Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen

Ženy a dívky nesou hlavní tíhu klimatické krize a často navrhují řešení, přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry pouze 8 žen. Ačkoli se konference COP snaží být inkluzivním summitem, jednací stůl zůstává daleko od rozmanitosti. Počet delegací na konferenci OSN o změně klimatu (UNFCCC) se stále zvyšuje, ale zastoupení žen stagnuje nebo dokonce klesá. Na COP28 v roce 2023 bylo mezi 133 světovými lídry jen 15 žen a pouze 34 % národních delegátů tvořily ženy, přičemž pouhá 2 % delegací měla genderově vyvážené složení.

Tato čísla zůstávají za poslední dekádu relativně neměnná, což zdůrazňuje přetrvávající problémy v dosažení genderové parity při klimatických jednáních. Přitom právě ženy a dívky v mnoha regionech pociťují následky změn klimatu nejvíce.

“Dopady klimatické krize na ženy a dívky vidíme každý den i na našich projektech v Etiopii. V jedné z vesnic, kde působíme, se například vzdálenost zdroje pitné vody prodloužila na 15 kilometrů, což znamená 5 hodin denně na cestě. Nošení vody tradičně zastávají dívky, tudíž nestihnou školní vyučování a tím dále klesá jejich možnost získat v tradiční patriarchální společnosti důstojnou pozici do budoucna. A zároveň s delší cestou stoupá i riziko sexualizovaného násilí,“ říká programová ředitelka CARE Česká republika Ludmila Kucer.

Podreprezentace žen mezi lídry na COP29 se odráží napříč všemi úrovněmi rozhodování o klimatu. Přitom důkazy jasně ukazují, že ženy posilují řešení a pohánějí adaptační iniciativy po celém světě, včetně inovativních zemědělských postupů nebo technik pro správu vody. Znalosti a perspektiva žen zvyšují odolnost komunit a měly by mít své místo – a hlas – u jednacího stolu.

„Ženy, které se i díky různým rozvojovým projektům a vzdělávání dokázaly na změny klimatu lépe adaptovat, získají mnohdy ve svých komunitách silnější vliv. Dokáží tak lépe hájit nejen své zájmy, ale potřeby všech žen jak z hlediska dopadů sucha a jiných klimatických výkyvů, tak i dalších celospolečenských témat,“ vysvětluje Ludmila Kucer.

Rosa van Driel, poradkyně pro klimatickou spravedlnost, CARE Nizozemsko dodává: „Klimatickou krizi pohání politické a ekonomické politiky, o kterých rozhodují převážně vlády vedené muži. Když jsou názory žen ignorovány, přicházíme o spravedlivější a udržitelnější řešení. Důkazy ukazují, že genderově vyvážené rozhodování na všech úrovních vede k účinnějšímu řízení klimatu a pomáhá vyplňovat adaptační mezery a vyhnout se iniciativám, které způsobují více škody než užitku.“

CARE Česká republika se tématu věnuje i v rámci kampaně Klimatická změna diskrimunuje. Více na Více na www.klimatickazmenadiskriminuje.cz.

---

reklama

---