Beno Trávníček: Kdo by měl naučit děti pokoře k přírodě II.
23.2.2020
A hlavně – co nejčastěji s dětmi do terénu – do reálného životního prostředí!
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Trochu mne zaskočilo, že se vyvolaná debata příliš nezabývala tím, jak optimálně v našich zejména základních školách zařídit aby produkovaly studenty, kteří budou na základě získaných znalostí a dovedností skutečnými zastánci solidního vztahu k našemu společnému životnímu prostředí – de facto jeho neformálními ochránci. To nemá přece vůbec nic společného s nějakým fanatismem ať tím či oním směrem – ledaže by za fanatismus byla chorobně považována snaha zařídit, aby už i děti přiměřeně rozuměly přírodním souvislostem, aby si dokázaly odvodit, co se stane na druhém konci souvislostí, když se něco přihodí nebo něco vyvoláme na tom prvním. Aby se svým myšlením případně nestavěly proti přírodním zákonům, které platí vždy a pro každého bez ohledu na to, zda se mu to líbí a zda s tím souhlasí.
Možná dobrým příkladem toho, co je třeba dětem dobře vysvětlit, je problematika vlastnění – návazných práv a návazných povinností. Například pokud vlastním nějakou část krajiny (zahradu, les, pole atp.) už moje základní vzdělání a vychování by mne mělo vést k vědomosti a přesvědčení, že zdravé je vlastnit jen takovou část krajiny, kterou dokáži dlouhodobě udržet v přiměřeně dobrém stavu – například ve vztahu ke klimatu, k nakládání s podzemní a povrchovou vodou, k rekreačním funkcím krajiny a spoustě dalších tzv. společenských účelů. K čemu je dobré, když budu vlastnit třeba tisíce hektarů orné půdy, pokud bude tato půda trpět vytěžením živin, mizivou erozní ochranou, nebude současně dobře sloužit vodohospodářským potřebám, nebude obsahovat dostatečné množství mezí, remízů, protipovodňových pásů a nebudou v rozumných osevních postupech v dostatečné míře využívány plodiny, které také vylepšují a opravují půdu. To není materie pouze pro studenty zemědělských oborů. Pokud může u nás ornou půdu vlastnit kdokoli, musí také kdokoli mít dostatek informací a být dostatečně vzdělán v těchto věcech. Jen tak lze do budoucna změnit mnohdy tristní stav naší krajiny! Zákony, dotace a sankce (tedy cukr a bič) nevyřeší všechno (ale jde samozřejmě o další podobně důležité téma jako je školství).
To je jen jeden z mnoha příkladů problémů, které by se měli naučit vnímat už teenegerové na základních školách. Než se rozutečou do světa a život dostane mnohdy až kritický spád. Jaká jsou příkladně další důležitá témata? Výroba energie různými způsoby a její dopad na lokální životní prostředí i na světové klima; konzumní způsob života - jeho interní a externí důsledky; předcházení vzniku odpadků chytrým nakupováním nebo třeba domácím kompostováním; cykly vody v přírodě a jejich návaznost na kvalitu krajiny, množství a kvalitu zeleně; vhodná mitigační opatření; vhodná adaptační opatření – zejména lokální - podle sídla školy... všechno samozřejmě ve struktuře, složitosti a metodice výuky podle daného věku dětí.
A hlavně – co nejčastěji s dětmi do terénu – do reálného životního prostředí!
Díky za pozornost:-)
reklama
Beno Trávníček
Celoživotní milovník přírody, v péči o životní prostředí amatér a snad i profesionál, řadový člen Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
Další články autora |
Beno Trávníček: Adaptace, mitigace, inteligence
Beno Trávníček: Zákaz skládkování se blíží a nové spalovny odpadu nikde
Beno Trávníček: Kdo by měl učit děti pokoře k přírodě?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
JS
Jiří Svoboda
23.2.2020 09:47To, co píšete, pod to by se, myslím, nepodepsal jen hlupák.
Život je ale často o značných rozdílech mezi teorií a praxí. Prostě nevěřím, že by se v praxi našlo mnoho dost dobrých učitelů, kteří by dělali PRÁVĚ JEN TO, o čem píšete.
Takže je moc dobré, že takové články píšete, ať se vytříbí, jak s dětmi ve škole pracovat. Ale v tého souvislosti je třeba podotknout, že i vy, zcela spávně, apelujete na schopnost aplikovat přírodní zákony. A teď se zeptám. Např. kolik procent absolventů škol je přesvědčeno o tom, že deštné pralesy jsou plícemi planety odbourávajícími z atmosféry CO2 a produkujícími O2. Přitom elementérní zákon zachování hmoty jasně říká, že v ustáleném stavu prales žádný CO2 odbourávat nemůže.
Podobných zkratových "pravd" lze při výuce ekologie nalézt spoustu, ale budou se dále používat, protože jsou líbivé. A to jsme do problému ještě nezačali tahat ideologii, která tam vždy velmi lehce infiltruje.
Odpovědět
Život je ale často o značných rozdílech mezi teorií a praxí. Prostě nevěřím, že by se v praxi našlo mnoho dost dobrých učitelů, kteří by dělali PRÁVĚ JEN TO, o čem píšete.
Takže je moc dobré, že takové články píšete, ať se vytříbí, jak s dětmi ve škole pracovat. Ale v tého souvislosti je třeba podotknout, že i vy, zcela spávně, apelujete na schopnost aplikovat přírodní zákony. A teď se zeptám. Např. kolik procent absolventů škol je přesvědčeno o tom, že deštné pralesy jsou plícemi planety odbourávajícími z atmosféry CO2 a produkujícími O2. Přitom elementérní zákon zachování hmoty jasně říká, že v ustáleném stavu prales žádný CO2 odbourávat nemůže.
Podobných zkratových "pravd" lze při výuce ekologie nalézt spoustu, ale budou se dále používat, protože jsou líbivé. A to jsme do problému ještě nezačali tahat ideologii, která tam vždy velmi lehce infiltruje.
va
vaber
23.2.2020 11:02 Reaguje na Jiří Svobodaprales má mnoho jiných zásadních fukncí pro dobré klima planety a určitě je třeba jej chránit stejně jako každý jednotlivý strom, v biomase je vázáno obrovské množství uhlíku a odbouraného CO2 ,někde jsem viděl číslo triliony tun a mohlo by být vázáno mnohem víc kdyby planeta neusychala, bohužel množství biomasy na planetě silně klesá i díky činosti člověka
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.2.2020 18:49 Reaguje na vaberTo s vámi souhlasím! Ale vy snad souhlasíte se mnou, že prales nejsou plíce planety a pokud se to takto dětem říká, normálně se jim lže.
Odpovědět
va
vaber
23.2.2020 20:24 Reaguje na Jiří Svobodaplíce je asi přehnané a lež to taky úplná není, chce se tím říci že rostliny produkují kyslík ,to je taky fakt a člověk vlastně neví proč ještě kyslík nezmizel z atmosféry, protože je extrémě reaktivní a větší zdroj kyslíku než jsou rostliny nenašel, možná udržují obsah kyslíku elektrochemické děje ve vysoké atmosféře, nebo v oceánech, ale to jen plácám
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.2.2020 20:37 Reaguje na vaberJá bych řekl, že není moc co kyslíkem oxidovat. Spousta oxidovatelného uhlíku je v dosud nevytěžených fosilních palivech. Původně asi bylo v biosféře tolik tolik CO2, jako je dnes kyslíku. Fotosyntéza a pozvolné ukládání uhlíku do fosilních paliv způsobilo, že CO2 se dostalo na úroveň blízkou udržitelnosti života rostlin a tak to je po stovky milionů let. Příroda se na maličký obsah CO2 v atmosféře velmi slušně adaptovala.
Odpovědět
va
vaber
24.2.2020 13:00 Reaguje na Jiří Svobodakyslík je nejreaktivnější prvek a tvoří sloučeniny téměř se všemi ostatními prvky,ach jo
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.2.2020 19:31 Reaguje na vaberKyslik muze reagovat jen s tim, co je obnazeno na povrchu, a to take rad dela. Mam ty Vase povzdechy chapat jako stiznost na mne nebo na kyslik?
Odpovědět
Miloš Večeřa
25.2.2020 00:41 Reaguje na vaberZ termodynamického hlediska by měla organická hmota na Zemi hořet. Neděje se to z důvodu spinového zákazu. Kyslík O2 je stabilizován tripletovým stavem. Reakce proto vyžadují vyšší aktivační energie. Z počátku při oxidační události reagoval s Fe2+ v mořské vodě. Pozůstakem jsou dnes velká ložiska železné rudy Fe3+ např. v Austrálii. Při buněčném dýchání jsou aktivační energie překonávany pomocí enzymů.
Odpovědět
Miloš Večeřa
25.2.2020 01:07 Reaguje na vaberBohužel musím s panem Svobodou souhlasit. Je to jeden z nejhloupějších mýtů. Množství biomysy je limitováno prostorem a dostupnými minerálními živinami. Pokud chci les změnit na ornou půdu, je nejlepší jej vypálit, čímž se uvolní živiny. Ekosystémy nevytváří rezervy, biomasa se tvoří do vyčerpání kapacity. To je samozřejmě ideální případ, existují imise H2SO4, spad saharského písku např. na Amazonii. Zároveň můžou být odváděny odtokem vody, erozí, ... Dokonce se lze tvrdit, že v důsledku hnití tyto ekosytémy mohou tvořit emise s "vyšším skleníkovým potenciálém", což jsou téměř všechny, jelikož CO2 má dipolový moment 0.
Jiný případ jsou evropské lesy, které v posledních desetiletích se rozrůstají např. na svazích Alp, kde se přestalo hospodařit. To je jiný případ, zde ještě není ústálená rovnováha a bimasa má zde možnosti k růstu.
Hlavním emitentem kyslíku jsou spíše sinice či nižší rostliny v oceánech. Zde se nemůže ústalit rovnováha, v důsledku úhynu se může biomasa ukládat do sedimentů.
Odpovědět
Jiný případ jsou evropské lesy, které v posledních desetiletích se rozrůstají např. na svazích Alp, kde se přestalo hospodařit. To je jiný případ, zde ještě není ústálená rovnováha a bimasa má zde možnosti k růstu.
Hlavním emitentem kyslíku jsou spíše sinice či nižší rostliny v oceánech. Zde se nemůže ústalit rovnováha, v důsledku úhynu se může biomasa ukládat do sedimentů.
JS
Jiří Svoboda
25.2.2020 12:09 Reaguje na Miloš VečeřaAle porad je tu moznost tu drevni hmotu tezit a ukladat ji i na stoleti do konstrukci napr. pasivnich domu. Tim z lesa udelate skutecneho odsavace uhliku, ktery se vrati az se znacnym zpozdenim. Zaplat panbuh za to.
Nerozumim vasim uvaham o sinicich. Kdyz sinice uhyne, co se z ni vlastne ulozi do sedimentu? Ulozi se opravdu ve forme biomasy? Kdybychom tyto sedimenty vytezili, mohli bychom je pouzivat jako palivo? Obavam se, ze to nebude biomasa, protoze se sinice rozlozi (zoxiduje) drive nez nejak jeji zbytky sedimentuji.
Odpovědět
Nerozumim vasim uvaham o sinicich. Kdyz sinice uhyne, co se z ni vlastne ulozi do sedimentu? Ulozi se opravdu ve forme biomasy? Kdybychom tyto sedimenty vytezili, mohli bychom je pouzivat jako palivo? Obavam se, ze to nebude biomasa, protoze se sinice rozlozi (zoxiduje) drive nez nejak jeji zbytky sedimentuji.
Miloš Večeřa
25.2.2020 15:13 Reaguje na Jiří SvobodaUkládání uhlíku do dřevní hmoty je možné, nemyslím si, že je to v řádech, které bychom potřebovali. Kromě uhlíku v dřevě odchází i živiny (např.K+). Navíc při těžbě a zpracovnání se opět spotřebuje energie.
Já jsem mluvil spíše obecně o biomase. Fytoplankton je základem potravního řetězce. V těch sedimentech se může ukládat i biomasa z kytovců, atd. Kde v důsledku konzervace tento uhlík vypadává z koloběhu. Tlecí a hnilobné procesy určitě probíhají, jedná se spíše o část. Ty sedimenty skutečně těžíme a všcihni je známe v podobě ropy a plynu. Lidský život je krátký, tyto procesy probíhají po miliony let.
Já jsem to trochu zjednodušil, je to složitá problematika. Země jako soustava má mnoho proměných. K ustálení rovnováhy v biosféře proto nedochází. Jako neantropogenní činitele uvedu sopečnou činnost, která produkuje CO2, SO2, ... Oceán také odebírá CO2 v důsledku rovnováhy s atmosférou CO2 + 2H2O = HCO3- + H3O+, čímž se okyseluje,...
Odpovědět
Já jsem mluvil spíše obecně o biomase. Fytoplankton je základem potravního řetězce. V těch sedimentech se může ukládat i biomasa z kytovců, atd. Kde v důsledku konzervace tento uhlík vypadává z koloběhu. Tlecí a hnilobné procesy určitě probíhají, jedná se spíše o část. Ty sedimenty skutečně těžíme a všcihni je známe v podobě ropy a plynu. Lidský život je krátký, tyto procesy probíhají po miliony let.
Já jsem to trochu zjednodušil, je to složitá problematika. Země jako soustava má mnoho proměných. K ustálení rovnováhy v biosféře proto nedochází. Jako neantropogenní činitele uvedu sopečnou činnost, která produkuje CO2, SO2, ... Oceán také odebírá CO2 v důsledku rovnováhy s atmosférou CO2 + 2H2O = HCO3- + H3O+, čímž se okyseluje,...
JS
Jiří Svoboda
25.2.2020 18:37 Reaguje na Miloš VečeřaSouhlas. To ukladani do oceanu je asi to dominantni, co nas drzi "nad vodou". Bez tohoto jevu bychom jiz byli s CO2 nekde na 550 ppm.
Odpovědět
Miloš Večeřa
25.2.2020 02:09 Reaguje na vaberTriliony to rozhodně nejsou, spíše tak o 7 řádů méně, nicméně je to významné. Je spíše potřeba zdůrazňovat ekosystémové služby - např. mikroklima, lokální důsledky... Svatořečení stromů však rozhodně není na místě. Planeta rozhodně neusychá, v důsledku oteplení by měla být spíše vlhčí. I výrok o silně klesajícím množství biomasy je zavádějící, předložte důkaz? Těm nejjednoduším organismům dokonce člověk mnohdy prospívá (sinice). Ke kvalitnímu vzdělání je třeba pokusit se popisovat věci přesně a nedát na pocity, nenechat se ovlivňovat novináři, kteří hledají mnohdy spíše senzace než fakta. Diskutovat, uvádět přiklady, důkazy,...
Odpovědět
va
vaber
26.2.2020 10:36 Reaguje na Miloš Večeřatriliony asi nadsazeno a váš odhad o sedm řádů menší taky. Teorie odborníků o tom že vyšší teplota planety znamená vyšší srážky zatím nefunguje, planeta se otepluje již tisíce let a výsledkem je rozšiřování pouští Sahara ,Austrálie, Arabský poloostrov aj. a stoupání hladiny oceánů. Voda která zvýšila hladinu oceánů nebyla jen v ledovcích a jeden metr hladiny v oceánech znamená dva metry vody na souši nebo atmosféře. Voda z pevnin mizí a s tím mizí i biomasa, jistě víte, že nejvíc je jí v deštných pralesích. Nikde pouště nemizí naopak dál se rozšiřují. Pokud jde o poslední roky rád se dívám na cestopisy staré filmy a dívám se na vegetaci v té době a rozdíl oproti dnešku je patrný. Já osobně se snažím pozorně sledovat přírodu a změny v každém roce a to dělám již několik desítek let. Když jsem byl malý kluk a otočil jsem kámen ve vodě hemžilo se to na něm všelijakými tvory ,dnes je potažen jakýmsi slizem a bez života .Kde dnes najdete písčitý břeh? Ten něco říká o čistotě vody a přesto stále slyším jak jsou řeky dnes čisté. Naprosto nepřijímám informace od i pasovaných odborníků aniž bych se nad tím nezamyslel , každý se může mýlit ,ale jako důkazy toho nebo onoho je někdy těžké přijmou odkazy na nějaké články jak se zde často uvádí . Nejlepší soudce je realita a ve vědě pokus a ne tituly před a za jménem u autora článku.
Odpovědět
26.2.2020 19:56 Reaguje na vaber
1) Vycházel jsem z wikipedie, kde je to odcitováno z vědeckého časopisu (550 Gt). Pokud jsem počítal správně 10^11 t oproti Vašim 10^18, sám mám potíže při takových to těžko představitelných počtech. NIcméně je rozdíl jestli mám na účtu 10 Kč nebo 10 milionů.
2) To co děti rozhodně nepotřebují je pesimismus a silné zjednodušování problémů, ale spíše komplexní pohled. Někde biomamsa mízí - např. v Amazonii. Proč to asi ti Jihoameričané dělají? Chtějí zbohatnout jako my. Z hlediska mezinárodního práva nebo z čistě lidského jim do toho nemáme, co mluvit. Původní ekosystém v Evropě jsme nahradili krajinou! Někde může biomasa přibývat, GZ působí i na oblasti tundry, která se může začít zmenšovat na úkor lesotundry. Pojem sucha je silně relativní, Země bude vlhčí z důvodu čistě fyzikálních zákonů, úplně něco jiného je distribuce srážek, pokud by byly rovnoměrnější po celé Zemi, je pravděpodobné, že žádné deštné lesy neexistují. Za pár tisíc let bude Sahara možná zelená, jako už mnohokrát v minulosti.
3) Lidé jsou obecně pesimističtější po 2.světové válce. Zatímco dříve byli vědci celebritami a všude bylo cítit nadšení pro pokrok (především před 1. svetovou válkou), dnes máme bio, eko, stále více lidí dává na pseudovědu, astrologii, ... Dnes sice sypeme, stříkáme pesticidy na pole, ale nikdo to nedělá jen tak. Z vlastní zkušenosti vím, že když nepostříkám brambory proti mandelince, tak tento brouk je schopen během měsíce porost úplně zlikvidovat. Máme možnost rozvíjet GMO, u kterých se prokázalo, že probíhají i přirozeně. Mnoho milionů lidí na světě nemuselo oslepnout v důsledku nedostatku vitamínu A! Peticidy se mohy stát minulostí! Člověk vždy neškodí, ale mnohdy i vytváří paradoxy, např. bývalé odkaliště (používaly se kyanidy) zlatodolu Roudný je dnes přírodní památkou, jelikož tam žijí ojedinělé druhy.
Odpovědět
2) To co děti rozhodně nepotřebují je pesimismus a silné zjednodušování problémů, ale spíše komplexní pohled. Někde biomamsa mízí - např. v Amazonii. Proč to asi ti Jihoameričané dělají? Chtějí zbohatnout jako my. Z hlediska mezinárodního práva nebo z čistě lidského jim do toho nemáme, co mluvit. Původní ekosystém v Evropě jsme nahradili krajinou! Někde může biomasa přibývat, GZ působí i na oblasti tundry, která se může začít zmenšovat na úkor lesotundry. Pojem sucha je silně relativní, Země bude vlhčí z důvodu čistě fyzikálních zákonů, úplně něco jiného je distribuce srážek, pokud by byly rovnoměrnější po celé Zemi, je pravděpodobné, že žádné deštné lesy neexistují. Za pár tisíc let bude Sahara možná zelená, jako už mnohokrát v minulosti.
3) Lidé jsou obecně pesimističtější po 2.světové válce. Zatímco dříve byli vědci celebritami a všude bylo cítit nadšení pro pokrok (především před 1. svetovou válkou), dnes máme bio, eko, stále více lidí dává na pseudovědu, astrologii, ... Dnes sice sypeme, stříkáme pesticidy na pole, ale nikdo to nedělá jen tak. Z vlastní zkušenosti vím, že když nepostříkám brambory proti mandelince, tak tento brouk je schopen během měsíce porost úplně zlikvidovat. Máme možnost rozvíjet GMO, u kterých se prokázalo, že probíhají i přirozeně. Mnoho milionů lidí na světě nemuselo oslepnout v důsledku nedostatku vitamínu A! Peticidy se mohy stát minulostí! Člověk vždy neškodí, ale mnohdy i vytváří paradoxy, např. bývalé odkaliště (používaly se kyanidy) zlatodolu Roudný je dnes přírodní památkou, jelikož tam žijí ojedinělé druhy.
Miloš Večeřa
26.2.2020 20:18 Reaguje naJeště bych dodal, že nejsem obecně proti OŽP či změnám. Mnohdy lidé lidé hledí jen na to, co se jim hodí. Sám žiji v oblasti, kde najít zelený smrk se podobá houbaření. Místo toho, aby se lidé poučili, sváději tuto událost na GZ, což je sice velmi pravděpodobné, nicméně se desítky let ví, že tento způsob hospodaření může vést k dnešnímu stavu. Kůrovec je také dobrý příklad organismu, kterému člověk doslova připravil hody.
Odpovědět
va
vaber
23.2.2020 10:49když jsem četl příspěvky k prvnímu článku,byl jsem zděšen ,jak říkal jeden fotbalový funkcionář, zděšen proto, že si myslím že příspěvky sem píší lidé kterým příroda není lhostejná a přesto když se objevil názor ,že správné chování k přírodě mají dostávat děti i ve škole nebo jiných mediálních prostředcích, mnoho diskutujících začalo mluvit o masáži myšlení,Gretě a podobné nesmysly. Jsem přesvědčen že se k přírodě nechováme dobře, dříve to nevadilo bylo málo lidí a přírode se stačila zregenerovat sama bez pomoci člověka , to dnes již neplatí a příznaky toho jsou vidět všude a bohuže, většina lidí to naprosto ignoruje
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.2.2020 18:57 Reaguje na vaberAle pan Trávníček to píše v článku velmi dobře. Je třeba v dětech vytvořit dobrý vztach k přírodě na základě racionality a nikoliv ideologie. Já dodávám svůj názor, že na straně učitelů je to téměř nemožné. Ale musíme doufat!
Odpovědět
MM
Milan Milan
23.2.2020 13:46Je učit a učit. Nejlepší učitel je příroda, práce a praxe, protože pokud se z těch dětí stanou panelákový rozumbradové nerozeznající veverku od zajíce, pak je to pro ochranu přírody spíše tragédie. A pokud jim někdo nakuká, že jejich babička je "staré ekologické prase", pak je to absolutní tragédie. A Greta? Ač nevím v čem má spočívat její přínos k ochraně klimatu, teda kromě zvýraznění globálního alarmismu, klidně ať se projeví něčím konkrétním a zatleskám. Že tady někdo zpochybňuje význam deštných pralesů na rozklad a množství CO2 v atm a tím samozřejmě jejich vliv na klima, pak se děsím toho co se ty děti budou vlastně učit. Pravděpodobně to skončí teorií o znalostech v třídění odpadu, nebo sledováním komu a jak kouří komín, nebo kdo se kde vyčural za nějakým stromem.....
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.2.2020 19:12 Reaguje na Milan MilanCo by se tedy mělo dětem říkat o deštných pralesech?
Já bych doporučoval říkat, že deštné pralesy zastávají pro planetu spoustu nezastupitelných funkcí, pro odbourávání CO2 z atmosféry však nehrají roli. Tam jsou významné hospodářské lesy skýtající kvalitní dřevo pro konstrukční účely. V dřevěných konstrukcích je pak uhlík dlouhodobě vázán a nemůže navyšovat skleníkový efekt. Ale nedělám si iluze. Jistě se zase někdo najde, kdo se mnou nebude souhlasit.
Odpovědět
Já bych doporučoval říkat, že deštné pralesy zastávají pro planetu spoustu nezastupitelných funkcí, pro odbourávání CO2 z atmosféry však nehrají roli. Tam jsou významné hospodářské lesy skýtající kvalitní dřevo pro konstrukční účely. V dřevěných konstrukcích je pak uhlík dlouhodobě vázán a nemůže navyšovat skleníkový efekt. Ale nedělám si iluze. Jistě se zase někdo najde, kdo se mnou nebude souhlasit.
MM
Milan Milan
23.2.2020 21:44 Reaguje na Jiří SvobodaJá s Vámi nesouhlasím. My děti původem tak trochu ještě odkojené v přírodě víme, že každý strom má důležité místo v krajině, že lesy jsou místem pro život dalších živočichů, hub atd.atd. a nikdo nemusel k tomu vymýšlet speciální osnovy. Pokud někdo nechápe význam deštných pralesů mimo jiné i jako "místo pro život" a převádí cosi do fantasmagorických tabulek, nebo zpochybňuje snad i význam pralesů (a nejen pralesů) v procesu fotosyntézy, pak se musím ptát: co chcete ty děti vlastně učit?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.2.2020 11:17 Reaguje na Milan MilanAle já s vámi souhlasím, vy jste mi však neřekl s čím se mnou nesouhlasíte.
Já vůbec nezpochybňuji fotosyntézu a excelentní biodiverzitu v pralese. Jen říkám, že z hlediska toku CO2 je to v podstatě uzavřený systém nijak nepomáhající odbourávání CO2 z atmosféry.
Dětem by se hlavně neměly říkat bludy o koloběhu uhlíku.
Odpovědět
Já vůbec nezpochybňuji fotosyntézu a excelentní biodiverzitu v pralese. Jen říkám, že z hlediska toku CO2 je to v podstatě uzavřený systém nijak nepomáhající odbourávání CO2 z atmosféry.
Dětem by se hlavně neměly říkat bludy o koloběhu uhlíku.
RV
Richard Vacek
23.2.2020 13:53Řekl bych, že náš veřejný prostor je až přesycen aktivistickým bojem proti civilizaci, který znemožňuje vidět svět ve všech souvislostech. Cpát něco takového do škol v ještě větší míře asi není moc rozumné. Pochybuji totiž, že by se žáci dozvěděli, že jaderná energie nejméně poškozuje přírodu nebo že GME plodiny umožňí dostatek potravin a krmiv na menší ploše.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.2.2020 19:02 Reaguje na Richard VacekAno, i tyto souvislosti by se děti měly ve škole dozvědět, na to pan Trávníček zapomněl. Škoda.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
23.2.2020 15:26Ani já bohužel nevěřím, že se najde dost dobrých "učitelských" obého pohlaví, kteří by bez ideologizování dokázali dětem vštěpovat to, co nám, aniž by se o to specielně snažili, vštípili naši učitelé a učitelky, totiž, že příroda není : na příklad místo pro odkládání toho, co už nepotřebujeme, nebo že přírodní zákony (fysikální, chemické, biologické) platí bez ohledu na naše přání a filosofy vymýšlené ideologie, ale také, že peníze nejsou všechno co vyvolává pocit štěstí a podobně, a podobně, ...
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
23.2.2020 15:29Ani já bohužel nevěřím, že se najde dost dobrých "učitelských" obého pohlaví, kteří by bez ideologizování dokázali dětem vštěpovat to, co nám, aniž by se o to specielně snažili, vštípili naši učitelé a učitelky, totiž, že příroda není : na příklad místo pro odkládání toho, co už nepotřebujeme, nebo že přírodní zákony (fysikální, chemické, biologické) platí bez ohledu na naše přání a filosofy vymýšlené ideologie, ale také, že peníze nejsou všechno co je ke štěstí potřeba, že čeho je mnoho, toho bývá příliš a podobně, a podobně, ...
Odpovědět
Beno Trávníček
23.2.2020 21:45Díky za opět řadu reakcí. Tak jako za každým dobrým skutkem v Česku hledáme nějaký podraz, tak se ve výchově bojíme ideologie. Je to pochopitelné. Nejlepším řešením je učit pravdu... Deštné pralesy skutečně nejsou bilančně nadproducenty kyslíku, ale mají neskutečně mnoho pozitivních významů pro lokální i globální ŽP. GME samozřejmě není vůbec jednoduché téma - třeba tváří v tvář umírajícím hlady. Nejsem tu, abych vypočítával co všechno je třeba děti naučit. To by měli vyřešit za to placení pracovníci ministertsva školství.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.2.2020 06:21 Reaguje na Beno TrávníčekJsem toho názoru, že v roce 1989 jsme (alespoň já určitě) zvonili klíči mj. za to, aby se školství deideologizovalo a místo zcestných, vesměs ultralevičáckých (kam patří vedle komunismu, fašismu a nacismu i politicky chápaná ekologie) ideologických žvástů se učila fakta. A nyní jsme svědky toho, jak se pod prapory ekologie, liberální demokracie a podobných totalitních ideologií vrací na školy to klasické komunistické vymývání mozků (a, pochopitelně, na úkor faktografické výuky.
A je mi líto: Ti, co si myslí, že to dělají s dobrými úmysly, by si měli neustále opakovat ono pořekadlo o tom, čím že je dlážděna cesta do pekla.
Odpovědět
A je mi líto: Ti, co si myslí, že to dělají s dobrými úmysly, by si měli neustále opakovat ono pořekadlo o tom, čím že je dlážděna cesta do pekla.
LK
Lukáš Kašpárek
24.2.2020 08:24 Reaguje na Jan ŠimůnekPíšete "...liberální demokracie a podobných totalitních ideologií vrací na školy to klasické komunistické vymývání mozků..."?
To je vtipné... je vidět, že vůbec nedokážete posoudit dnešní svět a máte v tom totální (totalitní) guláš :)
Odpovědět
To je vtipné... je vidět, že vůbec nedokážete posoudit dnešní svět a máte v tom totální (totalitní) guláš :)
JS
Jiří Svoboda
24.2.2020 11:28 Reaguje na Lukáš KašpárekRozhodně nejsem s panem Šimůnkem na stejné lodi ale opravdu je třeba na zelenou ideologizaci školství dávat pozor a postoj pana Trávníčka považuji za velmi vyvážený.
Vy, coby skalní zelenec, tu zelenou ideologii nevnímáte stejně jako skalní komunisti nevnímali komunistickou ideologizaci školství. Pro objektivnější posouzení je potřeba pohled někoho nazávislého zvenčí. Já jím možná nejsem, vy ale určitě ne.
Odpovědět
Vy, coby skalní zelenec, tu zelenou ideologii nevnímáte stejně jako skalní komunisti nevnímali komunistickou ideologizaci školství. Pro objektivnější posouzení je potřeba pohled někoho nazávislého zvenčí. Já jím možná nejsem, vy ale určitě ne.
LK
Lukáš Kašpárek
25.2.2020 12:11 Reaguje na Jiří SvobodaTo, že se ve škole učí ideologii je jen naivní představa Vás co tomu nerozumíte..
Možná se dějí nějaká jednotlivá selhání, ale dělat z toho ideologii můžou jen lidé jako vy.
Ještě, že už tu dlouho nebudete...
Odpovědět
Možná se dějí nějaká jednotlivá selhání, ale dělat z toho ideologii můžou jen lidé jako vy.
Ještě, že už tu dlouho nebudete...
JS
JŠ
Jan Šimůnek
26.2.2020 18:54 Reaguje na Lukáš Kašpárek"Jednotlivými selháními" lze omluvit prakticky jakýkoli zločinný systém.
Faktem je, že se zelení aktivisté nijak netají, že hodlají dětem vymývat mozky a předkládat bláboly místo faktů, jako ti marxističtí učitelé v 50. letech.
Odpovědět
Faktem je, že se zelení aktivisté nijak netají, že hodlají dětem vymývat mozky a předkládat bláboly místo faktů, jako ti marxističtí učitelé v 50. letech.
JŠ
Jan Šimůnek
28.2.2020 09:36 Reaguje na Lukáš KašpárekJinak "učení ideologie" jsem zažil na vlastní kůži v celém komunistickém školství, od první třídy až po předpromoční ročník.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.2.2020 09:23 Reaguje na Lukáš KašpárekPrakticky jakákoli "demokracie s přívlastkem" je jen pláštíkem pro totalitu. Za dob komunistického puče to byla demokracie "lidová", která nebyla ani demokratická, ani lidová, později to byla demokracie "socialistická", pro niž platí s malou obměnou to samé. Dnes soudruzi blekotají o demokracii "liberální", která rovněž není demokracií a lidské svobody (o něž jde klasickému liberalismu) potlačuje mohutněji než Hitler nebo Stalin.
A k posouzení podstaty liberálních demokratů stačí fakt, že ti zločinci nejsou ochotni respektovat výsledky svobodných voleb a dalších demokratických procedur, a to jak ve světě, tak i u nás (naposled v souvislosti s parlamentní volbou pana Křečka ombudsmanem).
Odpovědět
A k posouzení podstaty liberálních demokratů stačí fakt, že ti zločinci nejsou ochotni respektovat výsledky svobodných voleb a dalších demokratických procedur, a to jak ve světě, tak i u nás (naposled v souvislosti s parlamentní volbou pana Křečka ombudsmanem).
va
vaber
24.2.2020 12:51 Reaguje na Jan Šimůnekochrana přírody je ideologie a politika ? pane vzpamatujte se, opravdu žijete v bludu vy a vám podobní. Využívat a zneužívat lze vše, takový je dnes svět a někdo tomu říká svoboda. Albert Einstein kdysi řekl,,celý život jsem pátral po podstatě světla a dnes na sklonku svého života nejsem k této záhadě o nic blíž,, přesto je všem naprosto jasné co to světlo je,alespoň podle toho jak se to vykládá ve škole ,to je také vymývání mozků? Co podle vás není vymývání mozků? máte v tom vy, jasno?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.2.2020 11:32 Reaguje na Beno TrávníčekŠkoda že jste opomněl okomentovat jadernou eneregtiku. Myslím, že by se o tom mělo učit jako o možné variantě s řadou výhod i nevýhod stejně jako o OZE.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
24.2.2020 12:53Já v této snaze vidím dva základní problémy. První je, že škola je, ať se nám to líbí nebo ne, formálně autoritativní instituce. Pokud je tam navíc přítomna i ta neformální autorita učitele, tak super, ale to není všude a ani nebude a nelze to ani zaručit. Proto bych výchovu vždy primárně nechával na subjektech, u kterých je primární právě ta neformální stránka, která vyplývá z dobrovolné účasti v nich. Plus rodina, samozřejmě.
Druhý problém bezprostředně souvisí i prvním, a to je subjektivita tématu. Že 2+2=4 je holt axiom (Eláni prominou:-), pravopis taky a podobně. Co je ten správný přístup/vztah k přírodě ale zdaleka tak jasné není. Ostatně, sám autor píše "... už moje základní vzdělání a vychování by mne mělo vést k vědomosti a přesvědčení, že zdravé je vlastnit jen takovou část krajiny, kterou dokáži dlouhodobě udržet v přiměřeně dobrém stavu". Což je samozřejmě fajn, ale musí panovat shoda na tom, co je to ten dobrý stav (a co znamená vlastnit:-). Jenže ta velmi často není a co si z toho má špunt vybrat? Co mu říkají doma? Co ve skautu, co ve škole, co si přečte někde v médiích? Klasickým příkladem je Šumava, kdy názory uvnitř společnosti jsou často zcela protikladné. A do toho by měla škola/učitel vstupovat se svojí formální autoritou? Aby to nakonec v mnoha případech skončilo jako za totáče, kdy nám ve škole říkali jedno a doma druhé, samozřejmě s tím, ať to ve škole hlavně neříkáme.
Škola má učit kritickému myšlení obecně, samozřejmě. Ale to se týká všeho, nejen vztahu k přírodě. A pokud se uvedené škole podaří, tak si žáci a studenti už ten názor i na tu přírodu vytvoří sami, nepotřebují to mít v osnovách.
Prostě za mne školu do tohoto netahat.
Odpovědět
Druhý problém bezprostředně souvisí i prvním, a to je subjektivita tématu. Že 2+2=4 je holt axiom (Eláni prominou:-), pravopis taky a podobně. Co je ten správný přístup/vztah k přírodě ale zdaleka tak jasné není. Ostatně, sám autor píše "... už moje základní vzdělání a vychování by mne mělo vést k vědomosti a přesvědčení, že zdravé je vlastnit jen takovou část krajiny, kterou dokáži dlouhodobě udržet v přiměřeně dobrém stavu". Což je samozřejmě fajn, ale musí panovat shoda na tom, co je to ten dobrý stav (a co znamená vlastnit:-). Jenže ta velmi často není a co si z toho má špunt vybrat? Co mu říkají doma? Co ve skautu, co ve škole, co si přečte někde v médiích? Klasickým příkladem je Šumava, kdy názory uvnitř společnosti jsou často zcela protikladné. A do toho by měla škola/učitel vstupovat se svojí formální autoritou? Aby to nakonec v mnoha případech skončilo jako za totáče, kdy nám ve škole říkali jedno a doma druhé, samozřejmě s tím, ať to ve škole hlavně neříkáme.
Škola má učit kritickému myšlení obecně, samozřejmě. Ale to se týká všeho, nejen vztahu k přírodě. A pokud se uvedené škole podaří, tak si žáci a studenti už ten názor i na tu přírodu vytvoří sami, nepotřebují to mít v osnovách.
Prostě za mne školu do tohoto netahat.
JŠ
Jan Šimůnek
25.2.2020 09:47 Reaguje na Svatá ProstotoSouhlas.
Navíc je třeba si uvědomit, že s hloubkou poznání (která narůstá) se mohou velmi drasticky měnit názory na dopady toho či onoho na ekologii jako celek (a mnohdy stačí domyšlení některých ekologických návrhů nebo aktivit do logických důsledků). A s tím je problém, protože věda je alespoň zčásti stavěná na to, aby se s něčím podobným vyrovnala, zatímco ideologie nikoli. Ideologové budou ignorovat nebo dokonce krvavě potírat rozvoj vědy, který dochází k závěrům zpochybňujícím to, co hlásali a hlásají (a hlásat chtějí dál, protože z toho mají nemalé benefity).
Z tohoto důvodu je udržení jakési vědy o přírodě, vztazích uvnitř ní a postupech, jak ji chránit a jak přistupovat k analýze cost - benefitů (apod.) v ranku vědy a mimo ideologii naprosto zásadní. Vyhnul jsem se záměrně slovu "ekologie", protože to už dávno nemá s vědou nic společného, ale označuje postupy, manipulující, zkreslující a falšující vědecké poznatky o přírodě tak, aby byly využitelné k boji proti demokracii a za nastolení nové totality (třeba někdo vymyslí lepší definici).
A vymývání mozků na školách je jedním z prostředků, jak dosáhnout "ideologické pevnosti", která ustojí konfrontaci s opačně vyznívajícími vědeckými fakty (alespoň u části populace). Když se k tomu přidají ještě "Fridays for future", tj zredukuje se o 20 procent faktografická výuka, pak dostanete zástupy "ideově pevných" negramotů či pologramotů, což je ideální "matroš" pro ekologické revolucionáře.
Odpovědět
Navíc je třeba si uvědomit, že s hloubkou poznání (která narůstá) se mohou velmi drasticky měnit názory na dopady toho či onoho na ekologii jako celek (a mnohdy stačí domyšlení některých ekologických návrhů nebo aktivit do logických důsledků). A s tím je problém, protože věda je alespoň zčásti stavěná na to, aby se s něčím podobným vyrovnala, zatímco ideologie nikoli. Ideologové budou ignorovat nebo dokonce krvavě potírat rozvoj vědy, který dochází k závěrům zpochybňujícím to, co hlásali a hlásají (a hlásat chtějí dál, protože z toho mají nemalé benefity).
Z tohoto důvodu je udržení jakési vědy o přírodě, vztazích uvnitř ní a postupech, jak ji chránit a jak přistupovat k analýze cost - benefitů (apod.) v ranku vědy a mimo ideologii naprosto zásadní. Vyhnul jsem se záměrně slovu "ekologie", protože to už dávno nemá s vědou nic společného, ale označuje postupy, manipulující, zkreslující a falšující vědecké poznatky o přírodě tak, aby byly využitelné k boji proti demokracii a za nastolení nové totality (třeba někdo vymyslí lepší definici).
A vymývání mozků na školách je jedním z prostředků, jak dosáhnout "ideologické pevnosti", která ustojí konfrontaci s opačně vyznívajícími vědeckými fakty (alespoň u části populace). Když se k tomu přidají ještě "Fridays for future", tj zredukuje se o 20 procent faktografická výuka, pak dostanete zástupy "ideově pevných" negramotů či pologramotů, což je ideální "matroš" pro ekologické revolucionáře.
Katka Pazderů
24.2.2020 20:26Díky za pěkný článek.
Milí rodičové, vezměte děti někdy ven. A ukažte jim tu krásu a rozmanitost přírody. A pak jim řekněte, že více jak 25 % planetární produkce spotřebuje jedno zvíře, člověk.
V lese odhrňte napůl zetlelé listí a ukažte jim všechnu tu žoužel, co se tam ve vlhku hemží. A pak se jděte podívat na své domácí pískoviště, a ukažte jim ten rozdíl mezi mrtvým pískem a živoucí půdou.
Kdybychom se více věnovali lidem okolo nás, a méně všem ostatním mediálním aktualitám z druhého konce světa, bylo by nám lépe na duši.
Nemusíme dělat nic. Příroda tvoří za nás. Masanobu Fukuoka.
Odpovědět
Milí rodičové, vezměte děti někdy ven. A ukažte jim tu krásu a rozmanitost přírody. A pak jim řekněte, že více jak 25 % planetární produkce spotřebuje jedno zvíře, člověk.
V lese odhrňte napůl zetlelé listí a ukažte jim všechnu tu žoužel, co se tam ve vlhku hemží. A pak se jděte podívat na své domácí pískoviště, a ukažte jim ten rozdíl mezi mrtvým pískem a živoucí půdou.
Kdybychom se více věnovali lidem okolo nás, a méně všem ostatním mediálním aktualitám z druhého konce světa, bylo by nám lépe na duši.
Nemusíme dělat nic. Příroda tvoří za nás. Masanobu Fukuoka.
JŠ
Jan Šimůnek
25.2.2020 09:50 Reaguje na Katka PazderůNicméně je třeba těm dětem vysvětlit, že ten písek bez života je pro jejich aktivity výrazně bezpečnější než materiál s tou žouželí (alergie, infekce apod.).
A jsou země (např. Austrálie), kde podobné hrabání se v detritu nebo svrchní vrstvě půdy může být i životu nebezpečné. A zahrádkaření, jak je provozujeme u nás, je tam silně adrenalinový sport.
Odpovědět
A jsou země (např. Austrálie), kde podobné hrabání se v detritu nebo svrchní vrstvě půdy může být i životu nebezpečné. A zahrádkaření, jak je provozujeme u nás, je tam silně adrenalinový sport.
LČ
Lenka Č.
25.2.2020 10:29 Reaguje na Jan ŠimůnekDovolím si s Vámi nesouhlasit. Máme zahradu, kde nepoužíváme žádná hnojiva. Děti se hrabou v hlíně, zkoumáme žížalky, kvete nám jetel, trháme pampelišky. Máme "živou" zahradu. Jo, a taky tam je tu a tam mech, no fuj... Naše doktorka našim dětem říká, že nebýt preventivních prohlídek, ani je nezná...Dokonce naše paní doktorka nám setkávání s životem doporučuje, je naprosto proti sterilnímu prostředí. A my se s jejím názorem ztotožňujeme, je vynikající.
Soused vše likviduje. Trávník každý týden vyseče a pohnojí. Jeho děti si tam hrají taky, a světe div se, alergií mají, že by to dalo dlouhý seznam. Marodí snad každý měsíc.
Nejsem lékař, může to být náhoda, ale nemusí.
Druhá věc je ta, že kritizujete vymývání mozků...oháníte se totalitou apod. Přitom Vy děláte to samé, vymýváte mozky, ovšem obráceně. Prostě druhý extrém.
Odpovědět
Soused vše likviduje. Trávník každý týden vyseče a pohnojí. Jeho děti si tam hrají taky, a světe div se, alergií mají, že by to dalo dlouhý seznam. Marodí snad každý měsíc.
Nejsem lékař, může to být náhoda, ale nemusí.
Druhá věc je ta, že kritizujete vymývání mozků...oháníte se totalitou apod. Přitom Vy děláte to samé, vymýváte mozky, ovšem obráceně. Prostě druhý extrém.
JŠ
Jan Šimůnek
25.2.2020 13:39 Reaguje na Lenka Č.Pampelišky jsou dost drsný alergen, dá se na ně i zemřít. Takové případy byly popsány.
Ten mech asi vadí nejméně (pokud není něčím stříkaný) za hladomorů se dokonce vařil a jedl.
Sousedovy děti mohou být marodné z úplně jiných příčin. Vysekávání trávy navíc zabraňuje vzniku pylu. Na druhou stranu, pokud to seče strunovkou, tak vyrobí dost drsně alergizující aerosol, proti kterému je pyl beránčí vrnění.
Já mozek nikomu nevymývám, jen požaduji, aby ho lidi používali. Věřím, že je to mnoha lidem, i zdejším čtenářům a diskutujícím, nepříjemné až bolestivé.
Odpovědět
Ten mech asi vadí nejméně (pokud není něčím stříkaný) za hladomorů se dokonce vařil a jedl.
Sousedovy děti mohou být marodné z úplně jiných příčin. Vysekávání trávy navíc zabraňuje vzniku pylu. Na druhou stranu, pokud to seče strunovkou, tak vyrobí dost drsně alergizující aerosol, proti kterému je pyl beránčí vrnění.
Já mozek nikomu nevymývám, jen požaduji, aby ho lidi používali. Věřím, že je to mnoha lidem, i zdejším čtenářům a diskutujícím, nepříjemné až bolestivé.
pp
pavel peregrin
26.2.2020 13:17 Reaguje na Jan ŠimůnekJen to dělejte dál, je to nejvýše potřebné. Zajímal by mě odkaz na alergizující účinky pampelišky- dosud jsem se s tím nesetkal, pampelišku znám jako nadějnou bylinu s prokázanými protirakovinnými účinky, ale možné to asi je, zřejmě u pylu?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
26.2.2020 19:04 Reaguje na pavel peregrinHlavním alergenem pampelišky (tedy Smetánky lékařské) je latexová šťáva, která z ní vytéká. Pokud se člověk zalergizuje, má problém i se salátem, nemůže používat latexové rukavice (chirurgové takto postižení musejí používat rukavice z jiných materiálů) a popis toho, co taková alergie udělá při použití prezervativu, by se spíš hodil na nějaký erotický web než sem.
A byly popsány případy, kdy se náhle děti začaly dusit při dělání "frkaček" (otok jazyka, hltanu, hrtanu atd.) a pokud dozor nezareagoval rychle (voláním RZP), skončilo to fatálně. A mám takový pocit, že jsem někde četl, že ten pampeliščí latex zalergizuje snadněji než latex salátu nebo guma rukavic či prezervativu. Nicméně za to ruku do ohně nedám, už proto, že se odborné názory mohly od té doby změnit. Ale faktem je, že podle laboratorních testů imunity je víc než polovina současných novorozenců předurčena k získání alergie.
Odpovědět
A byly popsány případy, kdy se náhle děti začaly dusit při dělání "frkaček" (otok jazyka, hltanu, hrtanu atd.) a pokud dozor nezareagoval rychle (voláním RZP), skončilo to fatálně. A mám takový pocit, že jsem někde četl, že ten pampeliščí latex zalergizuje snadněji než latex salátu nebo guma rukavic či prezervativu. Nicméně za to ruku do ohně nedám, už proto, že se odborné názory mohly od té doby změnit. Ale faktem je, že podle laboratorních testů imunity je víc než polovina současných novorozenců předurčena k získání alergie.
pp
pp
pavel peregrin
26.2.2020 13:14 Reaguje na Lenka Č.Souhlasím s tím, aby děti nebyly vychovávány ve sterilním prostředí, bohužel pokud byste měla děti geneticky alergiky, nepomohlo by vám to. To, že soused poseče trávu a pohnojí, v žádném případě u jeho dětí alergii nezpůsobuje. A jen na doplnění- alergie může i časem vzniknout a klidně za desítky let zcela pominout, prostě každý to má nastavené jinak.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
26.2.2020 19:09 Reaguje na pavel peregrinProblém by mohla dělat strunová sekačka. Ta totiž uvolňuje antigeny z vnitřku buněk trávy, které jsou daleko razantnější než povrch pylových zrn. Sestřenka (učitelka ZŠ) mi líčila, jak jí vždy skoro polovina třídy začala frkat a kýchat, když jim pod okny sekali trávník.
Sekání kosou nebo srpem tyhle problémy nedělá, ale on to dnes už skoro nikdo neumí.
Mimochodem, existují trvalky, které vzhledově připomínají mech a nemusejí se sekat a dají se přitom jimi osázet velké souvislé plochy místo trávníku. Např. Sagina procumbens.
Odpovědět
Sekání kosou nebo srpem tyhle problémy nedělá, ale on to dnes už skoro nikdo neumí.
Mimochodem, existují trvalky, které vzhledově připomínají mech a nemusejí se sekat a dají se přitom jimi osázet velké souvislé plochy místo trávníku. Např. Sagina procumbens.
