Vědci doporučují obnovit lesní holiny po kalamitách přes přípravný les
![Ilustrační foto Ilustrační foto](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/depositphotos_270357662_s.jpg&w=666)
Naopak delší časový odklad obnovy lesa zase zvyšuje riziko, že vzniknou obtížně obnovitelné holé plochy vlivem nepříznivého mikroklimatu, silného zabuřenění ploch, zamokření svrchních vrstev půdy a dalších nepříznivých podmínek, nehledě na produkční ztráty a environmentální důsledky. Obnova těchto holin pak obvykle vyžaduje dlouhodobou péči a značné náklady.
K těmto obnovním postupům však existují různé výhodnější alternativy. Proto vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., zpracovali pro praxi certifikovanou metodiku Obnova kalamitních holin přes přípravný les. Metodika vznikla při řešení projektu NAZV QK21020307 „Optimalizace pěstebních postupů pro adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu“.
![Zabuřenělá kalamitní holina, na níž bude obnova obtížná. Zabuřenělá kalamitní holina, na níž bude obnova obtížná.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/pripravny-les11b-768x511.jpg&w=666)
Přípravný les je tvořen rychle odrůstajícími dřevinami s pionýrskou strategií růstu, které budou schopné v relativně krátkém obmýtí (do 40 let) vytvořit lesní porosty s ekonomicky efektivní produkcí dřeva a zároveň zajistit příznivější stanovištní podmínky na bývalých kalamitních holinách. Následnou obnovou lze docílit žádoucí věkové diferenciace porostů vznikajících na současných rozsáhlých kalamitních holinách.
Přípravný les je formou druhotného lesa, která může vznikat sekundární sukcesí nebo také umělou obnovou (síjí, výsadbou) po katastrofickém (vývraty větrem, požár apod.) nebo záměrném (těžba) zániku původního lesního porostu. Přirozená sukcese dřevin je charakterizována postupným šířením světlomilných dřevin. Případně může být přípravný les na kalamitních holinách zakládán kombinovanou obnovou.
Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch (omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru), omezení konkurence buřeně, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev (úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek). Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců.
Mezi přípravné dřeviny patří druhy s rychlým růstem v mládí, schopné přirozeně osídlit i extrémní podmínky holých ploch a úspěšně na nich odrůstat (klima, sluneční záření, půdní podmínky, konkurence přízemní vegetace). Většina přípravných dřevin vykazuje častou a bohatou plodivost. Nejčastěji se v podmínkách ČR jedná o břízy, olše, topoly (především osika), jeřáb ptačí, vrby (především jíva) a modřín.
![Přípravný porost. Přípravný porost.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/pripravny-les03b-768x512.jpg&w=666)
Výzkumné i provozní zkušenosti s obnovou kalamitních holin v současných podmínkách naznačují, že největší potenciál pro využití jako dřevina přípravná má bříza bělokorá. Na vodou ovlivněných stanovištích je vhodnou dřevinou těchto porostů olše lepkavá. Tyto dřeviny jsou v současnosti perspektivní z důvodu relativně dobré schopnosti odrůstat i pod tlakem zvýšených stavů spárkaté zvěře.
Mikroklimatický efekt přípravného porostu u jeřábu ptačího je omezený, tato dřevina vytváří řídké porosty. Jeřáb však příznivě ovlivňuje koloběh živin.
Topoly a vrby vlivem rychlého výškového růstu vytváří přípravný porost v krátké době, s výjimkou topolu osiky a vrby jívy dominují v nižších polohách na stanovištích s dostatečnou zásobou vody v půdním profilu.
Použití modřínu opadavého jako dřeviny přípravného lesa nebylo v minulých letech podporováno. Zkušenosti z imisních poloh však ukazují jeho vysoký potenciál uplatnění i jako přípravné dřeviny.
Nové pohledy na funkci přípravných dřevin při obnově kalamitních holin umožní ekonomickou i biologickou optimalizaci jejich využívání. Lze předpokládat, že při aplikaci popsaných postupů dojde v budoucnu k věkové diferenciaci následných porostů, které v současnosti vznikají na kalamitních holinách.
![Olše na kalamitní ploše. Olše na kalamitní ploše.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/pripravny-les13b-768x512.jpg&w=666)
Při aplikaci postupů využívající přípravný les na kalamitních holinách je reálné dosáhnout úspory nákladů na obnovu lesa řádově o 10 000–50 000 Kč/ha. Po zpracování kůrovcové kalamity probíhající v letech 2017–2023 je v současné době stále nutno obnovit les na asi 80 000 ha. Při využití popsaných postupů na 20 % těchto holin tak lze roční ekonomický efekt pro lesní hospodářství ČR vyčíslit částkou až 400 mil Kč. Zároveň lze náklady na obnovu využitím předložených postupů rozložit na delší časové období po vzniku kalamity.
Dalším důležitým faktorem je působení přípravného porostu na stanoviště a další složky lesních ekosystémů. Většina dřevin, které lze využít pro tvorbu přípravných porostů, má meliorační vliv na půdu.
Krycí efekt přípravných porostů je na kalamitních holinách téměř nezbytný pro úspěšné vnášení citlivých dřevin (BK, JD), které na volných plochách špatně odrůstají.
Přečtěte si také |
![Smrkový les Foto: VS Opočno VÚLHM Smrkový les Foto: VS Opočno VÚLHM](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/tz_smrk2a-768x512_1.jpg)
Využití postupů uvedených v této metodice může mít významné pozitivní dopady na obnovení stability lesa na kalamitních plochách, a tím přispět ke zvýšení adaptace lesních porostů na dopady klimatické změny.
Metodika „Obnova kalamitních holin přes přípravný les“ je volně ke stažení.
Autoři metodiky: Ing. Jan Leugner, Ph.D., Ing. Jiří Souček, Ph.D., Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., VS Opočno; doc. Ing. Antonín Martiník, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta.
reklama
Dále čtěte |
![Ukázka kalamitních holin, kde byl projekt realizován na LDO Přibyslav Foto: VÚLHM Ukázka kalamitních holin, kde byl projekt realizován na LDO Přibyslav Foto: VÚLHM](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/tz_obnova-holin01b-768x511_1.jpg)
![Les s mrtvým dřevem Foto: Depositphotos Les s mrtvým dřevem Foto: Depositphotos](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/depositphotos_4450644_s_1.jpg)
![Skládka vytěženého dřeva Foto: Depositphotos Skládka vytěženého dřeva Foto: Depositphotos](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/depositphotos_162102588_s_1.jpg)
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Radim Polášek
5.7.2024 08:42Radim Polášek
5.7.2024 09:14Vykácením lesa a vznikem holin s půdou vy vystavenou hodně slunci a ohřívanou na vysokou teplotu se lesní humus v těch svrchních vrstev půdy začne rychle rozkládat a mizet stejně jako vláha. Živiny i vláha z vrchních vrstev půdy jsou potom vyčerpávány bylinným porostem, který na lesní půdě velmi rychle vyroste. Byliny totiž, na rozdíl od dřevin, koření převážně v povrchové vrstvě a proto z ní velmi rychle vyčerpávají nashromážděné živiny a i vláhu.
Už za několik let je tak půda holin mnohem chudší na živiny než lesní půda a je vystavena při každém delším období bez srážek prosychání. A tyto podmínky zasazené sazenice produkčních dřevin těžko zvládají. A i když se ujmou, rostou první roky velmi pomalu.
Pionýrské dřeviny, které vytvářejí ten přípravný les , jsou naopak na takové podmínky zvyklé a na víceletých holinách se tak velmi dobře uchytí a rostou tam. Přerostou buřeň, zapojí se, vytvoří polostín a ze spadu svých listů a drobných větví obnoví lesní půdu bohatou na živiny a s dostatkem vláhy. A ta je zase optimální pro ujmutí a růst sazenic produkčních dřevin.
Nebo možná někdy v budoucnu na přímo vysévání semen produkčních dřevin. Kdy by se u takových stromů vysetým přímo na místě mělo dosáhnout výrazně kvalitnější kořenové soustavy než u vysázených sazeniček z lesních školek.
Milan Milan
5.7.2024 10:23Jaroslav Vozáb
5.7.2024 11:02Za mě, co jde zalesnit např. paseky u stěny lesa a zbytek kde to neroste např. středy obřích holin klidně nechat těm pionýrským dřevinám. Taktéž kraje porostů osázet např. plodonosnými dřevinami (např. jeřabiny atd ať má něco taky zvěř. ). Netlačit na pilu se zajištěním do 5let (pokud se nemýlím tak je to prodlouženo na 7let).
Břetislav Machaček
5.7.2024 18:49 Reaguje na Jaroslav VozábVy víte, co kde v lese prosperuje a podle toho tam sázíte to, či ono.
Pak přijde "vědec", či profesionální ochranář a určí, že máte místo
cílových dřevin nechat bujet nálety a buřeň. Jestlipak vám pak pomůže se jich zbavit, aby nezadusily cílové stromky? Po odstranění
pionýrských dřevin zůstanou pařízky, které rychle obrůstají a malé
cílové stromky zase dusí. A opět pila a další vyřezávání. Já zažil
v mládí na brigádě takovou paseku, která se nestihla do dvou let
zalesnit a bylo utrpení ji pak zalesnit a navíc udržovat, aby ty
sazenice přežily mezi vzrostlými nálety, které po vyřezání za rok
měly z pařezů už zase metr a půl. Trvalo to sedm let, než měly ty
cílové dřeviny navrch a byly schopny nálety potlačit. Bylo to sedm
let dřiny a spousta peněz pouze proto, že se to prostě nestihlo
a pro samovýsev byl příhodný rok.
Jinak souhlas okraje osázet plodonosnými dřevinami a dřevinami
krycími, které do lesa nepustí vítr. Kamarád si oblíbil jako
prvé v řadě od pole keře( hlohy, lísky, trnky)a za nimi duby a
habry. Vytváří tak pro zvířata zdroje potravy a krytu a pro les
ochranu před průnikem větru do porostu. Uvnitř sází formou šachovnice to, co považuje za vhodné podle sebe a má štěstí na lesního správce, který má stejný názor jako on. V těch dílech
má monokultury, ale celek je pestrým smíšeným lesem. Ochrana a výchova kotlíků monokultur je snazší, než směsky různých dřevin
a růst je vyrovnaný. Vyprodukuje do budoucna jako jeho předci kvalitní a snadno těžitelné dřevo. Až kotlík doroste mýtního věku
je celý pokácen a znovu osazen. Kolem něho jsou těžbou nedotčené jiné kotlíky bez pracné těžby stromů rozdílného růstu s jiným mýtním věkem. Praktikuje tak to, co dělali už jeho předci a v čem tam
pokračovaly i kdysi státní lesy. Vědeckým radám se směje a říká,
že jsou pro ty, kteří si chtějí práce přidat a nebo nedělat nic.
Slavomil Vinkler
5.7.2024 19:51 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
6.7.2024 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Polášek
6.7.2024 17:12 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
6.7.2024 09:23 Reaguje na Slavomil Vinklerotcem a on zase svým na místní hájovně a revír znal
od svého dětství. Věděl kde co prosperuje a kam co
sázet. Nesázel smrky na suchou jižní stráň a do rokle necpal suchomilné dřeviny náročné na světlo. To býval základ úspěchu a když pán nařídil něco jiné, tak museli podmínky v lese upravit pro tu požadovanou dřevinu. Lužní les jako na Soutoku
zmeliorovali kanály a dub mohl být pěstován i tam, kde by jinak rostly pouze vrby. I v mém okolí jsou bývalé lužní lesy protkány umělými kanály a rostou
tam dřeviny, které by v lužních lesích nerostly. Na sušší místa sázeli borovice, na mokrá olše atd.
Přesně věděli co kam patří, aby to tam neživořilo
a mělo ekonomický efekt. Dokonce i smrky, které
ve 200 m.n.m. pěstovali hlavně na tyčovinu tam
měly své místo. On je totiž vlastník potřeboval na
ohrady a jiné zemědělské a lesnické stavby. Přece
je nebude vozit odjinud, když je mohl vypěstovat
ve svém lese. Žádné nařízení ministerstva a žádné rady "vědců", ale pouhé zkušenosti mnoha generací místních lesníků vypěstovaly lesy, které se nyní "daří úspěšně likvidovat"! O tom to pane je!
Emil Bernardy
6.7.2024 09:56 Reaguje na Břetislav MachačekVčera jsme jeli na kole na tu uznávalé túristické cestě.
Asfaltová cesta,dále sterilní golfový trávník,pokračují neproniknutelné kopřivy....
Radim Polášek
6.7.2024 17:15 Reaguje na Emil BernardyRadim Polášek
6.7.2024 17:10 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
6.7.2024 08:08Jarka O.
7.7.2024 10:32 Reaguje na Emil Bernardy@Vápněni, vápencem nebo dolomitem. Nemusí být, protože po vypalování je na stanovištích dostatek potaše, ale neškodí. Také podle pH podloží, sanovaly se tak půdy na kyselém podloží.
Radim Polášek
6.7.2024 18:33 Reaguje na Jarka O.Orání má určitý kladný vliv, protože zaorá biomasu z předchozího lesa hluboko do půdy, kde se rozkládá mnohem pomaleji než na povrchu a taky umožní tu oranou vrstvu půdy prohnojit, takže prvních několik let vytvoří pro mladé stromečky zásobárnu živin a umožní jejich výrazně rychlejší růst. Stromky tak snadněji vytvoří kořenový systém a ujmou se. Vytvoří taky podmínky pro jemné zpracování té půdy běžné na polích, takže umožní dnes atypickou přípravu lesa vysázením extrémně malých a mladých sazeniček nebo rovnou vysetí lesa ze semen. Takový les by potom měl mít mnohem lepší kořenový systém, tudíž by lépe prosperoval. U vhodných dřevin, kterým bude takhle zpracovaná púda vyhovovat.
Je ale jinak na poměry lesa velmi drahé. Půdu bude třeba před oráním zbavit pařezů, velkých kořenů a balvanů a je to možné dělat jenom na rovinaté nebo málo svažité lesní půdě, kde ty stroje a traktory ještě mohou. Ssi to bude použitelné hlavně pro zakládání zvláštních lesů z nějakých cenných druhů dřevin a podobně. Nebo jako alternativa k vytvoření klasického lesa přes přípravný les z pionýrských dřevin na neúrodné půdě třeba výsypek nebo dlouholetých holin.
Jarka O.
7.7.2024 10:36 Reaguje na Radim PolášekPetr
7.7.2024 16:19 Reaguje na Jarka O.Vápnilo se v dobách kyselých dešťů, kdy byla kyselost půdy už příliš velká. Dnes netřeba.
No a likvidace škůdců a snížení zamokření jsou věci v lese neznámé (likvidace škůdců?), nebo přímo kontraproduktivní (snižovat zamokření).