Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
Tato čísla zůstávají za poslední dekádu relativně neměnná, což zdůrazňuje přetrvávající problémy v dosažení genderové parity při klimatických jednáních. Přitom právě ženy a dívky v mnoha regionech pociťují následky změn klimatu nejvíce.
“Dopady klimatické krize na ženy a dívky vidíme každý den i na našich projektech v Etiopii. V jedné z vesnic, kde působíme, se například vzdálenost zdroje pitné vody prodloužila na 15 kilometrů, což znamená 5 hodin denně na cestě. Nošení vody tradičně zastávají dívky, tudíž nestihnou školní vyučování a tím dále klesá jejich možnost získat v tradiční patriarchální společnosti důstojnou pozici do budoucna. A zároveň s delší cestou stoupá i riziko sexualizovaného násilí,“ říká programová ředitelka CARE Česká republika Ludmila Kucer.
Podreprezentace žen mezi lídry na COP29 se odráží napříč všemi úrovněmi rozhodování o klimatu. Přitom důkazy jasně ukazují, že ženy posilují řešení a pohánějí adaptační iniciativy po celém světě, včetně inovativních zemědělských postupů nebo technik pro správu vody. Znalosti a perspektiva žen zvyšují odolnost komunit a měly by mít své místo – a hlas – u jednacího stolu.
„Ženy, které se i díky různým rozvojovým projektům a vzdělávání dokázaly na změny klimatu lépe adaptovat, získají mnohdy ve svých komunitách silnější vliv. Dokáží tak lépe hájit nejen své zájmy, ale potřeby všech žen jak z hlediska dopadů sucha a jiných klimatických výkyvů, tak i dalších celospolečenských témat,“ vysvětluje Ludmila Kucer.
Přečtěte si také |
Administrativní budově z palet na životním prostředí záleží. Oceňují to zaměstnanci i Adapterra AwardsRosa van Driel, poradkyně pro klimatickou spravedlnost, CARE Nizozemsko dodává: „Klimatickou krizi pohání politické a ekonomické politiky, o kterých rozhodují převážně vlády vedené muži. Když jsou názory žen ignorovány, přicházíme o spravedlivější a udržitelnější řešení. Důkazy ukazují, že genderově vyvážené rozhodování na všech úrovních vede k účinnějšímu řízení klimatu a pomáhá vyplňovat adaptační mezery a vyhnout se iniciativám, které způsobují více škody než užitku.“
CARE Česká republika se tématu věnuje i v rámci kampaně Klimatická změna diskrimunuje. Více na Více na www.klimatickazmenadiskriminuje.cz.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Richard Vacek
22.11.2024 06:15Jarek Schindler
22.11.2024 11:05Alena Lyskova
22.11.2024 11:46Petr Elias
22.11.2024 13:31 Reaguje na Alena LyskovaJarka O.
22.11.2024 14:25 Reaguje naVladimir Mertan
22.11.2024 14:13Prepáčte mi ten cynický vtip, ale je to tak. Predsa nie je normálne, aby vodu vozil na bicykli domov jednonohý 5 ročný chlapec, alebo mladé dievčatá. Predsa vo vyspelejšej krajine vedia postaviť vodovod, alebo napvŕtať studňu. Je určite otázka, koľko mala NIgéria obyvateľov pred 100 rokmi a koľko teraz, že sa každému už dosť vody neujde.
Ale zase ak by sa použila technológia kvapôčkovej závlahy ktorú využíva Izrael a ďaľšie moderné technológie v poľnohospodárstve tak by mohol byť v Afrike raj na Zemi.
Peter Sládek
22.11.2024 21:56 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
23.11.2024 09:23 Reaguje na Peter SládekSlavomil Vinkler
24.11.2024 18:37 Reaguje naMiloš Zahradník
24.11.2024 10:18“Dopady klimatické krize na ženy a dívky vidíme každý den i na našich projektech v Etiopii. V jedné z vesnic, kde působíme, se například vzdálenost zdroje pitné vody prodloužila na 15 kilometrů, což znamená 5 hodin denně na cestě. Nošení vody tradičně zastávají dívky, tudíž nestihnou školní vyučování a tím dále klesá jejich možnost získat v tradiční patriarchální společnosti důstojnou pozici do budoucna. A zároveň s delší cestou stoupá i riziko sexualizovaného násilí,“ říká programová ředitelka CARE Česká republika Ludmila Kucer.
Podreprezentace žen mezi lídry na COP29 se odráží napříč všemi úrovněmi rozhodování o klimatu. Přitom důkazy jasně ukazují, že ženy posilují řešení a pohánějí adaptační iniciativy po celém světě, včetně inovativních zemědělských postupů nebo technik pro správu vody. Znalosti a perspektiva žen zvyšují odolnost komunit a měly by mít své místo – a hlas – u jednacího stolu.
„Ženy, které se i díky různým rozvojovým projektům a vzdělávání dokázaly na změny klimatu lépe adaptovat, získají mnohdy ve svých komunitách silnější vliv. Dokáží tak lépe hájit nejen své zájmy, ale potřeby všech žen jak z hlediska dopadů sucha a jiných klimatických výkyvů, tak i dalších celospolečenských témat,“ vysvětluje Ludmila Kucer.Rosa van Driel, poradkyně pro klimatickou spravedlnost, CARE Nizozemsko dodává: „Klimatickou krizi pohání politické a ekonomické politiky, o kterých rozhodují převážně vlády vedené muži. Když jsou názory žen ignorovány, přicházíme o spravedlivější a udržitelnější řešení. Důkazy ukazují, že genderově vyvážené rozhodování na všech úrovních vede k účinnějšímu řízení klimatu a pomáhá vyplňovat adaptační mezery a vyhnout se iniciativám, které způsobují více škody než užitku.“
Tonda Selektoda
24.11.2024 12:18Ostatně, rozvojové země, o které jde na konferenci především, většinou nemají přebujelý motorizmus, leteckou dopravu, často nejsou ani vlastníky průmyslu, který se na jejich území nachází. Z globálního hlediska, tedy tyto země nadměrně nezatěžují ovzduší oxidem uhlíku. Na co by tak asi mohly tyto země využít vyžebrané každoroční miliardy peněžních příspěvků, určené k boji proti oxidu uhličitému a klimatické změny? Leda by pak ty peníze byly použity k něčemu jinému...