Dušan Utinek: A což takhle dodržovat lesní zákon?
4.10.2018
Vinej, nevinej, berte to po řadě.
V mnoha výkřicích, jak zatočit s hmyzí kalamitou, se objevil návrh pana ministra zemědělství Tomana ze dne 12.9. o tom, že zvažuje plošný zákaz úmyslných těžeb na jeden rok. Krom toho, že se k tomuto populistickému opatření rázně a správně ohradilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, podotýkám, že výhrady proti obdobnému opatření se objevily v připomínkách k podobně nejapnému nápadu ministerstva zemědělství před rokem. Především je třeba uvést, že na tyto situace pamatuje stávající zákon o lesích. Bohužel se příslušné ustanovení nedodržuje a hlavně se jeho dodržování důrazně nevymáhá. A jak vidno, nikdo se tím ani nezabývá.
O co jde? § 33 odst. 1 doslova říká, že vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Ve vztahu k nejmenovanému státnímu podniku je třeba poukázat na § 4, odst.1, který říká, že práva a povinnosti vlastníka lesa ve státním vlastnictví se vztahují na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy. Zákon nikde nic nepraví o tom, že by se práva a povinnosti vlastníka měla drobit na organizační jednotky, tudíž ve všech lesích ve vlastnictví státu od Aše až po Jablunkov ve správě onoho nejmenovaného státního podniku se měly už od roku 2015 nebo snad už 2014 přednostně zpracovávat nahodilé těžby ve velkém a až po jejich asanaci/odstranění se mohlo přistoupit k těžbám úmyslným.
Obracím se na laskavé čtenáře, nesetkali jste se v období od roku 2015 dosud se zpracováváním úmyslných těžeb v lesích ve vlastnictví státu? Já ano. Proto jsem toho názoru, že nejmenovaný podnik, jehož zakladatelem je výše uvedené ministerstvo, nedodržuje zákon o lesích. A státní správa lesů i další kontrolní orgány sladce spí.
A za kalamitu může sucho a vedro. A abychom to vyřešili, zařídíme se podle sapéra Vodičky „Vinej, nevinej, berte to po řadě!“. Proč chce ministerstvo zemědělství trestat i ty vlastníky, kteří dodržují lesní zákon a chovají se zodpovědně podle zásady „Nejdřív si udělej v lese pořádek a až potom můžeš sklízet“? Toto prastaré pravidlo trvale udržitelného a hlavně řádného hospodaření je stále porušováno, a u zástupce největšího vlastníka to bolí nejvíc. Proč orgány státní správy lesů nevymáhají dodržování zmíněného ustanovení? Na můj dotaz na obec s rozšířenou působností, kolik kontrol dodržování uvedeného ustanovení státní správa lesů v minulých dvou letech provedla, jsem dostal nicneříkající odpověď. Přitom jsem přesvědčen, kdyby se všechny dostupné síly a prostředky vrhly na asanování kalamity už od počátku výskytu prvních napadených stromů, ona katastrofa by nikoli nebyla, ale rozhodně by nebyla v takovém rozsahu jako dnes. A ministerstvo dál chrání svůj podnik a chce ztížit lesní hospodářství ostatním vlastníkům.
Další skloňovanou, a místy i pravdivou, příčinou je nečinnost vlastníků lesů malých výměr. Ale funguje systém odborných lesních hospodářů (OLH) pro tzv. malolesy všude tak, jak jej zákonodárce před 23 lety zamýšlel? Klíč k tomu vidím v ustanovení §37 odst.1 kde je řečeno, že OLH zabezpečuje vlastníkovi odbornou úroveň hospodaření. Je to základ, priorita, klíčové ustanovení, které by v praxi mělo být dále rozvedeno do služeb poskytovaných pro onu odbornou úroveň hospodaření. V minimalistické variantě si vykládám, že pokud vlastník hospodaří v rozporu s lesním zákonem, a OLH neprokáže, že jej na to upozornil, pak OLH neplní své povinnosti dle zákona o lesích. Tudíž nechápu, proč má být i nadále placen z veřejných prostředků. Ministerstvo zemědělství si myslí něco jiného a za vše je, dle jeho názoru, odpovědný vlastník. Buďto to konečně rozhodne soud anebo se změní současná neutěšená situace v poskytování služeb OLH vlastníkům lesů malých výměr především tam, kde byli k této službě ustanoveni státní správou lesů.
Jednak začne konečně státní správa lesů provádět hodnocení oprávněnosti úhrad za na činnost OLH, zejména však dojde k revizím pověření touto činností v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, protože je to veřejná zakázka za kterou MZe ročně vydává 150 mil. Kč a z toho onen státní podnik dostává 119 mil. Kč. Toto téma vyžaduje delší diskusi, ale současný stav poskytování služeb OLH hrazených státem, který je jednou z příčin velmi smutného stavu našich lesů, vyžaduje řešení , aby OLH byl skutečně něco jako odborným poradcem vlastníka, aby tento nemohl zákon vesele z neznalosti porušovat, OLH dál bral peníze a les schnul.
Proto by mělo Ministerstvo zemědělství cestou všech stupňů státní správy lesů napřed dle svého zadání v zákoně o lesích vymáhat všemi prostředky dodržování tohoto zákona a až potom chtít postihnout i další vlastníky. Jinak má zákaz úmyslných těžeb znaky nepovolené podpory podnikání podniku, jehož je MZe zakladatelem, a ve vztahu nečinnosti státní správy lesů vůči tomuto podniku, i rysy střetu zájmů.
reklama
Dušan UtinekIng. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů. V minulosti působil jako vedoucí oddělení národních parků na MŽP.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Pěkně napsáno. Na druhou stranu se prosazovala bezzásahovost kde se dalo, takže brouk se namnožil. I v tomto listě bylo psáno o broukovi jako o užitečném regulátorovi. Tak máme zregulováno. Stejně jako třeba s kormoránem. Také byl chráněn a vyzdvihován jako regulátor. Tak reguluje.
Odpovědět
Na jakou druhou stranu?? Tady vůbec nejde o nějakou bezzásahovost! Tady jde o to, že jsou v 1/2 republice plantáže a né lesy! Za přemnožení jak říkáte brouka můžou hlavně všichni vlastníci a správci "lesů" (největším podílem LČR), kteří porosty, které byly monokulturní a celkově poškozené a nestabilní již dávno nezačali stabilizovat!!! Teď jen přišlo o něco větší sucho než obvykle a s podporou přístupu, který autor článku popisuje jde vše na talíř "broukovi" a LČR těží jak o život a převrací životní prostředí na ruby!!!!!!! V tom je jádro problému a ne v nějaké bezzásahovosti! Příroda jen sama ukazuje co má nárok na přežití a co ne........ teda pokud jí to člověk těživý uctivě dovolí!!!
Odpovědět
Lidé a zpracovatelé požadují rychlé, rovné a laciné dřevo. Tak je tomu už čvrt století. Patent o průmyslovém využívání lesů přijala jako první Marie Terezie a zejména její syn Josef 1. Na třetí stranu jsou vypracovány dendrologicko-floristické mapy, kde je jednoznačně dáno, co by tam mělo být. Srk na severním svahu od cca 650 m a na jižním min 800 m. Máme globální oteplování, tak výš. Problém je ale v tom, že za dubové fošny nikdo v Čechách ty prachy nedá. Chce laciné smrkové, které si namoří.
Odpovědět
Cit.:"zpracovatelé požadují rychlé, rovné a laciné dřevo" - to chtěli lidé vždy, ne leda v posledním čtvrtstoletí. Proto se i lesy pěstují. Kdyby se dendromapy dodržovaly, nebyly by tu kalamity v takové míře. SM patří, jako hlavní dřevina nebo i monokultura, nad 1100 m, nižší polohy jsou strejcovina a ekonomický hazard. Cenu všeho nakonec vyřeší trh.
Odpovědět
Současný problém je v tom, že za smrkovou kulatinu dostane vlastník lesa méně než za palivo z tvrdých listnáčů. Navíc pily už smrkovou kulatinu nechtějí moc brát.
Odpovědět
Tak samozřejmě, že tvrdé je kvalitnější, jak měkké. Leda pochybuji, že ti naši předkové kdysi vysazovali ty lesy, aby je naše generace zhodnotila v komíně. Ti, kdyby mohli vstát, by ty poslance a vodborníky hnali ... Od výsadby až po odvoz máte prakticky samé náklady a starosti = 100 let. Tržby máte až prodejem = chvilka. Každý si sám musí rozhodnout, co se mu vyplatí. O tom je to podnikání. A když se vám to nevyplatí, nechte jednoduše les svému vývoji. On vás totiž nepotřebuje. Ale to už jsem vám asi někde psal.
Odpovědět
Autor čl. má pravdu. Katastrofa s kůrovcem tu byla už někdy před 40 lety. Dokonce se o tom řečnilo (planě stejně, jak dnes) i v rádiu, což teda byla už věc nevídaná, jelikož kůrovec podkopával snažení socialistického hospodářství o lepší zítřky. A velmi dobře si pamatuji, jak tehdy předvídali přeměnu plantáží ve smíšené porosty a SM leda do nejvyšších poloh. Ja, pane, máš to vidět ... A skutek? Znám SM porost, snad 30 let, v lužním lese (ani ne 200 m.n.m.). A kolik žvanění bylo o přemnožené zvěři a škodách na porostech, oloupaných kmenech až do 3 m atd. A co se dodnes změnilo? Někdo chce dnešní problémy hodit na drobné vlastníky, jež o lese nemají ani potuchy a často žijí úplně mimo? Myslíte, že ten dnešní ministr nebo ředitel LČR jsou nějací odborníci na řešení dnešních problémů lesů? Byl tam vůbec kdy nějaký odborník? Vždyť jsou to lidé, jež svojí činností z minula k tomuto přispívali a najednou jsou ti praví k řešení katastrofy ... Tak to už je fakt daší díl tragikomedie ... Ten kůrovec tady už pár roků doslova řve do těch nafrntěných kanclů s těmi politikou dosazenými "odborníky", že je s hopodářským lesem cosi špatně, ale oni nikomu za nic ve výsledku neodpovídají, takže si dál hrají beztrestně dle starých not.
A vy tu čísi blbost chcete hodit na bezzásahovost ... S kormorány je to jinak v bleděmodrém.
Odpovědět
V souvislosti s tím, co jste napsal, mě trochu zaráží váš dřívější příspěvek z jiné diskuze. Tam jste totiž psal, že o hospodaření má rozhodovat v první i poslední řadě vlastník. Teď píšete, že o lese nemají potuchy a často žijí mimo.
Nehledě na to, že smrková monokultura na nevhodném stanovišti může být i dílem soukromého vlastníka.
Odpovědět
Musíte to číst pozorně. Já tím nikde nepopírám, že vlastník má mít rozhodující slovo. Je to totiž jeho riziko podnikání. Jsou ale i tací, jež mají malé rozměry, o něž se stará OLH. Ten by se s nimi měl domlouvat. Les není obilí, je to běh na dlouhou trať - 100 let. Jsou i tací, jež do hopodaření ve svém lese nijak nekecají (hlavně ti malí) a vše nachají na lesnících - a tito lidé mnohdy ani pořádně nevědí, že něco vlastní. A gazdují tam hlavně lesáci. Samozřejmě jsou SM monokultury velmi často dílem soukromníků. Hlavně ty, co jsou nyní krásně rezavé. Jedná se vlastně o všechny porosty vysázené do 50. roku, takže jim nyní chybí ještě často takových 20 - 40 let do smýcení. Anebo jsou to i porosty okolo 25 let, jež zadělávají otazníky do budoucna. Nebo vy si myslíte, že po 89. r. sem došli jiní lesníci? A problém kůrovce rozpoutaly především LČR hloupou politikou výběrových řízení - nikde jsem neslyšel, že by se za tu spoušť někde občanům republiky omluvili naši důležití poslanci s obrovskými platy a nulovou zodpovědností. Ti totiž ty zákony spískali. Uvědomte si už laskavě, že nejste povolán komukoliv něco nařizovat v jeho podnikání.
Odpovědět
Uvědomuji si, že je podnikání a "podnikání", a že jsou podnikatelé a "podnikatelé".
Existují zodpovědní podnikatelé v lesnictví, kteří si stejně jako vy uvědomují, že hospodaření v lese je běh na dlouhou trať. Také jsou podnikatelé v zemědělství, kteří ví, že půda kterou obhospodařují by měla sloužit i jejich potomkům.
Na druhé straně existují "podnikatelé", kteří vidí jen zisk a často se pohybují na hraně nebo za hranou zákona. V lese jsou schopni vyrubat 5-hetkarovou holinu, nebo postavit bioplynku a pěstovat kukuřici i v tom nejprudším svahu.
Jinak s vámi souhlasím. Obchodní model LČR je opravdu nešťastný, zvláště skutečnost, že i na kalamitní těžbu se vypisuje výběrové řízení, které může trvat i několik měsíců.
Odpovědět
Můžete mi prosím, když si berete na paškál bezzásahovost, říci na kolika procentech rozlohy lesů se ta "ďábelská neaktivita" aplikuje? Asi oba tušíme, že se jedná o necelé procento, možná dvě když započteme národní parky. Jak to tedy souvisí s plošným problémem kůrovce ve většině rozlohy lesů? Naopak, podstatná rozloha lesů ponechaných samovolnému vývoji je více stabilních než lesy ve volné krajině. A o tom právě článek Dušana Utinka je.
Odpovědět
Příští rok to bude cca. 20%. Pokud jsou vlastníci lesa chytří a je jisté a počítat umí, tak nechají les sežrat broukem a dále svému osudu. Jen tak se nedostanou do mínusu(dřevo stejně neprodají, tak proč ho těžit). Zakmenění je stále více jak 0,7 a že jsou stromy mrtvé to přece neznamená, že musím zalesnit. Novodobý les bude habrolipvá bezovina:) s množstvím stromů na hektar cca 100. Ideální myslivecký revír ;) poloha Vysočina cca 550 mnm. Můj odhad stoprocentní rozpad sm porostů do tří let.
Teď k článku. S minulým článkem autora jsem naprosto nesouhlasil. Pod tento článek bych se podepsal.
Odpovědět
Jenže problém je i přemnožená zvěř, ne leda kůrovec. To jaksi ti "zodpovědní" nevyslovují. A nevěřím, že to neví. Ta bude brzy příčinou, že tu nebude les žádný. Kdyby naši daňoví plátci znali celou pravdu, ti by ty všechny minulé vládce hnali do ...
Odpovědět
Tak jasně. Je to začarovaný kruh. Lčr udělala co nejvíce malých honiteb a za obrovské peníze je pronajímá množičům zvěře. Pak brečí, že zvěře je moc a jací jsou chudáci. Vždyť oni drží všechnu moc a kdyby chtěli, tak donutí nájemce snížit stavy vysoké. Každý majitel má možnost obrany. Teď se vysoká rozšířila v podstatě na celé území ČR.
Ale to už je teď jedno a nemusíme to řešit. Až se ty SM porosty na 20-30% země rozpadnou a nastoupí buřeň, tak bude taková úživnost, že odroste vše bez ochrany.
Odpovědět
...v lesařině se tak říká bylinné nebo keřové vegetaci, která zpravidla konkuruje malým stromkům (semenáčkům, sazenicím) hospodářských dřevin. Například kopřivy, ostřice, maliní, ostružiní, bez,....
Odpovědět
Řekl bych, že článek Dušana Utinka je úplně o něčem jiném. Jednak měl potřebu plivnout na Lesy ČR, které dle něho asi netěží kůrovcové dřevo ale zdravé dřevo na kšeft. Proto by jim tuto těžbu nejspíše rád zakázal ( ale jen jim, proto odmítá plošný zákaz ministra zemědělství, ten by totiž platil pro všechny vlastníky ). Soukromí majitelé, kteří, jak naznačuje, mají v lese "pořádek", by naopak asi měli těžit v plné míře dál. Zřejmě proto, aby argumentovali množstvím neprodaného dřeva a nutností umělého zalesňování při natažení ruky směrem ke státu. Asi jim nikdo neřekl, že podnikatel v tučných letech vytváří rezervy na období slabší.
Odpovědět
Článek je dobrý soubor komických paradoxů. Když ministr navrhl dočasný zákaz ÚMYSLNÉ těžby, tak je to prý populistický návrh, proti kterému se ohradili soukromí majitelé lesů - ti majitelé, kteří tvrdí, že kvůli kůrovci je těženého dřeva nadbytek a žádají velké peníze od státu, aby jim platil nějaké náklady bůhví za co.
Dále Utinek píše, že přednost má těžba NAHODILÁ, zpracovávající napadené stromy. Aniž by doložil konkrétně, že Lesy ČR toto neprovádí, vytýká jim souběžné provádění těžby ÚMYSLNÉ. Tedy té, která , když má být zakázána, tak je to dle něj špatně.
Zatímco podnikatel v JAKÉMKOLIV oboru musí mít pečlivě nastudováno vše, co říkají zákony o každém aspektu jejich podnikání ( neznalost zákona neomlouvá ) a udělá-li něco špatně, tvrdě za to zaplatí, u majitelů lesů to zjevně tak není. Ti se můžou vždy vymluvit na OLH, že jim nevysvětlil, že nemůžou z celého lesa udělat za měsíc holinu.
Odpovědět
|
|
Dušan Utinek: Čo si také predstavujetě pod slovom národný park, Kefalín?
Dušan Utinek: Proč nejsem členem SVOL 
Dušan Utinek: Na Křivoklát, paní Müllerová!