Generace Z se učí méně plýtvat potravinami. Pomocí aplikace i influencerů
„Spolupráce s influencery, jako jsou Rozárie Haškovcová, Anna Sochorová a Jan Špaček, se ukazuje jako klíčová pro dosažení autentického propojení s mladou generací,“ upozornila Veselá. První výsledky kampaně poukazují na nižší zájem studentů o offline aktivity, jako jsou přednášky nebo workshopy. Online komunikace zaměřená na rychlé sdělení a snadno aplikovatelné rady inspiruje k odpovědnějšímu chování a přispěla k dosažení více než 1,4 milionu zhlédnutí na sociálních sítích během prvních tří měsíců kampaně. „Kampaň ukázala, že generace Z oceňuje praktické informace prezentované atraktivní formou. Do budoucna chceme ještě více zatraktivnit online vzdělávání a nabídnout konkrétní tipy, jak plýtvání omezit,“ uvedla Veronika Antošová, koordinátorka kampaně z PEF MENDELU.
Interaktivní aplikaci Nebuď Trash vytvořil tým Univerzity Karlovy ve spolupráci se spin-off společností FutureBooks. Pilotní verze aplikace, představená v rámci kampaně, kombinovala edukativní texty s interaktivními prvky zaměřenými na plánování nákupů, skladování potravin a kreativní využití zbytků. Ukázalo se však, že přístup zaměřený především na vzdělávání je sice přínosný z pohledu šíření osvěty, ale pro mladé uživatele nemusí být dostatečně atraktivní.
„Na základě těchto poznatků vzniká v roce 2025 vylepšená verze aplikace s důrazem na gamifikaci a větší zapojení uživatelů. Novinky zahrnují nové herní prvky, systém odměn, rozdělení obsahu do kratších bloků a nástroje pro sledování pokroku. Aplikace se snaží propojit vzdělávání s motivací a přispět ke změně návyků generace Z,“ řekl Igor Červený, koordinátor vývoje aplikace z Univerzity Karlovy.
Kampaň navazuje na kvalitativní výzkum generace Z, který realizoval Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN). Účastníky byli zástupci generace Z z řad studentů základních, středních i vysokých škol, mladých pracujících a rodičů na rodičovské dovolené. Vzorek zahrnoval jednotlivce ve věku od 15 do 27 let a při jeho sestavování by důraz kladen na rozmanitost z hlediska typu bydlení a samostatnosti při hospodaření. Výsledky ukazují, že postoje mladé generace k udržitelnosti se liší podle věku a životní situace. Roli hraje míra osamostatnění, životní styl i další faktory. Mladší respondenti spojují udržitelnost se zdravým životním stylem, zatímco starší kladou větší důraz na globální problémy, jako je ekologie a spotřeba zdrojů. Hlavní příčiny plýtvání potravinami zahrnují nevhodnou organizaci nákupů, pohodlí konzumního způsobu života a nedostatečné plánování.
„Udržitelné zacházení s potravinami je pro mladší respondenty méně intuitivní. Očekávají, že vedení domácnosti, hospodaření a nakládání s potravinami pro ně budou větší téma později, až se osamostatní a založí své vlastní rodiny,“ vysvětlila Kateřina Rohanová, výzkumná pracovnice z výzkumné organizace INESAN. Zajímavým zjištěním je určitý rozpor mezi deklarovaným povědomím o udržitelnosti a reálným chováním. Při rozhodování často hraje klíčovou roli finanční motivace a pohodlí. Starší respondenti, kteří vnímají ekologii jako součást životního stylu, uvádějí, že se snaží minimalizovat plýtvání v rámci svých možností, ale přiznávají, že by mohli dělat více.
reklama
Dále čtěte |
Po Vánocích jídlo zbyde 90 procentům Čechů, 28 procent z nich ho vyhazuje
Soutěž Czech Envi Thesis 2024 vyhrála diplomová práce o plýtvání jídlem v menze
Projekt Smart Food II má děti naučit, jak omezit plýtvání potravinami
Vědecký tým objevil nedaleko Brna nový druh patogenu ořešáku
Tradiční monitoring ptáků lze doplnit fotopastmi. Dokáží zaznamenat více druhů vyskytujících se při zemi 
Znečištění plasty se týká také půdy. Rizikové jsou i biologicky rozložitelné plasty, upozorňují vědci z MENDELU 