https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/erik-schwarzbach-o-zazracne-uzitecne-hoube
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Erik Schwarzbach: O zázračné užitečné houbě

9.4.2022
Pythium oligandrum pod mikroskopem.
Pythium oligandrum pod mikroskopem.
Foto | Lordboldemort / Wikimedia Commons
Je dobře, že při ochraně rostlin a živočichů proti chorobám se ve stále větší míře objevují a využívají prostředky vypůjčené z přírody místo chemických přípravků, které mohou být jedovaté, poškozovat životní prostředí nebo mít nepředvídané neblahé důsledky. Jedním takovým přírodním pomocníkem s téměř zázračnými účinky je vláknitá houba (v běžném jazyku plíseň), která napadá a zcela zničí řadu jiných plísní, které nám ohrožují zdraví, plodiny na zahrádce a dokonce i zdi našich bytů. Říká se jí někdy též chytrá houba, ve skutečnosti ale chytrá není, jen se živí tím, co potřebuje. Byla objevena již 1930 a má vědecký název Pythium oligandrum. Původně ale byla považována za dalšího z původců rostlinných chorob. Teprve v posledních desetiletích se zjistilo, že vůbec neškodí rostlinám ani živočichům, ale naopak ničí různé škodlivé plísně, kterými se živí.
 
Jak to funguje v realitě? Výtrusy této houby, zvané oospory, se vyskytují většinou v půdě, kde mohou přetrvávat několik let. Jakmile se jich však dotkne vlákno hostitelské plísně, vyrůstají z oospory větvící se výběžky, které obtáčejí vlákna hostitelské houby a vysávají z nich živiny. Na koncích výběžků pak vznikají útvary zvané zoosporangia, z nichž se uvolňují samostatně pohyblivé bičíkaté zoospóry, vyhledávající nové hostitele a tak se lavinovitě šíří, dokud se v okolí nepřestane hostitel vyskytovat. Poté se začnou vytvářet ložiska trvanlivých oospór a celý cyklus se může opakovat. Výhodou této houby je, že u hostitelských druhů, jimiž se živí, nemohou vzniknout rezistence, jako to známe u antibiotik nebo chemických fungicidů.

Jak se toho dá využít? V spektru hostitelských druhů se nachází i mnoho těch, které způsobují závažné choroby rostlin a živočichů nebo poškozují omítky a zdivo. Tím vzniká možnost praktického využívání této houby. Překvapením bylo i zjištění, že P. oligandrum je i velmi účinné proti plísňovým chorobám lidí a zvířat. Pro živočichy a rostliny je P. oligandrum naprosto neškodné. Předávkování není možné a ani ochranné lhůty pro ošetřené rostliny neexistují. V tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější způsoby využití.

Ve srovnání s chemickými fungicidy není výroba prodávaných přípravků s chytrou houbou složitá. P. oligandrum se dá namnožit na jednoduché živné půdě jako je třeba tříprocentní roztok třtinové melasy (McQuilken et al 1990) nebo na živných půdách z kukuřice nebo brambor. Obchodní přípravky sestávají zpravidla z práškového nosiče, do něhož jsou vmíchány v dostatečném množství oospory. Na trhu je už celá řada přípravků, které se liší především cenou, názvem a informací, k čemu jsou určeny, ale vždy se jedná o oospory smíchané s vhodným nosičem.

Přípravky s různým označením účelu jsou v zásadě zaměnitelné, to znamená, že například přípravek nabízený pro ošetření plesnivé omítky se dá stejně dobře použít i pro moření semen nebo postřik rostlin. Přísnější požadavky však musejí splňovat dermatologické přípravky. Proti padání klíčních rostlin je vhodné suché moření semen. Lepší výsevové zeminy již přicházejí na trh ošetřené a bývá na nich pak nápis "ošetřeno proti padání klíčních rostlin". Pro postřik vzrostlejších rostlin nebo plesnivých omítek je třeba použít čerstvě připravený roztok, protože oospory vydrží ve vodě jen několik hodin. Sám jsem "chytrou houbu" vyzkoušel a klíční rostlinky už mi nepadají.


reklama

 
foto - Schwarzbach Erik
Erik Schwarzbach
Autor je biolog a statistik, bývalý ředitel odrůdového zkušebnictví v ČR a vědec, který sleduje již déle než 30 let odborné poznatky o klimatu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jarka O.

9.4.2022 19:14
Zajímavé, pěkné. Na ochranu osiva to zní dobře. Prý nevzniká rezistence. Opravdu ne ani za několik let? A jaká je účinnost a cena oproti chemickým fungicidům.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.4.2022 20:24 Reaguje na Jarka O.
Rezistence opravdu nevzniká, ale zase takový zázrak to není. Pythium opravdu dokáže ochránit kořenovou soustavu proti patogenním houbám, ale je to biologický přípravek a samozřejmě má svoje meze. V současné době není na trhu jediný, možná ještě účinnější se jeví houby rodu Trichoderma( hardianum, virens), které jsou jednak k dostání jako samostatné agens nebo jsou přítomny v tzv. supresivních substrátech, které mohu vřele doporučit pro výsevy čehokoli.
A další, velice nadějnou skupinou biologických přípravků jsou ty na bakteriální bázi. Bakterie kolonizují kořenový systém, aktivně přímo na fytopatogenní houby nepůsobí, ale vylučují tzv. fytoalexiny, které potom velice efektivně působí jako inhibitor fytopatogenních hub.
Vidíte tedy,že pythium není zdaleka jediné a tyto přípravky se začínají uplatňovat i v širší zemědělské praxi, sám již delší dobu např. do maku či řepky používám právě ty na bázi bakterií.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.4.2022 17:41 Reaguje na pavel peregrin
Tak jsou to krůčky a alternativy k chemii. Pak se najde zase o něco účinnější biologicky přípravek, pak třeba jejich kombinace... proč ne. A na všechno patenty;-)
Odpovědět
JS

Jiří S

11.4.2022 08:23 Reaguje na Jarka O.
Souhlasím s panem Peregrinem, hlavně s těmi baktériemi. Ale zrovna Pythium bych do škatulky pomocníků moc nezařazoval. Ten efekt je opravdu nic moc. Ozkoušeno několika roky, zavrhnuto, bohužel.

Jinak i takový pyrethroid je na přírodní bázi a jaký je to sajrajt pro včely třeba.

Uvidíme, kam nás věda zavede.
Odpovědět
JS

Jiří S

11.4.2022 08:26 Reaguje na Jiří S
Obecně bych řekl, že například i nitrifikační bakterie (v tekuté formě/živé) mají možná větší fungicidní účinek než Pythium. Problém s houbami je asi takový, že je to pomalé. Ozdravení půdy pomocí bakterií je rychlejší a komunikace s kořenovým balem je též rychlejší a proto lze asi vidět nějaký efekt, at dodání dusíku, tak fungicidní účinek.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.4.2022 10:00 Reaguje na Jiří S
Podle mě je problém hlavně v tom, že Pythium bylo nekriticky doporučováno jako řešení na všechno, bez uvědomění si skutečnosti, že je to půdní houba. V té půdě může vykonat dobrou práci, ale co se postřiku týká, tak zde bych měl velké výhrady. Nadzemní část rostliny není pro tuto houbu přirozené prostředí a houba zde po určité době vyhyne, navíc je vystavena UV záření. To bakterie dokáže zasporulovat a za příhodných podmínek se opět množit, je podstatně odolnější jak houba, myšleno na té nadzemní části.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.4.2022 20:48
Asi jsem loni zkoušel špatný druh ve správných krabičkách.
Takže plíseň nehtu - výsledek nula
Pařez jako stolek napadený - výsledek nula, napadení již kompletní
Postřik rajčat dle návodu - výsledek nula
Postřik okurek a tykví - výsledek nula
Postřik stromků - výsledek ehm rozvoj padlí , bez efektu , rez na hrušni - nula
Optal bych se pana biologa , kde se stala chyba ?
Přípravek stojí docela majlant, jako placebo to taky nefunguje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.4.2022 07:21 Reaguje na Petr Pekařík
Problém spočívá ve stáří přípravku a dále v poctivosti výrobce- pokud je přípravek starý, nemá účinnost a dále je častým nešvarem menší obsah spor, než deklaruje výrobce. Takže chce to objednat přímo od výrobce a přípravek pro jistotu předávkovat. Použití na list není vhodné, i když se to doporučuje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.4.2022 10:28 Reaguje na pavel peregrin
Problém bude spíš v aplikaci a mentální kapacitě aplikátora. Roky to používám zároveň jako postřik a zálivku do foliáče na rajčata a okurky a výsledky jsou velmi uspokojivé (poslední salátovky jsem loni sklízel koncem října). Řekl bych, že pro úspěch je zásadní především velmi časná aplikace, klidně i měsíc dva předem. Obecně je to určitě výrazně náročnější na konsekvence spojené s tím, že jde o živý organismus, a pak si vemte kolik mantáků není schopno ani správně namixovat konvenční postřik.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.4.2022 10:43 Reaguje na Jakub Graňák
To klidně může být také. Už jste napsal i to, na co jsem zapomněl- to Pythium podle mě je výborné právě do skleníkových podmínek, nebo do foliáku, nebo souhrnně řečeno, spíše do zahradnictví, prostě tam, kde je možné nějak regulovat teplotní a vlhkostní poměry. V polních podmínkách jeho účinnost je dost nevyrovnaná.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.4.2022 12:49 Reaguje na pavel peregrin
Nepochybně, ostatně to platí i u parazitických háďátek. V polních podmínkách (dělali jsme to v ovocné školce) byly výsledky přímo úměrné stabilitě vodního režimu v půdě - v rovině u řeky to fungovalo skvěle, na kopečku, kde bylo víc sucho už to bylo o dost horší.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist