https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrej-korinek-stovky-zivocichu-se-utopi-v-nebezpecnych-nadrzich.zabezpeceni-je-jednoduche
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Kořínek: Stovky živočichů se utopí v nebezpečných nádržích. Zabezpečení je jednoduché

19.6.2024
Častou obětí jsou ropuchy.
Častou obětí jsou ropuchy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Šulc
V České republice se nachází bezpočet různých vodních nádrží v obcích nebo na soukromých pozemcích. Různá koupaliště, požární nádrže či prostě zapomenuté vodní plochy. Jedno mají však společné. Jsou nebezpečné pro živočichy, a to i pro ty, kteří vodní prostředí vyhledávají.
 
Do vodní nádrže nám spadl bobr, volali lidé pražské zvířecí záchrance již před 12 lety z obce Úhonice u Prahy. Záchranáři si nejprve mysleli, že se lidé spletli a ve vodě najdou třeba nutrii, ale ouha on to byl vážně bobr evropský.

Chytit se nenechal, tak nezbývalo než v nádrži nainstalovat desku, po které v noci vylezl. Pracovníci firmy přiznali, že v minulosti z nádrže už vytáhli utopenou lišku i kočku. Zabezpečení však žádné.

Nefunkční lávka z nádrže.
Nefunkční lávka z nádrže.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Šulc

Dalo by se říct, že je to ukázkový případ. Bohužel, tyto nebezpečné pasti jsou v České republice stále k vidění, i když už jich je mnoho zabezpečených. K napsání článku mě přivedl nedávný nález uhynulé ropuchy zelené v požární nádrži v obci Vyšehořovice. Úplně kolmé stěny nádrž sice nemá a jsou dokonce i strukturované, ale ropucha uvízla ve víku od výpusti.

Nebyl moc příjemný pohled při pomyšlení, jak dlouho musela trpět. Těžko říct, proč si vybrala zrovna tuto cestu, ovšem jednoduchá lávka u nádrže by třeba pomohla. O myšlence úpravy nádrže jsem informoval obecní úřad, avšak bez odezvy.

Uvízlá ropucha zelená ve Vyšehořovicích
Uvízlá ropucha zelená ve Vyšehořovicích
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ondřej Kořínek

Nádrž ve Vyšehořovicích určitě nepatří mezi kritické. Další příklad je z Brandýsa nad Labem, kde nechali opravit místní nádrž, která již byla v horším stavu, ale částečně zarostlá rákosím a hnízdily v ní kachny. Kolmé stěny tam zůstaly, a tak místní brzy po opravě zaznamenali, že se ve vodě utopila kočka.

Radnice reagovala celkem pružně a vybavila nádrž dřevěnou deskou pokrytou zeleným kobercem, který je v nádrži na pevno. Cesta z nádrže je zvolena do nejbezpečnějšího místa.

Požární nádrž ve Vyšehořovicích.
Požární nádrž ve Vyšehořovicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ondřej Kořínek

Již několik let funguje v Libereckém kraji monitoring nebezpečných nádrží. Na webu existuje stránka, kde se kdokoliv může podívat, jestli zrovna u nich není past na zvířata. Mapování zorganizovali pracovníci ochrany přírody Libereckého kraje a běží už pět let. Podařilo se zaznamenat stovky problematických nádrží. Obojživelníky do nádrží láká rozmnožovací pud, ostatní živočichy především žízeň nebo třeba hnízdění.

„Utopit se může prakticky jakýkoliv tvor. Zjistili jsme utonulé ježky, slepýše, ptáky, veverky, kočky, hlodavce, krtky, cvrčky. Takto bychom mohli pokračovat dále. Opatření jsou různá. Někdy stačí prkno, jindy nafukovací žebříček do bazénu. Někdy je třeba sestrojit důmyslnější rampy nebo třeba vybetonovat okraj schodů,“ popsal pracovník ochrany přírody Libereckého kraje a hydrobiolog Radomír Studený, který je jedním z autorů mapy nebezpečných nádrží.

Uhynulá ropucha v nádrži.
Uhynulá ropucha v nádrži.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Šulc

Do projektu se později přidal fotograf a externí pracovník AOPK Michal Šulc, který měl mimo jiné za úkol rozšíření povědomí o nádržích mezi laickou veřejnost. V mapě se nyní nachází 220 nádrží. „Z toho je přibližně 45 nádrží zabezpečených / bezpečných (zvířata mohou z nádrže samovolně vylézt), 95 potřebuje další vyhodnocení či úpravy a ke zbylým 80 nádržím nemáme žádné další informace,“ vysvětlil Michal Šulc.

Náčrt možného vyhotovení lávky.
Náčrt možného vyhotovení lávky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radomír Studený

Pakliže toto jsou počty za jeden kraj, je jasné, že v celé zemi mohou být i tisícovky takových nádrží, které ročně připraví o život stovky až tisíce zvířat. Liberecký kraj dokonce v roce 2022 vypsal dotační titul, ze kterého žadatelům hradil 70 % částky na zabezpečení nádrže.

Zajištění nádrží je jednoduché, ale je třeba mu věnovat pozornost. Zde prkno nepřiléhá k boční zdi, a proto z něj žáby padají.
Zajištění nádrží je jednoduché, ale je třeba mu věnovat pozornost. Zde prkno nepřiléhá k boční zdi, a proto z něj žáby padají.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radomír Studený

Na zabezpečení nádrže však není třeba složitých oprav. Jak zmiňuje Michal Šulc, Češi jsou kutilové a nějakou lávku, která bude ve vodě držet a bude navazovat na stěnu nádrže, vymyslí lehce. Měla by být však ve vodě zatížená se sklonem 45°.

„Další možností jsou třeba nafukovací plovací rampy do bazénu, které slouží jako záchrana pro živočichy, kteří do vody spadnou. Lidová tvořivost českých lidí je veliká a věřím, že každého napadne, jak levně a jednoduše vytvořit ‚rampu‛, která pomůže topícím se živočichů zpět na souš,“ myslí si Šulc.

Skokani hnědí uvízlí v nádrži.
Skokani hnědí uvízlí v nádrži.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radomír Studený

Podle něj je důležitá hlavně edukace občanů a majitelů nádrží, bazénů, koupališť, protože většina ani neví, že jejich nádrž může být pastí. Domluva s majiteli je v mnoha případech možná a nějaký způsob zabezpečení lze najít, i když jde o koupaliště, které navštěvují lidé. Existují opatření, která je možné na čas odstranit a zpět umístit v době rozmnožování. V přípravě je příručka, která by nejen majitelům mohla pomoci, avšak zatím k jejímu vydání nejsou dostatečné finanční prostředky.

V nádrži mohou uvíznout i čolci.
V nádrži mohou uvíznout i čolci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Šulc

Mapování a zabezpečení nádrží pomůže obojživelníkům, kteří už jsou těžce zkoušeni globální změnou, zemědělstvím, zvýšenou motorizací a zarybněností vodních ploch či ubývajícími habitaty.

Proto jsem inspiroval v Libereckém kraji a rád bych vytvořil mapu pro Středočeský kraj a Prahu. Pakliže víte o nebezpečné nádrži, vyplňte prosím tento formulář.

A jak poznáte nebezpečnou nádrž? Má kolmé stěny po všech stranách a živočichové z ní nemohou vylézt.


reklama

 
foto - Kořínek Ondřej
Ondřej Kořínek
Autor studoval aplikovanou ekologii na Fakultě životního prostředí ČZU, v ČSOP se věnuje praktické ochraně přírody. Můžete jej sledovat na Instagramu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2024 06:57
Antropogenní krajina je posetá pastmi, nejznámější je dopravní síť komunikací. Komíny, šachty, sloupy, nádrže jako živolovky, sklo, zrcadlové stěny, VVN, dokonce i obyčejné pole bez pásů zeleně pohřbí při orbě vše, co nestačí utéct. Je třeba to neustále připomínat, neb tak jako nám nejde stavba dálnic, řešení odkládaných problémů vláčíme s sebou jak galejník francouzskou botu. Sláva všem přešivším!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.6.2024 09:08 Reaguje na Karel Zvářal
Mne docela trápí úhyn ptáků, kteří narazí do skla okna. Máte tady nějakou radu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2024 09:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji za optání, častá příčina, rád odpovím. Pokud je to na prosklené zastávce, oslovit zřizovatele, aby stěny olepil pásky nebo kolečky, ale nahusto (po 8-10 cm). Ideální jsou tmavá, ale to technokratům můžete říkat stokrát, stejně to udělají podle sebe.

Jestli je to prosklená veranda, tak něco podobného, nebo třeba záclony z bočních stran - čelo z čirého skla by moc vadit nemělo, je-li v místnosti šero. Nejhorší jsou skleněné kostky na otevřeném place, někteří dokonce si udělají venkovní plot či ohrádku verandy z čirého skla. To je na metál, navrhuji Cenu dronteho. Úplně nejjednodušší je venkovní sklo nalíčit vápnem (aspoň pruhy - viz. skleníky), doma mít záclony nebo žaluzie. Ptáci se zabijí i úderem do skla, když se na okenním krmítku něčeho leknou a instinkivně se vrhnou za světlem, tj. jeho odrazu ve skle.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.6.2024 12:21 Reaguje na Karel Zvářal
Takže do oken doma dát lehké i dobře průsvitné záclony?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2024 13:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Takto krátce popsané předpokládám, že máte větší zrcadlová okna, bydlíte spíše mimo sídliště, tj. vila apod. 1-2 patra, někde na ptačím koridoru (řada stromů, keře v sousedství). V tomto případě není vidět dovnitř, ptáci vnímají odraz okolí (zeleň, oblohu) jako volný, průletový prostor. Nezbývá, než nalepit bílé pásky z venkovní strany.

Pokud se jedná o čiré sklo, ano, stačí řídké bílé záclon, příp. žaluzie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2024 13:22 Reaguje na Karel Zvářal
Tipuji na satelit, kde velká kouřová zrcadlová skla jsou příčinou, že žádní ptáci nelítají na krmítko. Není divu - v té soustavě pastí...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.6.2024 09:27 Reaguje na Karel Zvářal
Jde o čiré izolační trojsklo.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

21.6.2024 06:58 Reaguje na Karel Zvářal
:-))) ptáci jsou také jenom lidi.
Jistě,že narazí do okna,ale jsou pružní a letí dál.O co jde?
Také jsem polepil větší skleněná okna samolepkou "dravec",ale nepomáhá to.Protože máme na domku fasádu z palubek,slyšíme nárazy i na prkna.Já došel k závěru,že tyto havárie nemá na svědomí jenom prosklená plocha,někdy ptácí také "nezvládnou řízení"...
Ne že bych trpěl sebemrskačstvím,dnes se to na veřejnosti nosí,ale přiměřeně se snažím brát ohledy na volně žijící faunu i floru.Přiměřeně.

Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

19.6.2024 19:32 Reaguje na Jiří Svoboda
J.Svoboda: Zaručene fungujú sieťky proti hmyzu, máme ich na všetkých oknách okrem 1 okenného krídla v kuchyni. A okrem balkóna, tam ale máme záclonu zvonku. Za 10 rokov nulový úhyn. Predtým som to nestačil zbierať... zriedkavejšie som si dával vypchať, mal som takto sluku, sojku, sovu... drobné vtáctvo som ani nepočítal (drozdy, čvíkoty, sýkorky, pinky, penice, červienky..) Zaujímavé, že žltochvost, ktorý hniezdil na špajzovom okienku, nenarazil nikdy a drobné vtáctvo sa v 1/2 prípadov podarilo vzkriesiť (možno malá zotrvačná hmota pri náraze?)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 10:56
I obyčejné kanálové vpusti opatřené mřížemi jsou třeba pro žáby konečnou.
Když tam spadne, tak už se ven nedostane. Kanály totiž bývají opatřeny košem pro záchyt nečistot a z něho se žáby nedostanou ani do samotného
potrubí a někam do vodoteče. Nebezpečné jsou "tobogány" okapů, kam často
spadnou mladí ptáci a končí v kanalizaci. Přitom stačí vložit do okapu
síto a nic takového se už nestane. Obyčejný sud na vodu pro zalévání
lze velmi jednoduše zakryt poklopem, či sítem a pro hmyz je dobré dát
na jeho hladinu něco plovoucího. Ono se chce vždy vžít do pozice těch
tvorů a zamyslet se, jak bych se dostal ven já. Mnoha lidem to je fuk
a svoji vinu ani nepřiznají. Je to o línosti a lhostejnosti dnešních od
přírody odtržených lidí a to se nedá jen tak napravit. U sousedů se ročně
zabije o sklo několik ptáků pouze proto, že okna a dveře dvou pokojů
jsou v přímce a ptáci vidí přes celý dům na prostor za ním. Prosil jsem
je, ať opatří okna záclonami až dolů a nikoliv pouze do půli oken. Ze
zlou jsem se potázal, že kvůli pár hloupým ptákům nebudou mít záclony
až dolů. Prostě některým je příroda cizí a než pro ni něco udělat, tak
to raději okecají. Naopak i dobrý úmysl se může leckdy zvrhnout v past,
když tůň vyschne i s pulci a nebo je napájená jedovatým koktejlem z pole.
Nic netušící tvorové se z ní napijí poprvé a naposled a položme si pak
otázku, zda to dobro není nakonec zlem. Oni totiž jako my nedisponují
laboratoří na detekci jedů a řídí se pouze intuicí a zkušenostmi. Kdysi
si jeden včelař sám otrávil své včely herbicidem, kterým za sucha
postříkal plevel na zahradě. Včely nic netušíc ho konzumovaly jako rosu
a ještě s ním napájely plod a kontaminovaly zásoby medu. Obvinil mimo
sebe celé okolí a jako nákazový referent jsem přišel o otravě udělat
šetření. Zarazil mne čerstvě uschlý plevel a tak jsem se ho ptal, čím
stříkal a kdy. Stříkal v den úhynu a tak jsem mu řekl, že si za to
může sám, protože u okolních včelařů se žádný úhyn nekonal, neboť
jejich včely nesbíraly "rosu" na jeho zahradě. Dodnes zarputile svoji
chybu veřejně neuznal, ale ani nežádal další šetření, protože soukromě
pochybení uznal. Ještě se chci pozastavit nad propagovaným mozaikovým
sečením porostů, kde dobrý úmysl může mít tragický dopad. Opět je to
o zkušenosti, že do neposečení části louky se zkoncentrují z okolí ti
živí tvorové a tam je nakonec semele mulčovač, protože jiná technika
si dnes s přerostlou trávou mimo křovinořezu neporadí. Pak mají dobu
hojnosti predátoři hodující na zbytcích žab, ještěrek a hmyzu. Takže
z dobrého úmyslu se stává past s likvidací původního cíle ochrany.
I nad tím je dobré se zamyslet a buď zkonstruovat techniku kosící
na vysoké strniště a nebo kosit až po ukončení vegetace a zazimování
těchto ohrožených tvorů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist