Emise skleníkových plynů v Česku klesly poprvé od roku 1990 pod hranici 100 milionů tun CO2, meziročně o 15 %
V sektoru energetiky se emise meziročně snížily o sedm miliónů tun. Průmysl k tomuto snížení přispěl dvěma milióny tun a další dva milióny tun ušetřilo vytápění budov. O přibližně jeden milión tun rovněž poklesly emise v sektoru dopravy, které se v přechozích letech dlouhodobě zvyšovaly, s krátkou přestávkou v období pandemie COVID19.
V neposlední řadě se významně zlepšila emisní bilance české krajiny. Ta se v posledních několika letech potýkala s důsledky rozsáhlé kůrovcové kalamity, se kterou byly spojené významné emise skleníkových plynů z lesních porostů. Ještě v roce 2022 byl sektor využívání krajiny a lesnictví zdrojem 1,5 miliónů tun emisí, ale v roce 2023 již opět pohltil a ve formě uhlíku uložil 3,5 miliónu tun emisí.
Emise za zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování (EU ETS) se meziročně snížily o více než 10 miliónů tun a celkově o 43 % oproti roku 2005. Zároveň však došlo k největšímu zaznamenanému poklesu v odvětvích spadajících pod nařízení o sdílení úsilí v sektorech mimo EU ETS, kde došlo k meziročnímu snížení emisí o více než 7 %, tedy přibližně o 4,7 miliónů tun.
Od roku 1990 se tak již emise snížily o 47 % a ČR je na dobré cestě k dosažení cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, který je v souladu s evropskými cíli zelené transformace. Na úrovni EU se emise podle Evropské komise v roce 2023 snížily ve srovnání s rokem 2022 o 8,3 % a celkově o 37 % oproti roku 1990.
Na modernizaci ekonomiky a zejména energetiky může Česko do roku 2030 čerpat až 1,2 bilionů korun z evropských zdrojů. To znamená investice do snížení účtů domácností a firem za energie a závislosti ČR na dovozu fosilních paliv, posílení energetické bezpečnosti, ale i nová pracovní místa v modernizovaném průmyslu.
Příkladem úspěšného financování ochrany životního prostředí je program Nová zelená úsporám, který pomáhá s úsporami energií díky zateplení nebo výměně zdroje tepla v kombinaci se zvýhodněným úvěrem. „Jen za naší vlády se podařilo podpořit více než 335 tisíc žádostí v programu Nová zelená úsporám pro rodinné i bytové domy a 150 tisíc fotovoltaik na domech,“ dodává ministr Hladík.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Jaroslav Řezáč
28.1.2025 15:29Což je v číslech 4.7 mil tun CO2
a 3.7 mil. tun CO2
Pavel Hanzl
28.1.2025 16:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
28.1.2025 16:36 Reaguje na Pavel Hanzlvaber
29.1.2025 10:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMáte pravdu, pro národní inventarizaci skleníkových plynů to bude snížení 4,7mil.tun
Richard Vacek
28.1.2025 17:00Dalibor Motl
28.1.2025 17:08Dalibor Motl
28.1.2025 17:20 Reaguje na Dalibor MotlJaroslav Řezáč
28.1.2025 17:44 Reaguje na Dalibor MotlKonkurenceschopnost s dekarbonizací v segmentu stále vzrůstající výroby-spotřeby úplně nefunguje.
To je stejné jako by jste řekl, zrušme globalizaci, vrátíme se z obchodních center do malých obchůdků. Zase bude deset pekařů ve městě ne jedno obří obchodní centrum.
Myslet si, že tohle nastane asi není úplně jasné.
Místo toho se vytváří hloupá hesla jako uhlíková neutralita, aby se nadále mohla nafukovat obří obchodní centra a výroba jela dál.
Richard Vacek
28.1.2025 17:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA historie opět ukazuje, že zdrojů máme neomezeně. To, co dříve nenašlo uplatnění, se časem využilo jako skvělá surovina.
Díky rozvoji znalostí nacházíme právě tyto nové zdroje o kterých jsme dříve nevěděli.
Samozřejmě pokud se rozhodneme pro "nerůst", tak skončíme jako opičky, které jsou hříčkou přírodních sil - urodí se - máme dost banánů, neurodí se - máme hladomor.
Jaroslav Řezáč
28.1.2025 18:29 Reaguje na Richard VacekV obchodě jste koupili rohlík, housku, chleba a nějakou plněnou sladkou roládu a dokázali jsme fungovat.
Centrálně plánovaná výroba dokáže ušetřit podstatné více zdrojů, než je to v kapitalismu, protože nemusela jet na kvantitu a mohla si dovolit i kvalitu.
Rozvoj znalostí je cesta do pekel....nepotřebujeme deset milionů vysokoškoláků, který v podstatě nic nebudou umět.
Ono umět, je o tom, že těma " svýma pazourama" to umíte i zrealizovat.
Naše školství je jen o teorii. Když něco umíte, tak to také znáte dokážete zrealizovat.
Vždy jsou zdroje omezené a je jedno o co se jedná.
Richard Vacek
28.1.2025 18:33 Reaguje na Jaroslav Řezáčhttps://www.idnes.cz/xman/styl/kone-drozka-londyn-new-york-hnuj-doprava.A181119_142030_xman-styl_fro
Jaroslav Řezáč
28.1.2025 18:47 Reaguje na Richard Vacekdnešní doba falešnosti a technologiké modle opravdu není všeobjímající řešení.
Společnost se stává mentálně línou, tyhle technologie fungují na dotazech, takže pokud to nemáte v hlavě, tak to nikde jinde nenajdete.
Ta lenost se projevuje i fyzicky, jako je třeba obezita či srdeční selhání, deprivace.
Digitalizace nás zničí.
Vladimir Mertan
28.1.2025 20:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
29.1.2025 08:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo máte recht, moje škodárna nikdy nekorodovala, ale vždycky zrezivěla totálně liška i přes to, že jsem impregnoval podlahu, blatníky atd. Dveře se vyvařovaly a jediné, co nerezivělo, byla většinou střecha. Nejhorší byla Š100-110.
DAG
29.1.2025 09:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.1.2025 16:35 Reaguje na DAGJaroslav Řezáč
28.1.2025 18:59 Reaguje na Richard Vacekvaber
29.1.2025 09:57Podivnému vysvětlení poklesu . Pokud byl pokles, museli jsme méně uhlíku spálit. Proč nám jasně neřeknou kde jsme méně pálili a co.
Nebo jen odborníci změnili metodu výpočtu vypouštěného CO2 ,nebo jsme nějaký CO2 úspěšně prodali.
Dalibor Motl
29.1.2025 10:48 Reaguje na vabervaber
29.1.2025 13:57 Reaguje na Dalibor MotlKterá elektrárna je ta vzorná, co snížila vypouštění a proč.