Dušan Utinek: I omyl si Pilát zelené pracky své
Osazenstvo Ministerstva zemědělství na Těšnově pochopilo, že to asi nebude možné donekonečna svádět na klimatické extrémy, tedy teplo a sucho. Je potřeba někoho ukřižovat za jásotu davů, jinak se to bude v médiích stále dokola objevovat a třeba někoho napadne, že to možná není až tak jednoduché, jak se prezentuje.
Sám se nacházím ve skupině těch, kteří současný špatný až zoufalý stav našich lesů přikládají působení celého rozsáhlého souboru vlivů a příčin, a docela jsem se nadzvedl, když jsem se dočetl, že za kalamitu může bývalý generální ředitel Lesů České republiky Daniel Szorád. Aniž bych se s ním v životě setkal, aniž bych trpěl sebemenšími sympatiemi k tomuto státnímu podniku, přece jenom mi toto označení viníka přišlo trochu chucpe. Ne, že bych si nemyslel, že na tom nemá svůj kousek viny, ale těch, kteří by s ním měli jet na projednávání míry zavinění schnutí našich lesů, jsou tři narvané vlaky.
Proč to odvážné tvrzení? Stejně jako římský senátor Cato, co pořád chtěl zničit Kartágo, já se stále dokola dovolávám dodržování zákona o lesích, a to zejména § 33, odstavec 1. Doufám, že budu stejně úspěšný, jako můj pradávný vzor.
Zmíněný § 33 nám říká, že vlastník lesa je povinen přednostně zpracovávat nahodilou těžbu tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Zjednodušeně, vlastník je povinen zpracovávat přednostně tzv. aktivní souše, v nichž se ještě vyvíjí škůdci (zejména podkorní hmyz), a zdravé stromy může pokácet, až když má zpracované ty napadené.
Na mé písemné dotazy mi MZe odpovídalo, že přednostně vlastně není předem neboli napřed, státní správa lesů na obcích s rozšířenou působností také blábolila, že kontroluje všechna ustanovení zákona, ne jenom jedno, Česká inspekce životního prostředí na podnět obce v tomto duchu odpověděla, že se nic neděje, zjevně ani nebyli v terénu, kde mohli snadno vidět porosty usychající a suché borovice a nedaleko od nich zbytky po těžbě zdravého porostu dubu atd.
Co měla všechno dělat a zejména na co dohlížet a co kontrolovat státní správa lesů dle zákona, který dál říká v § 4, odstavec 1, že práva a povinnosti vlastníka státních lesů se vztahují na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, snadno domyslet. V případě státního podniku Lesy ČR tedy na celý státní podnik. Nikoli jeho jednotlivé organizační složky neboli lesní správy. Na dotaz v tomto duchu jsem raději dosud nedostal odpověď. Ani od MZe, ani od ČIŽP.
A teď poskočíme k otázce zavinění. Všechny orgány státní správy lesů mají v ustanoveních (paragrafech), jimiž jsou v zákoně o lesích vymezeny jejich kompetence a tedy stanoveny povinnosti, uloženu povinnost dozorovat nad dodržováním zákona o lesích, a to obce s rozšířenou působností v § 48, odstavec 2, písmeno i), krajské úřady v § 48a, odstavec 2, písmeno g), a stupeň nejvyšší, tedy ústřední orgán státní správy na ministerstvu zemědělství (rozuměj ministerstvu kalamitotvorby) v §49, odstavec 3, písmeno j).
Další dozorovou (domnívám se, že i kontrolní) činnost má uloženu i Ministerstvo životního prostředí, v rámci vrchního státního dozoru (§50), §51 znovu zdůrazňuje povinnosti v dozoru všech orgánů státní správy lesů, a nemůžeme opomenout i Českou inspekci životního prostředí. Ta dle svého zřizovacího zákona č. 282/1991, má v §§ 2-4 uvedeny své povinnosti v ochraně lesa, které se na současný stav lesů jednoznačně vztahují.
Proto je potřeba se důrazně otázat, zda všechny orgány a instituce, zřízené a placené státem, již od roku 2015, kdy se objevily známky nástupu kalamitního výskytu různého podkorního hmyzu na severní Moravě, konaly, co jim ukládají zákony, podle nichž byly zřízeny, a stanoví jim jejich okruhy působnosti, tedy i povinnosti, které mají jako službu občanům tohoto státu plnit?
Kdo se z laskavých čtenářů, kteří navštěvují naše donedávna šumící a dnes chrastící hvozdy, nesetkal v období 2014-2018 s úmyslnou těžbou dospělých zdravých stromů, v lesích zejména ve vlastnictví státu, nechť po mně hodí kamenem.
Takže se vesele v rámci celé republiky prováděly těžby zdravých nenapadených stromů, které byly ekonomicky zajímavé, a vedle nich se na jiných stromech utěšeně množila populace podkorního hmyzu, až se kvůli změně klimatických podmínek stala zcela nezvladatelnou.
A státní správa lesů všech stupňů, místo toho, aby ukládala opatření za nedodržování zákona o lesích a prováděla terénní kontroly do roztrhání bot, vymýšlela nesmyslné opatření obecné povahy, jímž chtěla všem vlastníkům, bez rozdílu zda mají zpracovanou nahodilou těžbu či nikoli, zakázat veškeré úmyslné těžby.
Byl to další příklad neúcty nebo neznalosti vlastního zákona (míním tím zákon v gesci příslušného ministerstva). Proto zcela zbytečně vkládali do dalších návrhů opatření obecné povahy ustanovení o zbytečnosti těžby tzv. sterilních souší, což už v zákoně je. Nějak se zapomíná na to, že dnes “sterilní“ souše byla někdy v minulosti souší „aktivní“, tudíž hrozila dalším množením a šířením škodlivých organismů. Tudíž někdo její přeměnou v souši sterilní něco zanedbal.
Je pravda, že dnes likvidovat souše, z nichž padá kůra, je z hlediska ochrany lesa zbytečné a z hlediska ochrany lesní půdy dokonce škodlivé, ale v minulosti zde k pochybení zjevně došlo. Se stejnou logikou bych měl být nevinen, pokud podříznu stařenku a stihnu dojít domů, důkladně se umyji a vezmu si čistou košili. Asi je cílem zkáza a není třeba se ohlížet na právní řád České republiky.
Proto by spolu s panem Szorádem měla být obviněna státní správa lesů všech stupňů, že nekonala své povinnosti dle zákona o lesích, vrchní státní dozor v gesci MŽP, Česká inspekce životního prostředí a pochopitelně i všichni řídící pracovníci Lesů České republiky s.p., kteří vydávali pokyny k realizování úmyslných těžeb zdravých stromů, když jinde byly stromy napadené.
Předpokládám, že ze statistických výkazů, které se na MZe zakládají, či z jejich obdoby na Českém statistickém úřadu, se dá vyčíst, kolik která organizační jednotka LČR realizovala těžeb nahodilých a kolik úmyslných – kůrovcových. I když o věrohodnosti statistických výkazů nemám iluze, přesto je to důležitá podkladová informace o poměru těžeb úmyslných a těžeb nahodilých v daném období.
Nemyslím si, že je teď potřeba rozjet obrovské prošetřování jednotlivých zavinění, když je v tom různou měrou namočen kdekdo, kdo má profesně co do činění s hospodařením v lesích, asi i já. Už nemá smysl hledat viníky, teď myslím na bývalého generálního ředitele LČR, spíš má smysl hledat nová pravidla, abychom minimalizovali rozsah obdobných katastrof, v jaké se nyní nacházíme.
Pokud příslušné orgány státu někdy od roku 2015 nekonaly své povinnosti, nechť nyní aspoň nebrání nápravě stavu, na němž mají neoddiskutovatelný podíl. A ať nehledají, na koho by to hodily……
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Karel Zvářal
23.7.2019 06:54https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-o-zpracovani-pudy-megalomanii-sile-slunce-vody-a-vetruhttps
Miroslav Vinkler
23.7.2019 09:11Kdo z nás si ještě vzpomene na řadu generálních ředitelů Českých drah , České pošty a Českých aerolinií , kteří by si za své excesy trestní stíhání nesporně zasloužili více než jmenovaný Szorád.
Doufám, že se dožiji doby,kdy bude zahájeno policejní šetření ministrů zemědělství,kteří dopustili, že krajina ČR,zemědělská půda, je v tak zoufalém stavu jako nyní a bude zahájeno trestní stíhání vůči nim.
Pan ministr Toman nepřekvapil, vycházejíc ze zažitých komunistických rodinných tradic "objevil viníka " a v záři bulvárních reflektorů jej učinil odpovědným za kůrovcovou kalamitu .
Věřím, že bývalý ředitel Lesů ČR prokáže imbecilitu tohoto ministerského aktu v dalším řízení a přál bych si, aby se mu dále osobně i profesně dařilo neboť jej považuji za dobrého odborníka i schopného manažéra.
Inu, panská láska po zajících skáče, a to zejména na Ministerstvu zemědělství v Praze.
Martin Hájek
24.7.2019 23:49Jan Šimůnek
26.7.2019 09:33 Reaguje na Martin HájekRadim Polášek
28.7.2019 08:28 Reaguje na Jan ŠimůnekNa těch "obrovských plochách" po smrkovém lese sežraném kůrovcem při současném stavu zvěře okus nebude mít žádnou roli.
Martin Hájek
29.7.2019 01:28 Reaguje na Jan ŠimůnekJaromír Lukavský
25.7.2019 14:03Martin Hájek
29.7.2019 01:34 Reaguje na Jaromír LukavskýRobert Jirman
25.7.2019 14:07Radim Polášek
25.7.2019 19:27Ale na druhé straně je moje reakce na tento článek taková, že od monitoru se to dobře žvaní.
Například u těch dřevařů, uvědomte si jednu věc a sice že dřevařské firmy jsou soukromé subjekty. Musí vydělávat, protože jinak nebudou mít na mzdy dřevařům a na benzín a naftu do jejich pil a harvestorů a potom prostě končí.
Přitom na kůrovcovém dřevu se nyní vydělávat nedá, jeho ceny jsou takové, že se na kácení kůrovcového dřeva spíš prodělává než vydělává. Kůrovcové dřevo se nedá použít třeba na běžné řezivo, protože z kůrovcového dřeva se řezivo nedostane v potřebné kvalitě.
To znamená, že likvidace kůrovcového dřeva v lesích blokuje celý další spotřebitelský řetězec pro řezivo, pily vyrábějící z kmenů to řezivo, dále potom dělníky a řemeslníky, co s tím řezivem pracují až nakonec lidi, co chtějí mít hotové stavby a výrobky ze dřeva.
Proto vidím ,že je nutné, aby se ve velmi omezené míře kácely i zdravé stromy. Prostě proto, aby vůbec bylo k dostání kvalitní řezivo a celý ten řetězec využívající kvalitní nebo nejehličnaté řezivo aspoň trochu fungoval.
Jan Šimůnek
26.7.2019 09:32Takže pokud majitelé lesa chtějí prodat dříví na prkna, trámy, lišty a pod. (případně mají dodávky předem zakontraktovány), tak chtě nechtě musejí kácet živé stromy.