https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-priciny-apokalypsy-v-ceskych-lesich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Příčiny apokalypsy v českých lesích

27.11.2018
Kalamitní plochy na severní Moravě.
Kalamitní plochy na severní Moravě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
Naše lesy jsou právem národním bohatstvím. Dnes však lesy mizí rychlostí, jaká tu zřejmě nebyla od počátku lidských dějin. Rozhodně tuto situaci nezažila dosud žádná generace lesníků. Jde opravdu o katastrofu.
 

Jde opravdu o katastrofu jak z hlediska ekologického, tak i z ekonomického a sociálního. Lesní porosty se bezpochyby obnoví, ale než v nich naroste dostatek dříví, z něhož budou mít vlastníci lesů ekonomický profit, bude to trvat desítky let. Prvotní příčinou chřadnutí lesů je sucho v půdě v důsledku globální změny klimatu (GZK) a nerespektování zásad pěstování jednotlivých dřevin na vhodných stanovištích. V důsledku toho jsou stromy natolik oslabené, že doslova vadnou před očima.Lesů nepomohlo ani uniformní a šablonovité hospodaření od 70. let minulého století. Kvůli tomu podléhají velmi snadno větrným kalamitám a žírům škůdců, protože jsou málo ekologicky a staticky stabilní.

Především pak smrkové a borové porosty, které byly po dlouho dobu preferované pro průmyslové zpracování a které v našich lesích stále dominují. I proto je domácí dřevařský průmysl stále nastaven výhradně na převládající jehličnany. Je otázkou, zda tomu tak bude i v budoucnu a kdo se má přizpůsobit. Zda les průmyslu, či průmysl lesům. Základním úkolem lesních hospodářů je pěstovat pestré, odolné a produkční porosty odpovídající stanovištním poměrům. Jestliže chce být zpracovatelský průmysl dlouhodobě udržitelný a odolný, musí akceptovat využívání stanovištně vhodných dřevin a upravit k tomu výrobu.

Kolaps na trhu se dřevem. Lokálně se prodává pod výrobními náklady!

V minulém roce zasáhl lesy ve střední Evropě orkán Herwart, který poničil několik desítek miliónů kubíků dřeva. V té době už přeplněnost pil dřívím z kůrovcových kalamit, se kterými se potýká celá střední Evropa, ještě zhoršila celkovou situaci na trhu. V nedávné době v Itálii padly kvůli silnému větru, další milióny kubíků dřeva. Negativní důsledky GZK jsou tímto jasně patrné a ukazují svoji silnou a nevlídnou tvář.

Je zřejmé, že větrné kalamity budou čím dál více ovlivňovat dosavadní hospodaření. Společně s kůrovcovými kalamitami se jedná o fenomén, který ve střední Evropě vytváří smrtící koktejl způsobující dlouhodobý pokles cen smrkového nebo borového dřeva až o polovinu původních cen. S ohledem na tento vývoj se vlastníkům lesů v ČR pomalu ani nevyplácí kácet a následně asanovat kůrovcem napadené dřevo nebo borové souše. Prodejem dříví s nižší kvalitou totiž nevydělají na náklady spojené s těžbou, na provozní náklady anebo na zalesnění vzniklých holin po provedené těžbě. Není tedy divu, že zaznívají hlasy o tom, že by se části lesů zasažených kůrovci, měly nechat bez zásahu, tzn. ponechat stát kůrovcové souše. Ať už se myslí trvalé nebo dočasné ponechání dřevní hmoty v porostech, může si je dovolit pouze větší vlastník, jako je například stát. Pouze velký lesní majetky, který spravují výhradně státní podniky, umožňuje poměrně dobře diverzifikovat těžbu, a tedy příjem z prodeje dříví. Naopak středně velcí vlastníci lesů, jež jsou dominantně v soukromých rukách, nedisponují takovými možnostmi a rozlohou jako stát, žijí pouze z prodeje dříví. Aby mohli financovat zaměstnance, lesnický provoz nebo zalesňování kalamitních ploch, nemohou si dovolit rezignovat ani na prodej dříví horší kvality, ani zdravého dříví. Naopak malí vlastníci lesů, kteří kolikrát ani nevědí, kde mají svůj majetek a z prodeje dříví nejsou živi, suché stromy až tolik netrápí. Ba naopak, souše vnímají možná i pozitivně, protože tím mají palivové dříví.

Další skupinou jsou dřevozpracovatelé. I když v médiích zaznívají hlasy, že právě jim současná situace vyhovuje, nemusí to být až taková pravda. Faktem je, že na trhu je velké množství dříví nižší kvality. Ovšem dřevozpracovatelé pro svoji výrobu z hlediska trvalosti produkce stejné kvality potřebují i zdravé a čerstvé jehličnaté dříví. Tohoto druhu dříví je však na trhu nedostatek, protože vlastníci, a to především ti státní, zastavili mýtní úmyslné těžby. A tento trend se bude zřejmě umocňovat. S ohledem na rozvoj průmyslu čtvrté generace a predikci zásob dřevní hmoty, ve které nebude tolik smrku a borovice, je na čase se pomalu připravit na průmyslové zpracování i listnatých druhů dřevin.

Z nadměrného exportu dříví se stala hrozba pro tuzemské vlastníky lesů

Stávající situace na českém trhu se dřívím se zhoršuje také z toho důvodu, že velký podíl dříví z celkové domácí produkce se vyváží (v r. 2017 to bylo 7 mil. m3 z celkové těžby ve výši 18 mil. m3). Opačným směrem se do ČR importovalo cca 3 mil. m3. Celkově jsou tuzemští zpracovatelé schopni absorbovat přibližně 14 mil. m3. Zvyšující se podíl exportu je dlouhodobě známým faktem. Neřešení tohoto trendu jde na vrub předchozích vlád ČR a výhradně na Ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které dřevařský průmysl spadá. Vypadá to, jako by nikomu nevadilo, že surové dřevo bez přidané hodnoty odchází za naše hranice a vrací se v podobě dřevěných výrobků s patřičně vyšší cenou.

Snad vývoj trhů tomu chtěl, aby domácí vlastníci a správci lesů vyváželi téměř polovinu z celkové produkce do zahraničí. Dělo se to kvůli lepším nabídnutým cenám za dříví, kterým nemohly konkurovat především tuzemské malé až středně velké pilařské provozy. Pak zkrachovala řada malých a středních pil kvůli nejistotám z nedostatku dříví. Cekově díky tomu chybí v ČR dostatečné dřevozpracovatelské kapacity. Situaci nepomáhá ani širší uplatnění dřeva jako materiálu ve stavebnictví. Zdá se, že zmíněné faktory by mohly alespoň zmírnit stávající stav na trhu se dřívím. To se však neděje. Naopak, na trzích se dřevem se dostavil opačný efekt. Především němečtí a rakouští zahraniční zpracovatelé dávají přednost svému domácímu dříví, pro které mají tímto krokem větší kapacitní prostor. Ze zmíněných důvodů kolabuje náš trh se dřevem a vlastníci lesů se zmítají ve finanční krizi, byť česká ekonomika roste. To například německá vláda byla vůči vlastníkům a vlastně i celému lesnicko-dřevařskému sektoru výrazně dynamičtější a shovívavější. Během pár dní po větrné kalamitě Herwart schválila finanční pomoc vlastníkům lesů ve výši 100 mil. EUR na asanaci kalamity a jejích následků. Přispěla tak k lepší situaci vlastníků lesů a k vyšší odolnosti budoucích lesů. Vstřícný krok, který je v ČR stále v očekávání.

Faktory umocňující zhoršující se stav v lesnicko-dřevařském sektoru

Pohled do porostu s dlouholetou přípravou na globální změnu klimatu; pestrá dřevinná skladba, výšková a tloušťková rozrůzněnost, dlouhé a vitální koruny. Znak stabilního a odolného lesa - Saské státní lesy, Lesní správa Eibenstock
Pohled do porostu s dlouholetou přípravou na globální změnu klimatu; pestrá dřevinná skladba, výšková a tloušťková rozrůzněnost, dlouhé a vitální koruny. Znak stabilního a odolného lesa - Saské státní lesy, Lesní správa Eibenstock
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Mezi faktory, jež umocňují zhoršující se stav v lesnicko-dřevařském sektoru, patří nevybavenost českých vlakových dopravců vagóny na převoz dříví, nedostatek a kvalita skladovacích ploch poblíž nádraží nebo nedostatečně pružné logistické služby Správy dopravních a železničních cest, která svým přístupem snižuje efektivitu odvozu kůrovcového dříví a tím zhoršuje boj proti kůrovcové kalamitě. Vlastníci lesů nebo správci nemají dostatek skladovací plochy pro dříví v suchém nebo mokrém stavu pro případ kalamit. Co se týká samotného lesa, tak se nedaří jeho přirozená obnova v takové míře, aby se obnovovaly všechny druhy dřevin, především listnaté a jedle bez velkého finančního a fyzického úsilí vlastníků lesů a lesního personálu. Schopnost lesa přirozeně se obnovovat je přitom limitována vysokými stavy zvěře, kvůli nimž musejí vlastníci lesů vynakládat nemalé finanční prostředky na ochranu mladých kultur. Vliv zvěře nemá samozřejmě nic společného s kalamitou, ale s rentabilností vlastníků lesů již ano.

Jedná se totiž o zcela zbytečně vynaložené investice, které by mohly být využity zcela jiným způsobem. Například být převedeny do rezervních fondů na přečkání horších hospodářských časů nebo do pěstebních fondů či na zvýšení mezd lesním pracovníkům, které jsou dlouhodobě podhodnocené. Právě trvale nízké mzdy jsou důvodem, proč z lesnictví postupně a dlouhodobě odcházeli lesní dělníci do jiných oborů za lepším. Nedostatek lesních pracovníků, a hlavně kvalifikovaných těžařů je přitom dalším faktorem ovlivňujícím zpracování následků kalamity. Ti nyní v oboru chybějí velmi citelně a náhrada mladými nepřichází. Toto je dlouhodobý problém všech vlastníků lesů, který dohnal tíživý stav celého sektoru v tu nejnepříjemnější dobu.

Je v lidských silách zvládnout stávající kůrovcovou kalamitu?

Jestliže již vznikají dynamickým vývojem na rozsáhlém území kůrovcové (sterilní) souše, které jednotliví vlastníci lesů nemají možnost zpracovat nebo jejich výskyt účinně utlumit, a situaci zvládnout běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, je možno využít například zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů, jak uvádí vyhláška č. 101/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že uvedených zákonných ustanovení mohly (a měly) využít postižné kraje formou vyhlášení stavu nebezpečí a pokud kalamitní situace přesahuje území více krajů, lze vyhlásit nouzový stav (vláda). Vývoj kůrovcové kalamity má totiž již charakter, při kterém je ohroženo zachování lesů v regionálním i celostátním měřítku, tedy stav ohrožení životního prostředí. Nač tedy krajské samosprávy čekají a proč nevyužijí všech dostupných možností? Odpovídající legislativní nástroje k tomu již MZe vytvořilo.

Závěr

Domnívám se, že do stávajícího stavu musí vstoupit stát vyhlášením nouzového stav. V rámci něho by mělo dojít k výkupu dříví státem, aby došlo k vybalancování takové ceny dřevní hmoty pro vlastníky, která by pro ně byla rentabilní, a k dalším hospodářsko-technickým opatřením. Také je nutné přikročit k právním úpravám v oblasti daní, jež by mohly na jedné straně snížit náklady vlastníkům lesů a na straně druhé jim umožnit dosáhnout za stávajícího krizového stavu rentabilní (soběstačné) hospodaření. Dalšími opatřeními může být zvýšení dotační sazby na výsadbu listnáčů a jedlí a na hospodaření šetrnější k přírodě. V případě plnění všech těchto podmínek, které by neměly vycházet z legislativních omezení, by mohli být hospodáři ještě motivováni plošnou dotací na hektar lesa, protože lesy plní nezanedbatelné environmentální funkce pro společnost a pro naši krajinu.


reklama

 
foto - Erber Aleš
Aleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

27.11.2018 13:47
No, pokud by vlastníci lesů podepsali závazek, že na oplátku za pomoc od státu budou od teď vysazovat lesy jen ve vhodném druhovém složení, na vhodných místech a budou tam hospodařit výběrovou těžbou... pak ať stát pomůže :)
Odpovědět

Jan Škrdla

27.11.2018 22:34 Reaguje na Anyr
Souhlas, akorát ten stát (resp. státní lesy) by mohl jít příkladem.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

28.11.2018 11:56
Soukromí majitelé lesů by neměli dostat ani korunu od státu. Mělo by to být podnikání jako každé jiné, tedy i s rizikem. Pokud je tento soukromník ve ztrátě, nikdo mu nebrání les odprodat a jít pracovat.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.11.2018 22:20 Reaguje na Josef Mozek
Podnikání to sice je, ale má svá specifika.

1. dlouhá produkční doba - sklízíte výsledky práce vašich prapřechůdců a výsledky vaší práce ocení vaši pranástupci (v obou případech by se hodilo ještě jedno pra přidat).
Vložená investice se vám nevrátí v dohledné době, spíš se toho ani nedočkáte.

2. kromě produkce dřeva poskytuje les další benefity, říká se jim celospolečenské funkce (např. vliv na vodní režim a kvalitu vody, ochrana proti erozi, rekreační funkce, ekologická funkce).
Les prostě není fabrika na dřevo, i když to někteří nechtějí pochopit.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

30.11.2018 16:51 Reaguje na Jan Škrdla
Nenamlouvejte zde, prosím, že les je prodělečná záležitost. Hlupáků, kteří tomu uvěří, je zanedbatelné minimum. Po krásných tučných letech přišlo období slabší. Podnikatelé v ostatních oborech si musí v takových případech brát úvěry, zaručit se svým majetkem nebo zpětně investovat své zisky z minulých let aby své podnikání udrželi. Majitelé lesů to mají vymyšleno jinak. Nechtějí sáhnout na své zisky z minula, nechtějí půjčky, chtějí přímo dar. Chtějí, aby se jim všichni ostatní složili na překlenutí slabšího období. Poté, co bude kalamita za peníze všech zvládnuta, budou již opět inkasovat sami, jen do své kapsy, bez splátek úvěrů. K nátlaku na stát je využito viz váš bod 2. Pokud vlastník lesa nezvládne hospodaření, nechť les nabídne k prodeji popř. je les vyvlastněn.
Odpovědět

Jan Škrdla

30.11.2018 19:49 Reaguje na Josef Mozek
Z vaši odpovědi je vidět, že jste nepochopil bod č. 1, ale nepřekvapuje mě to.
Která banka vám půjčí na něco s návratností přes 50 let (pokud neuvažuji s rychle rostoucími dřevinami)?
Myslíte si že drobní podnikatelé v lesnictví si žijí nad poměry? To platí snad o velkých firmách, co vyhrávají tendry u státních lesů.
Pokud si myslíte že les=produkce dřeva a nic víc, tak se neshodneme.
Odpovědět
mr

1.12.2018 11:51 Reaguje na Jan Škrdla
Rozumíte skutečně významu pojmů, jako třeba ekonomika a tržní hospodaření? "Josef Mozek30.11.2018 16:51" vám to vysvětlil naprosto přesně a výstižně. Když se to těm lesníkům nevyplatí, tak ať jdou konečně něco dělat, co skutečně umí a čemu fakt rozumí. Jestli něco takového vůbec existuje ... Les je totiž leda o produkci dřeva. Produkce je leda množství a kvalita v určité ceně. A opět jsme u té nešťastné ekonomiky.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.12.2018 13:19 Reaguje na
Zajímalo by mě, čemu rozumíte vy. Podle vašich komentářů to vypadá, že lesu a lesnímu hospoadření moc ne.
Víte co to jsou celospolečenské funce lesa?
Četl jste vůbec ten článek?
Vy byste kvůli prokuci dřeva vyhnal všechny návštěvníky z lesa, veškerou zvěř a ignoroval skutečnost, že les má pozitivní dopad na koloběh vody?

Společně s Josefem Mozkem jste nepochopili o co se tady jedná.

Nejlépe to vystihuje hned první komentář v diskuzi, pod který bych se podepsal. A to, že by měl stát pomáhat těm, co hospodaří zodpovědně.
Odpovědět
mr

1.12.2018 13:45 Reaguje na Jan Škrdla
Na rozdíl od vás rozumím určitě lesům a přírodě a hlavně ekonomickým souvislostem. Článek jsem nečetl, reaguji leda na vaše zde padlé naivní ekologistické pitominy. Ty vaše celospolfce zajišťuje les i bez dotací i bez úmyslu jejich majiteů. Navíc mi ve vaší ekologistické fantazii podsouváte něco, o čem jsem se nikdy nezmínil. Jelikož o ekologii lesa nic nevíte, používám pro vás slovo "ekologista".
Odpovědět

Jan Škrdla

1.12.2018 14:26 Reaguje na
Tomu, že rozumíte lesu a přírodě pochybuji.
Ekonomický souvislostem možná rozumíte, ale rozumíte ekonomických souvislostem lesa - les není plantáž, peníze z něj nedostanete z rok ani dva.

Nic vám nepodsouval - sám jste psal, že les je jen o produkci dřeva.
O ekologii lesa něco vím, zatím jste mi vašimi komentáři jiných diskuzích nedokázal, že toho víte více.

Článek jste nečetl, prskáte, tváříte se, že všemu rozumíte. Člověče nechtěl byste jít do politiky?
Odpovědět
mr

1.12.2018 22:29 Reaguje na Jan Škrdla
Cit.:"Vy byste kvůli prokuci dřeva vyhnal všechny návštěvníky z lesa, veškerou zvěř a ignoroval skutečnost, že les má pozitivní dopad na koloběh vody?" - to jsou vaše hlouposti, jež mi ve vaší nivní neznalosti problému podsouváte. Samozřejmě, že les je leda o produkci dřeva - nic jiného totiž z něho nelze prodat (opomíjím houby, plody a zvěřinu jejichž hodnota je zanedbatelná). Nevím, nevím, kam chodíte vy, ale řekl bych, že v ČR jsou především plantáže. Představte si, že se ty lesy (plantáže) po celá staletí živily samy, ba dokonce generovaly zisk (byly neopomenutelným a váženým reálným hmotným majetkem, investicí do budoucna atd.) a najednou je tu problém a hned se vyrojí dotační podvodníci hrající si na spasitele, jež prý přechytračí běžný vývoj ekonomiky. Nepřechytračí, max. tak oblbnou pár hloupých lidí, než většině dojde, že byli opět napáleni. Ty vaše ekologistické nesmysly začínají např. z článku, cit.:"do stávajícího stavu musí vstoupit stát vyhlášením nouzového stav. V rámci něho by mělo dojít k výkupu dříví státem, aby došlo k vybalancování takové ceny dřevní hmoty pro vlastníky, která by pro ně byla rentabilní..." a končí třeba takovou ekonomickou perlou jako těžbou za použití vrtulníků. To se to ekologistům utrácí, když jim to platí jiní.
A ještě jedna perla, cit.:"les není plantáž, peníze z něj nedostanete z rok ani dva." Slyšel jste někdy o dlouhodobé investici? To je třeba i ten les. Přijdete mi, jako by jste se právě z té politiky vrátil na svět. Vám podobných je totiž plný parlament, proto to u nás i tak vypadá ...
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2018 09:18 Reaguje na
Méně někdy znamené více. To platí i pro váš příspěvek.
Přečtěte si komentář Jana Šimůnka z 2.12.2018 07:49.
Je to lépe vysvětlené než z mojí strany, snad to pochopíte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.12.2018 07:49
@mr
Z lesa je pochopitelně mnoho dalších benefitů než jen produkce dřeva. Problém je, že tyto benefity jsou tržně neuplatnitelné (resp. ne za současného technického a právního stavu).
Tohle se dá pochopitelně řešit. Řešení spočívá v daňové zátěži těch, kteří ty ostatní benefity přijímají (v tomto případě se to dá opravdu rozložit na celou společnost) a nějaké ekonomické motivaci vlastníků těch lesů, které nejsou jen v režimu plantáže na dřevo.

V USA z daní podporují chov včel, protože benefit z opylování se nedá dost dobře převést na cenu medu. Respektive by asi stačilo ten med dotovat na trhu, ale to by vedlo ke střetu s kukuřičnou lobby, cpoucí na trh přebytky fruktózového sirupu. Zároveň je to tedy názorná ukázka toho, jak nesmyslné a škodlivé zásahy do volného trhu komplikují provedení těch několika málo smysluplných.
Odpovědět
mr

2.12.2018 11:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Mám takový dojem, že tu někteří z tržního prostředí znají leda slovo "DOTACE". Daně by měly být co nejmenší, aby bylo co nejméně zdrojů k prošustrování nebo přímo k rozkradení, třeba i pod honosným pojmem DOTACE. S těmi vašimi ujetými nápady o dalším zdanění občanů byste spíše všichni potřebovali "rozložit pěkných pár ran na záda". Když si vzpomenu na ty špinavé kejkle Zelených Buzíků s biopalivy a elektřinou, tak si myslím, že už nazrál čas, aby už jen podobné nápady byly prostě konečně trestné. Trestně právní odpovědnost nátlakových skupin, zákonodárců a politiků tu chybí jako sůl.
Když se vám nelíbí, že moje včely létají do vašeho lesa, tak si ho třeba oploťte, aby vám tam nemohly. Když se vám nelíbí, že vaše včely opylovávají můj les bez placení, tak si je vycvičte tak, aby do něho prostě nelétaly.
Tí chci leda sdělit, že způsoby vašeho myšlení jsou už fakt jak z psychozařízení.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2018 18:34 Reaguje na
Máte výjimečný dar, číst pod čarou, ale to co tam není.
Přečtete si prosím ještě jednou příspěvek na který reagujete a váš příspěvek, ať vidíte, jak jste mimo.
Odpovědět
mr

2.12.2018 21:45 Reaguje na Jan Škrdla
Nevím, jak vám bude dlouho trvat, než pochopíte, že reaguji na myšlenky a využívám slov svých předchůdců?
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2018 23:39 Reaguje na
Nevím, od kterého předchůdce jste převzal ten "kanálslovník".
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2018 19:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Když jste vzpomněl včelaření, u nás je situace taková, že se vyplácí podpora na zazimované včelstvo 180 Kč za rok. Není to částka, ze které by se dalo zbohatnout.
Kromě toho se asi před 10-15 lety začala vyplácet dotace pro začínající včelaře na pořízení včelstev a vybavení. Impulzem k tomu byl vysoký věkový průměr včelařů(většina z nich byla 60+), cílem bylo omlazení včelařské základny. Důsledkem byl nárůst počtu včelařů, ale také "papírových" včelařů (většinou příbuzných stávajících členů).

Jinak také včelařím, ale v první řadě proto, že mě to baví, dále že mám vlastní med. Opylování by zajistily včely i jiných včelařů v obci (máme poměrně husté zavčelení) a dotace jsou pro mě podružná záležitost.
Odpovědět
mr

2.12.2018 21:50 Reaguje na Jan Škrdla
A dalších 500 kč sežere administrativa přebujelé a naprosto přebytečné byrokracie. Je mi jedno, co je a není zbohatnutí. Jakékoliv dotace a daně křiví rovnost tržního prostředí.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2018 23:36 Reaguje na
Těch 500 Kč jste střelil od pasu. Mýlím se?
Uvědomujete si, že z daní a odvodů je hrazena nebo dotována veřejná doprava, úklid obcí a měst, integrovaný záchranný systém, zdravotní péče a další potřebné služby, které si samy na sebe nevydělají?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

2.12.2018 17:17
Přístup k lesu se musí změnit... to je dnes už jasné snad úplně všem... že to musí být změna zásadní je jasné také. Produkce dřeva musí být udržitelná ekologicky a až z toho pak plyne i udržitelnost ekonomická.. jinak les nikdy nebude fungovat a plnit všechny svoje funkce!

Špatný a nepřírodní stav lesa (plantáže i jiné čistě ekonomické modely) generuje mnoho ztrát ostatním subjektům napojeným na les (téměř všichni obyvatelé dané země a do určité míry vždy i okolních zemí (zvlášť u nás, protože jsme jedno velké rozvodí, atd.) a planetárně (ovlivnění klimatu).

Když se budeme bavit o ČR, tak zde máme možnosti ze strany státu (úprava zdanění, dotace, atd.), které mohou podporovat a motivovat ty vlastníky lesů, kteří vlastní les (a kteří zaručují například svou certifikací i jeho udržitelnost), který funguje jak má a tak nevznikají výše zmiňované ztráty všem ostatním (ekonomické, sociální, enviromentální a jiné). Tímto by potom byl celý systém založen na stabilitě a les by konečně mohl plnit všechny své funkce a hlavně by všechny tyto funkce byly udržitelné i v dobách člověkem měnícího se klimatu...... navíc jen ekologicky udržitelný les jde proti těmto změnám!

Už by konečně nemělo být možné, aby někdo bezohledně, slepě a neudržitelně vydělával na ničení ŽP a aby tím pak škodil všem ostatním! Způsoboval tím povodně, sucho, erozi, úbytek živočichů a celkově degradoval celou krajinu a vše co s ní souvisí............. Natožpak, aby ho za to ještě podporoval stát! To přece nemůže chtít tak 99,99% obyvatel, tak proč tu člověk pořád čte nějaké archaické názory na les a co s ním (nezohledňující ani změny klimatu, ani nové poznatky vědců a odborníků z celého světa)......................









Odpovědět
JM

Josef Mozek

2.12.2018 20:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kašpárek opět plamenný projev, kritika a výhled do budoucna, aniž by napsal cokoliv konkrétního. Měl by jít do politiky :) .
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.12.2018 20:46 Reaguje na Josef Mozek
Jak konkrétní bych musel být, aby jste Vy napsal něco s přidanou hodnotou.. :)
Odpovědět
mr

2.12.2018 22:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, ti vaši vědci a vám podobní "odborníci" dovedli hospodaření lesů do katastrofy. Ani na polích to lepší moc není. Jen si vzpomeňte, jak ti vaši zelení pošuci prosadili různé nesmyslné dotace na pozemky - např. jejich sekání do určité doby a s tím spojeným úbytkem hmyzu a polního ptactva.
Dost dobře si ani neumím představit, jak chcete těžit les tím vaším opěvovaným tzv. výběrovým způsobem, aniž byste v něm nenadělal více škody jak užitku na zbytku porostu. Tam se totiž těží těžké a dlouhé stromy v ostatním zápoji za použití těžké techniky nebo aspoň koní. Doufám, že jste viděl padat porážený kmen aspoň na videu. To není, jako když si jdete řezat nožem zeleninu na zahrádce.
Taky mi uniká, jak plantáže generují ztráty ostatním subjektům, když jsou u nás leda lesní plantáže už několik století. Mám tomu třeba rozumnět tak, že na jejich místě měly být raději pole a domy s hustotou obyvatelstva, jako mají třeba v Palestině?
Určitě se shodnem, že ničení ŽP je trestné. Když teda máte tolik poznatků, se vás ptám, zda jste už podal na někoho konkrétního v této věci trestní oznámení?
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2018 23:31 Reaguje na
Sekání travních porostů do určité doby není výmyslem ochrany přírody, ale vychází se společné zemědělské politiky EU a je podmínkou pro vyplacení dotace. Je tomu tak zřejmě z toho důvodu, aby se provedení snáze kontrolovalo.

Výběrný způsob hospodaření funguje, je to jeden z adaptačních opatření proti změně klimatu, doporučuji si o tom něco nastudovat.
Např. na ŠLP Křtiny mají 2% lesa v převodu na "čistokrevně" výběrný les (už od roku 1973), od roku 2013 mají cca 18% v převodu na les trvale tvořivý, který z velké části uplatňuje výběrné principy.
Alespoň část porostů převádí na les trvale tvořivý také Městské lesy Jihlava, Lesy města Volary, Lesy města Brna nebo Biskupské lesy (část revíru Bílá).
Kromě toho je to ideální způsob hospodaření pro malé lesíky a remízky v zemědělské krajině.
Říká se, kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.12.2018 21:22 Reaguje na
Takže já, mě podobní a vědci můžeme za dnešní stav lesa? Za dnešní hospodaření?

Pokud člověk podporuje myšlenku udržitelného lesnictví a zemědělství, tak je ten kdo ho dovedl k dnešnímu stavu lesů?? To jako myslíte vážně?

:D

Jako to už pak můžu napsat, že žížaly škodí půdě a proto je v takovém stavu :D

Výběrným způsobem se dá těžit, pokud se změní model hospodaření v lesích, dřevěná kniha a hlavně certifikace.

A jak konkrétně se dá jak vy neuvědomělí říkáte "pěstovat les", aby byl produkční a zároveň výdělečný? Hlavně tím, že minimalizujete náklady na onu "produkci".

Kdyby jste pánové chtěli, tak si to nastudujete a nebude tu říkat takové věci.. vy ale hádám nechcete vědět, co? Vy zjevně hájíte starou dobrou prasečinu, která opravdu dovedla lesy v této zemi do aktuálního stavu.....

Jak plantáže generují ztráty?

Třeba tím, že plantáže neudrží vodu, a tak jsou jak mnohem silnější povodně, tak sucha což má obrovský dopad na ekonomiku, ŽP i sociální situaci dotčených lidí.

Nebo taky tím, že plantáže nepodporují život a tato absence života má své vlastní dopady..

Tak by se dalo pokračovat dál a dál....

Konkrétně teď o té vodě.

Když hodně zaprší a lesy, nad kterými by mělo správně pršet (protože by měly zadržovat vodu a tak podporovat malý vodní cyklus) tu vodu nejsou schopny udržet, tak rychle steče do údolí, cestou odnese půdu z lesa i jinde a pak v údolí způsobí bleskové povodně a ty vyplaví třeba školu nebo dům, nebo cokoliv jiného, vlastněného samozřejmě někým jiným než majitelem lesa, ve kterém k tomuto došlo, je vytvoření ZTRÁTY, jak finanční, tak ztráty prostředí (například kontaminace ze splavu nějaké závadné půdy), tak sociální, tím, že zhorší životní podmínky toho poškozeného subjektu....

A to je jen jeden malý příklad toho jak NEZODPOVĚDNOST MAJITELE LESA PRODUKUJE ZTRÁTY VŠEM OKOLO I POMĚRNĚ DALEKO OD MÍSTA TÉTO NEZODPOVĚDNOSTI...

Co inteligentního mi napíšete teď? Že jsem nekonkrétní? Nebo, že jsem zelená hlava? Všechno co jsem psal je věc zdravého rozumu a ten mi v této diskuzi u některých chybí...
Odpovědět
mr

3.12.2018 23:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tyto hlouposti snad už ani nemá cenu komentovat. Prostě si odnáším z toho to, že naši předkové po celém civilizovaném světě byli hlupáci, když zavedli plantážní lesnictví, a byli proto i příčinou všech potop s odnosem bahna ze svahů do údolí. Jenom mi pak jaksi není jasné, kdo může za potopy třeba v povodí Amazonky, kde se v době dešťů zvedá hladina o více než 10 m a voda tam mnohdy bere celé břehy i se staletými velikány. Samozřejmě je tam místy celé povodí pak jedno obrovské lesní jezero. Při čtení vašich názorů mi je jasné, že jste nikdy ani zdálky neviděl těžbu stromů a jejich přibližování na mezisklad. Ten váš výběrný způsob těžby by totiž byl možný leda s vrtulníkem. Jinak byste nadělal v porostu tolik paseky, že byste za to zasloužil sekaným olovem do kalhot. Když čtu vaše ekonomické úvahy o dotacích a přerozdělování financí, tak mi tam chybí i ten zdravý rozum, na který se tolik dovoláváte.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.12.2018 17:34 Reaguje na
Zkuste zadat do googlu slovo: dauerwald
Rozhodně tam nepoužívají vrtulníky, to by jim to dřevo nevyplatilo tahat z lesa.
Co říkáte třeba na podrostní hospodaření? U nás běžné, ikdyž ne tak jako holosečné.

Jinak srovnávat amazonský prales a les v podmínkách střední Evropy asi není úplně ideální.

Odpovědět
mr

4.12.2018 22:38 Reaguje na Jan Škrdla
Tak, díval jsem se v letu na ty hlouposti a vidím, že páni teoretici asi nemají už co na práci, tak vymýšlejí pitominy. Znovu se ptám, viděl jste někdy padat poražený strom a jeho přibližování? Asi ne, že? Víte, jak vůbec roste dřevo? A z čeho získáme kvalitní řezivo nebo loupačku s minimem suků? Tou vaší metodou to rozhodně nebude. Princip růstu lesa a jeho ekofce jsou stejné v E, Amazonii i v Kongu či Thajsku. To vy jste přišel s hloupostmi o záplavách díky plantážím. Já jaksi nevidím rozdíl mezi záplavou z pralesa a z plantáže. Víte, že ten strom roste přes 100 let, takže z něho musíte vychovat sortiment k maximálnímu zhodnocení a ne do paliva? Slyšel jste vůbec něco o zakmenění? O ekonomice těžby a vůbec o rentabilitě lesního hospodářství? Celý život tvrdím, že veškerá práce musí být vždy dopředu řádně promyšlená, jinak nemá smysl se do něčeho pouštět. Náklady musí být minimální a efekt maximální. A v lesnictví ještě musíte mít znalosti z přírody a uvědomovat si stále svoji zodpovědnost, jež se dá ale hodnotit za dlouhou dobu. Zatím leda okolo vidím styl "po nás potopa". A to nyní nemyslím leda autory kůrovcové apokalypsy, ale i z opačné strany apoštoly nového náboženství, jež se tu snažíte propagovat.
Vy nám tu leda teoretizujete nad teoretickými nesmysly jiných teoretiků.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.12.2018 22:59 Reaguje na
Napsal jste moc písmenek, ale nic moc kloudného jste nesdělil.
Ještě jednou se budu opakovat: méně někdy znamená více.
První si něco nastudujte o nepasečném hospodaření a pak s vámi budu diskutovat, teď je to zřejmě mlácení prázdné slámy.

Jinak v lese trvale tvořivém získáváte větší podíl cenných sortimentů než při pasečném hospodaření.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 18:02 Reaguje na Jan Škrdla
Ano, ale nepasečné hospodaření v lesích výrazně zvyšuje náklady na těžbu. To je pro vlastníky lesů dost významný faktor.
Odpovědět

Jan Škrdla

12.12.2018 19:34 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Zase se dostáváme k penězům. Díky nim máme takové lesy jako máme, snaha o nasazení těžké mechanizace v 80-tých letech byla jedním z faktorů, který zbrzdil přestavbu SM a BO monokultur.

Taky netvrdím, že nepasečné hospodaření je jediným východiskem. Byl bych rád, kdyby se tímto způsobem hospodařilo v remízcích a lesících v polích, v porostech kolem vodního toků, v rekreačních lesích a v chráněných územích, nebo v porostech se zvýšenou půdoochrannou funkcí (v extrémních případech by bylo na místě výmladkové hospodaření).

V ostatních případech, ať je to na zvážení vlastníka, zda upřednostní klasický vysokokmenný les, les trvale tvořivý (Dauerwald) nebo výmladkový (coppice).

Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2018 09:55
@mr
Dotace je zcela jistě v naprosté většině případů popření tržní ekonomiky (ale tu tady stejně, minimálně od vstupu do EU, nemáme).

Nicméně jistě existují krajní a vzácné situace, kdy se něco podobného uplatnit dá a netluče se to s podstatou tržní ekonomiky.


@Jan Škrdla
- veřejná doprava dotace nepotřebuje, pouze pak část lidí chodí pěšky
- úklid obcí a měst - (hrazený daněmi) se asi nedá považovat za dotaci (zvládali už ve středověku, stejně jako třeba výstavbu a údržbu městského opevnění)
- integrovaný záchranný systém, zdravotní péče - financování těchto věcí je bližší pojištění než dotaci
Odpovědět

Jan Škrdla

3.12.2018 12:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Slovo "dotována" co jsem použil, jsem myslel ve významu spolufinancována z daní.
Jinak z daní je hrazena třeba i údržba cest a chodníků, aby se dalo někam dostat aspoň pěšky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2018 16:54
@Jan Škrdla
Dotace jsou, i z definice, něco úplně jiného než financování něčeho z daní.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.12.2018 17:10 Reaguje na Jan Šimůnek
OK. Já jsem ty dotace použil ve slovesném tvaru (ve smyslu financování veřejných rozpočtů a ne vyplácení dotací). Nejsem ekonom, považuji to za slovíčkaření, vy možná ne.
Reagoval jsem na tvrzení, že jakékoliv dotace, ale i daně křiví rovnost tržního prostředí. Chtěl jsem dotyčnému připomenout, že daně a jejich následné přerozdělení jsou potřebné pro normální fungování společnosti.
Odpovědět
mr

3.12.2018 23:29 Reaguje na Jan Škrdla
Mám na vás poslední dotazy. Platí se u nás daně vysoké nebo nízké? Byl byste pro jejich zvýšení nebo snížení? Jste přesvědčen, že systém přerozdělování daní je u nás normální a měl by tak zůstat dál a taky poměr produkční a neprodukční sféry je optimální? Děkuji předem za stručné a výstižné odpovědi.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.12.2018 17:25 Reaguje na
Nejsem odborník na daňovou politiku státu, nechám to koňovi. Dle mého by se asi neměly dělat radikální změny ani jedním směrem. Ti co se to to snažili, většinou pohořeli.

Systém přerozdělování peněz je dle mého v jádru dobrý, ale samozřejmě se najdou oblasti, kde by se mělo ubrat (např. nevidím důvod proč by se měla dotovat stavba průmyslových zón nebo výroba biopaliv), stejně jako oblasti, kde by se mělo přidat (např. více podpořit šetrné hospodaření v krajině a adaptaci krajiny na klimatickou změnu).
Odpovědět
mr

4.12.2018 22:50 Reaguje na Jan Škrdla
Jo, jo. "Každá liška chválí leda svoji oháňku." Přerozdělování je naprosté svinstvo, z něhož nám kynou leda různí "obchodníci s deštěm". Jo, jo. Jen si vzpomeňte, jak jste se vymluvil na moji narážku na sekání pozemků, vy šetrné hospodaření. Když jste vzpomněl ta biopaliva, tak nám tu i zrovna napište, kdo byl před lety jejich velkým propagátorem. Třeba vám pak i docvaknou další souvislosti.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.12.2018 23:10 Reaguje na
Trochu nerozumím vaší narážce, ale nevadí.
Díky přerozdělování fungují také služby, které bezplatně využíváme, nebo využíváme za nižší cenu než jsou skutečné náklady (např. údržba cest, odpadové hospodářství, MHD, zdravotní péče, záchranný systém,...).

Nikdy jsem netvrdil, že sekání travnatých porostů naráz je šetrné ke krajině (to jste si chybně vydedukoval vy).

Historii biopaliv známe, také víme kdo tento omyl ještě drží při životě. Resp. komu se to hodí do krámu.
Odpovědět
mr

5.12.2018 15:56 Reaguje na Jan Škrdla
"Komu není z hůry dáno, v apatyce nekoupí." Když ty svoje pitominy nebudete násilím vnucovat majitelům lesů a lesům zpravovaným jakoukoliv formou státem, tak si ve svých soukromých pěstujte třeba stromy soliterně, když se jejich soukromí majitelé nechají nabulíkovat na vaše hlouposti. Beru to jako riziko podnikání. Jakákoliv dotace takového tureckého hospodaření je ale sprostá zlodějina. Biopaliva nám tu zařídili vaši potrhlí soukmenovci a je mi úplně jedno, komu se to nyní hodí do krámu. Další pobná zelená genialita byla třeba se žárovkami nebo se sečením travních porostů. A omyl to tehdy nebyl ani náhodou - byl to totiž ÚMYSL.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2018 17:20 Reaguje na
Vaše příspěvky je jsou tak hloupé, že je škoda je komentovat.
O výběrném nebo nepasečném hospodaření jste si skoro nic nezjistil, a děláte chytrého.
Když si čtu to co jste napsal, tak si říkám, jestli vám jako malému neubližovali.
Odpovědět
mr

5.12.2018 21:47 Reaguje na Jan Škrdla
Chytrého tu děláte akorát vy. Jenže o lese a jeho pěstování i těžbách naprosto nic nevíte. Vám podobných dobro.erů se vynořilo za posledních skoro 30 let mraky a taky to v přírodě a vlastně celém hospodářství i tak vypadá. Doufám, že se daňoví plátci (to jsou ti, co byli nespravedlivě donuceni platit i ty vaše ujetiny) už nenechají oblbovat podobnými nesmysly a včas vás pošlou, kam přirozeně od počátku patříte = do .iti.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2018 22:19 Reaguje na
Na rozdíl od vás o lese něco vím.
O vašich znalostech, nebo spíše neznalostech jsem měl možnost se přesvědčit v jiných diskuzích.
A váš způsob vyjadřování není hoden seriózního informačního zdroje, jako je Ekolist.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.12.2018 08:01
@mr
Kácení probírkou lze zcela jistě dělat a dělalo se to tak od středověku. Upustilo se pod toho hlavně proto, že se při něm nedá nasadit těžká technika.

@Jan Škrdla
Tyhle služby, pochopitelně, nepoužíváme zadarmo, ale v důsledku dosti extrémního zdanění (a dalších poplatků), které stále roste a už nyní je na hranici únosnosti (viz nynější nepokoje ve Francii). Navíc platíme i ty "služby", které nepoužíváme.
Faktem je, že biopaliva protlačili zelení a ti, a jenom ti, jsou viníky současné situace. To, že se na příslušnou deformaci trhu přisál Babiš, na věci nic nemění (přisál by se někdo jiný a nejspíš i horší).
Odpovědět
mr

5.12.2018 16:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Komu není rady, tomu není pomoci. Probírkou můžete odstraňovat leda menší stromy a i tak kolikrát jsou ty zbylé poškozené. Určitě ne velikány, jimiž poškodíte ty okolní, jež kácet zrovna nechcete. Samozřejmě, chcete-li kácet les břichatkou, sekerou, pantokem a klíny, tak zrovna radím - pořiďte si raději zahrádku, jelikož jahody se trhají stále do košíku.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2018 22:42 Reaguje na
Znovu - píšete o něčem, o čem skoro nemáte ponětí. Nepasečné hospodaření, které uplatňuje výběrné principy se provádí v praxi(např. část ŠLP Křtiny, Lesy města Volary, Městské lesy Jihlava, aj.).
Nikdo tady nepsal o břichatce a sekeře - to jste si vymyslel vy. Tady byla řeč o to, jestli do těžby nasadit harvestor a vyvážecí soupravu, nebo těžit motorovou pilou a tahat to traktorem nebo koněm.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2018 18:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Bezplatně asi nebyl ten správný výraz, bylo to myšleno, že se za ně nemusíme platit navíc (nad rámec daní).
Za to, že je zdanění tak vysoké si z části můžeme sami. Kdyby lidi nedělali nepořádek a nezakládali černé skládky, popř. by si odhrnuli sníh na chodníku před domem, ušetřili by se peníze na komunální služby.
Pokud by se chovali k sobě slušně a vždy se domluvili, nebylo by potřeba policie, soudů a vězení. Pokud by se jednotlivé národy mezi sebou domluvili, nebylo by potřeba dávat peníze na zbrojení. A našlo by se toho více.
Odpovědět
mr

5.12.2018 22:01 Reaguje na Jan Škrdla
Jo, jo, další perly od génia - já budu v zimě udržovat chodníky, jež mi nepatří, komunál mi ještě bude zvyšovat odpadné a bordelem bude zasírat krajinu zvětšováním skládek místo jeho pálení, úředníci si budou neustále z mých poplatků a daní navyšovat platy, a pak se tu dovím, že si za zdanění můžu vlastně sám. Nechcete tu nakonec zavést totální nasazení všech, co si ty vaše hlouposti nechají vůbec líbit? A ten poslední odstavec jste snad opsal od Ladina Leninů.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2018 22:23 Reaguje na
Buďto máte neobyčejný dar, vidět v textu to, co tam není.
Nebo máte zásadní problém s jeho pochopení. Nebo to děláte schválně a myslíte si, že vám ty vaše emoční výlevy někdo spolkne.
Vaše reakce na můj příspěvek je totiž úplně mimo.
Doporučoval bych vám jinou diskuzi, třeba tu na Novinkách, tam by vám nadšení čtenáři posílali plusové body jak na běžícím pásu.
Odpovědět
mr

6.12.2018 18:36 Reaguje na Jan Škrdla
Reaguji leda na vaše zde padlé hlupoty, např. cit.:"Za to, že je zdanění tak vysoké si z části můžeme sami. Kdyby lidi nedělali nepořádek a nezakládali černé skládky, popř. by si odhrnuli sníh na chodníku před domem, ušetřili by se peníze na komunální služby." Jestli jste si všiml, tak já nechci po lidech uklízet obecní chodníky. Na rozdíl od vás.
Kupte si vlastní les a tam si dělejte vaše "hospodářské" hokus-pokusy až do aleluja. Ale bez dotací = leda za své peníze.
Až třeba někdy ve skutečnosti uvidíte porážet v lesích stromy, možná vám i dojde, co jsem vám marně popisoval. Za celou dobu jste jaksi nepochopil jedinou maličkost, že pěstování lesa je leda logické využívání přírodních procesů v jednotlivci a jeho zápoji v porostu k maximální produkci dřeva nejlepší možné kvality. O ničem jiném to není. Lidé znalí přírody to používají s úspěchem a opakovaně už jakýsi ten pátek.
Nerozumíte lesům, nerozumíte dřevařině, nerozumíte leshospodářství, nerozumíte základní ekonomice. Leda tu hloupě žvástáte naprosté ekologistické nesmysly, kde jasně ukazujete, že neznáte ani nic ze základů biologie stromů. A ani nejste schopen věcně reagovat na naprosto konkrétní dotazy. Vy si žijete v nějakém naprosto pokřiveném světě, kde peníze asi sbírají na stromech, rozdělují je byrokraticky formou dotací a slova o poctivé, smysluplné a efektivní práci jsou účelově cenzurována.
Tak co s vámi, chlape? Kdybyste aspoň něco maličko znal... Ale takto, to už je s vámi ztráta času.
Odpovědět

6.12.2018 20:16 Reaguje na
Už jsem to psal několikrát a budu se opakovat, čím více písmenek má váš příspěvek, tím je to větší hloupost.
Mohu vás ujisti, mám lesnické vzdělání, vím jak to chodí v lese. Vím jak to chodí v komunálních službách. Nevím jak jste na tom vy, jaké máte třeba ponětí o biologii dřevin a jejich ekologických nárocích.
To v čem jste mistr světa, nebo alespoň diskuze na Ekolistu, je překrucování faktů a urážení (to vám jde).
Styl vašich příspěvků mi připomíná řeč inkvizitora nebo prokurátora z politických procesů 50tých let. Než mi dokážete v čem jste znalý, budu diskuzi s vám považovat za ztrátu času i já.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.12.2018 21:38 Reaguje na
Nejenom, že se chováte jako superhovado, ale ještě děláte z ekologů a rozumných lesníků buď blázny nebo dokonce viníky dnešního stavu lesa!

Do tohoto stavu se les dostal souběhem klimatické změny a nepřirozených podmínek v lesích, způsobených špatným (neudržitelným) modelem, který sám podporuje sucho a navíc na to pak doplácí.. Vy ale evidentně nevidíte kde je problém a tak tématu nerozumíte i přesto, že sám zřejmě v lese nebo s lesem pracujete.

Jak tak čtu vaše příspěvky, tak bych řekl, že to spíš Vy jste ten, kdo srdnatě pomáhal dovést lesy v ČR do pekla, právě ty striktně hospodářské...

Ještě aby ne s takovými způsoby a názory, které tu předvádíte!
Odpovědět

Jan Škrdla

6.12.2018 22:51 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Osobně bych diskutéra mr nepřeceňoval. O lese to toho moc neví, většinou opakuje to samé dokola. V lese ani třeba v péči o krajinu dělat asi nebude. Podle způsobu vyjadřování mi připadá, že je to člen některé populistické politické strany. Nebo je to obyčejný provokatér. Nebo se pletu a pak potěš koště.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.12.2018 09:13 Reaguje na Jan Škrdla
Pravda, to co píšete je asi pravděpodobnější...

Každopádně je to člověk velice malé informovanosti, intelektu a morálního kreditu...

Ale já to beru tak, že na takových se má člověk naučit sebekontrole, a také to člověka nutí pracovat na sobě v oblasti vědomostí o ŽP, takže konkrétně na mě má tento člověk spíš opačný dopad než si myslí, že bude mít :)




Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.12.2018 19:18
Mladý neomarxistický ekologistický revolucionář se zase rozepsal. Shrnul co všichni víme, ale řešení nenabídl. Dobře. Stát vykoupí dřevo. Příští rok třeba 10 mil. m3 A co s ním udělá? A co se dřevem za dva roky? Ta kalamita neodezní ze dne na den! Analýzy má dobré jen pro Bláhové Duhisty.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist