Vlci versus pastevci: Fungují preventivní opatření i po letech?

V posledních letech prosakují zprávy z Německa, že se vlci naučili překonávat nejen ploty, ale útočí i na stáda střežená pasteveckými psy. A že se to prý děje i v Sasku-Anhaltsku, kde působí spolek IG Herdenschutz plus Hund e.V. Znepokojivá šuškanda! Proč? Na základě rozsáhlých a skutečně propracovaných zkušeností tohoto spolku ovčáků a pastevců byla před lety koncipována i preventivní opatření proti vlčím útokům v ČR.

Nejjednodušší bude zajet se tam podívat, jaká je situace v reálu.

Nebyla by to první návštěva tamních pastevců. Již před pěti lety k nim uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny exkurzi pro pastevce a chovatele z ČR. Jel jsem také. Čekal jsem narvaný autobus. Ten ale jel poloprázdný. Zájem ze strany chovatelů v podstatě mizivý. A to byla velká škoda! Spolek Herdenschutz + Hund připravil perfektní program s praktickými ukázkami různých systémů oplocení, jak je stavět, na co si dát pozor, kde jsou slabiny jednotlivých řešení atd. Žádná teorie! Žádné plané kecy! Všechno vyzkoušené, a hlavně dennodenně používané.

A skóre členové spolku (chovatelé tisíců kusů ovcí, koz a skotu) vs. vlci? Žádné útoky, žádné škody. Lepší vysvědčení není možné. Přesto se část „české expedice“ cítila natolik kvalifikovaná, aby téměř vše ukazované a prezentované odsoudila jako blbosti a věci, které v Čechách nemůžou fungovat.

Čas letí. Jak to tedy je? Naučili se vlci časem překonávat i dobré zabezpečení?

Takže AOPK ČR opět zorganizovala výjezd do Saska-Anhaltska. Tentokrát hlavně pro pracovníky AOPK ČR, MŽP ČR a vedení Svazu chovatelů ovcí a koz. Také jsem byl pozván. Upřímně. Moc se mi tam nechtělo, protože to tentokrát měla být dvoudenní akce. Všechno nám padalo na hlavu a furt se něco sypalo. Naštěstí zvědavost byla silnější.

Takže vzhůru do Německa. První den návštěva u pana Kleemana v pohoří Hartz, v okolí turisticky exponovaného města Wernigerode. Pan Kleeman chová cca 5000 ovcí a koz v několika stádech. Pase pouze v elektrických sítích. Ohrady přesouvá každé 3-7 dní. Stáda hlídá 25 kavkazských pasteveckých psů či jejich kříženců. Pan Kleeman používá pastevecké psy od roku 1995. Začal s nimi nikoliv kvůli lupičům čtyřnohým, ale dvounohým. Stáda kontroluje jednou denně. Na pastvinách přiléhajících přímo k městu Wernigerode psy nemá. Město si to nepřeje kvůli velkému počtu turistů a návštěvníků.

Večer přednáška Svena Kellera o jejich systému certifikace pracovních pasteveckých psů. Certifikace je záležitostí samotných ovčáků, nikoliv státu. Jednoduše jde o to, aby se prokazatelně zjistilo, zda pes je schopen stádo účinně střežit a zároveň není zbytečným rizikem pro své okolí. Bez této certifikace nemají pastevci nárok na příspěvek od státu na krmení psů, pojištění atd… Jak by obstáli Áres, Ursa a Enki? Podle zkušebního protokolu a toho, co jsem za ty dva dny viděl, tak by certifikát získali s prstem v nose.

Druhý den jsme se přesunuli z kopců, někdy pořádně strmých, pohoří Hartz do rovin kolem Labe. U města Köthen nám Sven ukázal ohradu postavenou RAPPA systémem (mobilní řadový lankový ohradník). Ohrada měla 8 hektarů a hlídal ji jeden pes. Jeden! A to v okolí prokazatelně žije 24 vlků. O české matematice, že psů na pastvině musí být o jednoho více než je vlků v oblasti, tu zjevně nikdy neslyšeli.

Na závěr nás Sven vzal na pastviny spolku NABU (Der NABU Regionalverband Köthen e.V. - německá verze Českého svazu ochránců přírody). Chovají skot plemene Heck (vypadá podobně jako vyhynulý pratur), koně plemene konik a hrubovlné pomořanské ovce. Před lety začali s ideou, že tzv. původní velcí kopytníci, „pratur“ a „prakůň“, budou „zdarma a přirozeně“ zachraňovat vzácné přírodní lokality. Samozřejmě narazili. Mimo jiné i kvůli vlkům.

Vlci se zde učili lovit i větší zvířata. Naštěstí ochranářům včas došlo, že se schyluje k pořádnému problému. Spojili se se Svenovým spolkem a na základě jejich doporučení oplotili pastviny funkčním protivlčím plotem. Pasou velké plochy, tak i plotu jsou kilometry. Jen to podsekávat je pořádná fuška. A samozřejmě museli zcela zásadně změnit i management pastvy i management stád. Podobné aktivity ve formě tzv. „přirozené pastvy velkých býložravců“ jsou populární i v Čechách. Až do „přírodních rezervací velkých kopytníků“ dorazí vládci skutečně divoké přírody, může z toho být ještě velké mrzení.

Suma sumárum

Opatření členům spolku Herdenschutz plus Hund e.V. stále fungují. Nemají žádné ztráty způsobené vlky nebo rysy. Proč jsou členové spolku tak úspěšní, přestože chovají hospodářská zvířata v jedné z nejhustěji „zavlkované“ oblasti Německa?

Dodržují pár jednoduchých zásad: dobře postavené ploty, ploty stále pod napětím, podsekané ploty a kvalitní pastevečtí psi. Nehraje tu roli sebedelší rodokmen, poháry z výstav, ani chovatelská latina. Kladou maximální důraz na povahu psů, jejich vlohy, zdraví a správnou výchovu.

Jeden posun za těch pět let jsem přece jen zaznamenal. Před pěti lety používali především pyrenejské horské psy, dnes preferují křížence.

Pozor! V Německu skutečně vlci útočí i na stáda hlídaná pasteveckými psy. Sven zmiňoval třeba Braniborsko. Tam stát celkem štědře dotuje pořízení pasteveckých psů vybraných plemen (PHP a maremana). Občas se to zvrhává i do takových extrémů, že 10 ovcí hlídá 10 psů. Kladou důraz na průkaz původu a podobné, pro vlky naprosto nepodstatné, ptákoviny.

Na vlky platí dobrý pastevecký pes. Tečka. Vše ostatní je jen třešničkou na dortu.

Je v Německu situace ideální a všechna hospodářská zvířata jsou dobře zabezpečena? Samozřejmě, že ne. Je to stejné jako v Čechách. Někdo svá stáda zabezpečená má, někdo ne.

Také jsem se zeptal, co dělají, když se vlci naučí ploty skákat. Odpověď byla překvapivá. Nejdou cestou dvojitých plotů či zvyšování výšky oplocení. Je to nepraktické a extrémně pracné. Oni mají jednoduché, a tudíž geniální řešení. O tom někdy příště. Zaslouží si to samostatný příspěvek.

Každopádně děkuju AOKP ČR za možnost rozšířit si obzory a načerpat novou inspiraci.

Oba dva dny vytrvale a skvěle tlumočila Linda Blätter. Díky!

Celá akce byla perfektně zorganizována díky Lindě Blätter, Elišce Svobodové, Svenu Kellerovi a Jindřišce Jelínkové.

Výjezd se konal ve dnech 23. a 24. září 2024 a zorganizovala jej zorganizovala jej Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v rámci projektu PROSPECTIVE LIFE.

---

reklama

---