Jakub Kučera a Lukáš Rejzek: Greta. Důležité je poselství, ne posel
Důležité je poselství, ne posel
Debata o vystoupení Grety Thunberg v OSN se pohybuje ve třech rovinách. Tou první je samotná její osoba a forma, kterou pro svůj projev zvolila. Celá řeč se nesla v duchu silných emocí, někdo by řekl až hysterie, avšak ve své podstatě považujeme celou tuto rovinu za irelevantní. Důležitý je především obsah sdělení, nikoliv posel samotný. Žijeme ostatně v době všemožných populistů, dogmatiků a lobbistů, kdy na prostá fakta a statistiky slyší stále méně lidí. Na důležitá témata je někdy potřeba upozornit neokázalým způsobem, klidně zvolit strategii expresivních výrazů až určitou teatrálnost projevu.
Co se týče vlastního sdělení, tak nám mladá Švédka pouze říká, že za změnou klimatu stojí s velkou pravděpodobností lidská činnost a z dlouhodobého hlediska je ekologická situace neudržitelná. S tím se ztotožňuje i naprostá většina vědecké obce. Druhou rovinou debaty je tedy samotná klimatická změna, její příčiny a možné důsledky. Vědci tvrdí, že pokud se zásadně nezmění struktura světového průmyslu a částečně také způsob našeho života, dojde k environmentální katastrofě. Nechceme se zde pouštět do rozboru konkrétních vědeckých důkazů podporujících tato tvrzení a je pravda, že nepanuje jasný konsenzus, do jaké míry stojí za vzestupem globálních teplot lidská činnost a do jaké míry se jedná o přirozený jev. Vycházíme ovšem z toho, že nějakým způsobem lidstvo klima ovlivňuje. Naopak by nás překvapilo, kdyby oněch 36 gigatun CO2 a kvanta dalších skleníkových plynů, které lidstvo ročně vypouští do atmosféry, žádný vliv nemělo. Preferujeme zásadu opatrnosti a nechceme riskovat, že zatímco budeme čekat na nezvratné důkazy o globálním oteplování, naši planetu nenávratně zničíme. V sázce je opravdu mnoho.
Jak nezačít přínosnou debatu
Třetí rovinou debaty je obecný přístup především politiků ke klimatickým změnám a debatě o nich. Tomu se chceme věnovat především. Pokud se nám nepodaří otevřít věcnou a rozumnou diskuzi, nemůžeme počítat s efektivním řešením enviromentálních problémů, alespoň ne v rámci naší demokratické společnosti. Hrozí, že se dva znepřátelené tábory ještě hlouběji zakopají ve svých názorech a téma jen přispěje k dalšímu štěpení společnosti. V tomto ohledu nás nejvíce zarazila reakce ODS.Nejde nám o divoké spekulace o zdravotním stavu Grety Thunberg, případně kdo za ní stojí, které předvedl poslanec Skopeček. Jde nám o celkový přístup k debatě o klimatických změnách, zejména pak jeho myšlenkové zakotvení. Z našeho pohledu výstižně shrnul postoj řady představitelů konzervativního proudu a současné ODS její předseda Petr Fiala. Ten pro Novinky (24.09.2019) uvedl: „Mladí lidé mají jistě právo na radikální postoje a revoltu. Pozornost, která je věnovaná Gretě Thunberg, je ale přehnaná a nezdravá. Jsem na straně rozumu, svobody a odpovědnosti, ne na straně ideologie a omezování svobody.“
Zlé ideologie a dobré hodnoty
V tomto relativně krátkém výroku (vlastně si vystačíme jen s poslední větou), je zarážejících rovnou několik věcí. V prvé řadě jde o již téměř tradiční používaní slova ideologie v pejorativním slova smyslu. Jakožto politolog ale Fiala jistě ví, že mezi ideologie patří liberalismus a často se mezi ně řadí také konzervatismus, na kterých občanští demokraté zjevně staví, když svou stranu výslovně prezentují jako liberálně konzervativní stranu. ODS se sama také považuje na rozdíl třeba od ANO za stranu hodnot – viz například jejich nová kampaň spojená se sametovou revolucí „Hodnoty listopadu 1989“ – a sám Fiala o hodnotách, konkrétně svobodě a odpovědnosti, ve výroku mluví. Ideologie, světonázory a hodnoty, respektive hodnotové žebříčky, jsou ale spojené nádoby a ideologie nutně z určitých hodnot vychází.Zrovna ODS by nemělo překvapovat, že do demokratické diskuze zasahují občané s odlišnými hodnotovými žebříčky. Třeba je pro ně důležitější rovnost než svoboda jednotlivce. Nebo může být preferovanou hodnotou samo životní prostředí. Nežli se navzájem obviňovat z „ideologických“ přístupů měli bychom spíše usilovat o oboustranné pochopení a následnou shodu. Někdy navíc nabýváme dojmu, že pokud někdo jedná výlučně „ideologicky“, pak jsou to právě představitelé ODS.
Například europoslanec Jan Zahradil otevřeně označuje ekologii za levicové, tudíž zavrženíhodné téma. Vítanou změnou může být proto přístup Zahradilova kolegy z europarlamentu a ODS Alexandra Vondry. Ten nedávno v rozhovoru pro časopis Respekt připustil, že i konzervativci by se měli životnímu prostředí věnovat, když jej označil za „bytostně konzervativní téma“.
Racionalita bez vědeckých faktů
Petr Fiala dále tvrdí, že ODS stojí na straně rozumu. Obdobně se i Vondra chce zapojit do debaty „z pozice zdravého rozumu, umírněnosti a neideologičnosti“, jak pronesl v již zmíněném rozhovoru. Není ovšem v situaci, ve které se momentálně nacházíme, rozumnější akceptovat názory vědců? Ano, věda není neomylná a vše je potřeba brát s jistou rezervou. Ani my si nemyslíme, že máme nyní propadat panice a například neprodleně zakázat létání letadlem. Nejde nám ale do hlavy, jak ono volání po racionalitě a rozumu skloubit s minimálně implicitním ignorováním vědeckých poznatků. ODS často volá po racionální debatě, pokud ovšem budeme ignorovat vědecká fakta, o čem ji vlastně povedeme? O Protokolech sionských mudrců nebo rovnou o princi Bajajovi?Další z hodnot, které ODS prominentně zastává, je odpovědnost. I pro nás je odpovědnost důležitá, ale opět se nemůžeme ubránit jistému zmatení. Z úst reprezentantů ODS slýcháváme fráze typu: „Chceme zodpovědnou fiskální politiku. Nechceme zatížit dluhem budoucí generace.“ Co ale stav životního prostředí? Proč téma odpovědnosti za osudy našich potomků nefunguje i v otázce jeho ochrany? Kde je zodpovědnost vůči budoucím generacím za to, že zdědí životní prostředí, kde se dá žít alespoň tak dobře jako dnes? Není nesmyslné se úzce zaměřovat na ekonomické podmínky, třeba výši budoucího dluhu, a ignorovat fakt, že se, řečeno (snad) s nadsázkou, zanedlouho upečeme?
Svoboda jen pro vyvolené
Fiala ve své reakci zmiňuje také svobodu. I my máme svobodu jednotlivce v hodnotové hierarchii vysoko. Většina představitelů ODS ale svobodu automaticky klade do protikladu s bojem proti klimatickým změnám. Opatření proti nim omezují naše možnosti, tudíž svobodu. Jednak i konzervativci dobře tuší, že někdy stát může, nebo dokonce musí, omezit svobodu jednotlivce ve prospěch vyššího společenského cíle. Dnes už víme, že neviditelná ruka trhu zkrátka na všechno nestačí. Důležité je, aby měl na daná opatření stát mandát od voličů a ideálně na nich panovala celospolečenská shoda.Další věcí je, že svoboda v pojetí ODS zní hlavně jako svoboda nás, obyvatel tzv. prvního světa – my bychom měli mít možnost dělat si, co chceme. Naše aktivity mají ale s velkou pravděpodobností dopad na živobytí třeba obyvatelů Afriky, kterým vysychají poslední pole. Neomezujeme naším chováním jejich svobodu? Nebo je svoboda obyvatel tzv. třetího světa, kteří klimatickými změnami trpí více, podřadná ve srovnání s tou naší? Jsou všichni lidé svobodní, ale někteří jsou svobodnější? Americký právník Clarence Darrow kdysi řekl: „Vlastní svobodu můžete chránit pouze ochranou svobody ostatních. Ty můžeš být svobodný, pouze pokud jsem já svobodný.“ Zejména v dnešním globalizovaném světě bychom se měli nad tímto výrokem důkladně zamyslet.
Zbytečné strašení
Posledním příkladem, kdy členové ODS zbytečně komplikují nutnou debatu, je vztah moderního průmyslu a kapitalismu na jedné straně, a boje proti klimatickým změnám na straně druhé. Například Ivo Strejček, dlouholetý europoslanec za ODS a současný člen správní rady Institutu Václava Klause, zopakoval v DVTV (24.09.2019) názor, že dekarbonizace, tedy snížení emisí skleníkových plynů, nutně znamená deindustrializaci a úpadek naší životní úrovně. Když se podíváme například do sousedního Německa, zjistíme, že loňské německé emise skleníkových plynů poklesly na úroveň, které naposledy dosahovaly v letech 1954-1955. Němci se ale nepochybně těší vyšší životní úrovni než před 65 lety.ODS zde podle nás zbytečně přistupuje na častý argument protistrany, která jedinou možnost, jak zastavit klimatické změny, vidí v jakémsi „ne-růstu“. Ekonomický růst, a zde máme na mysli hlavně zvýšení životní úrovně obyvatelstva, protože růst sám pro sebe je k ničemu, přece už dávno neznamená jen více vytěžených tun uhlí nebo odlitých tun oceli. Obdobně se můžeme setkat s názorem, že snaha zastavit klimatické změny znamená konec kapitalismu. Nám naopak připadá, že je to kapitalismus a svobodné trhy, co může přinést řešení našich problémů, respektive najít to ekonomicky nepřijatelnější. Kapitalismus není v přímém rozporu se snahou ochránit životní prostředí a vcelku dobře se může jeho hybná síla uplatnit v rámci mantinelů daných snahou zastavit klimatické změny. Stejně jako se vypořádal se zákazem otroctví nebo s českou regulací omezující emise síry v průběhu 90. let.
D jako demokratický, ne demagogický
Rádi bychom, kdyby nejen ODS začala přistupovat k tématu klimatických změn konstruktivně. Měli bychom akceptovat vědecká fakta, ačkoli mohou být stále nepřesná, a začít jednat. K tomu potřebujeme živou a racionální diskuzi. Proto nás mrzí, že zrovna ODS už od začátku debatu svým postojem sabotuje, zásobuje nás floskulemi o nebezpečných zelených ideologiích a zmanipulovaných jedincích. Vše je pak korunováno odkazy na hodnoty, které ODS brání před „zelenými fanatiky“, aniž by bylo patrné, zda má sama ve svých hodnotách jasno a není o nic méně fanatická. Vrcholem této občansko-demokratické demagogie je škatulkování lidí pod všelijaké diagnózy a „ismy“, jak nám předvedli třeba Skopeček a Strejček. Ten zcela v tradici „klausismu“ přišel například s termínem „gretismus“ (klausismus = vymýšlení bezobsažných slov končících na -ismus). Od strany s ambicí vést tuto zemi očekáváme rozumnější přístup. V tomto ohledu nás těší, že nedávno představený program ODS ochranu životního prostředí reflektuje. Ovšem nebyla by to ODS, kdyby vzápětí její ústavně nejvýše postavený představitel, předseda Senátu Kubera, nepředvedl v rozhovoru pro TV Seznam (09.10.2019) notnou dávku demagogie, navíc podepřenou nepodloženými fakty.Hlas ODS bude v nadcházející debatě důležitý. I pro nás je svoboda zásadní hodnotou a nemyslíme si, že by měla být v zájmu ochrany životního prostředí bezdůvodně omezována. Zároveň nemusí snaha odvrátit změny klimatu anebo se vypořádat s jejich následky nutně znamenat konec současného ekonomického modelu. Zvýšení naší životní úrovně také nemusí nutně vést k vyšší ekologické zátěži, a ačkoli boj s klimatickými změnami jistá omezení oproti business as usual přinese, rozhodně nemusí jít o „zánik naší civilizace“. Je to právě náš netečný přístup k enviromentálním otázkám, který podstatně zvyšuje riziko velkých a nepříjemných změn v našich životech. Doufáme, že ODS předloží racionální program, jak se s danými problémy vypořádat, aby v naší společnosti rozum, svoboda a odpovědnost stále hrály prim.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (46)
pavel peregrin
5.12.2019 07:32Lukáš Kašpárek
5.12.2019 11:54 Reaguje na pavel peregrinJiří Svoboda
9.12.2019 16:32 Reaguje naVe skutečnosti jde o klimatickou politiku utvářenou nejsilnějším lobby fosilních paliv a v poslední době i lobby obnovitelných zdrojů, které problém klimatické změny ovládly a úspěšně se jim společnými silami daří, za obrovských státních výdajů směřujících do nastavených papes, problém neřešit.
Dokud manažeři Grety toto nepochopí, je celé toto hnutí k ničemu. A možná už jsme ve stavu, že manažeři Grety nechtějí pochopit.
Martin Jasan
10.12.2019 10:46 Reaguje na pavel peregrinKonrétně článek 11 odst. 1
==========================
který zaručuje každému právo vlastnit majetek a přiznává vlastnickému právu všech vlastníků stejný zákonný obsah a ochranu. Listina však nestanoví, že by vlastnické právo bylo absolutně neomezené. K omezení může dojít z důvodů ochrany práv druhých a ochrany obecných zájmů, zejména lidského zdraví, přírody a životního prostředí ...
A to je právě ten problém, který nechtějí slyšet, že se svobodou je potřeba mít i odpovědnost.
Jan Šimůnek
10.12.2019 16:50 Reaguje na Martin JasanLukas B.
5.12.2019 09:51k panu PP: i kapitalismus je jen dehonestující nálepka, to není prosím žádný "-ismus", ale jediný přirozený a mírový řád společnosti žijící svobodně a v počtu větším, než je prvobytně pospolná komunita.
pavel peregrin
5.12.2019 12:15 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
5.12.2019 12:28 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
5.12.2019 13:30 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
5.12.2019 13:48 Reaguje na pavel peregrinehm, feudální a otrokářskou podobu uspořádání mezilidských vztahů jaksi škrtám (jakkoli jsem to explicitně nezmínil), jakkoli si lidé nejsou rovni, aspoň před zákonem by být rovni měli.
Lukas B.
5.12.2019 13:50 Reaguje na Lukas B.pavel peregrin
5.12.2019 14:01 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
5.12.2019 14:14 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
5.12.2019 14:29 Reaguje na Lukas B.
Karel Zvářal
5.12.2019 11:10
Karel Zvářal
5.12.2019 14:07 Reaguje naJinak co máte proti vožení dětí do školy? Já jsem je vozil, přes půl Prahy a nezdá se, že by utrpěly nějakou újmu :-)
Lukáš Kašpárek
5.12.2019 12:01 Reaguje na Karel ZvářalJan Cedič
5.12.2019 23:21 Reaguje na Karel ZvářalVilém N
5.12.2019 11:56Všiml si někdo, že EU hraje druhé housle. Že už i USA hrají "ne první" housle? Že celý ten svět, který doteď nepřispíval k znečistění planety tak jako my (v přepočtu na hlavu) čeká na startovní linii a určitě nebude poslouchat EU, Gretu, ODS ani nikoh jiného. Budou si drancovat zbytky zdrojů, posílat nám jejich výpotky na výrobu ekologických mašin, opékat si na našem plastu tofu a krmit své hladové uhelné zdroje bez pořádného DeSOxu a DeNOxu a jestli vůbec prachového filtru. Budou kupovat naše auta (ta špinavá, která musíme vyrábět, protože v EU nic jiného neumíme a nechceme nezaměstnanost přes 20%). A možná jednou, až se celý západ rozpadne a stane jen hezkou vzpomínkou se možná dostanou také do stavu, kdy ve svém přebytku začnou přemýšlet, co z torza planety zachovat. Ale na to vše nebude mít Greta, EU, Greenpeace ani Jakub s Lukášem žádný vliv.
pavel peregrin
5.12.2019 12:17 Reaguje na Vilém N
Karel Zvářal
5.12.2019 14:08 Reaguje na Vilém N
Miloš Večeřa
5.12.2019 14:481)Uvědomte si, že v demokracii rozhoduje většina. Máte je ji? Ve svém okolí spíše pozoruji lidi, kteří jsou spíše vlažní, což je i způsobeno, že otázky ŽP souvisí s životní úrovní. My patříme spíše stále do východní Evropy. Mám i velké pochybnosti i o samotných Němcích, obávám, že na své vozy si nakonec šáhnout nedají. Také bych připoměl žluté vesty ve Francii!
2)Otázka nízkých emisí v Německu je pouhou fikcí. V Německu nejsou provozovány např. rudné doly. Skutečné emise jsou často skryty v surovinách, které jsou dováženy z rozvojových zemí. Z nich pak vyrábíme auta a ostatní "made in EU". A při těžbě a zpracování vzniká velká část emisí, které nelze ani snížit technologicky, což je dáno fyzikálními zákony.
Jan Cedič
5.12.2019 23:15Richard Vacek
6.12.2019 05:48Prostě po diskreditaci komunismu tady máme jeho pohrobka. A mladí komunisté nám znovu tvrdí, že komunismus je fajn a že teď už to bude skutečně fungovat, když to přece s námi myslí tak dobře.
Jan Šimůnek
6.12.2019 08:27Dovoluji si odcitovat závěr povídky "Mrtvá kočka" Karla Michala ze sbírky "Bubáci pro všední den", v níž figuruje mluvící mrtvá kočka, dávající naprosto formálně logické, leč pro praxi naprosto nepoužitelné, odpovědi na jakoukoli otázku, položenou v jakémkoli jazyce (např. na otázku "jak vyřešit choroby obilí" odpověděla "všechno obilí spálit a nové nesít" - logické leč idiotské). Nakonec se po mnoha peripetiích dostala do odlehlého kláštera v Tibetu:
"Svatý otče", zaváhal mnich, "kočka přišla v obalu s písmem ďáblů. Obal je potrhán, ale kočka sama je nedotčena a z jejích úst vycházejí slova v naší řeči. Význam odpovědí na dotazy, které jsme jí položili s ostatními svatými bratry, zaséval zmatek do našich srdcí a vkládá slova podivu do našich úst. Svatý otče, kočka praví ..."
Představený zvedl pomalým, unaveným pohybem paži ve splývajícím rukávu.
"Svatý bratře," řekl laskavě, "není dobře ztráceti čas, plynoucí k jiným cílům, marným mudrováním o slovech mrtvého zvířete. Nemůžeme pojísti jejího těla, neboť bychom mu zabránili říci to, co si přeje říci. Ale jdi a odnes kočku do komory, kam odkládáme porouchané modlící mlýnky a řehtačky, které již neřehtají. Svatý bratře, při vší úctě k tvé moudrosti, jak může zajímat člověka zrozeného z člověka. který byl opět synem člověkovým, jak ho může, pravím, zajímat cosi, co pochází z mysli a úst mrtvé kočky?"
Tato povídka je velmi moudrá (jako ostatně celé toto dítko kulturního vzepětí, souvisejícího s "krizovým vývojem" v 60. letech) a lze ji aplikovat na podiv, že se tolik (alespoň) formálně vzdělaných lidí zajímá o to, co prohlašuje duševně nemocná (papíry na to má) dívka se základním vzděláním bůhví jaké kvality (vzhledem k její diagnóze, která interferuje se vzdělávacím procesem, o tom něco vím).
A pokud se jí takové pozornosti dostává, svědčí to nikoli o nějakém stavu životního prostředí nebo planety, ale o totální sociální patologii institucí, které aktivity této dívky zaštiťují. Vzhledem k tomu, že mnohé z těchto institucí fungují sociálně patologicky i v jiných souvislostech, je to jen potvrzení stavu jejich totální nedůvěryhodnosti. Je mi velice líto, ale je to tak.

Miloš Večeřa
6.12.2019 16:03"Opatření proti nim omezují naše možnosti, tudíž svobodu. Jednak i konzervativci dobře tuší, že někdy stát může, nebo dokonce musí, omezit svobodu jednotlivce ve prospěch vyššího společenského cíle."
V Ústavním zákoně č. 2/1993 Sb se píše:
Článek 1
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
Článek 2
(1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.
Článek 3
(3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.
Článek 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena

Karel Zvářal
6.12.2019 16:47 Reaguje na