceme omezit, aby tu měli vlci své opodstatnění. Chtělo
by to hlasující upozornit na eventuality možného napadení psů, turistů
a hlavně dětí vlky, kterým bude docházet místně potrava. Smečková zvířata
se v době množení drží na místě a pokud přirozená potrava dochází, tak
se uchýlí i k nepřirozené. Mimo tuto dobu se přemístí do jiného místa,
pokud je ale volné a je v něm potrava. Při nízkých stavech predátorů to
funguje celkem dobře, ale jaký je vlastně cílový stav? To nikdo nikdy
neřekl, protože o tom ani nemají sami v hlavách jasno. Bude to jako s
kormorány, vydrami, volavkami atd. Množme je a uvidíme, jak to dopadne.
U predátorů ryb a raků to vidíme a viníci od toho dávají nyní ruce pryč.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 10:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Naši aktivisté - ochránci vysazovali vydry. Výsledkem jsou mrtvé potoky jezera a vodní tůně, kdy jste slyšeli naposledy zakuňkat žábu? Já mám jednu v zahradním jezírku a to jen proto, že se k ní vydra ještě nedostala. Ze začátku každý jásal, tleskal. Teď už se k tomu nikdo nehlásí a tak je to se vším. Nějaký dement vymyslí kravinu, za pár let já nic já muzikant.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.9.2023 10:57 Reaguje na Alena Lyskova
Můžu dvě otázky?

Proč ti obojživelníci nevymizeli už dávno, když tu vyder bylo daleko více?

Proč ubývalo obojživelníků i za socíku, kdy bylo vyder málo?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 11:05 Reaguje na Petr Eliáš
paní má prostě jasno, žáby sežraly vydry a tečka. A za všechno můžou paraziti ochránci který namnožili volavky, kormorány, vydry a pak je tady ten vlk žejo. Někdo to má prostě tak hozený, já se na nikoho nezlobím
Odpovědět
Hu

Hunter

8.9.2023 11:26 Reaguje na Robert Jirman
Přesně tak jak paní píše.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

9.9.2023 21:23 Reaguje na Hunter
1*
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:21 Reaguje na Robert Jirman
To jste napsal slušně, mnozí jsou uhození!
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 11:33 Reaguje na Petr Eliáš
To mluvíte o té rovnováze. Vyder bylo přiměřeně, když způsobovaly škodu tak se lovily. Ale ochráncům optimální stav byl málo tak je začali chránit, tudíž se nekontrolovaně přemnožily, za pár let si budou muset nají jinou potravu, protože mlok žába už není v přírodě k nalezení. Tam kde žába může v klidu žít nasadí vydru. Tam kde může být dálnice leží přilepeni na silnici, leží přilepeni na silnici protože tam viděli poslední žábu. To postrádá logiku.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 11:41 Reaguje na Alena Lyskova
Paní Lysková, pokud chcete vidět a slyšet žáby lze navštívit např. některé ze soukr. ornitologických rezervací v ČR, je jich tam spousta, ovšem velký pozor, vyskytuje se tam i veřejný nepřítel - tj. volavka, kormorán
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 11:50 Reaguje na Robert Jirman
Kdyby jste si přečetl můj komentář tak se dočtete, že mám žábu ve svém jezírku na zahradě s plotem. Máme na vlastním pozemku tůně, kde však už pár let neslyším nic. Nechci se chodit dívat na žáby do rezervace.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.9.2023 12:34 Reaguje na Robert Jirman
Proč bych proboha měl navštívit nějakou ornitologickou rezervaci, abych viděl žábu? Ty by snad měly být v kdejak kaluži a ne v rezervaci. Nemáte tršku pomtaný pohled na svět?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 13:00 Reaguje na Hunter
Pane, musíte číst celé vlákno, reaguji na paní Lyskovou, která brečí, že všechno sežrali volavky, kormoráni, vydry a že ji zbyla poslední žabka v tůni. Já píšu, že v těch rezervacích navzdory vysokému výskytu této "škodné" se vyskytuje enormně velký počet žab a jiné havěti, tj. že její srovnání kulhá.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.9.2023 13:10 Reaguje na Robert Jirman
No vždyť má paní Lysková pravdu, výskyt vyder a volavek je enormní proti době minulé. A predace je masivní. Samozřejmě že se na úbytku obojživelníků podílí i jiné faktory, ale proboha snad fakt není potřeba mít 7 volavek u jedněch peřejí a stopy od vydry všude (osobní pozorování). Myslím že jedna až dvě volavky by mohlo stačit.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:22 Reaguje na Hunter
To jdou tedy důkazy, náhodná pozorování, jděte s těmti kecy do háje...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

9.9.2023 21:28 Reaguje na Robert Jirman
Pane Jirmane, kdysi predátory likvidovaly nemoci , třeba vzteklina. Vymýcením se prostě zvedly stavy lišek a vyder apod. Takže k rovnováze stačí si zase na ni zvyknout nebo holt tlumit stavy šelem - lovem
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:23 Reaguje na Petr Pekařík
Vydra a vzteklina? Dobrý vtip..
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

13.9.2023 10:31 Reaguje na Karel Pavelka
Vzteklinu múže mít i ježek.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.9.2023 11:45 Reaguje na Alena Lyskova
Přečetla jste si vůbec to, co jsem psal?

Pokud byste si to přečetla, tak by jste možná přišla na to, že ta vydra nebude hlavní příčina úbytku obojživelníků...

Evidentně jste akorát zaslepená nenávistí k ochranářům. Nic jiného v tom není.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 11:40 Reaguje na Petr Eliáš
Za socíku probíhaly meliorace, vysušovala se kdejaká mokřina žábám mizelo přirozené prostředí. To byly zase hurá akce naruby, jako dítě jsem to viděla na vlastní oči. Každá akce způsobí nějakou reakci. Ale to je zákon přírody. Nechte přírodu žít po svém malé zásahy přežije ale ty megalomanské to je většinou katastrova do 10- lit
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 11:46 Reaguje na Petr Eliáš
Možná budím dojem že chci vystřílet vlka ale to je omyl. Chci jen abych se mohla bránit se zbrani v ruce když mi vlk bude ohrožovat moje stádo na mé pastvině.
Věřte že si hospodář bude umět ochránit svůj majetek a stát to nebude stát ani korunu.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:35 Reaguje na Alena Lyskova
Své stádo bránit se zbraní, pokud máte zbojní průkaz můžete.
Ale nesmíte vlka zastřelit, ani zranit.
Tak si nestěžujte, možnost chránit stádo máte.
A zajeďte se podívat třeba do Prahy, jak tam mají stáda zabezpečená proti velkým psům, zlodějům, apod.
A tam je riziko větší, než někde nějaký vlk.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.9.2023 12:43 Reaguje na Pavel Jeřábek
To trochu postrádá logiku ne?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.9.2023 11:50 Reaguje na Petr Eliáš
Vyder by mělo být úměrně stavu jejich kořisti. Dříve bylo díky nezevastované přírodě více ryb i žab, ale na druhé straně se vydry normálně lovily, takže jjeich stav byl regulován. Dneska se kdejaký predátor až hystericky chrání, ale nic se nedělá proto, aby vzrostly stavy jejich kořisti.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:24 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Kdy dříve se vydry lovily? Ani za socialismu to nebylo možné, bylo to daleko dříve..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.9.2023 12:05 Reaguje na Petr Eliáš
No a kdy tu tedy bylo těch vyder daleko více? Můžete udat přibližnou dobu a počet?
No a byl opravdu za socíků úbytek obojživelníků nebo je ten až 40% úbytek dílem posledních třiceti let?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.9.2023 12:26 Reaguje na Jarek Schindler
Za socíku jsem běžně nacházel v Beskydech na loukách žáby. Dneska?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.9.2023 12:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V Beskydech se asi moc DDT nepoužívalo ...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.9.2023 13:28 Reaguje na Jarek Schindler
1. Třeba v dobách Dr. Antonína Friče byly vydry stále hojné. Dle dobových zpráv se ke pražským kožešníkům každoročně dostalo nějakých 800 kůží.

https://www.zoobrno.cz/img/old/cs/o-nas/zoo-report/zoo-report/_files/2010-zooreportprofi02.pdf

2. No samozřejmě že nebyl. Naši dědkové dělali vše správně, kvalita životního prostředí a počty VŠECH živočichů letěly za socíku nahoru jak raketa!

Pokud vezmete v potaz to, jak se komouši k životnímu prostředí chovali, tak je to hloupá otázka. ;)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.9.2023 11:29 Reaguje na Alena Lyskova
1**
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2023 13:31 Reaguje na Alena Lyskova
Jste zcela mimo - žáby nezlikvidovaly vydry, ale člověk svým přístupem ke krajině.
A v neposlední řadě plíseň.
Dříve vydry byly skoro v každém potoce, a všude plno žab.
Ale na venkově u hnojiště byla kadibudka, nepoužívaly se saponáty, málo léků, a potoky byly meandrující, plné tůní, tedy plné zdrojových možností i pro predátory.
Na loukách se procházeli čápi a spolehlivě se u nás vykrmili pro návrat do zimovišť do Afriky.
Ve zdravé přírodě se nikdy (nevybavuji si, že by se stalo), že by predátoři (s výjimkou člověka), zcela "vylovili" jejich potravinové zdroje.
Příroda to totiž má nastavené tak, že když je dost potravy, populace predátorů se zvedne, když nedostatek, naopak poklesne.
To vás učili už ve škole ve spojení s poštolkami a hraboši apod.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:20 Reaguje na Alena Lyskova
A ještě vysazovali zmije jejich vyhazováním z vrtulníku, že?
Odpovědět
Hu

Hunter

8.9.2023 10:31
"Může se stát, že narazíte na vlka, který není plachý, neutíká, nedá se zaplašit. Je dobré takové chování bezpečně zdokumentovat a oznámit. Česko má vypracovaný i Pohotovostní plán pro případ, že se u nějakého volně žijícího vlka objeví problematické chování."
Tohle se stát mě, tak to samozřejmě bezpečně zdokumentuji. Ale až potom :-):-).
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 10:54 Reaguje na Hunter
1****
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 10:59 Reaguje na Hunter
notovitežejo-)
Odpovědět
Hu

Hunter

8.9.2023 11:12 Reaguje na Robert Jirman
Spolehněte se. :-)
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 11:26 Reaguje na Hunter
Sbohem a amen-)
Odpovědět
Hu

Hunter

8.9.2023 11:40 Reaguje na Robert Jirman
Podívejte se, na rozdíl od Vás mám s velkým predátory nějaké zkušenosti. Tento článek je upřímný v tom, že koriguje nesmyslnou kampaň vlkofilů o tom, že vlci nikdy nemůžou nic udělat. Ano, to riziko je nízké, ale není třeba před tím strkat hlavu do písku. Těch skutečných případů je mnohem víc, než literatura uvádí, to samé jako např. u Crocodilus niloticus, v literatuře najdete minimum, v praxi se s tím setkáte pravidelně, ale i u dalších. A takhle je to vždycky. Prostě to riziko tu je. A já nejsem ovce.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.9.2023 11:52 Reaguje na Hunter
pane Huntere,já Vaše zkušenosti nezpochybňuji .Sice nevím, jak jste přišel na to, že já žádné nemám, ale to vcelku není podstatné. Mě už pouze unavuje to hledání vnitřního nepřítele, tak typické pro dnešní dobu, kterým se tentokrát stal imaginární ochranář neboli parazit, zelenej psycho atd. A aby bylo zcela jasno nejsem apr. proti odstřelu problémových jedinců vlka, ale rozhodně se nehodlám podílet na aktivitě některých místních diskutujích psychopatů co by vystříleli všechno co nezapadá do jejich pohledu na svět. Mějte se fajně
Odpovědět
Hu

Hunter

8.9.2023 12:30 Reaguje na Robert Jirman
Nehledám vnitřího nepřítele, jsem toho dalek. Vy působíte dojmem klasického panelákového komentátora-ekologisty díky svým kmentářům, tak proto. Ani já nehodlám vystřílet vlky, ale jsem pro rozumnou regulaci jejich populace a eliminaci problémových jedinců. Stejně tak, jak to funguje jinde. Vlk ani náhodou není nějaký ohrožený druh, naopak jeho populační hustota neustále stoupá a populace narůstá tempem cca30% ročně. Tak co na tom chcet řešit. Ty tanečky AOPK, ČIŽP a vlkofilů jak vy jsou směšné. Dříve či později na to stejně dojde, stejně tak jako na to došlo v jiných zemích a v dalších dojde taky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.9.2023 11:31 Reaguje na Hunter
Vhodné by bylo, aby napadl nějakého papaláše zeleného - to by byl s vlky krátký proces/viz Brusel !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.9.2023 11:51 Reaguje na Hunter
Určitě byste dokumentoval adekvátním kalibrem. :))))
Odpovědět
Hu

Hunter

8.9.2023 12:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
9 para stačí :-).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.9.2023 11:45
Argumentovat počtem lidí zabitých psem je ekokreténismus. V naší republice je přes dva milióny psů. Až budou žít v republice dva milióny vlků, bude se počet lidí zabitých vlkem počítat ročně na stovky, protože ty šelmy nebudou mít co žrát a budou pořádat na lidi doslova hony.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

8.9.2023 11:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
1**
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.9.2023 13:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
5 - -
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.9.2023 19:40 Reaguje na Majka Kletečková
Ještě kolem roku 1980 bylo v Sundarbans roztrháno tygry průměrně 100 lidí za rok. Vzhledem k tomu, že to byly hlavně ženské, tak o nic nejde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.9.2023 19:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
No co, babička s karkulkou byly taky...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.9.2023 10:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
U nás některé napadá mozkožrout a podle toho taky
reagují.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.9.2023 07:22 Reaguje na Břetislav Machaček
No máte pravdu. Ač v Indii napadá tygr hlavně ženský, neb jsou v ceně až za posvátnou krávou a opicí, u nás mozkožrout bere intenzivně i chlapy.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.9.2023 17:47
Žádný člověku nebezpečný dravec do naší přírody nepatří. V kulturní krajině se má člověk cítit bezpečně, má mít možnost se jí volně pohybovat a užívat si přírody okolo.
Dravci patří do divočiny, kde se pohyhují lidé, kteří jsou na divočinu vybaveni.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.9.2023 18:07 Reaguje na Richard Vacek
1***
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

13.9.2023 10:40 Reaguje na Richard Vacek
Bezpečnosť v krajine za každú cenu ?
Ak máte v krajine divokú bylinožravú zver, tam tam musia byť aj predátory a mrchožrúti. Čo urobíte, ak nová generácia nebude chcieť poľovať ? Najmete stovky policajných ostreľovačov aby znižovali stav diviakov a vysokej ?
Alebo ich vybijete ako za Márie Terézie a zvyšok zavriete do obor ?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

9.9.2023 07:17
Dobrý den. Při kalamitě kůrovce způsobené LČR u nás odváželi dřevo Ukrajinci. Večer od lesa šli děti, řidič začal křičet co to je. Řekl jsem mu normálně, byli na houbách. On říkal, že u nich je hrůza chodit do lesa a děti ty jsou snadná kořist vlka, ale i medvěd zaútočí. Ano u nás je velké osídlení, vidíte z vesnice na vesnici, vlk si brzy zvykne na pach člověka co mu nic nedělá a má volné místo působnosti. Děti budou snadná kořist. Prostě ochrana přírody není dnes o ochraně , ale o zviditelnění. Př. zničená Šumava, lesy v celé republice a výmluva na smrk. Prostě zde byl les hospodářský a lesník se měl o něj starat, přednostně likvidovat př. kůrovce a ne ho nechat množit a vymlouvat se na změnu klimatu a pak na výběrové řízení, vše je podfuk. Podle mne likvidace státu, nyní se dostanou k majetkům a to les. MOŽNÁ TO NESOUVISÍ S VLKY, ALE VŠE SOUVISÍ BOHUŽEL.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.9.2023 07:39 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Pane Ptáčníku, v tom, co jste napsal, je veliká pravda a prosté používání zdravého rozumu, jenže obávám se, že ekotrotlům to nevysvětlíte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.9.2023 11:06 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Víte sám, jaký je rozdíl v ceně vzrostlého lesa a holiny. Ty holiny
jsou příležitostí pro spekulanty, kteří ty pozemky skupují a budou
mít snahu je zhodnotit. Stejná mafie už léta funguje u zemědělské půdy a vždy je to stejný scénář. Znehodnotit pozemek, aby byl levnější, koupit a zhodnotit scelením a nebo změnou územního plánu.
Kdysi jsem se divil, když majitel konzerváren skupoval po republice
rozptýlené lesy po pár hektarech a pak došlo na směnu za rozsáhlý
pozemek na kterém si zřídil oboru. Totéž bude z lesy, které jsou
nyní vytěženy a mají až zápornou hodnotu, pokud by se o ně měli
majitelé starat. Proto se prosazuje beznákladový samovýsev a taky
bezzásah. Něco časem smění za jiné pozemky a nebo zhodnotí jako
štěpku pro energetiku. Bohužel tento trend prosazují ekologisté,
kteří si neuvědomují, že jsou užitečnými blby, když to prosazují.
Hodnota lesů bude pouze spekulativní a z ekologického hlediska
se přejde od plantáže na kvalitní dříví k energetické biomase.
Toto bude konec lesů jaké známe a budou to plantáže na štěpku
stejné, jakými jsou pole s kukuřicí do bioplynky a pšenicí pro
vývoz. Levná produkce, rychlé zisky, plundrování půdy a plná
mechanizace a chemizace. Jedním slovem HNUS !
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.9.2023 06:22 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
U nás je právě akce na alobal. Doporučuji - je kvalitní, dobře se z něho dělá čapka. :-)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

13.9.2023 10:44 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Výmluva na smrk ?
Bez ohľadu na Šumavu , vy si myslíte, že keď tu bude klíma ako na strednom taliansku, tak smreky si budete môcť naďalej pestovať, lebo ste na to 250 rokov zvyknutí ?
O 50-70 rokov neudržíte smreky na väčšine územia na žive ani keď sa postavíte na hlavu a zatancujete kazačka na ušiach.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.9.2023 11:25 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Ano, pane ze Slovenska, kde lesy mají úplně jinou historii. Bude to smrk, ale ne, pokud někdo se bude stavět na uši, mlít palci mlýnky, mávat rukou nad požáry a tančit kozáka, nýbrž pokud se o nej bude někdo starat. Bohužel už to kvůli různým vlivům nebude Čech.
Tento rok smrky hezky povyrostly.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

14.9.2023 12:58 Reaguje na Jarka O.
A budúci trebars bude sucho a ďalšie stovky hektárov vám vyschnú. Ani pri neviem akej starostlivosti ich neudržíte.
Jedine vysoko na horách alebo v studenších dolinách na severnej strane kde sa drží voda po väčšinu roku.
U nás sú taktiež ešte smrekové lesy a vysychajú.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.9.2023 13:39 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Možná ano, možná ne, já to nevím. Tento a minulý rok se mi co se týče počasí líbil až na to, že bylo málo snehu. Obdivuji lidi, kteří vidí počasí v budoucnu. Ale i klimatisti říkají, že množství srážek bude stejné, a jen se prodlouží vegetační doba.
Tady jde o hospodářské lesy, a kdybyste viděl ty mlaziny a houštiny, které nikdo neprořezal, tak tam je jasné, že uschly. Zdravé dospělé smrky jsem neviděla uschnout suchem. Nechali je broukovi. Lesy také vodu zadržují a samy si ji v noci vyrábějí, a problémy se suchem, které nedávno bylo, by měl jakýkoliv strom.
Když se tu mluví o Šumavě, tak do výšky nad asi 600 m snad smrky i přirozeně patří.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.9.2023 11:25 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1*
Odpovědět
JV

Josef Valenta

11.9.2023 00:02
Dobrý den Přečetl jsem si část diskuze . Pěkně to se mnou zamávalo. Splácali jste páté přez deváté . Důchodce s vlky a k tomu ochránce přírody . Jsem invalidní důchodce ,v ikemu jsem bojoval o život díky refentovi z odboru životního prostředí z Trhových Svinů , který se rozhodl chránit asi necelou stovku danků vypuštěnou z farmového chovu, kteří neuvěřitelným způsobem likvidovali oplůtek mých pastvin a zapříčinovali únik mých zvířat. V boji proti tomuto nesmyslu a pro nastolení rovnováhy v krajině jsem musel vynaložit neskutečné úsilí a to i z nemocniční postele ,s kdejakými hadičkami a drátky po těle. V mém více jak tříletém boji mi pomáhal i vlk / mám v okolí 3 smečky - u Hranic u Nových Hradů , u Kamenej a Tichej u Dolního Dvořiště/. A protože jsem se rozhodl pomáhat synovi aby dal trosky farmy po špatném rozhodování tohoto pána ,znovu dohromady ,musím se zajímat i o vlka. Po mých zkušenostech musím říci,že nejde házet všechny ochranáře do jednoho pytle / a to i když mne jeden z nich málem připravil o život a ani se neomluvil natož aby nahradil škody , ba dokonce mne urážel / Jak jsem zjistil není vlk jako vlk /jsou to velice chytrá zvířata a jsou schopna se lecos naučit - třebas překonat plot vysoký 1,7 metru / .Znám některé ochránce jsou mezi nimi rozumní a slušní lidé /kteří by se omluvili/ zrovna tak jak vlci , kterým stačí ohradník o výšce 1,2 metru aby nechali ovečky i masný skot na pokoji. Stejný je rozdíl i mezi důchodci ale mlet sem důchodce dle mne /znovu říkám že jsem v invalidním důchodu po transplantaci srdce/ nepatří. Zrovna tak mne vlk naučil,že jeho přiměřený stav v krajině je nena hradítelnný zrovna tak jak by potřebovali redukovat někteří úředníci a ochranáři. Co se týče náhrad škod je to nejen slušnost ale v dnešní době i nutnost abychom se nedostali do 50 let jako ten výše zmíněný úředník. Josef Valenta
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.9.2023 13:29 Reaguje na Josef Valenta
Tak ten referent z životního prostředí byl přes myslivost, neplést si jej s ochranářem..
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist