https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusan-utinek-musis-kacet-a-sazet-aby-ses-adaptoval
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Musíš kácet a sázet, aby ses adaptoval

20.3.2022
Podporu získá ten, kdo bude v daném období kácet a sázet.
Podporu získá ten, kdo bude v daném období kácet a sázet.
Už asi každému dochází, že se s klimatem něco děje. A že alespoň za část těch změn může naše civilizace, jinak činnost člověka. A to, co provádí přírodě. Můžeme se lišit v názorech na míru zavinění, jestli za to opravdu může moje auto, ale že se něco děje a tím pádem bychom měli něco změnit, aby nebylo hůř, na tom se asi většinově shodneme.
 
Většinová shoda bude i na tom, že lesnatost a stav lesů mohou do mírnění dopadů klimatické změny významně promlouvat.

A taky asi víme, že s našimi lesy není něco v pořádku, respektive, že z různých příčin snadno a rychle dochází k jejich rozvratu. Můžeme dlouho diskutovat o příčinách i o míře onoho rozvratu, ale shodneme se asi skoro všichni na tom, že lesy v podobě jak jsme je znali, mizí.

Zároveň se asi také shodneme na tom, že lesy (teď se můžeme začít hádat, jak mají a budou vypadat) z řady důvodů, nejen mírnění dopadů klimatických změn, potřebujeme.

Je záslužné, že si Ministerstvo zemědělství uvědomilo potřebu podpory lesů a jejich vlastníků, pokud něco ve svém hospodaření změní. A vytvořilo dotační titul na podporu adaptace lesních ekosystémů na změnu klimatu za období 2022–2026, který zveřejnilo 3. února tohoto roku. Po letmém seznámení s pravidly pro poskytování tohoto příspěvku se rozpoutala docela vášnivá diskuse, ze které vyplynulo, slovy pana ministra Nekuly, že od roku 2023 dojde ke změnám. Tudíž pro letošek budou platit stávající pravidla vyvolávající mnoho otazníků. K nim bych si dovolil něco přidat.

Pro to, aby žadatel vůbec mohl žádost podat, musí předem odeslat tzv. ohlášení. Žadatel vyplní formulář, kterým úřadu říká: „Hele, úřade, já budu žádat!“ a odešle to elektronicky. A aby bylo méně byrokratické zátěže, podepíše to a fyzicky (nebo datovými schránkami) znovu posílá na příslušný úřad.

Tohle ještě zůstává, stejně jako další příspěvky na podporu hospodaření v lesích, jako úsměvná ukázka „antibyrokratického“ přístupu státu k občanům.

V případě zvyšování odolnosti lesů k výkyvům klimatu nezbývá než se ptát, k čemu a komu zveřejněná částka 4,1 miliardy korun bude sloužit. V dnešní nešťastné v situaci, kdy bude mj. nutné revidovat všechny veřejné rozpočty v souvislosti s řešením následků války na Ukrajině (což je asi to nejmenší zlo, které nás může potkat) by stálo za úvahu tento zcela opodstatněný příspěvek s neopodstatněnými výstupy, také upravit. Zkusit to způsobem: „Více efektu za méně peněz“.

Základní podmínkou pro poskytnutí tohoto příspěvku je, že žadatel v roce, za který o příspěvek žádá, provede úmyslnou nebo nahodilou těžbu, nebo obnovu lesa (výsadbu nebo přirozené zmlazení) alespoň v jedné porostní skupině, čili základní jednotce prostorového rozdělení lesa na lesním majetku žadatele.

K tomu se správně ozval SVOL (Sdružení vlastníků obecních lesů), když poukázal na to, že existují zodpovědní vlastníci lesů, kteří usilovně prováděli kalamitní těžby a vytvořené holiny v nejbližším vhodném termínu (jaro, podzim) po jejich vzniku zalesňovali. Dnes už nemají co kácet a vše mají zalesněno. Bez ohledu na to, jakými dřevinami zalesňovali a jak se o mladé porosty starají, nemají na „adaptační“ příspěvek nárok.

Stejný příspěvek nezískají ani ti, kteří z různých důvodů na podporu mimoprodukčních funkcí ponechávají lesy samovolnému vývoji, zjednodušeně řečeno, nechávají je „zpralesovatět“. To znamená, že nekácí a nesází.

Odrůstající přirozená obnova lesa.
Odrůstající přirozená obnova lesa.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Vedle mimo dotace stojících pralesů a jiných přirozených lesů, které se blíží k přírodnímu stavu tím, že je ponecháváme přírodě, je smutným paradoxem, že pro poskytnutí požadované dotace stačí provést těžbu či obnovu v jedné porostní skupině. A to bez rozlišení rozsahu této činnosti. Příspěvek pak bude vyplacen za plochu celého lesního majetku žadatele. Bez ohledu, jak tento majetek z hlediska adaptace na klimatickou změnu vypadá.

Všechny podmínky uvedené v pravidlech pro poskytování tohoto příspěvku si zaslouží diskusi. Kromě toho, že je nejisté, jak bude možné provádět kontrolu takto nastavených podmínek, je především snadno zpochybnitelné, že dotované činnosti skutečně zvýší odolnost lesních porostů vůči klimatickým změnám. Ať je to bohulibá přirozená obnova, tedy sazeničky, co nám spadnou „z nebe“, bez ohledu na to, zda jde o původní či nepůvodní dřeviny („naše“ nebo „odjinud“), či ponechání 3 souší na hektar holiny, opět bez ohledu na původnost či nepůvodnost ponechaných dřevin a tím jejich význam pro biodiverzitu či další podmínky daného stanoviště.

Pravidla řeší i maximální velikost holiny z úmyslné těžby, ovšem jde o maximální velikost průměrné holiny. Už jen to navádí k tomu, aby se na jednu obvyklou holinu o ploše 0,80 ha provedly, či aspoň vykázaly, dvě pětiarové. A když se do toho žadatel přesto nevejde, tak těžbu vykáže jako nahodilou, což v kalamitní době nebude žádný problém, a jede se dál.

Maximální velikost holiny si zaslouží širší diskusi, protože paušální hodnota pro všechny lesy může někdy omezovat úspěšnou přirozenou obnovu, jednoduše řečeno, máme dřeviny stinné a dřeviny slunné. A tyto pro svou obnovu potřebují buďto zástin nebo naopak otevřený osluněný prostor. Prostě všechno není smrk z výsadeb.

Krom toho, že příspěvek je cílen na kompenzaci zvýšených nákladů a snížených výnosů, nikde není uveden stav (standard) jaký mají lesy splňovat, aby bylo možné o příspěvek na adaptaci žádat. Přitom oněm zvýšeným nákladům se věnují a je kompenzují už příspěvky na podporu hospodaření v lesích dle nařízení vlády č. 30/2014. Ty jsou však cílené na konkrétní činnost, její konkrétní rozsah a konkrétní porostní skupinu. Dle skutečného objemu požadované činnosti dostane vlastník příspěvek, nikoli na celý majetek.

Je zjevné, že na příspěvek „dosáhnou“ především větší vlastníci lesů, kteří jednak každoročně a opakovaně ve svých lesích hospodaří, a také mají odborníky, kteří mohou na úrovni výkaznictví splnit požadované podmínky a zpracovat ne zcela jednoduché podání žádosti.

Při pročtení pravidel mě také napadá, zda tento příspěvek není vytvořen jako další podpora státního podniku Lesy České republiky. Ale to už by asi byla hodně divoká konstrukce. I když přesměrování toků peněz na předem dané umístění se zdůvodněním nezbytnosti různých bohulibých záměrů je docela běžná praxe.

Je otázkou, zda k takto nastaveným pravidlům proběhla nějaká odborná diskuse. Záměr je navýsost potřebný, ale zatímní výsledek neodpovídá jeho naplnění. Předložený text pravidel neukazuje, že by se do jejich přípravy zapojila širší skupina různě zaměřených odborníků. Spíš to bylo vytvořeno stylem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Zveřejněná pravidla příspěvku na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu ukazují, že jej nezískají vlastníci menších lesů a ti, kteří se v minulosti chovali zodpovědně a plnili si své povinnosti v ochraně a obnově lesů a zvýšené náklady měli v minulosti. Ale dnes jim za to nikdo nic nedá.

Asi je potřeba se začít chovat jako zodpovědný hospodář, až stát zavelí. Hlavně až zavelí, jak si to představuje. Samostatná iniciativa se trestá.


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.3.2022 06:02
Tohle je neuvěřitelný tunel. Copak nemůžeme nechat lesy jen tak růst? Jasně, potřebujeme dříví. Ale stejně jako kukuřici nemůžete pěstovat všude, tak by i lesy mohli mít kategorizaci těch přirozeně se vyvíjejících a těch pěstovaných. Nad 550 metrů nad mořem zatravnit, nad 800 metrů nad mořem zalesnit.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.3.2022 07:33 Reaguje na Katka Pazderů
nevím, žiju v oblasti kde je 550 m.n.m i 800 m.n.m ale pořád tomu co píšete nerozumím
Odpovědět
Anyr

Anyr

20.3.2022 13:05 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Omg tak se Káťa upsala. Že Češi musí pořád všechno napadat a do všeho rýt... blbá národní tradice, kterou musíme odstranit. :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 09:18 Reaguje na Katka Pazderů
Neuvěřitelné jsou jiné věci. Proč by se nad 550 metrů mělo "zatravňovat"? Navíc když v minulých 40 letech se vše co šlo spíš zalesňovalo.
Lesy kategorizaci mají i když asi jinou než si představujete.
No a ty přirozeně se vyvíjející lesy? Kde je u nás nejdete?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.3.2022 16:20 Reaguje na Jarek Schindler
Asi i takhle - mnozí si stále neuvědomují, že do těch všech lesů/státních, soukromých, mohou vlastně kdykoliv, bez omezení ( kromě nebezpečí po kalamitách ) a i sběr hub, lesních plodin, mají zadarmo.
Až stát zavelí, tak to bude vše omezeno, po vzoru zahraničí !
A to bude " veselo ".
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.3.2022 07:27
Snad je zřejmé, že jakékoliv dotace jsou zlo. Není nejmenší důvod, proč by právě tady mělo jít o výjimku. Bohužel obvykle se setkáme s tím, že politici nebojují proti dotacím, ale pouze usilují o to, aby dotace přesměrovali pro ně a jejich kámoše vhodným směrem.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.3.2022 07:37 Reaguje na Richard Vacek
pokud tomu lesu dáte prostor, tak se přirozeně zplaňuje na to není potřeba dotace
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 07:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Příroda nezplaňuje. Zplaňují jen lidé.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.3.2022 08:24 Reaguje na Petr
Mnozí spíše blbnou, z rozežranosti.
Odpovědět
Anyr

Anyr

20.3.2022 13:03 Reaguje na smějící se bestie
A přitom sotva někdo zmíní "omezování", nebo ještě lépe "snížení blahobytu", nedejbože "zdražování", to pak ti rozežraní čuníci kvičí, že se jim "ubírá krmení a omezuje přetučnění organismu a pohodlnost gauče"... :D
Odpovědět
MK

Milan Košulič

20.3.2022 08:45
Jak bohatneme, tak bude přibývat peněz na přerozdělování, až se u lesů stane to, co u zemědělců: vlastníci lesů začnou dělat jen to, co jim stát zaplatí. Ztratí se motivace vlastníků pěstovat lesy přírodě blízkými metodami, tedy levně, efektivně a přitom ekologicky přijatelně. O tom, co je přírodě blézké, budou rozhodovat úředníci, což je špatně. Veřejné peníze jsou žumpa, a to tím větší, čím je jich víc.
Tato dotace na adaptaci měla být spojena se zrušením většiny podpor na jednotlivé činnosti. Pak bych v tom viděl jistý smysl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.3.2022 09:36 Reaguje na Milan Košulič
Přesně tak. Tato společnost zabředla do takové džungle dotací a
různých regulací, že už se vzájemně vylučují a jiné násobí. V tom
vidí někteří příležitost žít díky dotacím i v nicnedělání. Pouze
vypíšou lejstra a inkasují něčí přerozdělené zisky. Do nekonečna
to bohužel nepůjde a jednou se systém zhroutí(už se hroutí) a pak nastane prozření, co je efektivní a co nikoliv. Potěmkinovské
hospodářství s hezkou fasádou domu ve vzduchoprázdnu v tržním
prostředí nepřežije ani minutu, ale tady je příkladem jak dojit
jalovou krávu. Vršíme dluhy za ekonomické propadáky a naopak ty
ziskové činnosti zdaňujeme a znevýhodňujeme stále více a více.
Výsledkem budou vyschlé zdroje pro přerozdělování a procitnutí
ze snu, že lze vše dotovat. Agonii lze prodloužit natištěním
inflačních financí a půjčkami, ale mrtvolu k životu nevrátíme.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 09:58
Proč zase dotace? Ať stát zaplatí za ty funkce lesů jejiž plnění se od lesů na jednu stranu očekává, na druhou stranu ale majiteli nic nepřinášejí. Proč musí mít majitel příjem pouze z těžby a prodeje dřeva? Tedy pouze z produkční funkce lesa. Proč nemá trvalý příjem z lesa plnícího celospolečensky požadované mimoprodukční funkce? Tedy z funkce klimatické, hydrické či vodohospodářské, půdoochranné, ekologické, enviromentální, rekreační....atd. Proč nemá příjem z těchto mimoprodukčních a tedy i celospolečensky významných funkcí?
Bude se dotovat povinnost majitele. Proč se nedotuje to co majitel dělá nad zákonem dané povinnosti. Proč se nedotuje například prodloužení obmýtní doby. Chceme staré porosty? Chceme, tak proč to "stáří porostů" majiteli nezaplatíme? Může se například dotovat šetrná výběrná těžba atd.

Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 10:57 Reaguje na Jarek Schindler
Protože vycházíte z bludu, že přírodu lze vlastnit a prodávat.
To pak zbývá už jen zpoplatnit vzduch a bude to hezky po kapitalisticku zmonetizované komplet všechno.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 11:14 Reaguje na Petr
Nebude to spíš tak, že vy jste ustrnul v době, kdy všechno bylo všech? O cizím se dobře rozhoduje a ještě lépe se na cizím hospodaří, že? Jinak nikdo nevlastní přírodu. Vlastní se pozemky a to zemědělské i lesní. Není v tom tak trochu rozdíl?
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 11:28 Reaguje na Jarek Schindler
Umíte vidět jen majetek a peníze, dál vidět odmítáte. Vlastníte stromy, ale nevlastníte lesní vánek při procházce lesem. Vlastníte pozemek, ale nevlastníte půdní vlhkost v době sucha. Vlastníte dřevo, ale nevlastníte hmyz, který v něm žije a zajišťuje koloběh živin.
Jak chcete tohle všechno vlastnit a dostávat za to zaplaceno? Chcete zaplatit i za výhled na les? Za vyprodukovaný kyslík? Za snížení teploty v létě? Za ptačí zpěv? Proberte se. Nic z toho vám nepatří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 11:53 Reaguje na Petr
A vám to snad patří? Na rozdíl od majitelů těch pozemků do toho dáváte či vkládáte nějaké prostředky či práci? Jo, chcete vánek při procházce cizím lesem a diktování kolik musí majitel nechat stromů pro hmyz a jak má vlastně vůbec hospodařit. Aby vy jste měl ten vánek tak se druhý musí starat. Napsal jsem to již výše. O cizím se dobře rozhoduje. Vaše argumenty jsou nesmyslné a je celkem jasně vidět, že buď nerozumíte psanému textu nebo jste naprostý fanatik. Zelený fanatismus je asi to nejhorší co může naše lesy potkat.
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 11:58 Reaguje na Jarek Schindler
Proč by mi to mělo patřit? Nepatří to nikomu, prostě příroda. A jak jste sám psal, tu přece nikdo nevlastní, tak za ni ani nemůže chtít platit. O ničem nerozhoduju, nikoho k ničemu nenutím, jen nechápavě zírám na vaši chamtivost a chtivost.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 12:37 Reaguje na Petr
Ano proč by vám to mělo patřit, když i bez vlastnictví to můžete zadarmo užívat.
Příroda jako taková opravdu nikomu nepatří. Pozemky po kterých v té přírodě chodíte však majitele mají. A pokud nic jiného, tak v případě zemedělských a lesních hospodářských pozemků ten majitel platí minimálně daň z těchto pozemků.
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 12:44 Reaguje na Jarek Schindler
Ale s tím jste si to přece pořizoval, že pozemek má ve skutečnosti "věcné břemeno" veřejného přístupu do přírody. A teď byste za to chtěl platit? To je přesně ta lidská chamtivost a chtivost, to mě nikdy nepřestane udivovat.
No a pokud máte pocit, že bez dotování na přírodě nic nevyděláte, tak to prodejte, nikdo vás nenutí to vlastnit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 16:19 Reaguje na Petr
Jste opravdu tak pitomoučký a nebo je to ještě horší a nejste schopen porozumět textu.
Jestli jste si nevšiml, já jsem proti tomu dotovat něco co je pro majitele povinností. No a jsem pro to zvýhodnit ho například za šetrnější způsob hospodaření, prodloužení doby obmýtí atd.
Nemůžu za to, že nechápete a vaše vědomosti končí u vánku či tady u veřejného vstupu. Nestli vám to není známo tak ani ten veřejný vstup není všude ve světě povolen.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.3.2022 16:24 Reaguje na Petr
Já klidně ponesu věcné břemeno toho, že mi lidé courají po lese ... pokud se v něm nechovají jak hovada. A nechci za to platit. Chci jen, aby stát do toho nekecal a nebuzeroval mne, popřípadě se mne nesnažil zkasírovat jak to jen jde.

Pokud ale stát hodlá majitele buzerovat jak to jen jde a chce, aby tento skákal jak píská, tak mu za toto poskytovat nějakou finanční kompenzaci je absolutní minimum, pokud si máme hrát na něco, čemu se říká právní stát.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.3.2022 10:24
Správa lesů měla být převedena z kompetence MZe na MŽP ČR.
Dále měl být upraven zákon o lesích, který by na první místo dal stabilizační úlohu lesů v rámci klimatické změny a jejich hospodářské využití na místo druhé.
Ruku v ruce s tím přijetí nové koncepce správy lesů a rychlé uvedení do praxe.
To vše v návaznosti na Úmluvu o krajině ,která by směřovala ke zvýšení ekologické stability (adaptability) v podmínkách ČR.

Nic z toho se ovšem neuskutečnilo ani neuskuteční, protože ochrana životního prostředí v ČR je pouze papírová a není společenská poptávka po změně, která by na politickou garnituru vytvořila veřejný tlak.

Postačí podíváte-li se na frekvenci střídání generálních ředitelů LČR od r. 1993 do současnosti a stav ve kterém se lesní porosty v ČR nacházejí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 10:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kompetence MŽP? Ony nestačí ty lesy co už v kompetenci má?
Změna priorit? Jo, napsal jsem to výše. Ať stát vlastníkům platí tuto změnu priorit. Jinak by to byl pouze další pokus o nějakou formu znárodnění. V tomto opřípadě znárodnění zelené. Stát vlastní pouze něco víc než polovinu lesů u nás. Zbytek jsou lesy v soukromém majetku. Ty chcete také takto bez náhrady převádět?
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 11:06
Lidi už se z těch peněz úplně pomátli.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 11:24 Reaguje na Petr
Nevím jestli se pomátli ale na rozdíl od vás určitě ví, že účty se samy nezaplatí a platit se musí a že ze vzduchu a vody zatím nikdo nevyžil. On každý nemá žaludek na to například neustále žebrat o peníze a ke každému článku připojovat číslo účtu nebo pobírat granty na nesmyslné projekty.
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 11:31 Reaguje na Jarek Schindler
Ty účty si vymysleli lidi, za to příroda nemůže. Nemůžete jít a zničit kus přírody, protože si chcete nakoupit nějaké věci a zaplatit někomu za elektřinu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 12:01 Reaguje na Petr
Zničit kus přírody.......? Už se proberte, plácáte nesmysly.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.3.2022 16:26 Reaguje na Petr
Takže to vlastně min od pračlověka Janečka děláme úplně blbě.
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 11:33 Reaguje na Jarek Schindler
Je směšné jak se domníváte a opravdu věříte, že pro peníze jsme oprávnění dělat cokoliv.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.3.2022 11:59 Reaguje na Petr
Za peníze to být nutně nemusí, ale za to, co si za
ně koupíte. I za vlastní dům, či pozemek musíte platit daně a jinak platíte za vše a musíte na to nějak vydělat. Asi si neuvědomujete, že vše musí někdo vyrobit, vychovat, vypěstovat. Každý nemá to
štěstí, že si peníze vyžvaní a vysedí. Takoví rádi
přerozdělují jinými vyprodukované přebytky a mudrují, že to dělají špatně. Dnes už mudrlantům
nevoní ani manuální prázdninová brigáda v lese a
v zemědělství, ale poradit umí dobře. Mají přece
na to "vzdělaní", aby neměli mozoly a bolavá záda.
Dotace přece padají z nebe a tak proč nedotovat
a dělat něco bez zisku na financování nákladů.
Pan Šindler má pravdu, že pokud mi stát nedovolí
mít ziskový les, tak mi má ušlý zisk hradit. No
a nebo ho má za tržní cenu odkoupit a pak ať si
tam hospodaří klidně ve ztrátě do doby, dokud
tu ztrátu bude mít čím dotovat. Pokud bude vše
pouze závislé na dotacích, tak nevím, z čeho tak
bude na ty dotace stát mít. Asi z toho nebe!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 12:04 Reaguje na Petr
Dělat cokoliv? Nevšiml jsem si, že bych psal o dělání čehokoliv. Opravdu se už proberte.
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 11:41 Reaguje na Jarek Schindler
A úplně nejsměšnější je, že druhé obviňujete z žebrání a natahování rukou po grantech, a přitom sám požadujete dotovat a platit z cizích peněz za neproduktivní funkce přírody, které jste si přivlastnil. Neskutečné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.3.2022 12:06 Reaguje na Petr
Když nesmím mít ziskový les, tak ho mám na vaše
přání dotovat sám a z čeho? Není to náhodou trest
za vlastnictví a nejste náhodou zelený bolševik
s holým pozadím závidící vlastníkům jejich lesy?
Kupte si kousek lesa a dotujte za své přírodní
funkce lesa bez přiměřeného zisku na nutné náklady.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 12:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Pana Petra asi s velkou pravděpodobností zatím "dotují" rodiče. To se to pak dobře kecá o penězích.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.3.2022 09:25 Reaguje na Jarek Schindler
Možná si je umí i "vydělat" bez mozolů a tak
pohrdá skutečnou prací a odměnou za ni. Dnes
jsou hodnotové žebříčky totálně zdeformovány
a to je příčinou mnoha neřestí dnešní doby.
Společnosti se to nakonec vymstí, protože
zdroje blahobytu docházejí, nebude brzo čím
dotovat kdejaké nesmysly a vrátíme se pouze
k ziskovým činnostem osvědčených tisíci let
lidské společnosti.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 12:23 Reaguje na Petr
Já si nic nepřivlastnil. Mimoprodukční funkce jsou dané a pokud mě někdo chce kvůli nim omezovat na těch produkčních, tak je logické, že by měl prioritu, tedy tu mimoprodukčnost pokud se to za prioritu považuje, majiteli kompenzovat.
Mluvíte o cizích penězích ale zase zapomínáte že i ty pozemky co na ních chcete chytat ten vánek jsou pro vás většinou cizí pozemky a majitel z nich (hospodářské lesy) platí například daň. Já nechci dotovat přírodu. Já mluvím o dotacích na pozemky na kterých ta příroda je.
Co zelení tajtrlíci, tedy tady hlavně vy, vlastně chcete?
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 12:56 Reaguje na Jarek Schindler
Tak to prodejte, když vám vánek zdarma vadí.
Přesně to je příčina průšvihu, ve kterém s životním prostředím jsme a do ještě většího se řítíme - že všichni chtějí ze všeho jen zisky a příjmy. Dělá se jen to, z čeho jsou zisky. Ale protože přírodu nejde zpeněžit přímo, tak se vymýšlí jak to obejít a jak z přírody vytřískat ještě víc.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2022 13:46 Reaguje na Petr
Je to zbytečné. Klidně si dál melte nesmysly o vánku. Připomenu vám to u některých dalších článků.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.3.2022 16:31 Reaguje na Petr
"že všichni chtějí ze všeho jen zisky a příjmy. Dělá se jen to, z čeho jsou zisky."

Ale hovno. Jen ne úplně každý je happy, aby se musel o něco starat a ještě na to doplácel. Jo, pokud se změní to první, tak to se pak můžeme bavit. Prostě na ten les do smrti nesáhnu, vyprdnu se na to, příroda si už nějak poradí ... jako vždy a ve všem ... a bude. To beru. Tak mi to zařiďte.

A ty kecy s tím ... tak to prodejte ... to mi připomíná jak bolšání lidi "motivovali" tu aby vstoupili do kolchozu, tu aby státu prodali činžák a podobně. S tím jděte někam, to jsem si "užíval" půl života.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.3.2022 12:54
Míní p. Utínek, že je špatně, že nejsou dotované tzv. mimoprodukční funkce lesa? Tyto funkce vzniknou v každém lese a bez práce, a např zpralesňování není spojeno s prací. Pak je dotace příspěvek ne k práci, ale náhrada za ušlý zisk? To snad není smyslem těch "adaptačních" dotací. Ani by tak podle mě nedávaly dobrý příklad a nebyly udržitelné. Lépe by bylo pravidla hodně zjednodušit, např. více dotačních titulů spojit, vynechat slovíčko adaptační, srovnat pro různě velké majitele lesů, to téma p. Utínek i nakousl, nebo dotace zrušit.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

20.3.2022 19:06 Reaguje na Jarka O.
Mimoprodukční funkce "nevzniknou" v každém lese ve stejné míře, hodně záleží na tom, jakým způsobem je obhospodařovaný, z jakých je dřevin, jakou má strukturu... MZe deklaruje, že tato nová "adaptační" dotace se postupně přelije do platby za poskytování ekosystémových služeb. Což je podle mě legitimní nárok vlastníků lesa za to, že např. umožňují volný přístup veřejnosti, že nepoškozují svým hospodařením vodní zdroje atd. Ale tuším, že bude velký tlak na to, aby tu platbu dostal každý a nemusel se moc omezovat. Ono "omezování se" za účelem lepšího plnění momiprodukčních funkcí přitom nemusí být vůbec problém a dnes je dost informací, jak se to má dělat. Platba za plnění ekosystémových funkcí by měla být "odměnou" za to, že moderní poznatky o přírodě blízkém pěstování lesa vlastník využívá v běžné praxi, nikoliv za zvýšené náklady - ty nejsou v tomto systému nutné (s výjimkou takových věcí jako je infrastruktura pro návštěvníky lesa, o něco náročnější těžba apod.)
Odpovědět
MK

Milan Košulič

20.3.2022 19:29 Reaguje na Milan Košulič
Ještě by se mělo dodat, že vlastník, který hospodaří nešetrně jen se zaměřením čistě na produkci dřeva, na snadný zisk, poškozuje především svůj vlastní majetek, protože zhoršuje "výkonnost" půdy. Že to vlastníci až příliš často ignorují, je dáno jen a pouze dlouhodobostí lesního hospodaření, tím, že les reaguje pomalu, v horizontu generací vlastníků. Sedláci to věděli...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.3.2022 14:05 Reaguje na Milan Košulič
Není to spíš tak, že tu "výkonnost půdy" podstatně více zhoršují formy typu pařeziny (nízký výmladkový les)či středního lesa ( pařezina s výstavky)? Tedy ty způsoby hospodaření, po kterých se dnes tak volá?
Odpovědět
MK

Milan Košulič

22.3.2022 19:35 Reaguje na Jarek Schindler
No tenhle argument se nabízí, když mají pařeziny mnohem kratší obmýtí... Ale nevím, musel bych to nastudovat. Fakt je, že tady pařeziny fungovaly na velkých plochách stovky let bez jakýchkoliv kalamit, měly vysokou míru biodiverzity a pro venkovské obyvatelstvo různorodé využití. Zatímco náš dnešní opečovávaný vysoký les drtí kalamity jedna za druhou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.3.2022 05:17 Reaguje na Milan Košulič
Kalamitu v "křoví" asi nikdo nečeká. Jaký je rozdíl mezi takovou 15 let starou pařezinou a stejně starou listnatou prořezávkou? Samozřejmě kromě způsobu založení a "hustoty" porostu ,kde by u té pařeziny měl být ten porost podstatně hustší. Jak vysoká je v takové listnaté prořezávce nebo první probírce ta biodiverzita? O nějaké vysoké míře se asi mluvit nedá. No a pařezina je již z podstaty věci hustším porostem. Různorodé využití? Kromě paliva asi moc věcí neposkytuje a na procházku se takovou dobře vedenou pařezinou taky asi jen tak nikdo nevydá.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.3.2022 23:11 Reaguje na Milan Košulič
Moc hezký komentář.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.3.2022 15:58 Reaguje na Milan Košulič
Ano, děkuji za hezké komentáře. Mám trochu strach, že omezením vstupu lidem do lesů a jiných soukromých částí přírody z různých důvodů se lidský vztah k lesu a celkově přírodě stane ještě lhostejnějším a konzumnějším. Dříve veřejnost i vlastně všechny funkce lesa kontroloval státní zaměstnanec hajný, víc nebylo potřeba, pro nadbytečnost a neefektivitu byl zrušen, a ty dotace mi připomínají jeho náhražku - novodobého digitálního státního hajného (a nadřízené). Jestli to bude fungovat tak spravedlivě jako kdysi živý hajný…
Odpovědět
MK

Milan Košulič

22.3.2022 19:44 Reaguje na Jarka O.
Zatím lidem nikdo vstup do lesa neomezuje, tedy s výjimkou malých částí nejvíce chráněných území. Bezpochyby to tak v našich končinách i zůstane. Hajní taky nebyli zrušení, jen se většinou starají o větší plochu než dříve.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.3.2022 15:59 Reaguje na Milan Košulič
Myslíte, že v lese dochází k poškození půdy hospodařením? Přeci jen les není pole. A neudržují právě ty neprodukční funkce, které tam jsou, v každém lese trochu jiné, za ta desetiletí půdu v nějaké stabilitě?
Odpovědět
MK

Milan Košulič

22.3.2022 19:41 Reaguje na Jarka O.
Lesní půdy jsou poškozené už tím, že se změnila druhová skladba, ale zejména jsou poškozené následkem imisí, které už sice nejdou z elektráren, ale z dopravy jdou stále. V lese to samozřejmě není vidět tak jako na poli, ale všimněte si například po delším přísušku, že půda pod jehličím zůstává suchá, i když začalo pršel. Voda v dnešních lesích vsakuje mnohem hůře, než by měla.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.3.2022 12:57 Reaguje na Milan Košulič
Pro snížení kyselosti půdy se v nedávné minulosti lesy vápnily. S odsířením alektráren a velkých zdrojů tento problém snad ubyl. Exhalace z dopravy by se musely v první řadě projevit v samotné blízkosti frekventovanějších silnic a dálnic a v okolí velkých měst. To se ale moc neděje.
V posledních 70-ti letech se zalesnila spousta nelesní zemědělské půdy. Stačí se podívat na dobové fotografie v doby První republiky a srovnat to s tím jak to vypadá dnes. Nějak se zapomíná na fakt , že převod zemědělské půdy na lesní není tak snadné a je to dlouhodobější záležitost. No a zapomíná se, že nejlepší dřevina na ten "převod" je právě ten nyní zatracovaný smrk. Atd.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

23.3.2022 17:40 Reaguje na Jarek Schindler
a proč právě smrk?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.3.2022 09:13 Reaguje na Milan Košulič
Tak v první řadě se zalesňovaly "chudé, kyselé půdy"vyšších poloh (5),6,7 LVS. Většinou tedy louky a pastviny.
Nelesní půda má podstatně vyšší pH a listnaté dřeviny pH významně nesnižují. Smrk také akumuluje více nadložního humusu a tím v této půdní vrstvě akumuluje i více uhlíku. U smrku ve starších porostech to má být až 2,5x více než v listnatých porostech. Není ta akumulace uhlíku jedním z důvodů dnešního zalesňování?
Někde jsem četl ( možná že to časem najdu), že již po 15- ti letech je pod smrkem půda s vlastnostmi podstatně bližšími půdě lesní.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

24.3.2022 17:51 Reaguje na Jarek Schindler
Vypadá to, že máte načteno, ale já zase vidím, jak v Jeseníkách dopadly smrkem zalesněné louky. Nic moc. Jiná věc, pokud se ty louky někde výjimečně nechaly osudu a v těchto výškách se smrčinami všude okolo nalétly přirozeně zase smrkem. Postupně, hloučkovitě, s mezerami, to je jiná káva. Ale uměle jednorázově, to je špatně. Jiná věc taky je, když smrk nalétne do břízy nebo naopak a bříza se nechá předrůst, ale to je na delší povídání.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.3.2022 06:43 Reaguje na Milan Košulič
Dívám se na Jeseníky z druhé strany a tragické se mi to vůbec nezdá. Jen bych doplnil, že douglaska má pro rychlý převod půd ještě lepší parametry než smrk.
No a co se týká břízy? Nějak jsme zapomněli, že občas napadne i dost mokrého sněhu. Pamatuji to na podzim roku 2010. Co udělá takových třicet centimetrů mokrého, těžkého sněhu s tou břízou a jak vypadají smrk a buk pod ní? Smrk, buk do dvou metrů, bříza 2,5 až 3 metry.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.3.2022 17:51 Reaguje na Jarek Schindler
Nesouhlasím s tím smrkem. Smrk na bývalé zemědělské půdě velmi trpí hnilobou (kořenovník vrstevnatý). Pokud jde o nějaké "střední" polohy tak bych to viděl třeba na "řidší" kostru tvořenou modřínem, javory, třešněmi + hustě přípravné dřeviny (bříza, osika a třeba i nějaký ten smrk...) a po pár letech podsázet bukem s příměsí jedle.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.3.2022 09:50 Reaguje na Dalibor Motl
Není půda jako půda a není poloha jako poloha. Je velký rozdíl mezi vlastnostmi orné půdy a mezi loukami a pastvinami, které se asi zalesňují podstatně častěji. Jinak si k tomu kořenovníku přidejte ještě václavku.
První zalesnění nelesní půdy je přechodným stádiem a má vždy nějaký pionýrský charakter. Obnova lesního prostředí se na takových plochách počítá na desítky let a smrk zde může hrát i tu pionýrskou roli. Vysoká produkce dřeva zde nahradí případné snížené obmytí. Jinak zbytek výše. Buk sice není na pH půdy tak citlivý ale přeci jenom těch pár let je v těchto případech asi hodně brzy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.3.2022 09:37 Reaguje na Milan Košulič
Zajímalo by mě, jak spojujete imise, a imise čeho, organiky, kyselin nebo kovů, s kvalitou půdy a nižším zásakem a co mohou být důvody nižšího zásaku v lesích. Napadá mě jen např. kvůli stoku po zhutněné půdě, rychlejšímu odparu nebo naopak protečení dospod, kdyby i v lesní půdě chyběla organika jako v polích. S kterými obdobími dnešní horší zásak srovnáváte? Smrkové lesy převažují dlouho.
Odpovědět
va

vaber

21.3.2022 08:53
kde peníze opravdu pomohly ?
nejvíc by pomohlo kdyby lesy nebyly ždímány jen pro zisk,
les žádnou ,,starost o les,, nepotřebuje, ale potřebuje to člověk ,aby z lesa dostal co nejvíc peněz,
člověk zachraňuje les a lesu to zachraňování jen škodí, zase člověk zachraňuje jen své zisky z lesa a ne les
mimiprodukční funkce lesa ,které jsou důležitější než dřevo ,nikoho nezajímají, důležitější jsou pro životní prostředí,
člověk rozhodl ,že les je pole, kde se pěstuje dřevo, neříkejme tedy lesy ,ale říkejme pole na dřevo ,
já takzvaný les ,který je jen polem na dřevo, nepovažuji za les
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.3.2022 15:22 Reaguje na vaber
Bohužel asi mnoho podivných ekologů vydává les za takové pole na dřevo. Jen snad, že pole se sklízí každý rok a les jednou za -+100 let. No a pokud to pole nechám těch sto let ležet ladem tak tam budu mít zase les.
Odpovědět
va

vaber

22.3.2022 07:34 Reaguje na Jarek Schindler
dle cest ,skoro dálnic, které dnes v lese jsou ,je jasné že člověk je v polích na dřevo stále a ne jednou za sto let
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.3.2022 14:16 Reaguje na vaber
Jen váš další nesmysl. Být v lese stále snad ještě nevylučuje to "sklízení" jednou za sto let. Zvlášť když se naráz sklízí vždy jen velmi malá plocha. Ony ty cesty jsou potřeba nejen pro založení toho lesa ale i pro jeho výchovu, ochranu atd. Nakonec se hodí i v případě, že si tam nějaký ekotrotl zlomí nohu a musí být z toho lesa nějak transportován.
Ani do toho pole nejedete ročně pouze dvakrát.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.3.2022 16:53 Reaguje na vaber
Můj malý převáděný "výběrný les" nepoužívá paseku. Různověké stromy jaksi nespíš nesplňují vaši představu o "stoletém poli" na dřevo. Za posledních 16 let jsem tam vysázel desítky jedlí, třešní a jilmů. Ochránil jsem spousty přirozeně zmlazených buků, klenů, modřínů a dalších stromů. Pravidelně získávám palivo a nepravidelně stavební dříví. Pokud bych se o svůj les nijak nestaral (jak navrhujete), nejspíš by tam teď byla kůrovcová holina po rozvratu původní smrkové monokultury s malou příměsí buku. Stínomilné nebo stín snášející dřeviny (jedle, buky) by měly na desítky let utrum. Nejspíš by také došlo k uvolnění hromady CO2 do atmosféry. A mimochodem jsem nečerpal žádné dotace, zásoba dříví je vyšší a kvalitnější než na počátku a troufnu si říct, že za mimoprodukční funkce od nikoho nic nepotřebuji platit. Tak prosím nevykládejte o tom, že lesy je "třeba nechat na pokoji".
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist