Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
Tato čísla zůstávají za poslední dekádu relativně neměnná, což zdůrazňuje přetrvávající problémy v dosažení genderové parity při klimatických jednáních. Přitom právě ženy a dívky v mnoha regionech pociťují následky změn klimatu nejvíce.
“Dopady klimatické krize na ženy a dívky vidíme každý den i na našich projektech v Etiopii. V jedné z vesnic, kde působíme, se například vzdálenost zdroje pitné vody prodloužila na 15 kilometrů, což znamená 5 hodin denně na cestě. Nošení vody tradičně zastávají dívky, tudíž nestihnou školní vyučování a tím dále klesá jejich možnost získat v tradiční patriarchální společnosti důstojnou pozici do budoucna. A zároveň s delší cestou stoupá i riziko sexualizovaného násilí,“ říká programová ředitelka CARE Česká republika Ludmila Kucer.
Podreprezentace žen mezi lídry na COP29 se odráží napříč všemi úrovněmi rozhodování o klimatu. Přitom důkazy jasně ukazují, že ženy posilují řešení a pohánějí adaptační iniciativy po celém světě, včetně inovativních zemědělských postupů nebo technik pro správu vody. Znalosti a perspektiva žen zvyšují odolnost komunit a měly by mít své místo – a hlas – u jednacího stolu.
„Ženy, které se i díky různým rozvojovým projektům a vzdělávání dokázaly na změny klimatu lépe adaptovat, získají mnohdy ve svých komunitách silnější vliv. Dokáží tak lépe hájit nejen své zájmy, ale potřeby všech žen jak z hlediska dopadů sucha a jiných klimatických výkyvů, tak i dalších celospolečenských témat,“ vysvětluje Ludmila Kucer.
Přečtěte si také |
Administrativní budově z palet na životním prostředí záleží. Oceňují to zaměstnanci i Adapterra Awards
Rosa van Driel, poradkyně pro klimatickou spravedlnost, CARE Nizozemsko dodává: „Klimatickou krizi pohání politické a ekonomické politiky, o kterých rozhodují převážně vlády vedené muži. Když jsou názory žen ignorovány, přicházíme o spravedlivější a udržitelnější řešení. Důkazy ukazují, že genderově vyvážené rozhodování na všech úrovních vede k účinnějšímu řízení klimatu a pomáhá vyplňovat adaptační mezery a vyhnout se iniciativám, které způsobují více škody než užitku.“
CARE Česká republika se tématu věnuje i v rámci kampaně Klimatická změna diskrimunuje. Více na Více na www.klimatickazmenadiskriminuje.cz.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Richard Vacek
22.11.2024 06:15Jarek Schindler
22.11.2024 11:05Alena Lyskova
22.11.2024 11:46Petr Elias
22.11.2024 13:31 Reaguje na Alena LyskovaJarka O.
22.11.2024 14:25 Reaguje naVladimir Mertan
22.11.2024 14:13Prepáčte mi ten cynický vtip, ale je to tak. Predsa nie je normálne, aby vodu vozil na bicykli domov jednonohý 5 ročný chlapec, alebo mladé dievčatá. Predsa vo vyspelejšej krajine vedia postaviť vodovod, alebo napvŕtať studňu. Je určite otázka, koľko mala NIgéria obyvateľov pred 100 rokmi a koľko teraz, že sa každému už dosť vody neujde.
Ale zase ak by sa použila technológia kvapôčkovej závlahy ktorú využíva Izrael a ďaľšie moderné technológie v poľnohospodárstve tak by mohol byť v Afrike raj na Zemi.
Peter
22.11.2024 21:56 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
23.11.2024 09:23 Reaguje na PeterSlavomil Vinkler
24.11.2024 18:37 Reaguje naMiloš Zahradník
24.11.2024 10:18“Dopady klimatické krize na ženy a dívky vidíme každý den i na našich projektech v Etiopii. V jedné z vesnic, kde působíme, se například vzdálenost zdroje pitné vody prodloužila na 15 kilometrů, což znamená 5 hodin denně na cestě. Nošení vody tradičně zastávají dívky, tudíž nestihnou školní vyučování a tím dále klesá jejich možnost získat v tradiční patriarchální společnosti důstojnou pozici do budoucna. A zároveň s delší cestou stoupá i riziko sexualizovaného násilí,“ říká programová ředitelka CARE Česká republika Ludmila Kucer.
Podreprezentace žen mezi lídry na COP29 se odráží napříč všemi úrovněmi rozhodování o klimatu. Přitom důkazy jasně ukazují, že ženy posilují řešení a pohánějí adaptační iniciativy po celém světě, včetně inovativních zemědělských postupů nebo technik pro správu vody. Znalosti a perspektiva žen zvyšují odolnost komunit a měly by mít své místo – a hlas – u jednacího stolu.
„Ženy, které se i díky různým rozvojovým projektům a vzdělávání dokázaly na změny klimatu lépe adaptovat, získají mnohdy ve svých komunitách silnější vliv. Dokáží tak lépe hájit nejen své zájmy, ale potřeby všech žen jak z hlediska dopadů sucha a jiných klimatických výkyvů, tak i dalších celospolečenských témat,“ vysvětluje Ludmila Kucer.Rosa van Driel, poradkyně pro klimatickou spravedlnost, CARE Nizozemsko dodává: „Klimatickou krizi pohání politické a ekonomické politiky, o kterých rozhodují převážně vlády vedené muži. Když jsou názory žen ignorovány, přicházíme o spravedlivější a udržitelnější řešení. Důkazy ukazují, že genderově vyvážené rozhodování na všech úrovních vede k účinnějšímu řízení klimatu a pomáhá vyplňovat adaptační mezery a vyhnout se iniciativám, které způsobují více škody než užitku.“
Tonda Selektoda
24.11.2024 12:18Ostatně, rozvojové země, o které jde na konferenci především, většinou nemají přebujelý motorizmus, leteckou dopravu, často nejsou ani vlastníky průmyslu, který se na jejich území nachází. Z globálního hlediska, tedy tyto země nadměrně nezatěžují ovzduší oxidem uhlíku. Na co by tak asi mohly tyto země využít vyžebrané každoroční miliardy peněžních příspěvků, určené k boji proti oxidu uhličitému a klimatické změny? Leda by pak ty peníze byly použity k něčemu jinému...


Chmelařský výzkum v Česku trvá 100 let. Teď míří na odolnost vůči změnám klimatu
Spolek Klimatická žaloba podal stížnost do Štrasburku, státu vyčítá pasivitu
Červený řekl, že nepopírá klimatickou změnu, chce ji ale řešit racionálně