Aleš Erber: Jak nastartovat střední les, nadupané Ferrari našich lesů?
Základní předpoklady pro výkonný střední les
Les střední je v nížinách bezpochyby nejstabilnějším lesním ekosystémem. Pokud chceme, abychom „zažehli motor“ výkonného středního lesa tak, aby šlapal na nejvyšší výkon, je nutné zvolit optimální systém obnovy s ohledem na stanovištní poměry a způsob péče o cílové jedince již od počátku vzniku porostu.
Zvýšená péče o lesní porosty má své zásady, a sice: čím chudší stanoviště, tím by měly být vstupy do procesu výroby lesa menší - a naopak. Nejdůležitější operací k dosažení výkonného lesa sdruženého je doplňování dřevinné skladby cennými dřevinami jako jsou třešně, hrušně, jeřáby břeky, oskeruše atd., jež dosahují na burzách dříví vysokých cen (viz tabulka 1).
Zásadní nutností je, pokud chceme mít vysoce produkční střední les, zaměřit se na vysokou přirůstavost, a to nejen u dubů, klenů, ale i u dalších tzv. cenných dřevin.
Výhodou středního lesa je, že těmto dřevinám maximálně vyhovuje. Pevně zapadá do péče o bohaté a pravidelně rostlé koruny stromů s kvalitním a rovným kmenem, protože tito cíloví jedinci mají od první cyklické těžby volnou korunu. Těm nejlepším favoritům (budoucím výstavkům), u kterých se předpokládá, že se na ploše ponechají, se koruna musí před těžbou dlouhodobě připravovat.
Jen kvalitní jedinci s patřičnými parametry (kmen, koruna) by měli být selektivním výběr ponecháváni do starších věkových tříd a těžba by se měla orientovat především na méně přirůstavé výstavky, jakostně méně cenné nebo poškozené.
Takže střední les se značkou „Ferrari“ by měl stavět na kvantitativně menším počtu jedinců na jednotce plochy, ale zato vysoce hodnotných.
Takové množství ponechávaných jedinců je podle typu středního lesa určováno různě. Podle Suma a Mosandla (2009) je ideální počet, který je trvale udržitelný, uveden v tabulce 2. Kdežto množství výstavků na ploše je odvislé od bonity půdy, typu středního lesa a zastiňujících korun, aby spodní etáže mohla komfortně odrůstat.
Péče o výstavky spočívá ve volnosti korun. Budoucí cíloví jedinci se musí vytipovat už v nejmladší věkové třídě (do první cyklické těžby) a včas je připravovat na razantní uvolnění, aby měli dobře tvárnou korunu a dobrou stabilitu.
Více méně lze říci, že se jedná o trvalou péči o budoucí „zlatá vejce“, o která se musíme starat od mládí až po jejich zralostní těžbu. Díky tomu stromy nebudou tak vysoké, tzn. že kmeny nebudou tak dlouhé, jak je známe z kmenovin. Výstavky budou mít velkou korunu (někdy více než ½ výšky stromu), nižší a kratší kmen, jehož délka bude optimálně 8 – 12 m, ale zato může dosahovat na bohatých stanovištích úctyhodných tlouštěk, kde na dobrých stanovištích mohou dorůstat v 1,3 m od paty kmene do 60 až 90 cm i více.
Přitom je nutné konstatovat, že hodnota např. dubových sortimentů začíná být zajímavá až od tloušťky 35 – 40 cm. Za druhé je nutné vhodně nastavit sofistikovaný systém obhospodařování, tedy způsob obnovy lesa a péči o nejperspektivnější jedince – např. vyvětvováním. Tato péče bude v řadě případů nutností, aby se docílilo požadované kvality u cílových jedinců.
Přečtěte si také |
Aleš Erber: Střední les – neobjevené Ferrari českých lesů
Obnova a péče o dub – nosnou dřevinu středního lesa
Dub je nosnou dřevinou středního lesa, byť se v něm mohou uplatnit všechny domácí listnaté dřeviny, jedle či tis.
Umění obnovit dub přirozenou cestou není složité. Náročné je jeho udržení a pravidelné odrůstání.
Nejsnáze lze úspěšné obnovy dosáhnout u dubu zimního, který snese větší míru a dobu zastínění. Jeho další odrůstání však závisí na vlivu zvěře. To platí všude v České republice.
Pokud přehlédnu vliv spárkaté zvěře v lesích (např. prasata i srnčí či dančí zvěř), je nejlepší obnovit generativním způsobem dubové porosty v době semenného roku dubu, který se opakuje jednou za 6 až 8 let. Ve středním lese přichází častěji díky dokonalé volnosti korun.
Obnově v tomto tvaru předchází pečlivá příprava nejkvalitnějších jedinců v nejmladší věkové třídě – postupným uvolňováním. Samozřejmě obnovu dubu bude doprovázet vegetativní obnova různých druhů dřevin a úporná buřeň, kterou je nutno eliminovat takovým způsobem, aby se do popředí dostali jedinci z generativní obnovy či obnovy umělé.
Při obnově lze očekávat zavlčení některých kmenů (pňové výstřelky na kmeni). Ty se tvoří pravděpodobně jak z genetických důvodů, tak především kvůli nepoměru mezi kořenovým systémem a korunou. V případě, že strom má velké kořeny a malou, nedokonale vytvořenou korunu (takový strom by se ve středním lese neměl vůbec nacházet a měl by být odstraněn), je tvorba pňových výstřelků (vlků) vysoce pravděpodobná.
Pakliže se na kmeni objeví vlky, musí dojít k jejich k odstranění ořezem alespoň do výšky 8 až 12 m, aby byla zachována vysoká hodnota kmene.
Vyvětvování takových výstřelků je jedna z nejdůležitějších pěstitelských operací ve středním lese a hospodář k ní musí přistoupit i opakovaně během roku a činit tak do té doby, než kmen nezastíní spodní etáž. Ořez větví musí probíhat pravidelně, aby pňový výstřelek nezasáhl jádro kmene, a to znamená, že se jedná o výstřelky do 3 cm tloušťky. Silnější, dle zkušeností, zasahují již do jádra a snižují hodnotu kmene. Obdobně to platí i u cenných dřevin.
Zvýšení hodnoty středních lesů za pomocí cenných dřevin
Klimatická změna nepřináší jen negativa, ale i pozitiva. Jedno z nich je, že se vzrůstající teplotou bude umožněno pěstovat více druhů cennějších listnáčů, tzn. lépe zpeněžitelných, kterým se zlepší životní podmínky.Bohužel v ČR trh s cennými kmeny vlastně neexistuje. Možná i proto, že některé majetky a správci lesů jsou zaměřeni více na kvantitu než na kvalitu své produkce.
Třešně, hrušky, jeřáby břeky, oskeruše a mnohé další divoké ovocné dřeviny se často krčí jako nepolíbené Popelky našich lesů. Místo toho, aby se těšily naší pozornosti, rostou v lesích bez bedlivé péče, jež by odrážela jejich význam z hlediska biodiverzity, zvyšování úživnosti honiteb a především jejich vysoké ceny (viz tabulka 1). Místo jejich vysokého zpeněžení jsou naopak často prodány v méně zpeněžitelných sortimentech, jako je vláknina nebo palivo.
Takový přístup je ve středním lese v moderním pojetí trestuhodný. Právě na těchto dřevinách se musí stavět. Díky tomu může „ukázat záda“ lesu vysokému s vysokým obmýtím a dlouhou obnovní dobou, u něhož roste se stoupajícím věkem riziko poškození hodnotných sortimentů i celého lesa. A to je jedna z nejvyšších předností středního lesa na rozdíl od lesa tvaru vysokého – krátké obmýtí.
Tím se střední les stává tvarem s vyššími sociálními hodnotami, protože zralostní těžbu může vykonat v jednom a totéž porostu každá generace vlastníka lesa.
To neplatí u lesa vysokého obhospodařovaným pasečným způsobem, kde se na zralostní těžbu stejného porostu čeká několik generací. Proto si myslím, že les sdružený je tvarem ideálním výhradně pro malé vlastníky lesů nižších poloh, protože je pro ně tvarem výhodnějším a spravedlivějším.
Pokud střední les bude mít váhu své produkce složenou výhradně z cenných dřevin, dubů a klenů, kde habry, lípy, buky či břízy budou hrát pomocnou roli k vypěstování cenných sortimentů, lze předpokládat vysoký výnos takového tvaru lesa, a to nehledě na to, že může produkovat další zpeněžitelné produkty.
Samozřejmě vše souvisí s poptávkou po cenných sortimentech. Cenné dřeviny častokrát nahrazují dřeviny tropické. Jich se bude na trh dostávat čím dál méně, a proto lze očekávat zvýšenou poptávku po klasických středoevropských dřevinách.
Jejich množství, pokud bude v dobré kvalitě, nebude stačit. Jen si uvědomme, že pokud bychom měli les plný kvalitních dubů a cenných dřevin včetně listnáčů horší kvality, pociťoval by dnes vlastník lesa nějakou cenovou krizi? Cena dubů a cenných sortimentů naopak dlouhodobě stoupá, takže by na této krizi mohl dokonce i vydělat (veškeré těžařské kapacity se vrhají na nahodilou těžbu a na těžbu cennějších sortimentů nezbyde tolik času a kapacit).
Profesor Josef Konšel, jedna z nejvýznamnějších osobností českého lesnictví, k podobným problémům v lesnictví už v roce 1931 uvedl: „Občas nastávající krize obchodní sotva nás odradí od pěstebního úsilí v našich lesích. Ale kdyby snad kvantitou byl trh přeplněn, je zas naopak známo, že zboží kvalitní si odbyt udrží“.
Hmotová produkce středního lesa a přírůst
„Roční přírůst ve středním lese na 1 ha je dle stanoviště a dřeviny různý. Celkový přírůst středního lesa za dobrých poměrů se vyrovnává přírůstu dobrých jehličnatých kmenovin,“ uvádí Konšel (1931) a dodává: „Produkce středního lesa je srovnatelná s lesem vysokokmenným“.
To ovšem popírá řada dalších studií. Nicméně je nutno střízlivě uznat, a to především s měnícím se klimatem a vzhledem k získání nových vědeckých poznatků, že lze nastavit takový systém středního lesa na vhodných stanovištích a že jeho produkce bude s velkou pravděpodobností dohánět les vysoký. Nehledě k faktu, že se lesu vysokému kvůli měnícímu se klimatu zhoršuje růstová dynamika.
Pakliže se nastaví les střední na pěstování cenných sortimentů méně častých listnatých dřevin, jež potřebují volnost v korunách, tak les vysoký bude s velkou pravděpodobností hodnotově překonán. Totiž na menší jednotce lesa roste větší hodnota na menším počtu stromů, a to s vyšším užitkem z mimoprodukčních funkcí lesa.
A to ještě nekalkulujeme s nákladovými položkami od uměle založeného dubového porostu do jejich zajištění, které bude u lesa vysokého významně převyšovat náklady na obnovu nové generace lesa středního, který vznikl z kombinované (přirozené i umělé) obnovy.
Velká přednost středního lesa je ve volnosti korun přispívající k pravidelně rostlému přírůstu, a to hlavně u letního dříví, který mají listnaté dřeviny (kruhovitě pórovité) daleko žádanější, poněvadž letní dřevo je kvalitnější než jarní. U jehličnanů to platí zcela naopak. Proto se rozšiřuje francouzská metoda pěstování cenných sortimentů, kdy u listnatých porostů se po kulminaci výškového přírůstu uskutečňují silné zásahy, aby vznikla velká koruna k dosažení maximálního přírůstu letního dřeva a vznikaly tak v krátkém čase silné dimenze stromů s vysokou hodnotou.
Tím se zároveň dříve dosáhne požadované tloušťky. Čím budou kmeny dubů a cenných dřevin tlustší, tím jejich hodnota roste. Takové stromy se pak označují jako „zlatá vejce“, ačkoliv kmeny nejsou dlouhé. Často jejich délka nepřesahuje více jak 15 m. Samozřejmě silné zásahy můžeme aplikovat i u lesa vysokého, ale přiznejme si, jaký lesník by se odhodlal k tak radikální změně pěstování dubů.
Z ekologického hlediska je důležité, aby v porostech zůstával určitý počet netvárných (ekonomicky nezajímavých) starých dubů v silných dimenzích. Ve středním lese je toto lehce dosažitelné. Takové jedince je pak vhodné ponechat k zetlení. K tomu lze dojít dlouhodobým plánováním, kdy lze na ploše ponechat bez výrazné pěstební péče určitý počet jedinců, kteří se budou průběžně doplňovat a ponechávat i po jejich pádu na zem. Díky tomu se na ploše budou nacházet stojící i ležící kmeny pro zvýšení biodiverzity lesa. Tím bude střední les zahrnovat vysoce ceněné sortimenty z hospodářského i ekologického hlediska.
Závěr
Při využití přirozené obnovy lesa (vegetativního i generativního) je nutné si určit cílový stav porostů. Většinou se bude jednat o dubové porosty s příměsí mnoha dalších druhů dřevin. I s predikcí vývoje klimatu nám nejčernější scénáře ukazují, že v budoucnu bude mít daleko lepší podmínky areál dubu.
Takže i buk, kterému současné teplejší klima vyhovuje, bude zřejmě na většině typických stanovišť nahrazen dubem. S vidinou toho je potřebné využívat všech možností, které nám nabízejí dynamické síly přírody v rámci různých forem lesa a systému jejich obhospodařování, jež by měly přispět k jejich vyšší odolnosti, stabilitě, produkci a plnění všech mimoprodukčních funkcí lesa.
Takové cíle by si měl vytyčit stát a především resort, pod který lesy spadají, tzn. Ministerstvo zemědělství ČR. Objemová i hodnotová produkce středního lesa je věc jedna, ale věc druhá je klesající biodiverzita v lesích. Lesník, jako prvotní ochránce přírody, by měl tyto vědecky podložené skutečnosti vnímat a dělat takové kroky, aby trend zvrátil.
Je samozřejmé, že vše by mělo jít ruku v ruce s ekonomikou lesního hospodářství, a proto je nezbytné hledat takové cesty, které by se uměly spojit v cestu společnou.
Osobně tento směr vidím ve středním lese. Bohužel se v ČR střední ani nízký les v kategorii hospodářského lesa vůbec nepodporuje. V jiných zemích je situace zcela opačná. Konkrétně v Bavorsku se střední, ale i nízký les finančně zvýhodňuje u nestátních vlastníků lesů. Stát přispívá na jednu jednotku plochy, ale i na jednotlivé cyklické těžby (obmýtí).
V případě příspěvku na plochu se jedná o částku podle zvoleného dílčího obmýtí, když platí, že pokud dílčí obmýtí bude nastaveno na 30 let, je výše finančního příspěvku 80 EUR/ha, do 25 let je výše příspěvku 50 EUR/ha a méně než 25 let je příspěvek už jen 50 EUR/ha.
K tomu má vlastník lesa možnost žádat o finanční příspěvek ve výši 750 EUR/ha na samotnou cyklickou těžbu. Státní lesy nemají nárok na tyto finanční příspěvky, protože takové hospodaření mají v lesích spadajících do jejich správy za úkol udržet a podporovat ze samé podstaty správy státního lesa postaveného na principu trvale udržitelného hospodaření.
Pokud bychom tedy chtěli mít střední či nízké lesy, bylo by určitě vhodné, aby je MZe výrazným způsobem podpořilo. Přece je v jejich zájmu, nejen v zájmu Ministerstva životního prostředí ČR, aby se v lesích nesnižovala biodiverzita a aby se také zvyšovala pestrost hospodářských tvarů a způsobů.
Vzhledem k tomu, že střední les má častější obmýtí, které je vázané na spodní etáž, a je zaměřen na pěstění hodnotných sortimentů, je tvarem lesa, který je výhodnější především pro malé vlastníky lesů. Pro velké vlastníky lesů je jistotou určité očekávané produkce, o kterou se můžou opřít především v dobách smrkové či borové krize. Tedy les střední skrývající zahalenou tvář hospodářských možností přispívá k vyšší biodiverzitě a pestrosti našich lesů nižších poloh.
Doufám, že tímto příspěvkem zvýším zájem o tento tvar lesa nejen u nestátních lesů. A když už nic jiného, věřím v adekvátní diskuzi, jež bude respektovat pohled na střední les, který jsem chtěl čtenářům přiblížit a odkrýt jeho různé možnosti využití a pěstování.
reklama
Dále čtěte |
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?
Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostech
Nejvíce nejlepších nabídek v tendru Lesů ČR má Uniles z koncernu Agrofert
Další články autora |
Aleš Erber: Poroučet Lesům ČR, komu mají prodat kolik jakého dřeva, je cesta do slepé uličky. Musíme jinudy
Aleš Erber: Zamyšlení nad pokáceným dubem z Krnova
Aleš Erber: Ring volný! Lesníci versus mocná myslivecko-dřevařská lobbyOnline diskuse
Všechny komentáře (17)
Čech M.
10.8.2019 13:06V článku jsem našel jednu nejasnost a to týkající se tzv. vlků: " Ořez větví musí probíhat pravidelně, aby pňový výstřelek nezasáhl jádro kmene"
Myslím, že to se stát nemůže, není to rakovina nebo něco cizopasného.
U silných větví je jasné proč to tak je- vyrůstaly na mladém tenkém kmeni, ale vlk to není ten případ. Rád se nechám poučit.
Jinak vytváření vlků je přirozená reakce stromu na světlo a jeho maximální zužitkování. Strom poté rychleji získává na objemu, ale za cenu sukatého dřeva.
Aleš Erber
11.8.2019 10:04 Reaguje na Čech M.Jan Škrdla
10.8.2019 23:06Co se týká dřevin - javor klen (podobně jako dub letní) nemá moc rád vysýchavá stanoviště. Klen se tam sice zmlazuje, ale má problém se přehoupnout přes stádium tyčovin. Spíše než klen se tam hodí javor mléč nebo babyka. V místě mého působiště se jedná o všechny lokality, kromě těch u vody, v údolí a dolních partiích svahů.
Podobně je na tom třešeň, pokud nemá dost vody, je spíš taková "krpatá", pro hmyz a ptactvo dobrá, ale dřevo na palivo.
Zajímavé by mohly být ty další cenné dřeviny, ale většinou je těžké sehnat sadební materiál. Dobré je, že školky již začaly reagovat na poptávku po břeku, ale taková hrušeň polnička, lesní jabloň nebo oskeruše, jsou doménou spíše okrasných školek nebo těch pro výsadbu v krajině.
Aleš Erber
11.8.2019 10:11 Reaguje na Jan Škrdlak od 3) s vámi nemohu souhlasit. Znám třešně jako biče na chudých stanovištích od nížin až po 650 m.n.m. Vše je spojené s gentikou a výchovou.
k od 4) Sadební materiál se dá sehnat a kvalitní. Ale máte pravdu, že ho je málo. Hold to jde o přístupu vlastníků lesů, lesníků atd., kteří na to často pečou a o takové "popelky" se řádně nestarají. Dedává jim patřičný životní prostor, neopečovávají je, aby pravidelně plodily a nesbírají semena u těch nejlepších jedinců. Péče o koruny stromů by měla být v tomto ohledu prvořadá. Pak je to taky o poptávce a přístupu ostatních vl. lesů, nebo spíše citu umět se chovat k těmto dřevinám v porostu, že jo.
Jan Škrdla
11.8.2019 21:50 Reaguje na Aleš ErberV případě vzácných dřevin platí zákon nabídky a poptávky. Pamatuji, že před 3-4 lety bylo těžké sehnat břek (dovážel se snad i z Maďarska nebo jej pěstovaly okrasné školky), a teď se sehnat dá.
Aleš Erber
12.8.2019 09:23 Reaguje na Jan ŠkrdlaAbych probudil vyšší zájem o cenější listnáče, napsal jsem tento článek: Arolesnictví – budoucnost českého zemědělství a výzva pro lesní školkaře?!
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-agrolesnictvi-budoucnost-ceskeho-zemedelstvi-a-vyzva-pro-lesni-skolkare
DAG
12.8.2019 20:53Aleš Erber
14.8.2019 09:22 Reaguje na DAGDAG
14.8.2019 21:04 Reaguje na Aleš ErberAleš Erber
17.8.2019 11:20 Reaguje naBurzy cenného dříví již existují. Každá péče je náročná. Na střední les se musí pohlížet i z jiných pohledů, které přinášejí profit (ekol., soci. ekon.). Vy koukáte jen na ekonomický. Vy nerozumíte cyklické těžbě středního lesa, což je patrnéz z vašho textu. Těžba výstavků se uskutečněje výhradně s těžbou spodní etáže. Proto nemůže dojít k poškození spodní etáže. Pakliže se vl. lesa rozhodně těžbu i tak provést část porostů poškodí, tak to obšas chodí i v lese nepasečném, což ale dává možnost k diferenciaci porostu - zmlazení, k umělé obnově a doplnění chybějících dřevin. Nemusí se ke všemu kácet všechny výstakvy najednou, ale jen několik. To byste si zrušil celý patro. Obávám se, promiňte mi to, že jste neúplně pochopil cyklus středního lesa, jeho obhospodařování a péči. Domnívám se tak i z posledních vět. Doporučuji nahlédnout do knihy "NÍZKYÝ A STŘEDNÍ LES PLNOHODNOTNÁ ALTERNATIVA HOSPODAŘENÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH LESŮ od Doc. Jana Kadevého a kolektivu".
Jarek Schindler
17.8.2019 00:21Aleš Erber
17.8.2019 11:26 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.8.2019 23:55 Reaguje na Aleš ErberAleš Erber
20.8.2019 18:47 Reaguje na Jarek SchindlerNosnou myšlenkou není ekonomika, ale vyváženost funkcí, a to především v lesích zlv. určení, kde ekologická funkce převažuje na základě plánů péče.´, tzn. vyrovnanost funkcí ekologických a ekonomických tam, kde je výhradně cíl ekologický. S ekonomikou operuji proto, že tato možnost tady je. A díky tomu si hospodář může zvolit volbu i této cesty, aniž by byl pranýřován kolegy lesníky. Je také dobré vědět, že i v takovém to druhu hospodaření, nemusí být hospodaření ztrátové. Rozhodně to není na zavádění všude a pro každého. Promiňte mi, ale na toto jsem v článku upozorňoval.
Soustředěná péče o koruny probíhá klasicky v rámci výchovy, akorát dáváte důraz na cílové stromy. Pokud se jedná o vyvětvování, tak to si určuje každý vl. lesa sám. Zda hodinovou nebo úkolem. A promiňte mi, přesnou kalkulaci vám zde poskytovat nebudu. V rámci cyklické těžby jste se sám přistihl neporozumění. Nevadí. Počet 90 ks/ha výstavků je plně zapojená etáž, kde ta suma cca 90 jedinců jsou cílový jedinci. Neznamená to, že od roku 0 - 30 let roste jen 90 ks jedinců po ha. Je to klasický mladý porost, nad kterým jsou dospělé stromy (výstavky) o různém věku a tloušťky. V tomto porostu se pečuje o cílové jedince do cca 30ti let věku porostu, který se následně stane 32 ks budoucích výstavků. Dále nechápu, proč byste ty nejkvalitnější stromy z V. třídy nechal k zetlení? To jsem nenapsal. Prosím, zkuste se na to podívat ještě jednou. K zeltení dává přeci biologicky vhodnější jedince, které si můžete vytipovat už v mladém věku. Jsou to většinou z ekonomického z hlediska nejhorší stromy. Právě V. třídě by to měly být TOP stromy s nej kvalitou a hodnotou.
Ano. 1 třída se celá smýtí včetně 58 ks kvalitativně nejhorších jedinců, takže vám z 1. třídy přestoupí do 2. třídy těch cca 32 ks/ha, kteří byli opečovaní v rámci té cca 90 ks/ha. U nich je cílem, kvůli přírůstu a eko. a statické stabilitě, což je vědecky prokázané, aby měli velkou korunu. Neříkám, že může přijít lokální anomálie a shodit stromy s velkou korunou, to se může stát. Ale většinou k poškození dochází u stromů s malou korunou a to v rámci celé ČR! V rámci těžby se samozřejmě některý jedinci mohou poškodit, to netvrdím, Je proto vhodné budoucí výstavky v 1. třídě vybírat tak, aby byly již dobře rozprostřené po porostu. Snad jsme opět postoupili dál :-) Děkuji za dotazy.
