Už asi každému dochází, že se s klimatem něco děje. A že alespoň za část těch změn může naše civilizace, jinak činnost člověka. A to, co provádí přírodě. Můžeme se lišit v názorech na míru zavinění, jestli za to opravdu může moje auto, ale že se něco děje a tím pádem bychom měli něco změnit, aby nebylo hůř, na tom se asi většinově shodneme. Většinová shoda bude i na tom, že lesnatost a stav lesů mohou do mírnění dopadů klimatické změny významně promlouvat.

A taky asi víme, že s našimi lesy není něco v pořádku, respektive, že z různých příčin snadno a rychle dochází k jejich rozvratu. Můžeme dlouho diskutovat o příčinách i o míře onoho rozvratu, ale shodneme se asi skoro všichni na tom, že lesy v podobě jak jsme je znali, mizí.

Zároveň se asi také shodneme na tom, že lesy (teď se můžeme začít hádat, jak mají a budou vypadat) z řady důvodů, nejen mírnění dopadů klimatických změn, potřebujeme.

Je záslužné, že si Ministerstvo zemědělství uvědomilo potřebu podpory lesů a jejich vlastníků, pokud něco ve svém hospodaření změní. A vytvořilo dotační titul na podporu adaptace lesních ekosystémů na změnu klimatu za období 2022–2026, který zveřejnilo 3. února tohoto roku. Po letmém seznámení s pravidly pro poskytování tohoto příspěvku se rozpoutala docela vášnivá diskuse, ze které vyplynulo, slovy pana ministra Nekuly, že od roku 2023 dojde ke změnám. Tudíž pro letošek budou platit stávající pravidla vyvolávající mnoho otazníků. K nim bych si dovolil něco přidat.

Pro to, aby žadatel vůbec mohl žádost podat, musí předem odeslat tzv. ohlášení. Žadatel vyplní formulář, kterým úřadu říká: „Hele, úřade, já budu žádat!“ a odešle to elektronicky. A aby bylo méně byrokratické zátěže, podepíše to a fyzicky (nebo datovými schránkami) znovu posílá na příslušný úřad.

Tohle ještě zůstává, stejně jako další příspěvky na podporu hospodaření v lesích, jako úsměvná ukázka „antibyrokratického“ přístupu státu k občanům.

V případě zvyšování odolnosti lesů k výkyvům klimatu nezbývá než se ptát, k čemu a komu zveřejněná částka 4,1 miliardy korun bude sloužit. V dnešní nešťastné v situaci, kdy bude mj. nutné revidovat všechny veřejné rozpočty v souvislosti s řešením následků války na Ukrajině (což je asi to nejmenší zlo, které nás může potkat) by stálo za úvahu tento zcela opodstatněný příspěvek s neopodstatněnými výstupy, také upravit. Zkusit to způsobem: „Více efektu za méně peněz“.

Základní podmínkou pro poskytnutí tohoto příspěvku je, že žadatel v roce, za který o příspěvek žádá, provede úmyslnou nebo nahodilou těžbu, nebo obnovu lesa (výsadbu nebo přirozené zmlazení) alespoň v jedné porostní skupině, čili základní jednotce prostorového rozdělení lesa na lesním majetku žadatele.

K tomu se správně ozval SVOL (Sdružení vlastníků obecních lesů), když poukázal na to, že existují zodpovědní vlastníci lesů, kteří usilovně prováděli kalamitní těžby a vytvořené holiny v nejbližším vhodném termínu (jaro, podzim) po jejich vzniku zalesňovali. Dnes už nemají co kácet a vše mají zalesněno. Bez ohledu na to, jakými dřevinami zalesňovali a jak se o mladé porosty starají, nemají na „adaptační“ příspěvek nárok.

Stejný příspěvek nezískají ani ti, kteří z různých důvodů na podporu mimoprodukčních funkcí ponechávají lesy samovolnému vývoji, zjednodušeně řečeno, nechávají je „zpralesovatět“. To znamená, že nekácí a nesází.

Vedle mimo dotace stojících pralesů a jiných přirozených lesů, které se blíží k přírodnímu stavu tím, že je ponecháváme přírodě, je smutným paradoxem, že pro poskytnutí požadované dotace stačí provést těžbu či obnovu v jedné porostní skupině. A to bez rozlišení rozsahu této činnosti. Příspěvek pak bude vyplacen za plochu celého lesního majetku žadatele. Bez ohledu, jak tento majetek z hlediska adaptace na klimatickou změnu vypadá.

Všechny podmínky uvedené v pravidlech pro poskytování tohoto příspěvku si zaslouží diskusi. Kromě toho, že je nejisté, jak bude možné provádět kontrolu takto nastavených podmínek, je především snadno zpochybnitelné, že dotované činnosti skutečně zvýší odolnost lesních porostů vůči klimatickým změnám. Ať je to bohulibá přirozená obnova, tedy sazeničky, co nám spadnou „z nebe“, bez ohledu na to, zda jde o původní či nepůvodní dřeviny („naše“ nebo „odjinud“), či ponechání 3 souší na hektar holiny, opět bez ohledu na původnost či nepůvodnost ponechaných dřevin a tím jejich význam pro biodiverzitu či další podmínky daného stanoviště.

Pravidla řeší i maximální velikost holiny z úmyslné těžby, ovšem jde o maximální velikost průměrné holiny. Už jen to navádí k tomu, aby se na jednu obvyklou holinu o ploše 0,80 ha provedly, či aspoň vykázaly, dvě pětiarové. A když se do toho žadatel přesto nevejde, tak těžbu vykáže jako nahodilou, což v kalamitní době nebude žádný problém, a jede se dál.

Maximální velikost holiny si zaslouží širší diskusi, protože paušální hodnota pro všechny lesy může někdy omezovat úspěšnou přirozenou obnovu, jednoduše řečeno, máme dřeviny stinné a dřeviny slunné. A tyto pro svou obnovu potřebují buďto zástin nebo naopak otevřený osluněný prostor. Prostě všechno není smrk z výsadeb.

Krom toho, že příspěvek je cílen na kompenzaci zvýšených nákladů a snížených výnosů, nikde není uveden stav (standard) jaký mají lesy splňovat, aby bylo možné o příspěvek na adaptaci žádat. Přitom oněm zvýšeným nákladům se věnují a je kompenzují už příspěvky na podporu hospodaření v lesích dle nařízení vlády č. 30/2014. Ty jsou však cílené na konkrétní činnost, její konkrétní rozsah a konkrétní porostní skupinu. Dle skutečného objemu požadované činnosti dostane vlastník příspěvek, nikoli na celý majetek.

Je zjevné, že na příspěvek „dosáhnou“ především větší vlastníci lesů, kteří jednak každoročně a opakovaně ve svých lesích hospodaří, a také mají odborníky, kteří mohou na úrovni výkaznictví splnit požadované podmínky a zpracovat ne zcela jednoduché podání žádosti.

Při pročtení pravidel mě také napadá, zda tento příspěvek není vytvořen jako další podpora státního podniku Lesy České republiky. Ale to už by asi byla hodně divoká konstrukce. I když přesměrování toků peněz na předem dané umístění se zdůvodněním nezbytnosti různých bohulibých záměrů je docela běžná praxe.

Je otázkou, zda k takto nastaveným pravidlům proběhla nějaká odborná diskuse. Záměr je navýsost potřebný, ale zatímní výsledek neodpovídá jeho naplnění. Předložený text pravidel neukazuje, že by se do jejich přípravy zapojila širší skupina různě zaměřených odborníků. Spíš to bylo vytvořeno stylem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Zveřejněná pravidla příspěvku na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu ukazují, že jej nezískají vlastníci menších lesů a ti, kteří se v minulosti chovali zodpovědně a plnili si své povinnosti v ochraně a obnově lesů a zvýšené náklady měli v minulosti. Ale dnes jim za to nikdo nic nedá.

Asi je potřeba se začít chovat jako zodpovědný hospodář, až stát zavelí. Hlavně až zavelí, jak si to představuje. Samostatná iniciativa se trestá.

---

reklama

---