Dalibor Dostál: Poslední krok k záchraně divokých koní. Ten nejtěžší
3.3.2020
Divocí koně potřebují pomoc.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Projekt kromě jiného ukázal, jak málo stačí k tomu, aby se v krajině obnovily původní přírodní procesy. Začaly se vracet vzácné hořce, tůně osídlili ohrožení korýši listonozi a žábronožky, vrátil se druh motýla vyhubený v těchto místech před desítkami let, na pastvinách začali poskakovat jinak mizející dudci. Projekt nadchl veřejnost, takže ročně do těchto míst přijede na sto tisíc návštěvníků. Ti se mohou těšit z toho, že v krajině, kde jinak mizí nejen vzácné, ale i ty dříve zcela běžné druhy, vnikl ostrůvek, kde příroda našla místo pro pozitivní zprávy.
Zároveň se ale ukázalo, jak je všechno, co se podařilo vytvořit, křehké a zranitelné. Zatímco v sousedním Německu rozloha podobných rezervací dosahuje i více než 1800 hektarů, a v Nizozemsku dokonce 5000 hektarů (s jasnou perspektivou, kam se budou vyvíjet za rok, za dva, za deset let), v České republice se v obrovských bolestech rodí již jen první, pilotní projekt s rozlohou pouhých 240 hektarů. Celou dobu s nulovou jistotou, co bude zítra, pozítří, za deset dní.
A tak se kvůli soudním sporům bývalého nájemce pozemků potřebných pro dokončení rezervace s jejich vlastníkem opozdilo rozšíření pastvin o dva roky, kvůli pomalé přípravě smluv pak o dalších několik měsíců. Proto jsme se v srpnu loňského roku obrátili se žádostí o pomoc na vedení Středočeského kraje, aby proces maximálně urychlil a zpoždění se dále nezvyšovalo. Jinak by bylo nutné zhruba třetina zvířat utratit. Vedení kraje poté o zapůjčení pozemků rozhodlo, za což mu patří i na tomto místě výrazné poděkovaní.
Přečtěte si také |
Dalibor Dostál: Návrat divokých koní do krajiny není experiment, ale řešení, které funguje
Zdánlivě banální zdržení má však vážné důsledky. Dotační program, ze kterého se mělo dokončení rezervace financovat, se uzavřel v říjnu loňského roku. Stojíme proto před těžkým úkolem, sehnat během několika týdnů potřebný jeden a půl milionu na dokončení rezervace.
Podobně, jako samotná rezervace, je totiž křehké i její financování. Většina činností, které děláme, provádíme bezplatně. Zdarma zapůjčujeme přírůstky do rezervací založených jinými neziskovkami, žádné vstupné neplatí ani návštěvníci, kteří si přijedou stáda unikátních kopytníků prohlédnout.
Divocí koně pět let pomáhali uzdravovat nemocnou krajinu. Pět let pomáhali zachraňovat v přírodě druhy, které by bez nich v těchto místech vyhynuly. Pět let pomáhali desítkám tisíc lidí vracet naději v to, že ještě existují příběhy s dobrým koncem.
Teď divocí koně sami pomoc potřebují. Tohle je to jediné, co sami nezvládnou. Pomozte jim prosím, a přispějte dárcovskou zprávou ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777, a podpoříte je tak částkou 90 korun, nebo pošlete jakoukoli částku na sbírkový účet 2100540679/2010. Bez vaší pomoci tento příběh do šťastného konce nedospěje.
Moc děkuji za podporu.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Anyr
3.3.2020 23:18Zase a znovu mám ten stejný dotaz.
Dejme tomu, že se oblast zvětší na finální, původně plánovanou rozlohu.
Co budete dělat, až velká zvířata rozmnožováním opět dosáhnou únosné kapacity pozemků, a opět vznikne "přetlak"?
Nechápejte mne špatně - je skvělou myšlenkou přírodě blízkým hospodařením obnovovat krajinu; zvýšit její biodiverzitu, zlepšit estetický ráz krajiny, její "obecné ekosystémové funkce".
Ale pokud se nebudou budoucí přírůstky expedovat pryč (a otázkou zůstává, jak by řešili následný problém růstu populace na novém místě), tak co se se zvířaty bude dít, až ty pozemky naplní?
Myslím, že je jedině fér a správné poskytnou veřejnosti úplný obraz, úplný plán celého projektu, pokud má něco takového uvědoměle financovat.
PS: Jak by to lidsky řekla má babička: "když víš, že na to zvířátko nebudeš mít podmínky, tak si ho nepořizuj, protože by pak bylo chudák." - nebo tak nějak. :D
Odpovědět
Dejme tomu, že se oblast zvětší na finální, původně plánovanou rozlohu.
Co budete dělat, až velká zvířata rozmnožováním opět dosáhnou únosné kapacity pozemků, a opět vznikne "přetlak"?
Nechápejte mne špatně - je skvělou myšlenkou přírodě blízkým hospodařením obnovovat krajinu; zvýšit její biodiverzitu, zlepšit estetický ráz krajiny, její "obecné ekosystémové funkce".
Ale pokud se nebudou budoucí přírůstky expedovat pryč (a otázkou zůstává, jak by řešili následný problém růstu populace na novém místě), tak co se se zvířaty bude dít, až ty pozemky naplní?
Myslím, že je jedině fér a správné poskytnou veřejnosti úplný obraz, úplný plán celého projektu, pokud má něco takového uvědoměle financovat.
PS: Jak by to lidsky řekla má babička: "když víš, že na to zvířátko nebudeš mít podmínky, tak si ho nepořizuj, protože by pak bylo chudák." - nebo tak nějak. :D
Va
Vašek
4.3.2020 05:46 Reaguje na AnyrJsem zvědavý, jestli autor článku v sobě najde dost odvahy a na tyto logické otázky bude schopen odpovědět.
Měl by být schopen, když už od lidí vybírá peníze.
Také by mě zajímala definice toho dobrého konce.
Navíc koně nejsou jediné zvíře, které se tam pohybuje. Stejný problém nastane dříve, nebo později u praturů a zubrů.
Odpovědět
Měl by být schopen, když už od lidí vybírá peníze.
Také by mě zajímala definice toho dobrého konce.
Navíc koně nejsou jediné zvíře, které se tam pohybuje. Stejný problém nastane dříve, nebo později u praturů a zubrů.
Anyr
4.3.2020 16:21 Reaguje na VašekJá si, se smutkem v srdci, myslím, že neodpoví.
Prošel jsem si poctivě jejich webové stránky, pátral jsem na netu, a lze tam najít mnoho informací.
Informací o tom, jak skvělých výsledků dosahují, jak skvěle uzdravili krajinu, o stížnostech na byrokracii, která je de facto nutí zabíjet koně, o tom, jak světoznámí, skvělí, jedineční a lidmi milovaní jsou.
Ovšem pražádné informace o celkové udržitelnosti projektu.
Nikde nic o tom - a teď budu trochu nepříjemný - jestli přemnožená zvířata plánují vyvážet na jatka, dělat z nich lokální biopotraviny a speciality, prodávat je/darovat je jiným místním, evropským či světovým lokalitám pro podobné účely, nebo jestli tam plánují vypustit medvědy a vlky a nechat je regulovat přirozeně (vše z toho myslím mírně ironicky, to poslední extra, jen aby bylo jasno)?
Více pozemků = více zvířat = větší průser v budoucnu.
Tak to zatím prostě vypadá.
Pokud je redakce schopna - co takhle udělat rozhovor s panem Dostálem, kde my, urýpaná a strašně-moc-chytrá veřejnost, dostaneme nějaké odpovědi? Za kolik například bude kilo sušeného zubřího masa nebo kilo koňských klobásek? :)
Zase vtip, maso nejím, ale JÁ PROSTĚ FAKT NEVÍM, CO CHTĚJÍ S TĚMI VELKÝMI A PŘEMNOŽENÝMI BÝLOŽRAVCI DĚLAT! :D
Klidně jim totiž nějaké ty zlatky pošlu, ale ne dřív, než budu vědět, jak se bude situace v budoucnu lišit od té stávající.
Odpovědět
Prošel jsem si poctivě jejich webové stránky, pátral jsem na netu, a lze tam najít mnoho informací.
Informací o tom, jak skvělých výsledků dosahují, jak skvěle uzdravili krajinu, o stížnostech na byrokracii, která je de facto nutí zabíjet koně, o tom, jak světoznámí, skvělí, jedineční a lidmi milovaní jsou.
Ovšem pražádné informace o celkové udržitelnosti projektu.
Nikde nic o tom - a teď budu trochu nepříjemný - jestli přemnožená zvířata plánují vyvážet na jatka, dělat z nich lokální biopotraviny a speciality, prodávat je/darovat je jiným místním, evropským či světovým lokalitám pro podobné účely, nebo jestli tam plánují vypustit medvědy a vlky a nechat je regulovat přirozeně (vše z toho myslím mírně ironicky, to poslední extra, jen aby bylo jasno)?
Více pozemků = více zvířat = větší průser v budoucnu.
Tak to zatím prostě vypadá.
Pokud je redakce schopna - co takhle udělat rozhovor s panem Dostálem, kde my, urýpaná a strašně-moc-chytrá veřejnost, dostaneme nějaké odpovědi? Za kolik například bude kilo sušeného zubřího masa nebo kilo koňských klobásek? :)
Zase vtip, maso nejím, ale JÁ PROSTĚ FAKT NEVÍM, CO CHTĚJÍ S TĚMI VELKÝMI A PŘEMNOŽENÝMI BÝLOŽRAVCI DĚLAT! :D
Klidně jim totiž nějaké ty zlatky pošlu, ale ne dřív, než budu vědět, jak se bude situace v budoucnu lišit od té stávající.
co
5.3.2020 15:32 Reaguje na Anyr
Nevím zda má pan Dostál čas pročítat všemožné diskuse a odpovídat na dotazy, ale možná bude lépe když jej v tomto směru zastoupí někdo nestranný, když už jsem náhodně do této diskuse zavítal. Jsme jedni z těch kam šli první hřebci narození v Milovicích - tzv. bakaláři. Využíváme je k přirozenému způsobu pastvy v přírodní památce na Plachtě v Hradci Králové. Stejně jako je využívá ČSO na Josefovských loukách a Semix na Kozmických loukách, Dobřany na Plzeňsku atd. Celkem jde už o několik desítek zvířat rozmístěných po celé ČR. Sami další lokality za stejným účelem na ochranářskou pastvu připravujeme - např. na dvou místech v Pardubickém kraji a jednom dalším v Královéhradeckém kraji - po celé ČR je rozjednáno podobných míst víc ze strany různých nadšenců. Dokonce už o zvířata projevují zájem i ochranáři na Slovensku nebo v Rakousku. Jenže připravit to aby to celé fungovalo jak má není sranda - postavit ohradníky něco stojí, milion papírování okolo, takže to tak prostě nelítá no. Původním plánem České krajiny bylo (a zůstává) namnožit počet zvířat v Milovicích na optimální počet, zásobit všechny zájemce o přirozenozu ochranářskou pastvu (zcela zdarma, tak jak máme zcela zdarma všichni a všechna zvířata od České krajiny zapůjčená)a po ukojení této "poptávky" utnout množení jednoduše tím že se i poslední hřebci ze stáda rozvozí na lokality po celé ČR a v Milovicích nezůstane pak už ani jediný. Alespoň tedy do doby než bude opět dostatečně velký počet zájemců o další zvířata na další lokality aby byl předem zajištěn jejich "odbyt". Jenže celou dobu se počítalo s tím že nejprve je třeba naplnit na ideální počet kapacitu v Milovicích. Ty šílené průtahy do toho ale hodily vidle, takže stávající kapacita přestává dostačovat ač by jinak mohl být počet zvířat v Milovicích dvojnásobný než je teď a umisťování na další plochy kvůli tomu musí probíhat i překotněji - takže to pak komplikuje ochranářskou práci i jinde po ČR. Takže když se teď pastviny rozšíří na původní plánovanou "pidi" výměru (ve srovnání se Západem) tak bude více času hřebce roztrkat všude kam je potřeba, utnout množení a fungovat pak už normálně.
Odpovědět
Anyr
5.3.2020 22:35 Reaguje naUž jsem reagoval na pana Dostála, tak ještě sem - díky za obšírnější odpověď, a jak jsem psal panu Dostálovi: stačilo hned zpočátku někam včlenit, že je vyřešené rozmnožování zvířat do budoucna, a předešlo by se podobné diskuzi. :)
Tak přírodě zdar, byrokracii zmar a ještě jednou dík. :)
Odpovědět
Tak přírodě zdar, byrokracii zmar a ještě jednou dík. :)
pr
5.3.2020 19:42 Reaguje na Anyr
Dobrý den,
ještě doplním, býložravci nejsou určitě přemnožení, rozmnožují se přesně podle tabulek. Co selhalo, je včasné rozšíření, do kterého zasáhly vlivy popsané v textu, na který reagujete. Zkušenosti jsme čerpali u podobných projektů v Německu, Nizozemí, Anglii, tam k něčemu podobnému nedochází.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
Odpovědět
ještě doplním, býložravci nejsou určitě přemnožení, rozmnožují se přesně podle tabulek. Co selhalo, je včasné rozšíření, do kterého zasáhly vlivy popsané v textu, na který reagujete. Zkušenosti jsme čerpali u podobných projektů v Německu, Nizozemí, Anglii, tam k něčemu podobnému nedochází.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
pr
5.3.2020 19:39 Reaguje na Vašek
Dobrý den,
snad jsem odpověděl srozumitelně. Pro doplnění. Zakládající stáda koní byla oproti ostatním kopytníkům největší, péče o rezervaci je na nich postavená, proto potřeba řešit situaci vznikla především u nich.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
Odpovědět
snad jsem odpověděl srozumitelně. Pro doplnění. Zakládající stáda koní byla oproti ostatním kopytníkům největší, péče o rezervaci je na nich postavená, proto potřeba řešit situaci vznikla především u nich.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
pr
5.3.2020 19:37 Reaguje na Anyr
Dobrý den,
Váš dotaz má určitě opodstatnění. V současné době jsou již hřebci odděleni od stád, tak, aby se od příštího roku nerodila hříbata. Současná situace vznikla kvůli tomu, že výsledná podoba rezervace byla naplánovaná a přislíbená na určitou plochu, zhruba třetina pozemků však stále nebyla připojená. U tak rozsáhlého projektu je plánování velmi důležité a parametry rezervace nejde bohužel změnit ze dne na den nebo z týdne na týden, aby to nemělo nějaké velmi tvrdé důsledky pro zvířata.
Čili určitě nebudeme za rok za dva požadovat další pozemky, protože se zvířata opět rozmnoží.
Děkuji za dotaz a Váš zájem o téma
Dalibor Dostál
Odpovědět
Váš dotaz má určitě opodstatnění. V současné době jsou již hřebci odděleni od stád, tak, aby se od příštího roku nerodila hříbata. Současná situace vznikla kvůli tomu, že výsledná podoba rezervace byla naplánovaná a přislíbená na určitou plochu, zhruba třetina pozemků však stále nebyla připojená. U tak rozsáhlého projektu je plánování velmi důležité a parametry rezervace nejde bohužel změnit ze dne na den nebo z týdne na týden, aby to nemělo nějaké velmi tvrdé důsledky pro zvířata.
Čili určitě nebudeme za rok za dva požadovat další pozemky, protože se zvířata opět rozmnoží.
Děkuji za dotaz a Váš zájem o téma
Dalibor Dostál
Anyr
5.3.2020 22:32 Reaguje naNo! Konečně. :) A přitom stačilo hned na začátku, kdy se začalo zmiňovat, že "množící se zvířata přeplňují prostory a získat nové je problematické", a hned by to řadu rýpálků uklidnilo. Ono to fakt vypadalo, že ta stáda čeká "nekontrolovatelný růst".
Dík za odpověď. :)
Odpovědět
Dík za odpověď. :)
JS
Jarek Schindler
4.3.2020 08:49O jaké "záchraně divokých koní" mluvíte pane Dostál?
KÚ po vás požadoval k bezplatní výpůjčce regulační plán sudokopytníků. Předložil jste ho KÚ?
Otázek je více. Bezplatná výpůjčka je na deset let. Co bude potom?
Pokaždé když se zvýší stav chovaných koní přijde poplašná správa o nutnosti vybíjet stádo z důvodů nevstřícnosti okolí?
Odpovědět
KÚ po vás požadoval k bezplatní výpůjčce regulační plán sudokopytníků. Předložil jste ho KÚ?
Otázek je více. Bezplatná výpůjčka je na deset let. Co bude potom?
Pokaždé když se zvýší stav chovaných koní přijde poplašná správa o nutnosti vybíjet stádo z důvodů nevstřícnosti okolí?
4.3.2020 15:02 Reaguje na Jarek Schindler
Když to tak čtu, tak nevím proč požadovali regulační plán jen pro sudokopytníky. Poučení z toho, přemýšlet co a koho člověk cituje.
Jinde byl uveden požadavek na plán udržitelnosti projektu.
Odpovědět
Jinde byl uveden požadavek na plán udržitelnosti projektu.
pr
5.3.2020 19:45 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý den, plán jsme předložili asi dva dny poté, co o něj krajský úřad požádal. Jak jsem psal u ostatních dotazů, hřebci byli odděleni od stád, jsou součástí bakalářských skupin, takže velikost stád bude stabilizovaná.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
Odpovědět
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
JS
Jarek Schindler
6.3.2020 10:46 Reaguje naDěkuji, za částečnou odpověď, pane Dostál. Sice nevím jak spolu budou přežívat ta stáda hřebců ale to zas není tak podstatné. Podstatnější a na to jste neodpověděl je ,co bude až smlouva o bezplatné výpůjčce skončí? Vaše presentace projektu je trochu divná a bohužel pořád stejná. Nejdříve přijde článek jak je všechno perfektní a skvělé a následuje poplašná správa jak budete muset vybít třetinu koní či nyní o nutnosti posledního kroku k záchraně. Otázka zní k jaké záchraně? Pokud mi někdo pronajímá bezplatně 240 ha a přidává dotaci 5,7 mil Kč, byl bych mu spíš vděčný než ho mediálně napadat a ostouzet. Poukazovat jak to jde bezproblémově v Anglii či Německu je , řekl bych, hodně zavádějící. Jestli se pletu tak mě opravte ale není to tam o chovu těchto koní hlavně na soukromých pozemcích? Na veřejných je to potom otevřeno veřejnosti. Vy jste to ani po pěti letech zatím veřejnosti nezpřístupnili. A zpřístupněno to být mělo. Projekt má být o údržbě krajiny ,ne o chovu koní.
Pak tu mám ještě několik postřehů k zamyšlení
Píšete,že se vrátil druh motýla vyhubený v těchto místech před desítkami let. V roce 2005 tedy deset let před vypuštěním koní tam byla vyhlášena na rozloze 69, 21 hektaru Přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem. Nejcennějším druhem je tam uváděn kriticky ohrožený modrásek hořcový Rebelův. On někdo bude označovat jako nejcennější druh ,druh desítky let vyhubený?
Na mapy.cz je potom možné dohledat množství fotografií které se váží k jednotlivým bodům na mapě. Jsou tam tedy také fotky z vaši Pastevní rezervace divokých koní a praturů a Pastevní rezervace koní a zubrů. Ty fotky pravděpodobně náhodných " okolojdoucích" se hodně liší od toho co předkládáte tady Vy. Doporučuji každému si je prohlédnout.
Také přeji pěkný den.
Odpovědět
Pak tu mám ještě několik postřehů k zamyšlení
Píšete,že se vrátil druh motýla vyhubený v těchto místech před desítkami let. V roce 2005 tedy deset let před vypuštěním koní tam byla vyhlášena na rozloze 69, 21 hektaru Přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem. Nejcennějším druhem je tam uváděn kriticky ohrožený modrásek hořcový Rebelův. On někdo bude označovat jako nejcennější druh ,druh desítky let vyhubený?
Na mapy.cz je potom možné dohledat množství fotografií které se váží k jednotlivým bodům na mapě. Jsou tam tedy také fotky z vaši Pastevní rezervace divokých koní a praturů a Pastevní rezervace koní a zubrů. Ty fotky pravděpodobně náhodných " okolojdoucích" se hodně liší od toho co předkládáte tady Vy. Doporučuji každému si je prohlédnout.
Také přeji pěkný den.
LB
Lukas B.
4.3.2020 09:48já tedy nejsem odborníkem na koňovité, ale nenastává něco velmi podobné ("uzdravování nemocné krajiny")při extenzivním vypásání prakticky čímkoli býložravým, kupříkladu ovcí domácí nebo turem domácím?
Odpovědět
Hu
Hunter
4.3.2020 18:17 Reaguje na Lukas B.Samozřejmě že ano, k tomu nepotřebujete tzv. pratura (což je kráva zpětně vyšlechtěná a šlechtěná tak, aby připomínala pratura tak, jak byl vyobrazován, navíc to šlechtění není ukončené. Pokoušelo se o to několik pracovišť, takže existuje třeba Heckův skot atd., používala se řada plemen, tuším že i texaský dlouhorohý nebo watusi, aby bylo dosaženo žádoucího tvaru rohů atd. atd., tak trochu hraní si na Boha nebo na Jurský park). Úplně stejnou službu vám udělá třeba plemeno skotu Highland, Aberdeen Angus, nebo Hereford, což jsou plemena zvyklá na venkovní ustájení. Stejně tak nepotřebujete poníka z Anglie, což taky žádný původní divoký kůň není, dřív se používal např. v dolech jako hornický kůň, mimo jiné tohle plemeno vyhrálo v roce 2011 mistrovství International Agility Championship atd,. Úplně stejnou službu vám udělá obyčejný hucul. To je celý jen o tom, kolik těch zvířat na té ploše budete mít a zda ten pozemek bude využíván extenzivně nebo intenzivně jako pastvina. A hlavně byste si v takovém případě nemusel lámat hlavu s nějakou plemenou knihou, prodejem živých zvířat nebo s jejich odesláním na jatka. Ale tyhle plemena jsou v poslední době populární pro tzv. „conservation grazing“. Nic proti dalšímu rozšíření „exmoor pony“, proč ne. Ale je věcně nesprávné je nazývat divokým koněm (Equus ferrus), ten už byl dávno vyhuben. Stejně tak jako kravky z Holandska z projektu Tauros nejsou žádný pratur (Bos primigenius). Celé je to jenom o tom, že když na tom omezeném prostoru budete mít těch zvířat moc, tak dříve či později (spíše dříve), dojde k degradaci toho biotopu.
Odpovědět
co
5.3.2020 15:43 Reaguje na Hunter
Část exmoorských poníků se v Anglii z přírody odebírá, ochočuje a využívá pak ke "klasickému" využití koní. Ale původní divoké stádo tam zůstává nezměněné už řadu století, možná "celou dobu". Koně Převalského také považujeme za divoké zvíře ač jej před 5 tisící lety nějak ovlivnili lidé a přežil jednu dobu pouze v zoo. Tady to je podobné. Vice zde: http://www.ceska-krajina.cz/wp-content/uploads/2015/01/Dostal-et-al_2014_Divoky_kun_a_pratur_Studie_Equus_Ferus_Bos_primigenius.pdf Výhoda exmoorů je že jsou pro přirozenou pastvu nejvíce vhodní a současně dosti flegmatičtí, nejsou tak zmlsaní jako domácí koně, nemají problém se schvacováním kopyt a x dalších výhod které těží právě z toho že do jejich geneticky člověk buď vůbec nezasáhl, nebo jen minimálně. Jsou spolu s Převalákem tím "nejdivočejším" koněm co existuje.
Odpovědět
ČM
Čech M.
5.3.2020 23:44 Reaguje naNení kůň Převalského geneticky blíž původnímu divokému koni, který se vyskytoval v Evropě?
Odpovědět
Hu
Hunter
6.3.2020 00:02 Reaguje naDěkuji za reakci. Schvácení kopyt nijak nesouvisí s plemenem, typickou příčinou je překrmení lehce stravitelnými glycidovými krmivy jako neomezená pastva na jarní trávě nebo příliš velké množství ovsa, případně nedejbože ječmene. Máte pro svoje tvrzení, že exmoor nemá problémy s laminitis třeba nějaký odkaz na seriozní publikovanou práci? A můžete prosím uvést těch dalších x výhod konkrétně? Nemáte tím snad na mysli tu hodně odvážnou teorii o self medication?
Odpovědět
pr
5.3.2020 19:51 Reaguje na Hunter
Dobrý den, k odpovědi kolegy ještě malé doplnění. Právě proto, aby pastvina nedegradovala, udržujeme nízkou koncentraci zvířat na plochu.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
Odpovědět
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
6.3.2020 00:09 Reaguje na
V tom případě (když je všechno v tom nejlepším pořádku a koncentrace je tak skvěle udržovaná), tak nechápu článek: "Milovické rezervaci hrozí katastrofa. Kvůli zpoždění úředníků musí utratit třetinu vzácných zvířat".
Odpovědět
Hu
pr
5.3.2020 19:49 Reaguje na Lukas B.
Dobrý den,
v pastvě zvířat jsou velké rozdíly. Domácí plemena jsou většinou dlouhodobým šlechtěním člověkem "zhýčkaná", takže nespásají některé druhy vegetace. Navíc většina plemen již neobstojí bez chemických antiparazitik, která dokáží otrávit brouky a další hmyz z širokého okolí. Poslední věc, při nevhodné pastvě domácích zvířat, což se děje často například u ovcí, zvířata sežerou vzácné druhy bylin a agresivní druhy trav ponechají.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
Odpovědět
v pastvě zvířat jsou velké rozdíly. Domácí plemena jsou většinou dlouhodobým šlechtěním člověkem "zhýčkaná", takže nespásají některé druhy vegetace. Navíc většina plemen již neobstojí bez chemických antiparazitik, která dokáží otrávit brouky a další hmyz z širokého okolí. Poslední věc, při nevhodné pastvě domácích zvířat, což se děje často například u ovcí, zvířata sežerou vzácné druhy bylin a agresivní druhy trav ponechají.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
MJ
Marcela Jezberová
10.3.2020 08:27 Reaguje naPane Dostále, tohle ale nemyslíte vážně, že ne? "Většina plemen šlechtěných člověkem je zhýčkaná, takže neobstojí bez chemických antiparaziK"? Dovolím si podotknout, že Hereford, Aberdeen angus, Highland, Galowey nebo Salers rozhodně nepotřebují ke svému přežití "chemická antiparazika", ale pouze pastvu, vodu a přírodní úkryt. To jim k životu a ke štěstí úplně stačí. Pasou se stejně jako jiní tuři. Antiprazika se používají proto, aby zvířata v chovu začervením netrpěla. Už jste viděl uhynout býka na začervení plicnivkou? Pomalé udušení, hnusná smrt. Míra začervení populace souvisí s podmínkami na pozemcích. Přístup zvěře znamená vždy riziko zavlečení parazitů do stáda. Pastviny s mokrými místy jsou rizikovější než pastviny, kde mokřady nejsou. Extenzivní pastva skotu a koní by prokázala stejnou službu, jako "divocí poníci" a zubři, jen by lidi odmítali na ni připlácet. Už by se na to veřejnost dívala jako na hospodaření a předpokládala by, že si hospodář poradí bez finančních darů a pozemky by mu také nikdo nevypůjčil zadarmo . Jde vlastně jen o takové malé citové vydírání. Ale jo, ať si to tam pasou, ale myslím si, že zdroj příjmů je přímo v tom projektu. Netřeba donekonečna tahat z kraje peníze.
Odpovědět
SM
co
5.3.2020 15:44 Reaguje na Stanislav Mudra
Bohužel o to smutnější omyl. Kšeft je to poslední co z toho projektu je - o to víc smutnější jsou pak ty klacky pod nohama a jedovaté sliny...
Odpovědět
Karel Zvářal
4.3.2020 20:38Pane Dostále, zřejmě se držíte pořekadla Mlčeti zlato. V Česku však spíše platí, že L...a, hotové neštěstí. Ten nejtěžší krok pro Vás je rozkrýt karty, protože ono to celé vypadá jako nápad žáků obecné školy, kterým to někdo podobně odborně vyspělý schválil... Myšlenka dobrá, provedení navýsost amatérské.
Odpovědět
co
5.3.2020 15:46 Reaguje na Karel Zvářal
Karle koukněte prosím na příspěvky výše než budete lehce soudit.
Odpovědět
pr
5.3.2020 19:55 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý den pane Zvářele, na projektu se podíleli vědci z prestižních institucí. To, že počet zvířat byl výrazně poddimenzovaný potvrzuje i to, že naplnění kapacit pastvin došlo až tři roky poté, co bylo rozšíření schváleno, ale nepodařilo se ho realizovat.
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
Odpovědět
Mějte se pěkně
Dalibor Dostál
