https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-kdyz-se-s-vlastnikem-lesa-jedna-jako-s-onuci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Když se s vlastníkem lesa jedná jako s onucí

9.10.2021
Střední les – pěstební cíl, 2017.
Střední les – pěstební cíl, 2017.
Foto | Dušan Utinek
V rámci předvolebních slibů, čeho se dočkáme, zvolíme-li si ty správné, jsem zachytil, že ještěrka nemůže mít přednost před silnicí. Dnes jsem se octl v podobné situaci. Jen nejsem ještěrka, ale vlastník pozemku pod plánovanou silnicí, a místo ještěrky jsou různí hmyzové. Hlavní problém je ale úplně jinde, takže jsem neodbytně puzen k tomu vykřičet, že takhle to nejde. Jde o to, že se mnou jednají jak s onucí.

 
Jsem vlastník lesa, o který se deset let starám, aby zde bylo pomoženo druhové rozmanitosti. Státní orgány to uznaly, a proto les prohlásily za les zvláštního určení. A teď, kdy se mi tam objevili a jsou zdokumentováni roháč a kudlanka, mi přes to stát zastoupený svými úředníky chce postavit silnici.

Ten problém má víc rovin. Kromě ochrany zmíněných zákonem chráněných živočichů a ochrany a zachování lesů také v našem systému, platí nějaká práva vlastníka. Něco o tom ševelí i základní zákon tohoto státu, Ústava ČR. Nicméně to jsou jen hračky pro malé děti a možná hezké novinové titulky.

O tom, že přes mé pozemky má vést silnice, jsem se dozvěděl zcela náhodou. Ačkoliv zákon o liniových stavbách, podle kterého bylo územní řízení jako první krok k umístění stavby vedeno, říká, že vlastníci pozemků, na nichž má být stavba umístěna, musí být osloveni, v mém případě se tomu tak nestalo.

Kudlanka přistála na autě, 2021
Kudlanka přistála na autě, 2021
Foto | E. Utinek

Až když byl potřeba souhlas odborného lesního hospodáře (nikoli vlastníka!), byl jsem o něj požádán. Protože jsem obojí, tak se mi konečně informace o záměru dostala.

Oznámení o onom územním řízení bylo pouze zveřejněné na úřední desce jednoho stavebního úřadu v okolí. Nikoli toho, do jehož působnosti ony pozemky spadají. Asi bych měl preventivně každý týden lustrovat všechny úřední desky v okolí, přidat krajský úřad a veškerá ministerstva…

Mezitím řízení, které souhlasí s umístěním stavby silnice přes mé pozemky, nabylo právní moci a proběhla i lhůta, kdy jsem se mohl odvolat. No a po nějaké době státní správa lesů na krajském úřadu zahájila řízení o odnětí části mých pozemků z lesů. Dělala to v době lockdownu, kdy jsem nemohl uplatnit svá práva účastníka řízení, a když jsem zdvořile žádal o přerušení řízení z důvodu této mimořádné situace a mého chatrného zdravotního stavu (jsem oběť autonehody s trvalými následky, mj. jsem pozbyl imunitu), byl jsem s výsměchem docela arogantně odmítnut.

Vzhledem k výměře odnímaných pozemků (0,14 ha), byl krajský úřad zjevně nepříslušný, ale to onomu úředníkovi nevadilo. Všechny moje námitky smetl a vydal rozhodnutí, které ony pozemky dočasně odnímalo plnění funkcí lesů. Ono dočasně znamenalo i trvalou likvidaci probíhajícího výzkumu a nenávratnou ztrátu biotopu pro chráněné druhy.

Protože jsem větší snůšku nezákonností snad neviděl, podal jsem odvolání, které v řadě uváděných bodů uznalo ministerstvo zemědělství za oprávněné, a předchozí rozhodnutí zrušilo. Kupodivu důvod, že v místě žijí chráněné druhy, je nezajímal, ale naštěstí tam byla řada dalších okolností.

Takže teď probíhá druhé kolo, rozhoduje už místně a věcně příslušný úředník na obci s rozšířenou působností ve Znojmě. Ten však vydal stanovisko státní správy lesů, které je mj. podmíněno tím, že při odnímání pozemků určených k plnění funkcí lesa musí být respektován názor vlastníka. Tak jsem zvědav, jak si s mým nesouhlasem poradí….

Střední les se vyznačuje výstavky dubu s mohutnými korunami a spodní výmladkovou etáží, 2017.
Střední les se vyznačuje výstavky dubu s mohutnými korunami a spodní výmladkovou etáží, 2017.
Foto | Dušan Utinek

Politické představitele Jihomoravského kraje, kteří tak rádi trousí moudra o ochraně přírody, jejichž vizitkou je stále chybějící jakákoli ochrana oblasti Soutoku Moravy a Dyje, tato kauza nezajímá a na e-mail jsem raději nedostal odpověď.

Ale hlavní problém a zádrhel tohoto řízení a pokusu o vyvlastnění lesních pozemků není v tom, že tam žijí roháč a kudlanka, a majitel se stará, aby jich tam bylo co nejvíc. Problém je ten, že se s majitelem nikdo nebaví. Že mu nikdo nevysvětlil, že jeho pozemky jsou pro onu stavbu nezbytné, o čemž ale pochybuje, protože silnice se tam stavěla už před 6 lety a ta se dokázala těmto pozemkům vyhnout.

A především to, že mu bude nabídnuta odpovídající náhrada a že po ukončení stavby budou pozemky uvedeny do původního stavu. Poslední podmínka je nesplnitelná, protože ty šedesátileté duby, kde mj. žijí roháči, už nikdo neobnoví…..

Věnoval jsem tomu lesu deset let života a teď mi to chtějí zlikvidovat těžko spisovně komentovatelnými způsoby. Výčet pochybení a podivností správního řízení by vydal na víc, než umožňuje rozsah tohoto článku. A není se možné dopídit ničeho.

Soudní znalec, který zpracovával výpočet náhrad za odnětí pro obec a stát, neví, kdo mu poskytnul můj lesní hospodářský plán. Je to moje výhradní vlastnictví a je uložen u státní správy lesů, ale ta jej údajně nikomu nevydala. Ale můj plán je přílohou toho znaleckého posudku, tudíž jej měl pro jeho zpracování k dispozici. Ale státním úředníkům nezákonně získaný podklad k řízení nevadí.

Stejně tak jim nevadí nějaké chráněné druhy. A že vlastník lesa musí hájit Ústavou i zákonem o lesích zaručená práva, věnuje tomu nespočet hodin času i prostředků na nezbytnou právní pomoc, a napravuje další a další pochybení zaměstnanců státu, je státní správě jedno. To ji nezajímá, je to jeho věc a jeho náklady. Oni to dělají v rámci své pracovní doby a náklady jim hradí zaměstnavatel, tedy stát, tedy my. Vadí jim vlastník, který chce, aby se stát k němu choval jako k partnerovi a nikoli jako k poddanému.

Už se nedivím všem vlastníkům pozemků, kteří blokují různé stavby. Nedělají to proto, že by byli hamižní, ale protože státní úředníci se s nimi nebaví a chtějí zasáhnout do jejich vlastnictví v rozporu se zákony, na které se ve svých výplodech odvolávají a za jejich naplňování jsou placeni.


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

9.10.2021 09:24
jak ro řešili třeba v Rakousku ,kde už mají všude obchvaty a silnice narovnané,
musíme si vybrat co chceme, dobré rovné silnice nebo silnice jak v rozvojové zemi a co je pro ekologii lepší,
že vlasníci blokují stavby a chtějí více peněz ,to vědí všichni
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.10.2021 09:38 Reaguje na vaber
a pak si podobní vás, stěžují na ekoteroristy, ale že stát terorizuje majitele pozemků a neakceptuje zcela zjevné důvody už samozřejmě nikde neuvádí. Ono to není tak mediálně korektní, že?
Stát se jinak nechová než jako prznitel krajiny litím asfaltobetonu, podle pravítka. Tohle není možné ani v Rakousku
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.10.2021 15:11 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Úsečka je nejkratší spojnice dvou bodů. Nejekonomičtější, nejekologištější, nejbezpečnější. Co máte proti pravítku?
Odpovědět
sv

9.10.2021 15:45 Reaguje na Jiří Svoboda
A to víte, že se v tomto případě bude jednat o "úsečku" nebo si cucáte z palce?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.10.2021 19:06 Reaguje na
Já reagoval na pana Řezáče, ten psal o pravítku a podle něj se dělají úsečky. Jeho se zeptejte, odkud cucal.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.10.2021 13:42 Reaguje na Jiří Svoboda
obecně pro pozemní komunikace je "pravítko" naprosto nejhorší způsob projektování. dokonce jsou nějaké empirické řemeslné zásady projektování silnic (a některé z nich jsou zakotvené v normách), že maximální délka "prostorové přímé" by neměla překročit jednu a půl minuty jízdy návrhovou rychlostí, a vrcholový oblouk nivelety by neměl být nikdy ve směrové přímé. samozřejmě komunikace s těmito parametry (trasované ještě za marie terezie) furt ještě straší na velmi vytížených silnicích první třídy, a podivme se - jsou to úseky s dramatickou nehodovostí a tragickými následky nehod (kupříkladu I/3 v úseku kaplice - skoronice nebo I/9 česká lípa - pihel). dokonce i na dálnicích je paradoxně prostorová přímá a zvlněná přímá magnetem na nehody (třeba D10 okolo čtyř kamenů), a tak se při trasování novostaveb dává přednost mírné vlnovce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2021 10:06 Reaguje na vaber
Přesně tak, jak píšete. Většinová společnost si přeje stavbu a
menšina musí zkrátka ustoupit. Takový byl postup odjakživa a to
často rozhodoval pouze osvícený vládce o osudech celých vesnic.
Rožmberkové nechali zlikvidovat řadu vesnic, které ustoupily
unikátní rybniční soustavě. Bouraly se staré městské čtvrti, aby
tam vyrostly dnešní kulturní památky a podobně to bude s lesem
pana Utínka. Chápu jeho rozhořčení, ale chápu taky to, proč se
silnice staví. Pokud bude ale zelená politika pokračovat tímto
započatým trendem, tak si možná vystačíme s okreskami a koňmi.
Možná mu nová politická reprezentace dá za pravdu a jeho lesu
se silnice vyhne zatáčkou přes pozemek jiného vlastníka, který
to plně chápe. Jinak nevím, jak tam u nich funguje ohlašování
záměrů stavby na pozemcích, ale u nás je osloven i vlastník
1 metru a je s ním jednáno. V tom má pravdu, že mělo být
jednáno a považuji to za chybu. No a ceny pozemků není možno
řešit pouze podle požadavků vlastníka, protože někteří jsou
spekulanty schopnými pozemek vyvážit zlatem. Má být jasná
jednotná cena v daném místě a nepodléhat vydírání klíčových
vlastníků. Ostatní prodají za odhadní ceny a spekulanti za
násobky těchto cen. U těch prvých vznikají pochyby o tom,
zda se přistupuje ke všem stejně. Zažil jsem to při výstavbě
dálnice do Polska u Bohumína, kde informovaní spekulanti x let
před stavbou skupovali pole pod záminkou zemědělského hospodaření
a do výstavby tak nečinili několik let. Pouze čekali na zhodnocení levně a podvodně nakoupené půdy. Bývalým vlastníkům zbyly oči
pro pláč, když pole za domem prodali s vidinou, že tam bude pole
a nyní jim hučí za domem dálnice. Dokonce jsem slyšel, že se měnila
trasa ve prospěch jednoho velkého vlastníka, aby lépe zhodnotil
pozemek a proto to dnes vede takřka za domy původních vlastníků.
To je daleko smutnější, než 0,14 ha lesa pana Utínka a mimochodem
všude někde něco žije, jen to "najít a vědecky" doložit. Ono se
tomu výskytu dá účelově pomoci a už je tu důvod stavbu blokovat.
Po zastavení stavby populace chráněných rostlin a živočichů
v tichosti vymizí, ale stavba už se patřičně zdržela a nebo zcela
zastavila. I to se bohužel stává a doplácí na to celá společnost.
Odpovědět
KM

Karel Marel

9.10.2021 10:13 Reaguje na Břetislav Machaček
"Celá společnost" nemá právo dotýkat se soukromého majetku a pokud jej chce získat, může se tak stát vždy! výhradně se souhlasem vlastníka.
Nikdo z křiklounů o vyvlastnění nemá zdání, co současné majitele a jejich předky ten kus pozemku stál potu a dřiny, jaký k němu mají vztah....
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.10.2021 15:14 Reaguje na Karel Marel
A co když budeme budovat rozsáhlou zelenou infrastrukturu bezuhlíkové společnosti a soukromníci do toho budou házet vidle?
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.10.2021 09:04 Reaguje na Karel Marel
Právo vlastnit dle ústavy lze rušit pouze zákonem a za náhradu. Takže vyvlastnění je OK
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.10.2021 14:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, na světě existují věci přesahující jakýsi obskurní většinový zájem. Většina lidí svým chováním přispívá k likvidaci životního prostředí, mají na to právo? Tyhlety manýry, kdy mají rozhodovat neznalé imbecilní masy jsme si užili za bolševika. Nejste to náhodou vy, kdo tady zmiňuje při každé příležitosti potravní řetězec? Většina lidí základy potravní pyramidy ignoruje, nebo doslova nenávidí, máme je tedy vyhubit?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.10.2021 15:19 Reaguje na Jakub Graňák
Podstatná je možnost najít kompromis. Chce to mít rozumné úředníky obdařené právem rozumným způsobem nadřadit společenský zájem nad soukromým. Tomu stavu jsme hodně daleko, a tady se musí zapracovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.10.2021 19:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Je právo na zdravou fungující přírodu zájmem soukromým, nebo společenským?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.10.2021 12:31 Reaguje na Jakub Graňák
Nerozumím, k čemu má ta otázka sloužit. Nevím, zda má společnost nějaké práva, ty mají jednotlivci tvořící společnost.

Lidé mají právo jak na zdravou fungující přírodu tak na silnice, aby se do ní mohli dostat. A je to o tom, jak co nejrozumněji udělat ve zdravé fungující přírodě rozumné silnice, které by nemusely obcházet pozemnky vzdorujících vlastníků.

Toto není namířeno proti panu Utinkovi, který si nestěžuje na vlastní silnici nýbrž na prasácký přístup úřadů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.10.2021 15:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Cituji: "Chce to mít rozumné úředníky obdařené právem rozumným způsobem nadřadit společenský zájem nad soukromým" - tolik k tomu, k čemu má má otázka služit. A pokračuji: "Lidé mají právo jak na zdravou fungující přírodu tak na silnice, aby se do ní mohli dostat." - A pokládám další otázku: Které z těchto dvou práv má větší váhu? Které z nich je ukotveno v ústavě? Co myslíte?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.10.2021 18:37 Reaguje na Jakub Graňák
Předně si myslím, že lidé mají ústavní právo, aby jim státní moc sloužila viz.

Čl. 2
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

K ochraně přírody ústava říká

Čl. 7
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

Našel jste v ústavě něco explicitnějšího ve smyslu, že lidé mají právo na ochranu přírody? Čl. 7 pouze říká, že stát dbá na ochranu přírody a podle mé představy by pro to měl přijmout příslušné zákony a vynucovat jejich dodržování. To se asi reálně moc nedaří v podstatě v jakýchkoli oblastech života společnosti.

Každopádně slovní spojení společenské právo pořád nechápu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.10.2021 12:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano prosím, v listině základních práv a svobod (součást ústavy):

V systematice Listiny zařazeno do hlavy čtvrté: Hospodářská, sociální a kulturní práva
Právo na příznivé životní prostředí (jedno ze základních práv člověka) a jeho ochrana zakotveny v čl. 35

(1) ‚‚Každý má právo na příznivé životní prostředí.„

(2) ‚‚Každý má právo na včasné a úplně informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.“ - to je v souvislosti s kauzou Bečva obzvláště šťavnaté:-)

(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovanou zákonem.

Ačkoliv přírodní prostředí ničí celá plejáda subjektů (vyjma státu i fyzické a právnické osoby, nadnárodní společnosti atd.), právě stát má na starost naplňování i ochranu práva na příznivé životní prostředí pro každého (odst. 1 LZPS). Činí tak skrze rozličné regulace, omezení hospodářské činnosti atd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2021 18:03 Reaguje na Jakub Graňák
Až se vás jednou osobně dotkne nedotknutelnost soukromého majetku, tak možná budete uvažovat jinak. Pokud je obec tyranizována jedním majitelem, který
nechce prodat pozemek na stavbu obchvatu, tak mu
asi fandí pouze nezúčastnění lidé. Nikomu zlého
nic nepřeji, ale bylo by dobré, kdyby se alespoň
na chvíli vcítil do pozice obyvatel a ne pouze
do pozice vlastníka. Sobeckost nelze ničím
omlouvat, ale bohužel se šíří mezi lidmi jako
mor. Mantra soukromého vlastnictví má i své
stinné stránky, kdy někteří na svém budují
hrůzy, které ničí přírodu a s nimi nikdo
nehne. Bojujete stejně i proti skladům a novým
montovnám? Jak se vám líbí zábor půdy na nová
satelitní městečka s chemickými trávníky? To
asi není pro hmyz a zvířata ideální. Jde pouze
o stavbu jedince a ne veřejná dopravní stavba.
Ekologové by měli bojovat proti ničení přírody
z rozmaru jednotlivců a velmi malých skupin.
Silnice a železnice není rozmar, jako třeba
chata s bazénem a nebo golfové hřiště pro VIP.
Ono to ale není tak mediálně vděčné, jako boj
proti silnici, či trati. Proti nim někteří
"bojují" do roztrhání těla a vůbec jim nevadí,
že tím stavbu oddalují a prodražují. No a ty
peníze pak chybí třeba na tu ochranu přírody a
třeba vytvoření náhradního biotopu za dosavadní.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.10.2021 19:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Zcela se svou replikou míjíte se smyslem mého sdělení. Tím je, že většina lidí v problematice ochrany životního prostředí nemá nejmenší tušení oč běží, neměla by proto mít nějaké definitivní právo rozhodovat. Je to stejné, jako před časem, kdy jsme se tu dohadovali o pralesních indiánech, většina brazilců by pro svůj vlastní prospěch jistě prales (včetně jeho obyvatel) obětovala, je to správně? - Samozřejmě není. Další příklad - šílení kolem biopaliv: většině vlastníků půdy je plundrování orné půdy za účelem pěstování biopaliv ukradené, hlavně, že to sype - je to dobře? Většina to tak přece chce ne?
Další příklad: většina lidí chce čím dál více konzumovat, více leteckých dovolených, více aut před barákem... je to dobře? Chce to přece většina. A nesnažte se argumentovat tím že jde o jednotlivce, každá společnost není totiž ničím jiným, než souborem jednotlivců.

A co se týče obsahu článku pana Utinka (který je mi mimochodem velmi sympatický z celé řady důvodů), jasně deklaroval, že existuje šetrnější varianta. Navíc jde o les zvláštního určení, tudíž to zjevně není jen tak nějaká rozvrácená smrková monokultura. Tady se zjevně o žádnou sobeckost nejedná, když panu Utinkovi jde především o ty živočichy, kteří mu tam žijí (mimochodem druhy uvedené v červené knize)

"Bojujete stejně i proti skladům a novým
montovnám? Jak se vám líbí zábor půdy na nová
satelitní městečka s chemickými trávníky?" - představte si, že ano a dokonce si troufám tvrdit, že většina zdejších diskutérů mi to i potvrdí a upřímně mě už unavuje to vysvětlovat už asi po stodesáté přímo vám, asi vám už neslouží paměť

"No a ty
peníze pak chybí třeba na tu ochranu přírody a
třeba vytvoření náhradního biotopu za dosavadní." - zajímalo by mě jak by jste si to právě v případě obsahu článku představoval. Hodíme ty roháče a kudlanky někam na šedesát sedumdesát let do mražáku, než jim doroste nová lokalita, nebo jak?

Prostě a jednoduše: existují věci, které přesahují jakýkoli zájem jakkoli velké skupiny, fungující příroda patří mezi ně
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2021 20:21 Reaguje na Jakub Graňák
Víte, já jsem spíše zvědavý, jak to bude
fungovat po dnešních volbách. Evidentně zvítězili ti, kteří si přejí omezit cokoliv, co omezuje podnikání a taky to, co je státní. Možná tak už aktivisté nebudou bojovat proti státu a LČR, ale proti soukromým vlastníkům
z řad zbohatlíků, kteří se těší na další rozprodej státního majetku. Kdysi jsme si
vyměňovali názory ohledně obory Soutok, kde
jsem psal, že restituenti by se mohli
zachovat hůře než LČR a s obavou očekávám
privatizaci nejen Soutoku, ale všech lesů. Zbohatlíci asi nebudou moc vstřícní a věřím
i tomu, že jim půjdou na ruku i nové zákony. Nového psa novým kouskům nenaučíš a ti noví vládci jsou bez opravdové opozice, která by
je mohla brzdit. Pokud dojde i na výměnu prezidenta, tak budou zákony procházet bez komplikací a možná se budeme všichni divit,
jak to půjde rychle. Věřte mi jedno a to,
že to je konec vlivu aktivistů na cokoliv,
co brání dalšímu zbytečnému ničení přírody.
Mantra soukromého vlastnictví bude totálně
nedotknutelná a ostatním to dojde později.
Myslím si jedno, že ti roháči a kudlanky
mohou být přemístění do vhodných podmínek,
pokud to ale nikdo nezakáže. U nás se třeba
vybudovaly tůně pro obojživelníky, ale ono
by tam chtělo některé druhy vysadit. Oni se
jaksi sami neobjeví, ale musí se tomu pomoci.
Stejné to je s hmyzími druhy, které nejsou
až tak velkými cestovateli. Vhodné lokality
mnohde jsou, ale chybí ten chovný základ.
Kdysi jsme v rámci akce Formika úspěšně
šířili lesní mravence a chránili mraveniště
oplocenkami před ptáky a divočáky. Dnes
pomalu z těch míst mizí, až zmizí zcela.
Nejenom tak pouze chránit, ale i šířit.
Pouze vše rozumně a s mírou, aby to
nebylo nakonec přírodě na škodu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.10.2021 08:26 Reaguje na Břetislav Machaček
No vidíte, já si myslím, že se toho zas tak moc nezmění. Tedy kromě toho, že od válu půjde banda totálních diletantů, kteří pro ochranu přírody neudělali lautr nic viz Bečva, tlaky na zvyšování objemu biosložky do paliv a peněz do kapes Babišovi...
Jestli se bude rozprodávat republika to netuším, rozhodně porostou daně - holt nějakým způsobem bude třeba sanovat ten bordel, co tu po Babišovi, Schillerové a dalších parazitech zůstal.
Nyní ze života hmyzu: netuším, jak jste na tom se znalostmi z životního cyklu roháče, je zde řada specifických podmínek, které je nutno brát v potaz, a to:
1. vývoj roháče je víceletý (až pětiletý), co by jste udělal se čtyřmi generacemi larev z předchozího období? Není možné je jen tak posbírat a odnést jinam. Vzhledem k popisu lokality panem Utinkem lze dovozovat, že těžiště úživného žíru larev jsou pařezy, jak by jste ty larvy "dobýval" aby jste je zároveň nezabil?
2. samice roháče klade vajíčka v okolí pařezů až do metrové hloubky, jak zajistíte extrakci vajíček bez jejich zničení?
3. odchytit všechny dospělce v dané lokalitě a přemístit je jinam, je velmi komplikovaná činnost, spíše z říše snů.
4. odchytit pár jedinců, nechat je pářit a posléze vzniklé potomstvo vysadit na novou lokalitu je nemožné z praktických důvodů a to těch, že ačkoli dovedeme úspěšně odchovat goliáše, nebo herkuly... u našich domácích roháčů se to dosud nikomu nepodařilo. Navíc sem vztupuje problém, že i kdyby se to nakrásně povedlo, tak v pleneru by se takto namnožení brouci objevovali jen jednou za pět let
5. jde o zákonem chráněný druh, entomologovi, který je bude odchytávat hrozí kriminál. Mimochodem kriminál, pokud ještě stále žijeme v právním státě, hrozí i úředníkům, kteří rozhodli o stavbě silnice, která zjevně povede k likvidaci stanoviště, dospělců a vývojových stádií zákonem chráněného živočišného druhu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2021 09:43 Reaguje na Jakub Graňák
Víte ono lze na nové stanoviště
vysadit ty dospělce odjinud několik
let po sobě a budete mít zajištěny
všechna vývojová stádia, ale to
je pouze způsob řešení, jak lze
oživit novou lokalitu. Ta původní bude bohužel zničena, ale pokud
jsem četl pozorně, tak se zničení týká 0,14 ha, ale nikde jsem se nedočetl z jaké celkové výměry. Pokud to je z deseti hektarů, tak
je to sice škoda, ale ne tragédie.
Pokud z půl hektaru, tak je to asi
konec asi náhodně osídlené lokality nepatrného významu. Zničení tak malé
plochy, ale asi nebude tak tragické.
Jsou lidé nekompromisní a lpící na
svých prioritách a lidé, kteří si
uvědomují, že bez škod na přírodě
nedělá člověk vůbec nic. Něčemu
prospívá a něco zase ničí. Krčín
zničil bažiny a postavil rybníky
nejen pro ryby, ale i řadu jiných živočichů a rostlin. Nepoužívané cesty po postavení nových lze rekultivovat a nebo pouze opustit
a nechat je přírodě. Za pár let z nich může být cenný biotop. Plně chápu ochranáře, ale dávám přednost před pouhou konzervací i vytváření nových biotopů pro chráněné druhy tam, kde k tomu mohou být vhodné
podmínky. Jinak se zkuste zamyslet,
kolik je asi tak pařezů vhodných
k množení roháčů na ploše 0,14 ha.
Pokud se nejedná o vykácený les
stejného druhu a věku, tak jich asi
moc nebude a co budou žrát, až ty
stejnověké pařezy sežerou? Bude jim
každoročně obětováno několik nových
stromů a nebo se cyklus množení
přeruší? Vím, že roháč může pařezy
nahradit i starými stromy, ale opět
kolik jich na té ploše je? Pokud je
to bývalý hospodářský les, tak možná dost, ale podle fotek jich moc není.
Pokud jsou jednotky stromů podmínkou
přežití nějaké populace brouků, tak
té populaci nedávám moc šancí k tomu, aby úspěšně přežila. Opakuji
jedno a to, že uznávám rozhořčení
z toho, že byl postaven před hotovou
věc a souhlasím, že se brání tomuto
jednání. Nesouhlasím však s tím, že
jako zbraň vytasil roháče a kudlanky na tak malém kousku dané lokality.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.10.2021 11:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Kde to nové stanoviště vezmete? Vykoupí ho stát? Taková stanoviště "nerostou na stromech", jinak bychom totiž problém s ubývajím množstvím vhodných stanovišť vůbec neřešili.
Mě naopak velmi imponuje jedinec (sám jsem také takový), který upozadí soukromé partikulární zájmy na produkční funkci lesa na úkor mimoprodukční funkce, obzvláště v situaci, kdy stát v tomto směru totálně selhává viz Soutok.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2021 21:00 Reaguje na Jakub Graňák
Nezlobte se na mne, ale pan má
dostat za les zaplaceno a dnes
je na realitách 583 nabídek
prodeje lesů. Jsou tam různé
ceny za lesy v různém stavu.
Les na těch snímcích je stav
lesa zalesněného po těžbě
s ponechanými výstavky ve
věku, kdy ještě nejsou pro
roháče asi atraktivní.
Myslím si, že kdo opravdu
chce, tak si dnes les v ceně
ojetého auta koupí a nedělá
tragédii z nudličky 20x70 m
potřebné na silnici. Dnes se
vesele kácí hektary na nové
sjezdovky a nádrže na vodu
k jejich zasněžování. Kácí
se i jinde a ve vší tichosti.
Obávám se, že díky zdražení
energií se bude kácet ještě
více, včetně pařezů a zbytků
na palivovou štěpku a nikdo
nebude zkoumat, zda je v nich chráněný brouk. V nouzi půjde ochrana přírody stranou stejně, jako u těch, kteří si budou
chtít namastit kapsy. Těm bude
asi přáno více, než ochranářům
a přírodě. Soukromý vlastník
neznamená automaticky ochránce
přírody a je tomu spíše jinak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.10.2021 13:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Nezlobím se, na druhou stranu se nezlobte vy, ale veřejným zájmem argumentují i ti různí šíbři, kácející lesy na sjezdovky - rozumnějte zaměstnanost, rozvoj venkova...
Tudíž mi z toho plyne, pohledem čistě zaměřeným na ochranu přírody, že mezi stavbou silnice státem, nebo stavbou sjezdovky soukromníkem, není žádný rozdíl. Obzvláště přihlédnu-li k faktu, že tato země má nejhustější síť silnic v Evropě, ne-li na světě. Naopak lokalit vhodných pro vývoj roháče obecného za posledních 70-80 prudce ubylo. Balthasar (1956) uvádí, že jde druh dosti hojný ve starších nížinných a podhorských dubových a smíšených lesích, tak jsme to dopracovali - z druhu běžného k druhu ohroženému za něco málo přes půl století. Červená kniha ještě dále uvádí, že v ČR se stal vzácným z důvodu nahrazování listnatých lesů jehličnatými. Tento "jehličnatý trend" se začíná poomaloučku obracet až v posledních letech a potrvá ještě další dekády než dojde ke změně, tudíž dovozuji, že každá lokalita, kde se tento druh vyskytuje, má mnohonásobně větší cenu, než nudlička 20x70m
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2021 21:00 Reaguje na Jakub Graňák
Roháči potřebují pro vývoj svých larev staré silné duby s mrtvým a rozkládajícím se dubovým dřevem. A to se při dnešním klasickém lesním hospodaření v lese nevyskytuje. Pokud jim po vykácení lesa nestačí zbylé dubové pařezy, to je ale jen na pár let.
Stanoviště roháčů by se asi muselo vytvořit, v lese s duby minimálně středního věku jejich umělým správným poškozením. Nebo možná uložením dubového dřeva vytěženého odjinud v lese a jeho ponecháním, aby ztrouchnivělo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2021 16:13 Reaguje na Radim Polášek
Nevím jak u vás, avšak ve zbytku republiky se dubové pařezy o průměru dejme tomu 40 cm a více dozkládají za dobu někde mezi 50-100 lety
Odpovědět
ig

9.10.2021 20:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně takhle demokracie (ve znění pozdějších změn a doplňků) nevypadá. Demokracie neznamená, že větší bere (jako když se ve čtyřicátém osmém většina lidí domluvila, že okradou bohaté), ale že se má hledat řešení přijatelné pro všechny. A to tahle situace, kdy je majiteli lesa dáno na vědomí, že bylo rozhodnuto za něj a bez něj, rozhodně není. Nejsme včely, aby život jedince neměl vůbec žádnou cenu ve srovnání s rojem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.10.2021 09:41 Reaguje na
Hezký ideál, který vám připomenu, když se bude
třeba vytyčovat rychlotrať a nebo nějaký obchvat
města, nebo vesnice. To pak trpí stovky a tisíce
lidí pouze proto, že si jedinec postaví hlavu a
vy to jeho sobectví stavíte na piedestál vrcholu
demokracie. Vláda lidu je o přehlasováni menšiny
a diktátu většiny od dob starého Říma. O ničem
jiném demokracie není. I osvícený vládce obíral
poddané o pozemky a dokonce bez náhrady a za cenu
jejich životů. Silnější a mocnější bere vše i v přírodě a tam je to dokonce základním zákonem.
Nepleťte do toho rok 1948, protože je dobré si
dát práci něco přečíst o poválečném znárodňování
v tradičních demokratických zemích. Sice často
pouze na přechodnou dobu, ale mnohde to přetrvalo
dodnes. Záleželo pouze na stupni náhrady, ale i
tam se znárodňovalo bez náhrady. Jinak to, co vše
se znárodnilo v období 1945-48 vás ve škole asi
záměrně neučili a ani to, kdo pro to jednomyslně
v parlamentu hlasoval. Dějiny je třeba studovat
kompletně a ne si z nich vytrhovat pouze to, co
kdo potřebuje a co používá jako politický důkaz.
Odpovědět
ig

11.10.2021 10:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale tohle já nenamítám :-) Ba dokonce s většinou toho co říkáte souhlasím. Jde o to, že i s tím, jehož majetek vyvlastňujeme je potřeba jednat slušně, ne z čisté pozice síly ale z pozice někoho, s kým se lze domluvit na rozumném řešení. Nějaké hranice tu samozřejmě jsou, může se stát, že i vlastník jedná neslušně, třeba skoupí úzký pruh pozemků a otravuje, ale i tady by měla veřejná moc aspoň zjistit, proč se tomu tak brání a jestli to není signál, že se lidi bojí závažných následků, než sáhne po tvrdém vyvlastnění.
Odpovědět
KM

Karel Marel

9.10.2021 10:27 Reaguje na vaber
Je výlučným rozhodnutím vlastníka, jak naloží se svým majetkem.
Odpovědět
ig

9.10.2021 11:57 Reaguje na vaber
Tady jde ale o to, že státní orgány neumějí vůbec jednat s lidmi. Nejdále zatím byl medializován případ paní Havránkové, která projevila vstřícnost ohledně výměny pozemků a každý soukromý vlastník by na její požadavky přistoupil bez mrknutí oka a ještě by byl rád. Stát se jí ale pokusil minimálně desetkrát ojebat. Stejně tak jednal s panem Utinkem. Stát na něj uplatňuje právní kličky, o kterých jsem si myslel, že už byly pro hrubou neslušnost zakázány (výměr byl řádně vyvěšen na vývěsce stavebního úřadu na Alfa Centauri). Na jeho místě bych uplatnil všechny myslitelné právní kličky, minimálně proto, abych ty hulváty ze státních institucí naštval.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.10.2021 13:59 Reaguje na
Přesně tak
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.10.2021 09:12 Reaguje na
No , já to slyšel jinak. Náhradní pozemky ve větší výměře , které pak za pár let měly být taky vykoupeny , neskutečné ceny za m2 apod. Kupodivu přežila v sousedství dotčených lidí celkem ve zdraví. Zase ve zdržování trhla rekord , dálnice tam stejně vede
Odkdy je známo , že přes les p. Utinka má vést silnice ? Viz starosta Kohout z Opatovic , co koupil v "dobré" víře zrovna pozemky , co se na nich měl stavět přivaděč
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.10.2021 11:26 Reaguje na Petr Pekařík
Tam šlo především o bonitu, jednoduše řečeno: stát ji za Rolls-royce nabízel trabanta. Vy by jste to bral?
Odpovědět
ig

10.10.2021 16:42 Reaguje na Petr Pekařík
Těch úskoků tam bylo víc. První byl, že stát nepřistoupil na velice vstřícný návrh výměny pozemků 1:1 při zachování některých dalších parametrů (bonita, celistvost, dostupnost) přestože takové pozemky měl k dispozici. Ale "kdosi" je asi potřeboval na kšeftování, tak prohlásil, že pozemky od p. Havránkové vykoupí za úředně stanovenou cenu a ona ať si pak ty náhradní koupí v dražbě jako každý jiný. Ještě jsem nepotkal člověka, který by na tohle přistoupil :-)
Odpovědět
AM

Anežka M

11.10.2021 14:41 Reaguje na
1*
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.10.2021 15:46 Reaguje na
Nebuďte nespravedlivý. Je řada pozitivních příkladů. Třeba když Penta prodávala pozemky letišti:-).
Odpovědět
KM

Karel Marel

9.10.2021 10:09
Vůbec nebudu hodnotit přínos roháče nebo kudlanky - neb mi to nepřísluší. Co mi nadzdvihuje mandle je fakt, že je prolomeno soukromé vlastnictví, to e za mne nepřípustné (přestože vím, že socilaistický zákon tomu přeje).
Osobně bych se asi nebránil správní ani právní cestou, je to zbytečné, ale vzhledem k tomu, že moje rodina (jako mnoho jiných) zažila znárodnění a vyvlastnění majetku , jsem sám sobě i předkům kdysi slíbil, že se to již nebude opakovat, rozhodně ne s mým souhlasem, chápu, že to je odvážné tvrzení, ale svůj majetek jsem připraven bránit se zbraní a první buldozerista, který by se pokusil na mé pozemky vjet by zaplatil životem. Ve svém věku si mohu dovolit strávit těch pár posledních let v krimi, několik úředníků a jejich rodin to ale zaplatí svým životem.
Odpovědět
RT

Richard Toman

9.10.2021 11:26 Reaguje na Karel Marel
Souhlas, branit svůj majetek se zbraní v ruce, nejen před úředníky, ale třeba i pred vlky a medvědy.
Odpovědět
KM

Karel Marel

9.10.2021 11:36 Reaguje na Richard Toman
Vlci ani medvědi vám majetek nevezmou..., kdežto úředník s ledovým klidem - ale to je na veliké brzdě, je třeba, aby se začali bát dělat svévolná rozhodnutí.
Odpovědět
RT

Richard Toman

9.10.2021 20:19 Reaguje na Karel Marel
Nevemou? Kdyz zlikviduji vysledky mnohalete prace na "svem"? Takze jsem se trefil, jste pokrytec a pravdepodobne i velky pohadkar.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.10.2021 09:16 Reaguje na Karel Marel
A to jste asi nenarazil na nasr.. dělníky a buldozeristy. Aby to nebylo naopak.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

9.10.2021 12:14
Vlastník nemovitosti by se měl zajímat o územní plán, který je veřejný a sledovat úřední desku obce, v jejímž katastru se nachází. Pak by věděl, že přes jeho pozemek má vést komunikace, že bylo zahájeno územní řízení, kde se může seznámit s dokumentací a kdy a kde bude veřejné projednání, jehož se může zúčastnit a vznést svoje připomínky, případně, pokud by se zúčastnit nemohl, tyto sdělit písemně.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.10.2021 13:30 Reaguje na Jaroslav Štemberk
jo. tohle dělám (děláš, děláme). kdo nesleduje územní plán obce, kde něco vlastní, je svým způsobem blázen. plus samozřejmě zásady územního rozvoje, mít přehled o územních rezervách v okolí atakdále.

mít klid a čistou hlavu je fajn, tomu lesu je venkoncem jedno, že je přes něj už dvacet let vyšrafovanej koridor. když pak se přikročí k realizaci (tedy zatím papírové přípravě realizace), to je potom divení....
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.10.2021 15:49 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To mi připomíná legendární scénku ze Stopařova průvodce:-))).

Jinak je to, ok, mělo by to být primárně naopak ... pokud nějaký subjekt hodlá nějak omezit vlastníka pozemku, měl by mu to v prvé řadě sdělit, co a jak a snažit se dosáhnout souhlasu. Styl, něco si vymyslíme, schválíme a hotovo ... a ty se vlastníku starej a hlídek si to a podobně ... je prostě prasárna.
U nás bohužel zcela obvyklá.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.10.2021 14:56 Reaguje na Svatá Prostoto
jednou až dvakrát ročně se podívat na úřední desku obce, kde mám majetky nebo jiné zájmy (to znamená čtyři kliknutí na internetech), není zas tak moc, a s cestou na alfu centauri se to fakt srovnávat nedá.
a jestli Vás to obtěžuje, tak si na to vezměte "americkou" hypotéku - banka to bude hlídat za Vás :)
Odpovědět
Pe

Petr

9.10.2021 13:04
Příroda (nejen u nás) je v katastrofálním stavu, ale my pořád máme málo. Pořád kácíme, betonujeme, dláždíme, asfaltujeme, jako by se nás to netýkalo. Kdy budeme mít dost? A budeme vůbec někdy mít dost?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.10.2021 15:24 Reaguje na Petr
Proč se vůbec nediskutuje, zda ta silnice má či nemá smysl?
Odpovědět
ig

10.10.2021 16:51 Reaguje na Petr
Příroda je v čr skoro ze 40 % nahrazena zemědělskou půdou a z dalších 30 % hospodářskými lesy. Jestli se něco z toho převede na bydlení, průmyslové objekty nebo spojnice mezi nimi, vůbec nic se neděje, na přírodu to nebude mít vliv.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.10.2021 18:44 Reaguje na
Ano, větší váhu by mělo mít dbát na to, aby se těchto 70 % plochy obhospodařovalo přírodě blízkým udržitelným způsobem s maximalizací prospěchu pro ochranu klimatu i užitku pro plémě lidské.
Odpovědět
JH

JH

10.10.2021 19:17 Reaguje na
Vy máte divnou představu o přírodě, i ten hospodářský les je příroda a půda je živý organismus. A oboje potřebujeme i jiných důvodů než je jenom produkce potravin a dřeva. Zastavět to znamená zničit bez náhrady.
Odpovědět
ig

10.10.2021 23:51 Reaguje na JH
Pak jsou ovšem příroda i lidi, včetně jejich doupat a jsme zase zpátky :-)
Odpovědět
JH

JH

11.10.2021 07:36 Reaguje na
Vzhledem k tomu, že zemědělská půda a lesy zabírají tolik plochy, je řada přírodních nebo přírodě blízkých biotopů na zemědělsky a lesnicky využívaných plochách nebo v jejich blízkosti. Celá řada živých organismů se vyskytuje přímo na obhospodařovaných plochách a někteří vyžadují k životu i více prostředí včetně obdělávaných ploch. Takže pokud zalijeme pole betonem, přírodě to zcela určitě škodí. A i ti lidé v doupatech jsou součástí přírody, což mimo jiné znamená že poškozování přírody škodí i jim.
Odpovědět
ig

11.10.2021 11:26 Reaguje na JH
U nás na zahradě žije víc druhů ptáků než na celém lánu pole :-) Nemyslím, že ten vliv bude až tak nepříznivý.
Odpovědět
JH

JH

11.10.2021 12:27 Reaguje na
Ale taky máte kolem domu jistě plno betonových a asfaltových ploch, kde nežije vůbec nic. A na tom lánu pole je živo víc než dost - v půdě na ploše 1 ha žije tolik živých organismů, že by z toho bylo na váhu stádo krav. Tolik ptáků na té zahradě určitě nemáte.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2021 19:34 Reaguje na
Ano, na přírodu to nebue mít vliv, protože už je tak zdevastovaná, že se naprvnípohled nic nestane. Vliv to ale bude mít na lidi (i na vás), protože příroda funguje jako klimatický stabilizátor. Taková automatická zelená klimatizace. A buďte si jistý, že neustálé zmenšování klimatizace poznáte a pocítíte.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.10.2021 15:52 Reaguje na Petr
Čistě technická.
Přírodě je to úplně fuk.
Protože to, co píšete se, netýká přírody, ale životního prostředí a posuzování jeho stavu je značně subjektivní záležitostí.

Odpovědět
JB

Jakub Brenn

11.10.2021 12:05 Reaguje na Petr
nikdy, až do našeho neslavného konce, kdy si pod sebou uříznem větev
Odpovědět
J

Jaroslav Drobný

10.10.2021 10:16
Jak jednat jako rovnocenný partner a ne jako ubohý poddaný se státem či krajem, když...?
1) Je velmi problematická fráze "uvedení do původního stavu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení". U poškození či odstranění 'staletých' stromů na pozemku je to zjevný nesmysl.
2) Při stanovení náhrad za vykoupení parcely si investor nechá zpracovat posudek a ocení vám pozemek např. na 35 Kč/m2. Když si podle stejného zákona nechá posudek zpracovat vlastník, je stanovena cena třeba 540 Kč/m2. Je to zcela běžná praxe např. u výkupu parcel obchvatu města.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.10.2021 12:54 Reaguje na Jaroslav Drobný
Někde jsem slyšel, že cena stavebního pozemku se též odvíjí od ceny na něm plánované stavby.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

11.10.2021 11:58
Strašný jednání úřádů! Držte se, pane inženýre.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2021 14:13
No nevím, jak kudlanky, ale roháči pro svůj vývoj využívají ztrouchnivělého dřeva pařezů a starých stromů dubů. A jako brouci umí létat, tudíž se dokážou při hledání těch pařezů a stromů snadno šířit minimálně až několik kilometrů daleko. Tudíž pokud toto stanoviště má být stavbou silnice zničeno, neměl by být větší problém v blízkosti takový "roháčový" les založit. Tam je asi problém, že by to mělo být oficiální pod zástitou buď úřadů nebo nějaké organizace. U soukromníka je problém v tom, že dokud je aktivní, tak to dokáže udělat a les uchránit, ale pokud se s ním něco stane, teřba umře nebo je ten les nucen prodat, nový majitel, pokud stanoviště chráněného roháče není nahlášeno, les klidně vykácí pro dřevo, vyčistí a nasadí nové stromy, les je tak pro roháče na 50 - 100 lezt ztracen. Založení nového "roháčového" lesa, pokud tam staré duby nejsou, by jinak mělo jít kombinací zalesnění duby a co řekněme dva roky ukládání dubového dřeva na ten pozemek k přirozenému ztrouchnivění.
Co se týká chování k majiteli lesa, je to podle toho článku přirozeně určitým způsobem podraz a moc se nedivím, že majitel lesa dělá s výkupem lesa problémy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.10.2021 18:21 Reaguje na Radim Polášek
Kudlanky jsou hmyz s proměnou nedokonalou, tudíž mají stadium nymfy s podobným způsobem života jako dospělci, vázány jsou na bylinné a křovinné patro na prosvětlených lokalitách
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.10.2021 13:14 Reaguje na Jakub Graňák
Dík za upřesnění. Roháče jsem kdysi v ruce držel, s kudlankou jsem se nikdy v reálu nesetkal.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

11.10.2021 22:01
K obsahu článku není co dodat, bohužel, ze společnosti se nám jaksi slušné jednání vytrácí, ať už jde o slušné jednání tak nějak obecně lidské, nebo přímo stanovené zákonem - např. správním řádem:

§ 4/1: Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.

Jenom drobnou poznámku k těm, kteří zde krčí rameny a říkají, holt, většina rozhodne a menšina srazí paty.. zkuste si ale představit, že budete ta menšina, která - nikoli se spekulativních (které tady rozhodně nehodlám obhajovat!), ale čistě osobních důvodů - se prostě nechce vzdát pozemku po prarodičích apod. Jak by člověk reagoval sám v případě, kdyby se měl vzdát baráku, kde vyrostl, a kde vychoval své děti?

Ano, většina má právo rozhodnout a menšina holt v demokracii respektuje většinu, ale to neznamená, že většina bude s menšinou vytírat podlahu. Když pro nic, tak proto, že většina by si měla být vědoma toho, že se velice brzo může stát tou menšinou.

Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.10.2021 16:00
Uvedený případ detailně neznám, ale ok, v obecné rovině jsou občas případy, kdy holt zájmy jednotlivce musí ustoupit zájmům většinové společnosti. Ostatně, daně taky neplatím že chci:-).

Jde ale vždy o to, jakou formou či způsobem se tak děje.
A popisované je tedy prasárna nej stupně.

A těžko se divit, že mnozí, kteří se v podobné situaci ocitnou, se budou všemi dostupnými prostředky pokoušet bránit ... což v případě staveb skutečně potřebných znamená, že se jejich realizace potáhne dlouhá léta.

Hlavním problém u nás totiž nejsou nějaké Děti země, Duha či další aktivisti ... byť umí občas prudit slušně ... ale jednak nevyhovující legislativa a hlavně tupý a arogantní postup veřejných orgánů a institucí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist