Jan Moravec: Další dějství Zpřítomnění (keltského opida na Závisti)

Jsou tomu tři roky, co se bouřlivě řešila otázka „zpřítomnění“ keltského hradiště na Závisti. Jsme o tři roky dál a projekt je opět na stole. Pod tlakem odborné i laické veřejnosti doznal výrazné změny. Již to není zpevněná plocha, počítá se s volně loženým, respektive na sucho skládaným kamenivem, takže by byla (minimálně částečně) propustná. Již to nejsou provokativně pestrobarevné tvary, vše je v barvách přírodního kamene. Stále však zůstává ohromný zásah do vrcholové plošiny, na jeho rozsahu se fakticky nic nezměnilo, takže se opět veřejnost bouří a podepisují se petice. Jak vypadá upravený projekt z pohledu ochrany přírody a krajiny?

Jednoznačným problémem je nutnost značné přepravy materiálu. Lokalita leží na vrcholu kopce uprostřed lesa (evropsky významné lokality), doprava, byť dočasná, tak bude znamenat veliký negativní vliv jak z hlediska přírody, životního prostředí, tak rekreačního využití území. Vím, když se před lety zavážely zdejší archeologické vykopávky, byly to pravděpodobně ještě větší přesuny materiálu. Ale je nutné to opakovat?

Předpokládaná podoba úpravy akropole je dosti nejasná, vyvolává množství otázek, pochybností a vylučuje jednoznačné soudy (což je u projektu, který by měl být teoreticky již příští rok realizován, samo o sobě dost zásadním problémem). Souhrnná technické zpráva z října loňského roku předpokládá, že štěrkové plató v okolí geometrických obrazců představujících podesty zaniklých keltských staveb by bylo osázeno vegetací, která zde bude vytvářet pochozí „přírodní“ koberec. Výčet rostlin v podstatě odpovídá přirozené vegetaci místních skalních stepí, takže proti němu nelze mít zásadnější námitky. Jenže na vizualizacích této realizace (např. www.dolnibrezany.cz/zpristupneni-nkp-zavist-uprava-plochy/d-16963) žádná zeleň není (přestože architekti na vizualizace rádi malují stromečky a kytičky i tam, kde se s nimi nepočítá, protože to vypadá lépe). Takže bude plocha něčím osázená, nebo tu má být jen 0,3 hektaru holého kamene? Souhrnná technická zpráva bagatelizuje možný negativní vliv na okolí (nebude podle ní vůbec žádný, naopak dojde ke kultivaci dnes zpustlé lokality), jsou v ní zjevné omyly (materiál má být dopravován „výhradně po stávajících polních cestách“, přestože lokalita, jak již bylo zmíněno, leží uprostřed lesa) i dosti sporná tvrzení (lze věřit, že takto rozsáhlý projekt bude realizován „z větší části ručně“?). Jak moc se lze na tvrzení v této zprávě spolehnout? Není zde osázení zmíněno pouze proto, protože jedna z námitek proti původní verzi projektu byl zábor přírodního prostředí uprostřed evropsky významné lokality?

Předpokládejme, že štěrkové plató bude skutečně osázeno rostlinstvem. Kdo bude dohlížet na to, že zde budou vysazeny v projektu navržené „přírodní“ druhy, a ne nějaké exoty či hybridy, v danou chvíli na trhu lépe dostupné či levnější? Nedaleko od místa realizace jsou cenné přírodní skalní stepi; vnášení zahradních kultivarů či nepůvodních druhů by zde mohl být z biologického hlediska poměrně velký problém.

Další nejasnou otázkou je následná údržba celé plochy. Technická zpráva na jednom místě uvádí, že „velmi důležitou součástí bude i následná údržba, zvláště v prvních letech po realizaci“, ovšem s tím, že podrobný manuál následné údržby bude až součástí realizační dokumentace, na jiném místě, že zde má být „nízká vegetace na pohled neorganizovaná, ponechaná vlastnímu vývoji“. Tedy nevíme ani, zda se s údržbou počítá, ani jak by měla probíhat. Že by zde docházelo k nějakému pletí nepředpokládám, to by bylo finančně nesmírně náročné. V případě neúdržby i běžné mechanické údržby (kosení) lze předpokládat, že plocha začne zarůstat i „nechtěnou“ vegetací, která postupně opanuje celý čtverec a v podstatě ho zneviditelní (kdo pečuje v rámci ochranářského managementu o skutečné skalní stepi, ví, jaký je problém udržet je v době abnormálního množství živin v prostředí v nějakém vyhovujícím stavu, tady by šlo pouze o imitaci skalní stepi ve výrazně méně vhodných podmínkách). Jaká je záruka, že správce území nesáhne ve snaze udržet kýženou podobu akropole k plošné aplikaci herbicidů?

Poslední poznámka se týká krajinného rázu. Ten 56x56 metrů velký pravidelný geometrický útvar bude uprostřed přírody působit značně agresivně, nepřirozeně. Nejspíš je to záměr. Jeho Interpretační role je však nejasná, neboť plocha akropole byla dle dostupných archeologických zpráv obdélníková (a i kdyby odpovídal archeologické situaci, k jejímu znázornění by stačil obrys opevnění). V případě, že čtverec postupně zaroste vegetací, ať již plánovaně nebo samovolně, předchozí námitka sice odpadá, avšak vysypávání celého plató štěrkem se jeví jako zbytečně vynaloženými prostředky a dvojnásobně zbytečnou zátěží životního prostředí přesuny materiálu.

Vše směřuje k jedinému – proč vlastně autor projektu tak vehementně trvá na tom, že ten čtverec musí být něčím plošně pokryt? Vlastní ego? Co nejvíce proinvestovaných peněz? Pokud by byla plocha udržována jako úplně obyčejná kosená louka (ideálně třeba osetá regionálním lučním osivem, které pro tuto oblast existuje), z níž by pouze vystupovaly kamenné obrazce zaniklých staveb, výrazně by se snížil objem přepravovaného materiálu a odpadly by v podstatě všechny pochyby, které kolem budoucí podoby a údržby akropole vyvstávají. Odpovídalo by to zvyklostem, jak se podobné archeologické lokality ve světě prezentují. A navíc by realizace a nejspíše i údržba vyšly daleko levněji.

---

reklama

---