https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/greenpeace-vedci-nasli-v-krusnych-horach-nejstarsi-buk-v-cesku.je-stary-pres-470-let-a-zachranila-ho-nase-kampan
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Greenpeace: Vědci našli v Krušných horách nejstarší buk v Česku. Je starý přes 470 let a zachránila ho naše kampaň

16.1.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Marek
Vědci z České zemědělské univerzity objevili nejstarší buk v Česku. Nachází se v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína a začal růst v 16. století, kdy na českém trůnu seděl první zástupce rodu Habsburků. Nejstarší buk v Česku roste v hospodářském lese, který ale má po kampani Greenpeace od roku 2021 tzv. smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu. Smluvní ochranu s Ústeckým krajem uzavřel tehdejší majitel - firma I. H. Farm Olgy Chabr Grillové, nevlastní dcery uhlobarona Pavla Tykače. Nyní les patří firmě Forestlaan, kterou spravuje dlouholetý Tykačův spolupracovník Petr Nešetřil. Greenpeace varuje, že po deseti letech může vlastník smluvní ochranu vypovědět a nejstarší český buk pokácet. Území podle Greenpeace potřebuje trvalou ochranu, kterou by mohlo zajistit vyhlášení připravované CHKO Krušné hory s dostatečným rozsahem bezzásahových a nejpřísněji chráněných zón.
 
Vědci z Katedry ekologie lesa informovali o objevení nejstaršího buku minulý týden. Věk stromu určili pomocí počítání letokruhů z odebraného vývrtu. Z vývrtu odhalili vědci stáří 459 let, dalších minimálně 11 letokruhů zbývalo ve středu kmene, který vývrt minul. Strom je však ještě starší než 470 let, neboť několik let, možná i desítek let rostl do výšky půl metru, odkud byl vývrt odebrán. Na první pohled přitom není strom podle vědců nijak nápadný, protože má podobnou velikost jako další, mladší stromy v jeho blízkosti.

Z informací letokruhů vědci zjistili také průběh růstu stromu. Odhalili například prudký růst stromu v letech 1609, 1697, 1807 a ještě několikrát později, včetně začátku 20. století, kdy bylo stromu již přes 360 let. V těchto letech došlo nejspíše k otevření zástinu stromu kvůli pádu nebo vykácení stromů okolo něj.

Organizace Greenpeace zahájila kampaň za ochranu krušnohorských bučin po upozornění místních občanů na rozsáhlé a holosečné kácení firmou I. H. Farm u Horního Jiřetína. Výzvu Greenpeace za větší ochranu tohoto území podepsalo přes 12 tisíc lidí. Organizace kvůli kácení buků a vysazování nepůvodních dřevin podala podnět na Českou inspekci životního prostředí, která potvrdila, že se majitel dopustil prohřešků, a udělila mu napomenutí. Organizace Greenpeace upozorňovala, že smluvní ochrana území měla být uzavřena nejpozději v roce 2014. Smluvní ochranu nakonec Ústecký kraj s majitelem uzavřel až o sedm let později v roce 2021 po intenzivní kampani Greenpeace. Přestože organizace požadovala bezzásahovost na celém území, zónou bez zásahů byla vyhlášena pouze jeho třetina.

„Jsme rádi, že nález nejstaršího buku v Česku v Krušných horách dokazuje, jak významná oblast to je z hlediska ochrany přírody i historického dědictví. Bohužel snahy o kácení místních nejstarších porostů pokračují od téměř všech vlastníků, a to včetně státního správce Lesů ČR. I les, ve kterém se nachází nejstarší buk v Česku, je hospodářský, a kdyby tedy neplatila smluvní ochrana, za kterou jsme vedli kampaň, mohl by být pokácen. Leckteří lesníci by ho označili za přestárlý a vykáceli by ho kvůli takzvané obnově lesa. Staré lesy jsou přitom centra biodiverzity a pomáhají nám překonat klimatickou krizi mimo jiné zadržováním velkého množství uhlíku. Proto doufáme, že se podaří co nejdříve vyhlásit trvalou a dostatečnou ochranu Krušných hor, která zajistí zachování místních vzácných lesů i pro další generace říká,“ Nikol Krejčová, vedoucí kampaně Greenpeace za záchranu starých lesů.

Před mizením nejstarších lesních porostů v Krušných horách varuje i analýza Agentury ochrany přírody a krajiny. Ta dokládá, že pokud by se v místních lesích hospodařilo tak, jak plánují jejich vlastníci, porosty starší 161 let by během několika málo let úplně zmizely. Agentura proto ještě před ustanovením CHKO navrhuje vyhlášení rozsáhlé národní přírodní rezervace na ploše větší než 1000 hektarů.

Organizace Greenpeace v současné době vede kampaň za omezení kácení a větší ochranu všech vzácných starých lesů v Česku. Výzvu mohou lidé podepsat na www.nekacejte.cz.


reklama

 
Greenpeace

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

16.1.2024 10:13
Kdo hledá důvod, tak vždy nějaký najde i kdyby nevím co. Znám to z okolí
a stydím se za to, že jsem byl kdysi považován za ochranáře a marně nyní
všem vysvětluji, že právě kvůli takovým aktivistům a jejich činům se za
to hluboce stydím a nepřeji si být takto označován. V době, kdy byly na
obchvat města peníze to aktivisté zařízli a nyní se zase marně čeká na
ty peníze. 20. let občané trpí a potížisté konají "dobro" zase jinde.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.1.2024 11:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Nebuďte takový škarohlíd. GP ten buk 470let opečovávali a toto je výsledek jejich uctyhodného úsilí. Těch 15-20 generací lesníků, kteří to "nepodělali" před tím ani nestojí za řeč. A z toho důvodu je nezbytně nutné okamžitě vyhlásit celý porost za rezervaci. Ideální by bylo to znárodnit ;)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.1.2024 11:21 Reaguje na Dalibor Motl
No dobře měl jsem napsat spíš 15-20 generací předchozích majitelů. O lesnictví se dá mluvit asi až tak v 17.-18. století. Předtím ten les asi chránila nepřístupnost nebo zájem myslivosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2024 16:02 Reaguje na Dalibor Motl
Je to přesně tak, jak píšete. Potřebovali důvod a hledali, až našli strom hodný ochrany. No a když je v zápoji, tak musí zůstat i ten okolní les, aby nebyl ohrožen ten strom větrem po vykácení okolního porostu. Jen aby se nakonec nepřepočítali jako odpůrci kácení aleje bránící opravě
a rozšíření silnice. Stromy neznámý pachatel nařízl a šly
k zemi z důvodu bezpečnosti. Stačilo se dohodnout na vykácení jedné strany, ale při neústupnosti aktivistů to
tak stejně dopadlo i s některými na straně druhé.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.1.2024 20:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Aby nedošlo k mýlce. Vážně je úžasné najít tak starý buk. Už jen ta představa časové hlubiny po jakou existuje je okouzlující. Být to v mém lese měl by svoji existenci jistou na doživotí. Ale ta marketingová nátlaková kampaň okolo "starých lesů" se mi svojí uřvaností a manipulací s laickou veřejností opravdu z duše protiví.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.1.2024 11:02 Reaguje na Dalibor Motl
Víte já už dnes nevěřím ani různě "zaháčkovaným"
vědcům to, že právě ten buk z celého lesa je tak
starý. Na prvý pohled se nijak neliší od těch
ostatních a kolikpak jich navrtali, než našli ten
nejstarší? Z Beskyd a jiných hor znám opravdové
bukové velikány u kterých asi není zájem zkoumat
jejich stáří, protože je chrání samotní lesáci.
Oni totiž nemají zájem kácet rozvětvené samotáře
se dřevem tak dobrým leda do kamen, ale u tak
rovného stromu, jako ten na snímku by asi nikdo nezkoumal jeho stáří, protože na prvý pohled
není výjimkou mezi těmi mladšími v jeho okolí.
Mne by opravdu zajímalo, kolik jich museli takto
navrtat, než našli právě jeho! Deset, sto? A co
ta díra po sondě? Neurychlí jeho zkázu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.1.2024 11:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Pouze dodám. Kdo jim dal právo navrtat strom
v soukromém lese? Já bych je hnal z lesa holí
tak, že by se zastavili až v Praze, když by mi
vrtali sondy do mých stromů!
Odpovědět
JH

Jiří Hoštička

17.1.2024 10:49
Bohužel nadále platí, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
Jmenované hnutí nejenže nepodporovalo smluvní ochranu, ba vystupovalo přímo proti ní. Opravdu hrozí vypovězení smlouvy o smluvní ochraně ze strany vlastníka, ale jenom a pouze pro neplnění smlouvy ze strany orgánů ochrany přírody. K čemu je smlouva, ve které plní povinnosti pouze jedna strana?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.1.2024 13:15
No já pokládám za nejrozumnější návrh AOPK, na několik rezervací v rozsahu á 3-5 km2 spojených pásy starého lesa. Pozemky vykoupit do vlastnictví státu.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

18.1.2024 00:21
Je velmi nepravděpodobné, že by se buk dožil věku 470 let. Přesto se to prý stalo. Dosud byl nejstarším bukem v ČR cc 300 let starý buk rostoucí v podobě bonsaje na extrémně chudém stanovišti v Brdech. Krušnohorský buk ve svém věku není ( jak by se dalo čekat) nejmohutnější buk na daném stanovišti, ale kupodivu okolní cca 150 leté buky jsou silnějších dimenzí. Tento paradox je vysvětlován změnami jeho společenského postavení v minulosti. V přehoustlých obdobích byl jeho přírůst minimální. V lesnické literatuře se uvádí, že fyzické stáří buku je okolo 200 let, teoreticky se ale může dožít dvojnásobku věku. Jelikož průměr kmene rekordního buku
je 80 cm, jeho průměrný roční tloušťkový přírůst je menší než 1 mm, což je v případě smrku podmínka pro klasifikaci jako smrku rezonančního vhodného pro výrobu hudebních nástrojů. Z toho lze vyvodit, že tento buk roste na velmi chudém stanovišti, v Krušných horách
např. na rule. Např. na bohatých stanovištích Ždánického lesa s flyšovým podložím jsou u buku tloušťkové přírůsty 4-5x vyšší. Extrémně vysoké stáří krušnohorského buku by se tedy dalo vysvětlit vysokou hustotou a odolností dřeva tak jako u rezonančních smrků, které sice rostou mnohem pomaleji, ale žijí mnohem déle oproti stanovištím bohatým.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.1.2024 07:47 Reaguje na Jiří Wenzl
U nás (sever Brna) mnoho nepříliš starých buků odumírá na jakousi černou houbu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist