https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-lesy-penize-aneb-vo-co-go-v-soucasne-lesni-kalamite
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Lesy? Peníze! Aneb Vo co go v současné lesní kalamitě?

5.11.2018
Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků. Ilustrační snímek.
Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Chlapek / Ochrana přírody
Jak se tak plní stránky různých obecných i odborných periodik kalamitou v našich lesích, která bývá nesprávně nazývaná kůrovcová, je veřejnost neustále masírovaná informací, že za to může sucho a teploty posledního roku. Stojí za to se zamyslet nad tím, k čemu tato mediální kampaň povede a o co vlastně jde. Pak bude možné lépe pochopit, proč to vlastně v takovém rozsahu nastalo a co máme aspoň zkusit udělat, abychom zabránili zkáze.
 

Jaké budou následky boje s kalamitou? Pod termín kalamita budu nesprávně schovávat schnutí nejen smrků, ale jehličnanů zvláště, protože schnou i borovice a modříny, i když leckde už delší dobu chřadnou i jasany a na některých místech i jiné listnáče. Něco vidíme kolem sebe už dnes, kromě žalného pohledu na rozpadající se chřadnoucí porosty tam, kde jsme byli zvyklí na hustý zapojený les, prudce spadly prodejní ceny surového dříví, zejména jehličnaté kulatiny, až na 40 % stavu před dvěma lety, nebo dokonce jsou tyto sortimenty neprodejné.

Informace, že ceny výrobků dřevozpracujícího průmyslu zůstávají v podstatě stejné, znamená, že si zpracovatelé pod sebou vesele podřezávají větev, aniž by dohlédli na špičku nosu či byli schopni si udělat výhled zajištění základní suroviny na dva roky nebo déle. Aby teď vydělali, klidně nechají padnout své dodavatele, tu slepičku, která umí snášet zlatá vajíčka. A za pár let budeme nahraní všichni.

Pokud letos a příští rok bude na trh směřovat podstatně vyšší množství dříví než v minulých letech, a to ještě s výrazným přetlakem jehličnatých dřevin, znamená to, že za dva roky, možná, že za tři či víc let, bude na trh směřovat podstatně nižší množství dříví než v minulých letech, rozvrstvení dle dřevin a sortimentů si netroufám předjímat, ale dá se ve špatném kursu vsadit, že bude hůř.

Zásoby dříví v těžebně zralých porostech výrazně poklesnou a stejně tak bude nutné reagovat na vyčerpané či přečerpané těžební možnosti (etát). Dříví bude míň a bude nezbytné přeživší a zelené porosty zašetřit.

A tak se dostávám k jádru úvahy – není tohle všechno příčinou oné kalamity? Nejdříve nastavením systému, který u státního podniku Lesy ČR spravujícího největší výměru lesů v zemi prakticky znemožňuje pružnou reakci na náhlé a obtížně předjímatelné výkyvy, dále nefunkčností státní správy lesů i kontrolních orgánů v gesci MŽP, které bohorovně smetají za stolu podněty k řešení situace (autor článku některé z těchto perel má k dispozici) místo toho, aby nejméně od roku 2015 šmejdili v terénu, komunikovali s vlastníky a lesními hospodáři a rozdávali jedno opatření za druhým, dohlíželi a vymáhali přednostní zpracování nahodilých těžeb (§33 zákona o lesích), kontrolovali odbornou podporu hrazenou státem vlastníkům lesů do 50 ha v podobě odborného lesního hospodáře, který má vlastníkovi zabezpečovat odbornou úroveň hospodaření (§37 zákona o lesích) atd.

Místo toho, dle interpretace Ministerstva zemědělství, za všechno může vlastník a stát vesele platí za jím pověřené odborné lesní hospodáře, aniž by za to dostával v řadě případů jakoukoli protislužbu. Současný stav tzv. malolesů je toho důkazem. U správce největšího státního majetku se prováděly od období, kdy se kalamita rozbíhala, těžby úmyslné, aniž by byly zpracovány těžby nahodilé. Leč České inspekci životního prostředí to vlastně nevadí. Nějaký zákon, k čemu to?

Když se k tomu přidá poučka z učebnic rychlokvašené ekonomie, že kritériem úspěšnosti lesnického podniku (jako každého podniku) je navyšování každoročního zisku, lesnictví se zredukuje na těžbu v dopravně snadno přístupných porostech s kvalitním dřívím a následné zalesnění, slovo výchova a posilování odolnosti porostů na cokoli nepatří do slušné společnosti, může potom přijít jakýkoli extrém (o kterém pochopitelně předem ani netušíme) a průšvih je tady.

Ten, ve kterém se nacházíme, se opravdu blíží katastrofě netušených rozměrů a hrozí výrazným zhoršením podmínek života nás všech. A dalším, možná cíleným, výsledkem toho absolutního selhání státu v péči jednak o jeho vlastní lesy, ale i v zabezpečení odborné podpory ostatním vlastníků lesů (kromě obtížně předjímatelných ekologických škod v podobě zhoršení vodního režimu, vázání půdy, vlivu lesních porostů na makro a zejména mikroklima), bude v horizontu pár let nedostatek dříví na trhu. A slovy klasika, „To je oč tu běží!!“

Je potřeba touto cestou ovládnout trh se dřevem, který bude z převážné části řadu následujících let udržován při životě dovozem, takže o zákaznicky úžasných cenách, které platí teď a budou platit příští rok, si budeme moci nechat jen zdát. A kdo chce proti mým paranoidním vizím bojovat, nakoupí letos a napřesrok co největší množství dřeva, které bude schopen uskladnit. Každopádně na tom vydělá. A ztrápeným lesníkům pomůže.

A nebyla snaha o ovládnutí trhu se dřevem na počátku záměrně laxního přístupu k likvidaci nahodilých těžeb, jak u správce největšího státního lesního majetku v podobě nastavených podmínek zadávání zakázek, které nejsou schopné reagovat na změny (jako by jich v přírodě bylo málo, že…) a tak v nečinnosti různých kontrolních orgánů státní správy? Jako byproduct tohoto stavu se může objevit snaha o privatizaci státních lesů, neboť stát je přece špatný hospodář a když musíme na lesy doplácet, tak na co je vlastně máme, že?

Že vedle toho začnou klesat prodejní ceny lesních pozemků a porostů - proč těžce platit za něco, co bude třeba řadu let dotovat - je nabíledni. Zbavíme vlastníky jejich břemene! No a k tomu můžeme připočíst snahu o pokračování ve zjevně nesprávných obnovních či pěstebních postupech, počínaje dřevinnou skladbou, kterou nejsme schopni dovést do nastaveného obmýtí, do pěstebních postupů, které neumí vypěstovat porosty odolné nepředpokládaným vlivům a stát má tuto odbornou neschopnost platit v podobě různých kompenzací škod.

Že jsme k nim významně přispěli vlastní neznalostí (nebo jak to nazvat) raději pomlčme. On nám někdo naši blbost zaplatí. A když ne teď, tak až to za pár desítek let začne zase schnout, tak určitě.


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů. V minulosti působil jako vedoucí oddělení národních parků na MŽP.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

7.11.2018 13:13
Myslím si, že člověk nemusí být dokonce ani odborník na lesnictví, aby viděl co se v lesích ČR děje... je to absolutní selhání státu a může to mít podle všech předpokladů katastrofální následky...

Tak to ale je v podstatě v jakémkoliv odvětví, ve kterém má zásadní vliv stát... zemědělství, lesnictví, vodohospodářství,..... je vyloženě vidět, že stát zkouší obyvatele co mu dovolí, kam až se dá zajít v destrukci této země..... ale na to co této zemi hrozí jsou pořád všichni v pohodě a spoléhají na stát. Spoléhají, že stát bude dělat co je potřeba.... ale on dělá něco úplně jiného......

A tak by mě zajímala jedna věc. Co by pomohlo? Šlo by lidi vyburcovat k masovým protestům? Nebo jak politiky donutit, aby konali ve prospěch lidí této země?

To tak málo lidí této země ví jak je s ní nakládáno, nebo je to všem jedno????????



Odpovědět
JM

Josef Mozek

7.11.2018 15:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Proti čemu ( konkrétně ) mám teda jít protestovat? Když jdu do lesa, tak nepoznám, jestli jsem ve státním nebo soukromém, všude smrk. Protože je to nejlukrativnější dřevina. Stát nezakázal sadit něco jiného, ale všichni zasadili smrk. V čem tedy stát selhal?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.11.2018 12:36 Reaguje na Josef Mozek
Tady ale přece vůbec nejde o to kdo co zasadil..... údajná "kůrovcová kalamita" má kořeny nějakých 40-50 let zpět.

Jde o to, že stát měl už dávno stabilizovat porosty, u kterých bylo jasné, že jednoho dne zkolabují.... ať už větrem nebo třeba kůrovcem...

A když už se kůrovec rozjel, tak se stát k této katastrofě způsobené právě zanedbáním ze strany státu (mimo jiné) k tomuto staví tak, že řeší akorát kam s vytěženým dřevem a to je všechno.... neřeší ani tuto ekologickou katastrofu (rozměrů zatím nevídaných) ani totální destabilizaci trhu se dřevem, ani to, že to zásadním negativním dopadem ovlivní hromadu dalších věcí.....

Tak proč tu melete takové nesmysly??? Už několikrát jsem četl Vaše komentáře a pokaždé jsem došel závěru, že jediné možné je, že máte stát (třeba LČR) v těchto diskuzích nějak hájit....... jinak mi Vaše komentáře hlava nebere.......




Odpovědět
JM

Josef Mozek

9.11.2018 15:50
Nešťastný Kašpárku, za prvé tu nemelu nesmysly. Položil jsem otázku, co je za vašimi nekonkrétními zmatenými výkřiky, které tady, ostatně jako v každém svém hloupém příspěvku, publikujete.
Tak se zeptám znovu - jak měl "stát už dávno stabilizovat porosty" ? A jak to, že bylo jasné, že jednoho dne zkolabují? Vy jste to věděl? Upozornil jste příslušná místa? Státní lesy i soukromníci těží napadené dřevo, co mají dělat jiného, vy všeodborníku? No, žádnou smysluplnou odpověď od vás ani nečekám.
Ani stát ani Lesy ČR nehájím, nemám proč.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.11.2018 12:36 Reaguje na Josef Mozek
Povznáším se nad Vaší upjatostí :)

Já sice nejsem odborník "s papírem" ale za to jsem schopný si dohledat informace a ještě si pak ověřit jejich relevantnost.

Víte jak se dá například stabilizovat monokulturní porost?

To by jste asi neuhádl... zřeďováním a podsadbou... a samozřejmě i jinými postupy..

Všechno se dá dohledat... například v Německu nebo jinde se to tak dělalo již mnoho let a výsledek? Stabilnější porost (tam kde se to dělalo)......

Mimo jiné se už dávno měla řešit voda v lese... povodně v 97 mimo jiné ukázaly, že lesy nejsou schopny držet (nebo zpomalit odtok) vodu.

A stejně se to ukazuje i teď, když zase prší málo... takže stabilizovat porost se dalo i lepší zádrží vody v lese... a né jak vidím když přijdu do lesa, že jsou všude erozní rýhy a voda teče úplně všude a hlavně rychle pryč z lesa... pak eroze, ztráta půdy,.......

Je milion věcí, které s tématem souvisí. To by jste si je ale musel první nastudovat, aby jste je pochopil (pokud to nevidíte sám jen tak).

Mě k zájmu o toto téma donutila naprostá ignorance ze strany státu.... který mohl dělat mnohé, aby se toto nedělo! A varován je už od revoluce!!!

A mimochodem... já sám komunikuji jak s úřady, tak píši přímo na MŽP a MZe, ale reakce je vždy buď žádná nebo zavádějící..... kdyby jste to sám někdy zkusil, tak to víte taky!!!!!

V TÉTO ZEMI NIC NEFUNGUJE A VLASTNĚ TO ANI NIKOMU NEVADÍ! Tak se mi pak nedivte, že polemizuji nad tím, co by se mělo dít, aby to tak nebylo!!!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist