https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/edvard-sequens-zamer-firmy-orlen-stepit-uran-v-osvetimi-vzbuzuje-radu-otazek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Edvard Sequens: Záměr firmy Orlen štěpit uran v Osvětimi vzbuzuje řadu otázek

5.12.2023
Vizualizace modulárního reaktoru BWRX-300 firmy GE-Hitachi.
Vizualizace modulárního reaktoru BWRX-300 firmy GE-Hitachi.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | GE-Hitachi
Calla v rámci právě dokončeného zjišťovacího řízení v procesu EIA (posouzení vlivů na životní prostředí) požádala české Ministerstvo životního prostředí, abychom se připojili k mezistátnímu posouzení dopadů polského záměru „Výstavba a provoz malé modulární jaderné elektrárny s celkovou kapacitou až 1 300 MWe v technologii BWRX-300“. Společnost Orlen Synthos Green Energy (OSGE) by ráda vedle svého chemického provozu Synthos u Osvětimi, asi padesát kilometrů od našich hranic, postavila jeden až čtyři reaktory od GE-Hitachi.
 
Tyto varné reaktory BWRX-300 svým výkonem 300 MW atakují horní hranici kategorie malých modulárních reaktorů (tzv. SMR). Patří mezi sedm preferovaných typů malých a středních jaderných reaktorů, z nichž vybírá firma ČEZ pro budoucí využití v tuzemsku. Jejich vývoj však ještě není dokončen a nejsou v žádné zemi licencovány. Českými médii sice proběhla zpráva, že si kanadská Ontario Power Generation tyto reaktory objednala pro stavbu v Darlingtonu, ale ukázalo se, že objednávka právě pro chybějící licenci úřadů není závazná.

Samozřejmostí by mělo být během další etapy procesu posouzení dopadů na životní prostředí prokázání, že posuzované reaktory GE-Hitachi BWRX-300 splní potřebné bezpečnostní standardy a prakticky vyloučí velké úniky radioaktivních látek při havárii. Případně jaký by byl dosah radiačního zamoření při těžké havárii s únikem radioaktivních látek a zda by nedosáhlo hranic s Českem.

Velké otazníky z pohledu jaderné bezpečnosti vzbuzuje plánované umístění této jaderné elektrárny do záplavové oblasti dvou řek. Předložená dokumentace hovoří o výšce zatopení až 4 m v případě poškození hráze Goczałkowice na řece Visle nebo hráze Tresna na řece Sola, případně 2 m hloubce vody při protržení protipovodňových hrází. Navíc pak dle mapy rizika zaplavení polského Státního geologického ústavu se plánovaná lokalita nachází v oblasti zaplavením ohrožené vzhledem ke své geologické stavbě a poloze v ústí velkých říčních údolí (Soła, Skawa, Přemše). Není to příliš riskantní, nemělo by to být vylučujícím kritériem?

Dokumentace by ale měla odpovědět i na velikost rizika při umístění reaktorů na ložisku černého uhlí a existenci staré i nové důlní činnosti v blízkosti (nejbližší činný důl Janina je pouhých šest kilometrů vzdálený). Co důlní otřesy? Jak velké riziko představují potenciální úniky metanu z podloží? Může být vůbec eliminováno riziko umístění na tak nestabilním místě? Je třeba také vyhodnotit kombinované a kumulativní účinky při havárii v blízkých chemických závodech Synthos.

Areál jaderné elektrárny má být jen 100 metrů od Ptačí oblasti Natura 2000 Údolí dolního toku řeky Skawy a v blízkosti jsou i další chráněná území? Jak bude eliminován dopad stavebních činností na chráněné ptačí a ostatní živočišné druhy? Jak se projeví provoz – hluk, čerpání vody na chlazení, vypouštění ohřáté vody do vodoteče atd.? A vůbec, jaká bude skutečná spotřeba vody na chlazení a její dostupnost v území i při předpokládaných změnách v důsledku postupující klimatické změny?

První studie říkají, že z malých modulárních reaktorů bude na vyrobenou jednotku elektřiny větší množství vysocearadioaktivních odpadů, než je tomu u elektráren velkých. Jaký bude očekávaný inventář radioaktivních odpadů z provozu i likvidace plánované elektrárny s reaktory BWRX-300? Jak bude v Polsku nakládáno s vyhořelým palivem a všemi druhy radioaktivních odpadů, když Polsko dosud nemá jadernou energetiku?

Otázek k zodpovězení od polského investora je více. Snad to podobně uvidí i Hladíkův úřad a do posouzení tohoto plánovaného jaderného záměru za naším severním pomezím se aktivně vloží.


reklama

 
foto - Sequens Edvard
Edvard Sequens
Autor je energetický konzultant, člen ekologické organizace Calla.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.12.2023 06:50
Největší brzdou rozvoje JE jsou extrémně přehnané nároky na jejich výstavbu ze strany úřadů-byrokratů.
Pokud se shodneme na tom, že se v rámci dekarbonizace hraje zejména o čas , mělo by dojít k razantnímu posunu u povolovacích procesů.

Příkladem mohou být terminály LNG , které EU dokázala nasekat doslova přes noc ( Německo,Holandsko,...) a zamezila rudému drápu z Kremlu zneužívat jeho postavení dominantního dodavatele zemního plynu pro své politické hry.

Nevidím ani jediny důvod proč by se nemohl převzít starší,ale osvědčený model JE z Francie a nasekat je jako Baťa cvičky po celé EU.
Ono to stejně tak skončí , protože sázka na OZE je sázkou na zchromlého koně. Což ví každý , kdo má v hlavě mozek a ne zelené osení.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.12.2023 08:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
s tím celkem souhlasím, rozhodně by MMR měl být běžnějším typem zdroje energie výkon Dukovan je nyní 4x510 MW tady se jedná 300MW. Spousty lidí si myslí, že "správná" elektrárna musí mít chladící věže do nebes ale to už dávno není pravda. Zátěž stavby MMR v mase stavebních materiálů je podstatně nižší než klasické elektrárny...

Samozřejmě, vždy bude záležet na použité technologii ale dneska jsou možnosti chlazení, které již nevytváří tak výrazný tlak v samotném systému.

V ČR bychom měli být odvážnější. V Polsku není žádná jaderná elektrárna ale s tímhle nás přeskočí.
My jsme zkrátka příliš upjatý sami na sebe. Místo toho tu schvalujeme nesmyslné OZE dočasných zdrojů, které zvyšují cenu elektřiny všem.

Co se týká LNG tak je to opravdu docela rychlé, jak se s tím vypořádali, ono se ukazuje, že pokus jde politikům o krk, tak umí zrychlit ale jinak si hrají svoje dotační hry. V případě Německa bych o dlouhodobost záměru zbavit se rudého drápu pochyboval...stačí jedny volby kámošů je v Německu dost. Mnohem lépe by z toho vyšel terminál v Polsku, které nemusí ani jednu ze stran a hledí si " svého" podstatně více.
Odpovědět
EN

Emil Novák

5.12.2023 08:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1) Ve chvíli kdy má mít elektrárna celkový instalovaný výkon až 1300 MWe, tak ta celková masa stavebních materiálů bude rozhodně minimálně stejná a spíš větší než jeden klasický velký blok o stejném výkonu.
2) Chladicí věže tato elektrárna bude muset mít taky, ať je to SMR nebo není, protože na stejný výkon je potřeba odvádět stejné množství tepla. V návrhu jsou buď chladiče s přirozeným tahem nebo ventilátorové věže. Obojí mají své výhody i nevýhody.
3) V Polsku ty "nesmyslné OZE dočasných zdrojů, které zvyšují cenu elektřiny všem" schvalují taky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.12.2023 08:33 Reaguje na Emil Novák
ve vývoji je velké množství MMR a využívají různé technologie... to je rozhodující. Rozhodně by při takových projektech v Polsku měl být konzultační partner, který má s jadernou energetikou zkušenosti, ale v případě ČR a ČEZu jsou zabraní sami do sebe a do své odbornosti, která brzdí rozvoj energetiky jádra v ČR. Poláci do toho mají odvahu praštit a to oceňuju.
To není tak úplně pravda, dneska se dá chladit systém jinak než vodou... plynem či tekutými solemi.
Odpovědět
EN

Emil Novák

5.12.2023 08:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To je tak úplně pravda. Zaprvé ty tzv. non-LWR reaktory, tj. jiné než lehkovodní jsou stále hudbou daleké budoucnosti a ani my ani Poláci v dohledné době žádný nepostaví a stavět se nechystají, a zadruhé i reaktor chlazený plynem nebo dokonce tekutými solemi (zatím sci-fi skoro na úrovni fúze) potřebuje terciální okruh opět chlazený vodou, kterým se odvádí zbytkové teplo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.12.2023 12:07 Reaguje na Emil Novák
to je možné, na dochlazení při výměně paliva a to se uvádí jednou za 7 let v podobě jakési kapsle. Výhody je, že elektrárna je založená na modulech, tedy není složitá na výstavbu a přitom se může postavit do oblastí s vyšší aglomerací a to i tepla ( kde se nemusí táhnout potrubí za 19 miliard) nebo určit pro výrobu vodíku.
Odpovědět
EN

Emil Novák

5.12.2023 12:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ne na dochlazování při výměně paliva. Při normálním provozu v každé tepelné elektrárně zbývá spousta nízkopotenciálového tepla, které už dále nelze nijak využít a je nutné ho odvést do životního prostředí. A při výkonech ve stovkách MW k tomu slouží právě ta voda v terciálním okruhu. Jaké je chladivo v primárním okruhu na to nemá vliv.
Odpovědět
sv

sv

9.12.2023 13:29 Reaguje na Emil Novák
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-10/superkriticky-cosub2-sub-jako-medium-energetickych-obehu.html
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.12.2023 16:32 Reaguje na sv
Tam se píše o médiu sekundárního a nikoliv terciálního okruhu. Suché chlazení mohou mít i parní turbíny.
Odpovědět
sv

sv

9.12.2023 17:22 Reaguje na Emil Novák
Kde konkrétně se tam píše, že se jedná o médium pro sekundární okruh? Superkritický oxid uhličitý lze použít i pro terciální okruh
https://www.svetenergie.cz/cz/energetika-zblizka/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-podrobne/male-a-mikro-reaktory/vyklad
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.12.2023 17:42 Reaguje na sv
Článek je o "potenciálu nahradit v některých oblastech klasické parní cykly", u jaderné elektrárny jde typicky právě o sekundární okruh.
Ve druhém článku jde opět o pracovní médium turbíny, terciální okruh se to nazývá jen proto, že primární okruh je zde rozdělen na dvě části, tzn. je tam o jeden okruh navíc. Stále tam musí být ještě další okruh, v tomto případě již čtvrtý, který odvádí z turbíny "odpadní" teplo. U malých výkonů jako má Energy Well je možné ho odvádět i vzduchem, u větších výkonů ve stovkách MW (o kterých byla řeč), už se obvykle používá právě voda, nezávisle na chladivu primárního, sekundárního nebo jakéhokoliv dalšího okruhu, které elektrárna má.
Odpovědět
sv

sv

9.12.2023 21:27 Reaguje na Emil Novák
Článek je především o výhodách takového nahrazení. Při pozorném čtení je evidentní, že bez ohledu na "malý výkon" či velký výkon, je použití superkritického CO2 v cyklu mnohem efektivnější, tudíž ani chlazení nevyžaduje takovou "masu stavebních materiálů" jako cyklus založený na páře.
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.12.2023 21:45 Reaguje na sv
Já jsem ale nic nepsal o tom co je efektivnější nebo jak velkou masu stavebních materiálů co vyžaduje, psal jsem jen o tom, že nízkopotenciálové teplo je potřeba odvádět, ať je chladivo v primárním nebo sekundárním okruhu jakékoliv. A u elektrárny ve stovkách nebo tisících MW se k tomu obvykle používá právě voda, a to se změnou chladiva v primárním ani sekundárním okruhu nemění.
Odpovědět
sv

sv

10.12.2023 11:10 Reaguje na Emil Novák
Pokud jste si nevšiml, tak tak výše jsem citoval vás. Zřejmě jste nepochopil, že ta "masa stavebních materiálů", o které píšete, se v případě efektivnějšího cyklu změní, a to směrem dolů.
Odpovědět
EN

Emil Novák

10.12.2023 18:46 Reaguje na sv
Tak to napište rovnou, že jste původní téma opustil a přešel na nové. A pokud jste si nevšiml, ta "masa stavebních materiálů" zazněla v souvislosti se srovnáním malého lehkovodního reaktoru s velkým. Ne s nějakým hypotetickým reaktorem IV. generace.
Odpovědět
sv

sv

10.12.2023 18:56 Reaguje na Emil Novák
Původní téma? Já jsem reagoval na vámi zmíněnou poznámku o nutnosti masy materiálu z důvodu chlazení tím, že tuto masu dokážou nové technologie částečně nahradit. Přičemž jsem měl za to, že o chlazení se tady bavíme celou dobu.
Odpovědět
EN

Emil Novák

10.12.2023 19:05 Reaguje na sv
Původně jste reagoval na toto: "Při normálním provozu v každé tepelné elektrárně zbývá spousta nízkopotenciálového tepla, které už dále nelze nijak využít a je nutné ho odvést do životního prostředí. A při výkonech ve stovkách MW k tomu slouží právě ta voda v terciálním okruhu. Jaké je chladivo v primárním okruhu na to nemá vliv", a to byla moje reakce na toto: "To není tak úplně pravda, dneska se dá chladit systém jinak než vodou... plynem či tekutými solemi." Tam nic o mase materiálu není. Já jsem celou dobu pouze upozorňoval na to, že jiné chladivo v primárním okruhu neznamená že se voda nepoužívá v terciálním okruhu.
Odpovědět
sv

sv

10.12.2023 20:32 Reaguje na Emil Novák
Zkuste se podívat o úroveň výš. Každopádně v obou vašich komentářích píšete o chlazení. Tak snad jste konečně pochopil, že se bavíme o chlazení. Teď ještě, abyste pochopil, že při efektivnějším cyklu toho chlazení nebude třeba tolik.
Odpovědět
EN

Emil Novák

10.12.2023 20:43 Reaguje na sv
Já se nepotřebuji podívat o úroveň výš, já vím o čem jsem psal, nepotřebuji to vysvětlovat od vás. O tom kolik chlazení bude potřeba "při efektivnějším cyklu" to nebylo.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

11.12.2023 06:32 Reaguje na Emil Novák
Nenechte se rozhodit. SV je jen Troll. Postupuje přesně podle definice trollingu.
Odpovědět
sv

sv

12.12.2023 21:41 Reaguje na Milan Dostál
Fakt, že ti nejdou fakta, pod čumák, na tom faktu nic nemění, trole.
Odpovědět
sv

sv

12.12.2023 21:41 Reaguje na Emil Novák
No jistě, že ne. Na to jste byl mnou upozorněn. Z čehož vyplývá, že vaše tvrzení z 5.12. 8:12 o "nutnosti stejné masy stavebních materiálů" je zavádějící.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2023 22:37 Reaguje na sv
Nevyplývá.
Odpovědět
sv

sv

19.12.2023 16:40 Reaguje na Emil Novák
Jinými slovy, co se ve školce naučíte, jako třeba vzteky dupat nožičkama, protože jste byl upomenut, dnes ve stáří jste jako by našel.
Odpovědět
EN

Emil Novák

5.12.2023 07:38
"První studie říkají, že z malých modulárních reaktorů bude na vyrobenou jednotku elektřiny větší množství vysocearadioaktivních odpadů, než je tomu u elektráren velkých."
Druhé studie zase říkají, že množství radioaktivních odpadů je srovnatelné:
"In November, Argonne National Laboratory (ANL) completed a study intended to evaluate the nuclear waste attributes of SMRs, with the results compared to a reference large pressurized water reactor (PWR). Dr. Taek Kyum Kim, manager of Nuclear Systems Analysis at ANL and lead author of the report detailing the studies findings, said, “All told, when it comes to nuclear waste, SMRs are roughly comparable with conventional pressurized water reactors, with potential benefits and weaknesses depending on which aspects you are trying to design for. Overall, there appear to be no additional major challenges to the management of SMR nuclear wastes compared to the commercial-scale large LWR wastes."
https://www.powermag.com/small-modular-reactors-arent-difficult-nuclear-waste-generators/
Pan Sequens jako celoživotní bojovník proti jádru si pochopitelně vybírá ty první studie a ty druhé ignoruje. A takhle je to u něj se vším.
Odpovědět
va

vaber

5.12.2023 09:43 Reaguje na Emil Novák
nevím čím jsou atraktivní tyto typy BWRX reaktorů,
ale varné reaktory si nezískaly moji důvěru a nechtěl bych, aby se u nás stavěly,
přece jenom, jedna ochranná bariera tam chybí
Odpovědět
EN

Emil Novák

5.12.2023 09:58 Reaguje na vaber
Nedá se říci že by varné reaktory byly obecně méně bezpečné než tlakovodní, zvlášť ne u těchto moderních pasivně bezpečných variant.
BWRX je podle mě atraktivní v tom, že vychází z osvědčeného velkého reaktoru, výkon 300 MWe dává větší smysl z hlediska poměru cena/výkon než u menších SMR, stojí za ním velká firma s bohatými zkušenostmi z jaderného průmyslu, takže to není startup jako třeba NuScale, a ještě včas zachytila ten aktuální hype SMR, takže pokud někdo chce SMR rychle, zas tak moc na výběr nemá.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

5.12.2023 10:22
Jak už zmiňoval Emil Novák, je Edvard Sequens celoživotní bojovník proti jaderné energetice, kterou chce za každou cenu úplně zlikvidovat a tomu podřizuje vše. Bojoval proti prvním blokům Temelínu, za rychlé uzavření Dukovan, kdyby by on a jeho souputníci úspěšní, tak se Temelín nepostavil a Dukovany jsou už po třiceti letech odstaveny. Jakou energetiku nám tento "energetický konzultant" prosazuje vidíme na příkladu Německa, které je v současné době po Polsku státem z největšími emisemi CO2 v Evropě a přispívá k rozvratu energetiky. Jak to vypadá, pokud se jaderné zdroje využívají, ukazuje Francie, Švýcarsko, Švédsko a také nyní Slovensko, kde mají dostatek elektřiny a nízkoemisní elektroenergetiku.
Případná výstavba malých modulárních reaktorů v Polsku bude pochopitelně z bezpečnostního i enviromentálního hlediska velice přísně posuzována a realizuje se jen, když splní všechna bezpečnostní kritéria, která jsou pro jaderné stavby nejpřísnější ze všech průmyslových odvětví. Ale doufám, že se tam neprosadí podobní absolutně nevzdělaní ideologičtí fanatici, jako je Edvard Sequens.
Odpovědět
va

vaber

5.12.2023 15:51 Reaguje na Vladimír Wagner
kolik energie GWh vyrobily solární elektrárny za poslední měsíc,
kolik už máme instalovaný výkon 5GW ,nebo víc?
co je za ten měsíc nahradilo?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.12.2023 12:42
Pane Sequensi, ostražitost je jistě na místě. Proč ale stejně kriticky nevyhodnocujete energetické koncepty založené na OZE včetně jejich bezemisního zálohování? To máte obavy, že byste došel k mnohem významnějším nebezpečím a výraznějšímu poškozování planety?

Když za něco bojujete, měl byste mít v kapse dobře rozmyšlenou lépe fungující alternativu. Pokud to nemáte, působíte diletantsky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2023 17:49
Opatrnost s prototypy je na místě a nikdy jsem nebyl fandou prototypů,
ale už osvědčených sériových bloků JE. Navíc prototyp je ve zkušebním provozu a není spolehlivým zdrojem, jako sériově postavená JE. Bohužel kde brát ty sériové, když je stavějí ve velkém pouze nepřátelé a omezeně tři firmy, které byly připuštěny k "soutěžím" o zakázku ? Tonoucí (zaspalý)
se stébla chytá a chce rychle dohnat to, co desetiletí odkládal. Víte
mi je už celkem jedno, jakým způsobem zemřu, protože jsem toho strašení
už zažil v životě dost. Strašili nás ze Západu ruskou technologií v
JE Dukovany a v Temelíně ta ze Západu zklamala tak, že jsme se pokorně
vrátili k té ruské. Zažil jsem strašení válčením, které studená válka
udržela na uzdě a naopak po ní nastaly v Evropě války na Balkáně a nyní
na Ukrajině. Na Kypru spolu válčili partneři z NATO a prý partnerství!
Já už se ničeho nebojím, protože mi to stejně nepomůže. Člověk se bojí
smrti ozářením, umře pod koly auta a bál se zbytečně. Zajdu si raději
na pivko a proberu daleko přednější problémy, než jsou ty uvedené ve
článku.
Odpovědět
sv

sv

9.12.2023 13:43
Ne že bych to Polákům nepřál. Avšak, žvanilové typu sequense nejsou hlavní hrozbou pro tento typ investic v Polsku. Připomněl bych, jak dopadly polské představy a nadšení na téma polské nezávislosti na dovozu zemního plynu díky frakování. Událo se několik pokusných vrtů a nic dalšího. Vše skončilo na složitých povolovacích procedurách a korupci. Investoři se vrátili zpátky do USA.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2023 17:31 Reaguje na sv
Souhlasím s vámi, že zatím to jsou asi pouze velké oči a plané
plány. Minireaktory jsou zatím u výrobců jako prototypy a při zájmu
o ně po celém světě to vidím na sakra dlouhý pořadník. Bude proto
rozhodovat cena a u přednostní výstavby může být i v ceně velkého
bloku a to se "sakra vyplatí". Aby to nebylo jako s koupí malého
úsporného auta z kusové výroby za cenu velkého bouráku. Kamarád si
takhle pořídil kuchyňskou linku od malého stolaře za cenu dvou
průmyslově vyráběných kuchyňských linek ze stejného materiálu.
Chtěl kvalitu, ale ani ta se nekonala a musel stolaře uhánět
s nedodělky. Totéž může nastat u těch malých JE, kde o ně bude
rvačka a někteří je v energetické nouzi raději přeplatí, než
aby neskončili jako dovozci drahé energie. Kdo stavěl a nečekal
na zázrak, tak vyhrál jako Slováci, kteří už mají hotovo.
Odpovědět
sv

sv

10.12.2023 20:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Slováci, machačku, začali před mnoha lety a "hotovo" mají s mnoha zpožděními. My jsme taky mohli začít podstatně dřív. Bohužel bureš jako nový ministr financí měl ručičky dozadu, takže se nezačalo nic.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

12.12.2023 09:31
Ať se na mě autor článku nezlobí, ale po přečtení, mám z toho pocit, jako bych četl podklady nějakého místního zájmového „ekologického“ spolku, pro zpracování zamítavého stanoviska ke stavebnímu záměru.
Je snad samozřejmé, že při projektování jaderné elektrárny, investor bude muset splnit všechna kritéria a požadavky platné místní i Evropské legislativy. Ve vlastním zájmu, i tyto okruhy nastíněných problémů bude muset vyřešit, a to i bez nápovědy autora článku.
Je to jen štvavý článek, k ovlivnění mínění České veřejnosti, tím „správným“ směrem...
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.12.2023 09:39 Reaguje na Tonda Selektoda
No vždyť autor je taky toho "místního zájmového „ekologického“ spolku" členem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist