https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-jak-nastartovat-stredni-les-nadupane-ferrari-nasich-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Jak nastartovat střední les, nadupané Ferrari našich lesů?

8.8.2019
Střední les nabízí pestrou škálu sortimentů o různé jakosti s nadstandardním plněním mimoprodukčních funkcí lesa. Ovšem kmeny dubů v moderním středním lese musí mít vyšší kvalitu a vyšší podíl cenných listnáčů (Uffenheim, Německo).
Střední les nabízí pestrou škálu sortimentů o různé jakosti s nadstandardním plněním mimoprodukčních funkcí lesa. Ovšem kmeny dubů v moderním středním lese musí mít vyšší kvalitu a vyšší podíl cenných listnáčů (Uffenheim, Německo).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
V prvním díle jsem čtenářům přiblížil potenciál středního lesa a přiblížil jeho přednosti. V druhém dílu bych chtěl nastínit, jak lze vypěstovat kvalitní a hodnotný střední les.
 

Základní předpoklady pro výkonný střední les

Les střední je v nížinách bezpochyby nejstabilnějším lesním ekosystémem. Pokud chceme, abychom „zažehli motor“ výkonného středního lesa tak, aby šlapal na nejvyšší výkon, je nutné zvolit optimální systém obnovy s ohledem na stanovištní poměry a způsob péče o cílové jedince již od počátku vzniku porostu.

Zvýšená péče o lesní porosty má své zásady, a sice: čím chudší stanoviště, tím by měly být vstupy do procesu výroby lesa menší - a naopak. Nejdůležitější operací k dosažení výkonného lesa sdruženého je doplňování dřevinné skladby cennými dřevinami jako jsou třešně, hrušně, jeřáby břeky, oskeruše atd., jež dosahují na burzách dříví vysokých cen (viz tabulka 1).

Tabulka 1 - Hodnota cenných listnáčů v €; Ostalbkreis – Baden – Württenberg, Německo (2009)
Tabulka 1 - Hodnota cenných listnáčů v €; Ostalbkreis – Baden – Württenberg, Německo (2009)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zásadní nutností je, pokud chceme mít vysoce produkční střední les, zaměřit se na vysokou přirůstavost, a to nejen u dubů, klenů, ale i u dalších tzv. cenných dřevin.

Výhodou středního lesa je, že těmto dřevinám maximálně vyhovuje. Pevně zapadá do péče o bohaté a pravidelně rostlé koruny stromů s kvalitním a rovným kmenem, protože tito cíloví jedinci mají od první cyklické těžby volnou korunu. Těm nejlepším favoritům (budoucím výstavkům), u kterých se předpokládá, že se na ploše ponechají, se koruna musí před těžbou dlouhodobě připravovat.

Střední les v Přírodní rezervaci Žernov (Pardubický kraj, Lesy ČR), který je "veden v LHP", byť dvě obmýtí vznikl a byl obhospodařován jako les střední. Jednotliví „zarostlí“ jedinci vznikli ve středním lese a jsou patrní dodnes. Na nejlepších stanovištích v dané lokalitě dosahují duby rozměrů
Střední les v Přírodní rezervaci Žernov (Pardubický kraj, Lesy ČR), který je "veden v LHP", byť dvě obmýtí vznikl a byl obhospodařován jako les střední. Jednotliví „zarostlí“ jedinci vznikli ve středním lese a jsou patrní dodnes. Na nejlepších stanovištích v dané lokalitě dosahují duby rozměrů
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Jen kvalitní jedinci s patřičnými parametry (kmen, koruna) by měli být selektivním výběr ponecháváni do starších věkových tříd a těžba by se měla orientovat především na méně přirůstavé výstavky, jakostně méně cenné nebo poškozené.

Takže střední les se značkou „Ferrari“ by měl stavět na kvantitativně menším počtu jedinců na jednotce plochy, ale zato vysoce hodnotných.

Takové množství ponechávaných jedinců je podle typu středního lesa určováno různě. Podle Suma a Mosandla (2009) je ideální počet, který je trvale udržitelný, uveden v tabulce 2. Kdežto množství výstavků na ploše je odvislé od bonity půdy, typu středního lesa a zastiňujících korun, aby spodní etáže mohla komfortně odrůstat.

Tabulka 2 - Ideální počet trvale udržitelného množství dubových výstavků z generativní obnovy ve středním lese podle Summa a Mosandla (2009)
Tabulka 2 - Ideální počet trvale udržitelného množství dubových výstavků z generativní obnovy ve středním lese podle Summa a Mosandla (2009)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Péče o výstavky spočívá ve volnosti korun. Budoucí cíloví jedinci se musí vytipovat už v nejmladší věkové třídě (do první cyklické těžby) a včas je připravovat na razantní uvolnění, aby měli dobře tvárnou korunu a dobrou stabilitu.

Více méně lze říci, že se jedná o trvalou péči o budoucí „zlatá vejce“, o která se musíme starat od mládí až po jejich zralostní těžbu. Díky tomu stromy nebudou tak vysoké, tzn. že kmeny nebudou tak dlouhé, jak je známe z kmenovin. Výstavky budou mít velkou korunu (někdy více než ½ výšky stromu), nižší a kratší kmen, jehož délka bude optimálně 8 – 12 m, ale zato může dosahovat na bohatých stanovištích úctyhodných tlouštěk, kde na dobrých stanovištích mohou dorůstat v 1,3 m od paty kmene do 60 až 90 cm i více.

Přitom je nutné konstatovat, že hodnota např. dubových sortimentů začíná být zajímavá až od tloušťky 35 – 40 cm. Za druhé je nutné vhodně nastavit sofistikovaný systém obhospodařování, tedy způsob obnovy lesa a péči o nejperspektivnější jedince – např. vyvětvováním. Tato péče bude v řadě případů nutností, aby se docílilo požadované kvality u cílových jedinců.

Obnova a péče o dub – nosnou dřevinu středního lesa

Dub je nosnou dřevinou středního lesa, byť se v něm mohou uplatnit všechny domácí listnaté dřeviny, jedle či tis.

Umění obnovit dub přirozenou cestou není složité. Náročné je jeho udržení a pravidelné odrůstání.

Úspěšná pětiletá přirozená obnova dubu zimního v PR Žernov.
Úspěšná pětiletá přirozená obnova dubu zimního v PR Žernov.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Nejsnáze lze úspěšné obnovy dosáhnout u dubu zimního, který snese větší míru a dobu zastínění. Jeho další odrůstání však závisí na vlivu zvěře. To platí všude v České republice.

Pokud přehlédnu vliv spárkaté zvěře v lesích (např. prasata i srnčí či dančí zvěř), je nejlepší obnovit generativním způsobem dubové porosty v době semenného roku dubu, který se opakuje jednou za 6 až 8 let. Ve středním lese přichází častěji díky dokonalé volnosti korun.

Obnově v tomto tvaru předchází pečlivá příprava nejkvalitnějších jedinců v nejmladší věkové třídě – postupným uvolňováním. Samozřejmě obnovu dubu bude doprovázet vegetativní obnova různých druhů dřevin a úporná buřeň, kterou je nutno eliminovat takovým způsobem, aby se do popředí dostali jedinci z generativní obnovy či obnovy umělé.

Při obnově lze očekávat zavlčení některých kmenů (pňové výstřelky na kmeni). Ty se tvoří pravděpodobně jak z genetických důvodů, tak především kvůli nepoměru mezi kořenovým systémem a korunou. V případě, že strom má velké kořeny a malou, nedokonale vytvořenou korunu (takový strom by se ve středním lese neměl vůbec nacházet a měl by být odstraněn), je tvorba pňových výstřelků (vlků) vysoce pravděpodobná.

Pakliže se na kmeni objeví vlky, musí dojít k jejich k odstranění ořezem alespoň do výšky 8 až 12 m, aby byla zachována vysoká hodnota kmene.

Kvalitní dub zimní, který se dobře vyvinul v systému středního lesa.
Kvalitní dub zimní, který se dobře vyvinul v systému středního lesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Vyvětvování takových výstřelků je jedna z nejdůležitějších pěstitelských operací ve středním lese a hospodář k ní musí přistoupit i opakovaně během roku a činit tak do té doby, než kmen nezastíní spodní etáž. Ořez větví musí probíhat pravidelně, aby pňový výstřelek nezasáhl jádro kmene, a to znamená, že se jedná o výstřelky do 3 cm tloušťky. Silnější, dle zkušeností, zasahují již do jádra a snižují hodnotu kmene. Obdobně to platí i u cenných dřevin.

Zvýšení hodnoty středních lesů za pomocí cenných dřevin

Klimatická změna nepřináší jen negativa, ale i pozitiva. Jedno z nich je, že se vzrůstající teplotou bude umožněno pěstovat více druhů cennějších listnáčů, tzn. lépe zpeněžitelných, kterým se zlepší životní podmínky.

Bohužel v ČR trh s cennými kmeny vlastně neexistuje. Možná i proto, že některé majetky a správci lesů jsou zaměřeni více na kvantitu než na kvalitu své produkce.

Třešně, hrušky, jeřáby břeky, oskeruše a mnohé další divoké ovocné dřeviny se často krčí jako nepolíbené Popelky našich lesů. Místo toho, aby se těšily naší pozornosti, rostou v lesích bez bedlivé péče, jež by odrážela jejich význam z hlediska biodiverzity, zvyšování úživnosti honiteb a především jejich vysoké ceny (viz tabulka 1). Místo jejich vysokého zpeněžení jsou naopak často prodány v méně zpeněžitelných sortimentech, jako je vláknina nebo palivo.

Takový přístup je ve středním lese v moderním pojetí trestuhodný. Právě na těchto dřevinách se musí stavět. Díky tomu může „ukázat záda“ lesu vysokému s vysokým obmýtím a dlouhou obnovní dobou, u něhož roste se stoupajícím věkem riziko poškození hodnotných sortimentů i celého lesa. A to je jedna z nejvyšších předností středního lesa na rozdíl od lesa tvaru vysokého – krátké obmýtí.

Tím se střední les stává tvarem s vyššími sociálními hodnotami, protože zralostní těžbu může vykonat v jednom a totéž porostu každá generace vlastníka lesa.

Aukce cenných sortimentů v Bavorsku. Bavorské státní lesy 2017. Na snímku je autor Aleš Erber a kmeny třešně.
Aukce cenných sortimentů v Bavorsku. Bavorské státní lesy 2017. Na snímku je autor Aleš Erber a kmeny třešně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

To neplatí u lesa vysokého obhospodařovaným pasečným způsobem, kde se na zralostní těžbu stejného porostu čeká několik generací. Proto si myslím, že les sdružený je tvarem ideálním výhradně pro malé vlastníky lesů nižších poloh, protože je pro ně tvarem výhodnějším a spravedlivějším.

Pokud střední les bude mít váhu své produkce složenou výhradně z cenných dřevin, dubů a klenů, kde habry, lípy, buky či břízy budou hrát pomocnou roli k vypěstování cenných sortimentů, lze předpokládat vysoký výnos takového tvaru lesa, a to nehledě na to, že může produkovat další zpeněžitelné produkty.

Samozřejmě vše souvisí s poptávkou po cenných sortimentech. Cenné dřeviny častokrát nahrazují dřeviny tropické. Jich se bude na trh dostávat čím dál méně, a proto lze očekávat zvýšenou poptávku po klasických středoevropských dřevinách.

Jejich množství, pokud bude v dobré kvalitě, nebude stačit. Jen si uvědomme, že pokud bychom měli les plný kvalitních dubů a cenných dřevin včetně listnáčů horší kvality, pociťoval by dnes vlastník lesa nějakou cenovou krizi? Cena dubů a cenných sortimentů naopak dlouhodobě stoupá, takže by na této krizi mohl dokonce i vydělat (veškeré těžařské kapacity se vrhají na nahodilou těžbu a na těžbu cennějších sortimentů nezbyde tolik času a kapacit).

Profesor Josef Konšel, jedna z nejvýznamnějších osobností českého lesnictví, k podobným problémům v lesnictví už v roce 1931 uvedl: „Občas nastávající krize obchodní sotva nás odradí od pěstebního úsilí v našich lesích. Ale kdyby snad kvantitou byl trh přeplněn, je zas naopak známo, že zboží kvalitní si odbyt udrží“.

Hmotová produkce středního lesa a přírůst

„Roční přírůst ve středním lese na 1 ha je dle stanoviště a dřeviny různý. Celkový přírůst středního lesa za dobrých poměrů se vyrovnává přírůstu dobrých jehličnatých kmenovin,“ uvádí Konšel (1931) a dodává: „Produkce středního lesa je srovnatelná s lesem vysokokmenným“.

Aukce cenných sortimentů v Bavorsku. Bavorské státní lesy 2017. Na snímku dražené kmeny dubů.
Aukce cenných sortimentů v Bavorsku. Bavorské státní lesy 2017. Na snímku dražené kmeny dubů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

To ovšem popírá řada dalších studií. Nicméně je nutno střízlivě uznat, a to především s měnícím se klimatem a vzhledem k získání nových vědeckých poznatků, že lze nastavit takový systém středního lesa na vhodných stanovištích a že jeho produkce bude s velkou pravděpodobností dohánět les vysoký. Nehledě k faktu, že se lesu vysokému kvůli měnícímu se klimatu zhoršuje růstová dynamika.

Pakliže se nastaví les střední na pěstování cenných sortimentů méně častých listnatých dřevin, jež potřebují volnost v korunách, tak les vysoký bude s velkou pravděpodobností hodnotově překonán. Totiž na menší jednotce lesa roste větší hodnota na menším počtu stromů, a to s vyšším užitkem z mimoprodukčních funkcí lesa.

A to ještě nekalkulujeme s nákladovými položkami od uměle založeného dubového porostu do jejich zajištění, které bude u lesa vysokého významně převyšovat náklady na obnovu nové generace lesa středního, který vznikl z kombinované (přirozené i umělé) obnovy.

Velká přednost středního lesa je ve volnosti korun přispívající k pravidelně rostlému přírůstu, a to hlavně u letního dříví, který mají listnaté dřeviny (kruhovitě pórovité) daleko žádanější, poněvadž letní dřevo je kvalitnější než jarní. U jehličnanů to platí zcela naopak. Proto se rozšiřuje francouzská metoda pěstování cenných sortimentů, kdy u listnatých porostů se po kulminaci výškového přírůstu uskutečňují silné zásahy, aby vznikla velká koruna k dosažení maximálního přírůstu letního dřeva a vznikaly tak v krátkém čase silné dimenze stromů s vysokou hodnotou.

Letecký snímek z roku 1938 jasně dokazuje velké množství ponechaných výstavků, které jsou znatelné dodnes. Ze zpracovaného historického průzkumu hospodaření PR Žernov jasně vyplývá, že velká část porostů dnešní rezervace vznikla jako střední les.
Letecký snímek z roku 1938 jasně dokazuje velké množství ponechaných výstavků, které jsou znatelné dodnes. Ze zpracovaného historického průzkumu hospodaření PR Žernov jasně vyplývá, že velká část porostů dnešní rezervace vznikla jako střední les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | VGHMÚř Dobruška

Tím se zároveň dříve dosáhne požadované tloušťky. Čím budou kmeny dubů a cenných dřevin tlustší, tím jejich hodnota roste. Takové stromy se pak označují jako „zlatá vejce“, ačkoliv kmeny nejsou dlouhé. Často jejich délka nepřesahuje více jak 15 m. Samozřejmě silné zásahy můžeme aplikovat i u lesa vysokého, ale přiznejme si, jaký lesník by se odhodlal k tak radikální změně pěstování dubů.

Z ekologického hlediska je důležité, aby v porostech zůstával určitý počet netvárných (ekonomicky nezajímavých) starých dubů v silných dimenzích. Ve středním lese je toto lehce dosažitelné. Takové jedince je pak vhodné ponechat k zetlení. K tomu lze dojít dlouhodobým plánováním, kdy lze na ploše ponechat bez výrazné pěstební péče určitý počet jedinců, kteří se budou průběžně doplňovat a ponechávat i po jejich pádu na zem. Díky tomu se na ploše budou nacházet stojící i ležící kmeny pro zvýšení biodiverzity lesa. Tím bude střední les zahrnovat vysoce ceněné sortimenty z hospodářského i ekologického hlediska.

Závěr

Při využití přirozené obnovy lesa (vegetativního i generativního) je nutné si určit cílový stav porostů. Většinou se bude jednat o dubové porosty s příměsí mnoha dalších druhů dřevin. I s predikcí vývoje klimatu nám nejčernější scénáře ukazují, že v budoucnu bude mít daleko lepší podmínky areál dubu.

Takže i buk, kterému současné teplejší klima vyhovuje, bude zřejmě na většině typických stanovišť nahrazen dubem. S vidinou toho je potřebné využívat všech možností, které nám nabízejí dynamické síly přírody v rámci různých forem lesa a systému jejich obhospodařování, jež by měly přispět k jejich vyšší odolnosti, stabilitě, produkci a plnění všech mimoprodukčních funkcí lesa.

Takové cíle by si měl vytyčit stát a především resort, pod který lesy spadají, tzn. Ministerstvo zemědělství ČR. Objemová i hodnotová produkce středního lesa je věc jedna, ale věc druhá je klesající biodiverzita v lesích. Lesník, jako prvotní ochránce přírody, by měl tyto vědecky podložené skutečnosti vnímat a dělat takové kroky, aby trend zvrátil.

Tloušťkový přírůst výstavku DB ve středním lese z knihy Nástin tvorby a pěstění lesů (Konšel, 1931)
Tloušťkový přírůst výstavku DB ve středním lese z knihy Nástin tvorby a pěstění lesů (Konšel, 1931)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Je samozřejmé, že vše by mělo jít ruku v ruce s ekonomikou lesního hospodářství, a proto je nezbytné hledat takové cesty, které by se uměly spojit v cestu společnou.

Osobně tento směr vidím ve středním lese. Bohužel se v ČR střední ani nízký les v kategorii hospodářského lesa vůbec nepodporuje. V jiných zemích je situace zcela opačná. Konkrétně v Bavorsku se střední, ale i nízký les finančně zvýhodňuje u nestátních vlastníků lesů. Stát přispívá na jednu jednotku plochy, ale i na jednotlivé cyklické těžby (obmýtí).

V případě příspěvku na plochu se jedná o částku podle zvoleného dílčího obmýtí, když platí, že pokud dílčí obmýtí bude nastaveno na 30 let, je výše finančního příspěvku 80 EUR/ha, do 25 let je výše příspěvku 50 EUR/ha a méně než 25 let je příspěvek už jen 50 EUR/ha.

K tomu má vlastník lesa možnost žádat o finanční příspěvek ve výši 750 EUR/ha na samotnou cyklickou těžbu. Státní lesy nemají nárok na tyto finanční příspěvky, protože takové hospodaření mají v lesích spadajících do jejich správy za úkol udržet a podporovat ze samé podstaty správy státního lesa postaveného na principu trvale udržitelného hospodaření.

Pokud bychom tedy chtěli mít střední či nízké lesy, bylo by určitě vhodné, aby je MZe výrazným způsobem podpořilo. Přece je v jejich zájmu, nejen v zájmu Ministerstva životního prostředí ČR, aby se v lesích nesnižovala biodiverzita a aby se také zvyšovala pestrost hospodářských tvarů a způsobů.

Výkrm domácích vepřů ve středním lese.
Výkrm domácích vepřů ve středním lese.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ke všemu les střední, jako jediný tvar lesa, nabízí aplikaci agrolesnickým systémům, např. výkrm domácích prasat. Přece jen nejlepší šunka roste na stromech, což je historicky známý fakt.

Vzhledem k tomu, že střední les má častější obmýtí, které je vázané na spodní etáž, a je zaměřen na pěstění hodnotných sortimentů, je tvarem lesa, který je výhodnější především pro malé vlastníky lesů. Pro velké vlastníky lesů je jistotou určité očekávané produkce, o kterou se můžou opřít především v dobách smrkové či borové krize. Tedy les střední skrývající zahalenou tvář hospodářských možností přispívá k vyšší biodiverzitě a pestrosti našich lesů nižších poloh.

Doufám, že tímto příspěvkem zvýším zájem o tento tvar lesa nejen u nestátních lesů. A když už nic jiného, věřím v adekvátní diskuzi, jež bude respektovat pohled na střední les, který jsem chtěl čtenářům přiblížit a odkrýt jeho různé možnosti využití a pěstování.


reklama

foto - Erber Aleš
Aleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ČM

Čech M.

10.8.2019 13:06
Užitečný článek, který by si měli přečíst hlavně u LČR, ale i soukromý vlastník, protože tenhle způsob pěstování lesa je ideální do našich měnících se podmínek. Bohužel praxe v našem lesnictví je obecně spíše opačná a je to dáno hlavně tradicí, nepochopením aktuální situace s měnícím se klimatem a taky nedobrým systémem LHP. No, spousta majitelů, nebo spíše jejich potomků, nakonec spláče nad výdělkem, ale je to jejich volba. Nás ostatní by měl zajímat hlavně způsob pěstování u LČR.
V článku jsem našel jednu nejasnost a to týkající se tzv. vlků: " Ořez větví musí probíhat pravidelně, aby pňový výstřelek nezasáhl jádro kmene"
Myslím, že to se stát nemůže, není to rakovina nebo něco cizopasného.
U silných větví je jasné proč to tak je- vyrůstaly na mladém tenkém kmeni, ale vlk to není ten případ. Rád se nechám poučit.
Jinak vytváření vlků je přirozená reakce stromu na světlo a jeho maximální zužitkování. Strom poté rychleji získává na objemu, ale za cenu sukatého dřeva.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

11.8.2019 10:04 Reaguje na Čech M.
Doplňuji komentář k větě: " Ořez větví musí probíhat pravidelně, aby pňový výstřelek nezasáhl jádro kmene" ... jedná se o to, že pňový výstřelek každý rok přírůstá, a to nejen směrem mimo kmen, ale i do kmene ... vzniká nová větev. Samozřejmě "vlk" může mít různé podoby. Většinou však se z výstřelku státá větvička a pak větev. Podle shody s nokolika odborníky a dřevaři, které potvrzují i výzkumy ze zahraničí, tak hranice tloušťky nových výstřelků by neměla přesáhnout tloušťku u doteku výstřelku s kmene. Pakliže se ořezává silnější větev, tak je vysoko pravděpodobné, že "kořeny" větve zasahují do středu kmene tak hlubko, že zasahují jádro kmene a znehodnocují hodnotu stromu. Proto se doporučuje pravidelný ořez. Na problém lze pohlížet i tak,že pokud růst větve zůstane v běli stromu, tak se kmen znehodnocuje. Sílu a rozložení běli v kmeni to má každá dřevina trošku jiné, ale o tom třeba napíšu někdy v budoucnu. Pěstování cenných dřevin je již úplně o něčem jiném, než známe ze standardního. K tomu bych snad mohl doporučit knihu od pana Ing. A. Indruha: Zakládání a výchova listnatých porostů.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.8.2019 23:06
Střední les tak jak jej popisujete je ideální pro malé lesíky v zemědělské krajině nižších poloh (a nejen pro ně).

Co se týká dřevin - javor klen (podobně jako dub letní) nemá moc rád vysýchavá stanoviště. Klen se tam sice zmlazuje, ale má problém se přehoupnout přes stádium tyčovin. Spíše než klen se tam hodí javor mléč nebo babyka. V místě mého působiště se jedná o všechny lokality, kromě těch u vody, v údolí a dolních partiích svahů.

Podobně je na tom třešeň, pokud nemá dost vody, je spíš taková "krpatá", pro hmyz a ptactvo dobrá, ale dřevo na palivo.

Zajímavé by mohly být ty další cenné dřeviny, ale většinou je těžké sehnat sadební materiál. Dobré je, že školky již začaly reagovat na poptávku po břeku, ale taková hrušeň polnička, lesní jabloň nebo oskeruše, jsou doménou spíše okrasných školek nebo těch pro výsadbu v krajině.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

11.8.2019 10:11 Reaguje na Jan Škrdla
Napsal jste čtyři odstavce. K od 2) souhlas. Kdybych se mě zaobírat každou dřevinou vhodnou pro středí les, zase by mne osočil, že píšu dlouhé články :-)
k od 3) s vámi nemohu souhlasit. Znám třešně jako biče na chudých stanovištích od nížin až po 650 m.n.m. Vše je spojené s gentikou a výchovou.
k od 4) Sadební materiál se dá sehnat a kvalitní. Ale máte pravdu, že ho je málo. Hold to jde o přístupu vlastníků lesů, lesníků atd., kteří na to často pečou a o takové "popelky" se řádně nestarají. Dedává jim patřičný životní prostor, neopečovávají je, aby pravidelně plodily a nesbírají semena u těch nejlepších jedinců. Péče o koruny stromů by měla být v tomto ohledu prvořadá. Pak je to taky o poptávce a přístupu ostatních vl. lesů, nebo spíše citu umět se chovat k těmto dřevinám v porostu, že jo.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.8.2019 21:50 Reaguje na Aleš Erber
S tou třešní to opravdu může být genetikou i výchovou. Jedná se o ptačí síji (původem z alejí a zahrad). Stromy v hustém zápoji, často zastíněné a s výchovou se nikdo moc nezaobíral. Každopádně s poklesem hladiny spodní vody, který se nejdrastičtěji projevil u BO, začaly chřadnout i některé TR.
V případě vzácných dřevin platí zákon nabídky a poptávky. Pamatuji, že před 3-4 lety bylo těžké sehnat břek (dovážel se snad i z Maďarska nebo jej pěstovaly okrasné školky), a teď se sehnat dá.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

12.8.2019 09:23 Reaguje na Jan Škrdla
Já bych řekl, že pokles spodní vody je nejlépe patrný u dubů, které snižují maximální výšku koruny kvůli nižšímu výparu, aby neplýtvaly vodou.
Abych probudil vyšší zájem o cenější listnáče, napsal jsem tento článek: Arolesnictví – budoucnost českého zemědělství a výzva pro lesní školkaře?!
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-agrolesnictvi-budoucnost-ceskeho-zemedelstvi-a-vyzva-pro-lesni-skolkare
Odpovědět
DA

DAG

12.8.2019 20:53
V tabulce 2 je chybně uvedený součet, ale to je jen tak mimochodem. Jen mi není jasné jestli těch 90 stromů již jako cílové sázíme nebo prostě vybereme ze zasázeného porostu. Na velkých holinách by asi bylo ideální jít přes přípravné porosty.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

14.8.2019 09:22 Reaguje na DAG
Ajo, 150 Ks! POzorný čtenář. Jedná se o celkový součet všech dřevin v porostu. Takže výběr je dle toho, jaké dřeviny na daném stanovišti upřednsotňujete. Pokud nějaké dřeviny v porostu chybí, tak je sázíte. Třeba v PR Žernov je skladba DBz, HB, LP. Ojediněle tma rostou jsou TŘ, HR, BRK, a proto bych takové sazenice sázel, DB bych bych vybíral z přirozené obnovy. Je něco jiného, když zakládáte střední les na "zelené louce" nebo les vysoký převádíte na les sdružený. Či nepravou kmenovinu zařazenou v LHP jako les vysoký převádíte na les střední - zde se musí přihlížek k porostu (k převodu na les střední)individuálně. Taxátoři dnes ani nezaznamenají, pokud není proveden historický průzkum hospodaření, že se jedná o původní les střední. Dnes jsou výstavky různého stáří, pokud ještě existují, "zarostlé" hlavní etáží.
Odpovědět
DA

DAG

14.8.2019 21:04 Reaguje na Aleš Erber
Mě tedy čeká obnova od nuly. Mé vlastní 2 ha jsou sežrány kůrovcem, takže pojedu od začátku. To samé mě a kolegy čeká v cca 50 ha obecních lesů. Lesy se nachází převážně v souborech 55 a 45. Nicméně DBZ je dřevina ve které v nadmořské výšce mezi 500 a 600 mnm. vidím budoucnost. Ovšem se přiznám, že DBZ je ze zákona na ha potřeba po čertech mnoho a dub je prevít. V zájmu bezpečnosti chci v porostu i další hlavní dřeviny(BO, MD a omezeně SM). Přemýšlím nad dalšími "výplňovými" dřevinami. Ty by se následně nahrazovaly JD. Ovšem nějak mi nevychází jak to udělat, aby to tak nějak rostlo všechno pohromadě :)
Odpovědět

15.8.2019 00:13
Jsem možná v tomto hodně konzervativní ale řekl bych, že hlavně ekonomika toho středního lesa má pár chybiček. Jednak, ,jak autor píše, nic jako burza cenných sortimentů u nás zatím neexistuje a dobře prodat mimo dubu cennější sortiment dalších uváděných dřevin je hlavně pro malého vlastníka i proto, že bude prodávat malé množství, tak trochu z kategorie sci-fi.. Dále je tady položka náklady. Jak píše pan Erber: koruna se musí před těžbou dlouhodobě připravovat , Pakliže se na kmeni objeví vlky, musí dojít k jejich odstranění ořezem alespoň do výšky 8 až 12 m,……… Vyvětvování takových výstřelků je jedna z nejdůležitějších pěstitelských operací ve středním lese a hospodář k ní musí přistoupit i opakovaně během roku a činit tak do té doby, než kmen nezastíní spodní etáž……… Ořez větví musí probíhat pravidelně, atd Řekl bych, že ta trvalá péče o budoucí zlaté vejce bude finančně velice náročná. Jde o to jestli ta zlatá vejce budou po porovnání položek dal jsem, dostal potom opravdu zlatá. To zlaté vejce navíc musím kácet a přiblížit. Co zbude z opečovávaného podrostu doplňovaného vzácnějšími dřevinami a z nižších etáží ,když do něj pokácíme strom s velkou korunou? Nic plocha pro výřez polámaných stromů a následnou rekonstrukci. Když s určitou mírou nadsázky řeknu, že pokud člověk „zmrší“ výchovný zásah v listnaté probírce a vytvoří „ jabloňový sad“, tak vlastně položil základ k střednímu lesu.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

17.8.2019 11:20 Reaguje na
Tak z dnešního převážného pasečného uplatňování hospodářských způsobů pěstování lesů je to sakra velké sci-fi! To máte úplnou pravdu. Proto je nutné o různých způsobech psát.
Burzy cenného dříví již existují. Každá péče je náročná. Na střední les se musí pohlížet i z jiných pohledů, které přinášejí profit (ekol., soci. ekon.). Vy koukáte jen na ekonomický. Vy nerozumíte cyklické těžbě středního lesa, což je patrnéz z vašho textu. Těžba výstavků se uskutečněje výhradně s těžbou spodní etáže. Proto nemůže dojít k poškození spodní etáže. Pakliže se vl. lesa rozhodně těžbu i tak provést část porostů poškodí, tak to obšas chodí i v lese nepasečném, což ale dává možnost k diferenciaci porostu - zmlazení, k umělé obnově a doplnění chybějících dřevin. Nemusí se ke všemu kácet všechny výstakvy najednou, ale jen několik. To byste si zrušil celý patro. Obávám se, promiňte mi to, že jste neúplně pochopil cyklus středního lesa, jeho obhospodařování a péči. Domnívám se tak i z posledních vět. Doporučuji nahlédnout do knihy "NÍZKYÝ A STŘEDNÍ LES PLNOHODNOTNÁ ALTERNATIVA HOSPODAŘENÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH LESŮ od Doc. Jana Kadevého a kolektivu".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.8.2019 00:21
Výše mě to bohužel nepodepsalo. Nyní to snad bude již v pořádku. Je víceméně jedno, jestli bude porost založen uměle sadbou nebo zmlazením s následnou dosadbou. Jen u toho zmlazení mě zaráží , že přesto , že by to měl být preferovaný způsob, z ceníků za posledních x let zmizel například výkon prostřihávky. To co ve středním lese bude finančně náročnou věcí (vyvětvování), ve vysokém to naopak zajišťuje příroda. Samozřejmě ne tak dokonale. Pokud se ale důsledně dodržují pravidla pro výchovu listnatých porostů, tedy odstraňování předrostlíků, obrostlíků, netvárných jedinců s ponecháním podúrovňových a hlavně vrůstaných jedinců bez zásahu do úrovně, dopracujeme se stromů s rovným, vyvětveným kmenem s relativné malou korunou. Takže, v osmdesáti letech bude , ať se to dobře počítá, při plném zakmenění ,400 stromů na ha. Každých deset let můžu potom výběrným způsobem,při snížení zakmenění o 0,1 vytěžit čtyřicet stromů a ve 120 letech budu mít ještě pořád na ploše 200 stromů při zakmenění 0,5.. Podle tabulky v textu článku v středním lese jen 4.Jak moc by musela být cenná ta kvalita aby překonala kvantitu?
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

17.8.2019 11:26 Reaguje na Jarek Schindler
Vyvětvování ne zcela dokonale dělá příroda,což píše zcela správně,a to ani když dokonale dodržujete pravidla pro výchovu. To vás mohu ubezpečit. Věddecky podloženo řadou výzkumů. ... A právě malou koruny mi necheme, protože tvoříte nestabilní, málo přirůstavý strom, kde vám s časem roste riziko poškození vybaložených investic. Nové metody v pěstování listnatých dřevin hovoří jasně. Není potřeba vysokých stromů s malou korunou, ale naopak stromy s velkou korunou, kde rovný kmen bez větví tvoří 1/3 - 1/2 výšky stromu. Tam je ta hodnota, která ke všemu přirůstá. Jestli jste si přečetl první článek, tam najdete odpověď na poslední vaši otázku ... ae
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.8.2019 23:55 Reaguje na Aleš Erber
Samozřejmě, pokud o něčem nevím (burza) neznamená to, že neexistuje. Hlavně, že o její existenci vědí ti drobní majitelé, kteří tam budou prodávat pár svých cenných výřezů. Moc se orientuji na ekonomiku? Na co se v hospodářském lese orientovat? Hospodářský les je v první řadě o té ekonomice, zvlášť když ve vašich článcích pane Erber , máte tu ekonomiku středního lesa jako nosnou myšlenku. Ptám se znovu. Jaké budou podle vás přibližně náklady na tu přípravu koruny a tu soustavnou péči ??? Nerozumím cyklické těžbě středního lesa? Takže dle vašeho ideálního počtů výstavků v první třídě z 90 jedínců těžím 58. . 32 převádím do 2 třídy. V té z 32 jedinců těžím 16 jedinců a 16 převádím do třídy třetí.atd. V páté potom ty nejkvalitnější čtyři stromy nechám na zetlení. No,řekl bych, že těch 16 silných stromů z ha určených v 30 –letých intervalech k těžbě žádná „ hitparáda zrovna není. Samozřejmě,musím zajistit 90 jedinců pro novou první třídu. Otázka tedy zní: jak to, že nemůže, jak sám píšete, dojít k poškození spodních etáží ( hl. 1 a 2 tř) ? Celá se přece netěží. Náhradníci na rozdíl od vysokého lesa u vás vlastně neexistují. Tak vy nechcete stromy s malou korunou, protože malá koruna tvoří nestabilní strom? Řekl bych, že naopak velká koruna posouvá těžiště výše a mnohdy navíc mimo osu kmene. Vítr se opírá do podstatně větší plochy. Svoji plochou je velká koruna podstatně náchylnější na těžký sníh a námrazu ( podzim 2010 Střední Morava).. Atd.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

20.8.2019 18:47 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, prodej cenných sortimentů a možnosti prodeje na burzách je o osvětě malých vlastníků lesů do 50 ha. Je skutečností, že ani ti větší vl. lesů takových možností nepříliš nevyužívají.
Nosnou myšlenkou není ekonomika, ale vyváženost funkcí, a to především v lesích zlv. určení, kde ekologická funkce převažuje na základě plánů péče.´, tzn. vyrovnanost funkcí ekologických a ekonomických tam, kde je výhradně cíl ekologický. S ekonomikou operuji proto, že tato možnost tady je. A díky tomu si hospodář může zvolit volbu i této cesty, aniž by byl pranýřován kolegy lesníky. Je také dobré vědět, že i v takovém to druhu hospodaření, nemusí být hospodaření ztrátové. Rozhodně to není na zavádění všude a pro každého. Promiňte mi, ale na toto jsem v článku upozorňoval.
Soustředěná péče o koruny probíhá klasicky v rámci výchovy, akorát dáváte důraz na cílové stromy. Pokud se jedná o vyvětvování, tak to si určuje každý vl. lesa sám. Zda hodinovou nebo úkolem. A promiňte mi, přesnou kalkulaci vám zde poskytovat nebudu. V rámci cyklické těžby jste se sám přistihl neporozumění. Nevadí. Počet 90 ks/ha výstavků je plně zapojená etáž, kde ta suma cca 90 jedinců jsou cílový jedinci. Neznamená to, že od roku 0 - 30 let roste jen 90 ks jedinců po ha. Je to klasický mladý porost, nad kterým jsou dospělé stromy (výstavky) o různém věku a tloušťky. V tomto porostu se pečuje o cílové jedince do cca 30ti let věku porostu, který se následně stane 32 ks budoucích výstavků. Dále nechápu, proč byste ty nejkvalitnější stromy z V. třídy nechal k zetlení? To jsem nenapsal. Prosím, zkuste se na to podívat ještě jednou. K zeltení dává přeci biologicky vhodnější jedince, které si můžete vytipovat už v mladém věku. Jsou to většinou z ekonomického z hlediska nejhorší stromy. Právě V. třídě by to měly být TOP stromy s nej kvalitou a hodnotou.
Ano. 1 třída se celá smýtí včetně 58 ks kvalitativně nejhorších jedinců, takže vám z 1. třídy přestoupí do 2. třídy těch cca 32 ks/ha, kteří byli opečovaní v rámci té cca 90 ks/ha. U nich je cílem, kvůli přírůstu a eko. a statické stabilitě, což je vědecky prokázané, aby měli velkou korunu. Neříkám, že může přijít lokální anomálie a shodit stromy s velkou korunou, to se může stát. Ale většinou k poškození dochází u stromů s malou korunou a to v rámci celé ČR! V rámci těžby se samozřejmě některý jedinci mohou poškodit, to netvrdím, Je proto vhodné budoucí výstavky v 1. třídě vybírat tak, aby byly již dobře rozprostřené po porostu. Snad jsme opět postoupili dál :-) Děkuji za dotazy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.9.2019 08:54 Reaguje na Aleš Erber
Přibližnou kalkulaci nákladů na vyvětvování si tedy budu muset spočítat sám. Pokud bude cena 200 Kč za strom ( práce ve výškách bude asi jedna z nejnákladnějších v lesní výrobě) a já takto nechám "ošetřovat" jen 100 stromů a pouze po dobu 10-ti let tak mám náklady 200 tisíc. Kde ale mám tu soustavnou péči po dobu třiceti let? Neporozuměl jsem? Řekl bych,že rozumím velice dobře. Pěstujete les 1 třídy do třiceti let kde máte devadesát cílových jedinců z nich ale pomalu 3/5 po třiceti letech péče , společně se zbytkem etáže vyřežete a následně zakládáte novou spodní etáž ( tedy 1 třídu) Perfektní hospodaření. Pokud mýte potřebu nechávat něco na zetlení tak by to mělo být uvedeno ve vaši tabulce ideálního počtu jedinců. Jinak učebnici fyziky se vám asi přepsat nepodaří a co se týká lesů zvláštního určení, tak v nich jde snad spíš o co nejmenší zásahy. V čem by měl mít les dříve nazývaný " plundr" na rozdíl od lesa vysokého vyváženější ekologické funkce? Ano, takový les díky světlu bude mít podstatně bohatší bylinné patro a bude tím podstatně úživnější. Bohužel buřeň kam se člověk podívá zase neprospívá nějakému přirozenému zmlazení. A pastva??? Místo zvěře, která podle vás lesu škodí budeme provozovat lesní pastvu hospodářských zvířat. Paráda. Dál jsme bohužel asi nepostoupili ale i tak děkuji za odpovědi.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

12.11.2019 09:16
Díky za článek a inspiraci. :)
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist