Lokalita Na Skřivánku je bohatá na vzácné druhy. S pomocí veřejnosti ČSOP vykupuje další pozemky

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) právě před rokem rozjížděl kampaň na záchranu lokality Na Skřivánku nedaleko Jihlavy. Na výkup téměř 8 ha zdejších, převážně mokřadních ploch potřeboval shromáždit 3,5 milionu Kč. Díky stovkám dárců se to povedlo. ČSOP pozemky koupil a během roku na nich provedl rozsáhlé biologické průzkumy. Ty potvrdily, že jde o přírodovědně velmi významnou lokalitu. Díky velké podpoře dárců se v nejbližší době ČSOP vykoupí i sousedící cenné pozemky. Na Skřivánku bylo během roku 2024 nalezeno téměř 100 druhů rostlin a živočichů chráněných či obsažených v Červených seznamech ohrožených druhů. To je neobvykle vysoký počet svědčící o biologickém významu této lokality. Většinou jde o druhy vyskytující se v mokřadních rašelinných biotopech vyšších nadmořských výšek.

Mezi 10 nalezenými druhy mravenců je zde například populace chráněného mravence rašelinného Formica picea, který je ohrožen právě likvidací nelesních rašelinišť.

Z 205 druhů nalezených hub lze zmínit vzácnou a ohroženou polničku bažinnou Agrocybe paludosa, která je opět úzce vázaná na nelesní mokřady.

Bylo zde nalezeno také 119 druhů lišejníků. Mnohé z nich jsou extrémně citlivé na znečištění ovzduší a tedy ohrožené v celé ČR. Lišejník Verrucaria aquatilis byl v ČR nalezen pouze na 17 lokalitách.

Motýlů bylo na lokalitě nalezeno celkem 287, z toho denních motýlů 32. Mezi nimi zde byl objeven ohniváček černočárý Lycaena dispar, který je chráněný v celé Evropské unii a dalších 7 druhů motýlů z Červeného seznamu.

Proběhl zde i průzkum pavouků (nalezeno 80 druhů) a sekáčů (6) z nichž nejzajímavějším nálezem je určitě vzácný pavouk lovčík vodní Dolomedes fimbriatus. Takto by se dalo s výčtem pokračovat. 32 druhů mechorostů, 12 druhů netopýrů, 2 druhy plazů a 4 druhy obojživelníků; 145 druhů cévnatých rostlin, z nich 7 z Červeného seznamu.

Zajímavý je rovněž výčet 62 druhů zde pozorovaných ptáků, mezi nimi třeba vzácného dravce motáka pilicha Circus cyaneus a samozřejmě sýce rousného Aegolius funereus, který byl ikonou kampaně na záchranu Skřivánku.

Průzkumy dalších druhů, například brouků, doposud nejsou vyhodnocené a další průzkumy budou následovat. Ale už v roce 2025 budou na jejich základě provedeny první managementové práce, jejichž cílem bude přírodní hodnoty lokality zachovat a případně i zdejší biodiverzitu posílit.

Jak už jsme před rokem slíbili dárcům, v méně cenných plochách Na Skřivánku budou například vyhloubeny tůně pro obojživelníky. Vzhledem k štědrosti dárců sbírky Místo pro přírodu jsou už na spadnutí výkupy sousedních lesních pozemků, které budou tvořit ochranné pásmo mokřadů a zároveň budou při správné péči domovem dalších vzácných organismů. Takto postupně vyroste největší soukromá přírodní rezervace na Vysočině a jedna z největších v síti rezervací v programu Místo pro přírodu.

Díky této sbírce a tisícům jejích přispěvatelů se vykupují cenné kousky přírody i jinde. V nedávné době se například podařilo vykoupit podíl na dalších pozemcích Sedmihorských mokřadů a připravuje se i další rozšíření pralesa Ščúrnice, který zajisté je hlavním klenotem kampaně Místo pro přírodu.

Děkujeme:
Kraji Vysočina na mimořádnou pomoc při záchraně lokality Na Skřivánku.
Nadačnímu fondu Veolia za podporu biologických průzkumů této lokality v roce 2024.
Stovkám dárců, kteří podpořili záchranu Skřivánku darem na účet sbírky: 9999922/0800
Pozemkovému spolku Gallinago, bez kterého by záchrana Skřivánku nebyla možná.

---

reklama

---