Bér italský: Ruzyňské odrůdy starobylé obilniny vyklíčí i v suchu a chudé půdě

Jednou z prvních domestikovaných plodin pro výživu člověka je bér italský. V Číně se pěstoval již před 8 tisíci lety. Dnes se spolu s dalšími, v Evropě méně známými obilninami, dostává do popředí zájmu. Vyniká vlastnostmi, které se v kontextu klimatických změn stávají významnými. Bér je totiž plodina suchovzdorná, a tedy perspektivní pro oživení jejího využití pro výživu v regionech trápících sucho. S globálním oteplováním se dá pěstovat už i v České republice. Dvě odolné a výnosné odrůdy vyšlechtili odborníci na pracovišti Genové banky v CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.) v Praze-Ruzyni. Bér italský nabízí vhodnou alternativu k současně pěstovaným obilninám jako zdroj suroviny pro lidskou bezlepkovou dietu, vhodný materiál pro výrobu biomasy nebo krmení zvířat, ale i další možnosti využití. Zájem o něj v Evropě roste se změnou klimatu. Důležitá je nejen jeho odolnost k suchu, ale také fakt, že má vyšší výživovou hodnotu než u nás hlavní užívané obilniny.

„Bér má u nás velký zemědělský potenciál zejména kvůli měnícímu se klimatu. To je důvod, proč se jeho šlechtění a zavádění do praxe intenzivně věnujeme,“ uvedl RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., ředitel CARC.

Při výzkumech v Číně byl u béru naměřen vyšší obsah bílkovin než u rýže, pšenice a kukuřice. Také množství nepostradatelných aminokyselin nutných pro lidské zdraví je v obilkách béru o 41 procent vyšší než v rýži, o 65 procent vyšší než v pšeničné mouce, a o polovinu vyšší než v kukuřici.

Zajímavým parametrem je rovněž obsah sacharidů. Dosahuje 73 procent a je tedy nižší než u rýže, pšenice a kukuřice. Bér převyšuje rovněž obsahem vitamínů A, B1 a důležitých minerálů. Je bohatý na selen a vlákninu, naopak obsahuje jen marginální podíl lepku. Je tak považován za ideální plodinu, respektive potraviny z něj vyrobené, pro diabetiky. Celozrnnou mouku lze využít pro výrobu bezlepkového pečiva.

Bér italský, známý také jako senegalské, německé, maďarské nebo sibiřské proso, je druh pocházející z Číny, Indie a Malé Asie. Nejpravděpodobněji vznikl z béru zeleného, který i dnes spontánně roste jak v Číně, tak v Indii. V ČR se vyskytuje jako běžný plevel v kukuřici. Rozdíl mezi planým druhem a kulturním je zřejmý ve zralosti, kdy u planého druhu zrno vypadává z lichoklasu samovolně, oproti tomu u kulturního druhu zůstávají obilky v plodenství. Sláma béru je ideální pro dobytek, a to jako krmivo díky jeho vysoké výživné hodnotě a dobré stravitelnosti nebo jako podestýlka, protože je relativně měkká.

Šlechtění této zajímavé plodiny se v ČR provádí pouze v CARC. V genové bance, která je součástí ústavu, kde se nachází kolekce genetických zdrojů béru.

„Podařilo se nám vyšlechtit první české odrůdy, které vynikají raností a rychlým vývojem. ‚Ruberit‘ je o něco mohutnější a má cihlově červené zrno. ‚Rucereus‘ je ranější odrůda s větším výnosem žlutého zrna. Obě odrůdy jsou velmi odolné k samovolnému vypadávání zrna. Přínos obou odrůd pro zemědělskou praxi a ochranu životního prostředí byl v roce 2019 na 46. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka oceněn hlavní cenou ‚Zlatý klas s kytičkou‘,“ upozorňuje Ing Jiří Hermuth, který již přes dvacet let pracuje s jedinečnými plodinami, jako je bér nebo další suchovzdorná obilovina čirok, v rámci výzkumného Týmu genové banky v CARC.

Plodiny jako jsou bér italský nebo čirok zrnový řadíme k plodinám s takzvanou rychlou C4 fotosyntézou, která se velmi dobře uplatňuje v podmínkách měnícího se klimatu v ČR. Lépe hospodaří s vodou a zaručují stabilní výnosy a široké využití i při horších podmínkách v průběhu vegetace, jako jsou vysoké teploty a sucho.

„Šlechtěním ‚vlastních‘ odrůd pro podmínky českého zemědělství se tak připravujeme na případnou budoucnost, pokud nás klimatické změny přivedou k ještě delším obdobím sucha a vyšších teplot. Jak bér, tak čirok lze využít také jako hodnotné letní strniskové meziplodiny,“ říká Jiří Hermuth.

V posledních letech podle jeho slov nedostatek vody a vyšší teploty vzduchu i půdy vyvolávají časnější termíny sklizně zrnin. To vede k prodlužování meziporostního období vhodného pro pěstování právě strniskových meziplodin. „Klimatické změny nás nutí ještě relativně včas hledat jejich nové, odolnější druhy, především právě ve skupině rostlin s C4 typem fotosyntézy,“ vysvětluje Jiří Hermuth.

Bér je schopen vyklíčit i při zhoršených podmínkách a produkovat stabilní výnosy zrna i biomasy, kterou lze využít nejen pro krmné účely, ale třeba i k výrobě bioplynu. Hojné porosty těchto plodin také vytvářejí v letním období kýžený úkryt pro polní zvěř a v době květu se stávají velkým lákadlem pro včelstva. Na rozdíl od jiných obilovin navíc nepřenáší obávané onemocnění způsobené různými druhy hub z rodu Fusarium, ani choroby pat stébel.

Význam béru italského v podmínkách pokračující změny klimatu ještě poroste. V roce 2023 byla vydána příručka pro zemědělskou praxi „Pěstební technologie a praktické využití českých vyšlechtěných odrůd béru italského“. Je pro všechny zájemce zdarma dostupná na webu ústavu www.vurv.cz. „Pozitivní na vzniku ověřené technologie bylo, že na tvorbě publikace se podíleli jak vědečtí i akademičtí pracovníci, tak i kolegové ze zemědělské praxe, studenti vysokých a středních odborných škol,“ podotýká Jiří Hermuth.

Obě odrůdy bérů – Ruberit a Rucereus – má v licenčním množení česká osivářská společnost Seed Service z Vysokého Mýta a zajišťuje jejich prodej a distribuci.

---

reklama

---