Beno Trávníček: Kdo by měl učit děti pokoře k přírodě?
Když začneme lát na náš školský systém – na jeho neschopnost vychovávat dostatečně pokorné lidi, vmetou nám takoví či makoví obránci pedagogů zpravidla do očí, že nejdůležitější ze všeho je přece výchova každého člověka v jeho rodině, nikoli ve škole. To rodiče se musí snažit dobře vychovat své potomky. Tak to bylo vždycky.
Autoři takových soudů ale zapomínají, že u většiny lidí v Česku je rodina často už jen formálním uskupením uhoněných a uspěchaných tvorů, kteří povětšině mají kýbl starostí s tím, aby vůbec nějak rozumně přežili a své děti uživili (viz třeba cca každý desátý občan ČR v exekuci).
Pokud hromadně ctíme tento náš šílený životaběh (což je empiricky potvrzeno), nezbývá nám než výchovu ke zdravé pokoře k přírodě, přírodním principům a přírodním zákonům svěřit ve své zásadní části právě škole. Tedy donutit školy, aby takto své žáky vychovaly a dostatečně si také zkontrolovaly, jak se jim to povedlo a zda jsou z pohledu znalostí v oblasti ochrany a záchrany životního prostředí jejich žáci dostatečně kompetentní postoupit do nějaké následné školy. Jde totiž minimálně o stejně významnou kompetenci jako je třeba věku odpovídající znalost mateřského jazyka nebo počtů. (My, co nás v raném dětství vychovávala babička s dědou místo školky víme, že nás neučili číst, počítat ani cizí jazyk, ale znát rostlinky, zvířátka, houby, jak funguje zahrádka, krásy krajiny atp.).
Řeč je tedy samozřejmě už o školách mateřských, ale hlavně základních, protože přece "Ohýbaj ma mamko...!" S patnáctiletým skoro hotovým člověkem toho fakt už moc nenaděláte. Mateřské a základní školy by tak rozhodnutím ministerstva školství i vlastní snahou měly muset na tzv. ekologickou výchovu (v některých zemích "výchova klimatická") klást stejný důraz jako na mateřskou řeč nebo počty a to jak kvalitou, tak rozsahem výuky.
Člověk, který nebude umět přiměřeně dobře číst, psát a počítat způsobí sobě i svému okolí během svého života nepochybně hodně nepříjemností a nejspíš i škod. Stejné je to ale i s člověkem, který nebude přiměřeně dobře umět ochraňovat naše společné životní prostředí a klima a klidně vám třeba řekne: "Proč bychom si nemohli doma s naším velkým autem jezdit kdykoli kamkoli a klidně zbytečně – když jsme si na něj i na naftu vydělali? Co je komu do toho? Co si to vůbec dovoluje se do nás plést?"
Samozřejmě, pokud si vytyčíme takovýto cíl, je nezbytné vychovat řadu kvalitních pedagogů, kteří nejen že budou umět dobře učit (bez toho daná osoba nikdy nemůže být PEDAGOGEM), ale současně svojí vlastní mírou pokory budou svým žákům vzorem tak výrazným, že snaha žáků o napodobování jejich osobních přístupů se stane běžnou a možná i nejrelevantnější součástí výuky.
Logický koncept by tu tedy byl – ale kdo mocný v naší zemi je schopen praštit do stolu tak energicky, aby se stal realitou? Nebo jsou všichni mocní jenom huťapové, kteří neumí plácat skoro o ničem jiném než o platech učitelů? Tak by možná aktuální kvalitu řešení téhle problematiky ocejchoval Karel Havlíček Borovský... mimochodem napřesrok v říjnu budeme slavit 200 let od jeho narození.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (30)
Jarek Schindler
5.2.2020 19:21Lukáš Kašpárek
6.2.2020 10:27 Reaguje na Jarek SchindlerLukáš Kašpárek
6.2.2020 10:42 Reaguje na Lukáš KašpárekJarek Schindler
6.2.2020 12:29 Reaguje na Lukáš KašpárekJiří Svoboda
6.2.2020 14:07 Reaguje na Jarek SchindlerJiří Svoboda
6.2.2020 14:41 Reaguje na Lukáš KašpárekPod rouškou záchrany světa jsme už zažili hodně špatného. To nebyla ideologie?
Lukáš Kašpárek
6.2.2020 17:50 Reaguje na Jiří SvobodaIdeologii vytvářejí politici pro svoje hrátky s lidmi...
Jiří Svoboda
6.2.2020 21:14 Reaguje na Lukáš KašpárekVědci jasně stanovili příčiny globálního oteplování, ale tím jejich práce skončila. Dále se nechtějí angažovat! Zda a jakým způsobem se bude problém globálního oteplování řešit je na politicích. A už tu máme ideologii a hrátky s lidmi.
Karel Zvářal
5.2.2020 20:00Beno Trávníček
5.2.2020 21:54Jiří Svoboda
6.2.2020 08:58 Reaguje na Beno TrávníčekAno, je tu vážné nebezpečí, dělat z dětí ochránce přírody a klimatu hlavně tím, že je naučíme v pátek místo školy chodit na náměstí s trasparenty a sklízet za to obdiv.
Možná se mohl pan Trávníček k takovému přístupu v článku jasně vymezit.
Jarek Schindler
6.2.2020 12:25 Reaguje na Beno TrávníčekLukáš Kašpárek
6.2.2020 10:37Každý člověk na této planetě zodpovídá za svoje činy a přístup ke zbytku planety. Toto nikdy nemůže být popíráno, protože by to bylo velice nebezpečné. Do 18 za své dítě zodpovídá rodič, pak za sebe zodpovídá dítě samo....
My dnes totiž neproděláváme krizi klimatickou, nebo kůrovcovou nebo jakou jinou, ale proděláváme hlavně KRIZI HODNOT...
To krize hodnot je původní příčina všech následků a všech ostatních krizí. Od sociologů to zaznělo mnohokrát a já se s tím ztotožňuji...
Jenomže já si nemyslím, že se to dá úplně bezbolestně zachránit.. člověk jako živočišný druh se sám drží pod krkem a škrtí se... a ještě má tu drzost vinit přírodu, že se sama rozpadá... lidstvu chybí hlavně uvědomění...
To co lidstvo (a bohužel i celá planeta, kterou člověk svým počínáním žene do pekel) teď prožívá je podle mého evoluční zkouška. Průmyslová revoluce nás raketově vybavila všemi možnými produkty, kterými jsme si zjednodušili život, ale jinak jsme mentálně pořád někde v paleolitu.
Máme lepší nástroje a prostředky než jsme schopni rozumně (udržitelně) používat.
Myslíte, že nás tito učitelé jen tak všechny (postupně do školy docházející) posunou v mentálním vývoji o třeba 100 000 let tak, aby jsme byli schopni být udržitelnou globální společností a přitom pak přijít domů ze školy mezi neandrtálce a nenechat se nimi ovlivnit?
Jak už to zaznělo mnohokrát... každý musí začít u sebe...
Lukas B.
7.2.2020 11:00 Reaguje najo možná to bylo tím, že to byly osmdesátky a socík povolil, kdyby se víc tlačilo na pilu, tak by možná míra indoktrinace byla vyšší - ale jak vím od rodičů, co absolvovali základní školu v padesátkách, tak taky všechny školou povinné děti už měly na druhém stupni jasno jak je to doopravdy.
snad kdyby se nasadil režim vostřejší než v severní koreji, drakonické tresty, internátní školství od mateřinky atd?
Svatá Prostoto
6.2.2020 16:38Školu bych nechal školou a vůbec ji do toho netahal. To nefunguje. A když, tak dřív nebo později blbě. Ernest Thopson taky nebyl učitel. Rikitan také ne (nebo to na něj JF aspoň nikde nepráskl:-). Což ale samozřejmě neznamená, že učitel nemůže po škole být činný třeba v Junáku, TOM a podobně! Naopak.
Woodcraft forever!
Miloš Večeřa
6.2.2020 17:311) Pojem ekologie, původně to byla objektivní věda s definicí. Většina lidí si dnes představí něco o životním stylu či politickém světonázoru.
2) Pojem příroda je svým způsobem synonymum slova vesmír. Je to všechno včetně lidí, jejich sídel a vynálezů. Nemá bytostní tudíž ani lidské ani božské vlastnosti. Je to spíš soubor všeho, jež se dá popsat např. fyzikálními zákony a je řízena entropicky.
3) Často odlišujeme věci pojmem antropogenní. Je třeba si uvědomit, že všechny antropogenní činosti se dějí na základě stejných fyzikálních zákonů, jako ty "přírodní (neantropogenní)". Člověk je tedy spíše jením z přírodních geohybatelů Země. Hmoty vyrobené člověkem lze svým způsobem považovat za formu minerálů či hornin.
4) V principu tudíž příroda nemůže být poškozována, ale poškozuje se listvo samo. Pokud se máme snažit o "ochranu přírody", chráníme tak většinou sebe. Mnohdy i ti nejzarylejší ochránci nechrání ekosystémy kvůli altruistickému přístupu k ostatním organismům, ale pro vlastní rekreační potěchu, ochranu svého zdraví či ochranu ekosystémových služeb.
vaber
9.2.2020 09:26 Reaguje na Miloš VečeřaOndřej Dočkal
6.2.2020 21:36Osobně se přiznám bych proto mnohem raději viděl, a myslím že by to i přírodě i společnosti jako takové pomohlo, kdyby školy vedly žactvo spíše než k obdivu k autoritám tak ke kritickému myšlení, k pochybování nad tím, co slyším/čtu, ke schopnosti diskutovat, oponovat, argumentovat, hledat si relevantní informace, být schopen odfiltrovat prosté názory rádoby expertů od seriozně podložených faktů apod. Myslím, že by se nám - i přírodě - v tomto případě dařilo mnohem lépe než dnes.
Jiří Svoboda
7.2.2020 11:02 Reaguje na Ondřej DočkalJá bych navrhoval: ke kritickému myšlení, k pochybování nad tím, co slyším/čtu hlavně od těch autorit.
Ondřej Dočkal
7.2.2020 14:48 Reaguje na Jiří Svobodavaber
8.2.2020 14:29Ondřej Dočkal
8.2.2020 21:52 Reaguje na vaberRád bych, aby lidi chránili přírodu ne proto, že budou slepě věřit autoritě která jim to řekne, ale proto, že budou schopní buď se nad tím sami zamyslet, a něco vymyslet, anebo budou umět slova té autority kriticky zhodnotit, zapřemýšlet nad tím a potom se rozhodnout, zda náhodou ta autorita nekáže bludy.
Nikdo ani ze zde přítomných doufám nepochybuje nad tím, že odpadky v přírodě jsou špatně a jediné řešení je uklidit to, ale jsou problémy, které mají více možných řešení a my kolikrát nevíme, které je to správné, tak hledáme to nejméně špatné, a kolikrát ani to nevíme jistě ... u těchto případů prostě slepé následování autorit není dobré. Zde je nutno pochybovat a diskutovat o možných řešeních, přemýšlet, počítat, klást na stůl podepřené argumenty .. a očekávat od autority totéž. Bude-li toho schopna, zatleskám jí. Nebude-li toho schopna.. je to opravdu autorita, hodná následování?
vaber
9.2.2020 09:18 Reaguje na Ondřej DočkalOndřej Dočkal
9.2.2020 16:36 Reaguje na vaber... je nezbytné vychovat řadu kvalitních pedagogů, kteří nejen že budou umět dobře učit (bez toho daná osoba nikdy nemůže být PEDAGOGEM), ale současně svojí vlastní mírou pokory budou svým žákům vzorem tak výrazným, že snaha žáků o napodobování jejich osobních přístupů se stane běžnou a možná i nejrelevantnější součástí výuky.
- pochopil jsem to špatně?
Jinak my nejme opravdu ve sporu, já nejsem proti pedagogům, přírodovědným kroužkům, skautům, apod. Já jim fandím za to, na jak nelehkou a zodpovědnou práci se dali. Ale nemysleme si, i tohle jsou jen lidi, chybující, jako každý z nás ... A proto tvrdím, že je naprosto nezbytné, pokud už se bavíme o úpravě školského systému, tak začít opravdu natvrdo vést děti ke kritickému myšlení, schopnosti diskuze, schopnosti filtrovat informace, které se na ně ze všech stran řítí. A to teda nemluvím zdaleka jen o ochraně přírody, mluvím naprosto obecně. Kriticky uvažující tvor žijící mezi ignoranty totiž to jejich ignorantství pozná. Tvor, zvyklý poslouchat autority, bude poslouchat ve škole autoritu učitele, doma autoritu ignoranta. Máte pravdu, není zřejmě mnoho těch, kteří užívají vlastní mozek více než to, že jsou ochotni poslouchat a následovat autoritu .. já si ale myslím, že je to dost o výchově, aspoň v to doufám...