Greenpeace: Vědci našli v Krušných horách nejstarší buk v Česku. Je starý přes 470 let a zachránila ho naše kampaň
Z informací letokruhů vědci zjistili také průběh růstu stromu. Odhalili například prudký růst stromu v letech 1609, 1697, 1807 a ještě několikrát později, včetně začátku 20. století, kdy bylo stromu již přes 360 let. V těchto letech došlo nejspíše k otevření zástinu stromu kvůli pádu nebo vykácení stromů okolo něj.
Organizace Greenpeace zahájila kampaň za ochranu krušnohorských bučin po upozornění místních občanů na rozsáhlé a holosečné kácení firmou I. H. Farm u Horního Jiřetína. Výzvu Greenpeace za větší ochranu tohoto území podepsalo přes 12 tisíc lidí. Organizace kvůli kácení buků a vysazování nepůvodních dřevin podala podnět na Českou inspekci životního prostředí, která potvrdila, že se majitel dopustil prohřešků, a udělila mu napomenutí. Organizace Greenpeace upozorňovala, že smluvní ochrana území měla být uzavřena nejpozději v roce 2014. Smluvní ochranu nakonec Ústecký kraj s majitelem uzavřel až o sedm let později v roce 2021 po intenzivní kampani Greenpeace. Přestože organizace požadovala bezzásahovost na celém území, zónou bez zásahů byla vyhlášena pouze jeho třetina.
„Jsme rádi, že nález nejstaršího buku v Česku v Krušných horách dokazuje, jak významná oblast to je z hlediska ochrany přírody i historického dědictví. Bohužel snahy o kácení místních nejstarších porostů pokračují od téměř všech vlastníků, a to včetně státního správce Lesů ČR. I les, ve kterém se nachází nejstarší buk v Česku, je hospodářský, a kdyby tedy neplatila smluvní ochrana, za kterou jsme vedli kampaň, mohl by být pokácen. Leckteří lesníci by ho označili za přestárlý a vykáceli by ho kvůli takzvané obnově lesa. Staré lesy jsou přitom centra biodiverzity a pomáhají nám překonat klimatickou krizi mimo jiné zadržováním velkého množství uhlíku. Proto doufáme, že se podaří co nejdříve vyhlásit trvalou a dostatečnou ochranu Krušných hor, která zajistí zachování místních vzácných lesů i pro další generace říká,“ Nikol Krejčová, vedoucí kampaně Greenpeace za záchranu starých lesů.
Před mizením nejstarších lesních porostů v Krušných horách varuje i analýza Agentury ochrany přírody a krajiny. Ta dokládá, že pokud by se v místních lesích hospodařilo tak, jak plánují jejich vlastníci, porosty starší 161 let by během několika málo let úplně zmizely. Agentura proto ještě před ustanovením CHKO navrhuje vyhlášení rozsáhlé národní přírodní rezervace na ploše větší než 1000 hektarů.
Organizace Greenpeace v současné době vede kampaň za omezení kácení a větší ochranu všech vzácných starých lesů v Česku. Výzvu mohou lidé podepsat na www.nekacejte.cz.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Břetislav Machaček
16.1.2024 10:13a stydím se za to, že jsem byl kdysi považován za ochranáře a marně nyní
všem vysvětluji, že právě kvůli takovým aktivistům a jejich činům se za
to hluboce stydím a nepřeji si být takto označován. V době, kdy byly na
obchvat města peníze to aktivisté zařízli a nyní se zase marně čeká na
ty peníze. 20. let občané trpí a potížisté konají "dobro" zase jinde.
Dalibor Motl
16.1.2024 11:16 Reaguje na Břetislav MachačekDalibor Motl
16.1.2024 11:21 Reaguje na Dalibor MotlBřetislav Machaček
16.1.2024 16:02 Reaguje na Dalibor Motla rozšíření silnice. Stromy neznámý pachatel nařízl a šly
k zemi z důvodu bezpečnosti. Stačilo se dohodnout na vykácení jedné strany, ale při neústupnosti aktivistů to
tak stejně dopadlo i s některými na straně druhé.
Dalibor Motl
16.1.2024 20:55 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
17.1.2024 11:02 Reaguje na Dalibor Motlvědcům to, že právě ten buk z celého lesa je tak
starý. Na prvý pohled se nijak neliší od těch
ostatních a kolikpak jich navrtali, než našli ten
nejstarší? Z Beskyd a jiných hor znám opravdové
bukové velikány u kterých asi není zájem zkoumat
jejich stáří, protože je chrání samotní lesáci.
Oni totiž nemají zájem kácet rozvětvené samotáře
se dřevem tak dobrým leda do kamen, ale u tak
rovného stromu, jako ten na snímku by asi nikdo nezkoumal jeho stáří, protože na prvý pohled
není výjimkou mezi těmi mladšími v jeho okolí.
Mne by opravdu zajímalo, kolik jich museli takto
navrtat, než našli právě jeho! Deset, sto? A co
ta díra po sondě? Neurychlí jeho zkázu?
Břetislav Machaček
17.1.2024 11:08 Reaguje na Břetislav Machačekv soukromém lese? Já bych je hnal z lesa holí
tak, že by se zastavili až v Praze, když by mi
vrtali sondy do mých stromů!
Jiří Hoštička
17.1.2024 10:49Jmenované hnutí nejenže nepodporovalo smluvní ochranu, ba vystupovalo přímo proti ní. Opravdu hrozí vypovězení smlouvy o smluvní ochraně ze strany vlastníka, ale jenom a pouze pro neplnění smlouvy ze strany orgánů ochrany přírody. K čemu je smlouva, ve které plní povinnosti pouze jedna strana?
Slavomil Vinkler
17.1.2024 13:15Jiří Wenzl
18.1.2024 00:21je 80 cm, jeho průměrný roční tloušťkový přírůst je menší než 1 mm, což je v případě smrku podmínka pro klasifikaci jako smrku rezonančního vhodného pro výrobu hudebních nástrojů. Z toho lze vyvodit, že tento buk roste na velmi chudém stanovišti, v Krušných horách
např. na rule. Např. na bohatých stanovištích Ždánického lesa s flyšovým podložím jsou u buku tloušťkové přírůsty 4-5x vyšší. Extrémně vysoké stáří krušnohorského buku by se tedy dalo vysvětlit vysokou hustotou a odolností dřeva tak jako u rezonančních smrků, které sice rostou mnohem pomaleji, ale žijí mnohem déle oproti stanovištím bohatým.