Jan Pluháček: A co takhle do české přírody vypustit nosorožce?
5.6.2023
Vzácný jelen barasinga, obývající louky a zátopovou savanu severní Indie a Nepálu. Dobře se aklimatizoval v Evropě, kde snáší i naše zimy. Zájem o jeho chov v zoologických zahradách není bohužel velký a chybí zejména samčí skupiny. Stádo sloužící „údržbě krajiny“ by tak mohlo celkové populaci velice pomoci.
Foto | Jan Pluháček
Pro úplnost by bylo vhodné dodat, že s výjimkou losa (Alces alces) a jelena evropského (Cervus elaphus) žádný další původní evropský divoký velký kopytník se dnešních dnů nedožil, takže má-li se pracovat výhradně s evropskými zvířaty, pak jiná cesta není. Otázkou však je, zda-li se má opravdu pracovat pouze s původní evropskou faunou?
Dnešní Evropa představuje jeden z civilizačně nejvíce rozvinutých kontinentů. Zároveň se jedná o jeden z kontinentů, kde je ochraně přírody věnována velká pozornost. Ale také se jedná o kontinent, který se stává více a více zahleděný do sebe (a do Severní Ameriky) a problémy dalších částí světa přehlíží.
Banteng je bezpochyby nejkrásnější divoký tur světa. Zoologické zahrady o něj přesto nejeví velký zájem, například žádná česká jej nechová.
Foto | Jan Pluháček
Navíc, co se týče biologické rozmanitosti, pak je evropský kontinent přirozeně jedním z nejchudších. Takže kdybychom si měli položit cynickou otázku typu: který jeden kontinent by mělo lidstvo zničit tak, aby to způsobilo biologické rozmanitosti na planetě co nejmenší škody? Odpověď by byla: udělejme to s Evropou.
Tlak na evropskou přírodu nesílí, naopak tato se více a více obnovuje a regeneruje. Evropská lidská populace pomaličku vymírá a bez migrace by už i viditelně klesala.
Na druhou stranu na ostatních kontinentech, kde velcí kopytníci přežili (zejména Asie a Afrika), je situace naprosto odlišná. Asie se dynamicky rozvíjí, města tam stále rostou, dopravní infrastruktura bují, a i když tam počet obyvatel bude za pár desítek let kulminovat, stále jich tam přibývá (a tím pádem sílí i tlak na přírodu).
Kulan je jedním ze vzácných poddruhů asijského osla obývající střední Asii. Přestože se jedná o chovatelsky snadný druh, evropské zoo jich nechovají ani stovku. Situace jeho íránského příbuzného – onagera – je ještě smutnější.
Foto | Jan Pluháček
Naprosto odlišná je situace v Africe. Tam se nyní odehrává největší lidská populační exploze, aglomerace živelně rostou a většina infrastruktury dosud zcela chybí a je třeba ji postavit, a tím pádem tam tlak na přírodu nejen roste, ale bude se v brzké době i dramaticky zvětšovat. Zároveň je to kontinent velké politické nestability, přičemž politická stabilita je pro přežití vzácných druhů velkých savců naprosto klíčová.
Otázka tedy zní: máme se tedy zavřít do naší evropské ulity a ochranu velkých zvířat na jiných kontinentech nechat jiným? Anebo se máme pokusit o sdílení problémů celého světa a o pomoc při záchraně velkých savců? A pokud přijmeme druhý scénář, tak jak to máme činit?
Prvním, klíčovým a dnes již samozřejmým krokem je pomoc ohroženým druhům v jejich domovině. Tato často nejúspěšnější i nejefektivnější cesta ale nemusí být jediná možná. Řada druhů tak zjevně přes bezprecedentní ochranářská opatření stejně vyhyne, např. sumaterský nosorožec (Dicerorhinus sumatrensis) nebo nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium simum cottoni), u něhož zbývají poslední dvě samice. Jinou situací představují vzácné poddruhy žijící například jen v jednom politickém státě se zvláštním režimem jako je asijský divoký osel onager (Equus hemionus onager) obývající výhradně Írán.
Existuje tedy možnost, jak pomáhat velkým kopytníkům mimo jejich domovinu, konkrétně u nás v Evropě? Ano existuje, máme tu přece zoologické zahrady a jejich efektivní chovné programy. Ty mohou udělat mnoho. Avšak na evropské zoologické zahrady roste tlak veřejnosti, aby v nich chovaná zvířata měla větší prostor, takže počty druhů v nich ubývají. Tím pádem jsou celkové velikosti populací řady druhů chovaných v zoologických zahradách poměrně malé. Možnost chovu vzácného druhu v „evropské rezervaci“ by tak mohla jeho populaci výrazně prospět a zvýšit jeho početnost i o desítky procent.
Jsme tak v situaci, kdy na jedné straně máme vzácná neevropská zvířata, jichž máme v chovu několik desítek jedinců a na druhé straně máme nově vytvářené rezervace pro velké kopytníky, kam umisťujeme pouze tři druhy (z toho dva domestikované), jejichž stavy se počítají v tisících či desítkách tisíců.
Řešení této situace se nabízí relativně jednoduché: začněme využívat neevropské celosvětově vzácné kopytníky „pro údržbu“ naší krajiny. Aby to mělo smysl, bylo by třeba, aby se stáda těchto kopytníků stala součástí Evropských ex-situ programů (EEP) a stala se součástí populace pečlivě udržované evropskými zoologickými zahradami.
Nosorožec indický žije pouze v deseti rezervacích ve dvou státech světa (Indie a Nepál). Ačkoli jich je přes 70 chováno i v evropských zoo, tak jejich kapacita je již vyčerpána. V případě zajištění vytápěného objektu (např. spalováním plynů z míst bývalé důlní činnosti) by bylo možné použít nosorožce k údržbě krajiny v naší zemi. To by pomohlo jak krajině, tak i nosorožcům samotným v posílení záložní evropské populace. Tento návrh možná působí velmi exoticky. Nicméně je třeba si uvědomit, že v době nedávné (15 tisíc let) žil v Evropě jeho příbuzný - nosorožec srstnatý. Snímek z Národního parku Kaziranga, Ásám, východní Indie.
Foto | Jan Pluháček
Samozřejmě je možné očekávat argument, že nepůvodní druh do evropské přírody přece nepatří. Na to však lze namítnout, že introdukce (vysazení nepůvodního druhu) druhů s podobnou ekologickou hodnotou jakou měly druhy původní, je dnes brána v celém světě jako standardní ochranářské opatření. Notabene, když je dotyčný (introdukovaný) druh či poddruh ve své domovině ohroženým.
Navíc je třeba si uvědomit, jaké druhy velkých kopytníků žily v Evropě a formovaly její krajinu ještě před pár tisíci lety (z hlediska paleontologického tedy včera) – kdy už se zde pohybovali moderní lidé. Mezi ty nejznámější patří mamut (Mammuthus primigenius) či srstnatý nosorožec (Coelodonta antiqutatis).
A které neevropské druhy kopytníků by mohly být vhodnými kandidáty na přirozené vypásání přírodních rezervací? Na prvním místě jsou to bezpochyby vzácné podruhy asijského osla (Equus hemionus), zejména kulan (E. h. kulan) a onager (E. h. onager). Dále je to kůň Převalského (Equus przewalskii), který již úspěšně vypásá louky v Praze v rámci projektu tamní zoo. Z jelenovitých lze uvažovat např. o indickém barasingovi (Rucervus duvaucelii) či tibetském jelenovi bělohubém (Cervus albirostris).
V případě „teplomilných“ druhů jsou možnosti daleko větší. V rezervacích by uplatnění našli například vzácní tuři z jihovýchodní Asie jako banteng (Bos javanicus) či gaur (Bos gaurus), vzácné africké zebry Grévyho (Equus grevyi) či bezhřívá (Equus quagga borensis), afričtí osli (Equus africanus somaliensis) i řada antilop. V případě dostatku vody by pak bylo možné uvažovat i indickém nosorožci (Rhinoceros unicornis).
Přečtěte si také |
Jan Pluháček: Jak na stále rostoucí populace zvířat v zoo? Přírodní problém vyžaduje přírodní řešení
Problémem u „teplomilných“ druhů je jejich zazimování. Tato zvířata by potřebovala vytápěná zimoviště. Jejich výstavba a provozování je samozřejmě ekonomicky velmi náročné. Avšak za určitých okolností by to nemuselo být zcela nereálné. Například výstavbu zimovišť by bylo možné pokrýt z evropských dotačních titulů. Jiným problémem by bylo vytápění stájí v zimě. To by bylo ve většině oblastí opravdu problematické. Nicméně existují lokality, kde by takové vytápění bylo téměř zadarmo jako například místa bývalé hornické činnosti, kde je třeba tak jako jímat důlní plyny, které je možné spalovat.
Je třeba si uvědomit, že populace všech výše uvedených druhů jsou omezeny kapacitou zoologických zahrad, která pozvolna klesá. O tom, jak by populacím některých vzácných druhů možnost zvětšení prostřednictvím vypouštění do evropských rezervací pomohla, svědčí následující tabulka uvádějící jejich stavy v evropských zoologických zahradách (Tabulka 1).
Tabulka 1. Celkové počty vzácných druhů kopytníků chovaných v evropských zoo. Údaje převzaty ze systému ZIMS (Zoological Information Management Software) od společnosti Species360.
Ne každý druh je vhodný do každého prostředí, takže při výběru druhu by bylo nutné zohlednit biotopy dané lokality. A samozřejmě není možné uvažovat do těchto projektů druhy s invazivním potenciálem.
V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že cílem by rozhodně nemělo být kompletní nahrazení zdivočelých koní a praturů vzácnými druhy. Každý extrém škodí. Na druhou stranu by byla nesmírná škoda, kdyby tyto dva zdivočelé druhy kompletně zabraly všechny české rezervace s velkými kopytníky. To by totiž představovalo jen ukázku našeho evropského, potažmo českého sobectví. Takže otázka zůstává stále otevřená: pomůže česká příroda ohroženým druhům velkých savců naší planety či nikoliv?
reklama
Jan Pluháček
Autor vede tři EEP (EAZA Ex-situ programy) v Zoo Olomouc. Jako etolog působí i ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze a na Katedře biologie a ekologie PřF OU v Ostravě.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Benešov chce zachovat tradici chovu medvědů na zámku Konopiště
Ve zlínské zoologické zahradě se narodila tři mláďata lva konžského
V plzeňské zoo se vylíhla mláďata ohroženého leguána a asexuálního baziliška
Další články autora |
Jan Pluháček: Evropské tažení proti invazním druhům je stejné jako křížové výpravy. Postrádá slitování
Jan Pluháček: Jednou zvíře zabijeme, podruhé milujeme. Tři příběhy lidské rozpolcenosti ke stejnému zvířeti
Jan Pluháček: Jak na stále rostoucí populace zvířat v zoo? Přírodní problém vyžaduje přírodní řešení
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (85)
SV
MU
Michal Ukropec
5.6.2023 17:34 Reaguje na Slavomil VinklerJá bych byl opatrný. Může to skončit tak, že budou likvidováni původní kopytníci aby vytvořili místo nepůvodním, a pokud se to nebude líbit původním obyvatelům, budou vyeliminováni a nahrazeni od jinud.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
5.6.2023 21:31 Reaguje na Michal UkropecProč by měli být původní kopytníci likvidovaní? Ten chov přece bude řízený. A velká zvířata se nikdy nemohou stát invazivními. Alespoň zde v Evropě ne. Něco jiného je to na Novém Zélandě |(kde žije moje dcera s rodinou).
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
7.6.2023 06:10 Reaguje na Michal UkropecTak za 1. Nosorožce bílé severní jsme zde již měli, a převozu do Ol Pejety jsme bránili tak dlouho, až se nám nakonec podařilo je bezachránit. Ano, máme tendenci ukazovat lidem z rozvojových zemí jak jsme Inn, ale chtělo by to trochu pomoci i našim druhům. S losem jsme nepokročili, a co takto se zaměřit třeba na tetřevy? Ano netí to tak atraktivní jako nosorožec.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.6.2023 07:51Ona ta úvaha o nosorožcích v české přírodě není zase tak úplně mimo, ale nemohlo by se jednat o v současné době žijící telomilné druhy. Víme, že dříve se v Evropě vyskytoval noorožec srstnatý.A stejně jako se dnes pracuje na rekonstrukci DNA mamutů, určitě by se našla cesta na rekonstrukci DNA srstnatého nosorožce. Embrya by pak mohly, jako u vzácných bílých nosorožců, donosit náhradní maminy a mohli bychom mít v přírodě další ikonický původní druh.
Odpovědět
JP
Ján Prečuch
5.6.2023 18:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLidé se bojí introdukce vlka a ted vy tady s nosorožcem? Ten když se rozčílí je nebezpečnější, ten vám rozpárá i SUV auto co váží dvě a půl tuny..
Odpovědět
ZŠ
DV
sv
JO
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 08:08On ten problém je v rozloze a umístění NP a v odporu veřejnosti k NP, které si vedení NP k NP svou bezzásahovou politikou vypěstovalo.
Odpovědět
LB
Lukas B.
5.6.2023 08:16jestli si správně vzpomínám, tak myšlenka udělat nosorožčí oboru ve vojenském prostoru ralsko byla už v první půlce devadesátek - proč to nedopadlo netuším, vím akorát, že mám v knihovničce knížky z té doby (horolezecké průvodce, cestopisy apod.), kde hrdě píší, že 10 korun z každého prodaného výtisku jde na nosorožce u mimoně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 10:13 Reaguje na Lukas B.No jo, myšlenka dobrá, ale přezimování nechce platit ani EU. Proč, když platí daleko větší blbiny?
Odpovědět
JP
Jan Pluháček
5.6.2023 10:30 Reaguje na Lukas B.Ano, tehdy s tím přišel ředitel liberecké zoo. Avšak byl to nápad pro jeho PR, nikoliv pro nosorožce. Zamýšlel to pro tuponosé nosorožce. Jejich chov v zoo však nebyl v té době zvládnutý, víc jich umíralo, než se rodilo a zejména to vůbec nebylo domluvené s EEP, které navíc vedla sesterská Zoo Dvůr Králové (a to veluce dobře). Dnes by se to s EEP domluvilo a bylo by to u druhů, jejichž chov je dobře zvládnutý.
Obecně, dnes má z nosorožců chovaných v Evropě potřebu takýchto rezervních prostor jen populace indických nosorožců. Oba africké druhy (tuponosý a dvourohý) lze úspěšně vracet do přírody, což se u jednoho z nich (dvourohého) i děje, neboť v Africe je mnoho velkých rezervací, kde byli nosorožci již vyhubeni, ale plochy a ostatní druhy zvířat naštěstí zůstaly. V jižní Asii je situace jiná. Je tam přelidněno, volných rezervací poměrně málo a lze tam přemisťovat nosorožce indické z těch rezervací, kde se výborně množí (např. Kaziranga, Pobitora), což se také děje (např. Manas).
Odpovědět
Obecně, dnes má z nosorožců chovaných v Evropě potřebu takýchto rezervních prostor jen populace indických nosorožců. Oba africké druhy (tuponosý a dvourohý) lze úspěšně vracet do přírody, což se u jednoho z nich (dvourohého) i děje, neboť v Africe je mnoho velkých rezervací, kde byli nosorožci již vyhubeni, ale plochy a ostatní druhy zvířat naštěstí zůstaly. V jižní Asii je situace jiná. Je tam přelidněno, volných rezervací poměrně málo a lze tam přemisťovat nosorožce indické z těch rezervací, kde se výborně množí (např. Kaziranga, Pobitora), což se také děje (např. Manas).
BM
Břetislav Machaček
5.6.2023 09:49V oborách (rezervacích) se pasou chráněná zvířata končící v kafilériích
a hovězí maso dovážíme z Argentíny. Nezdá se vám to postavené na hlavu?
Chraňme zvířata v jejich domovině a spásejme louky masnými plemeny skotu.
Pouze tak tu můžeme mít stejnou krajinu jako za našich otců a dědů. Vím,
že pastvina s masným skotem není IN tak, jako ta se zubry a pratury, ale
já bych rozhodně nepohrdl levnějším hovězím, než je nyní to z dovozu.
Naši předci využili k pastvě kdejakou louku a dokonce i lesy a nemuseli
dovážet hovězí až z tramtárie. Bohužel dnešní ekologie je o dovozech i
toho, co nahrazujeme exotickými spásači. Ona je i o vytápění biomasou
hnojenou průmyslovými hnojivy vyráběnými z ropy a plynu a sklízené
stroji poháněnými ropnými palivy. No není to na hlavu? Je, ale je to
EKO nakukané do hlav nedouků lobbisty zaháčkovanými do takových počinů.
Odpovědět
a hovězí maso dovážíme z Argentíny. Nezdá se vám to postavené na hlavu?
Chraňme zvířata v jejich domovině a spásejme louky masnými plemeny skotu.
Pouze tak tu můžeme mít stejnou krajinu jako za našich otců a dědů. Vím,
že pastvina s masným skotem není IN tak, jako ta se zubry a pratury, ale
já bych rozhodně nepohrdl levnějším hovězím, než je nyní to z dovozu.
Naši předci využili k pastvě kdejakou louku a dokonce i lesy a nemuseli
dovážet hovězí až z tramtárie. Bohužel dnešní ekologie je o dovozech i
toho, co nahrazujeme exotickými spásači. Ona je i o vytápění biomasou
hnojenou průmyslovými hnojivy vyráběnými z ropy a plynu a sklízené
stroji poháněnými ropnými palivy. No není to na hlavu? Je, ale je to
EKO nakukané do hlav nedouků lobbisty zaháčkovanými do takových počinů.
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 10:16 Reaguje na Břetislav MachačekV jejich domovině jsou lidé chudí a množí se jako kobylky. Chránit přírodu lze tam, kde je levná energie a tudíž vysoká životní úroveň. Má-li si někdo vybrat mezi smrtí hladem a sežráním zvěře (či souseda) tak co asi?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.6.2023 10:34 Reaguje na Slavomil VinklerPročpak se asi množí jako kobylky? Pokud nejsou odkázáni
pouze na místní zdroje, tak se budou díky dovozům potravin
nadále množit. Primitivní národy se chovaly stejně jako ta
zvířata omezující počet mláďat při nedostatku potravy. Naše
"civilizace" pseudohuhumanity je příčinou přelidnění
planety a toho, že se lze množit i bez práce k získání
obživy. Co by jste od nudy dělal vy, když by vám stačilo dojít do humanitárního skladu pro obživu, někdo by vám
postavil dům, vyvrtal studnu a zdarma vás léčil? No zbylo
by na vás pouze to množení! Je to drsné takto říci, ale
i my jsme kdysi vybili většinu zvířat z hladu, než jsme
pochopili, že až vybijeme ta poslední, tak zemřeme hlady,
ale tehdy nám žádná humanitární organizace nepřivezla ty
potraviny. Naučili jsme se chovat zvířata k dostatečné
obživě a regulovat i porodnost, abychom se nemnožili jako
ty kobylky, které vymřou, až všechno sežerou. Pokud to
domorodci nepochopí, tak buď vše kolem sebe snědí a pak nezbude nic jiného, než to produkovat jinde a jim to vozit.
Hladomor je sice hrozná věc, ale kdo si tím neprojde, tak
nikdy nebude regulovat porodnost a nebude produkovat dost
potravin pro vlastní hladové krky. Lze tak pokračovat i
v budoucnu? No nevím, ale jednou zdroje dojdou a stejně
k tomu dojde.
Odpovědět
pouze na místní zdroje, tak se budou díky dovozům potravin
nadále množit. Primitivní národy se chovaly stejně jako ta
zvířata omezující počet mláďat při nedostatku potravy. Naše
"civilizace" pseudohuhumanity je příčinou přelidnění
planety a toho, že se lze množit i bez práce k získání
obživy. Co by jste od nudy dělal vy, když by vám stačilo dojít do humanitárního skladu pro obživu, někdo by vám
postavil dům, vyvrtal studnu a zdarma vás léčil? No zbylo
by na vás pouze to množení! Je to drsné takto říci, ale
i my jsme kdysi vybili většinu zvířat z hladu, než jsme
pochopili, že až vybijeme ta poslední, tak zemřeme hlady,
ale tehdy nám žádná humanitární organizace nepřivezla ty
potraviny. Naučili jsme se chovat zvířata k dostatečné
obživě a regulovat i porodnost, abychom se nemnožili jako
ty kobylky, které vymřou, až všechno sežerou. Pokud to
domorodci nepochopí, tak buď vše kolem sebe snědí a pak nezbude nic jiného, než to produkovat jinde a jim to vozit.
Hladomor je sice hrozná věc, ale kdo si tím neprojde, tak
nikdy nebude regulovat porodnost a nebude produkovat dost
potravin pro vlastní hladové krky. Lze tak pokračovat i
v budoucnu? No nevím, ale jednou zdroje dojdou a stejně
k tomu dojde.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.6.2023 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekTo není ani tak o té potravinové pomoci, jako spíše o lékařské péči, která se jim zadarmo cpe. Kdysi africká žena porodila třeba deset dětí a dospělosti se díky úmrtím na nejrůznější choroby dožily tak dvě. Dneska se z těch desti děcek dožije dospělosti deset, jenže nikdo neřeší, že součástí té péče by měla být i osvěta o plánovaném rodičovství a antikoncepci. Tkže se obyvatelé řady rozvojových zemí množí jako kobylky a brzy přijde doba, kdy budou v milionech umírat hlady.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
5.6.2023 21:29 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJó jo, byla doba, a není to tak dávno, kdy jsem četl srdcervoucí výzvy: "Pouhých 150 Kč zachrání africké dítě. Tolik stojí základní očkování 4 vakcínami po narození." No, řekněte, kdo by byl takový zlosyn, že by nedal pouhých 150 Kč. No a také - křesťanští misionáři říkají domorodcům, že Pánu Bohu se líbí, když mají hodně dětí.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
6.6.2023 11:12 Reaguje na Jaroslav PokornýJeden moudrý pán (který se ale najednou přestal v médiích objevovat - proč asi?) řekl moudrou větu, která problém dokonale vystihuje:
"Rád dám na Afriku kolik jen mohu - ale POUZE na prezervativy..."
Nojo - co by pak ale dělaly všechny ty neziskovky?
Odpovědět
"Rád dám na Afriku kolik jen mohu - ale POUZE na prezervativy..."
Nojo - co by pak ale dělaly všechny ty neziskovky?
DV
Daniel Višňovský
6.6.2023 20:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNení to ani tak o lékařské péči, jako spíše o misionarstvi. Nejakej pitomec přesvědčil cernousky, že dětičky v sousední vesnici se nemají žrát.
Odpovědět
JV
Josef Volfík
11.6.2023 07:32 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaProto já také říkám těm Lékařům bez hranic Lékaři bez rozumu.
Odpovědět
MU
DV
Daniel Višňovský
6.6.2023 20:23 Reaguje na Břetislav MachačekV Africe bylo po mnoho generaci zvykem regulovat populaci lidozravectvim.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
5.6.2023 16:05 Reaguje na Břetislav MachačekJe to špatný no.
V 2022 se v ČR vyprodukovalo jen 71 000 t hovězího masa a podíl domácí produkce na spotřebě byl 73% - takže opravdu nebylo nic k zakousnutí. A když, tak už jen nějaké to hnusné ekologistické z jižního pólu. :/
A zubři a pratuři se chovají na opravdu neuvěřitelné rozloze! Třeba Milovice (1245 ha) tvoří gigantických 0,016% rozlohy ČR. :/
Ale správně! Ta zlá ekologie nám ubírá na životu! Takže pomalovat gezicht a zadnici šmolkou a hrrr do měst na barikády!!!
Odpovědět
V 2022 se v ČR vyprodukovalo jen 71 000 t hovězího masa a podíl domácí produkce na spotřebě byl 73% - takže opravdu nebylo nic k zakousnutí. A když, tak už jen nějaké to hnusné ekologistické z jižního pólu. :/
A zubři a pratuři se chovají na opravdu neuvěřitelné rozloze! Třeba Milovice (1245 ha) tvoří gigantických 0,016% rozlohy ČR. :/
Ale správně! Ta zlá ekologie nám ubírá na životu! Takže pomalovat gezicht a zadnici šmolkou a hrrr do měst na barikády!!!
MD
Milan Dostál
6.6.2023 06:10 Reaguje na Petr EliášVyprodukovalo se 68,5 t, ale hlavně trend je klesající.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.6.2023 21:43 Reaguje na Milan DostálAno, v ČR spotřeba hovězího masa vykazuje klesající trend. Češi mají stále větší zájem o drůbeží maso.
Odpovědět
MU
DV
Daniel Višňovský
6.6.2023 20:20 Reaguje na Břetislav MachačekA vy myslíte, že když se tu bude past skot, že bude levnější hovězí???
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
9.6.2023 14:42 Reaguje na Břetislav MachačekZubor je pre vás exotický spásač ?
Keby ste tušil, čo tu všetko žilo ešte za neandertálcov, tak by ste o exotike pomlčal.
A žilo by to tu aj dnes, nebyť moderných lovcov. Tí im zatli tipec, keď sem exotické zvieratká putovali z afriky.
Odpovědět
Keby ste tušil, čo tu všetko žilo ešte za neandertálcov, tak by ste o exotike pomlčal.
A žilo by to tu aj dnes, nebyť moderných lovcov. Tí im zatli tipec, keď sem exotické zvieratká putovali z afriky.
jh
jaroslav hes
5.6.2023 10:19Není to marný nápad,ale pozor,aby se exotické druhy nekřížily s místními! Exemplární případ je jelen sika. Menší a hbitější samci siky se kříží s laněmi jelena evropského-takto vzniklí hybridi jsou menší než původní jelen evropský a mají menší paroží. A třeba mufloni(vlastně divoká ovce) obskakují na pastvě ovce domácí .
Odpovědět
JP
Jan Pluháček
5.6.2023 10:31 Reaguje na jaroslav hesPřesně tak. Proto ve výčtu možných druhů chybí ty, jež by mohly mít invazivní potenciál jako je právě sika nebo třeba wapiti.
Odpovědět
ig
5.6.2023 11:07 Reaguje na jaroslav hes
Koukal jsem na Wikipedii a nosorožec se prý s jelenem evropským nekříží, tak asi cajk.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
5.6.2023 11:44 Reaguje naKdyz se muze krizit beloch s cernochem, ba Eskymak s puvodnim autochtonnim Pygmejem ci australskym civochem - a potomci nejsou/nemeli by byt diskriminovani ani z jedne tech kdysi do sebe uzavrenych etnickych skupin
proc by se nemohl v prirode krizit kdokoliv s kymkoliv pokud to priroda/genetika dovoli?
Me tedy pripada idea chovat nosorozce v Evrope a vytapet jim v zime nocleziste daleko blaznivejsi, nez nechat krizit se- pokud to jde - vsechny druhy jelenu, nosorozcu, lvu, tygru, slonu i mamutu navzajem. Mame prece JEDEN SVET a ruzna zemepisna omezeni v nem clovek davno prekonal a zrusil. Chte - ci nechte. Plati to i v takove Australii - a ze to
treba vacnacti casem nepreziji? Takovy je svet, to stare a mene zivotne vymira a musi udelat misto uspesnejsim a vice zivotnym druhum :)
Odpovědět
proc by se nemohl v prirode krizit kdokoliv s kymkoliv pokud to priroda/genetika dovoli?
Me tedy pripada idea chovat nosorozce v Evrope a vytapet jim v zime nocleziste daleko blaznivejsi, nez nechat krizit se- pokud to jde - vsechny druhy jelenu, nosorozcu, lvu, tygru, slonu i mamutu navzajem. Mame prece JEDEN SVET a ruzna zemepisna omezeni v nem clovek davno prekonal a zrusil. Chte - ci nechte. Plati to i v takove Australii - a ze to
treba vacnacti casem nepreziji? Takovy je svet, to stare a mene zivotne vymira a musi udelat misto uspesnejsim a vice zivotnym druhum :)
JP
Jaroslav Pokorný
5.6.2023 21:38 Reaguje na Miloš ZahradníkNo, podle mě by byla škoda se podílet - a to člověk dělá - na vymizení různých druhů živočichů. Já bych naopak podporoval jejich chov, samozřejmě řízený, i na jiných kontinentech, přesně v duchu článku.
Např. na Novém Zélandě je jeden druh cvrčka, snad kobylky, weta, který tam málem vyhynul, ale nikde není chován - v domácnostech, v ZOO - mimo NZ. Ač by to mohlo sloužit k jeho ochraně. Podobně jejich ještěrka hatérie.
Odpovědět
Např. na Novém Zélandě je jeden druh cvrčka, snad kobylky, weta, který tam málem vyhynul, ale nikde není chován - v domácnostech, v ZOO - mimo NZ. Ač by to mohlo sloužit k jeho ochraně. Podobně jejich ještěrka hatérie.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.6.2023 11:51 Reaguje naI ve Wikipedii mohou být chyby, tak bych se jenom na ni nespoléhal.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
6.6.2023 11:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNe že tam MOHOU být - je jich tam jako máku.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
5.6.2023 21:33 Reaguje na jaroslav hesNo a ten muflon s ovcí - jaké je pak maso? Např. bizon s krávou, to prý je mňamka. Tak proč ne.
Chápu toho siku - myslivcům jde o paroží, ne o maso.
Odpovědět
Chápu toho siku - myslivcům jde o paroží, ne o maso.
AL
JO
MJ
Marcela Jezberová
6.6.2023 13:24 Reaguje na Alena LyskovaSouhlas, ale jak je vidět, čím větší pitomost, tím příznivější má ohlas.
Odpovědět
ig
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.6.2023 12:45 Reaguje naZadal jsem do vyhledávače výraz Rosonožec, ale bez výsledku. Když to nezná Google, tak to zvíře neexistuje. :)))
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
5.6.2023 12:41Jak jsem to četl, tak furt dobrý a říkal jsem si proč ne ... a pak jsem narazil na tohle:
"Například výstavbu zimovišť by bylo možné pokrýt z evropských dotačních titulů. Jiným problémem by bylo vytápění stájí v zimě. To by bylo ve většině oblastí opravdu problematické. Nicméně existují lokality, kde by takové vytápění bylo téměř zadarmo jako například místa bývalé hornické činnosti, kde je třeba tak jako jímat důlní plyny, které je možné spalovat."
EU dotace, to tu už dlouho nebylo, dotacemi k všeobecnému blahobytu!!!
To je fakt nemoc už, tohle to.
A spalování nějakých důlních plynů musí být z pohledu emisí taky vyloženě ňamka. Nehledě na ty prdy, které třeba u skotu tak hrozně vadí.
O tom, jak by se té havěti líbilo někde okolo šachet ani nemluvě.
Odpovědět
"Například výstavbu zimovišť by bylo možné pokrýt z evropských dotačních titulů. Jiným problémem by bylo vytápění stájí v zimě. To by bylo ve většině oblastí opravdu problematické. Nicméně existují lokality, kde by takové vytápění bylo téměř zadarmo jako například místa bývalé hornické činnosti, kde je třeba tak jako jímat důlní plyny, které je možné spalovat."
EU dotace, to tu už dlouho nebylo, dotacemi k všeobecnému blahobytu!!!
To je fakt nemoc už, tohle to.
A spalování nějakých důlních plynů musí být z pohledu emisí taky vyloženě ňamka. Nehledě na ty prdy, které třeba u skotu tak hrozně vadí.
O tom, jak by se té havěti líbilo někde okolo šachet ani nemluvě.
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 13:05 Reaguje na Radek ČudaPokud jde o ty důlní plyny(metan) tak je opravdu lepší je spalovat (fakel, flame) na CO2, než vypouštět. Možná dojde i na krávy. Snad se nebudou ohýnku bát.
Odpovědět
MP
M Pikous
5.6.2023 12:56Vidím několik problémů. Jednak se mi nezdá vhodné vysazovat tady druhy, patřící do jiného klimatického pásma a divoké tvory na zimu zahánět do stájí. A pak se mi vůbec nezdá možnost mezidruhového křížení, která by určitě mezi např. naším koněm a koněm Převalského nastala. Tito kříženci budou jiní a mohou s tím být velké problémy. Takže už radši žirafy, ty se s koněm nezkříží.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
5.6.2023 21:39 Reaguje na M PikousTo křížení by samozřejmě zničilo toho koně Převalského. Ale autor měl jistě na mysli ty druhy oddělit.
Odpovědět
PD
Pavel Dvořák
5.6.2023 15:51Nechápu, co autor článku vlastně řeší. Když někdo chová nějaká zvířata v uzavřené oboře, není to divoká příroda, je to chov, a je jen na majiteli, co tam bude mít, jestli pseudotarpany, nosorožce, klokany, nebo stádo krav. Fantazii se meze nekladou. Může tam třeba vybudovat další ZOO, jen bez návštěvníků. Třeba to stát zacáluje.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
5.6.2023 16:40 Reaguje na Pavel DvořákŘeší aby to někdo zaplatil ... tedy někdo jiný, samozřejmě.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA
5.6.2023 17:09 Reaguje na Pavel DvořákTady jde o to, chovat druhy které jsou blízko vyhynutí, což asi nosorožec určitě je.Tyhle druhy nemůže asi vlastnit jen tak někdo ! Bohužel nosorožce by museli hlídat 24 hodin denně,protože když ho dokážou zabít v ZOO, tak v otevřeném prostoru by to pro pytláky nebyl žádný problém !
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
5.6.2023 21:40 Reaguje na Pavel DvořákZajisté, ty druhy nemohou být ve volné přírodě. Jde ale přece o jejich záchranu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.6.2023 18:23 Reaguje na Pavel Dvořákdivoká příroda to je. NP je taky divoká příroda, i když místy oplocená. Nejde o plot, ale o druhy a zejména o biotopy, kterém svou činností vytváří. Kráva jiné (žere spíše dvouděložné), kůň jiné ( žere spíš trávu), zubr jiné, los jiné, nosorožec jiné....A tedy by to měla být směs zvěře(lze-li).
Odpovědět
PE
MM
Milan Milan
5.6.2023 16:52Jasně. Když tady můžeme mít celá stáda volů, proč ne i nějakýho toho nosorožce. Místa je tady dost.
Odpovědět
RP
JP
Sl
Slovan
5.6.2023 17:42Nevím no. Na jednu stranu chápu myšlenku, na druhou stranu si myslím, že ty peníze, co by to stálo, by se měli investovat ideálně v samotné Africe nebo Asii. Zrovna Indie nebo Nepál (pokud se podíváme do Asie) ukazují, že i v takových hustě zalidněných zemích je ochrana velkých savců v jejich přirozeném prostředí možná - sloní, nosorožčí nebo gauří populace v posledních letech rostla a je stabilní. To přeci i autor moc dobře ví. Jihovýchodní Asie není tak hrozně zalidněná a stále se tam nacházejí desetitisícové a tisícové (v km2) komplexy divočiny (Hukaung Valley Wildlife Sanctuary v Myanmaru, Kardamomové hory v Kambodži apod). O Africe ani nemluvě. Pokud se toho chopí schopní lidé, často se dějí “zázraky” i přes všechny ty výzvy, které tam jsou.
Ano, jsem pro, pokud by se tím rozšířili chovy ZOO, zvířata měla více prostoru apod. Nejsem ale pro, aby to schytali evropští velcí kopytníci. Zároveň jsem názoru, aby se prioritně podpořili návraty zvířat v jejich přirozeném prostředí (např. návrat gaura na Srí Lanlu). Zubry můžeme navracet i do naší volné přírody, nemusí se jednat o oborní chovy.
Odpovědět
Ano, jsem pro, pokud by se tím rozšířili chovy ZOO, zvířata měla více prostoru apod. Nejsem ale pro, aby to schytali evropští velcí kopytníci. Zároveň jsem názoru, aby se prioritně podpořili návraty zvířat v jejich přirozeném prostředí (např. návrat gaura na Srí Lanlu). Zubry můžeme navracet i do naší volné přírody, nemusí se jednat o oborní chovy.
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 19:49 Reaguje na SlovanNo když tudle besedu vezmu vážně, tak bych si nepředstavoval zubry, koně a podobné zcela volně.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
5.6.2023 21:45 Reaguje na SlovanProblém máte hlavně v Africe. Přelidněnost, nestabilní vlády, neustálé převraty, polovojenské skupiny, terorismus ............. v takových podmínkách nelze přírodu ochránit. A navracet zvířata do původního prostředí můžete pouze tehdy, když je zachováte.
Zubry u nás do volné přírody vrátit nemůžete, hned by se nastěhovali do kukuřičných lánů. Sám jsem viděl, jako paseku dokáže udělat jeden jediný jezevec. Natož stádo prasat.
Odpovědět
Zubry u nás do volné přírody vrátit nemůžete, hned by se nastěhovali do kukuřičných lánů. Sám jsem viděl, jako paseku dokáže udělat jeden jediný jezevec. Natož stádo prasat.
Sl
Slovan
6.6.2023 19:10 Reaguje na Jaroslav PokornýS tou Afrikou nemáte moc pravdu. Přelidněnost není v současné době zase takový problém (ten by mohl nastat v budoucnu a ne všude. I OSN ve svých aktualizacích predikcích snižuje hodnoty afrického demografického růstu, což je fajn a osobně doufám v co nejmenší růst). Chráněná území lze chránit i v extrémně nestabilních oblastech, viz. Chinko v CAR nebo Garamba v DRC. Bohužel mi přijde, že nemálo lidí bohužel vnímá Afriku podobně jako vy, přitom bližší pohled ukazuje “trošku” něco jiného.
Zubry do naší přírody rozhodně vrátit můžeme.
Odpovědět
Zubry do naší přírody rozhodně vrátit můžeme.
Sl
Slovan
11.6.2023 12:12 Reaguje na SlovanJeště k té Garambě musím doplnit info ze včera - začala reintrodukce nosorožců bílých zpět do tohoto NP.
https://www.africanparks.org/white-rhino-return-garamba-national-park
Když se člověk podívá na historii toho parku, a to i tu nedávnou, jedná se o vskutku neuvěřitelný příběh. Populace slonů, žiraf i jiných druhů opět rostou a nyní se vrací i nosorožec.
Odpovědět
https://www.africanparks.org/white-rhino-return-garamba-national-park
Když se člověk podívá na historii toho parku, a to i tu nedávnou, jedná se o vskutku neuvěřitelný příběh. Populace slonů, žiraf i jiných druhů opět rostou a nyní se vrací i nosorožec.
MK
Majka Kletečková
6.6.2023 21:55 Reaguje na Jaroslav Pokorný„Zubry u nás do volné přírody vrátit nemůžete, hned by se nastěhovali do kukuřičných lánů.“
S vaším tvrzením nesouhlasím. Doufám, že v budoucnu dojde k reintrodukci zubrů do národního parku na Šumavě. Tam jsou pro ně dobré podmínky.
Odpovědět
S vaším tvrzením nesouhlasím. Doufám, že v budoucnu dojde k reintrodukci zubrů do národního parku na Šumavě. Tam jsou pro ně dobré podmínky.
JS
Jarek Schindler
11.6.2023 06:46 Reaguje na Majka KletečkováNo, já zase nesouhlasím s vašim tvrzením, že v NP Šumava jsou dobré podmínky pro zubry. Můžete ty "dobré podmínky", tedy kromě rozlohy, konkretizovat?
Odpovědět
JP
Jan Pluháček
6.6.2023 09:44 Reaguje na SlovanDíky za zajímavý a fundovaný (v dobrém slova smyslu) názor. Rád bych upřesnil dvě věci:
(1) Tady není k dispozici balík peněz, který by měl jít na záchranu velkých kopytníků. Jak však ukazují úspěšné projekty typu Česká krajina, lze najít peníze na krajinotvorbu u nás; obdobně např rekultivace po bývalé důlní činnosti - což jsou dost velké plochy. Tyto peníze však není ani náhodou možné poslat do Afriky či Asie. Tam musí jít zcela jiné zdroje. S tím je spojený i obrovský omyl anti-zoo aktivistů, že peníze, které dá město do zoo by radši mělo poslat do Asie. Zaprvé by to byla trestná činnost (okradení města) a za druhé by na to město tolik peněz ani náhodou nedalo.
(2) Máte pravdu, že v jižní Asii (nikoliv však v jihovýchodní) je situace velkých kopytníků stabilní a většina jejich populací utěšeně roste. Nicméně při jakémkoliv záchvěvu (politickém, vojenský konflikt, ekonomický - nová vlna pytláctví) se toto může rychle obrátit a velcí kopytníci budou mizet jako první (na to existuje mnoho příkladů). Proto je dobře mít záložní populaci na jiném kontinentě. Pokud jsou všechna vejce v jednom košíku, lze totiž tento rozšlápnout.
Odpovědět
(1) Tady není k dispozici balík peněz, který by měl jít na záchranu velkých kopytníků. Jak však ukazují úspěšné projekty typu Česká krajina, lze najít peníze na krajinotvorbu u nás; obdobně např rekultivace po bývalé důlní činnosti - což jsou dost velké plochy. Tyto peníze však není ani náhodou možné poslat do Afriky či Asie. Tam musí jít zcela jiné zdroje. S tím je spojený i obrovský omyl anti-zoo aktivistů, že peníze, které dá město do zoo by radši mělo poslat do Asie. Zaprvé by to byla trestná činnost (okradení města) a za druhé by na to město tolik peněz ani náhodou nedalo.
(2) Máte pravdu, že v jižní Asii (nikoliv však v jihovýchodní) je situace velkých kopytníků stabilní a většina jejich populací utěšeně roste. Nicméně při jakémkoliv záchvěvu (politickém, vojenský konflikt, ekonomický - nová vlna pytláctví) se toto může rychle obrátit a velcí kopytníci budou mizet jako první (na to existuje mnoho příkladů). Proto je dobře mít záložní populaci na jiném kontinentě. Pokud jsou všechna vejce v jednom košíku, lze totiž tento rozšlápnout.
Sl
Slovan
6.6.2023 16:39 Reaguje na Jan PluháčekDěkuji za reakci.
1) Tomu finančnímu problému samozřejmě rozumím. Zároveň jsem velkým příznivcem ZOO, protože to jsou skutečně v nejednom případě poslední záchranná lana. Jistě jste tu nastolil zcela legitimní otázku, která z mého pohledu dává smysl primárně u druhů, které na zimu nemusíte nikam zavírat a která jsou přeci jenom přirozenější. Třeba Vámi zmiňovaný kulan je “využíván” v Deltě Dunaje na Tarutynských stepích (no snad sem to napsal správně :-)). Jenže tam se vlastně navrací vyhynulý podruh tím, který přežil dodnes (kdyžtak mě opravte) a přímo do volné přírody.
2) Riziko samozřejmě existuje vždy, a jak je bohužel vidět, může se to týkat nejen Asie a Afriky, ale i samotné Evropy, byť zde je samozřejmě riziko řádově nižší. Že to případně nemá pozitivní vliv na přírodu a obzvlášť na velké savce, tak v tom máte samozřejmě pravdu. Dělat se to však musí i přes všechny rizika, která pozitivní vývoj přímo v těch zemích mohou zvrátit.
Pokud ještě odbočím k těm nosorožcům indickým - minimálně ZOO v Praze a Ústí by je rádi v blízké budoucnosti chtěli chovat, což by samo o sobě znamenalo výrazné zvýšení početnosti v našich ZOO, kde je, pokud se nepletu, dnes chová pouze ZOO Plzeň. Naopak ZOO v Liberci se má v blízké budoucnosti výrazně rozšiřovat a preferovanými druhy v této nové části by měli být právě druhy, které budou nenáročné na zázemí (euroasijské druhy), ale které budou zároveň vzácné. Vím, že tohle pro Vás není novinka, tak jen takové doplnění. Jen ještě dodám, že banteng je fakt krásné zvíře a je škoda, že ho v žádné naší ZOO momentálně nechovají. Já ho měl možnost vidět v ZOO Wroclaw a je to fakt krásný kolos :) A nosorožce indické tam mají taktéž.
Odpovědět
1) Tomu finančnímu problému samozřejmě rozumím. Zároveň jsem velkým příznivcem ZOO, protože to jsou skutečně v nejednom případě poslední záchranná lana. Jistě jste tu nastolil zcela legitimní otázku, která z mého pohledu dává smysl primárně u druhů, které na zimu nemusíte nikam zavírat a která jsou přeci jenom přirozenější. Třeba Vámi zmiňovaný kulan je “využíván” v Deltě Dunaje na Tarutynských stepích (no snad sem to napsal správně :-)). Jenže tam se vlastně navrací vyhynulý podruh tím, který přežil dodnes (kdyžtak mě opravte) a přímo do volné přírody.
2) Riziko samozřejmě existuje vždy, a jak je bohužel vidět, může se to týkat nejen Asie a Afriky, ale i samotné Evropy, byť zde je samozřejmě riziko řádově nižší. Že to případně nemá pozitivní vliv na přírodu a obzvlášť na velké savce, tak v tom máte samozřejmě pravdu. Dělat se to však musí i přes všechny rizika, která pozitivní vývoj přímo v těch zemích mohou zvrátit.
Pokud ještě odbočím k těm nosorožcům indickým - minimálně ZOO v Praze a Ústí by je rádi v blízké budoucnosti chtěli chovat, což by samo o sobě znamenalo výrazné zvýšení početnosti v našich ZOO, kde je, pokud se nepletu, dnes chová pouze ZOO Plzeň. Naopak ZOO v Liberci se má v blízké budoucnosti výrazně rozšiřovat a preferovanými druhy v této nové části by měli být právě druhy, které budou nenáročné na zázemí (euroasijské druhy), ale které budou zároveň vzácné. Vím, že tohle pro Vás není novinka, tak jen takové doplnění. Jen ještě dodám, že banteng je fakt krásné zvíře a je škoda, že ho v žádné naší ZOO momentálně nechovají. Já ho měl možnost vidět v ZOO Wroclaw a je to fakt krásný kolos :) A nosorožce indické tam mají taktéž.
RP
Radim Polášek
5.6.2023 19:48Navrhuji dalšího velkého kopytníka, který by se mohl používat na pastvu v těch oborách a zaručil by taky spolehlivě tu správnou úpravu těch biotopů.
A sice naši původní krávu Červenku. Tato kráva je dostatečně odolná, aby fungovala v režimu volné pastvy, je původní vyvinutá tady, takže do tohoto regionu patří a navíc y takové chovy byly výrazně užitkovější než nějakcí zubři. V masu i mléku. A na zimu by nepoteřbovala vytápěné stáje, jenoém nevytápěné.
Ostatně není to tak dlouho, kdy tyto krávy v počtu stovek tisíc formovaly v našem podhůří a horách svou pastvou krajinu na místech, kde tehdy už kvůli svahům nebo nedostatečným půdám nemohla být pole, ale ještě tam nebyly lesy.
Odpovědět
A sice naši původní krávu Červenku. Tato kráva je dostatečně odolná, aby fungovala v režimu volné pastvy, je původní vyvinutá tady, takže do tohoto regionu patří a navíc y takové chovy byly výrazně užitkovější než nějakcí zubři. V masu i mléku. A na zimu by nepoteřbovala vytápěné stáje, jenoém nevytápěné.
Ostatně není to tak dlouho, kdy tyto krávy v počtu stovek tisíc formovaly v našem podhůří a horách svou pastvou krajinu na místech, kde tehdy už kvůli svahům nebo nedostatečným půdám nemohla být pole, ale ještě tam nebyly lesy.
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 19:51 Reaguje na Radim PolášekMáte částečně pravdu, ale dříve se nepásly volně, pásly třeba děti jak maloval Lada.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.6.2023 20:44 Reaguje na Slavomil VinklerDobrá myšlenka, takže bychom mohli spojit příjemné s užitečným. Děcka stejně nechtějí chodit do školy, tak bychom jim pořídili notebooky s wifinou. Mohly by tak celý den pást krávy a přitom surfovat po internetu. Do školy by pak chodily v zimě, aby se neřeklo a měly by aspoň nějakou školní docházku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.6.2023 07:23 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAno, wifinu na každou krávu, poháněnou metanem. To by bylo eko.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
6.6.2023 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerNo, Lada maloval nejvíc drobné sedláky a chudé chalupníky, protože byli nejfotogeničtější. A malé děti spíš pásly husy, starší třeba kozy a ovce a až teprve dospívající pásli krávy. Zvířata na pastvě je totiž třeba aspoň z části zvládnout ovládat a na to je třeba mít určitou sílu. Jinak v minulosti byla pastva hodně podle místních zvyklostí, někde třeba fungovali obecní pastevci, kterým se zvířata svěřovala, jinde je pásly ty děti majitelů.
Ale ještě kolem roku 1970 naše zemědělské družstvo mělo množství pastvin obehnaných ostnatým drátem, a tam vyhánělo na pastvu právě tyto červenky.
A i jinde, tady v podhůří Beskyd, bylo obrovské množství pastvin.
Najděte si údaje o bleskové povodni v Novém Jičíně před 14 lety, v roce 2009. Tehdy se intenzívní bouřka zastavila na asi dvě hodiny nad prakticky celým povodím řeky Jičínky a Zrzávky nad Novým Jičínem. To je vesměs předhůří Beskyd, kde prakticky veškeré pahorky kromě těch nejvyšších a prudších srázů jsou odlesněny kvůli tomu, že byly v minulosti proměněny právě na pastviny, pro ovce a později pro právě tyto krávy. Lidská osídlení tam jsou hlavně v údolích, protože vyšší polohy jsou od severu otevřené severním studeným větrům. A právě díky tomu, že tam ta krajina je velmi odlesněna na pastviny, tam velice rychle vznikly v těch údolích na Novým Jičínem obrovské přívalové vlny, které dost obydlí doslova smetly.
Odpovědět
Ale ještě kolem roku 1970 naše zemědělské družstvo mělo množství pastvin obehnaných ostnatým drátem, a tam vyhánělo na pastvu právě tyto červenky.
A i jinde, tady v podhůří Beskyd, bylo obrovské množství pastvin.
Najděte si údaje o bleskové povodni v Novém Jičíně před 14 lety, v roce 2009. Tehdy se intenzívní bouřka zastavila na asi dvě hodiny nad prakticky celým povodím řeky Jičínky a Zrzávky nad Novým Jičínem. To je vesměs předhůří Beskyd, kde prakticky veškeré pahorky kromě těch nejvyšších a prudších srázů jsou odlesněny kvůli tomu, že byly v minulosti proměněny právě na pastviny, pro ovce a později pro právě tyto krávy. Lidská osídlení tam jsou hlavně v údolích, protože vyšší polohy jsou od severu otevřené severním studeným větrům. A právě díky tomu, že tam ta krajina je velmi odlesněna na pastviny, tam velice rychle vznikly v těch údolích na Novým Jičínem obrovské přívalové vlny, které dost obydlí doslova smetly.
JP
Jaroslav Pokorný
5.6.2023 21:22Proč by měli být původní kopytníci likvidováni? Přece ten chov bude řízený. A velká zvířata se nikdy nemohou stát invazivní. Tedy zde v Evropě. Něco jiného to samozřejmě je na Novém Zélandu (kde žije moje dcera s rodinou).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.6.2023 07:37 Reaguje na Jaroslav PokornýNo to záleží na lidech. Mnozí ostrakizují porážení zvířat, pak se na to myslivci vykašlou a už je moc prasat, jelenů... Viz třeba případ z Holandska : Oostvaardenplassen, kde došlo kvůli aktivistům k přemnožení koní, jelenů atd, a velkému vychcípání.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
6.6.2023 09:13 Reaguje na Slavomil VinklerA zase jsme tu u toho, co ekokreténi nechápou. Jeden z přírodních zákonů je fungující potravní řetězec. A pokud ty velké kopytníky neredukují masožravci, musí to udělat člověk, což je vrcholný článek potravního řetězce. Jenže to těm vypatlancům nedochází, takže když ta zvířata zabije člověk, je to proti přírodě, ale když vychcípou hlady, je to podle přírodních zákonů.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
6.6.2023 11:27Možná by si pan Pluháček měl přečíst tohle:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/superprasata-se-pripravuji-na-invazi-do-usa-varuje-kanadsky-zoolog
NIKDO nedokáže předvídat všechny důsledky, které může tenhle druh zásahů do normálního běhu věcí přinést!
Přivézt kozu na ostrov nebo králíka do Austrálie, to se zpočátku taky považovalo za naprosto skvělý nápad...
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/superprasata-se-pripravuji-na-invazi-do-usa-varuje-kanadsky-zoolog
NIKDO nedokáže předvídat všechny důsledky, které může tenhle druh zásahů do normálního běhu věcí přinést!
Přivézt kozu na ostrov nebo králíka do Austrálie, to se zpočátku taky považovalo za naprosto skvělý nápad...
JP
Jan Pluháček
6.6.2023 12:37 Reaguje na Karel PloranskýPane Ploranský, děkuji, četl jsem to. A ve svém textu píšu, že "A samozřejmě není možné uvažovat do těchto projektů druhy s invazivním potenciálem." Dále si, prosím, povšimněte, že navrhované druhy mají velkou tělesnou velikost a případné dohledání uniklého jedince by bylo možné. A v dané souvislosti je třeba zmínit, že množství malých či středně velkých dobře aklimatizovaných nepůvodních druhů zvířat je chováno soukromými osobami a tato unikají. Stále však platí, že druhy s invazivním potenciálem (jako je divoké prase v Severní Americe) rozhodně nejsou pro projekty údržby krajiny vhodné.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
7.6.2023 20:11 Reaguje na Jan PluháčekJeště nedávno se po našich lesích potulovalo stádo kravek prchlých soukromníkovi ( a možná se ještě potuluje). Kovbojové je jaksi nemohli dohledat, natož pochytat. A to asi budou poměrně velká zvířátka.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
8.6.2023 11:13 Reaguje na Jan PluháčekV tom je ale právě ten problém, a znovu to opakuji, že NIKDO nedokáže předem domyslet všechno. Tudíž ani to, co může mít "invazní potenciál". Ony se totiž mohou časem změnit i podmínky, pro které se ten potenciál posuzoval.
Invazní potenciál může mít v podstatě každý živý organismus, pokud mu podmínky přejí, tj. pokud se v nich objeví něco, co umí využít jako konkurenční výhodu.
Ten, kdo dovezl prasata do Kanady, pravděpodobně také zvažoval, jestli by mohla mít invazní potenciál, ale cosi přitom nevzal v úvahu. Nebo vzal, ale podcenil to. Nebo ho možná VŮBEC nenapadlo, že by to cosi mohlo také hrát roli.
Odpovědět
Invazní potenciál může mít v podstatě každý živý organismus, pokud mu podmínky přejí, tj. pokud se v nich objeví něco, co umí využít jako konkurenční výhodu.
Ten, kdo dovezl prasata do Kanady, pravděpodobně také zvažoval, jestli by mohla mít invazní potenciál, ale cosi přitom nevzal v úvahu. Nebo vzal, ale podcenil to. Nebo ho možná VŮBEC nenapadlo, že by to cosi mohlo také hrát roli.
KP
Karel Ploranský
6.6.2023 11:28Možná by si pan Pluháček měl přečíst tohle:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/superprasata-se-pripravuji-na-invazi-do-usa-varuje-kanadsky-zoolog
NIKDO nedokáže předvídat všechny důsledky, které může tenhle druh zásahů do normálního běhu věcí přinést!
Přivézt kozu na ostrov nebo králíka do Austrálie, to se zpočátku taky považovalo za naprosto skvělý nápad...
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/superprasata-se-pripravuji-na-invazi-do-usa-varuje-kanadsky-zoolog
NIKDO nedokáže předvídat všechny důsledky, které může tenhle druh zásahů do normálního běhu věcí přinést!
Přivézt kozu na ostrov nebo králíka do Austrálie, to se zpočátku taky považovalo za naprosto skvělý nápad...
SV
Slavomil Vinkler
6.6.2023 12:38 Reaguje na Karel PloranskýVíte vystřílet králíky na australském venkově, kde skoro nikdo není a v Evropě jeleny a prasata je rozdíl. V Evropě to uměli už před dvěma sty lety, jen chtít.
Odpovědět
ig
6.6.2023 14:40 Reaguje na Karel Ploranský
Náhodou, bylo by to pěkné:
-- "proč jsi přišel pozdě do školy?"
-- "po zahradě nám běhal nosorožec a nedal se odehnat"
To mi v mých školních letech zoufale chybělo!
Odpovědět
-- "proč jsi přišel pozdě do školy?"
-- "po zahradě nám běhal nosorožec a nedal se odehnat"
To mi v mých školních letech zoufale chybělo!
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
6.6.2023 15:57 Reaguje naAspoň vidíte, co všechno ti komunisti zadrbali. :)))
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.6.2023 21:44A co tak začít v přehradách chovat velryby. Nakoupíme mořskou sůl a zasolíme přehrady. Bude to stejně ekologické, jako vytápět nosorožcům v zimě stáje. Ono i tak je zasolujeme solením cest a z našich zasolených splašek. To by bylo originální zviditelnění české ochrany přírody a ne
nějací kopytníci, či nosorožci. Nechme už těch pokusů s naší přírodou a vraťme se k praxi našich předků s domácím dobytkem pasoucím se bez obav
z napadení vlky za dvoumetrovými ploty rozdělujícími krajinu na kriminály
pro zvířata a lidi.
Odpovědět
nějací kopytníci, či nosorožci. Nechme už těch pokusů s naší přírodou a vraťme se k praxi našich předků s domácím dobytkem pasoucím se bez obav
z napadení vlky za dvoumetrovými ploty rozdělujícími krajinu na kriminály
pro zvířata a lidi.
JP
Jaroslav Pobeha
9.6.2023 15:01 Reaguje na Břetislav MachačekCelá príroda je jeden veľký dlhotrvajúci pokus.
Migrácie zveri aj medzi kontinentami boli bežné. Týmto spôsobom sa dostali slony a nosorožce z afriky do europy a ázie, kone a ťavy z ameriky do ázie a europy, bizony a mamuty do ameriky a potom do južnej ameriky.
A niekedy zato pôvodná auna trvdo zaplatila - vymretie vačkovcov a forusracidov v južnej amerike.
Odpovědět
Migrácie zveri aj medzi kontinentami boli bežné. Týmto spôsobom sa dostali slony a nosorožce z afriky do europy a ázie, kone a ťavy z ameriky do ázie a europy, bizony a mamuty do ameriky a potom do južnej ameriky.
A niekedy zato pôvodná auna trvdo zaplatila - vymretie vačkovcov a forusracidov v južnej amerike.
Pája Žížala
8.6.2023 16:08Pod záminkou rozmanitosti a vhodnosti do našich podmínek přivezli siku. Samozřejmě jim z obor a obůrek zdrhnul, a dne je to problém. A najednou jakoby žádnému ekologovi nevadilo, že se kříží s jelenem lesním (dříve evropským). Máme rekordní siky (bodejť, heterozní křížení prostě funguje) a zmrzačený původní druh. Ale, to přece nevadí. A stačí vzpomenou va včeličky, ty útočné jsou již v Německu. A je libo trochu větší sršeň? To je zajištěné. A perutýn v Karibiku? Splněno. A líbí se vám žlutý slimák? Prosím, tady je. Zlatá globalizace.........
A řízený chov? Řízený je přírodou, lokalizací. Tak co takhle ta skvělá globalizace? To je přece in, moderna. Proč tolik druhů, když to můžeme sprsknout do jednoho celosvětového - globálního- kopytníka s nějakým parůžkem. Dejte to dohromady a uvidíte! A bude to ke všem korektní.
Každý světový problém začínal skvělou myšlenkou nadšence...
Odpovědět
A řízený chov? Řízený je přírodou, lokalizací. Tak co takhle ta skvělá globalizace? To je přece in, moderna. Proč tolik druhů, když to můžeme sprsknout do jednoho celosvětového - globálního- kopytníka s nějakým parůžkem. Dejte to dohromady a uvidíte! A bude to ke všem korektní.
Každý světový problém začínal skvělou myšlenkou nadšence...
JP
Jaroslav Pobeha
9.6.2023 14:38"Navíc je třeba si uvědomit, jaké druhy velkých kopytníků žily v Evropě a formovaly její krajinu ještě před pár tisíci lety "
Týmto by som neargumentoval. To je arktická fauna a pre tú nebudú v europe pri otepľovaní dobré podmienky.
Takže niekoľko faktov - Počas celého pleistocenu sa v europe striedala arktická a teplomilná fauna (juhoeuropska+ africká+ ázijská) . Keď bolo teplo v medziľadových dobách a sahara sa zazelenala, premigrovala sem africká fauna cez úzke hrdlo v Sueze. Arktická fauna sa odsťahovala na sever a sibír.
Ďalšie druhy sú kozmopolitné napríklad levy, hyeny, leopardy, kone.
Príklad z "nedávnej" doby eemského interglaciálu, ktorý bol teplejší ako holocen - v Británni sa rozvaľovali hrochy a krokodíly, v celej strednej a západnej europe žili slony, nosorožce - Palaeoloxodon , stegodon, Stephanorhinus a žili tu spolu s našimi bežnými jeleňmi, zubrami, koňmi, prasatami a medveďmi.
Odpovědět
Týmto by som neargumentoval. To je arktická fauna a pre tú nebudú v europe pri otepľovaní dobré podmienky.
Takže niekoľko faktov - Počas celého pleistocenu sa v europe striedala arktická a teplomilná fauna (juhoeuropska+ africká+ ázijská) . Keď bolo teplo v medziľadových dobách a sahara sa zazelenala, premigrovala sem africká fauna cez úzke hrdlo v Sueze. Arktická fauna sa odsťahovala na sever a sibír.
Ďalšie druhy sú kozmopolitné napríklad levy, hyeny, leopardy, kone.
Príklad z "nedávnej" doby eemského interglaciálu, ktorý bol teplejší ako holocen - v Británni sa rozvaľovali hrochy a krokodíly, v celej strednej a západnej europe žili slony, nosorožce - Palaeoloxodon , stegodon, Stephanorhinus a žili tu spolu s našimi bežnými jeleňmi, zubrami, koňmi, prasatami a medveďmi.
