https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/erikn-schwarzbach-klima-ceske-republiky-a-jizni-moravy-v-roce-2020
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Erik Schwarzbach: Klima České republiky a jižní Moravy v roce 2020

5.2.2021
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | ZV / / Ekolist.cz
Třebaže naši pozornost vloni poutal především Covid-19, oteplování Země se nezastavilo. Minulý rok byl podle evropského programu Copernicus globálně spolu s rokem 2016 nejteplejším v historii měření, o 1,25 °C teplejší než v předprůmyslové době (1850-1900), Byl rokem s nejvyšším dosud naměřeným obsahem skleníkových plynů v atmosféře a s nejvyšší dosud naměřenou hladinou oceánů. I u nás byl rok 2020 mimořádný z hlediska klimatu a počasí. V tomto příspěvku shrnuji to nejzávažnější, co se v ČR i na jižní Moravě v této souvislosti událo.
 

Srážky: Podle dat ČHMÚ byly vloni srážky po šesti podprůměrných letech nadprůměrné, ale nijak výjimečné. Následující grafika znázorňuje roční úhrny srážek v ČR, Jihomoravském kraji a v Miroslavi.

Zdroj | Archiv Erika Schwarzbacha

Grafika dokládá, že přes velké meziroční výkyvy srážek dlouhodobě neubývá ani nepřibývá. Statistický trend je téměř nulový a zcela neprůkazný.

Rozložení srážek minulého roku bylo ovšem velmi atypické, jak dokládá následující grafika průběhu srážek v r°Ce 2020 ve srovnání s průměrem posledních 60 let.

Zdroj | Archiv Erika Schwarzbacha

Od ledna do dubna byly srážky velmi nízké, v květnu průměrné a od června do října neobvykle vysoké. Tím se přerušilo šestileté období sucha s podprůměrnými srážkami. Srovnáme-li rozložení srážek prvních a posledních 15 let zkoumaného období, zjistíme i při vyloučení atypického roku 2020, že letní srážkové maximum se posunulo z června na červenec a počátek podzimu je srážkově bohatší, jak znázorňuje další grafika:

Zdroj | Archiv Erika Schwarzbacha

Teplota. V protikladu ke srážkám se projevuje globální změna klimatu na teplotním průměru a průběhu teplot během roku v ČR i v našem regionu mnohem výrazněji. V ČR dosáhla průměrná teplota 9.13 °C, což sice nebyl teplotní rekord, nicméně jde o hodnotu významně nad průměrem posledních 10 let, který činil8,92 °C. Průběh teplot posledních 60 let dokládá následující graf:

Zdroj | Archiv Erika Schwarzbacha

Podle hodnot trendu se za posledních 60 let Česká republika oteplila o 2,0 °C a Jihomoravský kraj o 2,1 °C. K výrazným změnám došlo i v průběhu teplot během roku, jak je znázorněno na následující grafice:

Zdroj | Archiv Erika Schwarzbacha

Nejvýrazněji se oteplily zimní měsíce, o 2,5 °C, a letní, o 2,0 °C. Méně se oteplilo jaro, o 1,7 °C, a nejméně podzim, jen o 0.7 °C. Léto se prodloužilo. Počet měsíců s teplotním průměrem nad 16 °C vzrostl z jednoho na tři. Naopak v zimě měsíců s teplotou pod 0 °C ubylo ze tří na dva, z nichž únor měl v průměru jen -0,06 °C. Rok 2020 byl pouze v květnu o něco chladnější než v šedesátých letech, ale vyznačoval se mimořádně teplými zimními měsíci. V žádném měsíci neklesla jeho průměrná teplota pod 0 °C. Současná průměrná roční teplota v ČR odpovídá teplotě jaká bývala v šedesátých letech v Toulouse v jižní Francii nebo v Záhřebu v Chorvatsku.

Změna klimatu se může zdát pro náš region i celou ČR výhodná.. Na jižní Moravě se již dají úspěšně pěstovat fíky a mohli bychom tu asi pěstovat i odolnější citrusy jako třeba klementinky. Zdání ale může být falešné. Fyzikální a biologické zákonitosti nelze oklamat. Zvýšení teploty nutně vede ke zvýšení výparu z půdy i rostlin. To nutně vede při stagnaci srážek k úbytku vody v krajině a vzniku sucha. Občasný výskyt srážkově bohatých let jako v minulém r°Ce sice sucho zmírní nebo vyrovná deficit do hloubky zhruba 1 m, v hlubších vrstvách ale sucho přetrvává nebo zesiluje. Plodiny citlivé na nedostatek vody, zejména chmel, ale i řepa, brambory i jiné, mohou být ohroženy. Nejvíc však již nyní trpí současnou změnou klimatu porosty smrku a borovice lesní. Smrkové porosty jsou decimovány jednak tím, že se v důsledku vyšší teploty a delší vegetační doby počet generací kůrovce zvýšil z původně dvou na tři až čtyři, čímž se zvedl rozmnožovací potenciál kůrovce zhruba miliónkrát (každá samička vyprodukuje až 3000 potomků), jednak proto, že smrkové porosty trpí suchem a tím ztrácejí odolnost. Borovice lesní hyne především nedostatkem vláhy a vysokými teplotami, pro které není uzpůsobena. Opatření k zadržování vody v krajině, snížení hustoty lesních porostů a jiné vhodné změny hospodaření v krajině sice mohou zmírnit následky změn klimatu, ale oteplování nezastaví a více srážek nepřinesou.

Změny klimatu a jejich dopady v ČR jsou jen kamínkem v mozaice globální klimatické krize, kterou generální tajemník OSN považuje za nejvážnější ohrožení lidstva, větší než války a epidemie. OSN vyzývá členské země k vyhlášení stavu klimatické nouze a na poplach bijí světové vědecké komunity i papež František. Mladí oprávněně hlasitě rebelují. I nová vláda USA v čele s J. Bidenem si stanovila boj s oteplováním klimatu jako jednu z priorit. I my bychom se měli připojit svým podílem a nespoléhat na naše nerozhodné politiky. Mnoho regionů a obcí má všechny předpoklady k tomu, aby dosáhly během několika let klimatické neutrality (neutrální je vše, co nezvyšuje obsah skleníkových plynů v atmosféře) nebo energetické soběstačnosti. To se týká i našeho města s 3000 obyvateli. Počítáme-li, že průměrná domácnost spotřebovává zhruba 1000 W a počet domácností by byl 1000 (je jich méně), potřebovali bychom v našem městě na pokrytí spotřeby elektřiny zhruba 1 MW. Z biologického odpadu z domácností, zemědělských podniků a místní čističky odpadních vod by se mohl získávat bioplyn k výrobě elektřiny a tepla. Dřevěný odpad tlející neužitečně v městských lesích by se mohl štěpkovat a a ze štěpek vyrábět dřevoplyn nebo z nich přímo kogenerací produkovat elektřinu i teplo. Na „větrňáku“, stával kvůli příznivým větrům větrný mlýn a počátkem 20. století dokonce tehdy moderní větrná turbína. Tradice místa by se oživila, kdyby se tam postavila malá moderní větrná elektrárna o výkonu 1 MW. Kdyby všechny domy v Miroslavi měly na střeše fotovoltaickou elektrárničku o výkonu 1 kWp, byly by to dalších skoro 1 MW. Všechny tyto zdroje, propojené inteligentně do sítě, by hravě pokryly potřeby našeho města a mohly vytvářet i zisk. Existují dotační fondy na ochranu životního prostředí, které by se daly využít. Co chybí, je zatím politická vůle, jak na místní, tak i nejvyšší úrovni. Místo toho, aby se vymýšlelo jak takovou vizi uskutečnit, vymýšlejí se důvody, proč to nejde, např. zastaralá restriktivní legislativa, která tomu brání. Ale ta přece jde změnit, když jsou pro to důvody a politici a strany se o to zasadí. Že to jde, ukazují příklady z vyspělejších sousedních zemí, kde již nejen mnohá města, ale celé regiony jsou energeticky soběstačné nebo klimaticky neutrální. Zkusme to také!


reklama

 
foto - Schwarzbach Erik
Erik Schwarzbach
Autor je biolog a statistik, bývalý ředitel odrůdového zkušebnictví v ČR a vědec, který sleduje již déle než 30 let odborné poznatky o klimatu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (93)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 07:53
Tady je velmi hezky popsán skutečný stav bez jakýchkoliv ideologických brýlí, a hlavně to, co tu většinou nejvíce schází. Způsob řešení.
Je sice jen načrtnut a obec by se asi neobešla bez dotací energie v době kdy nesvítí a nefučí, ale ušetřit reálně 80% roční spotřeby elektřiny je přece jednoznačná výhra.

Odpovědět
DA

DAG

5.2.2021 09:18
Super článek. Popisuje velmi srozumitelně to co se se všeobecně předpokládá, takže to pochopí každý.
To navržené řešení je ovšem diskutabilní. Ono to vypadá, že když budeme mít energii z přírodních zdrojů, tak jsme neutrální. To ovšem není pravda. Energii stojí všechno. Servis výroba sesbírání a doprava klacků do bioplynky, bioplynka, elektrárna.
Aby nakonec uhlíková stopa nebyla větší.
Určitě je také rozumné podívat se na stranu spotřeby. Kontaktní izolace polystyrenem se uhlíkově vrátí za jednu sezónu. Podle mě by se v ČR na straně spotřeby mělo začít.
Třeba pak zjistíme, že větrné elektrárny nebudeme potřebovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 14:35 Reaguje na DAG
Na tohle jsou přece tabulky, tam skutečně vychází biopaliva a podobné zdroje jako problematické, záleží na technologii.
Velmi dobře vychází vodní elektrárny, ovšem ty nemůžete stavět všude, taky celkem dobře vychází fve panely, které vyrobí za svoji existenci 100x tolik energie, než spotřebují na svoji výrobu, včetně recyklace.
A pokud bychom vyráběli panely pomocí OZE (fve elektřiny a zeleného vodíku pro sklářské pece), tak je to skutečně čistá energie sakumprdum.
Odpovědět
MG

Milan G

5.2.2021 12:10
Co to je za údaj....průměrná domácnost spotřebovává zhruba 1000 W ...Watt je přeci jednotka pro výkon a navíc není vůbec specifikováno za jak dlouhé období, jeden den nebo rok?
Jinak průměrná roční spotřeba české domácnosti, tři osoby, je 2500kWh. Ano článek hezký, ale s realitou na štíru. Stačilo by asi tak kdyby 100 lidí strčilo svoje elauto do nabíječky a s největší pravděpodobností by bylo po idylce. Stejný problém by nastal pokud by např. polovina lidí v obci měla TČ.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 12:48 Reaguje na Milan G
Ty watty jsou trvalý výkon. Podle vás rodina spotřebuje denně 6,8 kWh, podle článku 24 kWh. Vaáš údasj mi připadá daleko reálnější, ovšem není v tom asi topení.
Odpovědět
MG

Milan G

5.2.2021 13:18 Reaguje na Pavel Hanzl
wat (W) se k jedné kilowathodině(kWh) nemá v žádném převodním poměru, prostě proto, že wat je jednotkou pro výkon (elektrický) a kW je jednotkou pro energii ......rád se nechám poučit, jak jste tedy převedl jednotku pro výkon na jednotku pro energii. A trvalý výkon je jinými slovy jmenovitý výkon strojů pro který byly vypočteny a postaveny. Např já mám v PC zdroj o výkonu 1000W.
Odpovědět
MG

Milan G

5.2.2021 13:19 Reaguje na Milan G
Jo, jinak ten údaj 2500kWh je samozřejmě bez topení a bez ohřevu vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 14:22 Reaguje na Milan G
Nechápu proč to tak komplikujete.
Watt je jednotka výkonu (který trvá jakoukoliv dobu) a Watthodina je nožství energie, kterou ten výkon vyrobí za hodinu.
Pokud někdo k životu potřebuje 1000W (1kW) tak to potřebuje asi stále, tj. 24 hodin denně.
Pokud vy tvrdíte, že rodina spotřebuje té energie 2500kWh ročně, tak to podělím 365 a mám zase spotřebu energie za jeden den.
Jak jinak to chcete porovnat?
Odpovědět
MG

Milan G

5.2.2021 15:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Nechci to komplikovat, daleko jednodušší je říct že průměrná spotřeba domácnosti je těch 2500kWH.Když na píše 1000W tak je to oněch stálých 24kWh denně, to by ale všichni museli na té elektřině vařit, ohřívat vodu a topit s ní. To nemá s úsporama nic společného.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.2.2021 12:21
Konečně po dlouhé době někdo popisuje fakta a ne zelenou ideologii. Za zvyšující se sucho opravdu nemohou zemědělci a jejich velká pole , ale zvyšující se průměrná teplota a tím pádem odpar vody z půdy a porostu.
Bohužel řešení není tak jednoduché. Řešení, které autor navrhuje jsou sice hezká, ale pouze podpůrná. Není možné v našich klimatických podmínkách se spoléhat na slunce, když v zimním období i několik měsíců prakticky nesvítí. A snažit se přes zemědělství propracovat k uhlíkové neutralitě je silně krátkozraké. Organické zbytky a odpady ze zemědělství by se měly zaorávat a tím ukládat uhlík zpět do země. A ne jak se to už bohužel děje i dnes to prohánět přes bioplynky a do půdy vracet černou vodu.
Chybí koncepce tvrdých zdrojů elektrické energie do budoucna. Něco co nahradí uhelné elektrárny a dosluhující jaderné elektrárny. A to se vůbec nepočítá s obrovským nárůstem spotřeby do dopravy ať už přes bateriové vozy nebo auta na vodíkový pohon.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 12:53 Reaguje na Petr Blažek
Ty "podpůrné" systémy se už stávají těmi zásadními a energie, když nefučí a nesvítí je v podstatě podpůrná.
U nás může být dědina soběstačná minimálně z 80%, ovšem města a průmysl je někde jinde.
Ale Němci mají jen z fve víc, než půlku naši celoroční spotřeby elektřiny. A to je údaj z roku 2020, nevím, kolik to bude za 10 let.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.2.2021 16:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi jste si nevšiml, že nežijeme v Německu. Jestli vám to uniklo tak nemáme ani kousek mořského pobřeží, natož mělké mořské šelfy kde by se dali stavět větrníky. My se můžeme vzdáleně srovnávat s Rakouskem, které ovšem má vysoký podíl hor s velkým potenciálem vodní energie. A i to Rakousko je momentálně s energií v háji. Zelené Rakousko už teď nakupuje elektriku ze špinavého Česka. A každé jejich další auto na baterku znamená, že jejich emise létají z českých uhelných elektráren v lepším případě projdou přes Temelín.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 16:32 Reaguje na Petr Blažek
Píšu o německé fve a nemyslím si, že Německo je nějaká významně slunná země.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.2.2021 18:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to asi 3-4 roky nazpět, když ČHMÚ vydal v květnu správu o počtu slunečních hodin za první 4 měsíce roku. A TEN POČET BYL 20 HODIN. Tak jen aby bylo jasno k čemu je vám fve v zimě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 18:59 Reaguje na Petr Blažek
Fve panely fungují i pod mrakem, výkon fve v našich krajích se běžně odhaduje na 1MWh z 1kWp instalovaného výkonu. Samozřejmě v létě je výkon násobně větší, než v zimě.
Normální domovní fve se počítá tak, že pokryje spotřebu 9 měsíců v roce, listopad, prosinec, leden musíte dokupovat.
Neexistuje ideální zdroj.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.2.2021 19:59 Reaguje na Pavel Hanzl
No a teď si představte , že zrovna v těchto měsících chci topit a Pražský magistrát mi zakáže topit v krbových kamnech, které mě vnutil při stavebním povolení, protože se bojuje proti smogu. A čím tedy budeme topit?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 11:52 Reaguje na Petr Blažek
Obraťte se na Pražský magistrát, já vůbec nechápu, co bych měl mít s tím společného.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.2.2021 13:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Já vám jenom ukazuju kam tato ideologie zelených pirátů a spol ve skutečnosti vede. Ono totiž nestačí nadšení, ale musíte problému trochu rozumět než začnete měnit infrastrukturu a musíte mít také nějaké konkrétní čísla čeho dosáhnout a co čím lze nahradit. Ve skutečnosti tady levá ruka neví co dělá pravá a rozhodnutí k uhlíkové neutralitě si velmi často napříč obory odporují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 14:42 Reaguje na Petr Blažek
Babišistán.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.2.2021 13:06
Řekl bych, že poslední odstavec článku moc neodpovídá přemýšlení, kterým by měl statistik oplývat.

ČR potřebuje asi 1kW elektřiny na hlavu a tomu odpovídá asi 40% emisí CO2. Více jak třetinu elektřiny vyrábíme bezemisně, tedy aby Miroslav byla bezemisní jen ve výrobě elektřiny, musela by vybudovat 2 MW trvale dodávajících zcela bezemisních zdrojů elektřiny. To by mohly být třeba 2 x 2 MWp větrné elektrárny, 4 MWp fotovoltaických elektráren a zhruba 2 MWp na biomasu. To, že je taková kombinace bezemisní je docela iluzorní, ale budiš. Jak ale Miroslav odbourá zbývajících 60 % své uhlíkové stopy, o tom se v článku, bohužel, nepíše.

Autor jistě zažil éru, kdy frčelo dávat si socialistické závazky a jejich splnění na papíře bylo důvodem k bujaré oslavě. Možná i za několik let "klimaticky neutrální" Miroslav by o něco takového stála.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 14:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Další z řady asi 365 tisíc příspěvků, které nám velmi rozumně vysvětlují, proč to nejde.
Já se obávám, že to je dnes skutečný mor celé společnosti a my už máme velmi silnou šanci na to zdechnout.
Odpovědět
DA

DAG

5.2.2021 14:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby to bylo jednoznačné, tak žádné důvody proč to nejde nebudou. Já jsem taky proti spalování uhlí a plynu, ale také mi ještě nikdo nedokázal, že jen soláry a větrníky to tady utáhnou. Bioplyn je velice problematický, protože jejich dopad na životní prostředí je negativní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 16:35 Reaguje na DAG
Nikdo vám nic dokazovat nebude, nechápe, proč by to dělal. A v životě nic jednoznačného není, jen daně a smrt (Rooswelt).
Odpovědět
DA

DAG

5.2.2021 18:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Dobře, mě to dokazovat nemusí. Ale jako spotřebitel, chci levnou stále dostupnou energii.
Uhelná komise doporučila odchod od uhlí v roce 2038.
Ekologisti tvrdí, že to je pozdě, ale odborníky z uhelné komise tedy zřejmě také nepřesvědčili.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 11:58 Reaguje na DAG
Chtít můžete taky modré z nebe.
Tahle vláda se chová tak, že velmi rychle přijdeme o energetickou soběstačnost, závěry nějaké uhelné komise si můžete strčit do špic, protože rozhodnou kačky.
Naše uhláky skončí bankrotem nebo befelem, odhaduji že v tomhle desetiletí a náhradu nemáme a mít nebudeme.
Ale nějaká tragédie to být nemusí, už dnes je v EU přebytek levné energie z OZE.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.2.2021 19:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Já neříkám, že uhlíkovou neutralitu nejde dosáhnout a považuji její brzké dosažení za nutnost. Jen se mi nelíbí, když se o tom (možná naivně) lže, jak v tomto článku. Ti OZÁci říkají dejte nám peníze na OZE a my vám tu zařídíme uhlíkovou neutralitu. Realita však je, že budou chtít stále více na řešení vzniklých problémů a klimatická neutralira se bude spíše vzdalovat.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

5.2.2021 15:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Zajistit energetickou soběstačnost domácností z tuzemských obnovitelných zdrojů je s ročním potenciálem ČR 42 TWh možné. Ale abychom zajistili elektřinu i pro průmysl, bude třeba ušetřit 50% energie, to je velká výzva a v článku mi trochu chybí. Na druhou stranu má autor pravdu v tom, že i tato nekomplexní opatření jsou realizovatelná a je škoda, že k jejich implementaci nedochází.
Dlouhodobě nerozumím snaze diskutérů používat argumenty typu "ad hominem". Často s naprostou neznalostí skutečnosti, jako je tomu i v tomto případě (v době socialismu autor pracoval v západním Německu).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 17:05 Reaguje na Marek Drápal
Tomu řešení se říká diverzifikace.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

5.2.2021 17:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Mohl byste to, prosím, rozvést konkrétněji? Na jaké straně a co diverzifikovat?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 18:53 Reaguje na Marek Drápal
Klasický systém je gigazdroj elektřiny a od něho vedou dráty všude až k poslední žárovce.
Diverzifikace znamená, že existují tisíce (statisíce?) malých zdrojů, které spolu komunikují a vzájemně se doplňují. Je to daleko složitější, ale stabilnější a tím bezpečnější. Výrazným prvkem je, že většina elektřiny se spotřebuje na místě, takže vůbec nezatěžuje přenosovou soustavu, taky je především fve velmi vhodná na nabíjení elektromobilů.
V tom je budoucnost energetiky (samozřejmě mastodonti JE tam taky patří), ale kdo zaváhá (což my děláme velmi intenzívně), tak se mu to do budoucnosti silně vymstí.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

6.2.2021 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
To co píšete je mi známo, ale bohužel to neřeší ten základní problém o kterém píšu tj. nedostatek potenciálu OZE v ČR. Zkuste se schválně trochu podívat na čísla a dojdete ke stejnému závěru, že bez drastických úspor to nepůjde...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 12:03 Reaguje na Marek Drápal
Německo mělo už loni asi 40 TWh elektřiny ze solárů, což je více než polovina naší celoroční spotřeby.
Na to bychom potřebovali pokrýt panely asi 0,5% území celého státu (což vypadá šíleně moc) ale je to asi 5% zpevněných ploch. Což už tak děsivě nevypadá.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

6.2.2021 22:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Takhle se to asi počítat nedá. Viz např. https://www.czechsight.cz/potencial-obnovitelnych-zdroju-v-ceske-republice-stresni-a-fasadni-fotovoltaicke-elektrarny/ z toho plyne potenciál 18 TWh. Jistě to půjde zvýšit ale na dvojnásobek?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 19:39 Reaguje na Marek Drápal
Teorie je jedna věc. Ale Němci plánují i dálnice pokrýt panely (jen D1 by dala v píku jeden blok Temelína), obchodní centra včetně parkovišť atd. atd.
Ale jak to dopadne? Ani ťok.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.2.2021 19:41 Reaguje na Marek Drápal
Možné a reálné je drastický rozdíl! To, co vy správně nazýváte nekomplexní, autor považuje za komplexní (píše o uhlíkové neutralitě).

Omlouvám se autorovi za svůj argumentační prohřešek. Na jeho nepřesnosti a značné naivitě ale trvám - pro to jsou v článku dostatečné věcné podklady.

Když už jste zmínil Německo, vám nepřipomínají Energiewende a Green Deal či uhlíková neutralita 2050 socialistické závazky? Jen s tím rozdílem, že plnění socialistických závazků skoro nic nestálo.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.2.2021 11:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Plánování samo o sobě adi není nic špatného. Já snaze o maximální využití OZE fandím. Jen mám strach z nežádoucích vedlejších efektů jako se to stalo např. u biopaliv, dotací FVE atp.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.2.2021 11:47 Reaguje na Marek Drápal
Ale přece to plánování je základem pro to, aby se nastartovala nějaká akce a ty nežádoucí efekty se s tím pěkně svezly. To je přece jedním z hlavních cílů politiků, mást veřejnost a cpát prachy do kapes "spolupracujících" kamarádů. Německo je nádherným příkladem kolektivní pomatenosti.

Pokud máme efektivně činit pro ochranu klimatu, je třeba přinutit politiky, aby přijali systémová obecná proklimatická pravidla, a o tom, co se má dělat, by nerozhodovali politici ale nedeformovaný volný trh.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.2.2021 21:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Autor je rodilý Němec z Mnichova. Neplácejte o socialismu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.2.2021 19:38 Reaguje na Katka Pazderů
Možná, kdyby autor ten socializmus zažil (ne, že bych mu to přál), neměl by takové naivní představy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2021 19:03
V grafu ale není vidět ta eskalace teploty za posledních 10 let, ta křivka není přímka ale tangenta.
Odpovědět
li

5.2.2021 19:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Myslím,že nejdůležitější co je tam napsáno je,že prší pořád vlastně stejně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 12:05 Reaguje na
No, celkový úhrn je stejný, ale 500. leté sucho bylo dost tvrdé a čekejme další a horší.
Ale se zvýšením odparu té vody reálně silně ubylo.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.2.2021 19:13
Existujú tri druhy klamstva - lož, nehorázna lož a štatistika. Uz nenápadný nápis CO2 na fotke niečo nenápadne naznačuje. https://www.nun.sk/koncek_pomery.pdf Pre porovnanie som našiel zhodnotenie ako sa menili klimatické pomery v Bratislave za sto rokov do roku 1964. Oni v minulosti klimatológovia vedeli, že nežijeme v priemere a vlastne najdôležitejšie je, či je tuhá zima, alebo horúce leto.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.2.2021 08:44 Reaguje na Vladimir Mertan
Víc jak 50 let starý článek? Hmmm...docela by mě zajímalo, jak by pan Konček hodnotil vývoj od data publikace článku. :-)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.2.2021 13:23 Reaguje na Petr Eliáš
Nepochybne by vývoj vyhodnotil správnejšie a podrobnejšie ako p. Schwartzbach. A hlavne bez nánosu ideolǵie, čo sa vznáša na obrázku vo vzduchu aby ho všetci videli. Do úvahy by nepochybne zobral aj vplyv zvyšujúcej sa koncetrácie CO2, ale určite by sa hľadal aj prirodzené vplyvy. Pri tak dlhom meraní by bolo vhodné posúdiť aj vplyv tepelného ostrova meracích miest, či celkových zmien krajiny. Tak napríklad zimné grafy teploty v horských strediskách Šumavy nevykazujú drastické oteplenie za posledných 30 rokov. http://www.ckyne.eu/index.php/ckyne/102-zpravy/11775-klimatologicka-zima-2016-17-v-ruznych-polohach-sumavy-z-hlediska-prumernych-teplot-2 graf.1
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.2.2021 19:47 Reaguje na Vladimir Mertan
K čemu jsou dobré argumenty založené na tom, jak je v Miroslavi či ve středisku na Šumavě?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.2.2021 21:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Na Šumave sú meracie stanice najmenej zaťažené efektom tepelného ostrova mesta, či veľkomesta, alebo zmenami štruktúry krajiny. Tým chcem doložiť potrebu preskúmania vstupných dát kým sa urobí štatistika.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.2.2021 22:28 Reaguje na Vladimir Mertan
Tam jim to do ČHMÚ napište. Jistě je efekt tepelného ostrova nikdy nenapadl a nikdy ho nikdo nezjišťoval. Nebo ještě lépe, zkuste to přepočítat sám. :-)

https://www.researchgate.net/publication/299512816_Prazsky_tepelny_ostrov_intenzita_a_dlouhodobe_zmeny_za_ruznych_synoptickych_podminek_in_Czech

https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/tepelny-ostrov-prahy-12.8.2015/
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

7.2.2021 08:12 Reaguje na Petr Eliáš
To sú celkom dobré články, zhodné s mojimi laickými pozorovaniami. Je faktom, že mi doma v meste Trenčín stromy nezmrzli 20 rokov čo bývam v dome zo záhradou. Vplyv zimnej inverzie je v niektorých situáciách veľmi dobre pozorovateľný. Naopak v lete som často v prírode a letná horúčava je oveľa znesitelnejšia tam kde je zeleň. Ja v podstate súhlasím s teóriou, že sa otepluje - je to ťažko spochybniteľné. Svedčí o tom aj šírenie teplomilných druhov v prírode, ako sú modlivka, križiak pásavý. Domnievam sa ale, že hodnotenie toho oteplenia je postihnuté ideológiou okolo CO2. Snažíme sa nájsť katastrofu, tak ju aj nachádzame.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.2.2021 11:58 Reaguje na Vladimir Mertan
Máte lepší vysvětlení než CO2? Ta teorie založená na CO2 současné oteplování velmi dobře vysvětluje: máme tu jasný zdroj navyšování CO2, máme tu jasnou fyziku skleníkového jevu, máme tu i smysluplné simulace nedávné historie oteplování. Co chcete více? Jakákoliv alternativní vysvětlení v tomto srovnání neobstojí a jdou vždy lekce vyvrátit, protože nějaké pozorované jevy nepopisují správně. Právě tato alternativní vysvětlení smrdí ideologií, protože se vyhýbají věcné diskusi a ignorují podložené námitky.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

7.2.2021 15:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Môj oblúbený knizný hrdina Sherlock Holmes hovorí takto: "Nemám ještě žádné informace. A není větší chyba než vytvářet si teorie, dokud neznáme fakta. Člověk pak začne nevědomky údaje upravovat tak, aby vyhovovaly jeho teorii, místo co by si vytvořil teorii, která by odpovídala faktům." Presne takto sa postupuje aj pri teórii GO. Najskôr vznikla teória a potom sa začali prispôsobovať fakty. Niekedy vedome, inokedy nevedome ale zásadne tak aby vyhovovali teórii. Najviac klamu a ohýbania faktov je v tom ako sa prezentujú minulé klimatické zmeny a teploty. Ak na to upozorní odborník (Petr Pokorný, Ložek, András) tak sa hľadá dôvod, prečo sa mýli on a neskúma sa fakt, že základ na ktorom stojí teória GO je naprosto zlý. Ten Váš posledný odstavec sedí naprosto dokonale práve pri diskusii o historických zmenách klímy a obhajobe neobhájiteľnej hokejky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.2.2021 16:43 Reaguje na Vladimir Mertan
A co mají prezentace minulých klimatických změn společného se současnou změnou? Dnešní změna má zcela odlišné podmínky/příčiny, symptomy i rychlost průběhu. To je jako byste usuzoval z průběhu a příčin rýmy na příčiny a průběh rakoviny.

Já vám řekl jasné důvody podporující CO2 teorii současné klimatické změny, vy tu šermujete jakýmisi jmény a hokejkami, aniž byste věděl, oč jde.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

8.2.2021 07:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Sám si odpovedáte na svoju otázku. Stále dokolečka sa všade píše, že súčasná klimatická zmena je 100x, niekedy 1000x rýchlejšia ako tie minulé. Nie je to pravda, je to lož a klamstvo. Ak sa chcete aj spolu s p. Eliášom tváriť objektívne, tak to musíte pripustiť. Ak boli tie minulé zmeny prudšie ako súčasná, tak potom tá súčasná zmena nie je ničím výnimočná. Zopár otázok k tomu dal prof. Ctirad Klimčík vo svojom blogu: https://ctiradklimcik.blog.sme.sk/c/517544/o-klimatickej-hysterii.html
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.2.2021 10:36 Reaguje na Vladimir Mertan
No, zrovna tento odkaz moc objektivní není. Vlastní názory, domněnky, spekulace ... přijde mi, že by si ten pán měl raději něco přečíst, předtím než začne kritizovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.2.2021 19:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano, asi byly v minulosti i rychlejší změny klimatu, ale byly vždy svázány s nějakou významnou přírodní událostí. Rozhodně to nebyl produkt mávnutí motýlími křídly. V současnosti může být takovou významnou událostí nástup průmyslové revoluce a obrovské emise CO2.

Tak vidíte jak nám ty naše myšlenky do sebe zapadají.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.2.2021 17:23 Reaguje na Vladimir Mertan
Opravdu by mě zajímalo, jak jste přišel na to, že napřed vznikla teorie a pak až fakta? A že byla fakta upravena aby seděla na teorii?

Kde na to pan Ložek upozorňuje? Četl jsem jeho knihu ,,Zrcadlo minulosti,, a nic takového tam nepsal.

Pokorný se občas plete. Např.:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislavn-metelka-o-klimatu-tvrdi-nesmysly-i-lide-akademicky-vzdelani

O Andrášovi toho moc nevím, na co upozorňuje.

Co se týká té hokejky, tak něco zajímavého k přečtení je text od p. Metelky s názvem Spor o hokejku. Např. zde:
http://zmeny-klima.wz.cz/metelka-hokejka/Metelka_spor_o_hokejku.pdf
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.2.2021 17:44 Reaguje na Petr Eliáš
Pan Mertan stejně jako další klimaskeptici prostě nedisponují smysluplnou alternativou pro vysvětlení současné klimatické změny a tak vytahují jakoukoli ubohost, která se jim hodí do krámu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

8.2.2021 07:35 Reaguje na Petr Eliáš
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html " Během pouhých dvou tisíciletí na rozhraní poslední doby ledové neboli viselského glaciálu 2) a doby poledové neboli holocénu se v naší šířce teplota zdvihla o 10–12 °C. (Mnohonásobné opakování tohoto procesu je známo i ze starších klimatických cyklů.) Myslím, že v dnešní situaci je na místě vrátit se k těmto ryze přírodním změnám, neboť nám mohou poskytnout cenné poučení do blízké i vzdálenější budoucnosti."
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.2.2021 10:25 Reaguje na Vladimir Mertan
Nikdo (tedy o kom vím) nerozporuje přirozené změny klimatu. Určitě změny klimatu měly a mají svůj důvod, které pan Ložek určitě znal tak jak jen bylo v jeho době možné (není myšleno ironicky). Zajímalo by mě, zda i ty samé čistě přirodní změny které stály za změnami klimatu v historii, stojí i za dnešní změnou klimatu - bohužel pan Ložek již nežije, tak nám na to již neodpoví.

Zajímaly by mě studie, ze kterých v tom článku pan Ložek čerpal.

Bohužel ale v článku nejsou uvedeny zdroje.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

9.2.2021 18:01 Reaguje na Petr Eliáš
Myslím si, že debatu už nikto nesleduje. Nakoniec ten odkaz z časopisu Vesmír som použil v debate na ekoliste minimálne 10x. Ak to poviem nadsadene, tak p. Ložek je zdroj a jeho všetci citujú. Píšete nikto prirodzené zmeny nerozporuje. Ale tu ide v zásade o tú rýchlosť klimatickej zmeny. Tu všetci alarmisti dookola opakujú nezmysel o zmenách rádovo 1 stupen za 1000 rokov vrátane p. Hanzla a vedúceho Postupimského ústavu globálnej zmeny. Podrobnejšie vysvetlenie k tomu dáva Petr Pokorný v prednáške: https://www.youtube.com/watch?v=Hd67EMWFKek
Čo sa týka mňa, verím že za časť zmien je zodpovedný človek a určitý podiel môže mať aj CO2. Nevylučujem ani to čo povedal v prednáške Petr Pokorný, že CO2 má síce malý vplyv, ale poslúžil ako ovládač relé a spustil oveľa väčší okruh kúrenia. Ale takým ovládačom mohlo byť hocičo, aj zmeny krajiny, zmeny morských prúdov, zmena farba morí.....
Odpovědět
Va

Vašek

5.2.2021 19:50
Tak si to pojďme rozebrat.

"Změny klimatu a jejich dopady v ČR jsou jen kamínkem v mozaice globální klimatické krize, kterou generální tajemník OSN považuje za nejvážnější ohrožení lidstva, větší než války a epidemie"

Kontrolní otázka na vojáka v roce 1914. Vojíne, můžete si vybrat, buď budete válčit 4 roky, budete raněn, budete mít tyfus, po válce Španělskou chřipku a vaše rodina bude strádat, nebo půjdete teď domů a budete tam mít o 2 stupně tepleji. Vyberte si.
Být tím vojínem, beru cestu domů. Myslím, že i moji předci, kteří bojovali za císaře pána a jeho rodinu, by si takto vybrali. Je vidět, že generální tajemník ještě v žádné válce nebojoval a nebyl válkou postiženým civilistou.



"OSN vyzývá členské země k vyhlášení stavu klimatické nouze a na poplach bijí světové vědecké komunity i papež František"

Jakou autoritou je dnes OSN a papež? Máme je brát vážně? Pokud ano, tak proč?


"Mladí oprávněně hlasitě rebelují"

Mladí by se měli místo rebelování kvalitně vzdělávat, aby tak snadno nepodléhali manipulacím.



"To se týká i našeho města s 3000 obyvateli. Počítáme-li, že průměrná domácnost spotřebovává zhruba 1000 W a počet domácností by byl 1000 (je jich méně), potřebovali bychom v našem městě na pokrytí spotřeby elektřiny zhruba 1 MW"

Když už je autor statistik, měl si dát tu práci a sehnat si konkrétní data o celkové roční spotřebě elektřiny ve své obci. Nejlépe rozdělená po jednotlivých měsících, či ideálně po týdnech. Bez toho je informace výše naprosto o ničem.



"Z biologického odpadu z domácností, zemědělských podniků a místní čističky odpadních vod by se mohl získávat bioplyn k výrobě elektřiny a tepla. Dřevěný odpad tlející neužitečně v městských lesích by se mohl štěpkovat a a ze štěpek vyrábět dřevoplyn nebo z nich přímo kogenerací produkovat elektřinu i teplo."

Kolik elektřiny a tepla je schopna obec Miroslav dlouhodobě produkovat z místních odpadů?
Jak rychle přibývá "neužitečně tlející dřevěný odpad" v místních lesích? Fakt by stačil na každoroční alespoň zimní dodávky tepla pro obec? Vsadím svoje boty, že ne.
Není náhodou lepší bioodpad kompostovat a výsledný produkt zaorávat do polí a drobné dřevo nechat zetlít v lese, aby se do půdy dostala alespoň nějaká organika navíc?
Mám pocit že klimaalarmisté jsou nyní v dost schizofrenní situaci. Jednou chtějí biomasu pálit, potom zase zaorávat. Paní Kateřina dokonce ani neví co s ní má dělat. Mají to holt dnes těžké.


"Na „větrňáku“, stával kvůli příznivým větrům větrný mlýn a počátkem 20. století dokonce tehdy moderní větrná turbína. Tradice místa by se oživila, kdyby se tam postavila malá moderní větrná elektrárna o výkonu 1 MW."

Pokud se jedná o obec Miroslav u Znojma, tak tam se dle větrných map pohybuje průměrná rychlost větru kolem 5-5,5 m.s ve výšce 100 m nad povrchem.
Toto jsem našel o větrných elektrárnách:

Nejvýznamnější podmínkou pro provoz větrné elektrárny je průměrná rychlost větru
v dané oblasti. Rychlost je zásadní parametr, protože energie větru roste se třetí mocninou
rychlosti větru. To znamená, že i malá odchylka v rychlosti větru se výrazně projeví na
získaném množství elektřiny. Zjišťuje se buď dlouhodobým měřením ve výšce, ve které bude
větrná turbína umístěna nebo z větrné mapy. Pro větrné elektrárny se pokládá za spodní
hranici efektivnosti rychlost větru asi 4,5 m.s-1. Ve vnitrozemí jsou výhodnější lokality ve
vyšších nadmořských výškách, obvykle nad 500 m.n.m.[1].
Elektrárna začíná dodávat energii do sítě při rychlosti větru 3 až 5,5 m.s-1. Jmenovitého
výkonu dosahuje při rychlosti větru 13 až 15 m.s-1. Nad touto rychlostí již výkon nestoupá a
při rychlostech větru nad 25 m.s-1 se větrný motor zabrzdí a odstaví. Stojící elektrárna musí
odolávat rychlosti větru až 60 m.s-1[1].

Podle toho by větrná elektrárna v Miroslavi pracovala s dost nízkou efektivitou.


"Všechny tyto zdroje, propojené inteligentně do sítě, by hravě pokryly potřeby našeho města a mohly vytvářet i zisk."

Vím že je to otřepaný dotaz, ale pro úplnost ho položit musím. Odkud se bude brát elektřina za dlouhých zimních inverzí, kdy nefouká a nesvítí?


"Že to jde, ukazují příklady z vyspělejších sousedních zemí, kde již nejen mnohá města, ale celé regiony jsou energeticky soběstačné nebo klimaticky neutrální."

Pak by se slušelo uvést ty mnohé případy.
Ale s Kněžicemi na mě fakt nechoďte. To je projekt za obrovské peníze, který funguje jen díky masivním dotacím a svážením suroviny do bioplynky ze širokého okolí. Jako model to funguje, ale plošné řešení to skutečně není.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.2.2021 20:34 Reaguje na Vašek
Souhlas a nemám co bych dodal.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 14:50 Reaguje na Vašek
Pěkný příklad. Pokud by si ten vojín vybral ty +2°C teploty, tak dnes tady nikdo nežije, protože teplotu +10°C nevydrží vůbec nic živého, byla by tu Sahara a nějaký zbytkový život by vegetoval někde poblíž pólu.
Naštěstí si vybral to, co si vybral, protože si vybírat nemohl.

Jenže já se obávám, že my si vybrat už můžeme a vybererme si ty dva stupně....a výsledek za 100 let bude ten, co píšu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 15:53 Reaguje na Vašek
Tady máte určitě pravdu, pokrýt energetické potřeby každou minutu z celého roku je dost iluzorní, normálně to vyžaduje dotaci zvenčí, dráty do dědiny vedou.
Jenže není potřeba jít systém odzdikezdi, ideální je dělat pro OZE maximum rozumného a zbytek dokoupit. Tj. celá obec může být samostaná z 80%, což je rozhodně lepší, než současný stav. Proč ani do tohoto nejdeme?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.2.2021 01:09
Ako málo stačí. Na oblohe svieti CO2, ktoré je inak neviditeľné a v podstate aj neodmerateľné. Musí merať na sopke bez vegetácie, pretože ho všade inde rastliny rýchlo pohlcujú. Stačí napísať, že sa oteplilo oproti predpriemyselnej dobe o 1.2 stupna a každý povie dobre. Automaticky sa predpokladá, že to oteplenie prinesie nepredstavitelné extrémy. Pritom stačí aby nebola mrazivá zima, a priemerná teplota stúpa. Autor akosi zabudol propomenúť, že táto zima je mimoriadne priaznivá na doplnenie podzemnej vlahy ako to píšu na stránke Intersucho.cz "Nasycenost půdy vodou do jednoho metru v Česku se v lednu zvýšila, půdě vyhovuje střídání deště, mrazu a oblevy. Především na Moravě je až na výjimky nasycenost půdy stoprocentní, informace zveřejnili vědci na portálu InterSucho." Článok sa navonok tvári ako objektívny, a v skutočnosti je písaný v duchu čím horšie - tým lepšie.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.2.2021 09:10 Reaguje na Vladimir Mertan
Už opravdu jen čekám kdy začnete tvrdit, že vše je jen hoax a konspirace světových elit. Ano, CO2 je pro nás neviditelné, ale rozhodně není neměřitelné a možná by jste se mohl také podívat, proč se měří na Mauna Loa:

https://www.esrl.noaa.gov/gmd/obop/mlo/aboutus/faq.html

https://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/about/co2_measurements.html


Ano, zvýšení teploty znamená nárůst extrémních jevů v atmosféře.

https://www.jpl.nasa.gov/edu/news/2019/10/18/nasas-eyes-on-extreme-weather/

https://www.youtube.com/watch?v=tOy0v1S-0qU

Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.2.2021 09:23 Reaguje na Petr Eliáš
Prečítajte si pozorne celý článok p. Šálka. Je meteorolog, snad vam bude jeho vzdelanie stačiť:
Ještě jedno malé odbočení: Během velmi studeného období mladšího dryasu bylo počasí v chladnějším období roku podstatně bouřlivější než v teplejších dobách. Tento zdánlivý paradox souvisí s málo vnímanou skutečností, že bouřlivější a větrnější počasí je daleko více ovlivněno gradientem (rozdílem) teploty mezi teplými a studenými oblastmi než absolutním zvýšením teploty. A nyní, kdy se (zatím) nejvíce otepluje Arktida, je tento rozdíl teploty (a tedy „motor“ cirkulace) o něco menší, zatímco v chladnějších dobách, třeba na začátku tzv. malé doby ledové, se vyskytovaly skutečně monstrózní zimní větrné bouře, kdy třeba na pobřeží Severního moře zahynuly desítky tisíc lidí a město Rungholt bylo doslova odplaveno.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-o-rychlosti-zmen.A201202_203259_p_klima_wag
Je všeobecne známe, že práve Malú dobu ľadovú u nás sprevádzali zničujúce krupobitia a obrovské búrky. Často sa tiež vyskytovali tornáda.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.2.2021 09:33 Reaguje na Petr Eliáš
Observatórium na Mauna Loa je vybudované z dôvodu izolácie od zdrojov CO2, ale aj kvôli chýbajúcej vegetácii, ktorá by CO2 spotrebovala a ovplyvnila meranie.
Čo sa týka merania CO2, tak existujú aj staršie merania a Vy to viete. https://journals.sagepub.com/doi/10.1260/095830507780682147 Od roku 1812 koncentrácia CO 2 v severnej hemisférickom vzduchu kolísala a okolo roku 1825, 1857 a 1942 vykazovala tri vysoké maximá, ktoré ukazovali viac ako 400 ppm.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.2.2021 10:08 Reaguje na Vladimir Mertan
Cituji: ,,The observatory is located on an island in the middle of the Pacific ocean, away from major air pollution sources. MLO also protrudes through the strong marine temperature inversion layer present in the region. This inversion layer acts like a lid and keeps the lower local pollutants below the observatory.,,

K tomu vašemu druhému měření (tedy k té práci na kterou odkazujete) existuje zajímavý komentář, doporučuji přečíst. ;)

https://www.rug.nl/research/portal/files/14453908/2007EnergyEnvironMeijer.pdf
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.2.2021 07:46
"Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí", řekl Archimédes.

Dejte mi energetický zdroj pro RD, který 100% pokryje moji spotřebu RD , a já budu spokojený.
Bohužel nic takového zatím není možné, pominu-li extrémně drahý soubor zařízení ,jehož cena by n násobně překračovala cenu standardní energie ze sítě a šlo by o ekonomickou sebevraždu.

I přesto si myslím, že malá komunální energetika by se měla prioritně podporovat, nabízí skutečně celou řadu výhod. Zejména nezávislost na vnějším světě a slibuje základní energetickou bezpečnost obce.





Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.2.2021 08:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Cesta do pekla je dláždená dobrými úmyslami. Ak autor postaví svoj článok na nesprávnych predpodkladoch, tak aj mu to nebude fungovať. Je pekné si myslieť ako bude mať mesto svoju bioplynku a získavať energiu z odpadu. Fakticky u nás namiesto toho splynujú kukuricu a cirok a digestát vylievajú na pekné lúky vedľa rieky. Po 2 aplikáciách vypestovali obrovské burinisko, Namiesto likvidácie odpadu produkujú nový odpad.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.2.2021 08:51 Reaguje na Vladimir Mertan
S BPS své zkušenosti mám, původně dobrý záměr produkovat energii ze zemědělských odpadů popř. jinak nevyužitelné biomasy se doslova zvrhnul na honbu za penězi a ničení životního prostředí. Přesně podle úsloví "čeho je moc, toho je příliš".¨
Tak to chodí, když o věcech rozhodují lidé, kteří tomu nerozumí, navíc vše hrazeno z veřejných rozpočtů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 14:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak to chodí, když si voliči zvolí do vedení státu psychopata....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2021 14:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proč trváte právě na 100%? Proč ne na 80% (což je dnes už ekonomicky výhodné) a ne na 160%, což je samozřejmě asi 2x dražší??
Ale i těch 100% bude v pohodě z fve, pokud vás nezajímá struktura....
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.2.2021 18:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Nezlobte se, ale pořád omíláte dokola jak fve stačí a pak přiznáte, že v zimě vlastně nefunguje. V celé téhle diskuzi jde právě o to čím budeme topit, svítit, pohánět stroje v továrnách a pravděpodobně nabízet auta právě v zimním období, kdy dlouhodobě nesvítí slunce. Ono navrhnout spotřebu na léto je relativně snadné, ale to bohužel nestačí. A nacpat miliardy do koncepce, která funguje jen někdy není moc prozíravé. Jde o to aby už někdo konečně řekl faktická čísla spotřeby kterou potřebujeme v zimě a na to potřebujeme tvrdé zdroje . K tomu pak teprve můžeme dodělat strukturu podpůrných zdrojů, které ve vhodném klimatickém období mohou přebírat část výroby.
Obráceně to bohužel nejde, protože pořád žijeme v klimatickém pásmu kde je větší spotřeba v zimě, zvlášť když se ruší spousta lokálních topenišť a nahrazují se zdroji na elektřinu. A je jedno jestli to jsou elektrokotle nebo tepelná čerpadla. Pořád to běží na elektřinu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 08:54 Reaguje na Petr Blažek
Tohle je všechno dávno spočítané a všeobecně známé, taky normální země to dávnou realizují.
Takže pro nás by byl model třeba takový:
Jádro udělá základní zatížení, dnes je to třeba 30%.
Přes léto ve velkém fve, něco málo VE, vodní, biomasa atd atd. Noc není problém, tu zvládají lokální akumulátory, případně paroplyny, přečerpávačky atd.....
Na zimu (min 3 měsíce, spíš 5) je potřeba oživit studené zálohy v plynových nebo modernějších uhelných elektrárnách, které by se startovaly jen jednou ročně.
Tím by se mohlo ušetřit třeba 80% uhelné energie.

To je současný stav, který nemá technický problém.
V dalším kole je potřeba spustit (budovat se musí už teď) velké kapacity v akumulátorech, především vodíkových, které by časem přebraly to zimní uhlí.
Jenže je potřeba přestat žvanit a pohnout p.delí a začít něco dělat, celá Evropa v tom jede už dávno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
"Aby se ta práce z huby do rukou ráčila pánům vrazit". K.H. Borovský
Odpovědět
Va

Vašek

7.2.2021 15:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen pro zajímavost k těm přečerpávacím elektrárnám.
Naše největší (Dlouhé stráně) vyrobí tolik elektřiny, kolik vyrobí 2 bloky Temelína za 1,5 hodiny. Takže to energetiku přes noc určitě nespasí.

Pane Hanzle, vy určitě jen nežvaníte a p.delí jste již jistě také pohnul a spoustu užitečného v oblasti energetiky vykonal. (ale možní i v jiných oblastech)

Buďte od té dobroty a pochlubte se nám tu s výsledky vaší práce.
Jistě nejen já, bych se rád inspiroval.
I za ostatní děkuji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 19:49 Reaguje na Vašek
Pracoval jsem celý život (42 let) jako inženýr převážně ve stavebnictví i na rizikových (výškových) pracích a dnes jsem v důchodu, samozřejmě pracuji dál, teď radši v průmyslu. Nikdy jsem nebral žádné dávky (kromě přídavků na děcka), nikdy jsem nepracoval ani minutu ve státní správě (měl jsem jednu z prvních licencí pro OSVČ už na jaře 1990). Měl jsem s kolegou firmu s 13 zaměstnanci (půlka středoškoláci, půlka inženýři), ale to bylo už moc.
A žvaním tady jen já?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 20:09 Reaguje na Vašek
Je potřeba za noc získat celý blok Temelína z jedné přečerpávačky? Proč, Temelín přece jede i v noci.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

7.2.2021 20:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Jmenujme nějak normální zemi. Němci v záchvatu zastavili JE a dál topí uhlím, Francouzi mají dlouhodobě 75 procent JE, Rakušákům energie chybí už dnes tak co je normální. Tady uznávána, že Ř měsíců v roce budou muset energii řešit tvrdé zdroje ( a to jsou měsíce s nejvyšší spotřebou) a pak napíšete, že ušetříme 80 procent uhlí. Vy defakto navrhujete aby jsme tady měli dvoje zdroje jedny na zimu a jedny na léto což přijde opravdu draho.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

7.2.2021 20:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Jmenujme nějak normální zemi. Němci v záchvatu zastavili JE a dál topí uhlím, Francouzi mají dlouhodobě 75 procent JE, Rakušákům energie chybí už dnes tak co je normální. Tady uznáváte, že 5 měsíců v roce budou muset energii řešit tvrdé zdroje ( a to jsou měsíce s nejvyšší spotřebou) a pak napíšete, že ušetříme 80 procent uhlí. Vy defakto navrhujete aby jsme tady měli dvoje zdroje jedny na zimu a jedny na léto což přijde opravdu draho.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 09:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to dávno vymyšlené a i realizované, jmenuje se to Český soběstačný dům.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_sob%C4%9Bsta%C4%8Dn%C3%BD_d%C5%AFm
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.2.2021 11:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Jde o 11 kWp FVE s peletovým kotlem se Stirlingovým motorem, který v době nedostatku vyrábí kogenerací elekřinu. Je to bezvadné, ale nepočítal jsem, zda je vůbec možné produkovat tolik peletek pro každou domácnost. Ale jsem pro, čím více takových domů, tím lépe. Dovoz peletek trochu kazí onu "soběstačnost" a co mě ještě více mrzí, že v současné době je kolem 30% energie ukryté v peletkách použito na vysušení vstupní suroviny plynovými hořáky...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.2.2021 13:31 Reaguje na Marek Drápal
S tímhle před léty přišli Rakušáci - a neprosadili se.
Drahé a technicky náročné, ekonomika v háji.

Dobré pro lidi co nemají hluboko do kapsy a jsou silně zelení.
Odpovědět
Va

Vašek

7.2.2021 16:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Projekt je to zajímavý.
Škoda že neuvádějí náklady na výstavbu.
Jen ty panely s akumulátory jsem spočítal na cca 400 tisíc. Něco bude stát ovládací elektronika.
Obávám se, že je to opět jen hezký modelový případ, co technika dokáže, ale v dohledné budoucnosti je to finančně nenávratné.
Když uvážím, že v rodinném domě spotřebuji elektřinu za cca 15 tisíc, tak je návratnost kolem 30 let. Otázka je, jestli elektronika a akumulátory budou touto dobou ještě v kondici.
Stejně jak je uvedeno výše, pokud by se přešlo masově z uhlí na pelety, stoupne razantně jejich cena.
Dosud mi také nikdo nevysvětlil, čím budou topit lidé na neplynofikovaném venkově, když jim zelení zruší uhlí. Znám konkrétní případ, kdy si v bytovce vyměnili starý čoudící kotel na uhlí moderním automatem. Výsledkem je nižší spotřeba levnějšího drobného uhlí, nízká pracnost obsluhy, odpadne každodenní zatápění, je méně popela a hlavně není žádný kouř.
Osobně nepovažuji uhlí za největšího strašáka na světě. A to přesto, že mám dva obsousedy, kteří uhlím topí a neumí to. Takže je někdy problém několik hodin vůbec otevřít okno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 19:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to drahé, protože energie je silně levná. Zvláště ta špinavá, pokud by se nasadily SPRAVEDLIVÉ daně na energii, rychle by se to začalo rentovat i finančně.
Odpovědět
ES

Erik Schwarzbach

7.2.2021 16:56
Oceňuji, že se rozvinula tak rozsáhlá diskuze a před některými diskutéry smekám pro jejich věcnost a informovanost, zejména P. Hanzlem. Mnozí nepochopili smysl článku. Na základě reálných dat jsem chtěl ukázat, že krize klimatu se projevuje už i u nás. Má-li se lidstvo vyhnout katastrofickým scénářům, je nevyhnutelné, aby globálně přestalo ještě před rokem 2050 obohacovat atmosféru skleníkovými plyny. O tom ve vědeckém světě není pochyb a začínají tomu postupně rozumět i politici. Je naší morální povinností přispět i na místní úrovni ke zpomalení oteplování klimatu. Článek měl nastínit, že by to i pro venkovské městečko, kde žiji, bylo technicky možné. Zejména přiblížit se energetické soběstačnosti. Většina obyvatel Miroslavi žije v rodinných domcích s vícegenrační domácností, kde je spotřeba elektřiny podstaně větší než v panelákovém bytě v Praze. Je to obtížné přesně vyčíslit, ale o to vůbec nejde. Řádově ten odhad tisíc W sedí, i z vlastní zkušenosti, zvláště když se v přechodném období přitápí klimatizací. Pro Miroslav je to, lehce nadsazeno, 1 MW nebo za rok asi 8700 MWh. To štěpkování lesního odpadu význam má. Praxe náhodné těžby v městském lese je taková, že se využije kmen jako palivové dřevo. Větve, okolní křoviny a dřevěný odpad se buď spálí na hromadě nebo nechá ležet a zetlít, což vyjde na stejno, protože biologickým rozkladem se z něho také uvolní CO2 a zejména metan. Místo zemním plynem by štěpkama šlo vytápět obecní budovy popř. kogenerací získávat i elektřinu. I ty střešní elektrárničky s 1kWp jsem záměrně volil na spodním konci vhodnosti, abych ukázal, že i s tak malou fotovoltaikou už by to byl podstatný přínos. Optimální by bylo do 5 kWp na jednu střechu, s panely s integrovaným invertorem k přímému připojení do zásuvky. Pak by se to už blížilo soběstačnosti i bez větrné elektrárny na "Větrňáku". Při 10 kWp by to už i bohatě stačilo na nabíjení elektroaouta, viz článek v Ekolistu z 13.9.2020.
Odpovědět
Va

Vašek

7.2.2021 17:46 Reaguje na Erik Schwarzbach
Jak velkou každoroční produkci dřeva z městských lesů předpokládáte?
Čili jak velké množství energie z něj můžete každoročně získat?

Čím nyní topí občané Miroslavi?

Jak velký přínos fve očekáváte v období říjen až březen? Případně v noci?


Ano, za velkých nákladů ušetříte přes léto určité množství elektřiny, ovšem přes zimu budete stejně závislý na síti.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.2.2021 18:36 Reaguje na Erik Schwarzbach
Pane Schwarzbachu, to všechno, co říkáte, je v zásadě možné. Znamená to ale, aby se do toho zapojilo hodně lidí a bude to stát nemalé peníze, které nepadají z nebe. Být napojen na jadernou elektrárnu je mnohem jednodušší, levnější a nepotřebujete se spoléhat na angažovanost lidí. Z toho mně vychází přístup: takovým věcem nebránit, ale ani je nijak nepodporovat a neprotlačovat.

Možná za 10-20 let to opravdu bude vypadat podle vašich či Hanzlových představ. To ale neznamená, že již teď máme vyšilovat. Nechme věci se vyvinout a neutahujme šrouby přes závit. Efektivní ochrana klimatu je o něčem úplně jiném než o těchto líbivých akcích.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

9.2.2021 08:20 Reaguje na Erik Schwarzbach
Všetko zle, ale ak vám stačí p. Hanzl ako odborník? https://www.sszp.eu/wp-content/uploads/2012_conference_GER_p-1_Andras.pdf Zaujala ma myslienka hned na začiatku článku: Hrozí, že pokiaľ by sme bezvýhradne akceptovali model, ktorý zjednodušene prezentuje závislosť medzi klimatickými zmenami na našej planéte a obsahom CO2 v atmosfére, mohlo by to zdlhodobého hľadiska 1. spochybniť hodnovernosť environmentalistiky ako serióznej vednej disciplíny a viesť k znechuteniu širokej verejnosti, 2. spôsobiť veľké
ekonomické škody a 3. predstavou, že zníženie emisií CO2
zabráni klimatickým zmenám by mohlo znemožniť účinné
opatrenia, ktoré je treba vykonať, aby ľudstvo bolo schopné prekonať (nepochybne sa dostaviace) klimatické zmeny." Inak predstava, že hnitím dreva vzniká predovšetkým metan je chybná, podobne ako ďalšie vaše úvahy. https://is.muni.cz/el/1431/jaro2014/Bi7535/um/ekolhub_3b_saprofyt_rozklad2_system.pdf
https://fraxinus.mendelu.cz/vyuka/soubory/TMZD_BC/Povinne_predmety/Chemie_dreva/Prirozeny_rozklad_drevni_hmoty.pdf
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.2.2021 21:48
Děkuji, pane doktore. Pěkný článek. Nejspíše máte pravdu a starostové jednotlivých obcí se mohou podílet na přechodu k energetické soběstačnosti. Příkladů z Německa je známo více. Jenže by to musel být mainstrem, rezonující Českem a ne mnoho názorů, které tvrdí, že se nic neděje a že je to výmysl Evropské unie.
Držím palce v Miroslavi.
Odpovědět
ES

Erik Schwarzbach

7.2.2021 22:29 Reaguje na Katka Pazderů
Dík!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist