https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-krajhanzl-par-postrehu-ke-klimaticke-stavce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Krajhanzl: Pár postřehů ke klimatické stávce

16.11.2022
Stále jsme na místě! Stále máme požadavky na vládu!
Stále jsme na místě! Stále máme požadavky na vládu!
Tak jako jindy v českém prostoru, vede se diskuse primárně na linii PRO - PROTI, nanejvýš někdo zmíní PRO, ALE...
 
Prší tu "endorsementy" pro stávkující, stejně jako "haty". Přibývá útoků za velkou/malou podporu. Informacemi/argumentací se zdržuje málokdo.

Ještě než se rozepíšu, je fér říct vlastní pohled: osobně fandím všem, kteří se angažují za budoucnost nás všech, za větší humanismus, ochranu našeho světa a zohlednění vědy v politických rozhodnutích. Přímé akce jako blokáda či stávka jsou historicky součástí tradice demokratického hnutí.

Řev na tribunách těch, kteří komentují klimatickou stávku jako fotbal, mě ale netěší... V tom křiku zanikají otázky, které mi přijdou pro českou společnost, a koneckonců i pro klima důležitější.

Osobně nemám rád černobílé pohledy, tak dál čtěte jen na vlastní nebezpečí.

Otázky, které mi běží hlavou...

Cíle stávky

Jak se pozná, že stávka byla úspěšná? Je úspěšná už ze své podstaty – jen tím, že je? Nebo hraje roli i počet zapojených, mediální odezva a politické výsledky? Bude se o tom diskutovat, např. v médiích?

Podaří se tím posunout Overtonovo okno a tím vytvořit nový prostor pro aktivity k rychlejšímu snižování emisí?

Nebo podobné akce vedou k polarizaci názorů, ostřejšímu rozdělení MY vs. ONI, event. (chybné) představě, že klima řeší jen určitý druh levicových mladých lidí?

Je případná polarizace záměrná, nebo „collateral damage“, ať už strany stávkujících, médií, nebo influencerů/-ek? Jak čím dál vyhrocenější, černobílé pohledy posilují polarizaci, a naopak?

Pokud by česká debata o klimatu šla americkou cestou, co tu bude pro ochranu klimatu znamenat?

Je okupace fakult nejlepší prostředek k dosažení těch cílů, byla by okupace jiných institucí, nebo použití jiných prostředků lepší/horší – v čem, a proč?

Ostatně, jak klimatická okupační stávka zapadá do teorie změny? Jakou viditelnou změnu organizátorky a organizátoři chtějí dosáhnout? A jak si můžeme ověřit, že se to podařilo/nepodařilo?

Fakulta sociálních studií MU

Proč se situace nejvíc hrotí právě na této fakultě?

Jaké byly potřeby obou stran? V čem se shodovaly, v čem přímo vylučovaly? Byl podobný konflikt nevyhnutelný?

Participace

Jak moc reprezentují stávky názor studentů/-ek z VŠ? Jak se daří zapojit širší studentstvo mimo okruh klimatického hnutí? Co pro to stávkující udělali?

Nekomunikují ty akce – neverbálně, nechtěně – médiím, že a) stávkujících jsou jen vyšší desítky / nižší stovky, b) že se jedná o kulturně, názorově, lifestylově, outfitově nepříliš heterogenní skupiny, což může komplikovat participaci dalších?

Média

Jak dostávat téma transformace/dekarbonizace do CZ médií?

Co jsou vhodné aktualizační momenty, pokud (pro někoho) ne klimatická stávka?

Získávají stávkující kredit u širšího populace, nebo přesvědčují přesvědčené? A jak kredit potřebný pro transformaci získávat?

Cui bono, pokud budou v rámování médií stávkující de facto jediní medializovaní ochránci klimatu?

Kolik mediálního prostoru tyto akce vytvoří? Kolik mediálního prostoru se zkonzumuje na bulvární aspekt těchto akcí (kde bylo zamčeno, kde havárie vody, co kdo komu řekl)?

A kolik pro zásadní témata české transformace, např. jak Česko investuje >1 bil. Kč do transformace, aby to nebylo na linky na toastovací chleba? Máme dost kvalifikovaných kádrů na úřadech? A budou stávkující připraveni na takovou práci + ochotni vstoupit do veřejných služeb?

A na závěr, ještě než to schytám z obou stran:

Jak velký je group-thinking na straně klimatického hnutí, jak velký na straně obhájců (fosilního) statutu quo?

Jakou debatu vlastně chceme: otevřenou, kritickou, věcnou, založenou na datech, nebo jenom překřikování se z tribun?

Díky, pokud jste dočetli až sem. Jsem rád, že 17. listopad je příležitost nejen vzpomínat, ale taky (doufám) mluvit o důležitých věcech.


reklama

 
foto - Krajhanzl Jan
Jan Krajhanzl
Autor je je ekopsycholog a sociální psycholog, který se zabývá vztahem lidí k přírodě a životnímu prostředí, kontaktem s přírodou a tím, jak komunikovat s českou veřejností o ochraně přírody a životního prostředí. Působí v Brně na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (94)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

16.11.2022 15:43
V první řadě je třeba si uvědomit, že tito lidí jsou škoditelé naší společnosti. Tito aktivisté stávkují za to, aby byly lidem tahány peníze z kapes zeleným zdražováním a aby byli tito lidé a vůbec celá společnost ožebračováni a minimálně několikadesetiletý vývoj společnosti, co se týká kvality života byl anulován a společnost byla o tyto desetiletí vrácena zpět. A navíc toto všechno dělají za peníze daňových poplatníků neboli za peníze lidí, kteří takto mají být ožebračováni, protože studium vysokých škol u nás platí stát penězi našich daňových poplatníků.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.11.2022 16:09 Reaguje na Radim Polášek
1*
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.11.2022 18:02 Reaguje na Radim Polášek
No jasně, neměli by jsme rovnou těch pár diverzantů, kteří sypou písek do soukolí hamrů, mlýnů a manufaktur, nahnat rovnou do lágrů a udřít je k smrti? Si fakt myslíte, že s něčím pohnou? By mě zajímalo jestli ve vás vyvolává plýtvání penězi daňových poplatníků erárem a to v násobně vyšších řádech taky řádově větší averzi proti tomuto eráru, nebo si jen hledáte snadný cíl v podobě těchhle zpitomělých děcek
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.11.2022 07:27 Reaguje na Radim Polášek
Blahoslavení chudí duchem s bohatými myšlenkami neuvědomují si vlastní chudobu, opakuji hesla o nich nedohlednu následků. Vtipné je, že stávkují hlavně ti, kteří se s principu bojí chudoby nejvíce, ale i těžké práce.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.11.2022 16:37
Ta podstatná otázka tam ale chybí: "Jak klimatický rozvrat efektivně řešit, aby to vedlo k cíli, nevykrváceli jsme při tom a nevzdali to pod tíhou zoufalé neefektivnosti v půli cesty?
Odpovědět
KP

Karel Padevet

16.11.2022 18:18
Co to je za blábol? Tihle lidé včetně autora si prostě myslí, že přírodní zákony lze měnit hlasováním....
A odmítaji akceptovat, že zbytek světa na to "z vysoka...."
Odpovědět
JM

Joska Malý

16.11.2022 19:41
Celá problematika antropogenní změny klimatu, resp. jeho závislosti jen na koncetraci CO2 v atmosféře je z pohledu vědeckého neudržitelná, jednak existuje dostatek evidence z minulosti a proxy dat o kolísání jak teplot, tak koncetrace CO2 v daleko větší míře v předprůmyslové éře a světe div se planeta žije dál. Nejistota modelů je obrovská.
Je to typický projev paranáboženské ideologie zakládající se na mýtu typu Atlantida. Navíc new age a neomarxismus k tomu.
A nejhroší na tom je, že odvádí pozornost od skutečných problémů znečištění životního prostředí, devastace krajiny atp.
Dílem je živena užitečnými idioty a dílem těmi, co na tom vydělávají.
V konečném důsledku, i kdyby to náhodou byla pravda, je nejnižším jmenovatelem počet lidí na planetě, takže nikoli zalesňování, ale odlidňování je konečným řešením. I kdyby se životní úroveň již dále nikde nezvyšovala, stav je neudržitelný a návrat na stromy též - války o zdroje a exploatace zdrojů.
tuhle základní pravdu se však nikdo říci veřejně neodváží. až se tak stane, budu je brat vážně.
Kultivované řešení neznám, ale pokud budeme zavírat oči, bude to asi velmi nepěkné....
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.11.2022 21:16 Reaguje na Joska Malý
1*
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.11.2022 09:37 Reaguje na Joska Malý
Taky 1*. Absolventi humanitních oborů jako je fakulta sociologických studií ochraně klimatu nijak nepomohou. Nemají na to vzdělání. Leda tak na to, jaký nejcennější obraz je možno zničit.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

17.11.2022 10:37 Reaguje na Michal Ukropec
Je také něco vypovídající, že nestávkují technické obory.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.11.2022 21:56 Reaguje na Milan Dostál
nestávkují ostatně ani přírodovědné obory.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.11.2022 15:57 Reaguje na Joska Malý
Vy jste se jako kritik vědecké klimatologie opravdu rozšoupl! Stačí vyvrátit její tvrzení a vše se to zhroutí jako domeček z karet. Ale to zatím nikdo neudělal. Pouze tu máme plácalisty, co říkají, že v minulosti také kolísala teplota i koncemtace CO2. To samozřejmě současnou vědeckou klimatologii nevyvrací.

Vaše "základní pravda" je všobecně známá a stejně jako vy neznáte kultivované řešení, neznají ho ani jiní.
Odpovědět
LV

Lubomír Vrána

17.11.2022 17:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Jsou nyní tvrzení klimatologie o CO2 již dostatečně vědecká, aby mohla být vůbec vyvrácena?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.11.2022 20:53 Reaguje na Lubomír Vrána
Poznatky vlivu CO2 na globální klima jsou podloženy teoreticky i experimentálně. Jistě se již klimaskepticky zaměření vědci pokoušeli toto vyvrátit, ale nepovedlo se jim to.
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.11.2022 12:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak experimentálně je vliv CO2 na globální klima podložen?
Jestli Země směřuje do nějakých 5hor, kde vzduch bude mít jiné složení bude jiné, nic s tím nenaděláme. :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2022 13:11 Reaguje na Jarka O.
Absorbční spektrum CO2 v tepelné oblasti lze změřit experimentílně i kvantově mechanicky spočítat se stejným výsledkem.

Kdy vyhlásíte 5hory?

Pokud spálíme veškerá dostupná fosilní paliva, bude chemické složení atmosféry secsakramentsky jiné než by bylo bez spalování.
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.11.2022 14:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Složení atmosféry nemusí být jiné, uhlík se dostane do oběhu, z kterého byl kdysi vyjmut. 5hory se jednou ohlásí samy, kdo ví, zda se i oteplí, změní se tím rychlost tvorby uhlíkatých látek, které používáme jako paliva. Ony se tvoří mmch. i dnes. Absorpční spektrum v IR má více plynů, ale mluvil jste o prokázaném vlivu CO2 na globální klima.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2022 12:25 Reaguje na Jarka O.
Uhlík tu již máme v oběhu. Kam/na co se ta kvanta CO2 vzniklá spalením fosilních paliv při tom oběhu naváží? Tady jde o časový horizot desítek a stovek let, co nás zajímá/tlačí.

Netvrdím, že CO2 je jediný skleníkový plyn, je ale kvantitativně nejvýznamnější.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.11.2022 21:18 Reaguje na Jiří Svoboda
To, ze absorbcni spektrum CO_2 lze nejen zmerit (za to byla Nobelova cena uz nekdy pred 120 lety) ale i spocitat pomoci kvantove mechaniky je sice pekne, ale
nema NAPROSTO NIC spolecneho s predikci vyvoje klimatu. Ta mereni i vypocty se totiz tykaji "zkumavky" ne realneho ovzdusi kde zasadni roli hraje pritomnost a faze (zda jde o plyn nebo mlhu) vodni pary. Prostym jazykem receno, nezname statistiku rozlozeni oblaku a nezname zavislost prislusneho "sklenikoveho efektu" na kvalite toho mraku ale i mraku nad nim a pod nim. To vsechno jsou slozite zalezitosti chovani prislusne (nikym jeste poradne nesestavene) diferencialni rovnice. Zda "mikrochovani" vzorku vzduchu s vodni parou merite experimentalne nebo pocitate kvantovou mechanikou (ten vypocet bych chtel videt :) je zcela druhorade. Prvorade je to, ze
prislusne namerene(nebo vypoctene, chcete li) mikroudaje musite vlozit do rovnice popisujici nesmirne kommplikovany ststem zvany klimaticky system Zeme

Strucne: "Spocitat" aspon trochu realisticky chovani atmosfery (a to odhledneme od oceanu a dalsich podstatnych vlivu) v dlouhe casove skale (nemluvim ted o podstatne jednodussich a presto vysoce netrivialnich meteorologickych modelech) v soucasnosti nepripada v uvahu. At politici a klimaticti lobbiste vykrikuji, co chteji
V 99.99% procentech naprosto netusi, o jak slozitych vecech se vykecavaji a tech
0.01% specialistu kteri by dokazali o problematice zasvecene pohovorit se v mediich nevyskytuje. I proto ze jejich
zavery by nejspis znely podstatne strizliveji, nez to co vykrikuji alarmiste a ideologove

Tim netvrdim, ze se nemuze za sto let katastroficky oteplit (nebo casem taky ochladit) Muze ale tvarit se, ze to prepovidam je podvod.
Resp. muzu s duverou prikladat to pravitko ci krivitko ale to jeste neni veda. Je to pouhe prikladani pravitka.
Pokud se jim nekdo chce ridit OK - jeho vec ale nutit to jako zjevenou pravdu cele civilizaci udela vic skody nez uzitku. No tak dobre, at si primorska mesta klidne udelaji plan, jak zabezpecit pristav a casem cele mesto posunout dal od more. To je ale problem Londyna chteji
li tedy na zaklade toho pravitka delat tak dalekosahle zavery - neni to problem nas. No tak se postupne bude menit
struktura zemedelstvi atd. Civilizacni vyzvy jako migrace a valky budou daleko dulezitejsi
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 09:52 Reaguje na Miloš Zahradník
To, že nejsme schopni napočítat detailní jevy v atmosféře, přece nijak nepopírá zásadní úlohu navyšování koncentace CO2 v atmosféře při globálním oteplování.

Také nejsme schopni napočítat jevy v žijícím organismu, ale život exituje. Zkuste se, prosím, i zamyslet nad tím, co píšete
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.11.2022 17:53 Reaguje na Jiří Svoboda
A když někdo poukáže na jiný zásadní vliv (deforestace, dehydratace krajiny), tak se to odignoruje, protože viníka již známe. A na to téma se na kopě zřejmě příliš nehovořilo, v porovnání s tím, jaká pozornost je věnována dekarbonizaci. Ale do r. 2080 máme nalajnováno, a potom už to bude všem přítomným šumák...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.11.2022 21:00 Reaguje na Karel Zvářal
Deforestace v globálním měřítku je jistě brána velmi vážně, sám jsem na kopu o tom slyšel 2 přednášky (mimochodem dosti pitomé). Nevím ale, jak dehydratace krajiny může ovlivnit globální klima.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 07:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Asi tak, jako když si místo studeného obkladu dáte jen (suchý) obklad.

Jinými slovy vaše logika: lesy na planetě jsou, tak jakápak deforestace? (námitka se přijímá!-) Voda na planetě je, tak jakápak dehydratace? Vysoušené agrocenózy (kanály, meliorace, studny) jsou významnou součástí planety, když pomineme rozlezlou zástavbu. Tzv. Turův princip.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2022 08:56 Reaguje na Karel Zvářal
Vy jste poukázal na zásadní vliv dehydratace krajiny na glogální klima, já řekl, že nevím, jak to může fungovat a vy jste mi to nevysvětlil.

To, že je lokálně chladněji tam, kde odpařuji vodu, je jasné, ale v globálním měřítku mohu odpařit jen danou část deštěm přinesené vody, protože něco je potřeba v řekách.

Snažně prosím, začněte rozlišovat lokální a globální pohled na věc. Pak se snad i domluvíme.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 09:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Otázka je, jestli se chcete domluvit, nebo valit jen tu svou... Tak jako Amazonie není "lokální záležitost", jsou i další jevy antropocénu s celoplanetárním vlivem.

Opakuji to asi postopadesáté: kamna v rohu sokolovny vyhřejí celý sál. A tak jako srdce pumpuje krev do celého těla, vzdušné proudy roznesou saharské horko z (nejen) českých hliněných gigatetelínů až na vzdálenou Arktidu. Prostě řešíme rovnici o více známých neznámých, nikoliv jen o vašem sodovčáku. V medicíně se tomu říká polymorbidita.

Ale opět jsem to nevysvětlil, protože vy to nepochopíte nikdy. To jeden ze spolupracovníků vynadal na třídních schůzkách učitelce, že ne jeho syn propadá, ale ona, protože ho to neumí naučit:-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2022 13:32 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, nevysvětlil, ale snažil se zjevně ze všech sil!

Problém je asi takový. Řekněme, že 3/4 dešťovky se na pevnině vypaří a 1/4 nateče do oceánů vodními toky. Ty 3/4 vypařené vody planetu ochladí a je v podstatě jedno, jak jsou ty výpary po planetě rozloženy. Když je někde sucho a už není moc co odpařovat, tak jinde se o to více odpaří, protože je tam hodně vlhko. Celková energetická bilance je ale pořád přibližně stejná.

Proto suchá místa neovlivňují globální klima, protože jinde jsou místa o to více vlhká.

Až budete dále argumentovat, prosím, žačněte tím, co je v mém tvrzení špatně a ne, že zase vytáhnete něco, co s problémem nesouvisí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 14:02 Reaguje na Jiří Svoboda
To nebude nijak těžké, protože s cucáním z prstů si umím poradit:-)

Uvěďte nějaké příklady, kde při postupující desetifikaci se objevila ta vlhčí místa! Nevím o ničem, že by bylo takto zdokumentováno. Napsané to vypadá hezky, taková "Svobodova klimatická pohádka", ale realita je, bohužel, velmi krutá. Člověk klímu mění směrem k sušší krajině, není to tak, že zde by vládla nějaká fantaskní klimarovnováha. Ty miliony kmq vysušených močálů se někde projevit musely, a to právě klimatickou změnou.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2022 12:16 Reaguje na Karel Zvářal
Proč by se při desertifikaci měly objevit nová vlhká místa? Někde může začít pršet více.

Nebo snad chcete tvrdit, že se stoupající teplotou zemského povrchu se z něj odpařuje méně?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 12:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Měl jste uvést PŘÍKLADY, a ne struktorovaně blábolit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2022 19:43 Reaguje na Karel Zvářal
Třeba vysychání Sýrie je kompenzováno zvýšením srážkových úhrnů v Indii.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 19:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, apokalyptické sucho v Africe a velké části záp Asie je "kompenzováno" megapovodněmi jinde.

To je DÚSLEDEK změny klimatu, neb z těchto katastrof nic dobrého neplyne, minimálně pro lidsvo ne. To je projev nemoci, nikoliv žádoucího stavu planetárního klimatu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 09:55 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, to je důsledek změny klimatu, jež byla vyvolána hlavně spalováním fosilních paliv i další lidskou činností.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

21.11.2022 07:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Hej to sú tie 2W/m2. Ako môžete také niečo s istotou tvrdiť? To nie je veda, ale náboženstvo a pevná viera.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.11.2022 11:33 Reaguje na Vladimir Mertan
Já to netvrdím s jistotou stejně jako věda netvrdí COKOLIV s jistotou. Věda předkládá plausibilní hypotézy, které může kdokoliv vyvrátit a tím odstřelit. Možná byste si v tomto měl udělat elementární pořádek
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 17:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, netrapte se tím, je to banální! Čím větší vedro, tím větší spotřeba píva. Chlapi s hladinkou už ani do místnosti nechodí, a zavlažují kopřivy za plotem. Takže ač je úmorné vedro, v kopřivách je vlhko a prospívají.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2022 12:17 Reaguje na Karel Zvářal
I to je řešení. Vycouvat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 12:40 Reaguje na Jiří Svoboda
To vidím...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

19.11.2022 12:42 Reaguje na Karel Zvářal
Len upozorním, že ten Martin na bielom koni prišiel iba s týždňovým oneskorením, čo je úplne v norme. Takže pranostiky fungujú. Viem že je to mimo debatu, ale ten týždeň starý článok kde sme sa o tom bavili už nikto nesleduje. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 13:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Byl bych na vážkách, zda tento vpád arkt vzduchu připsat Martinovi, nebo Kateřině. A jak bývá zvykem v posledních letech, spíše to druhé, což značí, že Vánoce budou na blatě...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.11.2022 19:46 Reaguje na Jiří Svoboda
P. Svoboda okrem silných slov typu plácalisty ste sa k minulým zmenám doteraz absolútne nedokázal seriózne postaviť. Tvrdíte, že že minulé veľmi prudké zmeny súčasnú "vedeckú" klimatológiu nevyvracajú. To by bola pravda, ak by tieto zmeny "vedeckí" klimatológovia nepopierali a nebagatelizovali. Ak si vezmeme poučenie z minulých zmien , tak zistíme že sa musíme viac báť ochladzovania ako otepľovania. Žijeme totiž aj keď sa to nezdá stále v dobe ľadovej.Tá sa vyznačuje striedaním glaciálov a interglaciálov. Predošlé zaľadnenie trvalo zhruba 100 000 rokov a predchádzajúci (Eemsky) interglaciál trval len nejakých 11 000 rokov. Súčasná medziľadová doba Holocén trvá už 11 000 rokov a zároveň z minulosti vieme že veľkým zaladneniam nezabránili ani veľmi vysoké koncetrácie CO2,
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.11.2022 21:13 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale já existenci změn klimatu v minulosti nepopírám, a že je popírají vědečtí klimatologové, to jistě dokážete doložit.

Já jen tvdím (argumentuy jsem vám již sděloval), že změny klimatu v minulosti měly jinou příčinu i dynamiku než je ta dnešní, a proto jimi donekonečna šermovat nemá jakékoliv opodstatnění. Nemá cenu se poučovat z něčeho irrelevantního.

Vím, že vám nabourávám vaši slepou víru a asi se budete zlobit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2022 09:24 Reaguje na Vladimir Mertan
Přirozený vznik klimatických cyklů je v principu objasněný, velkou roli tam hraji Milankovičovy cykly a současní klimatologové s tím samozřejmě počítají. Jenže jejich trvání se udává ve statisících letech a dnes by se mělo pomalu ochlazovat. Takže tím to nebude.
Z ledovcových vývrtů až do minulosti asi milión let víme, že vždy se začalo pomalu oteplovat a až následně stoupla koncentrace CO2 ve vzduchu, čímž se celý efekt zdůraznil.
Dnes stoupá CO2 a pak se otepluje, takže je jasné, že to přírodní cyklus taky nebude.
Taky ta rychlost připomíná náraz asteroidu, ovšem žádný sem nedopadl.
Tak čím to je?
Ten kořen všeho je asi fakt těch 50 miliard tun CO2 každoročně lidmi emitovaných do atmosféry, což dělá asi 5% celého uhlíkového koloběhu.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

17.11.2022 21:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Jaké tvrzení moderní klimatologie máte na mysli? To, že od 1.1.1850 byly všechny přírodní vlivy na klima vypnuty a klima je řízeno výlučně antropogenními emisemi skleníkových plynů? Nebo že antropogenní skleníkové plyny přispívají od roku 1850 ke globálnímu oteplování?
První verzi lze snadno vyvrátit citacemi literatury dokazující, že přírodní vlivy stále existují. U druhé verze je zásadní otázkou míra, kterou skleníkové plyny k oteplení přispívají.
Příspěvek skleníkových plynů k oteplování se nově snaží kvantifikovat projekt CERES americké NASA zahájený v roce 2005, jehož ředitelem je Norman Loeb. Satelity projektu CERES měří energetické toky směrem z vesmíru k planetě a naopak. Dále sledují oblačnou pokrývku, rozsah sněhu a ledu a řadu dalších parametrů. V roce 2021 vyšla autorům Loeb N. a spol. v časopise Geophysical Research Letters práce nazvaná Satellite and Ocean Data Reveal Marked Increase in Earth´s Heating Rate, v jejímž abstraktu stojí toto:
We show that independent satellite and in situ observations each yield statistically indistinguishable decadal increases in Earth energy input from mid-2005 to mid-2019 of 0.50 ± 0.47 W m−2 decade−1 (5%–95% confidence interval). This trend is primarily due to an increase in absorbed solar radiation associated with decreased reflection by clouds and sea-ice and a decrease in outgoing longwave radiation (OLR) due to increases in trace gases and water vapor. These changes combined exceed a positive trend in OLR due to increasing global mean temperatures.
V práci autoři ukázali, že primární příčinou rychlého oteplování v letech 2005-2019 bylo zvýšené množství sluneční energie dopadající na zemský povrch. Důvodem byl nepatrný (<2%) úbytek oblačné pokrývky Země způsobený jevem El Nino nezávislým na lidské činnosti. Skleníkové plyny sekundárně snižující tok energie odcházející do vesmíru v infračervené oblasti byly až třetím faktorem v pořadí po vodní páře.
V další práci z letošního roku publikoval ve stejném časopise doktor Loeb se spolupracovníky pozorování, že na oteplování se podílí i úbytek aerosolů, který je patrně výsledkem plošného snižování exhalací v průmyslu a dopravě.
O tom, jakou měrou přispívá antropogenní oxid uhličitý k oteplování, se stále vede diskuse. Nedávná medializace apokalyptických scénářů předpokládajících oteplení o 5 (IPCC SSP5-8.5) či 4 stupně (SSP3-7.0) do roku 2100 byla tvrdě zkritizována klimatology Hausfatherem a Petersem v článku nazvaném Emissions – the business as usual story is misleading v časopise Nature v roce 2020, takže v současné době si už ani pan tajemník OSN Gutteres nedovolí strašit s oteplením o 5 a více stupňů a drží se na hodnotě necelých 3 stupňů podle scénáře SSP4-6.0.
Názor pana Malého zřejmě vychází z poznatků paleoklimatologů, kteří jsou k moderním klimatologům činícím závěry z krátkého časového úseku detailního sledování klimatu poněkud zdrženliví. Možná stojí za přečtení článek autorů Hošek a Horáček: Zakuklená doba ledová vydaný v časopise ŽIVA (6/2019, str. 301, vydává AVČR) uveřejněný při příležitosti 5. výročí úmrtí paleoklimatologa George Kukly.
Omlouvám se, že jsem se do Vás takto pustil, ale jako dlouholetý vědecký pracovník jsem se naučil pochybovat o jednoduchých příčinách složitých přírodních procesů.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.11.2022 21:47 Reaguje na Milan Jirsa
Díky za věcnou diskusi!

V tom abstraktu je to i podle mého napsáno správně. Země absorbuje více slunečního záření díky snížené reflexivitě a méně tepelně sálá díky navýšení koncentrace skleníkových plynů (uvedeno na druhém místě!) a vodní páry v atmosféře.

Jenže! Reflexivita i množství páry jsou v podstatě jen funkcí teploty a tu nejzásadněji mění přidávání skleníkových plynů do atmosféry. Tedy faktory reflexivity a množství páry lze chápat jako zesilující faktory oteplení, které bylo primárně (nikoliv sekundárně, kde jste na to přišel?) způsobeno přidáváním skleníkových plynů.

Vy jste se naučil pochybovat o jednoduchých příčinách složitých přírodních procesů, a výsledkem je vaše zpochybnění té zjevně dominantní. Tak nevím, co si mám o Vás myslet.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.11.2022 16:49
Otázky, které pan Krajhanzl zmiňuje, si zaslouží, aby se jimi někdo zabýval (stávkující aktéři, nestávkující studenti zajímající se resp. usilující o ochranu ŽP, profesoři VŠ, ochránci přírody, sociologové, vědci klimatologové a další?). Moc by mne zajímaly odpovědi – zamyšlení ze strany různých moudrých lidí i samotných studentů. Důkladnou bilanci by měli provést především sami stávkující. Uvítala bych na ekolistu článek nebo články obsahující odpovědi na některé tyto otázky.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.11.2022 17:24 Reaguje na Majka Kletečková
A jsou takové otázky a případné odpovědi pro ochranu globálního klimatu aspoň trošičku důležité?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2022 09:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejsou. Ale diskuse je vždy přínosná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Akorát se ta diskuse skoro vůbec netýká otázek pana Krajhanzla.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2022 16:59 Reaguje na Jiří Svoboda
A vadí to někomu? A proč?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.11.2022 11:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi to nikomu nevadí, jen to vypovídá o tom, že autor moc netrefuje hřebíček na hlavičku.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

17.11.2022 22:46 Reaguje na Majka Kletečková
Jako učitel na jedné z nestávkujících fakult splním Vaše přání a na pár autorových otázek se pokusím odpovědět.
Proč se situace hrotí právě na FSS?
Situace se nehrotí jen na FSS MU, ale i na uměleckých vysokých školách a filozofických fakultách. Nepřipojily se technické a ekonomické vysoké školy ani lékařské a teologické fakulty univerzit. Na přírodovědeckých a matematicko-fyzikálních fakultách studenti upřednostnili odborný program po vyučování před násilnou okupací budov a kladením ultimát. Umělci a studenti humanitních oborů často stávají v čele studentských bouří, protože mají k bouření čas a vnitřní potřebu, která možná souvisí s jejich ateismem a odporem k matematice a fyzice. Nesouhlasím s tím, že tito studenti bojují za zohlednění vědy v politických rozhodnutích - o přírodních vědách jako je fyzika či chemie mají při vší úctě nižší povědomí než nestávkující technici.
Cíle stávky:
Motorem studentských nepokojů byla odjakživa generační a sociální revolta. Cílem revoltujících bylo nahradit stávající společenský řád spojený se starší generací řádem novým, rovnostářským, který je v souladu s altruistickými ideály doby. Studentské bouře stály u svržení monarchií a zrodů republik. Studenti kdysi podporovali i dělnické hnutí, takže mají svůj podíl na experimentech se socialismem. Studenti dalších generací pak přispěly k jejich ukončení, což ostatně dnes slavíme. Když utichl třídní boj a komunistická idea rovnosti pracujících v blahobytu vyčpěla, nahradila ji nová idea o rovnosti v klimatické askezi, dobrovolné či vynucené. Nad „klimatickou spravedlností" v „udržitelné“ společnosti je již připravena bdít elita, která občany osvobodí od jha soukromého vlastnictví (Klaus Schwab, WEF Davos 2021). Komunismus nového typu - to je aktuální cíl mladých revolucionářů zaštiťujících se ochranou klimatu a zneužívajících obav ostatních z klimatické apokalypsy podle extrémních vědecky nepodložených scénářů (Hausfather a Peters, Nature 2020). Na rozdíl od protřelého Klause Schwaba a jemu podobných bohužel netuší, co by jejich vítězství způsobilo.
Jakou debatu chceme?
O věcné stránce žádnou, protože vše je jasné. Přirozené faktory ovlivňující klima se prvním lednem 1850 vypnuly a od té doby za veškeré oteplování může člověk a jím produkované skleníkové plyny. Občas se tedy nějaký ten přirozený faktor objeví, ale takové extravagance nestojí za pozornost.
Způsob řešení klimatické krize je také jasný – dekarbonizace Evropy. Ostatní nás budou následovat. Cesta k dekarbonizaci je už také zřejmá – uhlí, ropa, plyn (v Německu i jádro) patří do dějin, jak řekli studenti. Auta budou na baterky, občasná elektřina bude výlučně z občasných zdrojů a všichni budou vegetariány. Plasty se nahradí dřevem či papírem, solární panely a baterie se ekologicky vyrobí v Číně a do Evropy dovezou plachetnicemi. Když to fungovalo ve středověku, proč by to nešlo v 21. století? Vše budeme sdílet a bude nám hej. Ostatní jsou nepodstatné detaily. Dekarbonizaci završíme plošným zákazem oxidativní fosforylace, kterým se jednou provždy vyřeší uhlíková neutralita i přelidnění. Čína i Amerika budou v šoku.
Jakou debatu tedy chceme? Přece tu o důvodech, proč to nejde hned!
A kde na tak rychlou transformaci společnosti vezmeme?
To ví každý žák základní školy – v Bruselské tiskárně cenin!
Nakonec vážně:
Milí stávkující studenti, až opustíte školu a začnete se stavět na vlastní nohy, revoluční étos opadne. Postupně se změníte v konzervy hájící starý společenský řád. Cílem většiny z vás už nebude záchrana lidstva, planety či vesmíru, nýbrž konkrétní cíle v práci a v rodinném životě. Záchranu planety rádi přenecháte budoucím technikům, kteří s vámi dnes nestávkovali. A kdyby se vám přece jen podařilo nastolit váš vysněný nový společenský řád, v jaký doufají vaši vůdci a pan Schwab, tak počítejte s tím, že řada z vás bude možná muset dělat politruky s úkolem vymývat mozky studentům podobně, jak to vaši dávní předchůdci coby lektoři vědeckého komunismu zkoušeli na nás. Tak hodně štěstí...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2022 09:33 Reaguje na Milan Jirsa
"O věcné stránce žádnou, protože vše je jasné. Přirozené faktory ovlivňující klima se prvním lednem 1850 vypnuly a od té doby za veškeré oteplování může člověk a jím produkované skleníkové plyny. Občas se tedy nějaký ten přirozený faktor objeví, ale takové extravagance nestojí za pozornost."

Kdo toto tvrdí? Z čeho jste tento dojem získal?
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.11.2022 12:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Geologové jsou podle Vás plácalisti?
Přesná příčina ochlazení ve 4horách a opakovaných výkyvů klimatu není známa. Mluví se o změnách teplot Slunce, vesmírná oblaka bránící prostupu paprsků, výkyvy zemské osy, rozdíly ve vdálenosti od Slunce, změny proudění vzduchu a vody, změny odevzdávání tepla z vnitra Země, zemská oblačnost, vulkanismus a dnes ten průmysl. Není pravda, ze by mohlo jít o 1hlavní příčinu, jak tvrdí stoupenci „vědeckého klimatismu“, jak jste je tím výrazem asi nechtěně, ale zato přesně popsal. Je jasné, co to připomíná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2022 14:00 Reaguje na Jarka O.
Nevím, zda jsou všichni geologové plácálisti, ale ti, co říkají, že současný nárůst glovální teploty má stejné příčiny jako oteplování v minulosti, plácalisti jistě jsou. A pak tu máme i jejich nohsledy....

Vědeké klimatology sem zavedl pan Mertan a já na to pouze reagoval.

Proč by nemohl mít komplikovaný jev jednu hlavní příčinu a ostatní příčiny být méně významné nebo fungovat jako sekundární příčiny vyvolané tou prvotní příčinou. Čemu to odporuje?

V klimatu je třeba zajímavé, že oteplení způsobené emisemi CO2 by v suché atmosféře odpovídalo 0.3 °C, ale tento nárůst teploty způsobí nárůst vodní páry v atmosféře a tím další zvýšení teploty o 0.9 °C. Nárůst teploty je tedy 1.2 °C, byť CO2 je vinnen pouze za 0.3°C. CO2 je tedy vlastně spíše spouštěč. Samozřejmě těch spouštěčů může být mnoho, ale CO2 je mezi nimi zjevně dominantní. Kdyžtak navrhněte i další spoučtěče ale musíte k tomu i napsat, jak samy o sobě přispívají k oteplení, abychom to mohli porovnat s vlivem CO2. Pak se snad společnými silami dobereme shody.
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.11.2022 14:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Psal Vám to p. Jirsa: „Důvodem byl nepatrný (<2%) úbytek oblačné pokrývky Země způsobený jevem El Nino nezávislým na lidské činnosti. Skleníkové plyny sekundárně snižující tok energie odcházející do vesmíru v infračervené oblasti byly až třetím faktorem v pořadí po vodní páře.“
Vyhlásíte boj vodní páře a oblakům? Voda má velkou tepelnou setrvačnost, vysokou tepelnou kapacitu. Tak vliv 0,03 – 0,04% CO2 bude rozdílný nad suchým a vlhkým územím.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2022 19:52 Reaguje na Jarka O.
Tak si přečtěte ten abstrakt v angličtině a ne přebásnění p. Jirsy.

Vliv CO2 bude přibližně stejný nad suchým i vlhkým územím. Nad vlhkým územím přibude ještě skleníkový efekt od vodní páry. Ten je kompenzovám a možná i překompenzován výparným teplem a vznikem oblačnosti.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.11.2022 20:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Toto v jiné diskuzi psal Eliáš:"CO2 funguje na Marsu jako na Zemi.... je v atmosféře Marsu víc jak 95% ,jeho vliv je vcelku malý, protože atmosféra Marsu je řídká (asi 1% zemské a.). Ve sloupci atmosféry Marsu je málo molekul, které by zachycovaly energii unikající do vesmíru."

Tak na Marsu je 25x víc CO2 (1%) a nemá žádný vliv na teplotu. To snad znamená, že bez vody a prachu je údajný spouštěč CO2 jako i jiné plyny s IR spektrem (anorg., org. plyny s nesymetrickou, nelineární strukturou) nevýznamný. Nebo ne? Musíme se zbavit vody a prachu (to je kdyžtak ten skleník), ale jak, sopky a prachové bouře neovlivníme, voda taky nikam nezmizí. A jedna sopka vám muže změnit celé proudění vzduchu, jeho směr, složení (podmořská sopka to samé s vodou). Mě by zajímala důležitá informace o tom, kterého plynu tedy v atmosféře ubývá, když přibývá CO2 a také o dost významnějšího metanu. Klimatisti o tom mlčí, to je divné, a taky nikdy nepodpořili JE. A mj. je potřeba chránit své prostředí, spolupracovat a vymýšlet inovace, vč. JE a likvidace odpadu, jinak se nehnem, a pak bude nějaký nemocný meteorolog Taalas moci nalhat lidem, že pro klima je prospěšná válka.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.11.2022 11:44 Reaguje na Jarka O.
Vy jste udělala z malého vlivu CO2 na Marsu žádný vliv. Divné!

Co je tedy podle vás současnýn spouštěčem klimatické změny na Zemi, když pohrdáte CO2?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

18.11.2022 22:06 Reaguje na Jiří Svoboda
P. Svoboda, nechám teraz tak tie minulé zmeny a pripomeniem výroky prof. Richarda Lindzena. Nechce sa mi hľadať originál odkazu, ak si to dobre pamätám tak hovorí: "Celé pôsobenie CO2 pridaného ľudskou činnosťou môže vyrovnať už malá zmena oblačnosti" Ďalej pokračuje: " Prečo by sa mal tak zložitý jav ako je klimatický systém Zeme riadiť niečím čo predstavuje 2% jeho celkového energetického rozpočtu?" Ďaľšia vec o ktorej hovorí, je to že celý ten klimatický systém je veľmi nestabilný a má tendenciu sa neustále meniť aj keby sa nemenili vonkajšie vplyvy. Proste pulzuje a vibruje podobne ako keď ťaháme slák po husľových strunách nezmenenou silou, ale tie struny predsa vibrujú. Tým chcem len povedať, že nájsť potvrdenie CO2 teórie je mimoriadne ťažké. Teória spúšťača môže byť správna, ale aj nemusí. Asi nestačí to čo si myslíte, že vylúčite alebo kvantifikujete všetky iné činitele a potom Vám zostane to CO2. Ako písal p. Zahradník, nemáme Zem 2 na pokusné merania a porovnania. Ale máme zjednodušené podmienky na Marse, kde je čisté CO2 bez vody. Tam by sa mala pomerne ľahko dať vypočítať "sila" CO2 A máme samozrejme Zem v minulosti, ak by modely dokázali vypočítať čo a aká sila dokázala roztopiť 3 km hrubý ľadovec v Kanade a trocha menší v severnej Európe a zdvihnúť hladinu morí o 130 metrov tak sa možno pohneme troška ďalej.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.11.2022 20:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Aha, takže jste slíbil netahat sem minulost a taháte sem minulost i Mars. Bravo!

"Prečo by sa mal tak zložitý jav ako je klimatický systém Zeme riadiť niečím čo predstavuje 2% jeho celkového energetického rozpočtu?"

Pokud mám 2% přebytek z absorbované energie vyslané sluncem, ten se musí projevit soustavným ohříváním povrchu Země. Přírodní jevy na to pouze nabalí další oscilace.

Mě docela fascinuje, že si nevšímáte číselných hodnot, a jen lehce přijímáte hodnocení "autorit". Úvozovky jsem použil proto, že si prof. Richard Lindzen zjevně vůbec neuvědomil, jakou obrovskou energii 2 % představují. Když změníte teplotu o 2 % v absolutní stupnici, dostanete navýšení o 6 °C! Na této hodnotě by se měla teplota při zmíněné narušené bilanci ustálit.

Pěkně děkuji za poučení!
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.11.2022 21:32 Reaguje na Jiří Svoboda
To je teda ale odvaha predpokladat, ze profesor klimatologie (tusim) ze Stanfordu neni schopen do jevu, v nichz je expertem zapojit elementarni aritmetiku...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 10:00 Reaguje na Miloš Zahradník
Jsou dvě možnosti. Buď jeho výroky byly překrouceny nebo toho není schopen. Tak si vyberte. Každopádně to, co napsal pan Mertan je pitomost. To snad sám uznáte.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

19.11.2022 22:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozrejme, že ak som to napísal spamäti, došlo ku skresleniu informácie. Tie 2% sú odhadom pre zdvojnásobenie koncetrácie CO2. Radšej si prečítajte článok celý aby ste si mohol vytvoriť vlastný názor čo si prof. Lindzen uvedomil a neuvedomil a čo si asi neuvedomíte Vy :-) Ak samozrejme prečítate článok do konca, pretože minule ste to tak neurobil. https://wattsupwiththat.com/2018/10/09/richard-lindzen-lecture-at-gwpf-global-warming-for-the-two-cultures/
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

19.11.2022 22:14 Reaguje na Vladimir Mertan
Aha a to ešte neporiadne čítam, pretože sa jedná o 2% energetického rozpočtu skleníkového efektu. Ten celkový skleníkový efekt je odhadnutý na 200 W/m2 .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 22:32 Reaguje na Vladimir Mertan
Můj názor je ten, že kromě skleníkového efektu lidstvo podporuje i albedový efekt, tj deforestace, odvodňování, zástavba... W+ tání permafrostu, metanová aféra...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

20.11.2022 08:57 Reaguje na Karel Zvářal
Určite áno, to málokto spochybňuje. Je ale problém kvantifikácia tohoto javu. Pridal by som ešte vypúšťanie aerosolov. Veľmi intenzívne ľudstvo zmenilo klímu v mestách. Mestský tepelný ostrov je merateľný jav. Treba si uvedomiť že hlavne aerosoly v meste dvíhajú aj a najmä zimné teploty. Rozohriaty asfalt zase ovplyvňuje jarné a najmä letné teploty. Otázka je, či to stačí na celosvetovú klimatickú zmenu. Ale ako hovorí p. Svoboda, mohol by to byť ten spúšťač, ktorý naštartuje ďaľšie procesy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.11.2022 10:30 Reaguje na Vladimir Mertan
Mno, o opakování je jedno klišé, tak třeba se to na stoprvní pokus podaří, i když se o tom dá s úspěchem pochybovat:-)

Nejen městský tepelný ostrov, ale také hliněný tepelný ostrov, kterých člověk vytvořil po deforestaci a dehydrataci půdy v posledních dekádách neúrekom (mil-s kmq), jsou tím "spouštěčem" (rozuměj příčinou) klimatických změn.

Kdo se nevozí v klimatizované káře, ale okusí atmosféru pekla na vlastní kůži, ten má o příčinách jasno: ...Rozdíly teplot mezi polem s porostem a polem bez porostu se pohybují kolem 12-14 °C.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 10:15 Reaguje na Karel Zvářal
Albedobý efekt je hlavně způsoben táním ledovců. Když něco odvodníte, vykácíte, zastavíte, reflexivitu povrchu v podstatě nezměníte.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

20.11.2022 13:18 Reaguje na Jiří Svoboda
To je tak, keď si niečo teoreticky vypočítate a v praxi to nesedí. Do svojich výpočtov zabúdate zapojiť vodu. Skúste sa ráno naboso poprechádzať po asfalte a potom po tráve. Prečo je tráva plná rosy a asfalt je suchý? :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.11.2022 11:53 Reaguje na Vladimir Mertan
Zase sprostě kecáte, že nezapočítávám vodu!

Asfalt je mikroporézní a smáčivý a trochu vlhkosti vcucne.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 10:10 Reaguje na Vladimir Mertan
To je docela možné. Ty 4 W/m2 od CO2 budou ještě několikanásobně zesíleny nárůstem vodní páry v atmosféře a albedo efektem (ubývání bílých ploch) kvůli znavýšené teplotě. Tomu se říká pozitivní zpětná vazba, která několikanásobně zesiluje primární učinek (navýšení skleníkového efektu emisemi CO2).
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

20.11.2022 13:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Prečo práve tieto 4W/m2 budú tak intezívne zosilnené a budú riadiť klímu? Prečo to nebudú iné 4W/m2? A čo negatívne spätné väzby tie nefungujú a nemôžu sa spustiť?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 15:01 Reaguje na Vladimir Mertan
Jiné 4 W/m2 navíc budou stejně zesílené. Tak je ale najděte!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

20.11.2022 20:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Predovšetkým 4w/m2 sú vypočítané pre zdvojnásobenie CO2, v súčasnosti sa počítajú 2 W/m2. Samozrejme nechcete počuť o zmenách oblačnosti, zmenách povrchu, vegetácie a vysušení krajiny, zmenenej slnečnej aktivite, kolísaní morských prúdov.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.11.2022 11:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Dobře, tak doložte, kolik ty vámi vyjmenované jevy přespívají a srovnáme si to s účinkem navýšení CO2. Tak získáme jasný podklad pro diskusi.

Samozřejně musíte rozlišovat případy, kdy jde o primární příčinu nebo pouze zpětnovazební efekt způsobený zvyšováním teploty z primárnách příčin.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

23.11.2022 10:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Psal Vám to p. Jirsa: „Důvodem byl nepatrný (<2%) úbytek oblačné pokrývky Země způsobený jevem El Nino nezávislým na lidské činnosti. Skleníkové plyny sekundárně snižující tok energie odcházející do vesmíru v infračervené oblasti byly až třetím faktorem v pořadí po vodní páře.“ Toto je dôvod posledného oteplenia v roku 2015. Odvtedy sa zase neotepluje, takže smerujeme k ďalšej dlhšej pauze v globálnom oteplení. :-) Ak by mal CO2 tú silu a vedúcu úlohu čo mu pripisujete, museli by sa jeho účinky razantne prejaviť nielen v minulosti, ale aj na Marse. Dobrým miestom na pozorovanie otepľovacích účinkov CO2 je Antartída. TAm by sa malo predsa otepľovať najrýchlejšie. Zatiaľ ale rozloha Antartického plávajúceho ľadu neklesá a na stanici Vostok bol v roku 2021 nameraný najchladnejší polrok v histórii meraní.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.11.2022 12:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Jasně, svede se to na El Nino a je to vyřešené! Akorát El Nino existuje už tisíce let tak proč se teď rozhodl pro úbytek oblačnosti?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.11.2022 22:59 Reaguje na Vladimir Mertan
To je velmi dobre napsany clanek od Lindzena. Skoda, ze si ho zvanilove o klimatu vetsinou neprectou resp. to co je v nem - se snahou se vyjadrit co nejprostsim jazykem - napsano si nepromysli a nepochopi
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 10:29 Reaguje na Miloš Zahradník
Copak vás tam v tom článku tak nadchlo?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2022 09:34 Reaguje na Milan Jirsa
Pane Jirso, vy tu natlačíte do sebe jevy zcela nesouvisející.
Revolta mladých, humanitně vzdělaných lidí a klimatická změna nemají společného vůbec nic, ta může být brána jen jako záminka.
Pokud se ale podíváme na věc z čistě vědeckého pohledu, tak je klíčem šestá zpráva IPCC a ta hovoří velmi jhasně a její závěry jsou stokrát oponované a dokazované.
Pouze předpověď teplot na konci století je pořád předpověď, ovšem poměrně konzervativní. A z minulosti víme, že se vyplnily prognózy spíše alarmistické.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.11.2022 17:30
Pane Krajhanzle, je zajímavé, že pofidérní stomilionovou dotaci na toustový chléb vytáhnete, ale k fotovoltaickému tunelu za půl bilionu, kde byl evidentně porušen zákon při stanovování podpory, mlčíte.
Odpovědět
dharmošlap

dharmošlap

19.11.2022 09:23
Zelený aktivismus u nás spáchal mediální sebevraždu v devadesátých letech blokádou výstavby dálnice přes České středohoří. Byl to boj "těch co vědí" proti zájmům "těch, co tam žijí". Je třeba aktivismus rehabilitovat, ale tohle není ta cesta. Ale nevadí. Budou další příležitosti....
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.11.2022 19:15
milý autore,
abychom se propříště vyhnuli přiblblému nálepkování:

no = no
no ≠ hate
no ≠ phobia
(snad nemusím překládat)

je to strašně jednoduché. představme si, že se nejedná o stávkování za klima nebo podporu stejnopohlavních vztahů, představte si, že do slečny na baru vandruje nějakej nesympatickej opilec vyžadující soulož na záchodku (a že tedy když řekne ne, ne znamená "ne", tak má nějaký problém, měla by se léčit a vůbec si zaslouží ostudu. blbost, žejo). ne znamená ne a nic jiného.

pro domácí studium: Karel Čapek, Marsyas, dvanáctero figur zápasu perem.

Odpovědět
BK

Barbora Kuňáková

20.11.2022 08:26
přečetla jsem to hlavně kvůli autorovi :-)

podle mně byla tato demonstrace naprosto nedomyšleným tahem, s nedomyšlenými cíli, která měla za (nevědomý) účel hlavně jediné: poplácat se po rameni, jak my jsme strašně dobří a oni jsou ti zli. Tento svůj účel asi naplnila, studenti odcházeli uspokojení, takže byla úspěšná :) Ale což, třeba mají její iniciátoři nějakou širší strategii do které zapadá, jen o ní ví pouze zasvěcení. Nechme se překvapit.

Možná by bylo fajn v takové koncentraci lidí co chtějí něco dělat pro klima zahlásit radu od Muska, že kdo chce pro ochranu klimatu dělat nejvíc, musí jít pracovat jak manažer do společností těžících ropu. tam si vydělá hodně peněz, kterými může dotovat celou sféru ochrany klimatu. jenom aby hlasatel tohoto výroku měl rychlé nohy, aby pak stihnul zdrhnout z pódia.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2022 17:15 Reaguje na Barbora Kuňáková
Fakt? A já si myslel, že v největším balíku jsou čerpadláři ekologických dotací!!! Vždyť právě proto vznikla celá ideologie klimatřeštění, aby byl oškubán každý občan o poslení decko benzínu do vařiče.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2022 09:13
Prošel jsem si zběžně celou diskusi a zarazila mě jedna věc: nepochybně odborně fundovaní lidé tu probírají téma až do detailů, ale nikde jsem tu nezaznamenal reakci na nejdůležitější a celosvětově uznávaný dokument, shrnující prakticky veškeré naše vědění o klimatu - šestou zprávu IPCC. Nedegraduje to pak celou diskusi a hlavně její význam??
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 10:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Pro mne je zpráva IPCC zásadní v tom, že jasně ukazuje, že současné snahy ochránit globální klima jsou neúčinné. Problém není v tom, že klima nedokážemě stále detailněji popsat/nasimulovat, ale v tom, že kvůli nemožnému politickému přístupu nejsme schopni klimatický rozvrat ani alespoň přibrzdit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2022 13:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Jste moc rychlý, řešení může nastat až v případě, že problém pochopíme.
A to je právě v té zprávě a já mám obavu, že příliš velké procento lidí, kteří do toho můžou zasáhnout, to ještě nepochopilo. Potom se to zcela logicky nedaří.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.11.2022 15:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Zpráva IPCC je strašně dlouhá a ty základní věci nutné k pochopení tam již nejsou vysvětlovány.

U "klimaskeptiků" efektivně funguje blok kritického myšlení daný neschopností změnit vlastní pohodlný názor.

Vy ale nejste o nic lepší! Pořád velmi nekriticky vzhlížíte ke grýndýlu jako k pozlacenému teleti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2022 17:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Existují výklady, které to zjednodušují a vysvětlují zásadní věci.
Já nejsem nekritický, ale v situaci, kdy všichni plivou špínu na grýndýl a obviňují ho z cha cha energetické krize!!, je kdokoliv, kdo neplive automaticky eurohujer, zeleňák, ekoterorista a nekritický obdivovatel.
Faktem je, že nejsem tak odborně erudovaný, jako jeho autoři, takže jakákoliv kritika ode mě by byla taková dost vinklerovská.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.11.2022 13:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Energetická krize je jen důsledkem politiky EU v uplynulých letech. Grýndýl samozřejmě nevyjímaje ...

"Aktuálně je nejrelevantnější rok 2014: představuje bod obratu, kdy se však Západ nedokázal obrátit. Po anexi Krymu a začátku války na Donbasu jsme nepochopili, co se děje – že ruské impérium vrací úder.

Kdybychom tomu v roce 2014 dobře rozuměli, tak by reakce byla jiná. Rychleji bychom zlepšovali naše vojenské kapacity, více bychom podporovali Ukrajinu a snižovali naši energetickou závislost na Rusku. A nikoli ji zvyšovali, jako to dělalo Německo. A myslím, že bychom pak Putina odstrašili od případné invaze."

"První je způsob, jakým řešila krizi eurozóny. Měla reagovat (myšleno při pomoci Řecku – pozn. red.) mnohem rozhodněji a rychleji – bylo by to levnější a Řekové by méně trpěli. Druhou chybou bylo panické opuštění jaderné energetiky po havárii ve Fukušimě. Představte si, v jak výrazně lepší situaci by Německo dnes bylo, pokud by mělo k dispozici atomové elektrárny. A třetí chybou je samozřejmě zmíněný rok 2014. Stavba plynovodu Nord Stream 2, která začala rok poté, nebyla jejím projektem – prosazovali ji její koaliční partneři ze sociální demokracie. Ale ona s ním nakonec souhlasila a dopustila, že se Německo stalo ještě více energeticky závislé na Rusku."

https://www.respekt.cz/tydenik/2022/47/zapad-v-roce-2014-minul-bod-obratu

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.11.2022 18:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Miluji generály po válce, kteří první hlasovali pro NS2, pro levný ruský plyn a prskali, když měli dát kačku na obranu.
Ve všech evropských zemích!
A najednou jsou chytří jak rádio, co se mělo a nemělo dělat!!

Samozřejmě byli lidé, kteří před Ruskem varovali (Jefim Fištejn), taky Američané NS2 silně blokovali a Evropu varovali a vy jste byl první, kdo hulákal, jakse do nás zase montují!!!

Myslím si, že NIKDO nečekal, že tak šílenou kruťárnu ta zrůda spustí, ale že nás bude vydírat bylo jasné všem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.11.2022 11:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jako že TG Ash hlasoval pro NS? A že UK dává málo na obranu? A na hlavičku jste spadl už jako batole, nebo až později?

A já vím, že pro vás je to obtížně pochopitelné, ale problém není v tom, že tam na dně ty roury jsou. Ty tam jsou furt a nějaký rok tak ještě budou ... ať už v nich plyn bude, nebo nebude. On je nikdo lovit nebude. Problém je a byl v tom, že Německo vsadilo na jediného dodavatele. A dotlačilo do toho i nás.

Ostatně ... " ... odborníci i politici se však shodují, že je nutné zabránit opakování podobných krizí. Jednou z cest by mohla být diverzifikace zdrojů a přívodů zemního plynu, ... Vicepremiér Alexandr Vondra řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce, že plynovod Nabucco, který má přivést plyn z oblasti střední Asie do Evropy, by mohl být hotový již v roce 2015."

https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1426801-ovm-do-roku-2015-cesko-mohlo-brat-plyn-i-z-nabucca-a-nord-streamu

A jak to dopadlo a proč ... "Ale pod kotlem přitopilo Německo svojí naivitou. Léta nás uklidňovalo, když jsme zkoušeli prosazovat různé alternativní diverzifikační projekty. Házelo také vidle do projektu plynovodu Nabucco během našeho prvního předsednictví v roce 2009. Přitom jsme měli postavené konsorcium, zajištěné financování od EU i souhlasná stanoviska Ázerbájdžánu a Turkmenistánu, dodavatelů plynu z oblasti Kaspického moře. Němci ale nakonec donutili odstoupit od projektu energetickou společnost RWE, protože nechtěli konkurenci k plynovodu Nord Stream. Stále nás uklidňovali, že se nemáme bát, protože vztah mezi Německem a Ruskem je vztah odběratele a dodavatele, kteří na sobě vzájemně závisejí."

https://www.e15.cz/ceske-predsednictvi-v-rade-eu/s-plynem-je-to-jako-s-frontou-na-banany-za-bolsevika-na-posledni-nic-nezbyde-rika-vondra-1390472

Ale vy jste jednak hloupej, jednak si stejně jen melete co se vám hodí k tomu vašemu omezenému vidění světa, takže mi je jasné, že je to jak hrách na zeď.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.11.2022 13:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Pak je ovšem velká pitomost zastávat se něčeho, co sám nedokážete kriticky zhodnotit. To opravdu vypadáte jako naivní hlupáček.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist