Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?

Záchranné programy slouží skutečně pro záchranu druhu. Druhu v ČR původního, kriticky či silně ohroženého, u něhož, pokud nebude provedena aktivní podpora, vyhyne. Koncepce aktivních nástrojů druhové ochrany v ČR 2023 – 2032 vyjmenovává kritéria pro výběr druhů pro záchranné programy a také uvádí příkladmý seznam tzv. kandidátů. Jedním z kritérií je i zvážení skutečnosti, zda se reálnými opatřeními dá negativní populační trend či ztráta stanovišť – respektive příčiny ohrožení – zvrátit či zastavit. Pokud by tomu tak nebylo, neměl by záchranný program velkou šanci na úspěch. Opatření záchranného programu jsou tak šita na míru potřebám druhu, lokalitám jeho současného i historického výskytu. Velmi často jsou součástí záchrany i odchovy jedinců v lidské péči nebo záchranné pěstování či kultivace a navracení jedinců druhu do připraveného prostředí.

Záchranné programy by se neobešly bez systematického monitoringu, výzkumu i práce s veřejností a osvěty. Dle současného znění zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je možné zpracovat a realizovat záchranný program pouze pro druhy, které jsou zvláště chráněné – respektive jsou součástí vyhlášky č. 395/1992 Sb.

To je významným limitem, neboť vyhláška je 32 let stará a neodráží aktuální stav ohroženosti konkrétních druhů. Náprava tohoto stavu je řešena připravovanou novelou zákona č. 114/1992 Sb., kde je plánováno řešit aktivní podporu u druhů ohrožených podle červených seznamů a mezi zvláště chráněné druhy řadit ty, u nichž stačí zákonné zákazy ve vazbě na ochranu jedinců, případně místních populací a biotopu druhu.

Je třeba oddělit aktivní péči, respektive cílenou podporu, od pasivní ochrany formou zákonných omezení. V současné době je v ČR schváleno 13 záchranných programů a jejich realizace je financována zejména pomocí národních dotačních zdrojů (PPK, NPO-POPFK), či výzkumných projektů (např. TAČR), i projektů se zahraniční účastí (např. Interreg, LIFE).

Programy péče

Programy péče v aktuálním znění zákona chybí zcela. Proto jsou v současné době programy péče pro tzv. konfliktní druhy (bobr evropský, vlk obecný, vydra říční) zpracovávány a schvalovány jako koncepční dokumenty Ministerstva životního prostředí.

Jejich hlavním cílem je zmírnění konfliktního potenciálu konkrétního ohroženého živočišného druhu, který svými přirozenými životními projevy působí škody na majetku či hospodaření určitých skupin obyvatelstva.

Právě z důvodu tohoto konfliktu jsou cílové druhy předmětem nelegálního zabíjení či pronásledování. To bývá často významným ohrožujícím faktorem pro přežívání druhu v naší krajině, stejně jako ztráta stanovišť, znemožnění disperze, či jen neakceptace přítomnosti druhu jako takového.

Je však nesporné, že se jedná o druhy živočichů, které hrají důležitou roli v ekosystému (bobr – zadržení vody v krajině, vlk – vrcholový predátor tlumící přemnoženou spárkatou zvěř).

Programy péče se odlišují od záchranných programů tím, že nedochází k chovu jedinců druhu v zajetí a posilování volně žijící populace. Jsou zaměřeny na podporu těch skupin veřejnosti, které jsou působením druhu ovlivňovány, omezovány na hospodaření, jsou jim způsobovány škody či ekonomická ztráta.

Proto mezi hlavní opatření patří různé typy finančních podpor a hledání cesty k soužití formou práce s veřejností, komunikací, výchovou a osvětou. Cesta je to trnitá, náročná na čas, trpělivost, hledání vhodných způsobů pro správnou komunikaci a nalezení rovnováhy mezi zájmy ochrany přírody a zájmy hospodařících subjektů.

Regionální akční plány

Právě z důvodu zákonného limitu nemožnosti zpracování záchranného programu pro druhy, které nejsou zvláště chráněné, realizuje AOPK ČR tzv. regionální akční plány, a to pro druhy, které jsou ohrožené podle červených seznamů, ale nejsou zařazeny mezi zvláště chráněné.

Jedná se často o deštníkové druhy, ohrožené na území určitého regionu, vyžadující aktivní podporu a péči. Pomocí národních finančních zdrojů (Program péče o krajinu, Národní plán obnovy – Program obnovy přirozených funkcí krajiny) jsou pak realizovány cílené managementové zásahy (seč, kosení, výřezy náletů,…) pro zajištění ochrany daného druhu.

Co znamená Prospective LIFE?

Akronym Prospective LIFE znamená Protect Species Actively by LIFE, což vystihuje hlavní cíl – zvrátit ubývání nejohroženějších druhů.

A jedná se o desetiletý projekt z programu LIFE, který od ledna 2024 realizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR společně s Ministerstvem životního prostředí. Jedná se o integrovaný projekt, s jehož pomocí chce státní ochrana přírody podpořit ohrožené druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Projekt cílí na větší úspěšnost záchranných programů, programů péče a na zajištění ochrany regionálně významných ohrožených druhů pomocí tzv. regionálních akčních plánů. Hlavní strategický dokument, který bude projektem realizován, je Koncepce aktivních nástrojů druhové ochrany v ČR 2023 – 2032. Ta si klade za cíl aktivně podpořit nejohroženější druhy naší fauny a flory, včetně mírnění konfliktu u druhů, které svým působením způsobují socioekonomické škody hospodářům v krajině.

Aktivními nástroji druhové ochrany se rozumí záchranné programy, programy péče a regionální akční plány. Jedná se o materiál schválený Ministerstvem životního prostředí, který ukotvuje pravidla pro výběr druhů, přípravu a zpracování těchto dokumentů, které mají jedno společné – cílí na ty druhy, které to potřebují nejvíce.

---

reklama

---