Moc se tomu nechce věřit, ale je to pravda. Na území Česka skutečně máme jedinečnou horskou řeku, na jejímž břehu nestojí žádná stavba. V celé délce ji obklopuje pouze panenská příroda, která místy připomíná kanadskou krajinu. Tato řeka je 30 km dlouhá, teče v ní nažloutlá voda živená bažinami a při svém ústí má průměrný průtok 4,4 m3/s. Pokud jste její název ještě neuhodli, pak vám prozradíme, že je to Křemelná, která po soutoku se svou známější sestrou Vydrou vytváří Otavu.

Když roku 1373 císař Karel IV. po dvouletém konfliktu získal Braniborské markrabství, v karu Plešného jezera už rostl smrk, který římského císaře přežil o celých 616 let. Pak na jeho suché torzo narazil tým odborníků, kteří na různých místech Šumavy zkoumali stáří stromů.

Velký bariérový útes, dosud největší korálový útes světa, je ve stavu totálního ohrožení. Nebo také vůbec ne. Záleží totiž, zda budete naslouchat hlasu oceánografů z australských univerzit a dalších přírodovědných institucí, nebo dáte přednost vysvětlení agentur cestovního ruchu, podporovaných tamní vládou. Výrazný rozpor mezi jejich stanovisky, jež s vydatnou podporou médií hlásí do celého světa, přitom rozhodně nepřibližuje jakékoliv řešení možné krize.

Nártoun filipínský (Tarsius syrichta), tento úžasný a charismatický tvor v Čechách patrně nejvíc vstoupil do povědomí jako hlavní aktér reklamní kampaně Sazky v roce 2009. Ano, to zvířátko s vykulenýma očima. A i když se již několik let snažíme v rámci Projektu Tarsius o osvětu a naše trička s veselými obrázky nártounů nosí nejeden cestovatel, zoolog či podporovatel ochrany přírody, stále je pro velkou část českého obyvatelstva neznámým druhem.

Prakticky všechny komentáře, články a politická prohlášení na téma prevence rizik povodní nebo sucha poukazují na potřebu zlepšit stav naší krajiny a zvýšit především schopnost půdy zadržovat v této krajině vodu. Skutečnost, že důsledky vodní a větrné eroze poškozují zhruba tři miliony občanů ČR – vlastníků půdy, ovšem nikdo nezmiňuje.

Severní Čechy jsou díky pestré geologické stavbě neobyčejně bohaté na různé kamenné hříčky přírody. Zaslouženou pozornost návštěvníků budí zejména tajemný svět pískovcových útvarů v Národním parku České Švýcarsko, atraktivní čedičové „kamenné varhany“ nebo pověstmi opředená žulová skaliska v Jizerských horách. V mnohém zajímavé jsou však také další přírodní výtvory, včetně bizarních křemenných a křemencových skal, jejichž bělostné stěny a útesy výrazně kontrastují – zejména za slunečného počasí – s okolní záplavou lesů i azurovou modří oblohy.

Pět zmijí obecných, já a kameraman. Minulý pátek jsem spolu s kameramanem, kamarádem a kolegou Vláďou Novým jeli vypustit pět zmijí obecných na svobodu.

V ptačí říši patří kormoráni bezesporu k jedněm z nejobratnějších rybích predátorů. Jeho úspěšnost a neúnavnost při lovu ho však záhy postavila proti zájmům jiného významného predátora – člověka. Zejména pro evropské země s rozvinutou tradicí rybníkářství byla přítomnost kolonií kormorána považována za pravou pohromu. V minulosti tak byl tento druh velmi intenzivně loven. Celé kolonie kormoránů padly za oběť hromadnému plenění, hnízdní stromy byly káceny a hnízda s vejci a mláďaty rozbíjeny. Přes všechny snahy člověka se však kormoráni udrželi v hojném počtu i do dnešních dnů.

Píše se rok 1958 a na stavbě vodní elektrárny v Madunicích na západním Slovensku je rušno. V píscích v 19metrové hloubce se právě našla rozměrná lebka zvláštního prehistorického živočicha. Bohužel, ještě na místě nálezu se značně poškodila a zachovala se jen část čelisti se zuby. Tehdy ještě nikdo netušil, že jde o unikátní fosilii, která bude zmiňovaná v souvislosti se světovými rekordy.

Je to už zaběhnutá klasika. Jak se prodlužují dny, ptáci ráno zpívají do oken, vzrůstá v nás touha někam zmizet. Zveme Vás do Benátek. Nebojte, není to daleko. Tak se říká i Litovli, kterou s italským městem na řece spojuje nejen řada historických památek. Litovel totiž stojí na šesti ramenech řeky Moravy, kde bychom napočítali přibližně 170 lávek, mostů a můstků. Zároveň je i bránou do úžasných přírodních scenérií. Když si plánujete návštěvu Hané, vyhraďte si aspoň tři dny. Samotné Pomoraví tvoří pruh až 8 km široký, který se táhne v délce 27 km až na předměstí Olomouce. Okolní krajina je známá úrodnou půdou a jak ze známé série filmů o „básnících“, díky úrodnosti si místní lidé mohli dovolit i bohatě zdobené kroje.