https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedci-doporucuji-obnovit-lesni-holiny-po-kalamitach-pres-pripravny-les
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci doporučují obnovit lesní holiny po kalamitách přes přípravný les

5.7.2024 05:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Dominantním postupem obnovy lesa na kalamitních holinách je stále umělá výsadba cílových dřevin, případně v kombinaci s přirozenou obnovou. Cílové dřeviny, vysazované přímo na kalamitní holiny, vykazují často značnou mortalitu a pomalý růst především vlivem nepříznivých podmínek prostředí. Mohou však lesníci postupovat nějak jinak? Vědci nabízejí alternativu obnovy přes přípravný les.
 
Jednorázová obnova kalamitních holin často znovu vede k tvorbě plošně rozsáhlých, stejnověkých porostů s omezenou výškovou diferenciací, které nemohou do budoucna zaručit odpovídající stabilitu a vitalitu s ohledem na očekávané klimatické změny a s tím spojená rizika opakování kalamit.

Naopak delší časový odklad obnovy lesa zase zvyšuje riziko, že vzniknou obtížně obnovitelné holé plochy vlivem nepříznivého mikroklimatu, silného zabuřenění ploch, zamokření svrchních vrstev půdy a dalších nepříznivých podmínek, nehledě na produkční ztráty a environmentální důsledky. Obnova těchto holin pak obvykle vyžaduje dlouhodobou péči a značné náklady.

K těmto obnovním postupům však existují různé výhodnější alternativy. Proto vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., zpracovali pro praxi certifikovanou metodiku Obnova kalamitních holin přes přípravný les. Metodika vznikla při řešení projektu NAZV QK21020307 „Optimalizace pěstebních postupů pro adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu“.

Zabuřenělá kalamitní holina, na níž bude obnova obtížná.
Zabuřenělá kalamitní holina, na níž bude obnova obtížná.
Zdroj | VÚLHM

Přípravný les je tvořen rychle odrůstajícími dřevinami s pionýrskou strategií růstu, které budou schopné v relativně krátkém obmýtí (do 40 let) vytvořit lesní porosty s ekonomicky efektivní produkcí dřeva a zároveň zajistit příznivější stanovištní podmínky na bývalých kalamitních holinách. Následnou obnovou lze docílit žádoucí věkové diferenciace porostů vznikajících na současných rozsáhlých kalamitních holinách.

Přípravný les je formou druhotného lesa, která může vznikat sekundární sukcesí nebo také umělou obnovou (síjí, výsadbou) po katastrofickém (vývraty větrem, požár apod.) nebo záměrném (těžba) zániku původního lesního porostu. Přirozená sukcese dřevin je charakterizována postupným šířením světlomilných dřevin. Případně může být přípravný les na kalamitních holinách zakládán kombinovanou obnovou.

Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch (omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru), omezení konkurence buřeně, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev (úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek). Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců.

Mezi přípravné dřeviny patří druhy s rychlým růstem v mládí, schopné přirozeně osídlit i extrémní podmínky holých ploch a úspěšně na nich odrůstat (klima, sluneční záření, půdní podmínky, konkurence přízemní vegetace). Většina přípravných dřevin vykazuje častou a bohatou plodivost. Nejčastěji se v podmínkách ČR jedná o břízy, olše, topoly (především osika), jeřáb ptačí, vrby (především jíva) a modřín.

Přípravný porost.
Přípravný porost.
Zdroj | VÚLHM

Výzkumné i provozní zkušenosti s obnovou kalamitních holin v současných podmínkách naznačují, že největší potenciál pro využití jako dřevina přípravná má bříza bělokorá. Na vodou ovlivněných stanovištích je vhodnou dřevinou těchto porostů olše lepkavá. Tyto dřeviny jsou v současnosti perspektivní z důvodu relativně dobré schopnosti odrůstat i pod tlakem zvýšených stavů spárkaté zvěře.

Mikroklimatický efekt přípravného porostu u jeřábu ptačího je omezený, tato dřevina vytváří řídké porosty. Jeřáb však příznivě ovlivňuje koloběh živin.

Topoly a vrby vlivem rychlého výškového růstu vytváří přípravný porost v krátké době, s výjimkou topolu osiky a vrby jívy dominují v nižších polohách na stanovištích s dostatečnou zásobou vody v půdním profilu.

Použití modřínu opadavého jako dřeviny přípravného lesa nebylo v minulých letech podporováno. Zkušenosti z imisních poloh však ukazují jeho vysoký potenciál uplatnění i jako přípravné dřeviny.

Nové pohledy na funkci přípravných dřevin při obnově kalamitních holin umožní ekonomickou i biologickou optimalizaci jejich využívání. Lze předpokládat, že při aplikaci popsaných postupů dojde v budoucnu k věkové diferenciaci následných porostů, které v současnosti vznikají na kalamitních holinách.

Olše na kalamitní ploše.
Olše na kalamitní ploše.
Zdroj | VÚLHM

Při aplikaci postupů využívající přípravný les na kalamitních holinách je reálné dosáhnout úspory nákladů na obnovu lesa řádově o 10 000–50 000 Kč/ha. Po zpracování kůrovcové kalamity probíhající v letech 2017–2023 je v současné době stále nutno obnovit les na asi 80 000 ha. Při využití popsaných postupů na 20 % těchto holin tak lze roční ekonomický efekt pro lesní hospodářství ČR vyčíslit částkou až 400 mil Kč. Zároveň lze náklady na obnovu využitím předložených postupů rozložit na delší časové období po vzniku kalamity.

Dalším důležitým faktorem je působení přípravného porostu na stanoviště a další složky lesních ekosystémů. Většina dřevin, které lze využít pro tvorbu přípravných porostů, má meliorační vliv na půdu.

Krycí efekt přípravných porostů je na kalamitních holinách téměř nezbytný pro úspěšné vnášení citlivých dřevin (BK, JD), které na volných plochách špatně odrůstají.

Využití postupů uvedených v této metodice může mít významné pozitivní dopady na obnovení stability lesa na kalamitních plochách, a tím přispět ke zvýšení adaptace lesních porostů na dopady klimatické změny.

Metodika „Obnova kalamitních holin přes přípravný les“ je volně ke stažení.

Autoři metodiky: Ing. Jan Leugner, Ph.D., Ing. Jiří Souček, Ph.D., Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., VS Opočno; doc. Ing. Antonín Martiník, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

5.7.2024 08:42
Kdo osázel holiny loni na podzim, tak pokud nebude zbytek léta a podzim extrémně suchý a nebude extrémně suchý ještě další rok, nepotřebuje žádný přípravný les, stromky by měly vyrůst a ty holiny zalesnit. Za dva roky dostatku vláhy po osázení by si měly vytvořit dostatečně silou kořenovou soustavu, aby přežily další běžné výkyvy počasí a vyrostly.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.7.2024 09:14
Přípravné dřeviny především udržují svrchní vrstvu půdy, řádově jednotky centimetrů do hloubky, v dobrém stavu, v dostatku živin a omezením výparu i vláhy. Většina produkčních druhů dřevin totiž ve fázi vyklíčení semen a počátečním růstu má nastaveno jako optimální podmínky lesní zastíněnou půdu, která se vyznačuje v povrchové vrstvě od cca 2 do cca 15 centimetrů dostatkem živin z rozkládané biomasy z listí, jehličí a drobných větviček ze stromů a dostatkem vláhy vlivem zastínění stromy a tomu, že stromy získávají vláhu i živiny z hlubších vrstev půdy, ne z povrchové vrstvy půdy. Kde ta vláhy ve stínu pod stromy zůstává.
Vykácením lesa a vznikem holin s půdou vy vystavenou hodně slunci a ohřívanou na vysokou teplotu se lesní humus v těch svrchních vrstev půdy začne rychle rozkládat a mizet stejně jako vláha. Živiny i vláha z vrchních vrstev půdy jsou potom vyčerpávány bylinným porostem, který na lesní půdě velmi rychle vyroste. Byliny totiž, na rozdíl od dřevin, koření převážně v povrchové vrstvě a proto z ní velmi rychle vyčerpávají nashromážděné živiny a i vláhu.
Už za několik let je tak půda holin mnohem chudší na živiny než lesní půda a je vystavena při každém delším období bez srážek prosychání. A tyto podmínky zasazené sazenice produkčních dřevin těžko zvládají. A i když se ujmou, rostou první roky velmi pomalu.
Pionýrské dřeviny, které vytvářejí ten přípravný les , jsou naopak na takové podmínky zvyklé a na víceletých holinách se tak velmi dobře uchytí a rostou tam. Přerostou buřeň, zapojí se, vytvoří polostín a ze spadu svých listů a drobných větví obnoví lesní půdu bohatou na živiny a s dostatkem vláhy. A ta je zase optimální pro ujmutí a růst sazenic produkčních dřevin.
Nebo možná někdy v budoucnu na přímo vysévání semen produkčních dřevin. Kdy by se u takových stromů vysetým přímo na místě mělo dosáhnout výrazně kvalitnější kořenové soustavy než u vysázených sazeniček z lesních školek.
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.7.2024 10:23
Takže pokud tomu správně rozumím ztráta cca 40 let pro růst budoucího kvalitního lesa? Tak to nemuseli ani moc zkoumat, tzv. samoobnova, co by moderní metoda nicnedělání udělá to samé. Např. v NP Šumava se prý někteří manažeři již těší na další nálet kůrovce, který zničí staré a mohutné stromy a začne samoobnova. Tak snad rychlejší než čekání na kůrovce by mohla být motorová pila? Co my zanecháme budoucím generacím? Už prý bude vyhlášená i CHKO Krušné hory, protože jsou krásné. Možná jsou krásné právě proto, že je nikdo z moderních manažeru nechrání. Jen doufám, že pod "ochranou státu" krásné i zůstanou...
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

5.7.2024 11:02
Nejsem si jist, ale já jsem musel sázet les (do 2 let) vždy podle schváleného plánu, kde byli tz cílové dřeviny a nějaké to procento melioračních dřevin. Následně do 5 let musela byt kultura zajištěna.
Za mě, co jde zalesnit např. paseky u stěny lesa a zbytek kde to neroste např. středy obřích holin klidně nechat těm pionýrským dřevinám. Taktéž kraje porostů osázet např. plodonosnými dřevinami (např. jeřabiny atd ať má něco taky zvěř. ). Netlačit na pilu se zajištěním do 5let (pokud se nemýlím tak je to prodlouženo na 7let).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.7.2024 18:49 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Ono nejhorší na tom je, že někdo od stolu určí, co má praktik dělat.
Vy víte, co kde v lese prosperuje a podle toho tam sázíte to, či ono.
Pak přijde "vědec", či profesionální ochranář a určí, že máte místo
cílových dřevin nechat bujet nálety a buřeň. Jestlipak vám pak pomůže se jich zbavit, aby nezadusily cílové stromky? Po odstranění
pionýrských dřevin zůstanou pařízky, které rychle obrůstají a malé
cílové stromky zase dusí. A opět pila a další vyřezávání. Já zažil
v mládí na brigádě takovou paseku, která se nestihla do dvou let
zalesnit a bylo utrpení ji pak zalesnit a navíc udržovat, aby ty
sazenice přežily mezi vzrostlými nálety, které po vyřezání za rok
měly z pařezů už zase metr a půl. Trvalo to sedm let, než měly ty
cílové dřeviny navrch a byly schopny nálety potlačit. Bylo to sedm
let dřiny a spousta peněz pouze proto, že se to prostě nestihlo
a pro samovýsev byl příhodný rok.
Jinak souhlas okraje osázet plodonosnými dřevinami a dřevinami
krycími, které do lesa nepustí vítr. Kamarád si oblíbil jako
prvé v řadě od pole keře( hlohy, lísky, trnky)a za nimi duby a
habry. Vytváří tak pro zvířata zdroje potravy a krytu a pro les
ochranu před průnikem větru do porostu. Uvnitř sází formou šachovnice to, co považuje za vhodné podle sebe a má štěstí na lesního správce, který má stejný názor jako on. V těch dílech
má monokultury, ale celek je pestrým smíšeným lesem. Ochrana a výchova kotlíků monokultur je snazší, než směsky různých dřevin
a růst je vyrovnaný. Vyprodukuje do budoucna jako jeho předci kvalitní a snadno těžitelné dřevo. Až kotlík doroste mýtního věku
je celý pokácen a znovu osazen. Kolem něho jsou těžbou nedotčené jiné kotlíky bez pracné těžby stromů rozdílného růstu s jiným mýtním věkem. Praktikuje tak to, co dělali už jeho předci a v čem tam
pokračovaly i kdysi státní lesy. Vědeckým radám se směje a říká,
že jsou pro ty, kteří si chtějí práce přidat a nebo nedělat nic.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.7.2024 19:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím, že naši předchůdci nebyli blbí a doporučení ministerstva orby KuK nebylo od neznalců. Navíc je zajímavé, že knížecí lesy Kinských kůrovec dost vynechal.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.7.2024 09:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejsou blbí ani nynější lesníci....vystudovali obor,znají práci svých předků a výsledky jejich konání.Budoucnost se těžko dá odhadnout,spíše to bude hodně podobné dnešku.Moře tu asi nebude a palmy také ne.Konání kolegů ve výzkumu znám.Dovedou hovořit,publikovat.....denní chléb.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.7.2024 17:12 Reaguje na Emil Bernardy
vedle znalosti minulosti je to o tom posuzovat nápady všelijakých zelených věrozvěstů velmi střízlivě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.7.2024 09:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono to je o tom, že každý lesník byl odchován svým
otcem a on zase svým na místní hájovně a revír znal
od svého dětství. Věděl kde co prosperuje a kam co
sázet. Nesázel smrky na suchou jižní stráň a do rokle necpal suchomilné dřeviny náročné na světlo. To býval základ úspěchu a když pán nařídil něco jiné, tak museli podmínky v lese upravit pro tu požadovanou dřevinu. Lužní les jako na Soutoku
zmeliorovali kanály a dub mohl být pěstován i tam, kde by jinak rostly pouze vrby. I v mém okolí jsou bývalé lužní lesy protkány umělými kanály a rostou
tam dřeviny, které by v lužních lesích nerostly. Na sušší místa sázeli borovice, na mokrá olše atd.
Přesně věděli co kam patří, aby to tam neživořilo
a mělo ekonomický efekt. Dokonce i smrky, které
ve 200 m.n.m. pěstovali hlavně na tyčovinu tam
měly své místo. On je totiž vlastník potřeboval na
ohrady a jiné zemědělské a lesnické stavby. Přece
je nebude vozit odjinud, když je mohl vypěstovat
ve svém lese. Žádné nařízení ministerstva a žádné rady "vědců", ale pouhé zkušenosti mnoha generací místních lesníků vypěstovaly lesy, které se nyní "daří úspěšně likvidovat"! O tom to pane je!
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.7.2024 09:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Jistě souhlas.ALe i dnešní lesníci musejí mít náš respekt,jejich vzdělání většinou na lesnických fakultách je obsáhlejší,než znalosti kolegů minulých generací.Ze školy znají i historii řesmela a postupy předků.Do Soutoku se chystáme tento měsíc.Toto je po staletí i déle krajina kulturní.
Včera jsme jeli na kole na tu uznávalé túristické cestě.
Asfaltová cesta,dále sterilní golfový trávník,pokračují neproniknutelné kopřivy....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.7.2024 17:15 Reaguje na Emil Bernardy
To je chyba dnešní údržby prostředí, od zdi ke zdi. Sterilní anglický trávník a hned dál vůbec neudržovaná pustina. Třeba v souvislosti s pastvou pro včely v krajině katastrofa, stejně jako pro hmyz obecně ale i pro lovnou zvěř.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.7.2024 07:24 Reaguje na Emil Bernardy
No já bych řekl, že se čím dál tím víc učí spíš to " eko" než lesnictví. No a sci-fi lesy nové doby, které budou odolné, výškově a věkově diferenciované, Až takový les někdo dlouhodobě vychová a alespoň dvě obmýtí udrží a to nejen na rovinách tak ano. Zatím se to spíš jeví jako dvacetileté sci-fi.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

9.7.2024 07:57 Reaguje na Jarek Schindler
"eko" není ekologie....
Tu jsem se zájmem studoval,nepovinně úpo roce 1975.
Souhlas.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.7.2024 08:33 Reaguje na Emil Bernardy
Já proti ekologii jako takové nic nemám. Vědní obor jako každý jiný. Jsem pouze proti jejímu zneužívání ve prospěch" lepších zelených zítřků"
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.7.2024 17:10 Reaguje na Břetislav Machaček
To zní velmi dobře. takhle nějak, po zkušenostech z místních lesů v místě mého bydliště často rozfrcaných do množství malých parcel s různými majiteli si představuji, že by se mělo zalesňovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.7.2024 08:08
Co říkají lesníci na úpravy půdy jako např. na obr.1 kontrolovaným vypálením, následně hlubším pooráním, případně povápněním. Oheň je sice prastarý způsob, ale výhodami pred osázením by byla vylepšení půdy, likvidace škůdců, snížení zamokření.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.7.2024 09:57 Reaguje na Jarka O.
Povápnění ???
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.7.2024 16:55 Reaguje na Jarka O.
Žďáření snad byla příprava pro pole...
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.7.2024 10:32 Reaguje na Emil Bernardy
Vypalování má asi víc použití, připravuje půdy i na stromové a jiné plantáže. Tím požáry zakládané spekulanty s pozemky a zločinci neobhajuji.
@Vápněni, vápencem nebo dolomitem. Nemusí být, protože po vypalování je na stanovištích dostatek potaše, ale neškodí. Také podle pH podloží, sanovaly se tak půdy na kyselém podloží.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

8.7.2024 07:10 Reaguje na Jarka O.
Lesní půda je kyselá,vápenná drť do cesty v minulosti pozměnila floru někde v Krkonoších...
Ty požáry.... Jižní Amerika?
V supermerketech "luxusní" hovězí......ono je to stejné jako každé jiné, jen lépe vyzrálé po delší cestě lodí sem.
Z toho by nás bolela hlava.Jedni aby dosáhli na blahobytnější život z našeho pohledu plundrují svou zem,jako my dříve a namlouváme si bláhově,že jsme lepší,pouze více plkáme,jiní odejdou do bohatější země,jako my dříve,také jsem se před 50ti roky učil anglicky...nebo přicházejí sem s vidinou,že je tu ten komunizmus,kde se o každého kdosi postará ....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.7.2024 18:33 Reaguje na Jarka O.
Lesníci nebudou říkat nic, protože až na výjimky orání lesních ploch asi nebudou používat.
Orání má určitý kladný vliv, protože zaorá biomasu z předchozího lesa hluboko do půdy, kde se rozkládá mnohem pomaleji než na povrchu a taky umožní tu oranou vrstvu půdy prohnojit, takže prvních několik let vytvoří pro mladé stromečky zásobárnu živin a umožní jejich výrazně rychlejší růst. Stromky tak snadněji vytvoří kořenový systém a ujmou se. Vytvoří taky podmínky pro jemné zpracování té půdy běžné na polích, takže umožní dnes atypickou přípravu lesa vysázením extrémně malých a mladých sazeniček nebo rovnou vysetí lesa ze semen. Takový les by potom měl mít mnohem lepší kořenový systém, tudíž by lépe prosperoval. U vhodných dřevin, kterým bude takhle zpracovaná púda vyhovovat.
Je ale jinak na poměry lesa velmi drahé. Půdu bude třeba před oráním zbavit pařezů, velkých kořenů a balvanů a je to možné dělat jenom na rovinaté nebo málo svažité lesní půdě, kde ty stroje a traktory ještě mohou. Ssi to bude použitelné hlavně pro zakládání zvláštních lesů z nějakých cenných druhů dřevin a podobně. Nebo jako alternativa k vytvoření klasického lesa přes přípravný les z pionýrských dřevin na neúrodné půdě třeba výsypek nebo dlouholetých holin.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.7.2024 10:36 Reaguje na Radim Polášek
Kdysi jsem na zoraných vápněných pásech sázela smrčky pro LZ. Jiná doba..
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 16:19 Reaguje na Jarka O.
Orání se v lese nepoužívá. Nemá smysl a ani to nejde (kořeny, pařezy, kameny, fakt to nejde). Pouze se používá naorávání povrchu před výsadbou, ale pouze speciálním strojem jako narušování vrchní vrstvy drnu a hrabanky, aby bylo kam sázet (stromek se musí zasadit do minerální půdy, v hrabance a v drnu uschne).
Vápnilo se v dobách kyselých dešťů, kdy byla kyselost půdy už příliš velká. Dnes netřeba.
No a likvidace škůdců a snížení zamokření jsou věci v lese neznámé (likvidace škůdců?), nebo přímo kontraproduktivní (snižovat zamokření).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2024 10:25 Reaguje na Jarka O.
Dnes existuje zpracování lesní půdy frézováním
a výsadbu a údržbu je pak možno udělat strojně. To
se ale nelíbí těm, kteří by z línosti ani nesázeli
ručně a tak vzývají samovýsev a bezzásah. Ty stroje
na frézování, výsadbu a údržbu se vyrábějí a taky
používají tam, kde kritiky nikdo neposlouchá a je
to podobné jako zakazovat sklízet pole kombajnem
a vracet se ke kose a mlácení cepy ve stodole. To
by taky nejraději nařídili jiným ti, co to ale
sami nikdy dělat nebudou. On je přece vědec, nebo ochranář a nikoliv zemědělec, či lesník! Tu dřinu
podle jeho přání, ať dělají jiní a nebo nedělají
vůbec a Matka příroda to udělá sama. Prostě líní
lidé chtějí řídit svět podle sebe, ale plody cizí
práce si užívat chtějí. Viděl jsem jednou v praxi
frézování pařezů, kořenů a dokonce drcení kamenů
po předchozí těžbě. Odmyslel jsem si zmar všeho živého na té ploše, ale musel jsem uznat po roce,
po dvou a po létech třech, kolik práce to lidem
uspořilo a jak to prospělo novým stromům. Rostly
v nakypřené půdě s velkým obsahem rozdrceného
dřeva o mnoho rychleji a téměř beze ztrát. Ona
i buřeň rostla pomaleji, než jinde a nedělala
rychle rostoucím stromkům problém. Kolem byl
neporušený les a "průmyslový" les velmi rychle
jizvy po frézování zacelil. Už za dva roky byl
plný mechů, kapradin, hub a hmyzu. Žádná katastrofa
se nekonala, ale pouze se lidem ušetřila dřina.
Dnes tam roste desetiletý porost a o frézování
je dokladem pouze totální absence pařezů. Je to
jinak les se vším všudy co k lesu patří. Pouze
dodám, že to považuji za mnohem šetrnější, než
opěvovaný požár lesa se spálením všeho živého
a čekáním, co z náletů nakonec vyroste. Požár
je dalo větší zmar, než frézování pařezů a
narušení povrchu půdy. Požár udělá z půdy
spečenou krustu, rozpraskají skály a to fréza
neudělá. Dokonce před ní někteří živí tvorové
na rozdíl od požáru dokážou utéci. Je ale velmi
zajímavé, že titíž lidé kritizující frézování
opěvují požáry lesů. A jsme zase u toho, že ten
požár je bezpracný a "přírodní jev". Tak proč
ho teda hasí i v NP? Proč je nenechají shořet?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

8.7.2024 19:36 Reaguje na Jarka O.
Vápnilo před odsířením exhalací.To už je dávno.Od té doby v Krušných h.smrky se zotavily,a smrk pichlavý ustupuje.Tak to vidím tam.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.7.2024 22:37
Omlouvám se, jde o obrázek č. 2, ne 1. V článku se píše o přípravě různých holin, mj. déle ponechaných svému osudu, zamokřených nebo zabuřeněných. Fréza je bezpečnější, ale i oheň si s pařezy poradí, a výsledkem je mj.pohnojení půdy, na chudých stanovištích bych tipla důležité pro růst žádaných stromků. Hnojit a dezinfikovat se dá i dusíkatým vápnem. Vápnění se používalo při kyselých deštích, ano, smysl mělo na chudých málo mineralizovaných půdách, a stromkům neškodí. Rychleji by povyrostly. Odvodnění jsem zmínila, protože se o něm píše v článku. Příkop ve směru toku podpovrchové vody, např před vypálením, klidně dočasný, nebo tůně by pomohly odvodnění, pokud je to na stanovišti problém. Když přikop zůstane, může se osázet jedlým jeřábem, třešněmi, černým bezem a lípami, a hnedle je to krajinný prvek s dotací. Mě se příprava ploch (i kypřením) zdá důležitá a rychlejší než čekání na přirozený nálet plevelných stromů. Pak se dají vysadit kvalitnější stromy. Nevím, co vyjde levněji. Zákony ale stejně oheň neumožňují.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.7.2024 07:05 Reaguje na Jarka O.
Netahejte zbytečně oheň do lesa. Nikdy nevíte co je pod povrchem a kde vám ten oheň následně může " vyskočit". Ano, právě ty staré pařezy s kterými si , jak píšete oheň poradí, mohou být potom příčinou dalších požárů. Jinak les je sám o sobě krajinným prvkem a ten jedlý jeřáb vám v lese neporoste. Lípu zase limituje nadmořská výška atd.
V každém případě ten obrázek č.2 je dost výmluvný a ukazuje na to, že pokud nezalesním ( nevyužiji přirozenou obnovu) před nástupem buřeně tak mi do budoucnosti žádné přípravné dřeviny již nepomohou. Je zajímavé že s prodloužením doby zalesnění a zajištění přišli mimo ty progresívní lesníky i experti z Hnutí Duha. Prostě další způsob jak stížit a prodražit pěstování lesa. Jaký bude asi ekonomický efekt v případě těch těžko zalesnitelných , zabuřeněných pasek? Jak dlouho se budeme vymlouvat na zvěř než zjistíme, že buřeň je podstatně větší problém? Jinak ta příprava půdy ( frézováním) se dělala právě na tom Soutoku ( zvýhodnění vysazených dubů před buření atd.) a je považována ochranáři za jeden nejhorších lesnických zásahů do přírody. Tak si vyberte.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.7.2024 09:17 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji za hezkou odpověď, mám vybráno. Ty aleje jedlých stromů by měly být na okrajích lesa, kde je světlo a vzduch. Z nejedlých jeřabin se ale taky dá vyrobit pálenka, prý dobrá :-)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.7.2024 11:37
Byliny totiž, na rozdíl od dřevin, koření převážně v povrchové vrstvě a proto z ní velmi rychle vyčerpávají nashromážděné živiny a i vláhu.
Už za několik let je tak půda holin mnohem chudší na živiny .............

A když ta byliny narostou, tak někam odejdou? Ne, uhynou na místě, zetlí, a živiny do půdy uvolní.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist