https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-i-omyl-si-pilat-zelene-pracky-sve
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: I omyl si Pilát zelené pracky své

23.7.2019
Bory chrastí po skalinách....
Bory chrastí po skalinách....
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | SVOL
K mediálně vděčnému tématu kalamity v našich lesích bych si dovolil ještě něco přisolit. V dříve zveřejněných článcích jsem se pokoušel alespoň o částečný výčet příčin odumírání našich lesů, lépe řečeno horního stromového patra, a to ještě jen některých dřevin, neboť les jako ekosystém nezanikne, on se jen posune do jiné fáze svého vývoje, a my, neználci, roníme hořké slzy, nad tím, že nám umřel. Ale konečně se mi dostalo poučení. Z pater nejvyšších jsem dostal další inspiraci v podobě označení toho správného viníka dokola propíraného tragického stavu.
 

Osazenstvo Ministerstva zemědělství na Těšnově pochopilo, že to asi nebude možné donekonečna svádět na klimatické extrémy, tedy teplo a sucho. Je potřeba někoho ukřižovat za jásotu davů, jinak se to bude v médiích stále dokola objevovat a třeba někoho napadne, že to možná není až tak jednoduché, jak se prezentuje.

Sám se nacházím ve skupině těch, kteří současný špatný až zoufalý stav našich lesů přikládají působení celého rozsáhlého souboru vlivů a příčin, a docela jsem se nadzvedl, když jsem se dočetl, že za kalamitu může bývalý generální ředitel Lesů České republiky Daniel Szorád. Aniž bych se s ním v životě setkal, aniž bych trpěl sebemenšími sympatiemi k tomuto státnímu podniku, přece jenom mi toto označení viníka přišlo trochu chucpe. Ne, že bych si nemyslel, že na tom nemá svůj kousek viny, ale těch, kteří by s ním měli jet na projednávání míry zavinění schnutí našich lesů, jsou tři narvané vlaky.

Proč to odvážné tvrzení? Stejně jako římský senátor Cato, co pořád chtěl zničit Kartágo, já se stále dokola dovolávám dodržování zákona o lesích, a to zejména § 33, odstavec 1. Doufám, že budu stejně úspěšný, jako můj pradávný vzor.

Zmíněný § 33 nám říká, že vlastník lesa je povinen přednostně zpracovávat nahodilou těžbu tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Zjednodušeně, vlastník je povinen zpracovávat přednostně tzv. aktivní souše, v nichž se ještě vyvíjí škůdci (zejména podkorní hmyz), a zdravé stromy může pokácet, až když má zpracované ty napadené.

Na mé písemné dotazy mi MZe odpovídalo, že přednostně vlastně není předem neboli napřed, státní správa lesů na obcích s rozšířenou působností také blábolila, že kontroluje všechna ustanovení zákona, ne jenom jedno, Česká inspekce životního prostředí na podnět obce v tomto duchu odpověděla, že se nic neděje, zjevně ani nebyli v terénu, kde mohli snadno vidět porosty usychající a suché borovice a nedaleko od nich zbytky po těžbě zdravého porostu dubu atd.

Co měla všechno dělat a zejména na co dohlížet a co kontrolovat státní správa lesů dle zákona, který dál říká v § 4, odstavec 1, že práva a povinnosti vlastníka státních lesů se vztahují na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, snadno domyslet. V případě státního podniku Lesy ČR tedy na celý státní podnik. Nikoli jeho jednotlivé organizační složky neboli lesní správy. Na dotaz v tomto duchu jsem raději dosud nedostal odpověď. Ani od MZe, ani od ČIŽP.

A teď poskočíme k otázce zavinění. Všechny orgány státní správy lesů mají v ustanoveních (paragrafech), jimiž jsou v zákoně o lesích vymezeny jejich kompetence a tedy stanoveny povinnosti, uloženu povinnost dozorovat nad dodržováním zákona o lesích, a to obce s rozšířenou působností v § 48, odstavec 2, písmeno i), krajské úřady v § 48a, odstavec 2, písmeno g), a stupeň nejvyšší, tedy ústřední orgán státní správy na ministerstvu zemědělství (rozuměj ministerstvu kalamitotvorby) v §49, odstavec 3, písmeno j).

Další dozorovou (domnívám se, že i kontrolní) činnost má uloženu i Ministerstvo životního prostředí, v rámci vrchního státního dozoru (§50), §51 znovu zdůrazňuje povinnosti v dozoru všech orgánů státní správy lesů, a nemůžeme opomenout i Českou inspekci životního prostředí. Ta dle svého zřizovacího zákona č. 282/1991, má v §§ 2-4 uvedeny své povinnosti v ochraně lesa, které se na současný stav lesů jednoznačně vztahují.

I v druhé polovině března 2018 zůstává v lesích velké množství nezpracovaných kůrovcových stromů – základ pro pokračující gradaci.
I v druhé polovině března 2018 zůstává v lesích velké množství nezpracovaných kůrovcových stromů – základ pro pokračující gradaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Chlapek / Ochrana přírody

Proto je potřeba se důrazně otázat, zda všechny orgány a instituce, zřízené a placené státem, již od roku 2015, kdy se objevily známky nástupu kalamitního výskytu různého podkorního hmyzu na severní Moravě, konaly, co jim ukládají zákony, podle nichž byly zřízeny, a stanoví jim jejich okruhy působnosti, tedy i povinnosti, které mají jako službu občanům tohoto státu plnit?

Kdo se z laskavých čtenářů, kteří navštěvují naše donedávna šumící a dnes chrastící hvozdy, nesetkal v období 2014-2018 s úmyslnou těžbou dospělých zdravých stromů, v lesích zejména ve vlastnictví státu, nechť po mně hodí kamenem.

Takže se vesele v rámci celé republiky prováděly těžby zdravých nenapadených stromů, které byly ekonomicky zajímavé, a vedle nich se na jiných stromech utěšeně množila populace podkorního hmyzu, až se kvůli změně klimatických podmínek stala zcela nezvladatelnou.

A státní správa lesů všech stupňů, místo toho, aby ukládala opatření za nedodržování zákona o lesích a prováděla terénní kontroly do roztrhání bot, vymýšlela nesmyslné opatření obecné povahy, jímž chtěla všem vlastníkům, bez rozdílu zda mají zpracovanou nahodilou těžbu či nikoli, zakázat veškeré úmyslné těžby.

Byl to další příklad neúcty nebo neznalosti vlastního zákona (míním tím zákon v gesci příslušného ministerstva). Proto zcela zbytečně vkládali do dalších návrhů opatření obecné povahy ustanovení o zbytečnosti těžby tzv. sterilních souší, což už v zákoně je. Nějak se zapomíná na to, že dnes “sterilní“ souše byla někdy v minulosti souší „aktivní“, tudíž hrozila dalším množením a šířením škodlivých organismů. Tudíž někdo její přeměnou v souši sterilní něco zanedbal.

Je pravda, že dnes likvidovat souše, z nichž padá kůra, je z hlediska ochrany lesa zbytečné a z hlediska ochrany lesní půdy dokonce škodlivé, ale v minulosti zde k pochybení zjevně došlo. Se stejnou logikou bych měl být nevinen, pokud podříznu stařenku a stihnu dojít domů, důkladně se umyji a vezmu si čistou košili. Asi je cílem zkáza a není třeba se ohlížet na právní řád České republiky.

Proto by spolu s panem Szorádem měla být obviněna státní správa lesů všech stupňů, že nekonala své povinnosti dle zákona o lesích, vrchní státní dozor v gesci MŽP, Česká inspekce životního prostředí a pochopitelně i všichni řídící pracovníci Lesů České republiky s.p., kteří vydávali pokyny k realizování úmyslných těžeb zdravých stromů, když jinde byly stromy napadené.

Předpokládám, že ze statistických výkazů, které se na MZe zakládají, či z jejich obdoby na Českém statistickém úřadu, se dá vyčíst, kolik která organizační jednotka LČR realizovala těžeb nahodilých a kolik úmyslných – kůrovcových. I když o věrohodnosti statistických výkazů nemám iluze, přesto je to důležitá podkladová informace o poměru těžeb úmyslných a těžeb nahodilých v daném období.

Nemyslím si, že je teď potřeba rozjet obrovské prošetřování jednotlivých zavinění, když je v tom různou měrou namočen kdekdo, kdo má profesně co do činění s hospodařením v lesích, asi i já. Už nemá smysl hledat viníky, teď myslím na bývalého generálního ředitele LČR, spíš má smysl hledat nová pravidla, abychom minimalizovali rozsah obdobných katastrof, v jaké se nyní nacházíme.

Pokud příslušné orgány státu někdy od roku 2015 nekonaly své povinnosti, nechť nyní aspoň nebrání nápravě stavu, na němž mají neoddiskutovatelný podíl. A ať nehledají, na koho by to hodily……


reklama

foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

23.7.2019 06:54
Naprostý souhlas, zejména s těmi narvanými vlaky, viz. konec třetího odstavce.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-o-zpracovani-pudy-megalomanii-sile-slunce-vody-a-vetruhttps
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

23.7.2019 09:11
Daniel Szorád ,od dubna 2014 do května 2018 (odvolaný ministrem Milkem) generální ředitel státního podniku Lesy ČR by byl nesporně v 50. letech minulého století odsouzen k doživotí anebo dokonce by propadl hrdlem, a to za trestné činy sabotáže a rozvracení republiky, spolčení s cizími mocnostmi za účelem odstranění lidově-demokratického zřízeni apod.

Kdo z nás si ještě vzpomene na řadu generálních ředitelů Českých drah , České pošty a Českých aerolinií , kteří by si za své excesy trestní stíhání nesporně zasloužili více než jmenovaný Szorád.

Doufám, že se dožiji doby,kdy bude zahájeno policejní šetření ministrů zemědělství,kteří dopustili, že krajina ČR,zemědělská půda, je v tak zoufalém stavu jako nyní a bude zahájeno trestní stíhání vůči nim.

Pan ministr Toman nepřekvapil, vycházejíc ze zažitých komunistických rodinných tradic "objevil viníka " a v záři bulvárních reflektorů jej učinil odpovědným za kůrovcovou kalamitu .
Věřím, že bývalý ředitel Lesů ČR prokáže imbecilitu tohoto ministerského aktu v dalším řízení a přál bych si, aby se mu dále osobně i profesně dařilo neboť jej považuji za dobrého odborníka i schopného manažéra.
Inu, panská láska po zajících skáče, a to zejména na Ministerstvu zemědělství v Praze.


Odpovědět
MH

Martin Hájek

24.7.2019 23:49
Podle mě je v tom obrovská naděje. Na těch obrovských plochách totiž nikdo nebude stíhat ty lesy vysazovat. Na to prostě nejsou sazenice. Navíc sazenice nejde sázet, dokud se neodklidí souše. Takže nám tu konečně vyrostou do značné míry přirozené lesy s různorodou věkovou a druhovou strukturou a bude zase dobře. Jenom ty zelené pracky je potřeba držet od lesů co nejdál. Příroda si pomůže. Velmi poučný byl nedávný výlet na Slovensko. V Malé Fatře s plus mínus přirozenými lesy jsou škody minimální. V nedalekých Beskydech se smrkovými monokulturami je na slovenské straně komplet sežráno. A je naprostou iluzí, že tomu šlo zabránit, i kdyby se všichni roztrhali. Prostě nešlo, příroda je pořád mocnější než člověk a směřuje k rovnováze. Stačí jí dát čas a prostor. Ale je dobře, že lesáci dostali obrovskou facku a naprosto ztratili autoritu. To je naděje na změnu myšlení, musíme pochopit k čemu ty lesy vlastně máme, co je ta hlavní hodnota a jak se k nim chovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2019 09:33 Reaguje na Martin Hájek
A kde se tam vezmou semena stromů, které široko daleko nerostou? Navíc přemnožená zvěř všechny mladé listnáče sežere.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.7.2019 08:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Zvěř není přemnožená, to jsou jen bláboly. Mimo prasata, která se běžnými mysliveckými postupy velmi těžko regulují - střílejí. Zvláště zájmovými myslivci, kteří v první řadě musí odpočatí a vyspaní chodit do svého zamětsnání a až po práci mohou číhat na posedech a střílet zvěř.
Na těch "obrovských plochách" po smrkovém lese sežraném kůrovcem při současném stavu zvěře okus nebude mít žádnou roli.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

29.7.2019 01:28 Reaguje na Jan Šimůnek
A jaké stromy podle vás v ČR "široko daleko nerostou"? Divil byste se, ale i v monokulturním lese je v zemi halda semen různých druhů a pokud dostanou šanci, tak vyklíčí. Pak stačí ještě trochu prořezem potlačit smrk a máte docela slušně druhově rozmanitý les.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

25.7.2019 14:03
"lesáci dostali obrovskou facku a naprosto ztratili autoritu" no nafackovat by zasloužili spíš ti, kteří vyhlásili smrkové plantáže Boubínem a kůrovce vyhlásili "přirozenou součástí lesa". On je přirozený v Boubíně, ale 80% Šumavy kupř. je smrková plantáž. A ta jako každá monokultura bez neustálé a odborné péče nutně podlehne škůdci, bez ohledu na to, jaká cedulka tam visí. Dřív byl hajnej na xxx ha lesa, bydlel v hájovně, věděl o každém zajíci a když objevil napadený strom tak druhý den přišel s dřevařem, podfikli, oloupali a kládu odtáhli koněm na skládku. Dneska je nutno vypsat výběrové řízení a po půl roce přijede harvestor - zbytečně, kůrovec už končí druhou či třetí generaci kilometr daleko. Ti staří lesáci už se toho naštěstí většinou nedožili. Lesu zdar! J.L. end
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2019 09:34 Reaguje na Jaromír Lukavský
Souhlas.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

29.7.2019 01:34 Reaguje na Jaromír Lukavský
Zaměňujete příčiny a důsledky, to je právě běžný omyl tradičních lesáků. Příčiny jsou 1) Smrkové plantáže v nevhodných podmínkách 2) Suché počasí několika let a tím vytvoření optimálních podmínek pro gradaci. Vlastní gradace je následek, který by možná ti vaši hajní byli schopní do určité míry tlumit, ale příroda by se stejně prosadila, jen by to trvalo možná o pár let déle. Není v silách člověka zabránit tomu, aby uschly smrkové monokultury v nevhodných podmínkách. Z toho je třeba vycházet.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

25.7.2019 14:07
naprosto souhlasím, příroda si vždycky pomůže dejme ji čas ona to zvládne. Na současnou kalamitu se lze dívat i jinak, než jako na biblickou pohromu, ale jako začátek nějaké nové éry. Ale já jsem pesimista, lidi to začnou řešit skrz všelijaké projekty, dotace,investiční cíle, vyhlášky, pětiletky a dopadne to zase blbě.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.7.2019 17:05
Bohužel to bylo tak. Absolutní sxouhlas.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.7.2019 19:27
Souhlasím, že vinu nenese jen jeden člověk, onen generální ředitel.
Ale na druhé straně je moje reakce na tento článek taková, že od monitoru se to dobře žvaní.
Například u těch dřevařů, uvědomte si jednu věc a sice že dřevařské firmy jsou soukromé subjekty. Musí vydělávat, protože jinak nebudou mít na mzdy dřevařům a na benzín a naftu do jejich pil a harvestorů a potom prostě končí.
Přitom na kůrovcovém dřevu se nyní vydělávat nedá, jeho ceny jsou takové, že se na kácení kůrovcového dřeva spíš prodělává než vydělává. Kůrovcové dřevo se nedá použít třeba na běžné řezivo, protože z kůrovcového dřeva se řezivo nedostane v potřebné kvalitě.
To znamená, že likvidace kůrovcového dřeva v lesích blokuje celý další spotřebitelský řetězec pro řezivo, pily vyrábějící z kmenů to řezivo, dále potom dělníky a řemeslníky, co s tím řezivem pracují až nakonec lidi, co chtějí mít hotové stavby a výrobky ze dřeva.
Proto vidím ,že je nutné, aby se ve velmi omezené míře kácely i zdravé stromy. Prostě proto, aby vůbec bylo k dostání kvalitní řezivo a celý ten řetězec využívající kvalitní nebo nejehličnaté řezivo aspoň trochu fungoval.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2019 09:32
Tchán byl stavební inženýr a jeho názor byl jednoznačný: "Z mrtvého dřeva se nemá stavět". Protože může skrývat spoustu skrytých vad a zárodků hniloby či trouchnivění, které na něm, na rozdíl od stromů skácených zaživa, nejsou vidět.
Takže pokud majitelé lesa chtějí prodat dříví na prkna, trámy, lišty a pod. (případně mají dodávky předem zakontraktovány), tak chtě nechtě musejí kácet živé stromy.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist