Connie Hedegaardová: Zaostřeno na dohodu o klimatu v roce 2015
2.1.2013
Konference o klimatu v Dohá nebyla velkolepou konferencí, která by rozhodla o globální dohodě o klimatu v roce 2015, a některé komentátory a skupiny pro ochranu životního prostředí to zřejmě překvapilo. Překvapen by ale neměl být nikdo. Vždyť v minulém roce se všechny země v Durbanu dohodly na tom, že konference o klimatu konané do roku 2015 připraví půdu pro velkou dohodu v roce 2015.
Před konferencí v Dohá předložila EU svůj kontrolní seznam, který má zajistit pokrok na cestě k novému ujednání o klimatu. Nyní můžeme začít odškrtávat.
EU si přála, aby konference v Dohá byla milníkem na přechodu od starého režimu pro oblast klimatu, který stanoví právní povinnost snížit emise pouze rozvinutým zemím, k novému systému, v jehož rámci na sebe všechny země – rozvinuté i rozvojové – poprvé vezmou právní závazky podle nové globální dohody. Splněno ✓
V Dohá jsme změnili základní strukturu našich jednání. Předtím jsme měli různé pracovní skupiny přísně rozdělené podle toho, zda náležely rozvinutým nebo rozvojovým zemím. Nyní máme jediné fórum pro jednání určené pro všechny země – Durbanskou platformu. Splněno ✓
To je dosti významný pokrok. Průměrné množství emisí v přepočtu na obyvatele dnes v Číně činí již 7,2 tuny a toto množství nadále stoupá. V Evropě je to 7,5 tuny a emise dlouhodobě klesají. Svět nemůže bojovat proti změně klimatu, aniž by rozvíjející se ekonomiky přispěly svým dílem. Proto bylo tak důležité přejít od starého systému k novému. A to se nám podařilo.
Základy přechodu k novému systému nyní buduje EU a hrstka dalších rozvinutých zemí, jež se zavázaly k cílům druhého období Kjótského protokolu. Kdybychom neobnovili cíle stanovené v Kjótském protokolu, který je nadále jedinou smlouvou vyžadující snížení emisí, ztratili bychom mnoho let usilovné práce. To bychom si zkrátka nemohli dovolit. Znovu zkontrolovat ✓
EU úspěšně vyjednala prodloužení protokolu o dalších osm let, čímž se nám podařilo zajistit kontinuitu až do vstupu nové globální dohody v platnost v roce 2020. Splněno ✓
Vyřešili jsme dlouhotrvající problém tzv. horkého vzduchu – přebytku nevyužitých uhlíkových kreditů z prvního kjótského období. Kupující budou moci při nákupu získat pouze omezené množství těchto nadbytečných kreditů. Právní předpisy EU jejich použití nepovoluje a všichni potenciální kupující prohlásili, že je nebudou kupovat v žádném případě. Nová pravidla navíc zabraňují tomu, aby se vytvořil další „horký vzduch“. To je pro životní prostředí důležitý výsledek. Splněno ✓
Navzdory složité ekonomické situaci v Evropě jsme pokračovali ve financování boje proti změně klimatu v Dohá. Některé členské státy EU a Evropská komise navrhly na ochranu klimatu pro roky 2013 a 2014 finanční prostředky ve výši zhruba 7 miliard EUR, což v porovnání s uplynulými dvěma lety představuje zvýšení. Splněno ✓
EU rovněž požadovala, aby se v Dohá stanovil harmonogram akcí do roku 2015. Pro tento účel již byl vypracován pracovní plán. Splněno ✓
EU však trvala na tom, aby se do zahájení nového právního režimu v roce 2020 přijala další opatření ke snížení emisí, které by udržely globální oteplování pod 2 °C. Konference v Dohá byla v tomto směru úspěšná. Všechny cíle zemí vázaných i nevázaných Kjótským protokolem se do roku 2014 znovu prověří, aby se případně zvýšila úroveň jejich ambicí. Splněno ✓
Dalším politickým impulsem této činnosti může být záměr generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna svolat k problematice změny klimatu v roce 2014 summit světových vedoucích představitelů.
My Evropané začínáme jednat bez ohledu na to, zda již byla, nebo teprve bude uzavřena globální dohoda. Přijali jsme sice právní předpisy o 20% snížení našich emisí do roku 2020 a jestliže se do našeho úsilí zapojí významné ekonomiky, podaří se nám možná docílit až 30% snížení, ve skutečnosti však naše snížení bude vyšší než 20 %.
Dalších pár procentních bodů k našemu snížení přidají nedávno přijaté právní předpisy o energetické účinnosti a jakmile budou přijaty nejnovější legislativní návrhy Evropské komise, dojde znovu ke snížení emisí. Tyto návrhy se zaměřují na emise z fluorovaných plynů, lesnictví a zemědělství, výroby biopaliv a emisí z osobních a dodávkových automobilů. Navrhli jsme také právní předpisy o zdanění energie, rozpočet EU, který více zohledňuje ochranu životního prostředí, a reformu našeho trhu s uhlíkem. Podle organizace CAN – Europe by konečné snížení emisí do roku 2020 mohlo dosáhnout až téměř 27 %.
Nebudeme si namlouvat, že konference v Dohá byla převratnou událostí, ale přesto jsme dosáhli pokroku směrem k dohodě v roce 2015. Není pochopitelně jednoduché potlačit zklamání nad pomalým tempem a malým společným jmenovatelem mezinárodních jednání. Znamená to ale, že bychom se měli vzdát? Můžeme si něco takového vůbec dovolit? V jakém rámci by potom dialog pokračoval?
Ačkoli je frustrace obnovitelným zdrojem, emise nám nesníží. Abychom ji překonali, musíme se plně zaměřit na konečný cíl – aby všechny strany do roku 2015 podepsaly globální ujednání o klimatu. Konference v Dohá byla na této cestě první etapou.
reklama
Před konferencí v Dohá předložila EU svůj kontrolní seznam, který má zajistit pokrok na cestě k novému ujednání o klimatu. Nyní můžeme začít odškrtávat.
EU si přála, aby konference v Dohá byla milníkem na přechodu od starého režimu pro oblast klimatu, který stanoví právní povinnost snížit emise pouze rozvinutým zemím, k novému systému, v jehož rámci na sebe všechny země – rozvinuté i rozvojové – poprvé vezmou právní závazky podle nové globální dohody. Splněno ✓
V Dohá jsme změnili základní strukturu našich jednání. Předtím jsme měli různé pracovní skupiny přísně rozdělené podle toho, zda náležely rozvinutým nebo rozvojovým zemím. Nyní máme jediné fórum pro jednání určené pro všechny země – Durbanskou platformu. Splněno ✓
To je dosti významný pokrok. Průměrné množství emisí v přepočtu na obyvatele dnes v Číně činí již 7,2 tuny a toto množství nadále stoupá. V Evropě je to 7,5 tuny a emise dlouhodobě klesají. Svět nemůže bojovat proti změně klimatu, aniž by rozvíjející se ekonomiky přispěly svým dílem. Proto bylo tak důležité přejít od starého systému k novému. A to se nám podařilo.
Základy přechodu k novému systému nyní buduje EU a hrstka dalších rozvinutých zemí, jež se zavázaly k cílům druhého období Kjótského protokolu. Kdybychom neobnovili cíle stanovené v Kjótském protokolu, který je nadále jedinou smlouvou vyžadující snížení emisí, ztratili bychom mnoho let usilovné práce. To bychom si zkrátka nemohli dovolit. Znovu zkontrolovat ✓
EU úspěšně vyjednala prodloužení protokolu o dalších osm let, čímž se nám podařilo zajistit kontinuitu až do vstupu nové globální dohody v platnost v roce 2020. Splněno ✓
Vyřešili jsme dlouhotrvající problém tzv. horkého vzduchu – přebytku nevyužitých uhlíkových kreditů z prvního kjótského období. Kupující budou moci při nákupu získat pouze omezené množství těchto nadbytečných kreditů. Právní předpisy EU jejich použití nepovoluje a všichni potenciální kupující prohlásili, že je nebudou kupovat v žádném případě. Nová pravidla navíc zabraňují tomu, aby se vytvořil další „horký vzduch“. To je pro životní prostředí důležitý výsledek. Splněno ✓
Navzdory složité ekonomické situaci v Evropě jsme pokračovali ve financování boje proti změně klimatu v Dohá. Některé členské státy EU a Evropská komise navrhly na ochranu klimatu pro roky 2013 a 2014 finanční prostředky ve výši zhruba 7 miliard EUR, což v porovnání s uplynulými dvěma lety představuje zvýšení. Splněno ✓
EU rovněž požadovala, aby se v Dohá stanovil harmonogram akcí do roku 2015. Pro tento účel již byl vypracován pracovní plán. Splněno ✓
EU však trvala na tom, aby se do zahájení nového právního režimu v roce 2020 přijala další opatření ke snížení emisí, které by udržely globální oteplování pod 2 °C. Konference v Dohá byla v tomto směru úspěšná. Všechny cíle zemí vázaných i nevázaných Kjótským protokolem se do roku 2014 znovu prověří, aby se případně zvýšila úroveň jejich ambicí. Splněno ✓
Dalším politickým impulsem této činnosti může být záměr generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna svolat k problematice změny klimatu v roce 2014 summit světových vedoucích představitelů.
My Evropané začínáme jednat bez ohledu na to, zda již byla, nebo teprve bude uzavřena globální dohoda. Přijali jsme sice právní předpisy o 20% snížení našich emisí do roku 2020 a jestliže se do našeho úsilí zapojí významné ekonomiky, podaří se nám možná docílit až 30% snížení, ve skutečnosti však naše snížení bude vyšší než 20 %.
Dalších pár procentních bodů k našemu snížení přidají nedávno přijaté právní předpisy o energetické účinnosti a jakmile budou přijaty nejnovější legislativní návrhy Evropské komise, dojde znovu ke snížení emisí. Tyto návrhy se zaměřují na emise z fluorovaných plynů, lesnictví a zemědělství, výroby biopaliv a emisí z osobních a dodávkových automobilů. Navrhli jsme také právní předpisy o zdanění energie, rozpočet EU, který více zohledňuje ochranu životního prostředí, a reformu našeho trhu s uhlíkem. Podle organizace CAN – Europe by konečné snížení emisí do roku 2020 mohlo dosáhnout až téměř 27 %.
Nebudeme si namlouvat, že konference v Dohá byla převratnou událostí, ale přesto jsme dosáhli pokroku směrem k dohodě v roce 2015. Není pochopitelně jednoduché potlačit zklamání nad pomalým tempem a malým společným jmenovatelem mezinárodních jednání. Znamená to ale, že bychom se měli vzdát? Můžeme si něco takového vůbec dovolit? V jakém rámci by potom dialog pokračoval?
Ačkoli je frustrace obnovitelným zdrojem, emise nám nesníží. Abychom ji překonali, musíme se plně zaměřit na konečný cíl – aby všechny strany do roku 2015 podepsaly globální ujednání o klimatu. Konference v Dohá byla na této cestě první etapou.
reklama
Connie Hedegaardová
Autorka je evropská komisařka pro opatření v oblasti změny klimatu
Autorka je evropská komisařka pro opatření v oblasti změny klimatu
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Rozhovor s lesníkem Janem Kadavým o středním lese, výstavcích a polykormonech
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
