Chráněná území jsou drahokamy v koruně české přírody a krajiny

Údolí Bílého Labe.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Správa KRNAP

Krajina Českosaského Švýcarska.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Václav Sojka / NP České Švýcarsko

„Národní parky v České republice zaujímají 1,51 % území státu a reprezentují určitý standard ochrany území národního nebo nadnárodního významu, zajišťují nezbytný prostor pro nerušený vývoj přírodních procesů v jinak oslabené evropské krajině, kde představují rovněž významný ostrov biodiverzity,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

České národní parky jsou zatím malá rodina institucí, které se navzájem obohacují a inspirují. Požádali jsme jejich ředitele, aby u příležitosti Evropského dne chráněných území okomentovali vždy nějaký jiný národní park, než ten, v jehož čele stojí.

Ve funkci nejdéle působící ředitel Správy Národního parku Podyjí, Tomáš Rothröckl, zhodnotil KRNAP: „Krkonošský národní park, náš nejstarší, vždy byl a je pro mne vzorem efektivního pojetí velkoplošné ochrany přírody. Konzistentně je zde zajišťována péče o jedinečné a neopakovatelné hodnoty ostrůvku ‚tundry v srdci Evropy‘ při respektu k dynamice vývoje přírody v lesních ekosystémech a zároveň k nezastupitelné roli místních lidí – rozumných hospodářů v horských podmínkách. A zároveň je to významná regionální instituce, která dlouhodobě ukázkově plní roli na poli kulturním a osvětově-výchovném. Spolehlivě kooperuje se sousedním polským protějškem a příkladně se etabluje i v evropských ochranářských strukturách. A to vše s věčným handicapem jednoho z návštěvnicky nejpřetíženějších chráněných území na světě. Obdivuhodné!“

Kaňovité údolí řeky Dyje.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | NP Podyjí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch uvedl: „České Švýcarsko jsme přivítali v rodině našich národních parků jako zatím poslední přírůstek, který ale za něco přes dvě desítky let získal zasloužený respekt. Nejen pro zásadovou ochranu mimořádných přírodních fenoménů, ale také pro otevřenou komunikaci v celém širším regionu. Nejmladší přirozený les v Česku, který nyní v Národním parku České Švýcarsko vzniká, dává tomuto chráněnému území další smysl a šanci představit veřejnosti neuvěřitelnou sílu obrodných přírodních procesů.“

Pavel Hubený, ředitel Správy Národního parku Šumava řekl: „Ze Šumavy k Podyjí je to kousek. Oba parky byly vyhlášeny ve stejný den. Obdivuji kolegy ze Správy, jak si poradili s tím obrovským množstvím nepůvodních akátů a jak se jim dnes skvěle obnovují přirozené listnaté lesy. Odvedli skvělou, a pro veřejnost přitom téměř neviditelnou práci.“

Chalupská slať na Šumavě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | NP Šumava

Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko dodal: „Návštěvnická veřejnost Národní park Šumava jistě vnímá spíše z perspektivy rozsáhlých rekreačních možností a krásných krajinných scenérií. Já osobně si cením také dlouhodobé ochrany zdejších lesů, majících často pralesovitý charakter a řady revitalizací cenných rašelinišť. Celé území Šumavy se díky tomuto úsilí správy národního parku během posledních dekád rozvinulo v jedinečný přírodní prostor s mimořádnou biodiverzitou.“

Přečtěte si také |

Jak se o prázdninách chovat v Krkonošském národním parku?

Historie evropských národních parků začala ve Švédsku, kde bylo v roce 1909 vyhlášeno hned devět národních parků. Evropský den chráněných území (European Day of Parks) vyhlásila Europarc Federation právě na tento den. Každý rok jej slaví na stovkách chráněných území po celé Evropě. Evropský den chráněných území (European day of Parks) si klade za cíl přivést lidi blíže k přírodě a zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany přírodních krás v chráněných územích a důležitost ochrany přírody ve spojení s udržitelným rozvojem.