Reels, stories, živé vysílání i podcasty. Jakou máte svou virtuální uhlíkovou stopu?

Tu video, tu reels, tu fotografie nebo soubory. Dennodenně sdílíme všechno možné a část našich životů se přesunula do virtuálního provozu. Jenže i tento neuchopitelný prostor má někde zázemí, kde spotřebovává zdroje. A to v mnohém neobnovitelné. Na internetu, nejen sociálních sítích, již netrávíme minuty, jak někdy před 20 lety, ale hodiny a někdo možná i dny. Chrlí se na nás mnoho zajímavých informací a obrázků nebo dokonce živých přenosů a her, které nás vtáhnou do děje, i když jsme zrovna na opačné straně Země. Ba co víc, my se můžeme jakkoliv zapojit. Na sociálních sítích jsme neustále urgováni, abych něco chytrého napsali, nahráli fotografii toho, co právě děláme, nebo pečlivě zdokumentovali svůj celý den do kratšího nebo i delšího videa. Do uší si pouštíme nejen písničky, ale i různé podcasty, rozhovory či učební texty.

Internet nám usnadňuje život, někdy však na úkor zdraví fyzického i psychického. Co jednou na síť nahrajeme, už tam bez tak zůstane, i když to pak smažeme. Všechna tato data zatím stále musí mít svůj fyzický prostor, kde jsou uložena. Doma mám externí disky, paměťové karty a dokonce i DVD. V čase přemýšlení o své uhlíkové stopě zjišťuji, že i tyto komponenty musel někdo vyrobit, přivést. Pak je musím dát na recyklaci či dokonce upcyklaci, kde je opět někdo rozebere a dále využije. Já mám ovšem minimum vybavení. Co pak musí mít obří společnosti, jako Meta, Amazon, Google nebo Seznam. Mají obrovská data centra, aby naše virtuální já mohli ukládat, komprimovat a dále poskytovat.

Server The Atlantic nedávno napsal, že datová centra spotřebují až 1,5 procenta světové spotřeba elektřiny. Druhým dechem ovšem dodal, že nástup AI by mohl spotřebu neúměrně zvednout. Datová centra potřebují nejen dostatek energie, ale rovněž vysokonapěťové vedení a hodně vody na chlazení. Kupříkladu společnost Microsoft ve svém reportu uvedla, že spotřeba vody mezi lety 2021 – 2022 stoupla o 34 %, a to kvůli výzkumu AI.

Podobná pesimistická čísla zveřejnila před časem společnost Google, která chtěla snížit svou spotřebu elektřiny. Jenže ta v roce 2023 vzrostla o 13 % oproti předešlému roku, a dokonce o 48 % v porovnání s rokem 2019. A opět za to může výzkum v oblasti AI. Navíc elektřina z velké části nepochází z obnovitelných zdrojů, nýbrž z oblastí, kde je levněji.

Netřeba ovšem vše házet na velké hráče, na poli sociálních sítí si každý neseme své břemeno, i když nic nepostujeme, ale jen skrolujeme a čerpáme data, na jejichž šíření se také spotřebovává energie. Samozřejmě je tato energie kapkou v moři, avšak když si uvědomíme, že uživatelů internetu je něco přes pět miliard, kapka se nám změní v louži.

Zajímavý příklad uvedla ve starším článku stanice BBC. Srovnala poslání různých druhů e-mailů. Běžný e-mail má podle ní stopu 4 gramy CO2e, reklamní e-mail 0,3 gramy CO2e a e-mail s fotografií 50 gramů CO2e. Což je zhruba uhlíková stopa igelitového pytlíku. Dalším příkladem může být vyhledávání na Google s pomocí chatbota, který podle The Atlantic potřebuje až desetkrát více výpočetního výkonu než běžný vyhledávač. Odborníci ovšem také upozorňují na pozitiva plynoucí z AI, jež může přinést úsporu v oblasti skleníkových plynů. Nadnárodní společnosti se věnují i většímu uplatnění obnovitelných zdrojů.

A ještě jedna oblast, která určitě poroste a sní také spotřeba energií. Tou jsou tzv. chytré výrobky a zařízení. Nastavujeme si chytré domácnosti, osvětlení, topení, ventilaci, ale také ledničky, myčky, meteo stanice i obojky pro psy nebo sexuální hračky. Kdejaká zařízení lze dnes připojit k wifi, shromažďovat data, posílat si je a ukládat. Odhaduje se, že chytré zařízení má skoro půl miliarda lidí, do roku 2028 se toto číslo má zdvojnásobit. Skutečně je všechny potřebujeme?

Ať tak, či tak, emise z provozu internetu budou jistě ještě nějakou dobu stoupat. Je ovšem s podivem, že se této oblasti jen pramálo věnuje. Málo nebo vůbec jsou slyšet hlasy požadující snižování emisí z provozu internetu, legislativní požadavky, výzkumy nebo edukativní materiály upozorňující na naši digitální uhlíkovou stopu. Tu přitom můžeme ovlivňovat všichni v běžném životě a ani nás to nebude příliš stát.

Na webové stránce Climate Impact si lze prohlédnout rady, jak se při brouzdání na internetu chovat úsporněji s ohledem na životní prostředí. Vybírám několik zajímavých bodů k přemýšlení.

• Na svém zařízení si vypněte automatické přehrávání videí. Zavřete karty, které nepoužíváte, aby se nepřehrávala videa.

• Pakliže potřebujete pouze audio, vyhněte se použití videa.

• Vyhněte se zbytečnému používání e-mailů. Odhlaste se z odběru novinek, které nečtete.

• Počítače vypínejte, když je nepotřebujete. I v úsporném režimu spotřebovávají energii.

• Ztmavte si monitor. Ušetříte energii i oči.

• Svá data ukládejte u poskytovatelů, kteří využívají obnovitelné zdroje.

Zamyslel jsem se také nad tím, kolik energie asi stálo napsání tohoto článku. Šlo zhruba o tři hodiny času na stolním počítači, který spotřebovává asi 40 W za hodinu. Pakliže bych se to pokusil přepočítat na tuny CO2, bylo to velice malé číslo. Například společnost Holmen spočítala uhlíkovou stopu na tisk jedné kopie jejich časopisu. Zjistila, že jedna kopie zanechá stopu v podobě 43 gramů CO2 e. Má tudíž stejnou stopu jako auto střední kategorie, které ujelo 304 metrů.

---

reklama

---