Erik Schwarzbach: Vliv pandemie covid-19 na globální klima 2020
3.3.2021
Přehled základních parametrů
Motorem oteplování klimatu jsou emise CO2 ze spalování fosilních paliv (uhlí, nafty a zemního plynu). Pandemie COVID-19 způsobila pokles průmyslové aktivity a tím globální snížení emisí CO2 z fosilních paliv o přibližně 7 % ve všech hlavních ekonomikách světa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Erika Schwarzbacha
První výrazný pokles byl zaznamenán koncem února a druhý, mnohem výraznější, téměř o 20 %, v dubnu 2020. Na celkovém poklesu se nejvíc podílela pozemní doprava a průmysl. Emise z energetiky dosáhly minima v únoru a dubnu, ale již v září se vrátily na původní hodnoty. Emise z letecké dopravy se podílely na snížení celkových emisí během roku téměř stejnoměrně. Nárůst emisí vykazovaly v dubnu domácnosti. Ty se však podílejí jen málo na celkových emisích, takže dubnové zvýšení emisí z domácností je na grafu sotva patrné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Erika Schwarzbacha
Na koncentraci CO2 v atmosféře však pokles emisí neměl zjevný vliv, koncentrace dál strmě rostla a zvýšila se o 2,6 na 414,2 ppm. Souběžně pokračoval i vzestup globální teploty. Podle trendu posledních 60 let o 0,02 oC ročně, tj. 1 oC za 50 let. Rok 2020 byl nejteplejším rokem v historii měření, byť jen nepatrně teplejší než dosavadní rekordní rok 2016.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Erika Schwarzbacha
Vědce nepřekvapuje, že pokles emisí není provázen poklesem koncentrace CO2, protože všechny emise větší než nula přispívají k hromadění CO2 v atmosféře.
Emise z fosilních paliv by musely klesnout na nulu, aby již v atmosféře nepřibývaly. A ani to by úplně nestačilo, protože koncentrace CO2 i jiných skleníkových plynů se poněkud zvyšuje i zpětnými klimatickými vazbami. Např. oteplování arktidy vede k tání permafrostu, jehož rozkladem vzniká CO2 a metan, s rostoucí teplotou roste i rozsah lesních požárů a jejich emise, teplejší oceány absorbují CO2 pomaleji a jiné. Lze shrnout, že Pandemie Covid-19 oteplování klimatu nijak významně neovlivnila.
reklama
Erik Schwarzbach
Autor je biolog a statistik, bývalý ředitel odrůdového zkušebnictví v ČR a vědec, který sleduje již déle než 30 let odborné poznatky o klimatu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Copernicus: V roce 2024 byla v Severní i Jižní Americe zaznamenána mimořádná aktivita požárů
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí data
Další články autora |
Erik Schwarzbach: O zázračné užitečné houbě
Erik Schwarzbach: Pohled na Alpy z Markova kopce
Erik Schwarzbach: Klima České republiky a jižní Moravy v roce 2020Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
PH
Pavel Hanzl
3.3.2021 08:22Je zajímavé, že grafy teplot jsou prakticky ze všech zdrojů víceméně stejné, grafy emitovaného CO2 je pokaždé úplně jiný.
Odpovědět
kk
karel krasensky
3.3.2021 12:28Pandemie zcela jistě jednou skonči.A nad českou kotlinou zavladne zvlaštni ticho a klid přerušovane jen krakoranim krkavcu a vytim smeček potulnych psu.Jen kdesi v bruntalskych lesich bude přeživat maly kmen Bruntalcu živici se sběrem lesnich plodu a lovem ryb v potocich a řekach
Odpovědět
kk
karel krasensky
3.3.2021 15:11 Reaguje na Karel Zvářalpane Karel to je stručny nastin a prognoza budouciho vyvoje v ČR.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.3.2021 10:46 Reaguje na karel krasenskyDělat prognózy je velmi obtížné, zvláště ty směřující do budoucna.
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
3.3.2021 19:47Chybí mi tam vyčíslení kolik celkem dělají emise CO2 spalováním fosilů Je hezké, že poklesl CO2 o 7% mezi roky 2019 a 2020. Nicméně člověk do koloběhu CO2 v atmosféře Země přidává 10 Gt do celkových 560 Gt. Čili 1,8%. Pokud to kleslo o 10% a Evropa se podílí 10% tak je to setina z 1,8 čili 0,018% čili skoro nic. Ale vypadá to pěkně na grafu že? J.L. end
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.3.2021 08:30 Reaguje na Jaromír LukavskýJak jste došel na 10 Gt CO2, když z grafu je to 35 Gt? Když ani takové jednoduchosti nezvládáte, jsou vaše úvahy zcela zbytečné.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.3.2021 15:42 Reaguje na Jiří SvobodaOficiální údaje (teda jeden z oficiálních údajů) hovoří o 40 mt CO2/rok. Což je asi 5% celkového koloběhu, 2%přírodfa vstřebá (v oceánech) a 3% zůstává v atmosféře. Což je ale za 10 let 30%, dnes jsme už řádově na 100%.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.3.2021 10:53"Emise z fosilních paliv by musely klesnout na nulu, aby již v atmosféře nepřibývaly."
Tady nemáte pravdu! Oceán je proti současné atmosféře silně podsycen a vstřebává asi 50 % lidských emisí, jen 50 % jich zůstává v atmosféře. Když tedy snížíme emise na 50 %, všechny půjdou do oceánů a v atmosféře nebudou přibývat.
To samozřejmě neznamená, že by měl být cíl na 50 % emisí ustrnout.
Odpovědět
Tady nemáte pravdu! Oceán je proti současné atmosféře silně podsycen a vstřebává asi 50 % lidských emisí, jen 50 % jich zůstává v atmosféře. Když tedy snížíme emise na 50 %, všechny půjdou do oceánů a v atmosféře nebudou přibývat.
To samozřejmě neznamená, že by měl být cíl na 50 % emisí ustrnout.
PH
Pavel Hanzl
4.3.2021 15:48 Reaguje na Jiří SvobodaNesmysl. Oceán není nijak "podsycen", to by se přece dosytil už před průmyslovou revolucí. Oteplováním navíc ztrácí schopnost CO2 dále přijímat. Ten oxid je velmi stabilní, je energeticky nejníže a z atmosféry se sám neodbourá ani ťok.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.3.2021 11:36 Reaguje na Pavel HanzlHlavně že ty moulo začínáš často "Nesmysl" a při tom tomu prd rozumíš!
Mám-li dvě fáze (plyn a vodu), které byly na počátku v rovnováze, a pak přidám do plynu CO2, pak bude vůči plynu voda podsycena a CO2 bude přecházet do vody tak dlouho, až se ustaví NOVÁ rovnováha s vyšší koncentrací CO2 v obou fázích než na počátku.
O tom jasně hovoří Henryho zákon.
Sám píšete výše
"Což je asi 5% celkového koloběhu, 2%příroda vstřebá (v oceánech) a 3% zůstává v atmosféře. Což je ale za 10 let 30%, dnes jsme už řádově na 100%."
Proboha, to si nevidíte vůbec do huby? Vždyť tady píšete prakticky to stejné, co já. Kdybychom emitovali 2% místo 5% koloběhu, příroda (oceány) by vstřebaly vše, PROTOŽE JSOU VŮČI ATMOSFÉŘE PODSYCENÉ.
Odpovědět
Mám-li dvě fáze (plyn a vodu), které byly na počátku v rovnováze, a pak přidám do plynu CO2, pak bude vůči plynu voda podsycena a CO2 bude přecházet do vody tak dlouho, až se ustaví NOVÁ rovnováha s vyšší koncentrací CO2 v obou fázích než na počátku.
O tom jasně hovoří Henryho zákon.
Sám píšete výše
"Což je asi 5% celkového koloběhu, 2%příroda vstřebá (v oceánech) a 3% zůstává v atmosféře. Což je ale za 10 let 30%, dnes jsme už řádově na 100%."
Proboha, to si nevidíte vůbec do huby? Vždyť tady píšete prakticky to stejné, co já. Kdybychom emitovali 2% místo 5% koloběhu, příroda (oceány) by vstřebaly vše, PROTOŽE JSOU VŮČI ATMOSFÉŘE PODSYCENÉ.
VM
Vladimir Mertan
6.3.2021 08:58 Reaguje na Jiří SvobodaJe to zaujímavá otázka. Máte samozrejme pravdu, ale oceán je veľmi dynamický systém. Existujú morské prúdy a tie transportujú CO2 do hĺbky, kde sa môže rozpustiť väčšie množstvo CO2 ako pod normálnym tlakom. Naopak iné morské prúdy vynášajú CO2 k hladine, kde sa zákonite uvoľňuje do atmosféry. Celkové množstvo CO2 rozpustené v oceánoch je násobne väčšie ako v ovzduší. Ak pripustíme teóriu tzv. okyslovania oceánov, očakávame pohlcovanie CO2. Ph oceánov sa udáva 8,1. To platí len pre vrchné vrstvy oceánu, vo veľkých hĺbkach je Ph vplyvom rozpusteného CO2 výrazne pod 7 - vzniká dosť kyslé prostredie. Vstrebanie CO2 sa deje fotosyntézou rastlín a to aj na súši aj mori. Časť CO2 je následne uvoľnená hnilobnými a zvetrávacími procesmi.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.3.2021 21:59Tak áno, grafy sú to zaujímavé. Ak má červená čiara predstavovať 11 ročný priemer, (zvyčajne sa zvykne na tento účel použiť tzv. kĺzavý priemer) mala by končiť v roku 2015, pretože nevieme budúce hodnoty do roku 2025. Zaujímavá je tiež časť grafu, ktorý alarmisti nemajú veľmi radi. Nebyť práve použitého 11 ročného priemeru vychádzajú roky cca 1940-1950 podobne teplé ako roky 1980-90. Medzitým bolo dokonca chladnejšie, takže hlavný motor globálneho oteplenia sa nejako zadrhol na minimálne 30 rokov.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.3.2021 11:45 Reaguje na Vladimir MertanNení ale spíše plausibilní vysvětlení, že motor se nezadrhl (čím by to tak mohlo být?) ale nějaké přírodní jevy působily proti oteplování? Mohla v tom mít prsty i 2. světová válka.
Vy jste expert na přírodní jevy ovlivňující globální klima, tak se nám tu předveďte!
Odpovědět
Vy jste expert na přírodní jevy ovlivňující globální klima, tak se nám tu předveďte!
JS
Jiří Svoboda
5.3.2021 11:55 Reaguje na Jiří SvobodaMoje chyba! Správně má být: ale nějaké přírodní jevy dočasně (kolem roku 1940) způsobily oteplení?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
5.3.2021 12:00 Reaguje na Jiří SvobodaI když otázka není na mě, tak jedno vysvětlení by bylo. Aerosoly - ať už přírodní nebo antropogenní.
https://earthobservatory.nasa.gov/features/GISSTemperature/giss_temperature4.php
Odpovědět
https://earthobservatory.nasa.gov/features/GISSTemperature/giss_temperature4.php
VM
Vladimir Mertan
5.3.2021 15:30 Reaguje na Jiří SvobodaAerosoly so spaľovania nekvalitného uhlia sú bežná odpoveď. Ale dôkazy chýbajú, máme aeosoly, máme ochladenie. V detektívke Perry Mason vysvetloval, že keď obvineného videli pod dubom, nemôže byť dôkaz, že tam ten dub ešte doteraz stojí. Otázka je čo by sa stalo, ak by motor oteplovania nebežal? O koľko viac by sa hypoteticky ochladilo vplyvom aerosolov bez oteplujúceho vplyvu CO2?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.3.2021 15:57 Reaguje na Vladimir MertanNa mne ten poslední graf působí, jako by se oteplovalo v krásné korelaci s koncentrací CO2, jen ta 2. světová válka či nějaký mi neznámý přírodní jev způsobil v letech kolem 1940 značné oteplení (skok globální teploty o 0.3 K během 3 let je šíleně moc), které v průběhu následujících 20 let postupně zrelaxovalo. Že by to byla chyba měření, to se mi ale nezdá.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
6.3.2021 00:41 Reaguje na Jiří SvobodaTo oteplenie do 40 rokov je vysvetlené veľmi silnou slnečnou aktivitou, následný pokles súvisí taktiež s klesajúcou slnečnou aktivitou. Celkovo slnečná aktivita začala významnejšie klesať až teraz, v 20 storočí je tzv. moderné maximum slnečnej aktivity. Ak niekto tvrdí že teraz slnečná aktivita klesá má pravdu, pretože absolútne maximum bolo v 50 rokoch. Celkovo je slnečná aktivita stále veľmi vysoká a významne klesá až po roku 2000. https://en.wikipedia.org/wiki/Modern_Maximum
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
6.3.2021 00:50 Reaguje na Vladimir MertanMyslím si že za pár rokov sa ukáže pravda, pretože donekonečna sa oteplovať nemôže. Ak skutočne bude solárne minimum také významné ako sa predpovedá a súčasne nebude pôsobiť El Nino, globálne teploty pôjdu dolu. Už teraz La nina úraduje a globálna teplota začína klesať. Ak budú fungovať aj dalšie mechanizmy ako pribúdajúci polárny ľad, na pár rokov či desaťročí môžeme na globálne oteplenie zabudnúť. Ak by sa napriek tomu všetkému ďalej oteplovalo, potom by zrejme platila teória GO vplyvom CO2.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.3.2021 07:52Síce sa už nediskutuje, ale našiel som dnes zaujímavý článok o supernovách a klíme.
https://tech.sme.sk/c/22612784/stopy-po-davnych-vybuchoch-hviezd-objavili-v-letokruhoch-stromov.html
Odpovědět
https://tech.sme.sk/c/22612784/stopy-po-davnych-vybuchoch-hviezd-objavili-v-letokruhoch-stromov.html
