https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-jak-puvodne-dobrou-myslenku-osvejkovat-do-temer-nefunkcniho-nesmyslu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Jak původně dobrou myšlenku ošvejkovat do téměř nefunkčního nesmyslu?

28.4.2023
Foto | Jakub Hruška
Jak původně dobrou myšlenku ošvejkovat do téměř nefunkčního nesmyslu? Nová Společná zemědělská politika v ČR od roku 2023 to dokázala!
 
V jejím rámci sice vznikla pěkná myšlenka omezit plochu jedné plodiny maximálně na 30 ha, jenže realita je opravdu tristní. Ono totiž stačí, aby byl třeba 60 hektarový blok pšenice (jako na fotce) rozdělen 3-6 metrů širokým pruhem, který může být v krajním případě oset jenom trávou (z čeledi lipnicovitých, jako na fotce).

Tento v podstatě stejně sterilní pás jako to vlastní "rozdělené" pole (schválně, najděte rozdíl...), kterému se eufemicky říká „zelený úhor“, se musí povinně jednou za rok zmulčovat - tedy rozmydlit vegetaci na malé kousíčky, které se tam nechají ležet.

S tím se rozmydlí všechen hmyz či motýli a hlavně jejich vývojová stadia, ale třeba i hnízda ptáků či mláďata čehokoliv.

Sterilně. Biodiverzita nula.
Sterilně. Biodiverzita nula.
Foto | Jakub Hruška

O tom, že by byly zničeny květy nějakých kvetoucích rostlin, nemůže být řeč, protože ani teď tam nezavadíte ani o pampelišku, sedmikrásku či jiný "plevel".

Snad jedinou výhodou je, že pás nesmí být hnojen a stříkán pesticidy. Jenže při jeho zanedbatelné šířce (tenhle má 4,5 metru) se na něj stejně pesticidy úletem dostanou.

Pro biodiverzitu (což byla asi původní myšlenka) má význam blížící se nule.

Slovy bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina: "Měli jsme ty nejlepší úmysly, a dopadlo to jako vždycky".

A na závěr jasně říkám: nemůže za to ta zlovolná unie. Tohle jsme si vymysleli sami doma!


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

28.4.2023 06:55
Tak to dopadá, když úředník chce z produkčních ploch pestrou rozkvetlou zahradu plnou života.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.4.2023 07:14 Reaguje na Richard Vacek
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.4.2023 10:05 Reaguje na Richard Vacek
to je tak, když ti co vytváří pravidla nedokážou dohlédnout vyčůranost zemědělců, kteří přemýšlí akorát nad dotacemi a jak co odrbat a jak je vidět z příspěvku, jsou to zemědělci kteří by zemědělci být ani neměli.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2023 10:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A charakter budovatelů OZE a čerpačů Zelené úsporám je jiný?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.4.2023 13:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To máte podobné, jako kdyby ekoteroristé požadovali, aby váš byt nebyl přírodně monotonní, ale že je potřeba, aby byl přírodně pestrý. Požadovali by v koutě broučí domeček, ve druhém několik druhů plísně a malý kompost pro potkany.
A zkuste jim vysvětlit, že nic z toho do bytu nepatří, že s tím máte práci navíc, žádný užitek a občas i škodu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2023 14:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zemědělci se v tomto případě drží jasně nastavených pravidel, žádná vyčůranost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2023 20:52 Reaguje na pavel peregrin
Muhehehhehheh fakt dobrý!!! Nad Agrofertem se vznáší svatozář jediného poctivého zemědělce který čerpá miliardy dotací z Boží vůle a jeho nevlastník je nevinnost sama!!!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

28.4.2023 07:55
Je jasné, že tohle si agrolobby dokázala ošéfovat. Když mohla na Babišův pokyn finanční správa doslova zlikvidovat prosperující firmu tím, že jim obstavila veškeré účty (záminkou bylo to, že by MOHLI neplatit daně), tak vyřešení takové prkotiny, na to ani nemusí být příliš tučné obálky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.4.2023 08:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je typické MZe, vymyslí nějakou prasečinu stokrát přísnější než původní EU předpis a pak krčí ramenama, že oni nic, to EU.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

28.4.2023 09:23 Reaguje na Jakub Graňák
No, já bych nehledal chybu, ani vinu v EU, ani na MZe a jejich úřednících. Vlastník polnosti dává jednoduše najevo, že s opatřením nesouhlasí. Našel si cestu, jak to s co nejmenšími náklady očůrat, a příslušné doporučení, nebo pokyn, tím sabotuje. Přece zemědělec není až takový hňup, aby nepochopil důvod toho nařízení a jeho cíl…
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

28.4.2023 10:12
Ten článek je naprostá blbost. Plochy oseté jednou plodinou musí být rozděleny buď pásem stanovených plodin o šíři min. 22 m (trávy, směsi s dusík poutajícími plodinami nebo dalšími vyjmenovanými plodinami) nebo plochou jiné plodiny o šířce min. 100 m. To, co je fotce, klidně může být oddělení půdních bloků dvou uživatelů a očividně to rozdělení plní funkci cesty. Možná také, aby myslivci při své cestě na posed nejezdili obilím, jak to s oblibou dělávají. Samozřejmě může se stát, že uživatel polí nějak nezachytil změnu pravidel, která proběhla už před sedmi lety, ale to, vzhledem k pravidelnému snímkování a aktualizaci LPIS na základě snímků, je poněkud nepravděpodobné. Tady asi opravdu jde o oddělení půdních bloků dvou uživatelů. Navíc, jak může někdo tvrdit, že 3 m pruh trávy je k ničemu? Jak široké bývaly meze mezi pozemky? Viděl autor někdy letecké snímky z doby před rokem 1950? Mezi jednotlivými políčky byly klidně jen rozory, jindy třeba mezička široká na krok, aby bylo vidět, kde končí "moje" a začíná "tvoje". To přeci mají být ty koridory, kudy se pohybují drobní živočichové mezi poli. Vy všeochránci také nevíte, co byste chtěli a neváháte hodit špínu na kohokoliv bez ohledu na skutečný stav věci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.4.2023 10:36 Reaguje na Marcela Jezberová
Jó milá paní "svatá válka" proti zemědělcům, myslivcům a rybářům
hoří jasným plamenem ekologistů, kteří jsou odtrženi od praxe
a přírodu znají pouze teoreticky. Oni už kritizují i nedávno
propagované biopásy, které je možné po roce zaorat a půdu tak
obohatit o biomasu. Prý se tam zaorají zakuklení motýli a jiný
hmyz. Představa ekologistů je asi taková: Nic nedělat, nic
nepěstovat a ponechat vše na matce přírodě. Oni totiž sklízejí
rovnou v obchodě koláče bez práce za své žvanění a poučování
pracujících. Jak správně píšete, tak pamatuji ty metr široké
HRANIČNÍ meze, ano hraniční, protože jiný význam neměly a vím
jak bylo těžké udržet při jejich spásání krávu na mezi, aby
nespásala sousedovu jetelinu. Mez kosili a spásali sousedi
na střídačku a byla vyholená jako golfový trávník. To nebyla
žádná idyla kvetoucí meze s keři a stromy. Byl to pruh trávy
mezi nudličkami polí, které by dneska nešel stroji obdělat.
Tehdy to šlo koňmi, nebo prvými traktory a hlavně rukama s
motykou a kosou. Tož ekologisti máte možnost propachtovat si
100 ha, rozdělit mezemi na nudličky a ruční prací konkurovat
světu. Pol Pot by z nich měl radost, když se z "INTELIGENTÚ"
stanou rolníci živící se manuální prací, ale to oni ne! Oni
umí pouze radit a nejraději by to i nařizovali!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.4.2023 11:40 Reaguje na Břetislav Machaček
1***
Odpovědět
AZ

Antonín Zdráhala

31.5.2023 11:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím, že jste si vy i autoři článku vybrali z reality jenom to co se vám hodilo pro vaše přesvědčení. Autor článku nezná dotační pravidla a hbitě kritizuje něco co a ni neví co to je. Pán co mluví o minulosti má sice asi pravdu, ale nezmiňuje velikost jednotlivých polí, tehdejší osevní postupy a používání chemie. Čili pouze vytrhává z kontextu jenom co se mu hodí. Možná by stálo za to snažit se vždy vidět vše v "širších souvislostech".
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

28.4.2023 11:49 Reaguje na Marcela Jezberová
Přesně řečeno děkuji za příspěvek.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

28.4.2023 13:33 Reaguje na Marcela Jezberová
Jsa nezemědělec, koukám, že jsem se po přečtení toho článku, ve svém úsudku a v příspěvku výše, asi hluboce mýlil. Odpusťte!...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2023 21:37 Reaguje na Marcela Jezberová
Před rokem 1950 tvořila zemědělská krajina pestrou mozaiku. Políčka zdaleka nedosahovala obřích rozměrů jako dnes a nebyla tak jednotvárně „pustá" a sterilní jako většina dnešních megalánů. Proto byla tehdy krajina vůči biodiverzitě mnohem přátelštější i tam, kde byly mezi políčky jen rozory nebo mezičky.
Odpovědět
HH

Honza Honza

29.4.2023 07:07
Nikdo ale neřekl p r o č má být 60 ha pole rozděleno na menší plochy. Myslíte, že pro zdejší přírodu je n o r m á l n í 60 ha savana? Je normální 300 km vyasfaltovaná dálnice? Ohromné zastavěné plochy? Vůbec by to nevadilo, kdyby příroda nekolabovala, kdyby se nepřehřívala, kdyby nehrozilo, že teploty v subtropických oblastech při extrémním vývoji počasí dosáhnou 55 st. Kdyby neroztály všechny ledovce apod. Je zapotřebí s tím něco dělat- zastiňovat, zalesňovat, rozčleňovat velká pole zalesněnými pásy (ev. keři), které zadržují vodu, ochlazují, působí proti erozi apod.
Odpovědět
HH

Honza Honza

29.4.2023 07:08
Nikdo ale neřekl p r o č má být 60 ha pole rozděleno na menší plochy. Myslíte, že pro zdejší přírodu je n o r m á l n í 60 ha savana? Je normální 300 km vyasfaltovaná dálnice? Ohromné zastavěné plochy? Vůbec by to nevadilo, kdyby příroda nekolabovala, kdyby se nepřehřívala, kdyby nehrozilo, že teploty v subtropických oblastech při extrémním vývoji počasí dosáhnou 55 st. Kdyby neroztály všechny ledovce apod. Je zapotřebí s tím něco dělat- zastiňovat, zalesňovat, rozčleňovat velká pole zalesněnými pásy (ev. keři), které zadržují vodu, ochlazují, působí proti erozi apod.
Odpovědět
FV

František Vochomejtl

30.4.2023 07:46
Toto opatření by mělo suplovat rozorané meze, které byly v praxi široké často jen pár cm nebo byla pole dělená kamenitou cestou, která je dle autorova slovníku též dost sterilní, takže si myslím, že udělat 4,5 m široký pruh je dostačující. Možná by stálo za to oset ho nějakou vytrvalou směskou z pro organismy hodnotných rostlin. Nebo budeme dělat pásy 20 m široké? 100 m široké? To půjde ale asi jen do chvíle, než bude hlad.
Odpovědět
ZK

Zdeněk Kučera

30.4.2023 14:55
Paní Jezberová má naprostou pravdu. Autor si ani nebyl schopen přečíst nic k rozdělování ploch jedné plodiny, o kterém tu píše. Tuhle ignoranci opravdu nechápu. Jak někdo může publikovat něco, o čem si prostě vůbec nic nezjistí.
Jinak u u nás na UKE zkoumali vliv členitosti pozemků na biodiverzitu a zajímavé to začalo být pod 5 ha. Tenhle alibismus tedy opravdu nic neřeší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.4.2023 21:25 Reaguje na Zdeněk Kučera
Proč by si měl autor něco číst, když o to ani nestojí?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.4.2023 23:15 Reaguje na Zdeněk Kučera
"u nás na UKE zkoumali"

Co je UKE?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.5.2023 08:22 Reaguje na Majka Kletečková
Google vyplivl ústav krajinné ekologie AV.
Odpovědět
AZ

Antonín Zdráhala

31.5.2023 12:08 Reaguje na Zdeněk Kučera
Za mně hodně řeší princip regenerativního zemědělství. Čím víc se přiblížíme tomuto principu, tím líp. Z vlastní zkušenosti vím, že to si musím jako zemědělec nejdříve srovnat v hlavě. A to je opravdu to nejtěžší. To "staré myšlení". Stále mně to v hlavě nutí orat, střídat pšenici s ječmenem, nechávat pole bez meziplodin, používat osvědčené, ale pro tento způsob hospodaření nevhodné herbicidy atd.. Je to fakt v hlavě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.5.2023 20:14
Ono vůbec to dělání pásů v krajině, tak, jak se praktikuje, je totální blbost.
Aby to fungovalo, musely by se ty pásy vyčlenit z obdělávané plochy do samostatných parcel, na každou takovou parcelu podle místních podmínek vypracovat projekt, jak tam to přírodní prostředí udělat - vrátit. A optimálně ji od zemědělce odkoupit, nějakým jednorázovým nákladem - investicí přes někoho ten projekt zrealizovat a každoročně vyčlenit finanční částku, za kterou by se ta plocha měla podle toho projektu trvale udržovat.
O ty plochy je prostě třeba se trvale starat a mít na ty práce připraveny peníze, aby se lidi, co na tom pracují, mohli zaplatit. A případně biomasa, která z toho udržování vzejde, pokud o ní není mezi lidmi zájem, byla nějak zlikvidována.
Dříve se o takové plochy starali nejvíc obecní chudí, pro které to bylo nuzné živobytí nebo přivýdělek. Dneska takoví chudí na vesnici nejsou, tak si údržbu takových ploch prostě musíme platit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist